Původně jsme vše připravovali podle rozpisu
požadavků na změny, který si OK1TEH sepsal hned po červencovém polňáku.
Protože jsme už před PD konkurenci vystrašili natolik, že si chlapci z OL3Z z
důvodu své honby za vítězstvím střihli odjet PD pod klubovní značkou v kategorii
"single" :-))), byť to asi nebylo zrovna košer (že by na výstavbě antén a
zařízení opravdu nikdo jiný z klubu OK1KZE nespolupracoval, hl?), my jsme to provedli
zcela opačně a tak si OK1TEH v PD odjel GHz pásma úplně sám bez jakékoli pomoci (no,
přece nebyli operátoři) pod klubovní contestovou call OK2A - a něco vyhrál, něco
ne,
hi. Ale alespoň jsme si nepřipadali jako svazarmovci, ale jako normální
chlapi, kteří respektují sportovní výsledky. A podobné to bylo s letošním UHF Contestem: V
pátek, kdy déšť vrcholil a my jsme ještě na stožáru neměli jedinou anténu,
jsme se při pohledu na předpověď počasí rozhodli:
I když jsme věděli, že jsme schopni vyhrát, řekli jsme si tentokrát NE! Doufejme, že toto rozhodnutí místnímu VO OL3Z alespoň trochu pomohlo, aby mohl ve Svazarmu zahlásit splnění svého cíle, hi. Ale i jinak jsme měli docela veselo, byť OK1TEH s OK1VPZ jeli na závod už s podlomeným zdravím od nějaké virózy a předpověď počasí byla opravdu mizerná. Jojo, život je někdy veden spletitými cestami.
Takže, raději nechme jalového vzpomínání kdo
komu a co a proč někdy na jindy. Jedním z úkolů letošního léta bylo udělat do
UHF-C něco s dosavadní anténou M2 pro 70cm, kterou Matěj kdysi od
někoho koupil (prý OK3RM) a která nechodila podle představ. Trápil jsem se s
ní, měřil, přeměřoval, modeloval - ale na nic nepřišel... Ke slovu tedy přišlo
reálné srovnání se starou 33el. anténou
K1FO,
kterou jsem udělal v roce 1988 a nastavil ji (tenkrát) pro kabel 75Ω, Ta
nejdůležitější změna oproti návodu v QST bylo použití 5mm duralových tyček na prvky,
které procházejí ráhnem izolátory z tvrzeného papíru (!) a jsou i s prvky
dobře upevněny epoxydovou pryskyřicí CHS Epoxy 1200. Protože anténa z minulého
století byla mechanicky stále v dobrém stavu, upravil jsem ji na 50Ω - přičemž
se ukázalo jako žádoucí poněkud ohnout prvek druhého direktoru vpřed (asi o
2cm - viz nekvalitní
obrázek).
A světe div se: tahle staronová 33 el. anténa chodí opravdu o poznání lépe,
než její pozdější 38 el. komerční varianta od M2
Počasí bylo opravdu ošklivé, čtyři dny jsme byli v mracích, ze kterých jemně, ale vytrvale (spíše vodorovně) tekla voda. Bylo to také poprvé za 45let mého contestování, co jsem příkopy u příjezdové cesty viděl plné vody. Po příjezdu ve čtvrtek večer jsme viděli, že kolegové připravili nosníky na stacky 12x6 a 2 x 8x8. Ovšem v prostředí, kdy po všem teče voda, se zajišťuje utěsnění těla i konektorových spojů proti vnikající vodě dost špatně. Matěj to vzal radikálně, celý se zabalil do pršipláště, hodil si ho přes hlavu a dělal jeden konektor za druhým. OK1DIX a OK1ELE zatím promokli do nitky na stožáru. To už bylo okolo páté navečer (ostatně já u vrátku jsem měl taky vodu všude) a tak jsme dospěli k rozhodnutí, že na 70cm pojedeme jen s omezenou anténní výbavou (tedy bez dvou otočných stacků 64el.Y. a nového stacku 4x10 na JZ), vynecháme GHz pásma a abychom dali všem přítomným šanci, nepojedeme závod na výsledek - ostatně OK1TEH v té době se už v horečce klepal se zimnicí ve spacáku - ale využijeme starou dobrou značku OK1KRA a budeme jen rozdávat body. Tak se také stalo. Já jsem večer raději odvezl Matěje s horečkou domů - u lékaře jen zkonstatovali, že je to klasická viróza - a v neděli jsem se na kopec vrátil sám i s dříve zapomenutým transvertorem. Protože k mikrovlnám už nebylo koho posadit, rezignovali jsme a potvrdili předchozí rozhodnutí (NE), totiž že necháme vyhrát někoho z těch lidí, co na závod nemusí v takové slotě stavět antény. BTW - nebylo by spravedlivější mít v pravidlech, že ve "velké kategorii" se nesmí stavět antény dříve, než cca 24 hodin před závodem? Takže pouze OK1ELE (velký Karel) využil v neděli okolo poledne chvilkového (cca 20 min) rozjasnění počasí a při vykouknutí modré oblohy si udělal na své 24GHz zařízení pěkné QSO s OK2M na 114km. Congrats!
