#############################################################

#############################################################

Verze 4.08

OK1DIX (c) 1995 - 2005

Program je urcen pro osobni pocitace typu PC s operacnimi systemy MS-DOS 5.0 a vyssi, Windows 3.11 nebo Windows 95/98/Me. V systemu Windows NT/2000 nelze pouzivat funkce pro morse, zvukovou kartu, rotator, sit a packet radio. Pred spustenim je nutno ukoncit residentni antivirove programy, ktere by mohly nepriznive ovlivnovat chod programu. Tez se doporucuje vyradit setric obrazovky a system setreni baterie na laptopech. V nejhorsim pripade lze nastartovat Windows 95/98/Me v MS-DOS modu.

Pozadavky na PC:

Pozadavky na operacni pamet a misto na disku se mohou mirne lisit v zavislosti na velikosti databazi a poctu spojeni (viz dale). Pri pouziti zvukove karty, je nutno pripocitat velikost nahravanych WAV souboru jak k pameti RAM, tak k potrebnemu mistu na disku. Autor oceni vsechny informace tykajici se pouziti na ruznych typech pocitacu.

Pokud se jedna o novou instalaci prekopirujeme soubory z adresare "data" do adresare programu (o jednu uroven nahoru). V pripade upgradu soubory NEKOPIRUJTE. Znicili byste si vlastni databaze. Kvuli ruznemu hardwaru je od verze 4.03 dodavan configuracni soubor (VUSC.CFG) neobsahujici zadne definice klicovacich portu, packetu ci zvukove karty (tzn. tyto funkce nejsou aktivovany). Tyto parametry je treba definovat (ALT/P) a ulozit podle vaseho hardwaru pri prvnim startu programu.

V prubehu prace s programem vznikaji tyto dalsi soubory:

####### - jmeno zavodu

$$$ - oznaceni pasma slozene ze tri znaku

144 - 144 MHz

432 - 432 MHz

129 - 1296 MHz

232 - 2320 MHz

340 - 3400 MHz

565 - 5.6 GHz

10G - 10 GHz

24G - 24 GHz

47G - 47 GHz

76G - 76 GHz

Pred startem nastavime pomoci prikazu MS-DOSu time a date spravne datum a cas UTC. Progam sice pripousti pozdejsi korekce, ale usetrime si tim praci. V systemove promenne PATH musi byt uveden i aktualni adresar . (tecka). Neni-li doplnime ji do nastaveni promenne PATH v systemovem souboru AUTOEXEC.BAT a restartujeme pocitac. Chceme-li pouzivat zalohovani dat (viz dale), zalozime do disketove mechaniky prazdnou disketu.

Program VUSC i vsechny ostatni pomocne programy se spousti vzdy z adresare, ve kterem jsou nainstalovany. Contestovy program se spusti prikazem z povelove radky MS-DOSu nebo pomoci zastupce ve Windows 95/98/Me. Povelovy radek ma tuto strukturu:

vusc.bat [-o] [-l] [-q pocet] [-d zpozdeni] [jmeno zavodu]

Parametry v hranatych zavorkach nejsou povinne a maji tento vyznam:

-o - zadavani dat po zavode ( napr. z rucne vedeneho deniku ).

-l - prizpusobeni barev obrazovky k cernobilemu displayi (napr. u cernobileho notebooku).

jmeno zavodu - jmeno zavodu, od ktereho se odvozuji jmena vsech souboru vztahujici se k danemu zavodu.

-q - Celkovy pocet spojeni v zavode, pro ktere se ma rezervovat pamet. Implicitni hodnota je 3000. Mame-li potize s velikosti pameti RAM, lze tento pocet zmensit. Horni hranice je omezena pouze velikosti operacni pameti RAM (az do 32MB) a muze byt i nekolik desitek tisic.

-d - zpozdeni mezi pakety pri sitovem provozu (podrobnosti v kapitole o siti)

Ve Windows 95/98/Me se doporucuje vytvorit zastupce pro spusteni vusc.bat. V parametrech zaskrtneme volby "Zavrit okno pri ukonceni (Close on exit)", "Pouziva HMA (Uses HMA)" a "Plna obrazovka (Full screen)". Naopak volby "Povolit setric obrazovky (Allow screen saver)" a "V pozadi - Suspendovat (Background - Always suspend)" nesmeji byt zaskrtnuty. Posuvny indikator "Citlivost na necinnost (Idle sensitivity)" nastavime na "Nizky (Low)". Ostatni volby ponechame na implicitnich hodnotach.

Neuvedeme-li jmeno zavodu v parametrech, program se na nej zepta ve vstupnim dialogu. Jedna-li se o novy zavod pta se program na dalsi potrebne udaje - volaci znacku, vlastni lokator, datum a cas pocatku zavodu atd. Posledni udaj lze korigovat, zjistime-li napr., ze jsme meli v pocitaci po dobu zavodu datum nespravne nastaveno. Jako vstupni soubor lze pouzit i soubor ve formatu EDI. V tomto pripade musime zadat 'X' do pole "EDI" na vstupni obrazovce. Lze zadat i soubor vytvoreny ve verzi 3.xx, takovy soubor je po odsouhlaseni automaticky konvertovan do noveho formatu verze 4.xx. Pokud se stane, ze se po konverzi program prepne do jineho zpusobu vyhodnoceni, pouzijeme ALT/R (viz nize) ke spravnemu nastaveni.

Pri startu je nutno zvolit, zda bude pocitac provozovan v siti ci samostatne. Sitovou podporu (blizsi popis viz dale) aktivujeme/deaktivujeme volbou "Network" "Yes"/"No". Tato volba se na rozdil od vsech dalsich neda v prubehu programu zmenit.

