OK2A - IARU UHF Contest 2023 - ne vždy se podaří vyhrát všechno,hi

     (for Google translation click here although such kind of translation is not perfect)

Letos jsme se na UHF-C opravdu těšili. Počasí mělo být pěkné, i když chladné, podařilo se ověřit v QRP Contestu, že nové PLC modemy opravdu fungují, předpověď podmínek slibovala hezké tropo condx do F a G, nu a navíc konečně přijede Dirk ON5GS. Jenže - šedá je každá teorie a zelený strom života...

OK1VPZ napsal:

Rozhodli jsme se využít pěkné předpovědi počasí na čtvrtek a vyrazili jsme s Matějem už ve středu. Karel OK1FLY nám pomohl s věčně přetíženým autem a převzal si k dopravě dva "dvoumužné" PA. Balení však bylo i tak dost a dost, bylo nutno přivézt contestový karavan a snést z hamshacku všechny contestové "hejbly". OK1TEH se tentokrát opravdu zapotil, protože jeho brácha mu pomáhat nemohl a navíc i moje pomoc s balením byla spíše symbolická, neboť teď chodím o holi a čekám na objednanou výměnu pantů v pravé noze. Snad to bude dobré. Takže jsme vyrazili až večer okolo 21h. Na kopci jsme byli už krátce po půlnoci. Bylo docela teplo. Ráno přišustil OK1DIX s XYL Majkou a pustili jsme se do stavění 70cm antén. Jen s malým zpožděním přijel Karel OK1FLY s Ivanem OK1DAQ, takže byl dostatek rukou pro sestavení stacků. Celý čtvrtek jsme měli co dělat. Ráno na nás sice ČRK vypustilo své ovčany, ale nenechali jsme se tím rozhodit. V pátek začala montáž antén na stožár. Bohužel nám opět chyběl náš 3cm evropský borec OK1KN. Večer ještě Matěj postavil 70cm zařízení a přitom zjistil první fatální problém - nechal doma nový ovládač přepínání RX antén. Naštěstí Robert ještě nevyjel z Prahy a tak se ráno telefonicky podařilo instruovat XYL OK1VPZ, aby ovládač našla a předala ho Robertovi. Odpoledne přijel Dirk a ačkoli byl unaven po dlouhé jízdě, hned se chopil práce. Okolo 16h všechny 70cm antény visely na svých místech (ověřili jsme i dobré útlumy odrazu). Proto jsme se přesunuli na GHz stanoviště stavět antény pro 23cm a 10GHz. Přitom přijel Robert OK1FEN, který měl zastoupit OK1KN na 3cm (a díky!) přivezl ovladač. Nic fatálního jsme na GHz anténách při stavění nezjistili a tak při západu Slunce antény těchto pásem stály. Při montáži GHz talířů se ale prudce ochladilo. Večer jsme si nicméně užili říjnový táborák, na který Karel připravil luxusní posezení v severském stylu. Dirk vytáhnul saxofon a i když čerstvý ledový vítr nám hnal do očí dým a popel, bylo nám společně fajn (ten indonéský rumíček od Matěje byl opravdu lahodný a podobně se osvědčila i značka, kterou přivezl Dirk). Protože začalo poprchávat, uklidili jsme se pod střechu a vzhledem k únavě do pelechu. Pátek jsme začali rektifikací rotátorů a Láďa OK1DIX zjistil další fatální problém - poruchu v digitální ústředně na vrcholku našeho příhradového stožáru, která měla za následek nemožnost otáčení antén pro 70cm. Problém následně omezil na neschopnost otáčení dlouhé antény M2, což bylo sice trochu lepší, nicméně i tak jsme kvůli zablokované anténě masivně ztráceli body v závodě. Po poledni jsme dokončili montáž antén pro 9 a 13cm a rezervní 23cm velryby. Nu a potom už přišel závod. Robertovi se zpočátku dosti nedařilo, naopak Dirk po úvodním pile-upu, který si Láďa nenechal vzít, rubal na 70cm jedno QSO za druhým a v tom přišel další problém do třetice - PLC opět selhalo. I když poprchávalo, vypravil jsem se poruchu hledat - a našel ji - opět to byl vadný "jakoby konektor" RJ45. Bylo nutné jej eliminovat a nahradit jiným. Příště však namísto vaklavého RJ45 použiju raději něco jiného - třeba elektrikářskou čokoládu... I těch pár hodin bez možnosti domluvy a chatování nás stály na 70cm řadu pěkných DXů. Alespoň víme, čemu se příště vyhnout... Dál se už nich zvláštního nedělo. Všechna moje analogová zařízení  naštěstí fungovala, ale chybějící možnost směrovat jedinou dlouhou anténou nás stála moc a moc pěkných DXů. Zkrátka - není vždycky posvícení.. Vydatně pršelo celou noc z pátku na sobotu i ze soboty na neděli. Naštěstí alespoň balení v neděli večer bylo za sucha. Očekávané tropo condx nepřišly. Na SZ stála studená fronta napříč Německem, všude kolem nás lesy s tunami kapiček vody v jehličí a tak nechodily ani GHz pásma. Jen Matěj, věrný své zaťatosti opět udělal velmi pěkný výsledek - ale bohužel ti, kteří na západě DL nebyli touto studenou frontou ovlivňováni, rubali tisícikilometrové DXy, takže ani na 23cm se letos do evropského pořadí vítězů nezapíšeme. Tak snad příště. Držte nám palce! Jo a všem díky za contestové QSO! 
BTW: v pondělí už zase (od rána) lilo jako z konve... A na konec - na kótě jsem si asi zapomněl hůl...

Vláďa OK1VPZ (stále zvaný Patejdl)

PS: abych jen nemluvil: moje fotky z mobilu si můžete prohlédnout tady

A co napsal Láďa OK1DIX:

UHF Contest, vrchol sezóny na UHF/SHF pásmech. Nemůžeme chybět. Předpověď počasí je všelijaká. Vypadalo to, že by se mohlo zlepšovat, ale opět se rosničkáři značně sekli. OK1VPZ s OK1TEH vyjeli tentokrát už ve středu večer, což se ukázalo jako prozíravé vzhledem k menší účasti. Fred, DH5FS ani ostatní přátelé z DL tentokrát nemohli. OK1KN stále nedovoluje účast zdraví a tak jediní „externisté“ byli Dirk, ON5GS a Robert, OK1FEN. My jsme vyrazili s XYL OK1DYX ve čtvrtek ráno a dorazili dopoledne. Odpoledne pak i Karel, OK1FLY.

