|
Historie EME provozu v OK v letech 1979-1990 aneb nekomentované články o EME v Radioamatérském Zpravodaji
Článek o EME provozu v OK před rokem 1979 najdete zde. Info o prvních 2m EME 2m qso OK1KRA (nyní OK2KKW ) v letech 1983-1990 najdete zde Článek o prvních EME spojeních na začátku 60. let najdete zde a zde. Stručné info o milnících EME provozu v OK je zde.
OK3CTP Aj keď moja poloha v Nižnej (JJ58j) [JN99SH] je nepriaznivá na bežné spojenia „od krbu“, pracujem skoro výlučne na VKV. Cez leto chodievam na okolité kopce, buď sám alebo s kolektívom OK3KXI. Cez zimu som na VKV prakticky odrezaný a preto sam sa rozhodol venovať sa zvláštným druhom šírenia VKV a zároveň spojeniam EME, kde som sa rozhodol pre 433 MHz. Na tejto frekvencii je možné v mojích podmienkách použiť aj vačší ant. systém. Nakoľko nepredpokladám, že sa v krátkej dobe dostanem k tranzistoru o šume pod 1 dB, volil som anténu skór väčší než menší. Rozhodoval som sa medzi parabolou priemeru 6 m podľa F2TU alebo Yagiho anténou podľa F9FT. Vzhladom na vietor a námrazu vybral som si anténu 21Y F9FT. Od OK3AU som mal nákres jednej antény a údaj pre vzájomnú vzdialenosť štyroch antén. Ostatné som riešil samostatne. Pre dostupnosť, cenu a mechanickú pevnosť u stožiaru a antén som požil oceľ. Na prvky antén (336) som použil hliník a meď. Stožiar je sklapací a jeho stredom je vedená trubka, na ktorej je upevnený otočný anténný systém. Celá konštrukcia okrem prvkov je zváraná a časť systému bola zváraná až na streche, aby som nemusel volať žeriav. Celú konštrukciu som zhotovoval doma na dvore v podstate bez cudzej pomoci 4 mesiace. Po elektrickej stránke je anténný systém riešený ako 4 štvorice sfázované do jedného celku o impedancii 75 Ω. Na združenie častí systému používam 5 deliacích hláv a len na združenie som použil cez 60 m koax. vodiča. Smerovanie jak v horizonte i vo vertikalnej rovine prevádzam pomocou pomalobežných prevodoviek. V súčasnej době (oktober 79) pracujem na prijimacom zariadení a momentálne mám tieto parametre. Šum 1,8 dB pri šírke pásma asi 1 kHz. Na vstupe používam BFR91, zmiešavač BFY90 a predzosilňovač BFT65. Vysielač mám 100 W vf CW/SSB. V dňoch 11-14.10. 1979 som meral šum slnka pre overenie ant. systému. Nameral som 13 dB šumu slnka, pri čom predzosilňovač bol na konci koax. zvodu a naviac bol útlm od provizorného koax. prepinača, takže výsledný šum přijímača bol 2,45 dB. Pokus ma uspokojil a dá sa predpokladať úspech aj na EME, ak predzosilňovač bude hore pri anténe. Prijímať EME chcem až po dokončení smerovacích zariadení a ích indikácii na vysielacie pracovisko. Bez toho je akákoľvek práca len nezdareným pokusom, nakoľko anténný systém má vyžiarovací uhol 7°/3 dB a to znamená, že je potrébné udržiavať smer na 2°. Ten istý antenny systém používa F9FT - foto v RZ 4/1976 na str. 18. Dúfam a verím, že celkovo náročná práca bude v čo najkratšej dobe korunovaná úspechom. Romane, Karle a Jano, děkuji za dopisy I
4 SVĚTADÍLY STANICE OK3CTP NA 70 cm Po spojeních s evropskými stanicemi DL9KR, G3WDG, SM3AKW a F9FT v pásmu 433 MHz odrazem signálů od měsíčního povrchu (EME) navázala naše stanice OK3CTP 23. února 1980, spojení s JA6CZD, DL9KR, DL7YCA, K2UYH, K9KFR a W1JR, o den později s DL9KR a ZE5JJ. Všechna spojení byla navázána se zařízením a anténou popsanými v RZ 1/1980 na str. 29. Blahopřejeme OK3CTP k dosaženým spojením a přejeme mu brzká spojení s chybějícími dvěma světadíly pro první československý WAC na 70 cm. OK3AU/OK1PG RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 4/1980
Fotka OK3CTP a týmu s novým 70cm převaděčem OK0Z, který byl později umístěn na Chopok (foto od F9FT, tnx F5SE!) JEŠTĚ KE SPOJENÍM EME OK3CTP Jak se již zmínila naše rubrika v předcházejícím čísle RZ, pracoval již OK3CTP se 4 světadíly v pásmu 433 MHz odrazem signálů od měsíčního povrchu. Jen během 23. února to bylo 7 spojení. Kromě několika evropských stanic ostatní tři světadíly představují stanice JA6CZD (8580 km - 29. země pro OK na 433 MHz), ZE5JJ (7537 km - 30. země pro OK na 433 MHz), K2UYH (6713 km), W1JR (6624 km) a K9KFR. OK3CTP používá zatím vysílač s výkonem 100 W a přijímač se vstupem osazeným BFT66 a anténu 16x 21Y. Během svých spojení zjistil, že jeho protistanice používají na vstupech svých přijímačů nejmodernější tranzistory, se kterými dosahují na 70 cm šumového čísla 0,25-0,35 dB! Pro čtenáře RZ Jano přislíbil nejen všeobecné informace, ale i technické podrobnosti o zařízeních používaných k provozu EME, výpočet polohy Měsíce pomoci Tl-58/59 a návod na budování anténního systému. Ještě jednou mu blahopřejeme k dosud navázaným spojením, přejeme mu úspěchy hlavně v podobě spojení se zbývajícími dvěma světadíly a těšíme se na další informace. OK1VAM Pozn. OK1PG: V prvních jarních
dnech navázal OK3CTP další pěkná spojení EME v pásmu 433 MHz; 21. března
1835-1930 GMT: SM6CKU O/O, W7GBI MIM; 22. března 1025-2041 GMT: SM2GGF O/O,
l5MSH 439/429, DL9KR 459/449, SM6CKU 449/349, JA6CZD 439/329, SM6CKU O/O, G3WDG
O/O, W1JR O/M; 23. března 1430 GMT SM6CKU O/O a 2000 GMT K4QIF M/M. OK3CTP - EME CONTEST - 31. ZEMĚ NA 70 cm PRO ČSSR Radioamatérský zpravodaj ve své rubrice VKV i jinde referoval o všech úspěších dosažených provozem odrazu signálů od měsíčního povrchu. Poprvé v roce 1975, kdy psal o našem prvním spojení mezi stanicemi OK1KJR a WA6LET. Letos téměř každý měsíc o spojeních, která skoro doslova ‚s celým světem“ navazuje OK3CTP v pásmu 433 MHz. Do konce května navázal Jano 69 kompletních spojení s 29 různými stanicemi ve čtyřech kontinentech. V dubnu a květnu se zúčastnil speciálního závodu EME, ve kterém navázal 40 úplných spojení a zároveň 17 května v 1735 GMT i naše první spojení s Kanadou na 70 cm a sice se stanicí VE7BBG v provincii Britská Kolumbie - blahopřejeme Za zmínku jistě stojí i to, že v deníku OK3CTP jsou dvě neúplná spojení proto, že důležité části relací protistanic Jáno nepřijal pro rušení od stanice F9FT. OK1VAM RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 7-8/1980 Problematika okolo EME zvládnutá Spojení odrazem od Měsíce jsou v poslední letech novým druhem navazování spojení mezi radioamatéry celého světa. Tyto spojení se uskutečňují v pásmech VKV 144, 432 a 1296 MHz. Největší provoz je v pásmu 432 MHz. Pro toto pásmo se dá v součastné době zhotovit optimální přijímací a vysílací zařízení včetně antény. Vzdálenost Měsíce od Země je kolem 350 000 km. Vyslaný signál musí tuto vzdálenost překonat dvakrát a tak za určitých podmínek můžeme slyšet svůj vlastní signál - ,,echo".
Spojení se organizují na 2 až 3 dni v měsíci a to tehdy, když je Měsíc v nevýhodnější poloze co do vzdálenosti od Země. K2UYH organizuje za pomocí řady dalších radioamatérů dohodnutá spojení - skedy a vydává jednou měsíčně ,,432 EME NEWS" s pořadníkem na vzájemná spojení a zároveň uveřejňuje technické a provozní úspěchy. Takovéto skedy se uskutečňují na frekvencích 432,000 a 432,015. Individuální skedy a náhodné spojení se uskutečňují mimo zmiňovanou frekvenci na 432,000 a 432,100 MHz. Při spojení se většinou pracuje CW. Spojení SSB jsou vzácností a uskutečňují je jen stanice s velkým vyzářeným výkonem a kvalitními přijímači. Výměna informací během spojení se omezuje na výměnu reportů a krátké zdvořilostní fráze. Jen při silných signálech se spojení trochu podobá obsahu spojení na KV. Reporty se předávají systémem T,M,O. Při reportu T jsou signály slyšitelné, ale nesrozumitelné - spojení neplatí. Při O je srozumitelnost výborná a spojení platí. Občas se pracuje i systémem RST, kde se posuzování neřídí S-metrem, ale doporučením K2UYH: Srozumitelnost: 1...5%, 2...5% až 25%, 3...25% až 75%, 4...75% až 95%, 5..95%, Síla: 1..signál sotva postřehnutelný, 2...velké úniky, 3...úniky, 4...pěkný signál, 5...dobrý, 6...velmi dobrý. Report 339 a lepší odpovídá O, report 229 a lepší odpovídá M. Větší síla signálů než S6 se při amatérský zařízeních nevyskytuje. Spojení je složeno ze 4 až 7 relací. Jedna relace trvá 2,5 min a začíná každou 2,5 minutu. Skedy začínají na začátku každé půlhodiny. Výzva CQ EME se volá 2,5 min a může začínat na začátku každé 5.minuty. Druhou část z 5 minut se poslouchá. Stanice, které mají možnost, mění polarizaci kvůli eliminování změny polarizace vyslaných signálů (k tomu občas dochází). Jinak vysílání a příjem se provozují v horizontální polarizaci. Optimální rychlost vysílání je 40 až 60 znaků za minutu při dvojnásobné mezeře mezi znaky.
Při menší rychlosti vhledem na libraci Měsíce dochází ke skreslení informací tím, že z dlouhé čárky mohou vzniknout tečky nebo nesrozumitelné informace. Při velké rychlosti můžu vypadnout některé tečky. Při spojení je dobrým pomocníkem magnetofon na přehrávání přijímaných informací ještě během spojení. Při slabých signálech může se nesrozumitelná informace opakovaným poslouchání stát srozumitelná. Nejsilněji stanice, které jsem častým posloucháním vytřídil, jsou: K2UYH, DL9KR, JA6CZD, K9KFR, SM6CKU, F9FT, ZE5JJ, I5MSH, DL7YCA, G3WDG. Tyto stanice mají relativní vyzářený výkon víc než 1MW a zároveň mají malý šum přijímačů. Antény, které se dne používají v amatérské praxi: Antény 160 a 338 prvkové anebo paraboly o průměru 5 až 11m. Vysílače o výstupním výkonem 500 W až 1,5 kW. Přijímače se šumem 0,4 až 1,5 dB a šířkou pásma 200 Hz až 600 Hz. Předzesilovače jsou zásadně umístěné s koaxiálním přepínačem přímo při anténě. Základním parametrem na posouzením kvality antény a přijímače je úroveň přijímaného šumu Slunce. Ty technicky nejslabší stanice přijímají okolo 6 až 7 dB šumu. Nejvíce amatérů přijímá 10 až 12 dB šumu Slunce a největší úroveň šumu zatím přijímá JA6CZD: 19 až 20 dB. Má parabolu 9 m a šum přijímače 0,4dB. Sám jsem se rozhodl pro EME provoz na 432 MHz začátkem roku 1979, Jako první zařízení jsem začal budovat anténu. Na základě předcházejících měření rozhodl jsem se pro soustavu šestnácti 21 elementových antén F9FT s úpravou podle UT5DL. Sdružovaní soustavy jako i mechanickou konstrukci jsem řešil samostatně podle vlastních představ. Dotěrnější spojení jsem uskutečnil tímto zařízením: Anténa 16x21el Yagi, rx 1,2dB šumu, šířka pásma asi 600 Hz, vysílač s výstupním výkonem asi 100W. Předzesilovač jsem použil s tranzistorem BFT66. Šum Slunce přijímám 15dB. Zatím jsem navázal (k 1.4 1980) celkem 27 spojení a Afriku i Asii jsem udělal jako první v ČSSR na 432 MHZ. Spojení jsem dosáhnul s DL9KR, DL7YCA, F8FT, G3WDG, I5MSH, JA6CZD, JA6AHB, K2UYH, K9KFR, W1JR, W7GBI, SM6CKU, SM3AKW, ZE5JJ, K4QIF, přičemž některé spojení jsem opakoval. Pro výpočet polohy Měsíce během příjmu a vysílání používám kalkulátor TI58 s vlastním programem. S tím mi ochotně pomohl a i nadále pomáhá OK1OAJ. Vyzářený výkon mého vysílače je okolo 120kW a při tomto malém výkonem musím směrovat anténu s přesností 1,5 stupně. Zařízení pro EME provoz považujeme v oblasti práce na VKV jako celek za
nejnáročnější zařízení. Problematiku EME spojení jsem vyřešil během jednoho roku
a je jasné, že při kolektivní spolupráci by mohla být zvládnutá ještě za kratší
dobu. Dalším realizátorem EME provozu držím palce a budu jim nápomocný
odevzdáním nabytých zkušeností. Nový československý rekord v
pásmu 433 MHz odrazem signálů od měsíčního povrchu vytvořil dne 20. dubna 1980 v
1815 GMT OK3CTP svým spojením se stanicí W6ABN na vzdálenost 9730 km a překonal
tak rekord stanice OK1KIR z 23. května 1976, který byl 9437 km. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 9/1980 QSO YV5ZZ - OK3CTP EME!