U noveho zavodu nakonec zvolime zda se ma vyhodnocovat pomoci vzdalenosti, lokatoru bez nasobicu nebo lokatoru s nasobici volbami "Distance", "Locator" nebo "Loc.+Mult". Pritom lze zadat soubor ve kterem je definovan obrazec s pocty bodu za jednotlive lokatory podle podminek zavodu. S programem je dodavan vzorovy soubor QRBPAT.DAT odpovidajici provoznimu aktivu. Lze vytvaret i vlastni soubory a tim zpusob vyhodnoceni prizpusobit i jinym typum zavodu.

Program cte pri startu soubor vusc.cfg, kde jsou ulozena veskera nastaveni, komunikacni porty, obsahy pameti pro CW a dalsi parametry. Pokud soubor neexistuje nebo je-li neuplny je automaticky vyvolana obrazovka s technickymi nastavenimi, kde lze parametry definovat.

Po zodpovezeni pocatecnich dotazu se zobrazi pracovni obrazovka, ktera je rozdelena na nekolik casti. Leva spodni cast slouzi jako denik, v prave spodni casti se stridaji okna se souhrnnymi informacemi pro aktualni pasmo, prehled pocitacu v siti a seznam spojeni k udelani. V horni casti se objevuji udaje o znackach, lokatorech a pasmech stanic, se kterymi jiz bylo v prubehu zavodu pracovano, podle prave zadavane znacky (viz dale). V prave horni casti je umisteno tez okno rotatoru, pokud byl nakonfigurovan. Podle potreby se zde tez objevuji okna dotazu do databazi, udaje o nastaveni CW rychlosti a nastaveni rotatoru. Radek zcela dole slouzi k vypisu ruznych hlaseni a take se zde zobrazuji vysilane znaky pri vysilani morse primo z klavesnice nebo pri zadavani prikazu pro packet radio.

Program je navrzen predevsim pro primou obsluhu operatorem, tzn. nepouziva se denik vedeny na papire. K tomuto ucelu jsou data zabezpecena tak, ze se neztrati ani pri nahlem zhrouceni pocitace (z jakychkoli duvodu). Maximalni ztrata muze predstavovat pouze jedine, prave rozdelane spojeni. Dojde-li k takove eventualite, staci po rozbehnuti pocitace jednoduse spustit znovu program a zadat jmeno zavodu. Program zrestauruje data (objevi se zprava "Recovering...") a je mozno pokracovat. Krome toho je mozno v prubehu zavodu (napr. v dobe volani vyzvy) porizovat kopie aktualniho stavu na disketu pro pripad tvrde havarie pevneho disku.

Denik je veden klasickou formou, tzn. spojeni se zadavaji prubezne v case, jak byla udelana na ruznych pasmech (filosofie podobna jako napr. v programu pro KV zavody K1EA). Kazdy radek deniku je rozdelen na jednotliva pole - cas, znacka, vyslany report, cislo spojeni, prijaty kod, prijaty lokator, body a azimut. Vsechna pole, krome cisla spojeni, bodu a azimutu lze primo menit. Cisla spojeni lze zmenit pomoci zvlastnich prikazu (viz dale).

Po spatnych zkusenostech s jinymi programy, ktere ruzne omezuji zadavani dat ve snaze eliminovat chyby, byla zvolena koncepce volneho datoveho editoru, kdy lze prakticky kdykoli zmenit cokoli v deniku i zpetne. Vsechny tyto zmeny se ihned promitaji do celeho deniku (vicenasobna spojeni, opravy lokatoru, zmena pasma atd.). Lze zadat i nekompletni a vicenasobna spojeni. Pro urychleni zadavani je mozno vynechat prefix OK a report 59(9). U lokatoru se automaticky doplnuje JN, je-li druha cislice vetsi nez 4 a JO, je-li vetsi nez 5.

Pri zadavani znacky a lokatoru lze pouzivat tzv. meta znaky, ktere slouzi k overovani neuplne zachycenych znacek ci lokatoru. Jako meta znaky slouzi "*" (hvezdicka) a '.' (tecka). Hvezdicka zastupuje libovolny pocet znaku, tecka zastupuje prave jeden znak. Pouziti ukazeme na prikladu:

Zadame-li jako znacku napr. DL.KN, objevi se v hornim okne na obrazovce znacky a lokatory stanic z mnoziny DL1KN, DL2KN ... DL0KN, se kterymi bylo jiz pracovano. Podobne napiseme-li *KN, objevi se vsechny stanice, jejichz znacka konci na KN. Totez plati pro lokatory. Takto lze snadno pri proladovani pasma kontrolovat, zda je jiz spojeni se stanici udelano, i kdyz znacka nebyla zachycena cela, byl zachycen pouze lokator atp. Vratime-li se pozdeji na pole, kde byl pouzit nektery z meta znaku je kursor umisten na tento znak.

Program tez umoznuje dotazy do databaze stanic a lokatoru z minulych zavodu. Pro dotaz na lokator (F9) musi byt zakladni znacka kompletne zadana, avsak neni nutno zadavat jeji doplnky (/P /A apod.). Pro dotaz na znacku (F10) musi byt zadan kompletne alespon lokator. Znacka muze byt zadana bud zadna nebo nekompletni. Je-li znacka alespon castecne zadana pouzije se k omezeni vyberu z databaze. V okne vpravo nahore se pak objevuje bud znacka stanice v ruznych formach s lokatory, tak jak s ni bylo pracovano v minulosti resp. znacky stanic se kterymi bylo pracovano z konkretniho lokatoru. Vedle kazdeho zaznamu se zobrazuje pocet, kolikrat jiz bylo s prislusnou stanici z daneho lokatoru pracovano. Dotaz na lokator se objevuje tez automaticky pri presunu do dalsiho pole po zadani znacky. Pro slozitejsi pripady, kdy mame zachyceny jen zlomky znacky a lokatoru slouzi komplexni vyhledavani (F11). To prohledava sekvencne celou databazi a hleda vsechny stanice, ktere obsahuji dane casti znacky a lokatoru. Tento zpusob je treba uzivat s rozvahou, protoze vysledkem je vetsinou velky pocet stanic, ktery nam nic nerekne. Tez mame-li velkou databazi a pomalejsi pocitac, muze byt ve vyhledavani patrne zpozdeni. Pro vyrazeni zjevne chybnych zaznamu v databazi (napr. zaznamy lisici se v jednom pismenu apod.) slouzi funkce ALT/F10 (SHIFT/F10). Tim se prepneme do databazoveho okna a pomoci sipek a klavesy DEL muzeme chybny zaznam vyradit. K trvalemu zapisu do databazoveho vsak dojde pouze pri ukonceni programu pomoci ALT/X nebo pri vyhodnoceni ALT/E, odpovime-li "y" na otazku "Do you want to update the database files?"