Na kopci po obvyklém naražení soudku s ležákem jsme se pustili do práce a dobře jsme udělali. Stacky byly k večeru kompletně ustrojené a připravené k vytažení. Večer Matěj i postavil zařízení na 70cm. V pátek nám zbylo vytažení stacků na stožár a postavení stožárku s M2 na vrcholu. Stavbu komplikoval zvedající se vítr, ale hotovo bylo už kolem 14 hodiny. Po obědě připraveným naší zázemní pracovnicí Majkou, jsme se pustili do stavby mikrovln na bunkru. V menším počtu to šlo pomaleji, ale během stavby přijeli Dirk ON5GS a Robert, OK1FEN, takže jsme to zvládli před příchodem tmy.

I když už bylo značně větrno, teplota byla ještě snesitelná a tak nechyběl tradiční oheň s opékanými specialitami a hudební produkce Dirka na saxofon doprovázeným mojí kytarou, kterou ocenili mocným troubením i říjící jeleni z okolí.

V sobotu jsme začali testovat zařízení. Rig vypadá dobře, ale projevila se podivná závada v ústředně řídící 3 rotátory na stožáru, která se z neznámého důvodu chovala chaoticky, indikátory neukazovaly správně a točily se i jiné rotátory, než které byly zvoleny. Závada byla tím podivnější, že jsem před závodem doma rotátory jako obvykle testoval a ústřednu jsme bez problémů používali už několik let. Nahoře na stožáru se nedalo nic moc dělat, zejména když oproti předpovědi začínalo pršet a vítr zesiloval. Podařilo se mi vyřazením otáčení M2 ústřednu nějak umoudřit. Otočil jsem M2 fixním směrem na JZ, ale byl to značný hendikep do závodu. Samozřejmě, když jsem doma po závodě celou rotátorovou sestavu zapnul, abych našel závadu, všechno fungovalo jak má.

Pozitivem naopak bylo, že se podařilo vyřešit nespolehlivé PLC spojení na bunkr, které nám ztrpčilo několik posledních závodů. Testy, které jsem udělal při předchozí návštěvě na kopci ukázaly, že na vině byly PLC modemy. Není jasné, co se s nimi stalo, neboť to byly poměrně drahé modemy, nicméně vykazovaly chybovost i při propojení na krátkou vzdálenost. Modemy jsem nahradil jinými. Pak se ještě ukázal drobný problém v nespolehlivém konektoru RJ45, ale potom spojení fungovalo bezvadně i když chvílemi pršelo a vedení bylo mokré.
 

Ve 1400Z je výkop závodu. Předpověď slibovala výborné podmínky, ale dopadla jako ti rosničkáři. Přecházela nás fronta s občasným deštěm a hlavně silným větrem. Podmínky byly, ale zůstaly od nás daleko na Z. DR9A v JN48 měli vynikající šíření do G a F a udělali skvělý výsledek. K nám se dostal jen slabý odvar v podobně mírně nadprůměrných podmínek na Z. Zato JV a V byla učiněná katastrofa. Přes frontu procházely signály slabě a roztrhaně. Několikrát se stanice z OK a OM divily jaký máme u nich tentokrát slabý signál.

Začátek závodu nebyl tak špatný. Zlepšené podmínky na Z přinesly slušný pileup stanic z DL. I klasická počáteční pauza, než se stanice probudily byla tentokrát kratší. Rate na 10 QSO dosahoval chvílemi i přes 100 QSO/min. Jiná věc je, že jednalo o kratší QSO z nichž vyčnívalo jen pár DL z JO31, pár PA a jedna ON stanice. Až po víc než hodině po rozptýlení pileupu se objevilo několik HB stanic na tu nešťastnou M2 na JZ, F1TDO z JN25 a tentokrát bez problémů udělaný M1CRO/P. Závod pokračoval v tomto duchu. Z JV a V téměř nic. První delší QSO 9A2SB se dělalo až v 1550Z a po chvíli s potížemi prošli 9A0V a 9A1CRS. Po asi 150 QSOs předávám žezlo Dirkovi. Nic podstatného se nemění. Nemožnost točit M2 nás omezuje, zejména při dolování slabých stanic z JV a V. Ozývají se stanice z I, kde také počáteční pileup zjevně opadl, mezi nimi i IK4ZIF z méně obvyklého lokátoru JN44. Zavolá G3M, opět díky zlepšeným podmínkám projde bez problémů a zase několik HB, které se běžně nedělají. Ve východní bídě však projde po chvíli zázračně přes letadlo jen Ivan, YU1LA. Na druhé straně je to k neuvěření, ale za 4 hodiny máme jen 26 OK/OM stanic. Můj kamarád Jožo, OM5AW mi při spojení říká, že jsme u něj neobvykle slabí a platí to i naopak. Střídáme se Dirkem podle potřeby. Trochu pomáhám s OK stanicemi, ale Dirk již nastudoval českou hláskovací tabulku a číslovky, takže udělá QSO i v češtině. Jen ty OM ještě trochu drhnou.