V I. EME contestu 19. až 20.4.1980 se podařilo Janovi, OK3CTP, navázat v pásmu 432 MHz odrazem od Měsíce spojení s venezuelskou stanici YV5ZZ (op Edgar), což je první spojení mezi ČSSR a Jižní Amerikou tímto způsobem provozu. Janovi tak přibyl další, již pátý kontinent a nyní mu chybí pouze Austrálie a Oceánie. Celkem navázal OK3CTP v I. EME contestu v pásmu 432 MHz 14 OSO s devíti zeměmi a 5 světadíly (K2UYH, JA6CZD, DL7YCA, DL9KR, F9FT, SM6CKU ZE5JJ. G3LTF, W6ABN. YV5ZZ, I2COR, F2TU). A to je výsledek práce pouze při druhém oběhu Měsíce (20.4.)! OK3CTP se sice na I. EME contest důkladně připravoval, postavil anténní předzesilovač podle JA6CZD s MGF1400. který dostal od JA6CZD jako dárek, a již týden před závodem přijímal 18dB šumu Slunce. Avšak těsně před začátkem závodu, při posledních úpravách v anténním předzesilovači, který je umístěn nahoře pod anténou, aby nezesiloval šum kabelu, vyklouzl MGF1400 Janovi z ruky dopadl na betonovou patku stožáru a mechanicky se zničil. Při prvním oběhu Měsíce v závodě tedy Jano nesoutěžil, nýbrž upravoval anténní předzesilovač pro zapojeni s BFT66. II. EME contest proběhl již bez podobných nepříjemností ve dnech 17. až 18.5.1980. Oproti první část, navázal Jano 28 OSO, tedy dvojnásobek, pracoval se 14 zeměmi a 4 světadíly (JA9BOH, JA6CZD, I5MSH, SM2GGF, DL9KR, F9FT, PA0SSB, DL7YCA, G3WDG, LX1DB, K2UYH, GW3XYW, K9KFR, K5JL, SM5BFK, F2TU, G3LTF, ZE5JJ, YU2AGC, I2COR HS9SV, WB5LUA, K3NSS). V obou částech EME contestu byli OK3CTP a YU2RGC jedinými zúčastněnými stanicemi ze socialistických zemí a podle počtu navázaných spojeni očekáváme umístění OK3CTP na některém z předních míst. Jano je optimista a předpokládá, že v době, kdy čtete tento článek, již bude zbývající šestý kontinent ,,doma". I přes technickou náročnost zařízení pro EME očekává Jano další zvýšení zájmu o tento způsob provozu (v současné době pracuje 80 stanic na celém světě) a dozvěděli jsme se, že připravuje k zahájení vysíláni EME další OK stanice, tentokráte s prefixem OK2 [poznámka OK1TEH: byl to Olda, OK2TU]. OK1PFM AMATÉRSKÉ RÁDIO 9/1980
U nás jen velmi málo stanic se
může pochlubit tím, že má ve sbírce svých zemí z pásma 145 MHz i Korsiku. Jako
zatím poslední ji do své kolekce získal Standa OK1MBS, který 12. července t. r.
pracoval se stanicí F1CYB/FC, která patřila expedici
francouzských amatérů F6DWQ, F6CTW a F1CYB. Expedice na kótě Speloncalo (EC36f)
v nadmořské výšce 1200 m používala transceiver TS-700 s koncovým stupněm W2GN, u
přijímače předzesilovač s BF981 a čtyři šestnáctiprvkové antény F9FT. Standa při
svém spojení používal transceiver s výkonem 300 W a stejný typ antény. Na pravém
snímku je zachycen okamžik, kdy Standa se svými přáteli instaloval anténu na
příhradovém stožáru u svého novopackého QTH.
Snímek je pohled na stanoviště stanice OK1KIR/p a současně ilustrací historické události v podobě prvního československého spojení EME v pásmu 1296 MHz mezi OK1KIR/p a SK2GJ i současně vytvořeného rekordu na uvedeném pásmu.
LISTY DO HISTORIE I když vůbec první historické spojení na VKV odrazem signálů od měsíčního po vrchu (EME) se u nás uskutečnilo již 23. května 1976 mezi stanicemi OK1KIR a WA6LET v pásmu 433 MHz, teprve loni nastala skutečná „úroda měsíčních spojení V roce 1980 navázala několik desítek spojení v již zmíněném pásmu stanice OK3CTP a během až neskutečně krátké doby i spojení se všemi světadíly. Podrobnosti jistě nikomu neunikly v loňských číslech RZ. 21. listopadu loňského roku se do naší historie „měsíčních" spojení zapsala další naše stanice OK1MBS, která navázala československé první spojení v pásmu 145 MHz. odrazem signálů od měsíčního povrchu se stanicí WA1JXN. Ještě téhož dne podobné spojení se stanicí W7FN a následující den s K1WHS a dvě spojení opět s WA1JXN. Kromě absolutního rekordu v pásmu 145 MHz tím Standa přispěl i 50. zemí na 145 MHz do našeho celkového skóre dvoumetrových zemí. Každý jistě chápe, že technická stránka věci není legrace a dobře ji dokumentuje snímek anténního systému stanice OK1MBS v loňském posledním čísle RZ na str.26. Předposlední listopadový den m. r. v jeho nejčasnějších ranních hodinách byla obohacena sbírka našich nej na VKV stanicí OK1KIR/p o naše první spojení v pásmu 1296 MHz odrazem signálů od měsíčního povrchu, a to se stanicí SK2GJ v Kiruně (KB12a). Švédská stanice ke svému experimentu používala v té době volnou parabolickou anténu o průměru 32 m, vysílač s výkonem 200 W a přijímač se šumovou teplotou 130 K. Při prvním spojení o 0010 GMT byly vyměněny reporty 229/449 a při opakovaném v 0146 GMT oboustranně 449. Operátoři OK1KlR/p ve čtverci HJO2j měli parabolu o průměru 4 m, koncový stupeň vysílače osazený elektronkou GI7 200 W vf a přijímač na vstupu s tranzistorem NE57835 měl míru šumu lepší než 2 kTo. Překlenutá vzdálenost činila asi 2000 km a je jistě vhodné připomenout, že za uplynulých 10 let to byl již 20. rekord vytvořený stanicí OK1KIR v pásmech VKV. Blahopřejeme všem, kteří tím nejnáročnějším způsobem, zdařile propagují v zahraničí technickou a provozní úroveň československých radioamatérů. RZ RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 1/1981
Spojení OK1KIR na 1296 MHz Jiří Vaňourek, OK1DCI (Seminář VKV techniky 1981) V listopadu loňského roku se uskutečnilo EME spojení v pásmu 1296 MHz mezi stanicemi OK1KIR a SK2GJ. Švédská stanice pracující z Kiruny (KB12a) ke svému experimentu používala v té době volnou parabolickou anténu o průměru 32 m, vysílač s výkonem 200 W a šumovou teplotu 130° K. Při prvním spojení v 01.00 GMT byly vyměněny reporty 229/449 a při opakovaném spojení v 01.46 GMT oboustranně 449. Stanice OK1KIR/P vysílala ze čtverce HJ02J (JN79DW) a používala parabolickou anténu 4 m, zatím fixně směrovanou pomocí teodolitu a krajem prakticky opřenou o zem. To byla jistě jedna z příčin, že šum slunce byl pouze 6,5 dB. Přijímač osazený na vstupu tranzistorem NE 57835 měl míru šumu lepší 2 kTo. Jako mezifrekvence byl použit upravený MWeC, který umožňuje měnit šířku pásma, ale vzhledem k velké síle přijímaného signálu, který byl až 8 dB, nebylo potřeba využívat malé šířky pásma. Vysílač s vf výkonem 200W je osazen na PA stupni GI7b a byl buzen transvertorem osazeným na výkonovém mixu ele 2C39 a PA rovněž 2C39 o výkonu 25W vf. Kmitočet vysílače i přijímače byl travale kontrolován čítačem. Základem vysilače byl TRX "Klínovec". 1981 - OK1KIR - POLÁRNÍ MONTÁŽ
Stanislav Blažka, OK1MBS Problematikou spojení EME v pásmu 144 MHz jsem se začal zabývat asi tak před 10 léty (tedy kolem r. 1972). Postupným sledováním vývoje používaných zařízení u stanic pracujícím tímto druhem provozu jsem zjistil, že situace není tak jednoduchá, jak se na prvý pohled zdá. Věděl jsem, že stávající zařízení, které jsem používal, již na to nestačí. Bylo nutno začít znovu. A teď bych uvedl několik základních bodů, které jsem musel splnit. 1. Najít vhodné QTH s minimem průmyslového rušení, dobrou vodivostí půdy, volným prostorem do vzdálenosti min. 100m a možností postavit příhradový nosný stožár - 15m. 2. Zvolit vhodný typ antény pro danou polohu (námraza, atd.). Minimum potřebného zisku 18 dB a impedanci 50 Ω. (Výhodnější přenos oproti 75 Ω). Použitá anténa 4xF9FT s BETA-MATCH přizpůsobením. 3. Vyřešit problém ovládání a zpětné indikace polohy antén. Azimut + elevace s přesností ± 1° a rozsahem 0 + 360° pro azimut a 0 + 160° pro elevaci. 4. Konstrukce anténního předzesilovače se šumem max. 1,2 dB a anténního relé s izolací min. 60 dB pro Tx. 5. Konstrukce TCV. Odečítání kmitočtu s přesností ± 50Hz, jedno směšování, nízkošumový vlastní oscilátor přijímače s použitím DAFC (Digital Automatic Frequency Control), MF zesilovač reg 2,4 kHz + 200 Hz, NF filtr 250 + 50 Hz, synchronizace DAFC s vysílačem OMA-50+ přesný čas v UT.
6. Potřebná povolení mimořádného zvýšeného výkonu. 7. Tx - se stabilitou lepší než 50 Hz (5min) a výkon min.1kW. 8. Mít k dispozici predikce Měsíce pro daný den s krokem po 5 min pro azimut a elevaci. 9. Zabezpečit nerušený příjem okolních přijímačů rozhlasu a TV. 10. Věnovat tomu svůj volný čas a hlavně pochopení manželky. Po, splnění těchto základních požadavků se celá záležitost zdála již přístupnější. Začal jsem poslouchat šum slunce až 10 dB nad šumem okolí. Je to průměrná hodnota, neboť na pásmu 144 MHz není šum slunce směrodatný pro zjišťování šumových vlastností RX. V říjnu 1980 jsem začal s pokusy o zaslechnutí vlastního odraženého signálu (Echo). Věděl jsem, že svůj signál podle výpočtu má -9dB pod šumem přijímače a nebude to lehké. Po několika set vyslaných impulsů během několika dnů jsem zjistil, že se začínám nepravidelně slyšet. Bylo vyhráno. Odražené signály byly slabé, jejich kmitočet se měnil, a to tak, že při východu Měsíce byl vyšší a při západu nižší vlivem Doplerova efektu. Tomuto pozorování jsem věnoval několik desítek hodin v různou denní a noční dobu. Dále se zjistilo, že odražené signály jsou někdy slyšet a jindy ne, způsobené Faradayovou rotací (stáčení polarizační roviny), vodivostí a průchodem signálů atmosférou. Dalším činitelem je zvýšená radiace.
Po zjištění všech těchto věcí to šlo již poměrně hladce. 21. listopadu 1980 v ranních hodinách bylo uskutečněno prvé spojení v pásmu 144 MHz se stanicí WA1JXN/7. Dále pak následovala celá řada spojení. Podařilo se i spojení 1xSSB EME s K1WHS. Závěrem bych chtěl říci, že tento druh provozu je velice zajímavý, umožňuje stále nové poznání. Ve světě pracuje přes 80 stanic v pásmu 144 provozu EME. S uvedeným zařízením není možno navázat spojení se všemi stanicemi, ale jen s těmi "špičkovými", které používají vysoce ziskové antény a nízkošumové předzesilovače. Těch je asi 20 a mají antény od 120el výše až po 340el jako má K1WHS. Pro pravidelnější EME spojení v pásmu 144 MHz, kde je nutno překonat útlum trasy -253 dB, je zapotřebí, aby byl zisk antény min. 20dB/Dip. (8x16el F9FT) výkon vysílače u antény 1kW a šum předzesilovače lepší jak 0,5 dB.