Verze 4.xx umoznuje pomoci CTRL/F1 zvolit zobrazeni bud pouze spojeni z aktualniho pasma nebo ze vsech pasem dohromady.

Pri zadavani spojeni se pouzivaji tyto editovaci klavesy a prikazy:

Sipky nahoru, dolu (UP,DOWN) - pohyb kursorem nahoru, dolu po spojenich.

Sipky vlevo, vpravo (LEFT,RIGHT) - pohyb kursorem vlevo, vpravo v ramci jednoho pole.

Mezernik (SPACE) - prechod na dalsi pole smerem vpravo

Tabelator (TAB) - prechod na dalsi pole smerem vlevo

Home - skok na zacatek pole

End - skok na konec pole

PgUp - posun o stranku nahoru

PgDn - posun o stranku dolu

Ins - prepnuti prepisovani nebo vkladani znaku

CTRL/PgUp - skok na pocatek deniku

CTRL/PgDn - skok na konec deniku

Del - vymazani znaku na kterem stoji kursor

Backspace - vymazani znaku vlevo od kursoru

ESC,CTRL/W,F12 - kompletni vymazani rozdelaneho spojeni

Return,Enter - potvrzeni hotoveho noveho spojeni nebo zmeny pri oprave v predchazejicim spojeni, bez stisknuti teto klavesy nejsou zmeny zapsany a jsou vracena stara data.

CTRL/Return - Totez jako Return se zadanim kmitoctu a odeslanim spojeni pres sit k udelani na jinem pasmu.

Funkcni klavesy:

ALT/F1 - prepnuti o jedno pasmo nahoru

ALT/F2 - prepnuti o jedno pasmo dolu

F9 - dotaz do databaze na lokatory pro znacku

F10 - dotaz do databaze na znacky pro lokator

F11 - komplexni prohledani databaze na zadane casti znacky a lokatoru

ALT/F10, SHIFT/F10 - prepnuti do databazoveho okna pro vyrazeni chybnych zaznamu

CTRL/F1 - prepinani zobrazeni vsech spojeni nebo pouze jednotlivych pasem

Pro obecne ovladani slouzi klavesy:

ALT/M - zmena modu CW/SSB. Meni format vyslaneho reportu (RS/RST) a tez vyznam klaves F1-F8 pro vysilani CW/SSB

ALT/X - ukonceni programu se zapisem vsech novych spojeni a zmen do souboru #######.DIX a do konfiguracniho souboru (VUSC.CFG)

ALT/E - spusteni programu pro vytvoreni soutezniho deniku ze zavodu prip. QSL

ALT/Q - ukonceni programu bez zapisu zmen, vsechna zadana data a zmeny od startu programu jsou ztraceny.

ALT/H - napoveda

ALT/A - nacteni dat ze souboru (#######.DIX) nebo EDI souboru do aktualniho deniku. Pouziva se pro slouceni deniku po zavode do jednoho souboru, pracovalo-li se na vice pocitacich soucasne a pro prenos dat z ruznych pracovist behem zavodu pomoci zalohovacich souboru na disketach, nelze-li z nejakeho duvodu pouzit pocitacovou sit. Tim se mohou napr. udaje o lokatorech z 144 MHz v prubehu zavodu pouzivat napr. na pracovisti 432 MHz. Nesouhlasi-li zakladni udaje v nacitanem souboru (znacka, lokator) s aktualnim denikem, je vyzadovano odsouhlaseni ve varovnem dialogu.

ALT/R - prepocitani deniku na jiny lokator, pripadne zmena zpusobu hodnoceni vzdalenosti/lokatory. Lze menit i soubor s obrazcem bodu pro vyhodnoceni podle lokatoru (implicitne QRBPAT.DAT). Poslouzi zejmena pro pozavodni analyzu nebo pro opravu chybne zadaneho vlastniho lokatoru.

ALT/D - vymazani aktualniho spojeni a precislovani celeho pasma. Pri opravach tohoto typu je dobre si uvedomit, ze jsme vyslali soutezni kod protistanici s nasim poradovym cislem. Zmenime-li ho nasledne v nasem deniku, bude spojeni neplatne. Program umoznuje zadavat i nekompletni a vicenasobna spojeni, ktera nejsou bodovana, takze eventuelni spojeni, kde zjistime az dodatecne, ze neni vse v poradku, lze takto eliminovat. Funkci tedy pouzijeme nejspise pro opravy chyb pri zadavani spojeni z papiru. Tato funkce neni mozna v sitovem rezimu.

ALT/I - vlozeni prazdneho spojeni a precislovani deniku. Plati pokyny uvedene pro ALT/D. Rovnez neni mozno pouzit v sitovem rezimu.

ALT/U - zmena etapy zavodu. Etapa je povazovana za atribut spojeni a lze ji menit libovolne i zpetne. Jinak stejne spojeni s ruznou etapou se nepovazuje dvojnasobne. Pri zpetne zmene je treba jako pri vsech ostatnich zmenach potvrdit ji klavesou RETURN.

ALT/J - prepinani obrazovek a rezimu pro packet radio.

ALT/F - zapis zalohoveho souboru vetsinou na disketu, pripadne na sitovy sdileny disk, soubor ma jmeno #######.DIX.

ALT/T - Posun casu v prubehu zavodu u vsech spojeni a pripadne nove nastaveni systemoveho casu.