Než skončil závod, tak mě už ta viróza taky dostihla. Jak skončil závod a
stáhli jsme antény, dal jsem se do demontáže technologie, což je tak na dvě
hodiny. Ale dokončil jsem to balení až v pondělí ráno a teprve po vyvolání
falešného poplachu zabezpečovačky na baráčku (zapomněl jsem si tam brejle)
jsem s přetíženým autem odjel k domovu, kde mne už čekal druhý syn (díky) k
vynesení toho HW domů. No a od té doby (resp. od návštěvy lékaře) marodím už
několik dnů s plnotučným Covidem. Tedy nic moc... PS: Abych na
něco nezapomněl - poprvé jsme celý, už připravený závod kompletně odpískali
někdy v roce 1980,
kdy v bouřce před závodem uhodil klikatý blesk do trafačky pod kopcem a
shořelo trafo 22kV/3x380V - tehdy jsme se dokonce dostali k hraní mariáše -
letos mariáš nebyl a já jsem si na OK1KRA zavysílal asi půlhodinku, zase mi na
výzvu přišel IK7F*, ale ke spojení nedošlo kvůli
porušení hamspiritu východoněmecké stanice, která začala bez optání vysílat
tvrdošíjně výzvu na mém QRG. Škoda... Závěrem díky Majce OK1DYX, VO OK1KRA,
která dozírala na řádný provoz a starala se o nás nascípané polomarody.
73 de OK1VPZ OK1TEH z UHFC 24:
Asi to znáte, občas jsou závody, kdy se něco (a třeba i víc) nepodaří, ale přesto máte i tak dobrý pocit, že jste mohli na kopci strávit čas v partě dobrých přátel. No a pak jsou akce, kde se těch negativních věcí nastřádá toliko, že si říkáte, že by bývalo asi lepší zůstat doma. Ale začnu od Adama.. Říjnový IARU UHF Contest je pro mě hlavní závod sezóny, na který se vždy velmi pečlivě připravujeme už od červencového Polního dne. V září jsem strávil jeden víkendový den tím, že jsem v 18m nad zemí opatřil stožár novým fešným nátěrem, zaplatil nový LNA na 23cm pro projekt nového feedu, opatřil a nechal překonektorovat 2 půlpalce k parabole na 23cm (tnx Karle za montáž), nemluvě pak o pomoci s repasi staré 33el K1FO z roku 1988, která mimo jiné dostala nový 6m dlouhý kabel Ecoflex15+, ke kterému bylo rovněž nutné sehnat konektory. Nevím jestli to v klubu někdo zaznamenal, ale rovněž jsem koupil dalších 10 balení kvalitní (ale pěkně drahé) samovulkanizační pásky Scotch 23 od 3M, protože na našem deštivém kopci má vzhledem k počtu antén poměrně velkou spotřebu. Rovněž jsme s Láďou po karambolu ve VHF Contestu opatřili nová křídla k rotátorům, Karel OK1ELE připravil na mikrovlny nové ložiska pro uchycení kotev a těch změn a vylepšení bylo v plánu ještě víc.. Ostatně, pořád máme problém s příliš nízkým výkonem na 70cm, kde náš největší PA dá, když nejsou svatí doma, jen nějakých 700W out a rovněž nám pořád chybí alespoň jedna vysokozisková anténa pro skedy. M2 by myslím mohla chodit dobře, ale její mechanické provedení s držáky prvků starlock je tak rachitické, že i přes dobré PSV příliš dobře nechodí. Rovněž bych řekl, i když Láďa DIX z toho asi nebude mít radost, že problém je rovněž v příliš malém teleskopickém stožárku, který používáme na vrcholu našeho příhraďáku, takže když hodně fouká, tak se pak stožárek protáčí mezi patry a je problém udržet přesnou rektifikaci. No a pak jsou tady ještě další věci, jako je