Charakter závodu se s večerem nemění, jen vítr ještě zesiluje, až mám strach o antény. Z pozdního večera stojí za zmínku I1RBO, YP2DX, IW4BLG, IU4CHE a F6HMQ z JN18. Na noční převážně CW směnu pak nastupuje Karel, OK1FLY. Udělá více CW QSOs než obvykle (zřejmě ne všichni tentokrát usnuli HI) a mezi nimi pěkného YR5C z KN16JS (839 km).
Ráno je kalné a vítr stále fučí. Antény to však naštěstí přežívají. Dirk ještě spí a tak střídám Karla. Žádná změna v podmínkách se nekoná a tak potěší G6IPU/P, pěkně na CW a za pár minut G3XDY oba z JO02. Snahu korunuje SM6BFE, JO68DQ (923 km), který zůstane naším ODXem . Po 08Z přejímá žezlo Dirk a opět se do toho pouští. Kolem 09Z naskakuju na obtížná QSO do OK, protože modulace roztrhaná frontou se obtížně čte. Zůstávám u vesla, neboť Matěj dohodil SM6VTZ na CW. Ten za chvíli bez problémů projde a s ním se svezou i SM7GVF a 9A1B. Kombinuji CW/SSB a dělám i další CW OZ8ZS. Pak to zase nechávám Dirkovi. Podmínky se ale proti předpovědi už nijak nelepší. Dělají se většinou jen běžná QSO. Střídáme se dynamicky a později naskakuji na CW minisérii ve které je i PA4MRS a SM6CEN z JO67. Po obědě už to nechávám většinou na Dirkovi, který se snaží, provětrává vlámštinu i francouzštinu a do toho dokonce udělá CW QSO s YR7J z KN15 pomocí klíčování z PC. Ke konci nás ale omezuje další problém, kdy zhruba 2 hodiny před koncem závodu přestal poslouchat severní stack. Asi antenní relé, protože TX normálně funguje. Ze závěru tak stojí za zmínku jen IK5AMB z JN53 a IK4ADEz JN54.
Závod končí s rozpačitým výsledkem 543 QSO a 180 tis. bodů. QSO je skoro stejně jako loni, ale bodů o 10000 méně. Podepsaly se na tom především podmínky a také technické potíže s rotátorem M2 a v závěru neposlouchajícím stackem. Průměr je pouhých 331 km/QSO, zjevně kvůli malému počtu delších QSO na východ. Podmínky velmi nahrály především OL3Z, kteří dělali za zlepšených podmínek na Západ ty stejné stanice jako my, jen to mají o 130 km dále. Svědčí o tom jejich průměr 370 km/QSO a fakt, že předstihli i OL4A z Lesné. Výsledek však přesto není tak špatný uvážíme-li technické potíže, podmínky a fakt, že máme pouhý jeden stožár a celkem jen 270 elementů oproti OL3Z s 1080 elementy a OL4A na Lesné s 890 elementy.

Se skládáním nám naštěstí přijedou pomoct Jarda, OK1JJI s kamarádem Radkem. Jako zázrakem se uklidňuje vítr a dokonce vysvitne sluníčko. Složíme do tmy co je možné. Loučíme se s Dirkem a Robertem. Rádi je zase uvidíme. Spolu s OK1FLY, OK1VPZ a OK1TEH zůstáváme do pondělního rána, které je zase deštivé. Naložíme tedy všechen zbylý herberk a ujíždíme ku Praze.

NSL v A1 Contestu se těší OK1DIX

 

PS: a ještě si prohlédněte fotky od naší contestové víly, Majky OK1DYX.

BTW: nechcete se k nám přidat? Závodíme pro radost.

OK1TEH je přesvědčen, že.....

Podzimní závodní sezóna začala v našem klubu již zářijovým VHF Contestem, kde jsme se tentokrát rozhodli operátorsky podpořit přátele z OL9W na Radhošti. Pro mě osobně to byl druhý VHF Contest z JN99CL, ten první proběhnul před dvěma lety a popravdě neskončil příliš slavně, protože v noci tehdy došlo k fatální závadě na VN trafu používaném pro více zesilovačů s GS35 a tak se nedělní závodění zvrhlo v paběrkování a rozdávání bodů s jedním anténním systémem a s jedním záložním PA. O to více jsem se těšil, že by tomu mohlo být tentokrát jinak, nemluvě o předpokládaném pileupu z oblasti Itálie a LZ. Nicméně člověk míní a Mr. Murphy mění, tentokrát sice nedošlo k poruše PAs, ale o to horšímu "vyčazení" vstupního traktu transvertoru DB6NT. Inu zazvonil zvonec a VHF Contestu ve 2h ráno byl konec za stavu cca 600 QSO a cca 200 000 bodů v logu.. Co bylo příčinou? Asi nemá smysl psát, že to byla opět smolná kombinace cinchů a špatně nastavené sekvencovací logiky anténních relátek RAW15.. Byla to docela škoda, protože nad ránem jsme se podle live score na slovhf.net bodově dotáhli před OL7M a bylo reálné pomýšlet na minimálně druhé místo v pořadí OK Multi. Nutno podotknout, že kdybychom se chovali, jako některé jiné OK kluby, mohli jsme poslat deník do 6h kategorie a asi bychom ji v OK vyhráli, ale asi by nikdo z našich dvou klubů neměl z takového "vítězství" radost.. Nicméně všechno zlé je k něčemu dobré, potěšilo příjemné popovídání se Sašou, OK2VYG, Ivem OK2BDQ, Alešem OK2MWR, Romanem OK2PWR a Rosťou OK2PVF (díky pánové), dále nám s nedělním balením přijeli pomoci kluci z OM3RRC (tnx), dokonce jsme ani nezmokli, nemluvě o zpestřujícím povyražením v podobě sportovně-spoře-oděných sličných slečen, které kolem contestového hamshacku dobíhaly poslední metry cílové rovinky Beskydského maratonu sedmi vrcholů ;)

Mimochodem pro mě osobně byla cenným poznatkem předzávoní oprava více kusů zářičů 18el antén M2. Kalifornská firma Mika K6MYC sice nabízí velmi povedený systém co se týče kvalitních materiálů, hmotnosti a odolnosti ve vysokohorských povětrnostních podmínkách, o to horší je to s provedením zářiče, kde je N-konektor zašroubován do hliníkové kostičky, kde je spojen vývod k hliníkovým prvků zářiče prostřednictvím kompresně zajištěného měděného drátku do předvrtané dírky v prvku... Potom již stačí elektrochemická koroze, otřesy při přepravě a problém je na světě. Na kopci byl tento problém provizorně vyřešen zvětšením průměru měděného drátku za pomocí vrstvička cínu a jeho následném zklepnutí.. Pokud si myslíte, že toto bývá u M2 jediným problémem, tak dodám, že rovněž je nutné, aby symetrizační člen byl veden přes F-kové konektory s teflonovým dielektrikem (často není a při vyšším výkonu se vytaví..), symetrizační 75 Ohmový kablík je rovněž z teflonu a vše je dostatečně zaizolované proti vodě (ať žije Resistin).. Zkrátka z tohoto pohledu není nad jednoduchost italské krabičky SCAME 855, kterou s úspěchem používáme pro 8.el stacky na 70cm.. No vlastně ještě jedna zmínka, na 2m u M2 to není vzhledem k délce vlny tak kritické, ale na 70cm u naší 38el M2 myslím rovněž dělá hodně správné použití úchytů prvků pomocí tzvn. systému starlock, který je sice možné v USA zvlášť dokoupit, ale ve kterém se i tak anténa viklá a na 70cm, kde každá 1mm nepřesnost dělá hodně to může významně rozhodovat o správné funkci.. Zde se musíme pochválit, že u naší kopie M2, tj designu K1FO z roku 1988 používáme s velkým úspěchem systém papírových špuntů zalepených epoxidem, které prvky fixují absolutně.. Zkrátka pro příští contestovou sezónu bude muset i u nás M2 muset podstoupit léčebnou kůru..