ALT/W - Prehled poctu spojeni do jednotlivych lokatoru. Vlastni lokator blika. Obraz lze posunovat pomoci sipek, pripadne klaves HOME, END, PGUP a PGDN. Zmena pasma se provadi pomoci ALT/F1(F2). Stiskneme-li mezernik objevi se souhrnna statistika ze vsech pasem. Navrat do deniku pomoci ESC.

ALT/C - kalibrace rotatoru (viz dale).

ALT/Z - volba vlastniho pasma pro sitovy provoz (viz dale)

ALT/L - vyslani textove zpravy na urceny pocitac

ALT/UP - cyklicke listovani v osmi poslednich prijatych zpravach.

ALT/RIGHT - presun do okna se spojenimi poslanymi k udelani.

CTRL/Z - cyklicke stridani oken souhrnne informace "Summary", prehled pocitacu v siti "Nodes", spojeni k udelani "To do" a prichozich zprav "Message".

ALT/V - Synchronizace deniku z urceneho pocitace v siti, ktery je identifikovan pro nejake pasmo.

ALT/P - Nastaveni technickych parametru tzn. komunikacnich portu, pinu na jejich konektorech a nekterych dalsich technickych hodnot. Zde muzeme napr. pri potizich vyradit pasticku ci rotator zvolime-li "None" jako "Paddle port" ci "Rotor port". Nastavime-li klicovaci port "CW/PTT port" na "None" vyradime tim cely system morse. Lze tez menit spicky konektoru na kterych jsou vyvedeny signaly a tim program prizpusobit napr. k jiz existujici kabelazi. Mame-li v pocitaci zvukovou kartu, muzeme ji aktivovat volbou "Yes" v menu "Sound card". Typ karty je detekovan automaticky a mel by se ozvat zvuk potvrzujici uspesnou inicializaci. Ovladani morse, zvukove karty a rotatoru je podrobne popsano dale. Pri pouziti modemu pro packet radio zvolime nektery se seriovych portu (COM), je-li k pocitaci modem primo pripojen. Mel by byt ruzny od CW/PTT portu. Je-li v provozu pocitacova sit, lze modem pouzivat i z jinych pocitacu, zvolime-li na nich "Remote". Blizsi je popsano v kapitole o packetu. Dale lze nastavit hodnoty (v milisekundach) nabehu a odpadu PTT a zpozdeni vysilani sitovych packetu (vice v kapitole o siti). Pokud zadame "Y" v poli "Save" je konfigurace ulozena do souboru VUSC.CFG a automaticky nactena pri nasledujicim startu programu.

Po vyhodnoceni vznikaji z kazdeho pasma tyto soubory:

copy soubor >LPTn

kde soubor = jmeno souboru deniku ci seznamu - #######.$$$, #######p.$$$ (napr. pd_96.144, pd_96p.144 apod.)

LPTn = port, na kterem je pripojena tiskarna (napr. LPT1)

Soubory jsou formatovany na 38 radek a 76 sloupcu, coz by mela kazda tiskarna zvladnout. Po vytisteni neopomeneme podepsat cestne prohlaseni.

Program pro vyhodnoceni zavodu lze spustit i samostatne, prikazem:

eva [-l] [jmeno zavodu]

Parametry v hranatych zavorkach nejsou povinne a maji tento vyznam:

-l = prizpusobeni barev obrazovky k LCD displayi (napr. u notebooku)

jmeno zavodu = jmeno zavodu, od ktereho se odvozuji jmena souboru vstahujici se k zavodu.

Tento zpusob pouzijeme tehdy, kdyz nelze program spustit pomoci ALT/E z programu VUSC. Nejcastejsi pricinou byva nedostatek konvencni pameti RAM v systemu napr. kvuli nainstalovanym driverum a jinym pametove rezidentnim programum.

Databazi tvori ctyri soubory VUS_BASE.DAT, VUS_BASE.ASC a LOC_BASE.DAT, LOC_BASE.ASC. Soubory s rozsirenim DAT jsou pouzivany programem pri praci. Soubor s rozsirenim VUS_BASE.ASC je textovy soubor editovatelny beznymi editory (Norton, Notepad, Write) a slouzi pro opravy zjevnych chyb, pripadne pro vymazani nekterych zrusenych stanic (napr. v YU apod.). Pokud nebyla z jakehokoli duvodu databaze updatovana automaticky (viz vyse), pouzijeme pro aktualizaci databaze prikaz:

dbase.bat #######s.$$$

#######s.$$$ je nazev souboru se setridenymi znackami a lokatory, ktery vznikl pri vyhodnoceni daneho pasma (viz vyse). Tim jsou nove znacky a lokatory z prislusneho pasma zapsany do databaze, aktualizovany pocty spojeni do jednotlivych lokatoru a jmeno zavodu je zapsano do souboru CONLIST.TXT. Puvodni databazovy soubor je zkopirovan na soubor s nazvem VUS_BASE.OLD. V pripade jakekoli chyby se lze vratit k puvodni databazi tak, ze tento soubor prejmenujeme zpet na VUS_BASE.DAT a spustime program dbase.bat bez parametru. Tez soubor CONLIST.TXT lze editovat a tak zavod vyradit ze seznamu.

Tip: Tento postup muzeme pouzit i pro import znacek a lokatoru z jinych zdroju. Vstupem muze byt jakykoli textovy soubor s radky ve formatu:

<znacka><oddelovac><lokator><oddelovac><libovolny obsah>

Jako oddelovac muze byt libovolny pocet mezer nebo tabelatoru.

Pri tomto zpusobu zpracovani je zakladem soubor VUS_BASE.DAT, ktery je nejprve preveden na VUS_BASE.ASC, k nemuz je pripojen soubor #######s.$$$. VUS_BASE.ASC je pak dvakrat setriden podle ruznych kriterii na VUS_BASE.ASC a LOC_BASE.ASC. Nakonec jsou tyto soubory prevedeny do binarni formy na VUS_BASE.DAT a LOC_BASE.DAT.