například připravované použití Elecraftu K3S místo dosavadní FT847 na 23cm, pořádný rig pro pásma 24-47-76 GHz a podobné skopičiny. Když to shrnu, asi je to spíš všechno téměř o stavění pověstné Babylonské věže a ignorování faktu, že průměrný věk v klubu se pomalu přibližuje sedmdesátce. Přerušme nyní vyprávění OK1TEH a dejme slovo OK1DIX: "O letošním UHF (pouze UHF) Contestu bych raději mnoho nepsal. Dopadli jsme jako sedláci u Chlumce. Na neúspěchu měly podíl hlavně počasí, covid a zapomnětlivé hlavy. Rosničkáři nám dali opět co proto. Zprvu od pátku celkem příznivá předpověď se den ze dne měnila k horšímu a zlepšení počasí se stále odsunovalo. Ještě horší bylo, že den před odjezdem hlásil OK1VPZ, že Matěj 1TEH má horečku a on se také necítí moc dobře a že asi nepojedou. Začali jsme kombinovat nouzovou variantu pouze 70cm s omezeným setupem. Za této situace jsme museli bohužel odříct návštěvu Roberta, F1OET a Denise F6DCD, kteří se k nám chystali. Pak ale přišla zpráva, že se Matěj vzepjal, že přijedou a vypadalo to, že alespoň jedno zařízení budeme mít kompletní. Příjezd na kopec ve čtvrtek byl ještě celkem v pořádku. Sice zataženo a trochu vítr, ale bez deště, takže tradiční naražení soudku a sestavení stacků proběhlo standardně i když pouze ve dvou za pomoci mé XYL OK1DYX. První drobný problém byl, že slučovače ke stackům zůstaly v karavanu OK1VPZ, takže se stacky nemohly plně ustrojit, ale to byla ještě maličkost. Pak přijel Karel OK1FLY a večer OK1VPZ a OK1TEH. Matěj sice nebyl úplně ve formě, ale tragicky to nevypadalo. V pátek se na nás ale začaly valit jedna pohroma za druhou. Probudili jsme se do mraků a stálého mžení, které přecházelo v déšť. Teplota kolem 5 stupňů. Dohodli jsme se že mikrovlny vzhledem k počasí a Matějově stavu snad postavíme jen pokud se počasí zlepší a pouze 23cm, neboť na 3cm nebyl operátor. Pak přišla další rána. Zjistilo se, že transvertor na 70cm zůstal v Praze někde v hamshacku OK1VPZ. Dokonce bylo podezření jestli nezůstal při balení stát na chodníku nebo na chodbě domu, neboť nebyl k nalezení. Mezitím přijel Karel, OK1ELE a probíhala kompletace stacků za stálého deště. Fotky vypovídají o situaci více než jakýkoli popis. Lézt za takové situace na stožár nešlo. Postavili jsme pouze malý stack 4x8 na střeše a vytažení na stožár jsme odložili na sobotu. Také jsme se s konečnou platností rozhodli, že mikrovlny tentokrát úplně abstrouháme. Večer Matěj ještě sestavil 70cm zařízení, kvůli chybějícímu transvertoru s náhradní FT847, ale jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval i když jsem mu k tomu hrál na kytaru jeho oblíbené kousky. V sobotu ráno už nevylezl z pelechu. Počasí bylo stejné, ale na radaru se objevilo několik mezer v deštivých mracích. Ve světlých chvilkách jsme s Karlem, OK1ELE vylezli na stožár a vytáhli alespoň stack 12x6 a Yaginu 33 el. K1FO, kterou jsme chtěli otestovat místo M2 38 el., se kterou dříve nebyla úplná spokojenost. I tak jsme museli jednou kvůli dešti slézt. Ještěže nám pomohli Jarda, OK1JJI s kamarády Radkem a Michalem, kteří si udělali výlet na kopec i