Touto cestou bych chtěl poděkovat za informace stanicím OK1BMW, OK1PG, OK1AOJ, OK2TU, OK3CTP a kolektivu OK1KMP za příkladnou pomoc. Seminář VKV techniky 1981 OK3CTP: Přibližně před rokem začal navazovat spojení EME na 433 MHz a za uvedenou dobu navázal 138 spojeni se 411 různými stanicemi v 18 zemích na všech 6 kontinentech. Jeho přijímač má na vstupu polem řízený tranzistor GaAs MGF1400 a přijímá šum Slunce s úrovní 17 až 18 dB nad šumem, když dříve s BFT66 to bylo 13 dB. Teď připravuje zařízení pro 1296 MHz, u něhož přijímač bude mít na vstupu polem řízený tranzistor GaAs D432 (podle údajů lze s ním dosáhnout míry 1,75 dB na 4 GHz), za ním třístupňový zesilovač s BFR91 a směšovač se Schottkyho diodami. Následovat bude přijímač Krot podobně jako v pásmu 433 MHz. Vysílač bude schopen i provozu SSB. Jeho směšovač je osazen 2x BFR91 a za ním je řada zesilovačů s výkonem 4 W. Za budičem je elektronkový zesilovač. Největší problém je s anténou, protože se rozhoduje mezi stavbou systému s 32 anténami „loop Yagi“ nebo parabolou 7 až 8 m v průměru. Druhý typ by byl perspektivnější, ale podle Jána to chce mohutnou konstrukci a kdyby ji měl blízko domu, přestalo by mu na něj svítit Slunce - hi. Všechno potřebné si vyrábí sám, ale zase nemusí kreslit ke všemu dokumentaci a až na dokončovací práce to jde poměrně rychle. Všechno by rád stihl do druhé částí závodu EME. OK1PG - RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 03/1981 V RZ 1/1981 byly informace o československém prvním spojení EME v pásmu 1296 MHz. Stanici OK1KIR byla při zmíněném spojení protistanicí SK2GJ. Zmíněná švédská stanice používala vysílač s výkonem 150 W a parabolickou anténu o Ø 32 m a během jediného dne skupina švédských amatérů pracovala s VK5MC, OK1KIR, SM6CKU, DJ8QLJ, K2UYH, SM0DFP, SM0FFS, VE7BBG, G3WDG, G4KGC, K4SNV, G3YGF, G3LTF, SM6FHZ, PA0SSB, nedokončili spojení s ZL2ARW a slyšeli též ZL1BQ. OK1VCW - RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 06/1981
432 MHz Vláďa OK1DAK ručně sleduje Měsíc Operátoři radioklubu OK1KIR po úspěchu v EME na 1296 MHz zvětšili svou parabolu na průměr 5,5 m, vrátili se opět k pásmu 433 MHz a ve dnech 9. a 10. května t. r. se zúčastnili druhé části závodu EME Contest, během níž pracovali se stanicemi DL9KR, DL7YCA, F9FT, YU1AW JA9BOH, JA6CZD I5MSH, OK3CTP, KA0Y, K3NSS a K2UYH. Kromě dalších evropských a severoamerických stanic ještě slyšeli VK5MC. Během obou dní závodu poslouchali šum Slunce kolem 16 dB nad úrovní šumu vlastního zařízení a odrazy svých signálů asi 2,5 dB nad šumem. — Také OK1MBS na 145 MHz úspěšně pokračuje ve spojeních EME a 15. května 1981 mezi 1804 až 1814 UTC pracoval s VK5MC při oboustranně vyměněných reportech 529 se svým zatím třetím světadílem. — OK3CTP ve stejném závodě jako OK1KIR navázal 37 spojení při 22 násobičích se čtyřmi světadíly a získal 81 400 bodů (v r. 1980 44 200 bodů). Protože došlo k prvnímu spojení EME OK-OK, bylo to poprvé, kdy netradiční pozdrav „ahoj“ pro uvedený druh spojení překonal vzdálenost asi 700 tisíc km. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 07-08/1981
Nové československé rekordy na VKV • 15 května t.r. překonal československý rekord v šíření odrazem signálu od měsíčního povrchu i náš absolutní rekord v pásmu 145 MHz Standa OK1MBS svým spojením s VK5MC na vzdálenost 15390 km. VK5MC používal v pásmu 2 m rhombickou anténu, vysílač s 2x 4CX250B (600 W vf) a přijímač s tranzistorem U310 na vstupu. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 9/1981
Srpnové světové „okno" pro EME ve dnech 18. až 20 přineslo pro stanici OK1KIR další spojení v pásmu 433 MHz. 19. srpna I5MSH 339/449, W6ABN 339/339, N9AB M/M, K2UYH 339/339, LX1DB 559/549, YU1AW O/O, ZS6NG M/T (nedokončeno) a následující den IK5AZU O/O a K3NSS 549/359. Tím stouplo skóre stanice OK1KIR na 32 spojení s 20 stanicemi v 10 zemích a 3 světadílech a její operátoři už slyšeli 50 stanic v 6 světadílech i vlastní odražené signály. Další skedy v pásmu 1296 MHz nebyly po spojení s SK2GJ úspěšné i když nový anténní předzesilovač s mírou šumu asi 2 dB přinesl zvýšení šumu ze Slunce na 12 dB. Ze srpnové aktivity EME operátorů OK1KIR jsou i dva snímky, které reprodukujeme. Na levém nočním snímku je část paraboly Měsícem, k němuž anténa mířila a vpravo je zachycen okamžik, kdy nedaleko antény OK1KIR přistávali příbramští balonoví vzduchoplavci. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 11-12/1981
ARRL EME COMPETION 1981 Zářijové číslo časopisu OST přineslo výsledky loňského ročníku závodu, v němž bylo hodno ceno 68 stanic a podle jejich deníků pořadatel závodu zjistil, že se závodu zúčastnilo celkem 174 stanic z celého světa proti 98 v předcházejícím třetím ročníku. V kategorii stanic s jedním operátorem byl mezi 56 stanicemi nejlepší K1WHS s 270 000 body před DL9KR se 176 400 body a KA0Y se 147 200 body. Na 12. místě s 81 400 body se umístil OK3CTP. K1WHS své body získal za 90 spojení v pásmu 145 MHz kde u svého zařízeni používal směrovou anténu s 336 prvky a mezi jeho spojeními je i spojení s DJ5MS, jenž používal jen jednoduchou anténu Yagi. DL9KR své druhé místo obsadil díky 63 spojením v pásmu 433 MHz. Jaká spojení v závodě navázali OK3CTP a OK1KIR přinesl RZ v č. 7-811981 na druhé straně obálky. V kategorii stanic s více operátory bylo hodnoceno 12 stanic, mezi nimiž se na prvním místě umístila skupina operátorů pracující pod značkou K2UYH s výsledkem 230 400 bodů za 6 spojení v pásmu 145 MHz, 4 spojeni v pásmu 220 MHz, 51 spojení v pásmu 433 MHz a 3 spojeni na 1296 MHz. Druhé místo obsadila skupina italských amatérů soutěžící pod značkou I5MSH se 140 000 body za 54 spojení v pásmu 433 MHz. Na třetím místě se umístila další italská skupina, jež pod značkou I2COR získala 60 900 bodů za 28 spojení v pásmu 433 MHz. Osmé místo obsadila naše stanice OK1KIR s operátory OK1AKF, OK1AXH, OK1DAI, OK1DAK, OK1DCI a OK1DKW, která získala 9900 bodů za 11 oboustranných spojení, ale celkem uvedení operátoři slyšeli během závodu 39 různých stanic. Třetí naší stanicí, která se závodu zúčastnila, byla v pásmu 145 MHz OK1MBS. Té se mimo závod podařilo 17. října v ranních hodinách získat pro sebe i soubor stanic, s nimiž bylo z ČSSR pracováno v pásmu 145 MHz, novou zem Aljašku, spojením s WA0LPK/KL7 odrazem signálů od měsíčního povrchu. Blahopřejeme! OK1VCW
Radioamatérský zpravodaj se při několika příležitostech zabýval soutěžemi o největší anténní zisk pořádanými při různých příležitostech v zahraničí. Podobné druhy technických soutěží byly v minulém roce rozšířeny o soutěž v dosažení co nejnižšího šumového čísla přijímačů. O jedné z posledních informovala např. rubrika „The New Frontier (Nové pomezí v časopisu OST Č. 9/1981, kterou vede KA1GT jak bude zřejmé z dalších řádků, je zmíněná rubrika v rukou odborníka. V polovině května m r. proběhla soutěž v měření šumu vysokofrekvenčních zesilovačů konvertorů pro pásma 1296 a 2304 MHz při tzv. VII východní konferenci UHF/SHF v Boxboro V kategorii zesilovačů pro 1296 MHz připojovaných ke konvertoru se šumovým číslem 3 dB byl nejlepší zesilovač KA1GT s tranzistorem NEC21889, u něhož bylo změřeno šumové číslo 1,2 dB a na druhém místě se umístil W1OOP se zesilovačem osazeným tranzistorem NEC V645, u něhož bylo zjištěno šumové číslo 1,6 dB a na třetím místě opět KA1GT, jenž s britským tranzistorem Plessey GAT 2 měl zesilovač se šumovým číslem 2,0 dB. V pásmu 2304 MHz bylo účastníků méně a jejich testované zesilovače byly měřeny před konvertorem se šumovým číslem 6 dB. Nejlepší byl zesilovač W1OOP se šumovým číslem 2,0 dB před zesilovačem KA1GT, jehož zesilovač měl šumové číslo 2,65 dB. Oba používali tranzistory NEC V645. První z nich použil dva pro kaskádové zapojení a druhý jeden. Nezajímavé nejsou ani další výsledky. Např. v pásmu 1296 MHz bylo s tranzistorem MRF901 u zesilovače KA1GT naměřeno šumové číslo 3,0 dB a u zesilovače WA1VUW s dvoubázovým tranzistorem řízeným polem 3SK97 (podrobnosti o něm viz např. ST č. 6/1981 na 3. str. obálky) 3,6 dB. Při souběžně probíhajícím měření zisku antén byl největší zisk změřen v pásmu 1296 MHz u prostorově rozmístěné čtveřice antén F9FT (s roztečí 71 cm) po 23 prvcích a sice 22,7 dB. Anténa ,,loop Yagi" W3HQT se 45 prvky a délkou 366 cm měla zisk 19,5 dB a anténa stejného typu KA1GT s 39 prvky na délce 305 cm měla zisk 19,4 dB. Originál provedeni takové antény konstrukce G3JVL s 26 prvky mělo zisk 15,8 dB. V pásmu 2304 MHz byly nejlepší paraboly. Ta od W1JR s průměrem 81 cm měla zisk 22,6 dB a anténa s průměrem 63 cm 21,6 dB. Hned za nimi se ziskem 20,9 dB se umístilo jednoduchá anténa „loop Yagi" o délce 11,5λ od KA1GT. U anténních měření nebylo uvedeno, je-Ii jejich zisk proti izotropnímu zářiči (dBi) nebo půlvlnnému dipólu (dBd). V některých evropských radioamatérských časopisech se začaly objevovat inzeráty na antény označovaně Flexa od DL6WU. Nové inzeráty nejsou nic neobvyklého, ale v uvedených inzerátech jsou v tabulkové formě uvedeny délky antén, počet prvků, úhly záření v rovinách E i H, zisk v dBd atd. Tedy dost informaci, aby se dalo ověřit, zda uváděné zisky jsou možné, např. srovnáním s experimentálně zjištěnými křivkami třeba v RZ 1/1981 na str. 10 až 23. Z osmi typů antén pro 145 a 433 MHz pouze jedna (145 MHz; I - 1,04 m; 4 prvky) je svým ziskem 7,6 dBd trochu více vzdálená zmíněným křivkám, ale všechny ostatní, a to i ta se ziskem 15,8 dBd (433 MHz; I - 5,06 m; 22 prvků), se pohybuji v těsné blízkosti křivek v grafech. Je to pravděpodobně jeden z nejserióznějších inzerátů na antény pro VKV a údaje v něm lze použit jako jedno z hledisek při posuzování jiných antén typu Yagi. OK1VCW VKV V ZAHRANIČÍ Zatím 34 stanic získalo diplom WAS za spojení v pásmu 145 MHz a jediná stanice mezi nimi, která není ze severoamerického kontinentu, je SM7HAE. Ostatní neamerické stanice mají následující skóre G5CSZ 26, I4EAT 12, G4DZU 11, VK5MC 7 SM6CKU 5, VK3ATN 4 o ZL1AZR 2. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 1/1982
NOVĚ ZEMĚ V PÁSMU 1296 MHz 13. prosince m navázala stanice OK1KIR/P odrazem signálů od měsíčního povrchu spojení v pásmu 1296 MHz se stanicemi VE7BBG a K2UYH, což představuje další rozšíření počtu zemí, s nimiž naši radioamatéři pracovali. K uvedeným spojením použili operátoři OK1KIR nový primární zářič s kruhovou polarizací a přepínáním jejího smyslu i nový předzesilovač s tranzistorem GaAs MGF1412, s nímž poslouchají ve zmíněném pásmu šum Slunce s úrovni 15,5 dB nad úrovní šumu přijímače. Blahopřejeme! RZ RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 2/1982