Z predchoziho vyplyva, ze po rucni editaci souboru VUS_BASE.ASC je nutno nejprve prevest tento soubor na binarni (VUS_BASE.DAT) a spustit dbase.bat bez parametru, aby byly soubory setrideny a vyvorily se prislusne binarni soubory. Soubor se prevadi z/do binarni na ASCII formu prikazem:

tr.bat -f vus_base.asc vus_base.dat

prevadime-li data z textoveho souboru do datoveho a

tr.bat -b vus_base.asc vus_base.dat

prevadime-li data naopak z datoveho do textoveho. Spousti se vzdy z adresare, kde jsou prislusne soubory umisteny. Program VUSC pri startu kontroluje konzistenci souboru LOC_BASE.DAT a VUS_BASE.DAT. Zjisti-li rozpory objevi se varovne hlaseni a pouziti databaze je zablokovano. Pri odstraneni problemu postupujeme obdobne jako pri rucnich opravach database, jak bylo popsano vyse. Pokud jiz vlastnime starsi verzi programu, bez souboru LOC_BASE.DAT, spustime dbase.bat v prislusnem adresari bez parametru a soubor bude automaticky vytvoren.

Vyhodnocovaci program tez umoznuje vytvorit soubor k tisku na nalepky pro QSL. Zaroven je mozno udrzovat databazi stanic a spojeni, za ktere jiz byly QSL odeslany. Pri startu vyhodnocovaciho programu mame moznost zvolit ruzne druhy zpracovani QSL:

All - vytvori se QSL pro vsechna spojeni z daneho pasma, databaze zustane nezmemena.

All+DB - vytvori se QSL pro vsechna spojeni z daneho pasma, nova spojeni jsou zapsana do databaze.

New only - vytvori se QSL pro nova spojeni (tzn. ktera nejsou v databazi) z daneho pasma, databaze zustane nezmemena.

New+DB - vytvori se QSL pro nova spojeni (tzn. ktera nejsou v databazi) z daneho pasma, nova spojeni jsou zapsana do databaze

2TO3.BAT [-p adresar] soubor

3TO4.BAT [-p adresar] soubor

Parametr v hranatych zavorkach je nepovinny.

adresar - adresar kam se ma ulozit transformovany soubor, pokud se nema ulozit do aktualniho adresare. Musi byt ukoncen zpetnym lomitkem napr. c:\temp\

soubor - soubor #######.DIX

Program kontroluje, zda je soubor jiz preveden ci ne, takze ho muzeme pouzit vzdy, kdyz si nejsme jisti, zda je jiz soubor preveden. Stary soubor je ulozen do aktualniho adresare pod jmenem ######.OLD.

Program VUSC umoznuje tez prime klicovani TRXu pomoci serioveho ci paralelniho portu pocitace a pripojeni pasticky k paralelnimu portu. Zapojeni je uvedeno v dodatku, piny lze menit pomoci ALT/P. V programu je vytvoreno 8 pameti primo ovladanych funkcnimi klavesami, ktere lze libovolne menit a jejich obsahy pouzit ke klicovani. Obsahy techto pameti se ukladaji pri normalnim ukonceni programu (ALT/X) do souboru VUSC.CFG, takze jsou trvale k dispozici. Pri programovani pameti lze uzivat symbolicke znaky pro aktualni udaje:

$O - vlastni znacka

$C - znacka protistanice ze spojeni, kde je prave kursor

$L - vlastni lokator

$R - report ze spojeni, kde je prave kursor

$Q - report ze spojeni, kde je prave kursor s kratkymi devitkami

$M - cislo spojeni, kde je prave kursor s kratkymi nulami

$N - cislo spojeni, kde je prave kursor

$0-9 - obsah uzivatelske pameti cislo 0-9

Uzivatelske pameti jsou spolecne pro oba mody CW a SSB. V modu SSB mohou obsahovat jmena zvukovych (WAV) souboru, ktere jsou nahravany do pameti, v modu CW mohou obsahovat text, ktery je vysilan.

Pri programovani je nutno dbat na to, aby nedoslo k zacykleni napr. tim, ze do uzivatelske pameti vlozime symbolicky znak ($cislo) pro tutez pamet, pripadne i zprostredkovane pres jinou pamet. Program v takovem pripade bude sice vysilat, ale po vycerpani stacku je vysilani automaticky ukonceno.

Rychlost lze menit v rozsahu 30 az asi 1000 PARIS. Horni mez zavisi na rychlosti procesoru a na tom, zda pouzivame tez rotator ci nikoli. Je mozno tez vysilat morse znaky primo z klavesnice, pricemz muzeme do vysilaneho textu vkladat libovolne obsahy uzivatelskych pameti. V nejspodnejsim radku obrazovky se objevuji vysilane znaky. Znaky lze zadavat "do fronty" s predstihem, bez ohledu na vysilaci rychlost. Chybne znaky, ktere jeste nebyly odvysilany, lze mazat pomoci klavesy Backspace. Obsahy pameti muzeme vysilat i nekolikrat po sobe stiskneme-li prislusnou klavesu nekolikrat, aniz cekame na konec vyslani celeho obsahu. Vysilani lze kdykoli prerusit stisknutim pasticky nebo klavesou ESC. Vysilani CW je mozno pouze v modu CW (ALT/M). Pro ovladani morse systemu se pouzivaji nasledujici prikazy:

F1-F8 - vyslani preddefinovane pameti

SHIFT/F1-F8 - naprogramovani pameti

ALT/S - vypnuti/zapnuti odposlechu CW

ALT/= - zvyseni rychlosti o 1 WPM

ALT/- - snizeni rychlosti o 1 WPM

ESC - preruseni vysilani

ALT/N - prepnuti do modu vysilani morse znaku primo z klavesnice

ALT/K - trvale zaklicovani vysilace pro naladeni

ALT/Y - aktivace automatickeho opakovace vysilani s mezerou pro prijem. Definuje se cislo uzivatelske pameti (Buffer #), pocet jejiho opakovani (# of replays) a mezera pro prijem (Gap). Ukonceni je klavesou ESC, stisknutim pasticky nebo zmenou modu CW/SSB (ALT/M).