VHF Contest tak sice nedopadl zcela podle našich představ a příliš jsme si s Láďou nezavysílali, nicméně byla to zajímavá zkušenost a o to víc jsme se těšili na naše účinkování v UHF Contestu.

Říjnový závod byl pro nás v klubu tentokrát dost namáhavý, protože nebylo příliš lidí a do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli vůbec pojedeme pásmo 10 GHz, protože Jarek OK1KN je dlouhodobě nemocen a jaksi nám chybí operátoři, kteří by k tomuto specifickému pásmu měli osobní vztah, uměli by telegraf a zároveň používat VUSC. Tento rok nás bohužel nepřijel podpořit Fred DH5FS, Mario DH5YM ani Janek DM3JAN a tak ani přes slibovanou a velmi vítanou účast Dirka ON5GS nebylo jisté, jak to všechno dopadne. Naštěstí ve středu před závodem nakonec svojí účast přislíbil Robert, OK1FEN. Horší to bylo se zabalením a vynesením všech částí, VPZ je na tom teď pohybově dost špatně, chodí o holi, brácha šel na rehabilitaci zad a tak všech těch cca 400kg vážících želez připadlo na mou osobu.. V tomto nám alespoň pomohl Karel, OK1FLY, který přijel se svým tranďákem, kam uhnízdil 2x 45kg lineáry, o 17kg vážících 9cm a Ivanovi, OK1DAQ nemluvě (tnx!). Na kopec jsme vyjeli vzhledem k menšímu počtu lidí již ve středu večer a na kopec jsme dorazili po 260km bez větších problémů o půlnoci na čtvrtek. Ranní stávání z vyhřátého klobouku v 7h ráno mi zabralo trochu času, nicméně brzy jsem se rozjel do stavěcího módu a snažil jsem se připravit vše, co bylo před příjezdem Láďova přívěsu možné.

Natáhnul jsem na bunkr 400m kabel, připravil držáky na antény, těžký vrátek, odnesl lineáry do baráku.. Inu říjen to je vždy závod s časem, než příjde brzy tma a každý minuta má cenu zlata.. Původně jsem myslel, že bychom s Karlem FLY a DIXem mohli něco už vytáhnout nahoru ve čtvrtek, nicméně kluci dorazili na kopec trochu později a tak jsme alespoň před příchodem tmy sestavili všechny antény, kabely, slučovače, krabičky pro předzesilovače a vše tak bylo připraveno na páteční skotačení. Ve čtvrtek večer jsem se navíc hecnul a připravil komplet zapojení hamshacku na 70cm, což sice zní jako triviální věc, ale znamená to několik hodin bojovat s klubkami kabelových hadů, desítek propojek, konektorů, redukci a další drobotiny.. Zde si za tento nápad musím zpětně poděkovat, protože jsem zjistil, že v Praze zůstal na stole zapomenut nový ovládač pro přepínání antén, což díky čtvrteční rezervě mohl u nás vyzvednout při své cestě z Polabí Robert, OK1FEN, uff & TNX!!

Páteční stavění proběhlo víceméně bez problémů za vesměs dobrého počasí, antény na 70cm byly bez větších potíží a přes malý počet osazenstva brzy na svém místě, jenom jsme byli s Láďou po těch pár hodinách v 17m nad zemí trochu profučení ;) Po slezení ze stožáru následoval rychlý oběd, do kterého Majka přidala i právě nalezený vynikající hřib s vajíčky, popíjeli jsme točené pivo Mlýn (tnx DIX) a poslouchali vyprávění místního bači o tom, jak zase na našem kopci řádí vlčice, která učí vlčata lovit a tento rok již roztrhala 4 ovce, zkrátka na Spáleništi se stále něco děje ;) Po obědě jsme se vrhli na stavění antén na 23/9/3cm, počasí se ale začalo postupně horšit, přišel vlezlý vítr, zima a tak jsme byli rádi, když nám již za soumraku vše stálo a mohli jsme se odebrat k ohni, kde se k nám přidal i Robert OK1FEN a Dirk ON5GS, jehož hra na saxík a harmoniku za doprovodu OK1DIX na kytaru neměla chybu. Škoda jen, že s námi nemohl být též Jarek, OK1KN, o Davidovi, na něhož každý závod vzpomínáme, nemluvě..

Sobotní ráno bylo dost deštivé a tak jsem se vydal stavět stožár s pásmem 9cm a třetí anténou na 23cm. Splněno jsem měl kolem poledne a za pomoci čundráků Jardy, Láďi & spol byla i tahle poslední anténa brzy nahoře a mohl jsem začít drátovat mikrovlny. To už se mi docela ozývala záda, čemuž při kabeláži mikrovln nepomohlo ani to, že v karavanu není možné se postavit do plné výšky a člověk tam musí být hodiny skrčený.. Nicméně všechno se podařilo postavit, vše zdá se fungovalo na první dobrou, takže již jen stačilo nainstalovat Robertových 13cm a mohli jsme se vrhnout do víru závodění.