VKV U NÁS A V ZAHRANIČÍ • Čtvrtou stanicí u nás, která navázala spojení odrazem signálů od měsíčního povrchu a druhou v pásmu 145 MHz, se 10. ledna t. r stala OK1OA svým úspěšným spojením se stanicí K1WHS. Jirka při svém telegrafním spojení používal vysílač s 2x 4CX250 a u antény 2x F9FT předzesilovač s BFT66, který má míru šumu 1 dB. Úspěšné spojení, během něhož bylá stanice K1WHS slyšet až 559 dokazuje, že k podobným pokusům by se mělo u nás odhodlat více stanic a pro začátek bude určitě vhodné, když si jako protějšky vyberou ty, o nichž je známo, že používají špičkové vybavení. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 3/1982 EME • Ve dnech 5. a 6 února bylo další „světové okno" pro EME a ani tentokrát v něm nechyběla stanice OK1KIR. V pásmu 433 MHz pro ni nové země a světadíly představovala spojení s YV5ZZ a VK6ZT, nové země F2TU, VE4ME a dále byla úspěšná spojení s LX 1DB, K2UYH a K4QIF. Pro WAC 433 MHz jim už schází jen Afrika. V pásmu 1296 MHz operátoři stanice OK1 měli spojení s PA0SSB, K4QIF a po nich jim přestal pracovat vysílač. Proto už jen slyšeli LX1DB, DJ4AV, I2COR, SM4DHN, W8GBI a WB5LOA. • Za minimální vybavení ke spojením EME označila rubrika pro VKV v časopisu QST č. 12/1981 čtveřici antén Yagi o délkách 3,5 až 6 m v pásmu 145 MHz a pro 433 MHz osm antén Yagi s délkami 3 až 3,5 m. Systémy by měly mít PSV nižší než 1,5 a napáječ k nim ztráty do 1 dB. Předzesilovače přijímačů by měly mít míru šumu 1 až 2 dB pro 145 MHz a 1 dB či méně v pásmu 433 MHz. Výkony vysílačů v obou pásmech by měly být řádově stovky wattů. • Také v Jugoslávii se rozmáhá na VKV provoz EME. Během jednoho z posledních závodů pro zmíněný druh šíření aktivně pracovalo 14 tamních stanic a z toho 6 bylo posluchačských. V září a říjnu m. r. navázala stanice YU1AW 41 spojení odrazem signálů od měsíčního povrchu, z nichž 4 byly v pásmu 145 MHz, Ostatní v pásmu 433 MHz a z uvedeného počtu spojení bylo 10 SSB. YU1AW se také zúčastnil evropského „kroužku“ EME, který provozem SSB vytvořily stanice I5MSH, DL9KR a YU1AW. Před koncern loňského roku byla aktivní a navazování spojení EME v pásmu 433 MHz i stanice YU1EV a podařilo se jí navázat i první spojení na 145 MHz s K1WHS. Šesti spojeními v pásmu 145 MHz EME se může pochlubit stanice YU7PXB a k dalším aktivním stanicím patří ještě YU3CAB a YU3USB. • Odrazem signálů VKV od měsíčního povrchu navazují spojení už i první radioamatérky. 11. a 12. listopadu m. r. to byla Branka z RK YU1PKW, která měla spojení s DL9KR, l5MSH a K2UYH. Z dalších se lze při „měsíčních spojeních“ na pásmech potkat s G4KGC (manželka G3WDG) a Lee K5FF (manželka W5FF). • V listopadu minulého roku bylo i v Rakousku navázáno první spojení EME v pásmu 145 MHz mezi stanicemi OE6AP a VE7BQH (Graz-North Vancouver 8590 km). OE6AP používal anténu 4x 10Y, vysílač FT-101 - transvertor - PA s 4CX250B, pro příjem měl u antény zesilovač s BF981. U VE7BQH byla kolineární anténa se 160 prvky (snímek viz RZ Č. 1/1982, str. 29), vysílač Swan 350 - PA s 4CX10 a pro příjem předzesilovač s tranzistorem řízeným polem GaAs D432. • Zatím poslední stanicí, jež shromáždila potřebné QSL pro WAC 433 MHz, se stala G3YGF, která ke spojením EME používá anténu o průměru 9 m. Její protějšky na tom jsou s anténní výbavou následovně: JA6CZD 9 m, VK5ML 6 rn, W7GBl 7,6 m, ZE5JJ 9,75 m, DL9KR 16x 10Y a YV5ZZ 16X 21Y. V této souvislosti ještě poznamenáváme, že pro spojení odrazem signálů od měsíčního povrchu používá stanice l5MSH parabolickou anténu o průměru 11 m. • Sportovní rubrika jugoslávského Časopisu Radioamater přináší pravidelné informace o spojeních EME a v č. 2/1982 informovala o tom, že koncem minulého roku byla odrazem od Měsíce s dobrým signálem slyšena první maďarská stanice, kterou byla HG1YA. OK1VCW RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 4/1982 • Pátou československou stanicí vůbec a třetí naší stanicí v pásmu 145 MHz, která navázala úspěšné spojení odrazem signálů od měsíčního povrchu, se 4 dubna 1982 stala OK1IDK (nyní OK1FM) svým spojením se stanicí K1WHS. Operátor stanice OK1IDK používal vysílač s výkonem 300 W, anténu 4x 10Y a spojení se mu podařilo přesto, že předzesilovač u antény měl poruchu a Milan byl nucen poslouchat jen s pomocí přijímače se šumovým číslem 1,8 dB. Při spojeních byly mezi oběma stanicemi vyměněny reporty O/O. OK1AOJ • Průkopník ve spojeních odrazem signálů od měsíčního povrchu u nás - stanice OK1KIR - navázala na své předcházející úspěchy a 30. 4. t. r. ve 2020 UTC uskutečnila v pásmu 433 MHz spojení se stanicí ZS6NG, to je v tomto pásmu její 6. světadíl pro WAC 433 MHz a první spojení OK-ZS6 na VKV. O den později v 1905 UTC opět šířením EME navázala v pásmu 1296 MHz spojení s další africkou stanicí Z25JJ a získala tak v uvedeném pásmu novou zem i světadíl. OK1VAM 21.července 1981
více pršelo než svítilo Slunce a protože obvykle postačující koryta vodních toků
nezvládla dešťový příval, hledala si voda i méně obvyklé cesty a při tom
dokázala změnu přechodné QTH stanice OK1KIR pro spojení EME v asijské rýžoviště. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 6/1982 • Jedna z britských stanic GW3XYW, která obdržela v poslední době diplom WAC 433 MHz a který už v dohledné době po obdržení potřebných QSL bude mít i naše stanice OK1KIR, uvedla v časopisu Radio Communication přehled anténního vybavení svých protějšků K5JL - 16x Yagi podle W0EYE, YV5ZZ 15x 21V, OK3CTP - 16x 21Y, F9FT, ZE5JJ (nyní Z25JJ) - parabola Ø 9,7 m, JA6CZD - parabola Ø 9 m, VK5MC - parabola Ø 6 m a stejnou měl I G3XYW. • WA4LVS navázal spojení odrazem signálů od
měsíčního povrchu zatím se 48 státy USA a k získání diplomu WAS mu chybějí jen
spojení s Wyomingem a Havají. Z evropských stanic měl spojení s UA3TCF, UB5JIN,
OH7PI, LA1TN, OK1MBS, YU3ULM a z Asie s JA6DR. • Během závodu ARRL EME Contest 4. dubna t r. pracovala britská stanice G3WDG v pásmu 433 MHz se stanicemi DL9KR, G4EZN, OK3CTP, W1JD a ve druhé části závodu o měsíc později s G3LTF, l5MSH, YU2RGC, OK1KIR, N9AB a SM0ERR. OK1VCW RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 9/1982
NOVÉ REKORDY ANEB KDO UMÍ, UMÍ!
Datum 6. srpna 1982 nese diplom WAC 432 MHz,
jehož snímek ilustruje článek o nových československých, rekordech v šíření
odrazem signálů od měsíčního povrchu. Majitelem diplomu i držitelem nových
rekordů je radioklub OK1KIR. Jeho operátoři se ve dnech 10. až 12. září
zúčastnili dalšího „okna" pro EME a vedli si více než úspěšně. Hned první den
pracovali se stanicí ZL3AAD v pásmu 433 MHz na vzdálenost 18222 km a byl to
zároveň 23. rekord, který operátoři klubu překonali. Týž a následující den během
13 hodin jednoho měsíčního oběhu se jim podařilo opakovat všech šest potřebných
spojení pro diplom WAC, která před tím navazovali během 7 let (viz RZ 1/1976,
7-8/1976 a další). 12. září překonali v pořadí svůj 24. rekord spojení se
stanicí VK5MC v pásmu 1296 MHz při překlenuté vzdálenosti 15557 km a ve stejný
den navázali naše první spojení 2x SSB šířením EME v pásmu 1296 MHz, a to se
stanicí VE7BBG. Za již zmíněných sedm let má stanice OK1KIR na svém kontě jen
šířením odrazem signálů od měsíčního povrchu v pásmu 433 MHz 115 spojení s 55
stanicemi v 21 zemích DXCC na 6 kontinentech a v pásmu 1296 MHz 28 spojení s 19
stanicemi v 9 zemích DXCC na 4 kontinentech. Ještě zbývá podotknout, že pro sebe
i celkové československé skóre „udělali“ 12. 9. další novou zem v pásmu 1296 MHz
a sice GW3XYW. K předcházejícím úspěchům musíme ještě dodat, že v letošním
závodu ARRL EME Competition zvítězil RK OK1KIR ‚v kategorii stanic s více
operátory v pásmu 1296 MHz a spolu s výsledkem z pásma 433 MHz mu to zajistilo v
celkovém hodnocení RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 11-12/1982 EME Další stanici OK, která začala pracovat odrazem signálů od měsíčního povrchu je OK2TU. Olda byl velmi úspěšný při své premiéře v pásmu 145 MHz a před druhou částí podzimního závodu EME Contest ARRL navázal spojení s W5UN, WA1JXN a N4GJV. V závodě měl 17 spojeni se stanicemi: LA1TN, SM2GGF, KB8RQ, KR5F, WD5CRK, UA1ZCL, VE7BQH, WA1JXN, W5UN, Y22ME, HB9SV, YU3USB, l2ODl, F6BSJ, K1WHS, WB5LBT a K1FO. Za pozornost jistě stojí anténní systém stanice OK2TU, sestává z 8 (!) antén konstrukce F9FT. Standa OK1MBS navázal ve druhé etapě téhož závodu spojení se stanicemi: UA1ZCL, K1WHS, SM7BAE, WA4NJP, WB5LBT, WA1JXN, KI7D, OH7PI, JA6DR (první OSO JA-OK na 145 MHz), WA8ONQ, W7HAH, WA9KRT, l2ODl, YU3USB, F6BSJ, Y22ME, KD9Z, WA2GSX. Obě naše stanice si stěžují na nekázeň našich stanic a nerespektování tzv. bandplanu IARU. Zapamatujte si: segment 144,000 až 144,015 MHz je vyhrazen VÝLUČNĚ pro spojení EME ! Podobně je to u segmentu 432,000 až 432,015 MHzl To platí i pro závody organizované IARU, u nichž se uvádí, že pro ně platí uvedené rozdělení pásem VKV. Když už jsme se zmínili o anténě OK2TU, je vhodné stručně popsat i anténu stanice YU3USB. O ní se skromně říká, že je to 24 antén YU0B, ale je nutné si uvědomit, že jedna anténa YU0B jsou vlastně 2 desetiprvkové systémy napájené jedním prvkem quad. Anténa má proto 48 ráhen s parazitními prvky ve čtverci 18x18 m! Radioklub OK1KIR se také zúčastnil již zmíněného závodu, a to jeho obou částí
a v pásmech 433 a 1296 MHz. Na 433 MHz v první části měli spojení s Z25JJ,
YU1AW, OH6NV, F2TU, SM3AKW, N9AB, K9HMB, WB0TEM, DF0EME, I5MSH, F9FT a K5AZV. V
první části a na 1296 MHz to byla spojení s SM6CKU, G3WDG, K2UYH, WB5LUA, VE7BBG,
W7GRI, DF0EME a K4QIF. Druhá část jim přinesla v pásmu 433 MHz spojení s G3LTF,
YU2RGC, HB9BPQ K2UYH, HB9SV, K3NSS, K3QCQ, VE4MA a v pásmu 1296 MHz spojení s
DJ9OL, G4KGC, G3LTF a OE9XXL. Kromě uvedených stanic ještě slyšeli na 433 MHz
DL7YC, G3XGS, OE9XXI, KL7WE, IJA3LBO, W1JR, N2CB, KD6R, W6ABN W5MUQ, K9KFR,
YV5ZZ, v pásmu 1296 MHz DJ5BV, OZ9CR, SM4DHN a VK5MC. OK1PG, OK1DAI
Protože v RK OK1KIR se domnívají, že jejich parabola je už okoukaná, ilustrujeme informaci o závodě EME dvěma snímky, na nichž je vlevo koncový stupeň OK1KIR pro 1296 MHz s elektronkou GI7B a vpravo částečné odkrytý primární zářič s kruhovou polarizací do paraboly pro pásmo 1296 MHz.
1296 MHz RIG RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 1/1983 ORGANIZACE SPOJENÍ EME V PÁSMECH 433 a 1296 MHz O fyzikální podstatě, mechanismech šíření a požadavcích na zařízení pro spojení na VKV odrazem signálů od měsíčního povrchu byly v naší literatuře uveřejněny základní informace [1, 2, 3]. K problematice uvedené v nadpisu však téměř nic. Následující řádky se pokusí o vyplnění uvedené mezery. Převážná část celosvětové aktivity ve zmíněné druhu šíření je soustředěna v tzv. oknech EME. Ta jsou v době blízké přízemí Měsíce, kdy je útlum signálové trasy asi o 2 dB nižší než v odzemí a při kladné deklinaci, protože na severní polokouli je podstatně vyšší aktivita než na jižní. První orbita např. z pátku na sobotu je zcela věnována pásmu 433 MHz a druhá např. ze soboty na neděli oběma pásmům. Odražené signály jsou většinou slabé a trpí množstvím degradačních faktorů. Pro snížení vzájemného rušení a zvýšení naděje na úspěch jsou v době tzv. oken organizovány předem domluvené pokusy (skedy) a žádosti o ně shromažďuje pro pásma 433 a 1296 MHz koordinátor G3WDG, který z nich sestavuje přehled, tzv. sked list. Ten je součástí buletinu „432 and above EME news", který vydává K2UYH a je jím rozesílán aktivním stanicím za poplatek 2 IRC. Bohužel naše zkušenosti v RK OK1KIR jsou za poslední rok a půl takové, že jsme jej ještě nikdy nedostali včas (také již přišel v pondělí po oknu během víkendu). Nezbývá, než se o svá spojení zajímat v krátkovlnné síti EME na kmitočtu 14,345 MHz v sobotu a v neděli mezi 1600 až 1700 UTC, jejímž koordinátorem je W1JR. Většinou tak získáme (pokud se to povede) pouze informace o svých skedech, což je proti ostatním stanicím značný handicap, protože nemáme přehled o zúčastněných stanicích a jejich pokusech. Také to dost omezuje sledování případných zajímavostí. V uvedené síti se také domlouvají spojení mezi stanicemi přímo bez dříve uvedeného postupu.
V běžné městské zástavbě instalovala svou parabolickou anténu o průměru 11 m ze spojení EME známá stanice I5MSH K provozu pro předem domluvená spojení jsou stanoveny kmitočty 432,000; 432,025; 432,030 nebo 1296,000; 1296,025 a někdy i 1296,030 MHz a kmitočty pro předem nedomluvená spojeni (random) jsou určeny kmitočty 432,010 MHz pro CW 432,015 MHz pro SSB a 1296,010 MHz. Zápis domluvených spojen( vypadá následovně: OCT 10 1296,000 1296,025
0000 VK5MC YU1AW
0030 VK5MC CQ...
0700 Z25JJ YU1AW DL7YC G3LTF
0730 Z25JJ DL7YC YU1AW SM6CKU
0800 Z25JJ G3KGC YU1AW OK1KIR
Jak je vidět, je stanoveno pořadí stanic, kmitočet, datum a čas v UTC pro začátek skedu. Pro práci v předem domluvených pokusech vypracoval W1JR po mnoha konzultacích s ostatními stanicemi v síti KV pro EME nás provozní směrnice: 1. vysílá se střídavě přesně po 2,5 minutách v pořadí, v jakém jsou uvedeny značky; 2. značky se vysílají vždy způsobem 1x1, tj. např. DL9KR DE OK1KIR DL9KR DE OK1KIR...; 3. začátek spojení: při prvním volání se vysílají
značky celých 2,5 min. a v dalších relacích 4. pokračování spojení: . Pozn.: u předposledním případu MR znamená report pro protistanici, nikoliv přijatý report. Během posledních 30 sekund se nikdy nevysílají značky, pouze reporty nebo R. Report typu RST lze vysílat jen v případě, ze s jsme jisti, že protistanice slyší „O„. T - zaslechnut signál, nemožno identifikovat značky; M - identifikovány obě značky a reporty s obtížemi; O příjem bez větších potíží . . . . RST pro EME (podle K2UYH): R - čitelnost. . . . . S síla signálu .