ALT/0-9 - obsah uzivatelske pameti 0-9

Vzorkovaci frekvence 11025 Hz, 8 bitu, Mono.

Pro ovladani zvukove karty pouzivame tyto prikazy:

ALT/B - nahrani zvukoveho WAV souboru do pameti. Jmeno souboru je v uzivatelske pameti pod cislem, ktere zadame.

ALT/0-9 - vyslani ze zvukoveho (WAV) souboru , jehoz jmeno je v uzivatelske pameti 0-9

F1-F4 - totez jako ALT/1-4

Vysilani SSB modulace je mozno pouze v modu SSB (ALT/M). Uzivatelske pameti cislo 1-4 (ALT/1-4) lze tez vysilat klavesou F1-F4, proto je pouzijeme nejlepe pro nahrani SSB vyzvy a dalsich zvuku. Vysilani lze kdykoli prerusit stisknutim klavesy ESC.

Pro modulacni vystup je vyhodne pouzit vystup pro sluchatka ze zvukove karty. Nektere pocitace jsou vybaveny regulaci hlasitosti, kterou pouzijeme pro nastaveni optimalni urovne do mikrofonniho vstupu TRXu. Jinak musime pouzit vhodny trimr jako odporovy delic. Privod modulace provedeme stinenym kabelem.

Jak bylo zmineno vyse, uzivatelske pameti (ALT/0-9) jsou spolecne pro CW a SSB. V pripade SSB mohou obsahovat jmena zvukovych (WAV) souboru, ktere nahravame do pameti pro pozdejsi vysilani. Je nutno mit na zreteli, ze uzivatelska pamet muze obsahovat bud jmeno souboru NEBO text k vysilani CW. Je tedy vhodne si urcit, ze napr. pameti 1-4 budou obsahovat jmena souboru a zbytek CW texty apod.

Velikost zakladni casove konstanty (Rt,Ct) v obvodu snimani polohy je urcena rychlosti pocitace, ktery pouzivame. Je omezena zdola pozadovanou presnosti indikace polohy, shora pak schopnosti procesoru obslouzit preruseni od casovace bez jejich ztraty. Velikost konstanty by nemela presahnout asi 500 microsekund. Cely postup zakladniho nastaveni interface je tento:

1. Podle hodnoty snimaciho poteciometru zvolime hodnotu odporu Ra, aby napeti na snimacim potenciometru bylo asi 3V. Pripadne takto nastavime vhodnym delicem vstupni napeti z vnejsiho zdroje signalu (vstup AUX).

2. Trimry posun a zesileni nastavime tak, aby se napeti v bode X plynule menilo pri otaceni snimaciho potenciometru asi od 2.5 do 10.5V .

3. Pripojime interface k pocitaci a spustime program s volbou rotator "Yes". Pomoci ALT/C zapneme rezim kalibrace rotatoru. Uprostred indikatoru se objevi hodnota citace misto stupnu.

4. Otocime rotator do leve krajni polohy a zkontrolujeme, zda je napeti v bode X minimalni (2.5V). Pokud tomu tak neni prehodime krajni vyvody potenciometru. V teto poloze nastavime trimrem Rt hodnotu citace asi 100.

5. Otocime rotator do prave krajni polohy (ve smeru hodinovych rucicek). V prave krajni poloze kontrolujeme hodnotu citace. Hodnota je umerna rychlosti procesoru a mela by byt minimalne 400, typicky asi kolem 700, na rychlych strojich i 1000 - zalezi na rychlosti pocitace.

6. Overime, zda snimani polohy rotatoru neovlivnuje nepriznive obsluhu preruseni casovace. Rotator otocime do prave krajni polohy (nejvyssi hodnota citace), prepneme program do modu CW a spustime jakekoli vysilani (napr. CQ). Pomoci ALT/+ zvysujeme rychlost na hodnotu alespon na 80 WPM. Pokud se rychlost zvysuje umerne, je vse v poradku. Pokud vsak rychlost vysilani nahle "skoci" zpet na polovinu, znamena to, ze zaciname ztracet preruseni, coz by nepriznive ovlivnilo vysilani CW a systemove hodiny. V takovem pripade snizime hodnotu zakladni casove konstanty (trimr Rt) a nastavime mensi hodnoty citace ovsem za cenu snizeni presnosti.

7. Opustime mod kalibrace klavesou ESC.

Nastaveni trimru Rt je konstantni pro rychlost pocitace v asi 20% toleranci. Pri pouziti v zavode je pak jeste nutno provest rektifikaci a kalibraci. Postup je nasledujici.

1. Po postaveni anteny otocime antenu do leve krajni polohy a zapneme rezim kalibrace rotatoru (ALT/C).

2. Z klavesnice zadame aktualni azimut anteny ve stupnich a stiskneme ENTER.

3. Antenu pootocime o urcity pocet stupnu (obvykle asi 45) a opet vlozime azimut. Tento postup opakujeme, az mame pokryt cely rozsah rotatoru.

4. Novou kalibracni tabulku ulozime stisknutim ENTER dvakrat za sebou, beze zmeny polohy rotatoru.

Kalibrovat lze nejvyse v rozsahu dvou otacek. Pri zadavani hodnot azimutu musime zadavat plynule rostouci hodnoty v intervalu -360 az +400 stupnu. To znamena, ze zaciname-li napr. Na azimutu 270 stupnu zadame -090 (360-270), pak napr. -045, 000, +045 atd., aby byl prubeh stale rostouci. Toto samozrejme plati pouze pro kalibraci, pri provozu indikator zobrazuje hodnotu azimutu normalne. Krok kalibrace lze libovolne menit. Lze napr. smerovat na vyznacne body v okoli o znamem azimutu. Doporucuje se zadat alespon 8 hodnot, jelikoz prubeh indikace neni zcela linearni. Minimalne se musi zadat alespon 4 hodnoty, maximalne lze zadat 30 kalibracnich hodnot. Pokud se dopustime pri kalibraci chyby, ukoncime ji klavesou ESC. Tim se nova kalibrace zrusi a lze ji opakovat od zacatku.