Začátek závodu na 23cm byl trochu rozpačitý, celou sobotu z neznámého důvodu mi nefungoval AirScout a ze začátku závodu docházelo k výpadkům propojení s pásmem 70cm, což negativně ovlivnilo dohazování. Naštěstí se brzy ukázalo, že problem byl v pig-tailu k RJ45, stačilo tedy připojit ethernetový kabel přímo do PLC modemu a bylo po problému. Podmínky na západ byly v normě horší to bylo s východem a jihovýchodem a podmínky se tímto směrem v součinnosti se zhoršujícím se počasím neustále hluchly... Přišla mi nízká účast i v 9A, S5, SP, HB9, zkrátka příliš to nechodilo skoro nikam.. Nicméně i tak se pár pěkných QSO podařilo, potěšila na 23cm zavolání na SSB výzvu odpověď 3 stanic z Anglie, něco málo stanic přišlo i z oblasti Paříže, vyšel sked s ON4KBE, zkrátka i přes absenci Airscoutu bylo stále co dělat a tentokrát ani nebyl větší problém s rušením. Horší to bylo na 3cm, kde Robert snažil probojovat s velkými obtížemi přes útlum mraků do oblasti JN88... Začalo pěkně pršet..

100 QSO padlo zhruba ve stejnou dobu, jako v minulém roce za QSO s HB9RF, zavolal s pěkným  signálem na cca 850km Ivan YU1LA z Bělehradu, konkurence v podobě OL4A s údajně vypůjčeným 1kW SSPA na nás dost ztrácela, DK0NA měli taky míň a tak z tohoto pohledu vládla docela spokojenost, kterou kazil pouze výsledek DR9A, kteří z Schwarzwaldu rubali díky skvělým tropo condx jedno spojení do Británie a Bretaně (přes 1000km) za druhým a postupně navyšovali náskoknad celou Evropou. Spát jsem tedy šel někdy kolem 2h ranní za stavu cca 150 QSO, což slibovalo, že těch 200 QSO snad přeci jen padne. Nicméně spánku jsem si moc neužil, protože přes noc přišla docela silná vichřice, která si s naší 2,4m parabolou pohrávala, jak s papírovou hračkou.. Naštěstí všechno vydrželo, ale moc jsem toho kvůli úderům větru nenaspal. Nedaleká meteostanice prý ve stejnou dobu naměřila v poryvech přes 20m/s.. Ráno jsem čekal tradiční zlepšení podmínek, přišel ale silný krušnohorský déšť, stromy namokly a tak počty spojení přibývaly pouze neobyčejně pomalu, i když se mi podařilo konečně rozchodit Airscout. Navíc dost dlouhou dobu jsem strávil na 3cm, kde jsem se snažil vylepšit velmi chatrný výsledek spojením od letadel s IK3GHY a PA4ZP, což se posléze i podařilo. Nicméně k mokrému lesu nemělo smysl zkoušet PI4GN a vzhledem k anténě pod úrovní silně namoklých stromů a čajíčkovému signálu na 23cm jsem to ani nezkusili na 9cm..

Po dost velkém boji se nakonec podařilo dotlačit výsledek ke 200 QSO a necelým 69 000 bodům na 23cm, což sice zůstalo za očekáváním, ale vzhledem k podmínkám a nedostatku operátorům nám holt tentokrát nebylo víc přáno. Naštěstí asi půlhodinu před koncem závodu přestalo pršet a tak jsme alespoň mohli zařízení dobalit v suchu. Celkový výsledek 2. místo v Evropě nebyl vůbec špatný, jen jsem si říkál, jak dokázali OK1KUO za těchto podmínek vykouzlit 60 000 bodů, holt asi si to násobili Vojtovou konstantou ;) (viz jejich reportáž) Velmi dobrý výsledek též vzhledem k mizerným condx mezi DL a OK2 udělali kluci z OL9W, klobouk dolů!

Na 9cm to byl tentokrát docela porod, podařilo se sice velmi pěkné 689km QSO se Zlatkem 9A2SB a Jožem S51ZO, nicméně nepodařilo se přes větší úsilí QSO s OM3RRC, OK2R jsem na 9cm slyšel velmi pěkně, ale i přes 20W RF oni mě ne, to samé bylo s DK1KC a na západ bylo nejdelší QSO někam do JO50, zkrátka mokré stromy.. Vzhledem podmínkám a nižší účasti to ale myslím ještě dopadlo docela dobře..

Na 3cm to byl tentokrát lítý boj, co sked, to čajíček v šumu, chyběly tradiční stanice jako 9A1CMS, DL7UDA, DC7QH, DF0MU, DK2ZF.., body nám opět odmítli dát OK2C, kde zřejmě trůnil OK2PIN a nepodařilo se jindy snadné QSO s LX1DB.. Trochu si říkám, že jsme mohli udělat alespoň o 10 QSO víc, kdyby Robert nejel 13cm, ale taková už je zkrátka daň za nízký počet OPs.. Chtělo by to někoho do klubu buď nějakého top operátora na 13 nebo na 3cm. Přitom si myslím. že kdyby se na 13cm udělalo zařízení s nějakým tím 200W PA u feedu do nějaké té 160cm paraboly a 13 by se věnoval pouze jeden  OP po celý závod, dalo by se snadno udělat přes 20 000 bodů a přes 80 QSO.. Uvidíme, jestli tento závod nebyl labutí písní 23cm, možná pak přesedláme výš..

No a pak již následovalo jen balení, nošení, balení.. Z kopci jsme odjeli v pondělí kolem poledne za silného deště, do kterého svítlo Slunce, fučela vichřice a k tomu ještě poletovaly vosy.. Takové zocelené vosy asi jinde než v Krušných horách nenajdete hi. Do Prahy jsme přijeli v pondělí pozdě večer, následovalo nošení 400kg želez po schodech a podobné chuťovky a ze závodu se léčím ještě teď.