1 - nečitelné (přijato méně než 5 %) 1 - sotva znatelný signál
2 - těžko čitelné (5 až 25 %) 2 - velmi slabý signál
3 - čitelné s obtížemi (25 až 75 %) 3 - slabý signál
4 - čitelné bez obtíží (75 až 95 %) 4 - téměř dobrý signál
5 - perfektně citelné (přes 95 %) 5 - dobrý signál
6 - velmi dobrý signál
Příklad vysílání jedné stanice, kdy je vysílací perioda 2,5 minuty rozdělena do dvou častí na 2 minuty a 30 sekund: přijato v předcházející relaci VE7BBG DE K2UYH VE7BBG DE K2UYH K nic neslyšeno K2UYH DE VE7BBG (nic) K zaslechnuto VE7NNG DE K2UYH T T T... K opět nic K2UYH DE VE7BBG (nic) K kompletní značky VE7BBG DE K2UYH M M M... K značky a report MR MR MR... MR MR... K report a „R“ R R R 73 73... R R R... K konec vysílání R R R 73 73... 73 73... K Předcházející směrnice jsou zavedeny o většinou se dodržují při spojeních v pásmech 433 a 1296 MHz. Domnívám se, že se mohou hodit dalším zájemcům o popisovaný o technicky náročný druh provozu. Z počátku třeba jen k poslechu signálů ostatních stanic. Ještě několik poznámek k technickému a převážně anténnímu vybavení stanic pro spojení odrazem signálů od měsíčního povrchu. Je dost stanic, které v pásmu 433 MHz používají „jen“ anténu 4x 21Y podle F9FT. Patří k nim třeba i HB9BPQ, který také již vlastní diplom WAC 432 MHz. Taková anténa však vyžaduje co nejnižší úroveň šumu anténního předzesilovače, který musí být umístěn bezprostředně u slučovacího bodu zmíněné anténní soustavy. Se zmíněnou výbavou by neměl být problém poslech signálů celé řady stanic, k nimž např. patří K3NSS s parabolou o Ø 23,2 m, YU1AW - 12,2 m, I5MSH - 11 m, G4EZN - 12 m, KA0Y - 12 m, DF0EME - 10 m, Z25JJ - 9,75 m, K2UYH - 9 m, JA6CZD - 9 m, DL9KR - 16x 10Q, F9FT 16x 21Y a dalších. Pro spojení s některou ze zmíněných stanic může sloužit za příklad vybavení stanice DF7VX, která má anténu 4x 21Y podle F9FT o vysílač s výkonem 350 W. Tak vybavená navázala již mnoho spojení EME v pásmu 433 MHz. Protože v době, kdy vznikal předcházející článek, nejsou ještě známa „okna EME“ pro letošní rok, podle mých zjištění dob přízemí Měsíce v r. 1983 budou asi 3 nebo 4 „okna“ kolidovat se závody na VKV. Chtěl bych proto požádat jejich účastníky, aby respektovali výše uvedené kmitočty pro domluvená spojení í přes to, že v I. oblasti IARU je v kmitočtových doporučeni pro EME vyhrazeno pouze prvních 15 kHz v obou pásmech. Domnívám se, že v pásmu 432,040 až 432,150 MHz je dost místa pro stanice, které v závodech telegrafují a kterých je možná méně než účastníků využívajících šíření EME v prvních 30 kHz. K ilustraci svého tvrzení konstatuji, že jen v seznamu dohodnutých spojení pro každé „okno“ bývá 30 až 50 stanic v pásmu 433 MHz a 10 až 20 stanic v pásmu 1296 MHz. OK1DAl Literatura:
[1] Dodatek ke sborníku přednášek ze semináře techniky a provozu UHF v r. 1971 RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 2/1983
Druhý QSL je z ostrova Guam a pro reprodukování v rubrice jej poslal OK1MBS, jemuž potvrzuje spojení se stanicí KG6DX odrazem od měsíčního povrchu v pásmu 145 MHz, které je samozřejmě první v uvedené kategorii spojení mezi ČSSR a ostrovem Guam. Podle systému čtverců, který by pod názvem ,,grid square" popsán v QST č.1/1983 na str. 49 a 50 a který umožňuje určit polohu stanice s přesností 4x3 míle, udala guamská stanice své QTH jako QK23KL.
RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 2/1983 Z HISTORIE A SOUČASNOSTI EME Téměř přesně před rokem se G3VA zmínil ve své rubrice „Technical topics" v časopisu Radio Communication o svém setkání se členem týmu který uskutečnil první úspěšný projekt s odrazem signálů od měsíčního povrchu (EME). Kromě toho uvedl i další zajímavé podrobnosti k technicky náročnému způsobu šíření elektromagnetických vln. N4CBC (ex-W4ER a ex-W4FU), s nímž se Pat Hawker G3VA setkal, byl začátkem r. 1946 členem pracovní skupiny v rámci jedné armádní spojovací laboratoře, která s použitím modifikovaného radiolokačního zařízení 10. 1 1946 poprvé zaznamenala na kmitočtu 111,5 MHz po 2,5 sekundách odraz impulsu o délce 0,25 sekund. Ten zaslechl další člen týmu W2OQU. Pracovní skupinou použitá anténa byla řada se 64 dipóly a přijímač byl úzkopásmový superhet se čtyřnásobnou přeměnou kmitočtu a takovým způsobem naladění, který kompenzoval Dopplerův posuv kmitočtu. Dalším krokem v historii EME byla instalace zařízení pro spojení mezi Cedar Rapids ve státě Iowa a Virginií za použití pomalé telegrafie. V r. 1958 bylo poprvé dosaženo příjmu signálů odražených od měsíčního povrchu s použitím telefonie mezi jednou institucí amerického námořnictva a britskou observatoří v Jodrell Bank. Další výsledky série profesionálních pokusů, mezi Jodrell Bank a Austrálií byly „zklamáním“ a usoudilo se, že nevýhody spočívají v periodickém zapadání Měsíce, rychlých únicích i zpoždění, které činí uvedený druh šíření zdaleka ne ideální pro profesionální komunikaci. Ale začátkem šedesátých let byl obnoven zájem profesionálů o Měsíc. Britská společnost Royal Aircraft Establishment (RAE) ve Farniborough vyvinula experimentální systém pro EME včetně dobrého příjmu radiodálnopisných signálů z Kalifornie v r. 1963. V té době také pracovníci Lincoln Laboratories prokázali, že Měsíc má ekvivalentní odraznou plochu rovnající se 7% jeho skutečné plochy. Tolik k historickým začátkům spojení odrazem signálů od měsíčního povrchu. V úvahách o spojeních při šíření EME se nesmí zapomínat, jaký je útlum trasy pro signály v jednotlivých kmitočtových pásmech. Činí asi 258 dB na 300 MHz, na 432 MHz je to 262 ± 1 dB, při kmitočtu 1300 MHz je to 270 dB, o 9 dB více je to na kmitočtu 2600 MHz a 287 dB při kmitočtu 9,3 GHz. Udává se, že k tomu, aby bylo možno přijmout po odrazu signálu od měsíčního povrchu výkon 1 W, bylo by nutné pomocí výkonu vysílače a zisku směrové a vyzářit 10 000 000 000 000 kW. K potížím při spojeních šířením EME přispívá i skutečnost, že Měsíc se chová jako černé těleso o teplotě asi 200 K a tak se podílí i na šumu celého systému. V již zmíněné instituci RAE dávali při experimentech přednost kmitočtům mezi 7 až 9 GHz, ale asi jen málo amatérů na světě by bylo schopno generovat na zmíněných kmitočtech výkon 1 kW, protože to vyžaduje drahé a nedostupné vícedutinové klystrony. Na začátku historie amatérských pokusů byly pokusy, při nichž v r 1953 byly zaslechnuty první odrazy v pásmu 145 MHz operátory stanic W4AO a W3GKP. První oboustranné spojení se šířením EME bylo uskutečněno 17. 7. 1960 mezi stanicemi W1BU a W6HB.
Doma konstruovanou parabolickou anténu i příhradový stožár používá ke svým spojením EME stanice I2COR, které při výstavbě technicky náročného zařízení pomáhali operátoři IW2ATM a l2TFl. Vpravo je v současné době největší anténa u nás pro pásmo 145 MHz z 8 antén 16Y F9FT, jak ji u svého QTH Karle postavil Olda OK2TU na stožáru ve výšce 20 m. Anténa je v azimutu otočné o 360° a elevaci o 70°. Předzesilovač pro příjem má Olda osazen tranzistorem MGF1200, s nímž dosáhl změřeného šumového čísla 0,4 dB.
Každý diplom je kus současné vzpomínky na svým způsobem historická spojení. První diplom WAC 144 MHz v Československu je také kouskem historie navazující např. na některé významné události, jak se o nich zmínil RZ v letošním čtvrtém čísle na str. 2 až 5. Třeba za 10 let bude diplom Standy OK1MBS mezi prvními zmínkami o významných událostech sedmého desetiletí organizovaného radioamatérského hnutí u nás. V úvodu článku zmíněný literární pramen se také věnoval vhodným nízkošumovým tranzistorům, tak jak se o nich zmínil W1JR v časopisu Ham radio č. 6/1982. Ten věnoval svou pozornost tranzistorům pro předzesilovače v pásmu 433 M Hz. Tak např. bipolární tranzistor firmy NEC typ V645 je schopen dosáhnout šumového čísla 1 dB, zatímco tranzistor řízený polem GaAs od stejného výrobce typ V244, dále Mitsubishi MGF1400 a Dextel D-432 mohou dosáhnout šumového čísla 0,5 až 1 dB ‘při zisku 18 až 25 dB. K tomu W1JR doporučuje, aby před použitím špičkového předzesilovače (a tím i investice peněž a času) byl konstruován předzesilovač se šumovým číslem asi 1,75 dB (např. Motorola typ MRF301, který stojí méně než 3 dolary) a ten aby byl používán během prvních pokusů až do doby, než budou ve vysílači a relé příjem/vysílání „vychytány všechny mouchy". V souvislosti se šumovými poměry je udáván i vhodný průměr parabolického reflektoru pro pásmo 433 MHz, který by měl být mezi 5,5 až 12 m, když stojí za povšimnutí že G3WDN a G4GKC nedávno úspěšně vyzkoušeli parabolu s průměrem 4m. Je na místě mínit se o několika zajímavostech od nás doma. OK1MBS získal jako první naše stanice diplom WAC za spojení odrazem signálů od měsíčního povrchu v pásmu 145 MHz a pro jeho získání navázal spojení s WA1JXN, SM7BAE, VK5MC, YV5ZZ, JA6DR a ZS6ALE. Během posledních dvou let Standa používá zařízení z vysílače 1 kW, na vstupu přijímače má tranzistor D-432 a k tomu anténu 4x16Y F9FT, kterou chce rozšířit na 8x 16Y. Jeho současné skóre je 51/50 zemí podle DXCC a má reálnou naději na dalších 25 až 30. V době uzávěrky měl domluvené pokusy s KP4 a KH6. Jeden z našich příspěvků pro získání diplomu WCY (viz RZ č. 3/1983, str. 28) je i činnost operátorů radioklubu OK1KIR, kteří se pod značkou OK0WCY zúčastnili březnového a dubnového „okna“ pro EME, při nichž navázali v pásmech 433 a 1296 MHz celkem 27 kompletních spojení. Uvedený radioklub byl také jediná československá stanice, která byla hodnocena v závodě International EME Competition ARRL 1982, v němž se OK1KIR umístil v kategorii stanic s více operátory na 6. místě na světě a 4. místě v Evropě. Je škoda, že podle výsledkové listiny v časopisu QST 3/1983 neposlala deník žádná z našich stanic, které pracovaly v pásmu 145 MHz. S již zmíněným závodem souvisí i taková technická pozoruhodnost, že stanice NP4B (Puerto Rico) navázala 13 spojení v pásmu 433 MHz s výkonem vysílače 3 W, ale používala k tomu zemní parabolický reflektor v Arecibu o průměru 300 m, který je instalován mezi tamnějšími pahorky. OK1DKW a RZ RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 7-8/1983 SIGNÁLY MEZI ZEMÍ A MĚSÍCEM I přes značnou technickou náročnost provozu na VKV se šířením signálů odrazy od měsíčního povrchu státe přibývá na celém světě stanic, které se věnují špičkovému provozu s mimořádným druhem šíření. Nebude proto škodit, když i RZ bude uvedené problematice věnovat více tiskové plochy než dosud, zvláště když naše stanice tady nehrají žádnou podřadnou roli. Červnové číslo buIetinu „432 and above EME news", který vydává K2UYH a do něhož připravuje dohodnuté experimenty G3WDG, přinesl informace o úspěšné činnosti stanice K8HUH, jak na ni předem upozornil RZ v letošním č. 4 na str. 31. Mimořádný provoz stanice K8HUH byl motivován 50. výročím objevu zdrojů radiového šumu v kosmickém prostoru, který učinil už v roce 1928 Karl Jansky, pracovník firmy Bell. Svůj objev však popsal až v r. 1933 v periodickém buletinu organizace IRE, která bylo předchůdce lEEE. Ke svým pokusům používal K. Jansky parabolickou anténu o průměru asi 10 m o lokalizoval zdroje šumu z Cassiopei i Mléčné dráhy a stal se tak zakladatelem radioastronomie. Z našich stanic se stanicí K8HUH pracovala stanice OK1KIR telegraficky a OK0WCY provozem SSB. Za pozornost stojí, že kromě spojení se stanicemi, které mají zařízení vhodné pro spoje EME, navázala stanice K8HUH i spojení s dalšími stanicemi, které sice mají kvalitní zařízení pro pásmo 433 MHz, ale nikoliv takové, jaké provoz se šířením EME vyžaduje. Byly to stanice PA0EZ, DJ7YP, HG5AIR, DB1BP, F1FHI, OE3OBC, G4PMK, WB2PSI a ZM1IS. Že dokonalé vybavení stanice K8HUH umožňovalo i zmíněná spojení nejlépe ilustruje skutečnost, že G3LTF uvedenou stanici poslouchal 519 s anténou pouhých dvou antén Yagi podle DL6WU a spojení, k němuž stanice JA0JCJ použilo vysílač s výkonem 40 W čtyř antén Yagi. Úroveň zařízení používaného stanicí K8HUH dobře charakterizuje skutečnost, že ze všech 132 stanic pouze od YU1AW, I5MSH, K3NSS a K5JL byly telegrafní signály přijímány silněji než vlastní odrazy stanice K8HUH od měsíčního povrchu. Během 35 hodin provozu navázala stanice K8HUH asi 250 spojení se 132 stanicemi na všech kontinentech. Z nich 1 byla z Afriky, 6 z Asie, 67 z Evropy, 54 ze Severní Ameriky, 1 z Jižní Ameriky a 3 z Oceanie. I když operátoři stanice K8HUH plánovali pracovat na více pásmech, krátký čas na samotnou přípravu zařízení jim nedovolil na jiném pásmu než na 433 MHz. Tam kromě půjčené paraboly s průměrem 46 m používali primární zářič ze zkřížených dipólů pro pásmo 250 až 500 MHz, tranzistorový koncový stupeň Mirage D10-1000 s výkonem 150 W, pro příjem dva předzesilovače s tranzistory řízenými polem GaAs a transvertor k IC-451. Doufejme, že při další podobné příležitosti i další naše stanice se pokusí alespoň zaslechnout signály technicky mimořádně dobře vybavené stanice a případný úspěšný poslech je přivede k systematickému provozu no VKV se šířením pomocí odrazů signálů od měsíčního povrchu. OK1VCW Literatura:
Při červnovém ,‚měsíčním oknu pro EME“ obsluhoval zařízení radioklubu OK1KIR, který v té době používal pro spojení odrazem signálů od měsíčního povrchu příležitostnou značku související se Světovým rokem komunikací - OK0WCY, Tonda OK1DAI (obr. 1). Na obr. 2 je pohled do paraboly s primárním zářičem v polystyrénovém pouzdru pro 433 MHz a u dolního okraje paraboly je indikátor vysokofrekvenčního pole. Ani druhá strana paraboly není bez zajímavosti (obr. 3), zvláště když při detailním pohledu (obr. 4) objevíme u dna paraboly přepínač příjem-vysílání, podsystém pro plynulou změnu polarizace a vysokofrekvenční předzesilovač s konvertorem. Právě červnové okno přineslo i něco smůly, protože se zásluhou závody ve vysokofrekvenčním přepínači nepodařilo žádné spojení v pásmu 433 MHz, ale naopak v pásmu 1296 MHz byla navázána 18. 6. 1983 odpoledne úspěšná spojení s GW3XVW, OE9XXI, G4KGC a G3WDG. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 9/1983
Uspět při spojeních se šířením
odrazem signálů od měsíčního povrchu není nijak snadné a aby to šlo lépe má k
tomu Standa OK1MBS v pásmu 145MHz soustavu z 8 antén Yagi po 16 prvcích. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 9/1983 KDY A JAK POSLOUCHAT EME V PÁSMU 145 MHz K četným dotazům od zájemců o poslech signálů odražených od měsíčního povrchu (EME) uveřejňujeme několik provozních informací včetně tabulky pro správné směrování antény k Měsíci. Tabulka je vypracována pro takové polohy Měsíce, kdy je maximálně 20º nad obzorem a není proto nutné měnit polohu antény v elevaci, když má větší vyzařovací úhel v rovině H. Signály využívající druh šíření EME je možno zachytit v kmitočtovém segmentu od 144,000 do 144,015 MHz, což je tzv. pásmo předem nedomluvených pokusů o spojení (random band). K časovému rozdělení jednotlivých relací je nutné podotknout, že provoz se uskutečňuje v intervalech 2 minut a to tak, že východní stanice vysílají prvé dvě minuty a západní během dalšího dvouminutového intervalu. Příklad spojení — východní stanice volá první K1XXX DE OK1YYY
celé 2 minuty; Tím spojení končí. Tabulka směrování antény V následující tabulce pro směrování antény jsou kromě dat do konce letošního roku uvedeny 3 sloupce pro elevační úhly antény k Měsíci 20, 10 a 0°. V každém ze zmíněných tří sloupců je v čitateli zlomku čas v UTC a ve jmenovateli azimut antény ve stupních. Údaje v tabulce vypočítal OK1HH. 5. 5. 1984 2055/287 2210/299 2325/312
6. 5. 1984 2150/285 2300/297 0015/310
2. 6. 1984 1945/285 2100/298 2215/312
3. 6. 1984 2030/282 2140/294 2255/307
30. 6. 1984 1830/284 1940/296 2055/310
1. 7. 1984 1910/278 2015/290 2125/302
22. 7. 1984 1045/268 1155/282 1300/293
18. 8. 1984 0815/266 09401278 1045/290
19. 8. 1984 0940/273 1050/286 1200/300
15. 9. 1984 0730/271 0840/284 0945/296
16. 9. 1984 0840/277 0945/290 1100/304
22. 9. 1984 1405/275 1510/286 1620/300
23. 9. 1984 1430/265 1540/278 1640/290
13. 10. 1984 0630/276 0740/289 0850/302
14. 10. 1984 0740/283 0850/295 1000/308
20. 10. 1984 1235/271 1335/282 1440/294
21. 10. 1984 1235/262 1400/273 1505/285
10. 11. 1984 0530/280 0640/294 0750/306
11. 11. 1984 0635/285 0750/298 0905/311
17. 11. 1984 1100/265 1210/277 1310/289
18. 11. 1984 1125/255 1225/267 1310/289
8. 12. 1984 0425/284 0535/296 0650/310
9. 12. 1984 0530/287 0640/300 0800/314
Poznámka k reportům a přesností času Pokud jsou signály slabší než 529, používají se
reporty z písmen T, M nebo O. Zcela zásadně se nevolá stanice, která je ve spojení, a to ani i když ji slyšíme velmi dobře, ale čekáme na její CQ a dodržujeme přesně intervaly 2 minut v souladu s UTC! Přeji všem zájemcům o provoz v pásmu 145 MHz se šířením EME hodně pěkných odposlechnutých spojení a uvítám, když mně budete posílat veškeré informace, které s popisovaným způsobem provozu souvisejí, na adresu: Stanislav Blažka, Slezská 402, 50901 Nová Paka. OK1MBS RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 4/1984 První EME QSO v OK na 13cm [5. květen 1984] ZASE JSOU PRVNÍ Kdo jiný než radioklub OK1KIR využil u nás šanci a navázal první spojení odrazem signálů od měsíčního povrchu (EME) v pásmu 2320 MHz. Uvedené spojení je také první v ZST a RK OK1KIR je pátou stanicí v Evropě, které se podařilo v pásmu 2320 MHz uskutečnit spojení způsobem šíření EME. Spojení bylo navázáno 5. května t. r. mezi 1907 až 1915 se stanicí OE9XXI ve čtverci EH49a .K tomu, aby si obě stanice vyměnily reporty „O“ použil RK OK1KIR parabolu o průměru 5,5 m se ziskem 38 dB, vysílač s výkonem 35 W, na vstupu přijímače tranzistor MGF1412 a stanice OE9XXI měla parabolu o průměru 8,5 m, vysílač výkonem 130 W a na vstupu přijímače 2x MGF1412 se zesílením 16 dB. Kromě zmíněného spojení nedokončili operátoři OK1KIR týž den ve stejném pásmu spojení se stanicí DF0EME, která jim nepotvrdila poslední relaci. Blahopřejeme!
2304 MHz PA 80 W out
RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 5/1984
Ve druhé polovině srpna t. r. byla uspořádá na první expedice na světě vůbec, která pracovala v pásmu 1296 MHz se šířením EME. Podnikli ji HB9MZQ s OE9PMJ a pracovali pod značkou HB0BM/p. Expedice používala parabolu o Ø 3,82 m, vysílač osazený na PA elektronkou TH328 s výkonem 600 W a poslouchala šum Slunce s úrovní 13 dB. Expedice navázala celkem 15 kompletních spojení se 12 stanicemi v F, G, LX, OK, PA, SM, VE, VK a W. Z Československa se stanicí HB0BM/p pracovala stanice OK1KIR. (OK1DAI)
RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 11-12/1984
SMĚROVÁNÍ ANTÉNY POMOCÍ GRAFU PŘI SPOJENÍCH SE ŠÍŘENÍM EME V současnosti je výbava špičkových stanic EME v pásmech 145 a 433 MHz ta ková, že použití např. dvou dlouhých Yagiho antén umožňuje poslech jejich signálů. Při použití výkonného vysílače je možno s nimi i pracovat. Téměř všechny amatérské antény pro zmíněná pásma jsou ovladatelné v azimutu a po úpravě je možno ovládat je i v elevaci. Z počátku třeba i ne plynule pro předem požadovanou hodnotu. Uvedená montáž zvaná el-az ovšem přináší jistá obtíže při sledování dráhy Měsíce po obloze. Výpočet jednotlivých poloh antény vyžaduje disponovat výpočetní technikou, což asi odrazuje některé zájemce o takový druh provozu. Graf na obr. 1 značně zjednodušuje predikci pro směrování jednoduchých anténních systémů. Je to vlastně převrácená verze grafu OK publikovaného ve sborníku přednášek ze semináře techniky UHF/SHF v roce 1971. Na vodorovné ose je hodinový úhel t a na svislé ose je deklinace δ. Křivky elevačních úhlů h jsou protínány soustavou křivek zeměpisných azimutů a. Graf je zpracován pro zeměpisnou šířku ψ = 50°. Stanice s odlišnou zeměpisnou šířkou o více jak ±1° by si měly celý graf přepočítat. Nejdříve se sestrojí křivky elevačních úhlů h cos t = (sin h - sin ψ . sin δ) / (cos ψ . cos δ) pro h = 0° platí cos t = -tg‘ ψ . tg δ Na nich se sestrojí křivky zeměpisných azimutů o
Stačí počítat pouze polovinu grafu. Druhá polovina je zrcadlový obraz první. Vlastní graf se pro přehlednost zpracuje celý. Pro práci s grafem musíme znát deklinaci Měsíce a čas svrchního průchodu místním poledníkem. Obojí zjistíme s pomocí „ Hvězdářské ročenky (dále HR) vydávané nakladatelstvím Academia v Praze vždy koncem roku pro rok následující. Hodnota deklinace je v ročence uváděna denně vždy pro čas 00 UTC. Pro další potřebu si ze dvou údajů interpolujeme hodnoty po 8 hodinách, čímž získáme hodnoty pro 00, 08, 16 a 24 hodiny UTC v jednom dni. Údaj o svrchním průchodu je v SEČ pro středoevropský poledník (15° východní délky). Stanice s odlišnou polohou si musejí zmíněnou hodnotu přepočítat podle vztahu Δ T = Δ λ / 360 . T0, kde Δ je rozdíl času, pokud je stanice na východ od středoevropského poledníku, odečítá se od času uvedeného v HR je stanice na západ, čas se přičítá; Δ λ je rozdíl zeměpisné délky stanice od 15° východní délky ve stupních; T0 je doba oběhu nebeského tělesa - rozdíl času dvou následujících svrchních průchodů, v nichž bude pracováno. Čas svrchního průchodů převedeme na UTC pro jednotnost údajů zadávaných do grafu. Další pomůckou pro práci s grafem je pomocné pravítko. To je pro přehlednost zhotoveno z průhledného materiálu. Podle stupnice pod grafem se na něj překreslí časové značky. Číselné údaje mohou být např. tzv. suchými obtisky (Propisot). Délku pravítka volíme asi 40 (24 ± 8) hodin pro obsažení všech měsíčních fází. Měřítko stupnice pro Měsíc je 14,5° hodinového úhlu za hodinu (T0 = 24,85 hod.). Pro Slunce je to 15° hodinového úhlu za hodinu. Slunce je uvedeno pro případnou kontrolu citlivosti přijímače měřením jeho šumu. Hodnoty jeho deklinace a svrchního průchodu zjistíme opět pomocí HR, podle postupu uvedeného pro Měsíc. Draha Měsíce grafem je část sinusovky s periodou 27,322 dne. Amplituda (změna deklinace) se v průběhu 19-letého cyklu mění od ±18° do ±28°. V roce 1984 dosahovala hodnot okolo ±26° a dáte se zvětšuje. Nedopustíme se velké chyby, když ji pravítkem zobrazíme jako přímku. Pravítko na graf položíme tak, aby čáru t=0° protínal čas svrchního průchodu místním poledníkem. Poloha na svislé ose a sklon jsou dány velikostmi připravených hodnot deklinace. Pravítko s grafem fixujeme pomocí svěrek, např. kolíčky na prádlo. Odečtení hodnot azimutu a elevace v grafu velikosti A4 je s přesností ±2°, což pro směrování jednoduchých anténních systémů postačuje. Pokud znám stupnice na anténách, nebude problém s takovou přesností odečíst jejich skutečnou polohu.
Pro získání přesnějších hodnot popsanou metodou je nutno vypracovat graf větších rozměrů s hustější sití křivek a elevací. DáIe použití sady pravítek podle doby oběhu Městce (s odstupňován(m po 10°) a jemnějším dělením (po 5°). Deklinace v HR má geocentrickou hodnotu, tj. je vztažena ke středu Země. Pro přesné směrování musíme respektovat vliv paralaxy Měsíce π, která je uváděna v HR denně po 00 UTC. Graf na obr. 2 zobrazuje chybu jednotlivých hodnot deklinací vlivem paralaktického úhlu v závislosti qd v závislosti na na velikosti hodinového úhlu t. O zmíněnou chybu se pravítko posune směrem dolů. Je-Ii např. t= 0° a δ= +20°, nastavíme 19,5°, když je t=0° a δ= -20°, nastavíme -20,95°. Úzké a slabé pravítko (např.. 10x 1 mm) jde snadno prohnout do požadované křivky vzniklé opravou deklinace. Do délky přesného pravítka je potřeba zahrnout lineární kompenzaci vlivu paralaktického úhlu qt v hodinovém úhlu t zobrazeném v grafu na obr. 3. To se udělá tak, že délka časového měřítka odpovídající 180° hodinového úhlu se prodlouží na 181,4°. Je to totéž, jako když při polární montáži zvýšíme rychlost a rozsah otáčení hlavní osy antény. Hodnoty v grafech na obr. 2 a 3 jsou pro dobu blízkou přízemí ( π= 1°). V odzemí ( π= 54°) odečtenou hodnotu násobíme koeficientem 0,9. U Slunce a ostatních nebeských těles můžeme pro jejich velkou vzdálenost vliv paralaxy zanedbat. Poslední odstavec je též soupis. vlivů, které musíme respektovat, chceme-Ii směrovat anténu s přesností pod 1°, což je v pásmech SHF běžný požadavek. OK1DAI RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 1/1985 INFORMACE O EME VK5MC používá ke spojení EME v pásmu 145 MHz
pevně instalované kosočtverečné antény a proto jsou ke spojení s ním vhodné jen
poměrně krátké časy. V následujícím přehledu jsou uvedeny začátky „měsíčních
oken“ v UTC, při nichž může navazovat spojení s Evropou a délka jejich trvání je
20 až 25 minut od uvedeného času: 2.5. 1814, 15.5. 0438, 26.6. 1454, 9.7. 0122,
23.7. 1246, 4.8. 2318, 28.9. 1954, 25.10. 1754, 10.11. 0546, 7.12. 0334 a 19.12.
1430. OK1DAI RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 4/1985 DOPPLERŮV POSUN KMITOČTU PŘI EME Jedním z rušivých vlivů při odrazu signálů od Měsíce je Dopplerův posun kmitočtu. Ten se na rozdíl od ostatních jako Faradayova rotace, scintilace nebo librace Měsíce dá formulovat a jeho predikce je při používání šíře pásma přijímače 100 až 200 Hz nezbytná zejména v pásmech UHF a SHF. K tomu účelu. se používají vztahy: posun kmitočtů vlastních odrazů Δ fo Δ fo = Δ fE + Δ fM (1) kde Δ fE je vliv způsobený rotací Země, deklinací Měsíce a zeměpisnou šířkou stanice. Δ fE = -3,0866 . cos ψ . sin t . cos δ . f, (2) Δ fE - posun kmitočtu v Hz (při
východu Měsíce kladný a při jeho západu záporný), Δ fE = 0,4915 . f . (cotg π00 - cotg π24 UTC) (3) Δ fM - posun kmitočtu v Hz, Uvedený vztah platí pro jednodenní interval. Hodnota Δ fM je pro všechny pozemské stanice stanice stejná a je při pohybu Měsíce z odzemí do přízemí kladná a při opačném pohybu záporná. Posun kmitočtu protistanice Δ fX v přijímači vlastní stanice Δ fX = Δ fE/2 + Δ fEX/2 + Δ fM, (4) Δ fE -
posun kmitočtu vlastní stanice ze vztahu (2), Grafické zobrazení a práce s grafem Graf na obr. 1 zobrazuje vztah (2) pro 50. rovnoběžku. Vodorovnou osu proložíme pravítkem s časovou stupnicí tak, aby svislou osu protínal čas svrchního průchodu místním poledníkem. Jeho výpočet byl popsán v RZ č. 1/1985. Odečtenou hodnotu Δ fE upravíme o hodnotu Δ fM ze vztahu (3) a tím získáme hodnotu Δ fO vlastních odrazů. Pro získání hodnoty Δ fX položíme na graf druhé pravítko se stupnicí zeměpisné délky tak, aby čas pokusu byl proložen vlastní zeměpisnou délkou a nad nebo pod zeměpisnou délkou protistanice odečteme hodnotu Δ fE pro 50. rovnoběžku. Pokud má protistanice jinou zeměpisnou šířku ψX, musíme uvedenou hodnotu převést pomocí nomogramu na obr. 2 na hodnotu Δ fEX. Dosazením získaných hodnot Δ fE, Δ fEX a Δ fM do vztahu (4), získáme hodnotu Δ fX.
Vše si zopakujeme při řešení příkladu (obr. 3). Československá stanice umístěná na 50° sev. šířky na 15° vých. délky měla 20. 7. 1985 mezi 0700 až 0730 UTC dohodnut pokus na kmitočtu 1296,025 MHz s australskou stanicí VK2AMW, která je umístěna na 34° jižní šířky a 151° vých. délky. Protože pokus bude v době blízké novu Měsíce, nebude možná optická kontrola nasměrování antény a zajímá nás hodnota posunu kmitočtu vlastních odrazů těsně před pokusem. Dále nás zajímá hodnota posunu kmitočtu australské protistanice na domluveném kmitočtu. Z Hvězdářské ročenky si vypíšeme následující údaje den deklinace paralaxa čas svrchního průchodu
v 00 UTC v 00 UTC na 15° vých. délky v UTC
20.7. +18°49‘ 57‘59“ 13 hod. 22,1 min.
21.7. +13°40‘ 58‘24“ 14 hod. 11,8 min.
Z vybraných hodnot vyplývá, že v době pokusu bude hodnota deklinace δ = +17°. Doba oběhu Měsíce bude 24,83 hod. Měřítko pravítka s časovou stupnicí je 24,85 hod., takže ho můžeme použít bez přípravných korekcí. Přímoukazující přípravek Dopplerova posunu kmitočtu vlastních odrazů Práce s grafy dávala sice uspokojivé výsledky, ale byla při ní možnost vzniku chyby při odečítání. Vedlo nás to proto ke konstrukci jednoduchého přípravku pro predikci posunu kmitočtu vlastních odrazů, který jednoznačně ukazuje jeho okamžitou hodnotu.
Na obr. 4 hodinový stroj (1) z budíku, na jehož hodinovou osičku je nasazen ozubený pastorek, pohání ozubené kolo (2) s převodem 1: 25 (v našem případě 12 a 300 zubů). S ozubeným kolem (2) je spojena stupnice hodinového úhlu. Dále je na něm posuvně připevněn s ložiskem (3), jehož excentricita se mění podle velikosti deklinace Měsíce. Ložisko (3) běhá v drážce posuvné páky (4), která je spojena s pohyblivým ukazatelem (5), jenž se pohybuje nad stupnicí. Stupnice sestává z pevné a pohyblivé části. Na pevné části jsou nakresleny dvě stupnice deklinace, která se nastavuje při hodinovém úhlu +90 nebo -90° změnou polohy excentru (3) na kole (2). Na pohyblivé části jsou nakresleny stupnice Δ fE pro jednotlivá pásma. Velikost měřítek zobrazeni je v poměru použitých kmitočtů. Při hodinovém úhlu t =0° se pohyblivá stupnice posouvá o hodnotu Δ fM proti ukazateli (5). Stupnice hodinového úhlu je v okénku pod stupnicemi deklinace a posunu kmitočtu Δ fE.
Pro δ= 0° a t = 90° platí vztah x = Δ fE . M, kde M je měřítko zobrazení (u nás v RK OK1KIR 100 Hz v pásmu 1296 odpovídá 2 mm). Pro změnu deklinace platí y = x cos δ (δmax = 28°) Uvedena hodnota se nastaví pevně pro celou orbitu, ve které chceme pracovat. Chyba způsobená změnou deklinace během orbity je zanedbatelná. V době, kdy je velká (okolo δ - 0°), to má malý vliv na hodnotu x (cos δ) a naopak. Velikost hodinového úhlu t se nastavuje následovně: t = (ΔT/To) . 360°, ΔT je rozdíl okamžitého času od času průchodu Měsíce místním poledníkem a To je doba orbity Měsíce (rozdíl následujících průchodů místním poledníkem, v nichž bude pracováno). Dosazením hodnot paralaxy π do vztahu (3) získáme hodnotu Δ fM = +0,27 kHz. Pravítko s časovou stupnicí položíme na graf v obr. 1 tak, aby svislá osa grafu protínala čas 13 hod. 22 min. Pro čas 6 hod. 50 min., deklinaci +17° o kmitočet 1296 MHz odečteme hodnotu Δ fE = +2 5 kHz. Součtem obou hodnot získáme posun kmitočtu vlastních odrazu Δ fO = +2 77 kHz. Pro zodpovězení druhé otázky si pod pravítko s časovou stupnicí položíme pravítko se stupnicí zeměpisné délky tak, aby pod časem 7 hod. byl 15° vých. délky a pod 151° vých. délky odečteme hodnotu Δ fE = -1,7 kHz. Tu v nomogramu na obr. 2 převedeme na hodnotu pro ψx=34°, čímž získáme Δ fEX = -2,2 kHz. Dosazením Δ fE, Δ fEX a Δ fME do vztahu (4) získáme Δ fX = +0,42 kHz a s uvedeným posunem by se měla australská stanice ozvat.
řízení hodinového úhlu s kompensací paralaxy (1982).
Obr. 5 Snímek přímoukazujícího přípravku posunu kmitočtu vlastních signálů (1983). Někdo se zeptá, proč tolik péče uvedenému vlivu. Z předcházejícího vyplývá, že v naší zeměpisné šířce může hodnota Dopplerova posunu kmitočtů dosáhnout až 3,2 kHz v pásmu 1296 MHz nebo 5,7 kHz v pásmu 2320 MHz. Při používané malé šířce pásma přijímače je jeho predikce nezbytná. Bez ní hledání vlastních odrazů připomíná zkoušky životnosti anténních přepínačů. V pásmu 433 MHz je navíc znalost velikosti posunu nezbytná pro vyloučení kmitočtové dezorientace při zjišťování velikosti úhlu stočení polarizace vlny vlivem Faradayovy rotace. To se dělá otáčením ozařovače antény při příjmu vlastních odrazů. Majitele improvizovaných anténních systémů, tj ti kteří mají zvednutou anténu umožňující pracovat pouze při východu a západu Měsíce, tedy v době, kdy je vliv Dopplerova posunu největší, by s tím měli počítat při ladění svého vysílače. Pokud v uvedenou dobu voláme evropskou nebo africkou stanici na kmitočtu, kdy ji slyšíme na svém přijímači, tak ona má naše signály na svém přijímači o dvojnásobek Dopplerova posunu od kmitočtu. A tak třeba v nějakém závodě vypsaném pro spojení se šířením signálů odrazem od měsíčního povrchu se může stát, že než se doladí na náš kmitočet, narazí na jinou i slabší stanici, která se lépe naladila. Poslechem stanic na dohodnutých kmitočtech a při uvažování jejich posunu kmitočtu si na svém přijímači můžeme kontrolovat stupnici. OK1DAl NĚCO K ANTÉNÁM PRO EME NA 145 MHz V časopisu EME Bulletin č. 13/1985 publikoval Lionel Edwards VE7BQH některé poznatky týkající se použití a dosahovaných zisků pro určité typy antén, s nimiž se nejčastěji pracuje při navazování spojení s využitím šíření signálů v pásmu 145 MHz odrazem od měsíčního povrchu. Zisky antén často bývají v radioamatérských kruzích zatíženy subjektivními zjištěními jejich jednotlivých uživatelů. Pro sestavení přehledu podle zisku anténní soustavy byly použity údaje jednotlivých radioamatérů a dále výsledky známých „anténních contestů“, které se pravidelně pořádají v USA. Zpracovaný přehled by měl být podle názoru VE7BQH jen málo zatížen subjektivními názory a měl by vystihovat poměrně dobře situaci na ,,anténním poli“.
Z vlastních provozních zkušeností Lionel Edwards uvádí, že změna zisku jen o jediný decibel je již velmi dobře patrná a v mezních situacích mnohdy znamená „,udělat nebo neudělat“ spojení! Pro ty, kteří používají systém ze 4 antén, je patrné, že jeho rozšíření na 6 antén již přináší pozorovatelný přínos na zisku. Dále je zřejmé, že je velmi značný rozdíl mezi systémy z kratších či delších antén. K tomu je nutno dodat, že v zámoří se právě naplňuje trend s anténami o délkách 4,2λ ‚ což představuje pro pásmo 145 MHz úctyhodnou délku kolem 8,5 m. Pro nás však vzhledem k nedostupnosti vhodného materiálu na ráhno je tak dlouhá anténa za tím nerealizovatelná. Samotná anténa má potom zisk asi 14,4 dB [d] a je to např. typ 4218-XL Boomer. V přehledu nejsou zachyceny některé antény evropského původu, neboť ty se na severoamerickém kontinentu nepoužívají. Neznamená to však, že by nebyly dobré. VE7BQH jimi např. míní anténu 20Y Italian od firmy Technology Communications, kterou používá třeba I3LGP. V tabelizovaném přehledu podle VE7BQH jsou anténní systémy seřazeny podle zisku v dB proti půlvlnnému dipólu a případně i se značkami stanic, které je používají. Zisky jsou uváděny bez uvažování ztrát v napáječích.
Nahoře je reprodukce čelní strany QSL, jímž potvrzuje ZK2RS v lokátoru AH50AW spojení v pásmu 145 MHz odrazem signálů od Měsíce stanici OK1MS (OK1MBS). Operátor Bob používal vysílač z FT-480R, hybridního zesilovače a dalšího zesilovače Tempo 2002 (1 kW), přijímač s 2x MGF1202, dvojnásobně vyváženým směšovačem a TS-820S. Anténa u stanice ZK2RS byl systém ze 4 Yagiho antén o délce 2,2 λ podle typu vzniklého v National Bureau of Standards. Dolní snímek je ze sbírky RK OK1KIR a představuje systém SM2GGF se 16 anténami Cue-dee po 15 prvcích a celkovým ziskem 25 dB [d] snímek pro otištění v RZ zapůjčil OK1DAI.
Přehled samozřejmě nerespektuje individuální vliv použitých kabelů a naopak uvazuje jen teoreticky přínos zisku 3 dB pro zdvojnásobení počtu antén v systému. Takové hodnotě se však lze jen přiblížit použitím vzdušných napájecích vedení nebo speciálních kabelů s malými ztrátami Při použití obvyklých kabelů se uvedený zisk zmenší o 0,5 dB i více, tedy na 2,5 nebo jen 2 dB. Pod pojmem obvyklý se míní kabely se ztrátami asi 5 dB/100 m při 145 MHz nebo lepší. OK1FM, OK1MS - RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 10/1985 INFORMACE O EME VK5MC používá ke spojení EME v pásmu 145 MHz pevně instalované kosočtverečné antény a proto jsou ke spojení s ním vhodné jen poměrně krátké časy. V následujícím přehledu jsou uvedeny začátky „měsíčních oken“ v UTC, při nichž může navazovat spojení s Evropou a délka jejich trvání je 20 až 25 minut od uvedeného času: 2.5. 1814, 15.5. 0438, 26.6. 1454, 9.7. 0122, 23.7. 1246, 4.8. 2318, 28.9. 1954, 25.10. 1754, 10.11. 0546, 7.12. 0334 a 19.12. 1430. Během každé z uvedených period VK5MC vysílá první 2 minuty na kmitočtu 144,012 MHz a potom poslouchá na kmitočtech 144,000 a 144, 010 MHz. V případě silných signálů VK5MC přechází na jednominutové intervaly. OK1DAI - RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 4/1985
RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 4/1986 • Ve dnech EME aktivity (vždy, když je měsíc vysoko na obloze, to je po 28 dnech, nevadí, je-li lun či nov) lze nevázat bez nutnosti zvedání antény v elevaci, jen otočením směrem k zapadajícímu měsíci, spojení a několika extrémně vybavenými stanicemi (W5UN, KB8RQ a dalšími), které používají pro práci EME v pásmu 2 metrů anténní systémy s 32 anténami, otočnými v azimutu i elevaci. Pro spojení při malém útlumu trasy stačí jedna anténa (alespoň 13el F9FT, PA0MS atd.) a asi 200W. Asi 10 až 15 OK s průměrným vybavením tak již pracovalo EME. . . Čas východu i západu měsíce je uveden v ústředním denním tisku (Rudé právo). 73! OK1FM RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 3/1987
PRVNÍ SPOJENÍ EVROPY S ARGENTINOU V PÁSMU 144 MHz ZMS Stan Blažka OK1MS uskutečnil první spojení EME v pásmu 144 MHz dne 14 2 1987 v 0318-0336 UTC s LU7DZ. OK1VAM RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 5/1987 V předchozích řádcích jsem Vám představil několik našich amatérů, kteří s malými výkony a běžným vybavením při dobrých podmínkách tropo nebo ES udělali velice pěkná spojení a mají se opravdu čím pochlubit. Tyto výsledky kontrastují s postupy mnoha našich amatérů jednotlivců i kolektivů, kteří vděčí za své „úspěchy“ ne zrovna salonním způsobům, kteří „ham-spirit“ překládají jako „šunka v lihu“ a podle toho se na pásmech chovají. Bez uzardění a sebemenšího zaváhání podepíší čestné prohlášení, ačkoli by se měli hanbou propadnout. Příklad za všechny: při vyhodnocení kontestu VHF se podle propozic škrtala všechna spojení, u kterých byly od protistanic lokátory E. Body šly u všech stanic trochu dolů, takže to pořadí neovlivnilo. Pouze jedna naše přední stanice neměla v deníku žádný lokátor E. Že by operátoři této stanice byly tak výmluvní a přesvědčili takové skalní zastánce loc E jako je DK5AI a další je neuvěřitelné. Zde je velmi potřebné působení jak politicko-výchovných komisí na všech úrovních, tak vedoucích operátorů, kteří především musí formovat postoj mladých. Není přece možné, abychom se dopracovali k tomu, že KOS a povolovací orgány budou navštěvovat radioamatéry a při zjištění porušování povolovacích podmínek (především povoleného výkonu) navrhovat zastavení činnosti nebo zrušení povolení. Abych byl trochu konkrétnější, soustavná práce MS a EME chce zkušené amatéry, ale především velké výkony (i když výjimečně lze udělat spojení i s malým výkonem) a mohutné anténní systémy, aby uložené prostředky a práce nesly odpovídající výsledky. S těmito jasnými a praxi prověřenými tvrzeními prudce kontrastují úspěchy některých amatérů ve třídě C, D a OL, kteří o svých úspěších referují v zahraničních časopisech. Přesto že jim oprávnění nedovoluje pracovat ve VHF-NET na 14 MHz, jak to dělají, že mají takové výsledky? Rád uveřejním návod, jak se k takovým výsledkům dopracovat mnohdy i bez sebemenší znalosti cizích jazyků. Napište, jak to děláte, popište svá zařízení, rádi Vaše poznatky zveřejníme a své názory změníme. Samozřejmě se mohou přidat i amatéři pracující s 10 W v pásmu 160 m s celým světem. To bylo k výkonům. Definice kategorie jednotlivce v závodech je ve všeobecných podmínkách práce s vlastním zařízením, které jsem si zhotovil nebo koupil, nikoli vypůjčil. O podpisu čestného prohlášení jsem se již zmínil. Zařízení na vyšší kmitočty vlastní jen málo radioamatérů, každý si může prostudovat tabulky prvního spojení se zahraničím, tabulky best DX a tabulky lokátorů, aby i tam našel amatéry, kteří se chlubí cizím peřím. Zařízení byste u nich doma marně hledali. Došlo to tak daleko, že nejméně jedno první spojení se zahraničím bylo uskutečněno se zařízením přivezeným a zase odvezeným do zahraničí! Také úspěch, co? O co je hezčí pohled na výsledky takových kolektivů jako je OK1KIR, kde každý v kolektivu by se mohl chlubit výsledky své práce a přesto veškeré snažení v závodech a v provozech EME nese značku OK1KIR. OK1VAM RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 1/1988 KVĚTNOVÝ TEST EME NA 2300 MHz Zhruba po dvou letech neúspěšných pokusů se stanicí W4HHK se podařilo navázat další spojení EME v pásmu 2300 MHz. Během květnového testu jsme 9. 5. ve 21.35 UTC pracovali se stanicí F2TU (čtverec JN38) a ve 23.11 UTC jsme navázali spojení se stanicí WA2WEB (ve čtverci FN20). Signál stanice WA2WEB byl stabilní a v síle 10 dB nad šumem. Je to první kompletní spojení OK - W na 2300 MHz. Kromě zdvořilostních frází a výměny reportů trvalo celé spojení 12 minut, za velké radosti přítomných operátorů stanice OK1KIR (OK1DCI, OK1AKF, OK1DAK, OK1DAl). Překlenutá pozemní vzdálenost je asi 6650 km, což je nový čs. rekord na tomto pásmu. Stanice W4HHK a OE9XXI jsme poslouchali, W4HHK ve skedu neodpověděl.
Koncový stupeň vysílače v popředí olejové chlazení
Zařízení OK1KIR: Parabola o Ø 5,5 m a cirkulárním ozařovačem. Na vstupu RX je MGF1412. Po úpravě anténního přepínače bylo možno odstranit 15 cm koaxiálního kabelu o Ø 8 mm a pouze tato úprava přinesla zvýšení šumu Slunce z 12 dB na 13,5 dB. Koncový stupeň TX se skládá ze čtyř sdružených zesilovačů a předzesilovače (vše osazeno HT323), všechny HT323 jsou upraveny pro chlazení cirkulujícím olejem. Vf výkon se pohybuje okolo 100 W. Vlastní odrazy jsou nyní několik dB nad šumem. Zařízení F2TU: Stanice je na tomto pásmu novou stanicí a víme o něm pouze to, že používá parabolu o Ø 6 m. Zařízení WA2WEB: Je to značka klubu, v němž se známý K2UYH spojil s East Coast VHF Society (K2TXB, K2RIW, W2IMU, K2TKN a další) a pro květnový test připravili zařízení EME 2300 MHz. Je vidět, že i jinde ve světě platí, že větší práce se lépe zvládá v kolektivu. Anténa je parabola o Ø 8,5 m (K2UYH) s cirkulárním ozařovačem (konstrukce W2IMU) a celotranzistorový TX, jeho koncový stupeň odevzdává výkon 100 W (konstrukce K2TKN). Typ tranzistoru GaAs na vstupu RX zatím neznáme.
Standardní přijímací zařízení s ovládáním paraboly, v popředí Část vysílače OK1KIR
EME ZAČÁTKY A SOUČASNOST QST z května 1986 uvádí v rubrice „Svět nad 50
MHz“ přehled prvních uskutečněných EME spojení spolu s tabulkou nejlepších
stanic na všech pásmech, na kterých kdy spojení odrazem od měsíčního povrchu
byla realizována. Vůbec první EME OSO - 27.7. 1960 mezi W1BU a W6HB
na 1296 MHz 11.4 1964 první EME OSO na 144 MHz mezi W6DNG a OH1NI. Stav k 9. 3. 1986 pak přibližuje rozsáhlá tabulka nejlepších stanic na všech pásmech. Pro zajímavost ti nejlepší: 50 MHz: 1. K5WVX 2 QSO, dále jen 5 stanic W.
144 MHz: 1. VE7BQH 466 stanic 50 států 55 zemí DXCC
2. K1WHS 430 47 43
3. WA1JXN/7 344 50 43
220 MHz: 1. K5FF 55 40 5
2. W5FF 47 38 4
3. W1JR 26 — 3
432 MHz 1. K2UYH 305 49 42
2. K5JL 291 — 36
3. DL9KR 251 43 35
(20. OK1K 120 — 32)
1296 MHz: 1. K2UYH 50 7 21
2. OE9XXI 50 7 21
3. VE7BBG 43 8 18
(6. OK1KIR 39 7 11)
2304 MHz: 1. OE9XXI 8 0 5
2. W4HHK 3 2 2
3. WA4HGN 3 1 2
(5. OK1KIR 2 0 2)
OK1CZ
144 MHz 4x RE025XA Petr OK1CZ u klíče (1984)
QTH OK1KIR. 4X 10 prvková Yagi PA0MS pro 144 MHz (1984), parabola o 5,5 m pro 432, 1296 a 2364 MHz. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 2/1988
Stanice OK1KIR navázala první spojení v pásmu 432 MHz ČSSR - Andorra se stanicí C30BVA šířením EME. Operátor stanice C30BVA je z NSR, je majitelem nákladního automobilu, na jehož plošině má instalováno zařízení a antény pro provoz EME s tímto strojem hodlá navštívit postupně další vzácné evropské země. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 9/1989
První EME spojení v pásmu 10 GHz V rubrice The New Frontier v QST 12/88 byla uvedena zpráva o prvním spojení EME v pásmu 10 GHz, které se uskutečnilo 27. srpna 1988 v 09.35 UTC mezi stanicemi WA5VJB, KF5N (stát Texas) na straně jedné a stanicemi WA7CJO, KY7B (stát Arizona) na straně druhé a to po šesti neúspěšných pokusech v průběhu osmi předešlých dnů. Na texaské straně byl použit upravený transvertor SSB a koncový stupeň s elektronkou s postupnou vlnou (TWT) o výkonu 55 W a parabola o průměru 12 stop (3,6 m). Šumové číslo přijímacího systému bylo 2,1 dB. Na arizonské straně byl k dispozici výkon 90 W parabola o Ø 4,8 m a přijímací systém se šumovým číslem 1,5 dB. Stanice si vyměnily reporty „O“ (přijaty plné volací znaky a report v jedné relaci). Podle sdělení WA5VJB byl signál „dopplerovský“ rozmazán do šířky asi 1 kHz. Místo tónu byl přijímán jakýsi „bílý šum CW“, signál byl místy sice zřetelný, ale velmi obtížně čitelný. Ke směrování antény byl, po předchozím nasměrování na maximum šumu Měsíce, tj. asi 0,3 až 0,6 dB nad šumem oblohy, použit hledáček, popř. TV kamera, připevněná k anténě. Fotografie zařízení a podrobnější údaje byly přislíbeny k uveřejnění v dalším čísle. Ve stejném čísle QST je zpráva o délkovém rekordu USA při spojení v pásmu 3456 MHz, které bylo navázáno 7. srpna 1988 na vzdálenost 454 mil (730 km) mezi WB5AFY (275 W, Vernon v Texasu) a KX0O (13,5 W, Pikes Peak, Colorado). Obě měly přijímací systémy se šumovým číslem 1dB. OK1HAQ - RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 10/1989 Radioklub OK1KIR se činí První spojení do sídla Organizace spojených národů v USA v pásmu 70 cm provozem EME dosáhla stanice OK1KIR s 4U1UN dne 6. 8. 1988. V pásmu 23 cm navázáním spojení s YV5ZZ dne 12 3 1989 získala WAC - EME a do třetice v pásmu 13 cm s IN3HER dne 11. 3. 1989 zvýšila počet zemí, s nimiž bylo z území ČSSR navázáno spojení, na 15. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 10/1989
Na titulní straně: RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 1/1990 Přeložil, přepsal a upravil pro web ok2kkw OK1TEH v roce 2006, tnx za materiály OK1KN a OK1DAI |
Jirka OK1DCI a Tonda OK1DAI při směrování antény pro
1296 MHz OK1KIR
224 el. collinear VE7BQH pro 144
MHz