Po ukonceni kalibrace jsou automaticky nastaveny elektronicke koncove omezovace na pocatecni a koncovou kalibracni polohu. Z tohoto duvodu je nutno, pokud mame v rotatoru tez mechanicke koncove spinace, nastavit je tak, aby jejich vypinaci polohy souhlasily s minimalnim a maximalnim napeti na mericim potenciometru. Za pocatecni a koncovy bod kalibrace pak zvolime tyto vypinaci polohy.

Kalibracni tabulka se zapisuje do konfiguracniho souboru VUSC.CFG, takze pri restartu programu se neztraci. Program vsak musi byt ukoncen ALT/X. Ukoncime-li program ALT/Q tabulka se nezapise.

POZOR! Po zapnuti pocitace a nabootovani operacniho systemu muze byt paralelni port v nedefinovanem stavu. Proto zapinejte zdroj napeti rotatoru az po spusteni programu, aby nedoslo k nechtenemu zapnuti motoru. Pri ukonceni prace je tez treba vypnout nejdrive zdroj a pak ukoncit program.

Pro ovladani rotatoru se pouzivaji tyto klavesy:

CTRL/UP (sipka nahoru) - natocit rotator na azimut lokatoru v aktualnim spojeni.

CTRL/DOWN (sipka dolu) - explicitni zadani azimutu pro natoceni rotatoru.

CRTL/RIGHT (sipka vpravo) - otaceni rotatoru vpravo (ve smeru hodinovych rucicek)

CRTL/LEFT (sipka vlevo) - otaceni rotatoru vlevo (proti smeru hodinovych rucicek)

ALT/C - Kalibrace a rektifikace

Pocitac je pripojen k siti automaticky pri startu programu, aktivujeme-li volbu "Network" - "Yes". Bezna udelana pripadne zmenena spojeni jsou automaticky posilana z kterehokoli pocitace na vsechny pripojene po stisknuti klavesy RETURN, i kdyz pocitac neni prihlasen na nejake urcite pasmo.

Sitovy system umoznuje identifikovat pocitace podle pasem. Pomoci ALT/Z lze urcit pasma na kterych bude dany pocitac pracovat. Na nej se pak posilaji spojeni k udelani na techto pasmech. Pomoci CTRL/Z (rotace oken) muzeme videt vsechny pocitace v siti, ktere jsou identifikovany pro nejake pasmo. Na jednom pasmu muze byt pouze jeden pocitac, avsak jeden pocitac muze obsluhovat vice pasem. Identifikace pro dane pasmo zustava v platnosti dokud na nejakem jinem pocitaci v siti nezvolime totez pasmo. V prehledu pocitacu jsou pasma nalezejici k mistnimu pocitaci oznacena "local", neprirazena pasma jsou oznacena "00:00:00" a obsazena pasma oznacuji tri posledni byty fyzicke adresy sitove karty napr. "FE:1D:97". Pri startu programu se prozkouma sit, zda jsou jiz prihlasene nody na nejake pasmo. Pri kazdem novem zobrazeni nodu pomoci CTRL/Z je spojeni provereno. Je-li v poradku, je jeho adresa zobrazena zlute, byl-li problem je zobrazena cervene. Nekdy se nod nemusi hned ohlasit vykonava-li prave mimoradnou operaci napr. zapis souboru, je proto vhodne zkusit to znovu po nekolika sekundach, aby se overilo zda je skutecne neco v neporadku.

Pokud je pocitac identifikovan pro nejake pasmo objevuji se okne s nazvem "To do" stanice poslane z jineho pocitace, s nimiz bylo domluveno spojeni na tomto pasmu. Klavesou ALT/RIGHT je mozno presunout kursor do okna "To do" a pomoci sipek UP a DOWN zvolit stanici se kterou chceme udelat spojeni. Stisknutim klavesy RETURN se vratime do hlavniho deniku a prislusna znacka a lokator jsou zkopirovany do posledniho radku. V pripade uspesneho dokonceni spojeni je stanice automaticky vymazana ze seznamu "To do". Spojeni, ktera se nepodarilo udelat lze smazat v okne "To do" pomoci klavesy DEL. Krome spojeni k udelani lze tez pomoci ALT/L poslat textovou zpravu na pocitac identifikovany pro nejake pasmo, pripadne na vsechny pocitace v siti. V systemu se pamatuje poslednich 8 prijatych zprav. Lze v nich listovat pomoci ALT/UP (Sipka nahoru).

Dojde-li z jakehokoli duvodu k rozdilum v deniku (napr. vypadek behem provozu, pozdejsi pripojeni do site) je mozno synchronizovat denik s jinym pocitacem pomoci klavesy ALT/V. Pri synchronizaci je prepsan kompletni denik ze zdrojoveho pocitace vcetne nastaveni systemoveho casu. Na pocatku sychronizace se vypise hlaseni s poctem spojeni k synchronizaci, po uspesnem ukonceni se vypise hlaseni "Synchronization complete. nnn QSOs transferred" (nnn je pocet aktualne prenesenych spojeni).

Program detekuje logicke nekonsistence v cislovani spojeni k nimz muze behem sitoveho provozu dojit. V takovem pripade opet pouzijeme ALT/V. Pri synchronizaci jsou spojeni vkladana podle cisel a podle casu. POZOR! Vyskytne-li se spojeni na stejnem pasmu se stejnym cislem je prepsano.

Pro praci v siti nemusi byt pocitac prihlasen na nejake pasmo, spojeni jsou posilana automaticky na vsechny nody, avsak vkladame-li nove spojeni z nodu, ktery neni na danem pasmu prihlasen musi se to odsouhlasit ve varovnem dialogu, aby se zabranilo eventuelni chybe v cislovani spojeni. Stejne odsouhlaseni je treba, prejimame-li pasmo z jineho nodu.