přes šílené počasí. Po poledni se Matěj s Vláďou rozhodli, že bude lépe, když ho odveze do Prahy k doktorovi. OK1VPZ ještě uvedl do chodu osekaný setup a odjeli. Za této situace jsme se rozhodli, že závod pojmeme jako trénink a rozdání bodů a také, že pro ozvláštnění použijeme značku OK1KRA, kterou jsme po letech opět získali pro náš klub. Při závodě tedy dostali prostor hlavně Karlové, OK1ELE a OK1FLY. Průběh závodu popsal podrobněji ve svém příspěvku OK1ELE. Nebylo moc o co stát. Podmínky ve stálém dešti bídné. Na V a JV to přes mokrý les na masivu Klínovce nechodilo a byla velmi znát absence stacků 2x8x8. Přes 200 stupňů azimutu bylo pokryto jen tou jednou Yaginou K1FO. Několik dlouhých QSO, většinou přes AP to nezachránilo. O podmínkách nejlépe svědčí i to, že jsme udělali stejný počet F a OM stanic, ovšem za F stanice bylo více bodů. Průměr 323 km/QSO situaci jen dokresluje. Navíc FT847 není zařízení do takovéhoto kontestu a trpěli jsme z určitých směrů křížovkou. Zvláště DR7C z JO50WB, kteří i tak měli ne moc kvalitní signál, nám zatápěli. Asi nejspokojenější byl Karel OK1FLY, který udělal v noci přes 30 CW QSOs. Pak tu byla ještě situace, kdy v neděli dopoledne zařízení přestalo asi na jeden a půl hodiny poslouchat. Povytahováním a zasouváním různých konektorů se situace náhle spravila, ale co bylo přesnou příčinou se neví. V neděli se vrátil OK1VPZ. Dojeli jsme závod. Výsledek 390 QSOs a 125 tis. bodů je na UHF Contest slabý, ale byl to jen trénink a rozdávání bodů a na tu bídu jsme toho udělali relativně dost. Počasí se v neděli trochu vylepšilo a tak jsme složili antény, opět za pomoci Jardy, OK1JJI jeho kamarádů, bez deště i když stožáry, antény i rotátory byly stále mokré jako hnůj. Jako obvykle zůstáváme do pondělního rána, které nás opět přivítalo mžením, ale naštěstí se mraky dopoledne zvedly a naložili jsme v relativním suchu. Alespoň cesta domů proběhla bez problémů Co na závěr? Není každý den je posvícení a smůla se kumulovala do tohoto závodu. Příště to bude jistě lepší. Asi jediným pozitivním momentem bylo, že jsem tentokrát nepodcenil formu zúčastněných a vzal tentokrát 30l soudek z pivovaru Mlýn, který vydržel téměř do konce závodu. Na slyšenou příště se těší OK1DIX" Toliko OK1DIX. Vraťme teď slovo OK1TEH:
Když to trochu urychlím, na
závod jsme vyjeli ve čtvrtek večer, ale to jsem již měl horečku 38,6°C a bylo mi tedy
všelijak. Nicméně kdybych nejel, tak bychom museli 70cm asi zcela odpískat,
protože by na kopci nebyl nikdo, kdo by věděl, jak a co kde zapojit, o
potřebné technologii nemluvě. Hlavní problém byl s děliči ke stackům, které
zůstaly v karavanu. Po přemítání nad nesmrtelností chrousta jsme se nakonec s
tatou rozhodli problém špatné předpovědi počasí a nemoci ignorovat a vyrazili
jsme v plné sestavě, tímto díky expertu na heavymetal Karlovi FLY za odvoz té
největší hroudy železa. O dalších 260km jsme při příjezdu na kopec aplikovali
přípitek na přivítanou v podobě Jubilejnej hrušky a šli na kutě. Ráno jsme
ovšem konstatovali, že jaksi nemáme 70cm transvertor.. Předpoklad byl, že při