Pokud se ptáte na celkový dojem, nikdo se nezranil, nic zásadního se nerozbilo a tak jedinou vadou na kráse byl horší výsledek na 70 a 3cm, ale nemusíme zase vyhrát každý závod, ať si užijí i jiní ;)

Na závěr ještě zamyšlení k podmínkám, za daného počasí mě docela překvapil ODX OL4A s G4LOH na vzdálenost přes 1300km. Žádný meteorický roj se nekonal, tropo to být nemohlo, letadlo taky ne a tak jelikož se s Timem, G4LOH osobně dobře znám, putoval do Cornwallu dotaz, jak to s jeho QSO s OL4A bylo. Odpověď kterou jsem obdržel vzápětí a sdělovala, že na 70cm nebyl QRV a říjnovém závodě neměl ani postavenou anténu.. Holt asi zrovna u zařízení OL4A v danou chvíli seděl nějaký nováček z KV a byla to "nějaká mejlka", ale nepochybuji, že OK1VAO by toto QSO sám od sebe neškrtnul. Nicméně faktem je, že 70cm jsme si tentokrát prohráli hlavně sami kvůli nefunkčnímu rotátoru u 38el M2, což nás stálo o dost QSO a taky tím, že zkrátka nám v klubu chybí lidi, všichni raketově stárneme, sil ubývá, stromy rostou, a tak je pro nás největším vítězstvím, když se v dobré náladě potkáme a závod vůbec ještě zvládneme ukočírovat.. Nezbývá než doufat, že se příští říjen na kopci opět sejdeme v plném počtu..

Díky všem kdož zavolali a na slyšenou v MMC se těší

Matěj, OK1TEH
_________________________

 a jeho jakoby fotky (včetně audio souborů) jsou "všude" tady.

Jak to viděl Robert OK1FEN:

Do Krušných hor jsem vyrazil po raním dobalení v pátek dopoledne se zastávkou v Praze pro ovládací krabičku. Hloupě jsem si nestáhl offline mapy, takže jsem jel z Prahy jen podle klikaté čáry na bílém pozadí bez vyznačených odboček. Protože jsem byl už cestou tázán, kde aktuálně jsem, minul jsem 70cm pracoviště a pokračoval rovnou k "bunkru" na stavbu mikrovlných pásem.

Stavba dvou z celkem tří stožárů pro mikrovlny proběhla jen s běžnými komplikacemi. Akorát postupem času začal foukat nepříjemně studený vítr. Společenský večer u ohně trochu kazil teď už ledový vítr, který se průběžně stáčel do různých směrů. Až jsem byl střídavě zmrzlý, uzený a s očima plnýma štiplavého kouře. Jak při tom dokázali Láďa a Dirk hrát na kytaru a Saxofon, nevím.

Sobotní ráno nenaznačovalo, že by nám Krušné hory chtěly ukázat svoji vlídnou tvář. Mně k tomu z nastydlé tváře rozbolel zub a to na náladě nepřidalo.  Že mají na Spáleništi "své zkušenosti" bylo znát už ze způsobu prohlášení "První špatná zpráva je ...". Ta byla v sobotu dopoledne vyslovena ještě klidným hlasem. "Zmáčkni stop!" pořád bylo jen nahlas, ale situace gradovala a "Urvi ten červenej a modrej drát!" už bylo řevem na lesy. Kdo situaci glosoval slovy "To jsou ty PÍP počítače..." jistě uhodne každý, kdo sleduje stránky OK2KKW.

V čem byl problém ať popíšou jiní, ale z výsledku je patrné, že se řešení průšvihu nakonec našlo a závod se jakž-takž "zachránit" podařilo. Na mikrovlnném pracovišti Matěj potřeboval klid na zapojování 23cm, tak jsem instalaci 13cm ještě odložil. Když později na 13cm došlo, shledal jsem, že objímka na anténě je těsně menší než průměr stožáru. Chvíli jsem se to snažil přemluvit, ale pak jsem kapituloval a do držáku si nechal vyvrtat vhodné díry. Montáž "Wifi síta" s transvertorem na stožár pak proběhla až překvapivě snadno.

Rozjezd na začátku závodu byl u mě "nedobrý". Zub mě pořád bolel, na 13cm bylo "něco blbě" a u FT847 jsem seděl zas po roce. Trvalo mi tak 2h než se "to usadilo", zvykl jsem si na ovládání a dostal se do závodního tempa. Během té doby jsem prošvihl snad 3 skedy dohozené z 23cm na 13cm. Podmínky byly bídné až prachbídné. Údajně nás na 13cm OK1IEI opakovaně volal, ale já ho vůbec nezaslechl. Na Jirku OK1DCI jsem také nikde nenarazil. Na 13cm do DL to s 15W byla většinově jen blízká QSO kolem 100-150 Km.

Přes RS jsem na 3cm udělal jedno náhodné QSO. Solidní SCP nad Krkonošemi byl pro nás za masivem Klínovce a než se mraky pohnuly, tak už byly značně vypršené. Navíc v tu dobu pršelo i nad námi a signály tak byly utlumené. Většina 3cm QSO je tedy dohozená z 23cm nebo z KST. Vzpomínám si, že jsem nějaké OK2 stanici psal, že ji prostě neberu. Asi jsme byli s 20W lépe slyšet, než jsme poslouchali. Při zpětném pohledu bylo 13cm a 3cm na společném stožáru špatně. Pro spojení se stanicemi, které nebyly na KST, znamenalo dohození z 23cm "teď nebo nikdy" a jedno z pásem se prostě "muselo obětovat". To je důvod, proč máme na 3cm víc QSO než na 13cm. Možná jsem měl dešťové mraky zkontrolovat v neděli hned ráno. Třeba by se povedlo víc RS QSO do Čech a na Moravu. A připravený papír se zkratkami do VUSC jsem našel až doma při vybalování. Naštěstí to zachránilo překlikávání myší. Souhrnně za 13 a 3cm: Méně podařený kontest.  73! Robert

PS: fotky Roberta OK1FEN jsou zde.

Jak to viděl Karel OK1FLY:

UHFC 2023 měl nějakou auru, čakru, či co, a to způsobilo po delší době aktivizaci mého střeva. Básnického, samozřejmě, což dalo vzniknout traktátu, který si tímto dovoluji předložit P.T. ctěné hamatérské veřejnosti. Nejen z důvodů shora uvedených, ale i díky  úspěšné aktualizaci ŘP, který pozbyl platnosti již v listopadu 2020, aniž bych to včas zpozoroval, kteroužto právní vadu jsem napravil 14 dní před závodem, u mě zavládla jakási vnitřní pohoda. Na základě ní jsem přijal rozhodnutí vyrazit ve čtvrtek hned po ránu, nikoliv až se probudím, čili po Zákrutě (kdo neví, poptej pamětníky was ist das "Zákruta"). 