Jelikoz se pouziva MS-DOS interface pro sitovy SPX/IPX protokol, ktery neni reentrantni, je nutno zajistit casovy interval pro odeslani dat sitovou kartou pred prepsanim bufferu novymi daty. Tento interval zavisi na pouzite karte.a nastavuje se na strance technickych parametru. Standardne je nastaven na 7 ms. Mame-li potize se sitovymi prenosy (typicky pri prenosu vetsiho poctu dat napr. pri synchronizaci) muzeme tento cas zvetsit. Je nutno si vsak uvedomit, ze pri vetsim case muze byt ovlivnena funkce morse a rotatoru.

LSL.COM

Driver.com - jmeno se lisi podle pouzite sitove karty.

IPXODI.COM

POZOR! V soucasne dobe nelze bohuzel pod systemem MS-DOS sit provozovat, kvuli chybe v pouzitem DOS-extenderu dos4gw.exe.

V operacnim systemu Windows 95/98/Me provedeme instalaci driveru podle navodu, ktery je dodavan se sitovou kartou. Dale potrebujeme instalacni CD Windows 95/98/Me, nemame-li instalaci primo na pevnem disku. Protokol SPX/IPX konfigurujeme takto:

1. Pomoci START->Settings->Control Panel (START->Nastaveni->Ovladaci panel) otevreme kontrolni panel.
2. Vyhledame ikonu Network (Sit)a otevreme ji dvojitym klikem.
3. Pridame podporu pro SPX/IPX protokol. Add->Protocol (Pridat->Protokol), dvojity klik nebo klik na Add (Pridat). V nasledujicim okne zvolime Microsoft a SPX/IPX Compatible protocol. Stiskneme OK.
4. Po skonceni instalace protokol konfigurujeme. Znovu dvojitym klikem otevreme ikonu Network (Sit). Nastavime polozku SPX/IPX-Compatible Protocol->jmeno instalovane sitove karty. Pak klikneme na Properties (Vlastnosti) a zde v zalozce Advanced nastavime Frame type (Typ ramce) = Ethernet 802.3 a Network Address (Sitova adresa) = 0. Ostatni parametry nastavime na Not present, pripadne Off.
5. Znovu restartujeme system.

Je-li vse v poradku objevi se pri startu programu (zvolime-li "Network" "Yes") hlaseni:

NIC address: fyzicka adresa pouzite sitove karty

Jinak je ohlasena chyba "Netinit error #x", kde x je cislo chyby.

1 - Sitova podpora neni spravne instalovana.

2 - Chyba pri alokaci MS-DOS pameti.

3 - Chyba pri alokaci hlavni pameti.

- prepnuti horniho okna na zobrazovani prichozich zprav z packetu. Okno roluje s prichodem novych radku. Kurzor zustava v hlavnim okne, kde lze normalne zadavat spojeni.

- prepnuti do dolni prikazove radky. Lze zadavat prikazy pro packet. Je-li prvni znak hvezdicka (*) je to prikaz pro modem (escape sekvence), jinak je radek vyslan TRXem v nezmenene podobe. Horni okno roluje.

- prepnuti do horniho okna, kde je mozno pomoci sipek listovat drive prijatymi radkami. Pamatuje se 180 poslednich radek. V tomto rezimu lze tez pomoci CTRL/F zadat filter pro zobrazovani. Je mozno zadat vice retezcu pro vyber nebo pro potlaceni vypisu radku v packetovem okne. Jednotlive retezce se oddeluji znakem | (bar). Jsou pak vypisovany radky ktere obsahuji alespon jeden ze zadanych retezcu. Je-li prvnim znakem ve filtru ~ (tilda) jsou naopak tyto radky potlaceny. Aktualni filtr se zobrazuje v pravem hornim rohu okna. Okno neroluje s prichodem novych radku.

- vypnuti packetoveho okna a navrat do puvodniho rezimu zobrazovani znacek a lokatoru.

Obsluha packetu pracuje pouze v terminalovem rezimu. Proto je (v zavislosti na pouzitem modemu) nekdy nutno nastavit parametry, ktere specializovane packetove programy nastavuji automaticky. Jedna se zejmena o nastaveni vlastni znacky (prikaz I), zpozdeni modulace (prikaz T), volba kanalu (prikaz S) a podobne. Podrobnosti lze najit v dokumentaci k prislusnemu modemu.

Cisla pinu na schematu odpovidaji implicitnimu nastaveni, ktere lze zmenit pomoci ALT/P. Potrebujeme-li galvanicke oddeleni pocitace a TRXu lze pro klicovani CW a PTT pouzit obvod s optronem.

Vstupy napajeciho napeti a mericiho potenciometru do interfacu rotatoru je treba radne blokovat a opatrit vf tlumivkami. Spojovaci kabel k portu pocitace musi byt stineny, protoze nektere ze signalu jsou pulsniho charakteru a nelze je blokovat. Tez samotny interface zabudujeme do kovove krabicky kvuli vf stineni.

Obvody spinani motoru lze resit i jinak podle druhu rotatoru, ktery pouzivame. Je pouze treba mit na pameti, ze i kdyz paralelni port by mel byt kompatibilni s TTL, neni to vzdy pravda zejmena u laptopu. Vystupy portu nejsou schopny dat dostatecny vystupni proud pro uplne sepnuti bipolarniho transistoru jako klasicke TTL obvody. Z bezpecnostnich duvodu je lepe napajet motor se spinacimi obvody a obvody indikatoru polohy z oddelenych zdroju. Napeti +5 V pro obvod indikatoru musi byt dobre stabilizovano nejlepe monolitickym stabilizatorem 7805. Kondenzator Ct musi mit co nejmensi teplotni zavislost. Pro dalsi zlepseni stability je mozno po nastaveni nahradit trimr Rt pevnym odporem.

Implicitni nastaveni pinu pasticky je kompatibilni s programem N6TR.