REFLEKTOMETR pro 145 a 432 MHz do 500 W

Základem reflektometru je vedení zhotovené z koaxiálních kabelů. Tím odpadá složitá mechanická konstrukce, kterou je poměrně obtížné amatérsky zhotovit, ale v tomto návodu ji nahradíme značnou dávkou trpělivosti. Tato konstrukce vyhovuje pro pásmo 2 m i 70 cm do 500 W. Větší výkon je omezen usměrňovací diodou a použitím N konektorů.

Před konstrukcí skříňky si podle navrženého schema upřesníme přepínače a měřicí přístroj. Poměry velikostí odhadneme z přiložených foto. Skříňka na foto je ( š x v x h ) 150 x 80 x 210 mm.

Pro nastavování je třeba zdroj signálu CW ( TRX ) s regulací alespoň do 50 W, reflektometr na který se můžeme spolehnout, multimetr a koaxiální zátěž 50 R pro 50 W s útlumem odrazu kolem 30 dB.

Na výrobu potřebujeme koaxiální kabely RG 213 a RG 58 o délce cca 50 cm a dva kvalitní panelové N konektory s teflonovou izolací a fosforbronzovými kontakty. Konektory by měly být na straně letování osazeny tak, jak je vidět na foto, aby se na ně mohlo přiletovat stínění.

Z kabelu RG 58 použijeme jen izolovaný střední vodič. Kabel RG 213 zbavíme izolačního pláště a uvolníme stínění tak, aby bylo posuvné po středním izolovaném vodiči. Zatáhneme střední vodič s izolací do stínění tak, abychom mohli stínění proletovat v délce cca 6 mm od konce. Před letováním do stínění vsuneme třeba vrták o průměru 7-7,2 mm tak, aby vnitřní průměr po letování byl zachován a aby vnitřní vodič volně procházel. Konektory připravíme tak, že pomocí pájecího přípravku pocínujeme krátkým letováním ( páječka min 100 W ) pájené místo pro stínění na straně kontaktu. Posuneme střední vodič ve stínění tak, aby stínění na obou stranách přečnívaly a stínění natáhneme tak, aby přilehlo ke střednímu vodiči. Od konce proletovaného stínění ve vzdálenosti 20mm stínění rozhrneme a pomocí pletací jehlice ( průměr 3 mm) uvolníme prostor pro vložení vazebního vedení. Ve vzdálenosti 152 mm ( pro 144 MHz ) nebo 115 mm ( pro 432 MHz ) ze stínění s jehlicí ze stínění vystoupíme. Po cca 20-25 mm opět vstoupíme pod stínění ve vzdálenosti 152 mm ( pro 144 MHz ) nebo 115 mm ( pro 432 MHz ) ze stínění s jehlicí opět vystoupíme. Tak máme prostor pro obě vazební vedení. Stínění již ke střednímu vodiči nepřitahujeme, zakončíme ho 20 mm za výstupem vazby a opět proletujeme stejným způsobem. Střední vodič lze stále ve stínění posouvat, odizolujeme ho cca 3 mm od konce a přiletujeme ho ke konektoru. Na holou část středního vodiče ke konektoru nasuneme návlek v celé délce, zhotovený z izolace středního vodiče, který provrtáme vrtákem 3,2 mm a podélně rozřízneme. Stínění posuneme a krátce přiletujeme po celém obvodu konektoru tak, aby výstupy vazeb byly proti hraně konektoru ( proti výstupu na držáku ). Do jehlicí připraveného prostoru pod stíněním vsuneme vodiče vazeb a s rezervou necháme delší vývody. Stínění přitáhneme tak, aby přilehlo ke střednímu vodiči, na konci stínění vodič zastřihneme na délku stínění. Stínění shrneme pár cm od konce a střední vodič upravíme na délku ( zkrátíme o 3 mm a další 3 mm odizolujeme ) tak, aby šlo stínění ke konektoru přiletovat. Střední vodič přiletujeme a opatříme také návlekem, přitáhneme stínění a přiletujeme ke konektoru. Zhotovíme dva držáky podle obrázku v návodu a upravíme v nich prostor pro připevnění konektoru, aby přilehly ke stínění. Vyvrtáme otvory pro přišroubování ke konektoru a zaletujeme matice M3, přišroubujeme. Vývody vazeb protáhneme držáky a v tomto místě přiletujeme stínění k držákům jak je uvedeno na foto. Při pájení musíme být opatrní na izolace. Vývody vazeb zkrátíme na cca 10 mm. Přizpůsobení vazebních vedení je odporovými trimry ( 100-250 R ) a kapacitními trimry. Nastavené hodnoty odpovídají hodnotám kolem 80 R a kapacitám kolem 2-4 pF. Odporový trimr připojíme na vedení jedním koncem, běžec trimru a druhý konec připojíme ke stínění. Usměrňovací obvody provedeme podle foto, mechanickou oporu pro vývod zhotovíme třeba z desky plošného spoje přišroubované k držáku.

Základní nastavení provádíme pomocí voltmetru tak, že přivedeme cca 20 W CW na vstup reflektometrického vedení, výstup zakončíme odporem 50 R pro odpovídající výkon. Na detektoru zpětného vedení ( u zatěžovacího odporu ) nastavujeme trimry minimální napětí. Zaměníme konce vedení a vše opakujeme až dosáhneme téměř nulové napětí v obou směrech. Ve skutečnosti je napětí na vazbě menší, než úbytek napětí na diodě v průchozím směru, kterou neotevírá. Dále nastavíme napětí na obou detektorech v průchozím směru ( u vstupu do reflektoměru ) cca 4 V. Napětí by měla být téměř shodná. Pro snížení napětí zatlačujeme stínění mezi vazbu a hlavní vedení. Pro zvýšení napětí stínění oddalujeme. Není žádoucí napětí 4 V zvyšovat, protože by tím klesalo SWR reflektometru. Po nastavení napětí na detektorech vše zkontrolujeme a donastavíme. Poslední fáze je připojení mikroampermetru. Nejvhodnější je 50-100 µA s úbytkem napětí 0,1 V, úbytek napětí je důležitější než proud. Předřadné odpory jsou podle zvoleného rozsahu. Vhodný rozsah je 100 W (měří od 1 do 100 W) a 500 W (měří od 5 do 500 W). Postup nastavování je shodný i pro 432 MHz. Kalibrace SWR se provádí při 10-20 W na vstupu, zde se významně projevuje úbytek na diodě. Provádíme ji srovnáváním s jiným reflektoměrem, kterému věříme, za naprosto shodných podmínek. Nastavení výchylky děláme kapacitním trimrem na straně výstupu. Problémem při nastavování SWR je zatěžovací odpor s vhodným odrazem 1,1 až 1,3 SWR pro kalibrování stupnice.

Stupnice měřicího přístroje je kvadratická, odečet hodnot po kalibraci platí v celém rozsahu stupnice ( 1-100 ). Kalibrujeme nejlépe při výkonu 50 W. Výhodou je jedna stupnice pro 100 a 500 W. Použití druhého měřicího přístroje na měření odraženého výkonu dává přehled, co se děje s anténou ( námraza, zkrat, odpojení ) čeho bychom si na na dopředném výkonu nevšimli.

Parametry reflektometru :

Průchozí útlum : 0,08 dB / 144 MHz, 0,19 dB / 432 MHz

Útlum odrazu : 28 dB / 144 MHz = SWR 1,08 , 25 dB/ 432 MHz = SWR 1,12

Jirka  OK1FOX

PS: fotky jsou v dalším souboru