Již v úterý jsem měl shromážděné všechny splněné nezbytné a zvladatelné domácí úkoly z Polního dne. Na večer zbýval ten poslední, což byla vařba gulášku, který, jak všeobecně známo, je nejlepší až další den a dobře v chladu uložený chutná i dní více. Mám nacvičený ten bramborový, přezdívaný též "buřtguláš", kterým výhradně v zimě (!) obohacuji domácí jídelníček a konzumenti se zpravidla olizují. Ale jak známo, vaření je o surovinách, a tak už jednou byl bez zjevného důvodu "ňákej divnej", až později jsem ale musel vyhodit mletou papriku z jakési gogosámošky, která byla křišťálový eklhaft, jak my Češi říkáme. Páchal jsem pořádný kotel, abych něco zanechal ke konzumaci i doma, takže jsem uchopil 12ti(!) litrový posvícenský hrneček (první chyba). Na netypické venkovní teploty dost přesahující 20°C jistě pamatujete, ale mně to nedošlo, když jsem guláš sliboval, což byla "mea culpa, mea maxima culpa". Proč bude dále v textu. Povedl se, pozdní večeře trochu připomínala vojíny Balouny, vytržené z řádnýho života a věčně nedožrané. Za normálních okolností putuje poté hrnec ven na mráz nebo do suterénu na studený beton a následně ještě před spaním do ledničky. To tentokrát vzhledem k teplotám venku nefungovalo, tak jsem na kotel alespoň pustil větrák. Ve středu ráno byl (bohužel) stále dost teplý, chladicí výkon větráku nestačil na takový objem akumulovaného hicu, v noci klesla teplota jen ke 14°C. Termodynamika je taky fyzika, nerespektování se vymstí. Teprve dopoledne bylo možno vložit již rozdělené hrnce do ledničky, aniž by to ohrozilo ostatní potraviny uvnitř.

Karel je přemluvil

Mezitím jsem chystal na hromádky téměř vše k naskladnění do Létajícího modrého kumbálu (OK1 FLYing blue shack), abych něco nezapomněl, a také přijal šmatlafounovanou žádost od Vládi VPZ, zda bych neuvezl ještě nějaký ten metrák z jeho technologií. Při odpoledním nakládání onoho hardwéru došlo ještě na jeden dopravní úkol, a to svézt Ivana DAQ, se kterým jsem radostně souhlasil, páč bez Ivana jako by někdo domeček vykradl.....

Nové dopravní úkoly a Murphyho zákony nakonec posunuly odjezd z matičky stověžaté stejně až na Zákrutu. Cestou jsme si přečetli na improvizovaném bilboardu u silnice před Panenským Týncem v nadživotní velikosti pěkně graficky vyvedené poděkování současnému premiérovi i dobili fosilní energii, takže jsme na místě činu přistáli až po třetí hodině. Což vůbec nebylo od věci, neboť sud již byl v provozním stavu a zjevně se nudící, tam již dříve přítomní, VPZ, TEH, DIX a DYX zatím zvládli zkompletovat téměř celou anténní houštinu na 70cm, takže na mě už nic nezbylo. Anténní erection a ustrojení stožáru bylo v plánu až v pátek, stejně tak ozdobení bunkru celým deci a centimetrovým cirkusem. Tak jsem volným tempem vyskladnil Létající modrý kumbál a připravil jej k ubytovacím úkolům, které jsem po obligátní večerní diskusi (a konzumaci) docela brzo využil.

Zde je na místě zmínit, že gulášek, který značnou část teplého dne zase nebyl v ledničce, a který mi dobrá víla Majka DYX ohřála, už žádné emoce nevyvolával, což však obvykle způsobují splachovací kapaliny z repertoáru Švejkovy eskorty (rum, kontušovka, čert, jeřabina.....), a tak jsem to neřešil.
Druhý den (v pátek) už na lelkování čas nebyl, proces strojení stožáru a topoření ostatního anténního železí je výhradně týmová záležitost. Zejména u 12ti stacku ve mně hlodal červ pochybností, zda to v tomto počtu dáme. Nezbytná početnost původně hojného personálu ale díky technickému, technologickému i rutinnímu zdokonalování poklesla až na téměř podkritické množství. Takže když jsme zabírali ze všech svých věkem limitovaných sil, až jsem funěl, tak se dílo povedlo. Jak se později ukázalo nikoliv dokonale, ale finální nefunkčnost směrování vyzobávací M² antény asi nebyla způsobena chybou v této fázi. Krátce na to se postupně naše počty začaly rozrůstat o další pilné ruce, Robert FEN, Jarda JJI s kamarádem a konečně i Dirk ON5GS, který to opravdu nemá za rohem. To už jsme ale byli na bunkru a práce v plném proudu.

Díky personální saturaci i zažití nové kladkostrojní technologie topoření probíhalo vše v rytmu valčíku. Teda až na epizodu s kotevním prstencem na 23cm, pod kterým jdou dva 1/2", která měla několik laických pokusů a následných korekcí od autora konstrukce, tudíž trvala trošíčku déleji. Také sofistikované použití roztodivných šroubů na montážních bodech ozařovače 2,4m paraboly, asi na zmatení diverzantů, kdy jeden je šestihran, druhý inbus a třetí šlic na šroubovák, přineslo pěkné kratochvíle, ale nothing and nobody is perfect (jak ukáže i epizoda guláš)....

Po ustavení karavanu na značky bylo shledáno, že asi bude ucpaný nějaký silový drát, protože po opravě v domečku sice nakonec na bunkr procházely obě fáze, ale na primáru trafa 400/230V už nikoliv. I to Vláďa VPZ posléze vyřešil a pro pátek na anténách a další raubířině máme padla. Ne tak na čarovných bedýnkách vysílacích pracovišť, se kterými ještě hodnou chvíli cvičil Matěj TEH.