balení zůstal na ulici, kde ho spontánně zprivatizoval nějaký bezdomovec s
mlsným okem, naštěstí se později ukázalo, že zůstal v hamshacku. Tato je už
hlava děravá... Co dál,
příprava antén, jenže venku sv. Petr rozhodl, že bude třeba všechen to neřádstvo
pořádně spláchnout a tak lilo a lilo. A tak padlo rozhodnutí zmíněné v
záhlaví. Prostě jsme si řekli NE! Jenže ani to sv.Petra neoměkčilo a lilo
dál... Zkoušeli jste někdy v tropickém dešti za teploty +5°C aplikovat na
mokré konektory samovulkanizační pásku? Ano při troše vůle to jde, ale sušení
a aplikace si vyžádala asi tak 4x tolik času.. Když to zkrátím, v pátek večer
jsme toho už všichni měli právě tak plné kecky a ze 6ti anténních systémů nám
stál pouze jeden. No řeknu to asi tak, kdyby mi nebylo blivno, tak bych se
možná i v takovém počasí k postavení mikrovln vyhecoval, protože v tomto směru
jsem magor, ale s horečkou, rýmou a po zatopení posledního šestého páru
náhradních ponožek neustávajícím lijákem jsem znechuceně hodil ručník do
ringu, postavil v hamshacku dovezené části zařízení a pak již jen vyspával...
Tak zle mi na kopci už dlouho nebylo, nebyl jsem ani přes všechny ibalginy
schopen dohazovat na KST chatu, zkrátka totální mizérie.. Velký Karel alias OK1ELE přijel plný optimismu: tady je
jeho zpráva. "Je tu podzim a poslední velký závod, na který se každý z
nás těší. Do posledních chvílí se provádí přípravy a jedeme na kopec.
Tentokrát spíše nejedeme…Matěje skolil nějaký "moribundus" a Patejdl je prý
taky "načatý", co teď? Jak to vlastně odjedeme? Ve čtvrtek ráno proběhla
křížová telefonická porada s tím, že GHz pásma asi obětujeme a užijeme si
jen 70cm.
Pátrání po telefonu bylo neúspěšné a tak cesta pro transvertor do Prahy by byla v tu chvíli zbytečná. Přichází debata o tom, čím systém budit, po chvíli panuje shoda na záložním plánu s FT847 (původně určeném pro 3cm). Tak jdeme stavět, ale komplikuje nám to počasí. Popisovat, že 1000m nad mořem prší a fouká vítr je hodně obehrané, spíš je to taková běžná říjnová situace. Takže práci venku odkládáme a jdeme si sednout ke kávě, pivu a něčemu ostřejšímu. Prý desinfekce na zvýšení odolnosti jedince během náhodného křížení virů. Občas někdo koukne ven, jestli stále prší, ale furt to není ideální. Kolem třetí byl náhodně objeven náš chorý muž OK1TEH, kterak sedí za boudou na židli pod pláštěnkou a gumovkuje kabely západního stacku. Nějak jsme ani nepostřehli, že šel ven. Já si myslel, že spí vzadu. Tak jdeme také něco dělat, ale furt prší.
Stacky jsou připravené dole, a severní malý už stojí na
střeše. Protože M2 stojí za bačkoru, kompletuji s VPZ starou K1FO. Během
práce se dozvídám o její historii, včetně
zmínky, že na ní jednou udělali
700 qso za závod. Poskládáno, provizorně zaparkováno u vleku a jdeme ji
změřit. Je to velké překvapení RL 33dB 3m nad zemi v hodně blbém prostředí,
to snad bude nahoře chodit perfektně! Zadní část antény bereme dovnitř, že
uděláme nový nátěr rezistinem před montáží na stožár. Během tohoto nějak
Matěj z posledních sil zapojoval 70cm setup. Vcelku brzo jsme šli spát s tím, že
v sobotu nás čeká hodně práce.
Ráno královská snídaně od Majky a hurá do práce! Tak ne,
zase tam leje. Přijíždí pomocný stavěcí tým Jarda s kamarády, tak to půjde
hned lépe. Až kolem poledne přestalo na pár minut pršet. Honem na stožár!
Procházím s DIXem, co všechno budeme potřebovat, a zdá se, že je vše
připraveno tak jdeme nahoru! Osadit 1 anténu šlo dobře, ale jen co jsme
připojili kabel, už zase prší! Jdeme zase dolů... Za necelou půlhodinu se to
opět umoudřilo a jdeme nahoru. Je rozhodnuto postavíme toho jen 1/2. Tak jen
dvanácterče nahoru a honem do baráčku, už zase začíná pršet. VPZ vše zapojil
a zkontroloval
a DIX připravil LOG. Je asi půlhodina do závodu a jsme jakž-takž připraveni.
VPZ nám hlásí něco jako "užijte si závod podle možností, jedu odvézt Matěje
domů". Osobně obdivuji tenhle zápal pro závodění, ale má to vždy své
hranice. Já to vidím tak, že raději poslední, ale nebýt jejich oběti, tak
jsme se na ty krabičky a dráty mohli jen koukat!
Teď pár řádků konečně o závodu, rozjíždí to DIX a vše
šlape, jak má. Po chvíli se střídáme, trochu to skřípe, ale žádný učený z
nebe nespadl! Láďa mi asistuje a radí mi, co a jak říkat lépe. Chápu, moje
angličtina je hrozná, ale možná se snáz naučím telegraf...
Tím narážím na první skrytý technický nedostatek, který se nám tu odehrál. Pokud na nás někdo volá CW, děláme spojení SSB+CW, protože pastička je naruby. Přepnout se nám to nějak nedaří a tak rezignuji a střihám svojí nevyužitou rozbočku na sluchátka. Teď je DIX spokojený, už to jede jak má, ale přednostně jedeme SSB. Jak jsem poslouchal část nahrávek z černé skříňky tak některé prefixy byly u mě vážný problém. Kriticky hodnotím třeba svoje QSO s YP2DX, SM6BFF, nebo M1CRO/P, tento DX za mě hasil DIX! Kolem půlnoci dochází síly a přemáhá mě únava. Jdu vzbudit Karla FLY, který se těší na noční provoz. Přináší si hezkou paměťovou pastičku s historickou patinou, ale je problém se zapojením. Tak tu máme druhý malý zádrhel s nastavením, ale po chvíli laborování už má nahrané paměti a jedem CQ TEST DE OK1KRA. Pár minut pro jistotu během předání setrvám poblíž a pak jdu spát. Je tu neděle ráno, vstávám oproti plánu, hodně pozdě asi v 9:30 seč. Jak
jsem vylezl tak mě Majka přeje dobré ráno a nabízí kávu a něco k snídani.
Královské pohostinství, paráda. Během snídaně se dozvídám, že Karel seděl u
rádia celou noc a byl nadšený z toho, kolik udělal spojení. Hned jak usedám
k rádiu je tu zajímavá aktivita i z řad místních mně dobře známých stanic.
Tím bych chtěl pozdravit OK9ATD, OK1MLP a mnoho dalších, kteří zavolali.
Před polednem, kdy znovu usedá DIX k rádiu, jdu zkusit sólo akci na 24GHz.
Mám od Ládi OK1USW (team OK2M) zapůjčený XTVR za účelem rozdávání
radosti/bodů, prý jsem jediný v okolí, kdo je na kopci. :D Tak mimo
gravitační toulky, kdy jsem zakopl na bunkru, se mi povedlo jen jedno QSO.
Další už jsem nedohodl, protože notebook umřel na nedostatek energie...
(někdo mu zase nedal nažrat, hi)
setup zřejmě žije vlastním životem. Tento vzdor vůči určení úkolu sloužit nám bytostem na bázi uhlíku říká: "Já vám na to seru, Já vás ovládám!" A takže zpět na větve, že by prostě byl někde nějaký vakl?
Nevím, tak v sestavě VPZ, DIX a ELE dojíždíme konec
závodu. Rádio poslouchá.Výsledkem je asi 390qso, avg 326km/1qso. Průměr nic
moc, ale počet spojení je na malý počet antén a zesilovačů prý pěkný. Počasí
nám vcelku přeje (právě neprší) a tak jdeme bourat! Honem na stožár a
společnými silami jdou všechny antény dolů a začíná úklid. Vše rozebrat a
každou anténu uklidit a připravit na přepravu. FLY má na to přesný postup a
předvádí mi, jak to motat. Necelé dvě hodiny po závodě je venku většina věcí
rozebraná a připravená k naložení do aut. Bez deště to jde lépe. Tak dobalím
své osobní věci, jdu se rozloučit a pojedu domů. Vezu si zase hromadu
zážitků, cenných zkušeností a obyčejnou rýmu (naštěstí bez covidu. ;)"
73! Karel OK1ELE
Copak poslal "malý" Karel OK1FLY: Letošní Den UHF rekordů z
pohledu dosaženého skóre nestojí za řeč. A já, není-li ke sdělení myšlenka
či informace, zpravidla držím bobříka, jak pozorný čtenář mohl již
zaregistrovat. Jenže nic není černobílé, a tak jsem sváděl vnitřní boj, přes
výše uvedené přece jenom něco vypustit. Navíc hned po návratu na mě čekal
dlouhý seznam domácích úkolů, který mě zcela pohltil. Jen pro ilustraci
uvedu, že jsem byl obyvateli naší chaloupky poněkud důrazně poháněn konečně
rozehřát radiátory, bo už dva svetry přestávaly stačit. Naneštěstí takto
zdánlivě jednoduchá věc postupně narazila hned na tři problémy, neboť
součástí byly nějaké změny konfigurace topného systému. Vše dopředu včas
ošéfováno, ale Murphyho zákony prostě fungují. Řešení bylo v cizí moci, což
si žádalo moje značné akcelerační úsilí, takže na psaní nebyly myšlenky. A i
potom ze mě věty lezly, jak z chlupaté deky, a taky jsem vych....ytrale
čekal, abych si ušetřil psaní, co všechno vylíčí ostatní účastníci zájezdu,
s čímž všichni nepochybně bouřlivě souhlasí.
Naštěstí ve všem špatném se
najde vždy také něco dobrého. Jako tradičně jsem nastoupil na noční
telegrafní šichtu. Po letní hamatérské abstinenci díky pracovní saturaci
jsem se předem docela těšil, avšak pod údery psího počasí ze mě nadšení
vyprchávalo. Začal jsem po drobných technikáliích k začlenění mého letitého
paměťového bugu do sestavy s FT847, až po půlnoci. Připraven na mrtvé pásmo,
že nejspíš všichni chrní a tudíž mě to brzo omrzí a půjdu taky spát, když
jen rozdáváme body pro všeobecnou radost. I když bylo počasí jako
vymalované, zažil jsem již vícekrát takový "rate", že za celou noc bylo
sotva deset QSO a usínal jsem nudou u rádia. Ne tak tentokrát. Docela to
odsýpalo, trochu spací vagon nastal jen mezi třetí a pátou SEČ, ale i tehdy
přišla asi tři spojení a jedno z nich po vícero pokusech vychatované YR5C,
pokud si pamatuji. Takže jsem se docela vydováděl ve srovnání s jinými
závody a když jsem v půl osmé SEČ uvolnil operátorskou stolici, tak bylo v
logu dalších skoro 35 QSO. No nekup to, za ty prachy! Tak na elektromagnetickou
slyšenou! OK2A in JO60JJ - Výsledky / Results (2022):
A ještě nějaké ideové obrázky :-)
|