To se již šeřilo a delší dobu na bunkru funěl mrazivý severák, takže moje cesta k ohništi, trochu méně na větru a s vidinou opečených buřtů s příslušenstvím, byla docela radostná. Kosa však i u ohně lezla za nehty a fukejř vháněl čoud do očí, zejména těch mých, dokonce stíhal sledovat i můj pohyb kolem ohniště v marné snaze uniknout totálnímu vyuzení. Přesto byly naplněny všechny funkce tohoto ohňového rituálu, jak sociální, tak vyživovací a pitný režim, zejména však  kulturní obohacení. Láďa DIX zručně škrtil krk kytary a Dirk ON5GS improvizačně doplňoval na saxofon, nakonec chvilku zadul i do harmoniky. To není u ohně příliš obvyklé a na mě to působilo velmi cool, určitě naslouchala i zdejší vlčí smečka skrytá v okolních porostech. V sobotu dopoledne probíhalo dokončení a ladění setupu hlavně na bunkru, což si žádá moji už jen víceméně symbolickou aktivní účast.
Před obědem mi Majka DYX opatrně sdělila, že se jí ten gulášek moc nezdá....... Vzpomněl jsem si, že už ve čtvrtek jsem postrádal gastronomický zážitek, a udělal jsem kontrolní odběr. Jak čtenář jistě dávno tuší, stalo se, co se stát muselo, gulášek zkysnul, začal chytat divnou barvu a párám vycházejícím z hrnce by už nikdo neřekl vůně. Když jsem ho kydal pod statný jehličnan a vzpomněl jeho původní šmak, snad i slza ukápla. Nothing and nobody is perfect.
Zbývalo teda dost času i na splnění mého kapitalistického závazku z polňáku. U ohniště, po postupném ohlodání větví, totiž zůstal kmen autem přitaženého mohutného horského smrku ztepilého ve dvou dlouhých kusech. Co s ním, průměr půl metru, horský strom má patra větví velice blízká, dřevo samý suk, štípat na topení v kamnech moc nejde. Ale na IKEA style outdoor nábyteček je přímo ideální! Za vydatné pomoci Dirka ON5GS, který se musel narodit už s pilou v ruce, a který se jí nakonec sám chopil, když mě to přestávalo bavit, vzniklo cca 10 špalkových stolků a sedátek kolem ohniště. I nějaká polínka do kamen na zimu jsou.
K večeru bohužel začalo drobně pršet, kosa jak v Rusku, bezprostřední záběh nového nábytku nepřipadal v úvahu. Tak až na jaře, pokud nábyteček vydrží na místě, že, bo jsme v Čechách.... Jal jsem se proto odpočívat, rozuměj pospávat, jako přípravu na tradiční noční telegrafní šichtu na 70cm, aby si hlavní operátoři DIX a ON5GS mohli také odpočinout.

Každá moje noční vysílací epizoda začíná hekticky, protože mi chvíli trvá, než si trochu ochočím pastičku, na kterou stále nejsem zvyklý (a ona si ochočí mě) a vymazlím si uspořádání pracoviště co nejblíže mých letitých (zlo)zvyků. Také VF buzení bývá třeba malinko umravnit, neboť CW není SSB. Což může tropit nepřístojnosti, zejména když venku leje do antén, než si člověk všimne a zareaguje. Pokud někdo získal dojem, že u rádia tou dobou seděl nějaký matlák, důvod je také tento. Tentokrát k ladění pracoviště moc času nebylo. Hned volá OK2R, za chviličku OK1KIY, DK4CF a k mému překvapení je za hodinu v logu asi 6 stanic, což už dlouho takový noční pileup nebyl. Mezi tím na chatu domluvený pokus s YR5C, který ale nedopadl (zatím). Pak aktivita utichla, chvilku jsem z nudy i bicykloval po prázdném pásmu, ale za další hoďku sám znovu zavolal pěknou sílou YR5C z KN16JS a 839 bodů bylo v logu, no nekup to, za ty prachy! Za 20 minut S53D 483km, po 40ti minutách HG6Z 586km, což je v tyto noční hodiny ve srovnání s minulými závody, kdy jsem i víc než dvě hodiny marně volal a bicykloval, dost vysoká aktivita. Lépe (dál) to chodilo na jihovýchod, logicky, nad Německem se válela fronta. Díky tomu mě to celou noc bavilo a nepadaly mi víka, nebylo třeba lít do hlavy škopky kávy, ba i pivko jsem s chutí dal. Nad ránem začal provoz zase trošku ožívat a tak to za ty asi čtyři hodiny dalo cca 13 spojení. Pravda, vypadá to srandovně, ale byly i takové závody, kdy za celou noc přibyly v logu jen čtyři kousky, páč lidi chrápou, ani z chatu se neodhlásí, slovy klasika: veškeré snažení toliko pro hovado dobré jest. Takže u mě dobrý, spokojenost.

Po vystřídání jsem se odebral pokračovat v přerušené činnosti a při tom zjistil, že se venku právě pokouší přistávat rybník, ještě k tomu vodorovně, brrrrrr, rychle do tepla. Balení se odehrávalo za přechodného uklidnění dešťů i větrů a za přítomnosti velkého množství ochotných rukou, mezi kterými opět byla řada takových, které se pravidelně účastní jen jako fyzická síla k manipulaci se železem. Pokud by bez nich naše závodění vůbec bylo možné, pak jen s velkým fyzickým vypětím, vyčerpáním, ne tak radostně a ne s takovými výsledky. Všem jim patří poděkování, ke kterému se připojuji.

Díky tomu byl celý kovový cirkus fragmentován a většinou i naložen už večer a většina realizačního týmu prchla do svých domovů ještě v neděli. Také Ivan DAQ jel, když já nemám kam spěchat a raději jedu druhý den ráno odpočinutý a za světla. Už ho to zjevně přestalo bavit, tak se svezl  podstatně lepší drožkou, než je ta moje, do domácího pohodlí.

Později začalo i pršet, což s různou intenzitou pokračovalo i celé pondělní dopoledne. Všichni pozůstalí, t.j. DIX, DYX, VPZ, TEH i já jsme v pondělí natížili zbytek herberku a postupně také opouštěli dějiště, takže oběd jsem dal už doma.

Tak zase příště!
Karel OK1FLY

PS: na závěr si "dejte" fotky od Dirka ON5GS.

1296 MHz:

2320 MHz:

3400 MHz:

10368 MHz: