A co na to OK1DIX?

A zase je tu Polní den, letos již 77. Závod tradičně s největší účastí v OK a v řadě RK i společenská událost a příležitost pro mladé operátory v PDM, které bohužel u nás nemáme. Po květnovém subregionálu a červnovém mikrovlňáku, kdy nám dalo počasí opravdu za uši, jsme doufali ve zlepšení a strýček Murphy k nám byl v tomto směru tentokrát milostiv. Pěkné počasí se sluníčkem a bez silného větru vyšlo přesně na rozhodující víkendové dny. V jiných směrech to tak slavné nebylo, viz i příspěvky kolegů.

Příjezd na kopec jako obvykle ve čtvrtek po poledni s malým zpožděním způsobeném poruchou tažného zařízení na mém autě. Tam již čeká náš nestor Jarda, OK1JFB, který se tradičně PD zúčastňuje. Počasí zatím nic moc. Je chladno, 14 stupňů a zataženo a po cestě nás i zkropila přeháňka. Domeček je ale po předchozích slunečných dnech vyhřátý jako by se v něm topilo. Jardu potěšíme vzorkem ležáku ze soudku z pivovaru Mlýn a dáváme se do přípravy stacků, na které tentokrát nic nechybí a tak je můžeme zkompletovat. K večeru se vyjasňuje a začíná se i oteplovat a tak může má XYL Majka, OK1DYX opéct první pochutiny na ohni. Neobvykle brzy přijíždějí OK1TEH a OK1VPZ s karavanem a následně i Karel, OK1FLY a tak i oni mohou něco ochutnat. Okolo půlnoci přijíždí Karel, OK1ELE. S ním přijíždí tentokrát i jeho přítelkyně Eva, OK1EF. Přiváží i nové vychytávky ze své dílny. Nejdůležitější je dálkový vypínač elektrického vrátku, který můžeme ovládat shora ze stožáru a který se nadmíru osvědčil. Také vyrobil repliku splitteru 4 na 1 (WIMO již tento typ nedodává) pro stack 12x6, zničeného při minulém závodě. Stavba 70cm systému proběhla bez větších problémů. Na stožáru jsme jako obvykle OK1ELE a já. Díky jeho několika zlepšením a vysoké postavě jde práce rychleji než v minulosti. Během pobytu na stožáru přijíždí náš dlouholetý kamarád a vzácný host Robert, F1OET (člen známého klubu F6KFH), který chtěl přijet již na loňský UHF Contest, ale nepříznivé okolnosti tomu zabránily.

Ve stále pěkném počasí jdeme odpoledne stavět mikrovlny na bunkr. I tam probíhá stavba celkem bez potíží, na závěr nám pomůže i náš další host, právě přibyvší a již osvědčený výborný operátor Fred, DH5FS. Matěj ještě zůstává na bunkru a zapojuje zařízení v karavanu a my jdeme opět k ohníčku, dalším opékaným specialitám a jemným nápojům. Večer proběhl velmi příjemně v mezinárodní diskusi, vzpomněli jsme naše expedice do Vogéz, které jsme díky Robertovi mohli uskutečnit a prokládali to kytarovou produkcí.

V sobotu při stále slunečném počasí ukáže Murphy i méně příznivou tvář. Zařízení na 70cm opět neklíčuje PA. Ukazuje se stejná závada jako při 2. subru, která byla považována za odstraněnou. OK1VPZ nasazuje obrazný bílý plášť a jme se rig léčit. Je to ale vážný případ, viz jeho příspěvek. Mezitím řeším menší problém s novým PC s krásnými monitory, který dodal OK1ELE (díky). Čerstvá instalace Windows si po připojení na Internet ihned stáhla velkou aktualizaci, čehož jsem si hned nevšiml. Po restartu Windows, kvůli rekonfiguraci sítě pro spojení s pracovištěm na bunkru aktualizace přepsala driver na připojení TRXu K3S, který jsem předtím instaloval. K3S pak nekomunikoval přes CAT, což znemožnilo zobrazení aktuálního QRG z TRXu na síti. Nic fatálního, dá se s tím jet, ale je to nepříjemnost. Nakonec pomohla reinstalace driveru K3S, když jsem si zpětně uvědomil k čemu zřejmě došlo. Mezitím začal závod, ale šestý směr stále nefunguje. OK1VPZ uvedl do chodu alespoň 5 směrů a tak se zpožděním 15 minut rozjíždím závod. Na začátku to celkem odsýpá, rate na 10 QSO je chvílemi i 100 QSO/hod. a do obvyklých OK a DL stanic přijde z ničeho nic YP2DX (781 km) již jako 15 QSO. Pak v prvních 2 hodinách i YU7Q (758), 9A5Y(626 km), 9A2YF(626 km) a 9A5M (684 km). Dojem kazí občasná krátká přerušení pro test přijímače šestého směru, ale zatím se nedaří ho uvést do chodu. Přicházejí první I stanice, ON4KBE (615 km), TM5R (766 km) a 9A2C. Po cca 3 hodinách začne 6 směr fungovat, ale po chvíli zjišťuji, že dosud neposlouchá. Potěší tedy aspoň G5LK/P (807 km) a zejména přítomnost Evy, OK1EF, která nyní se zájmem sleduje závodní provoz na druhých sluchátkách. Pak OK1VPZ zjišťuje otočenou napájecí výhybku pro LNA a šestý směr začne kolem 1730Z i poslouchat. Ještě dělám na sked SM7SJR (778 km), ale podmínky se začínají nějak zhoršovat. Sked s YU1LA neprojde a tak po asi 150 QSO nechávám na chvíli také jet Roberta, F1OET. Původně jsme se měli střídat s DH5FS, ale ten rube na 3cm rainscattery CW a je tím zcela pohlcen.

Ve zhoršených podmínkách se udělá z dlouhých QSO jen 9A0V (756 km) a pak dost dlouho nic mimořádného. Večer k tomu zase sedám, ale za zmínku stojí jen HB9XC, který zavolá na zprovozněný šestý směr a CW skedy s 9A6A (851 km), již tradiční SM6CEN (780 km) a 9A8D (711 km). Zkusím napsat také Johnovi, G3XDY (827 km) a světe div se, od oslovení na chatu k dokončení QSO stačila možná méně než minuta. Kolem 2100Z to opět předávám F1OET a posléze nastupuje i OK1FLY, kterému jsem implementoval ke K3S jeho milovaný elbug, na jeho noční CW session. Přes noc se dělalo několik pěkných QSO jako IQ1KW (765 km), OZ9GE, IO2V a 9A3QB. Celkově je ale vidět, že podmínky už jsou zejména na JV celkove podprůměrné i když se podaří nakonec brzy ráno ten sked s Ivanem, YU1LA. Kolem 0600 k tomu opět sedám, stanice už moc nepřicházejí, mohutně se chatuje a tak přes odraz od letadla (AP) projde sked s YT5W (902 km). Jinak ale je to dost bída, Maurice, F6DKW z Paříže, který je normálně slyšet dobře, projde tentokrát jen tak tak. Několik skedů na JV neprojde vůbec. Situaci trochu vylepšují jen I stanice. Střídáme se s Fredem, který přenechal 3cm Robertovi s Matějem a dojíždíme závod. Na výzvu přijdou občas prakticky jen DL stanice, když se občas podmínky na chvilku podivně zhoupnou a volá jich náhle víc najednou. Jinak jen chat a skedy. Za zmínku stojí známý SM6VTZ (893 km), YR5C (839 km), YT0A (848 km) a ODX YR7J (913 km), všechno skedy přes AP. Před koncem ještě SM7LCB (704 km).

Závod končí s výsledkem 422 QSO a 140 tis. bodů, což je horší průměr. Je sice lepší než loňský PD, ale ten byl velmi poznamenán nízkou účastí v DL, kvůli ME ve fotbale. O podmínkách hovoří i nízký průměr 334 km / QSO. Na schopnou konkurenci jsme tentokrát při daných podmínkách a částečně také i kvůli HW problémům na počátku závodu neměli. Zisk OL3Z za stejné DL a další stanice ze západu, díky větší vzdálenosti z jejich QTH, se dá odhadnout na cca 12 tis. bodů navíc. Při neobvykle podprůměrných podmínkách na JV a zastínění části našeho obzoru do OK Klínovcem, ale i jinam, není zejména při PD pro nás kde ty body udělat. Určité naděje jsme vkládali do šestého směru 4x10 el. na JZ. Byl určitě jistým přínosem, dělaly se na něj některé stanice z HB a uvolnil ostatní antény do jiných směrů, ale ten handicap je prostě příliš velký.

Pak už jen skládání, které proběhlo neobvykle rychle. Loučíme se s Fredem, DH5FS a těšíme se, že nám opět pomůže v UHF Contestu. S Robertem, F1OET ještě posedíme u malého ohníčku, na kterém se dopeče zbytek dobrot, prodiskutujeme závod i jiné zajímavosti a popřejeme mu šťastnou cestu na kterou brzy ráno vyrazí. My pak v pondělí dopoledne už za občasných přeháněk dobalíme věci. Já si to ještě zpestřím výletem na stožár, abych upevnil uvolněné kabely u kterých popraskaly kvůli UV záření zadrhovací pásky. Odjíždí Karel, OK1ELE a my se těšíme, že i příště nás poctí návštěvou jeho YL Eva, OK1EF. Zanedlouho pak i my vyrážíme k domovu.

Pokud se nestane nic mimořádného, tak se budeme těšit NSL v UHF Contestu

OK1DIX. 73!

---

OK1ELE: 

Přípravy některých inovací začaly už o Velikonocích, ale jak má člověk na práci čas, tak si to pořád odkládá… Tak přesně to nejvíce odkládané, byla rekonstrukce splitteru, po květnové havárii stacku 12x6el. Finální dokončení proběhlo až ve středu před závodem. Výsledek byl nejdříve docela bída RL 20 dB, pak jsem to doladil na 26dB, což asi bude stačit. Ve čtvrtek nakládám dodávku hromadou věcí a někdy po 22.hodině vyjíždím s Evou směr Spáleniště. Dorazili jsme někdy po půlnoci, všichni už spali a my šli spát také.

Páteční ráno začalo překvapením, že jsme přijeli dva. Takže po uvítání a snídani, je malá porada ohledně práce. Před stavbou antén ještě stěhujeme PA do baráčku na pracovní pozice. V jednom konci něco chrastí, tak ho otevírám a za pomoci TEH vyklepávám distanční sloupek, který dovnitř zapadl asi při přepravě. Další „chrastítko“ se objevilo v budiči Maďara. Tak jsem ho s VPZ otevřel a hledali jsme, co na nás vypadne. Po chvíli rozebírání jsme to našli a vyklepali ven. Tak připraveno, můžeme jít stavět. Většina lidí se věnuje dokončení kompletace stacků a já s DIXem jdeme měřit dlouhou M2. Výsledek měření je, že ta anténa je úplně v háji a tak saháme po strategicky připraveném náhradním dílu z druhé antény. Výsledek měření je dobrý. Tak si jdeme připravit věci na stavění. K vrátku jsem na jaře udělal externí STOP, kterým mu shora vypneme napájení dříve, než zavoláme stop! Tak dole vše připraveno a my lezeme nahoru stavět. Podruhé do akce přichází upravená kladka na zábradlí a poprvé Stop tlačítko se zvonkem na strojníka. Stavba šla poměrně rychle a dobře. Strojník si zvykl, že mu to občas vypneme a díky příznivému slunečnému počasí bez silného větru, to šlo vše rychleji než obvykle. Lezeme dolů, 6.směr necháme na sobotu a jdeme stavět na bunkr.

Beru rudl, nějaký výběr z nářadí a jdeme stavět. V jednu chvíli se na něco čekalo a tak zapojuji trafo a po chvíli mi FLY říká, že jsem ho předběhl. Tak opět všichni na „značky“(ke kotvám) a už jde první stožár vzhůru. Pak stavíme ten pracnější stožár s dvojicí parabol na 23cm. Během stavění nás navštívili kolegové z Klínovce. Velkým překvapením pro mě bylo, že Michal CSM s dětmi přivezl i Petra CLU. Tak jsme chvilku povídali a pak už jeli zase pryč. Po jejich odjezdu následoval obvyklý nájezd karavanu nahoru a finalizace stavby vztyčením třetího stožáru. Vše je nahrubo připravené, elektrika běží. Všichni jdeme na večeři a posedět u ohně. Po večeři jsem využil situace, že jsou všichni u ohně a šel jsem překopat vysílací stůl. Nejedná se o překvapení, už od velikonoc probíhala diskuse, jak to předělat. Občas když šel někdo kolem pro pivo, tak koukal, co se to děje. :D Tak nové PC s monitory je na svém místě, fyzická instalace je hotová, teď jen soft. Vracím se zpět k ohni a hlásím DIXovi až si půjde pro pivo tak ať se neleká, na stole je to nový počítadlo. Možná lehce nedůvěřivě to hned šel obhlédnout. Hned vytáhl flashku nahrál VUSC a pomalu zkoumal, co ve „Widlích“ mu hází klacky pod nohy. Trochu se zasekl, ale prásknu to, já mu říkal už nějaký týden před závodem, že mu to dovezu, aby to celé v klidu odladil. Jen konstatoval, že: windows v češtině je hrozně nepřátelský a donahrál angličtinu, aspoň Robert s Fredem nebudou mít problém s ovládáním. Pak se vracíme k ohni a pokračuje volná zábava.
V sobotu jsem kolem poledne dosestavil 6.směr a vydal se ho namontovat na stožár. Trochu jsem zápasil s montáží, protože oproti minulým závodům je tento stack o 3m výš. Přínos tohoto umístění je v užití podstatně silnějších koaxů s menším ztrátou. Během práce mimo běžných pomocníků pomáhal i Fred s Robertem a patří jim velký obdiv, že i s mojí mizernou angličtinou pochopili, s čím chci pomoct. Když jsem slezl ze stožáru, konzultoval jsem s TEH, jestli má vše připraveno na provoz a jestli mi půjčí jednu anténu z 23cm na RX pokus. Mám sebou nový XTVR z dílny Aleše OK1FPC na pokusy. Je hodinu před závodem, na 23cm je jen pár majáků, nikde žádný provoz. Jde jen o malé orientační bádání, jak moc hlasitě tu chroupe ten radar/rušák z DL. Nejedná se o žádné sofistikované měření, a tak se omlouvám, nebudu předčasně dělat nějaké závěry. Během tohoto hraní se Matěj koukal na chatu, kdo je QRV a hned tu měl sked na 3cm. Takové zahřívací spojení +600km :D Dal výzvu, chvíli ticho a pak se ozvala stanice velmi pěkně čistým tonem, ale já to CW nedávám :( Dost bylo pokusů, uvádíme kabeláž do původního stavu a jdu na barák, za chvíli to vypukne.

Po příchodu na barák bylo jasné, že furt něco drhne a celý setup není v provozu. Nemá cenu to z mé pozice dále komentovat, když nemám, jak pomoci, raději se klidím pryč. Ještě tu mám jednu nedodělanou maličkost. U počítače chybí „kipr“, ruční PTT, na které jsou někteří zvyklí. Tak ho montuji na kus prkénka a s delším kabelem ho dávám vedle nového PC. Montáž se odehrává během krátké odstávky systému během připojování 6.směru. Tak, 70cm běží, půjdu zkusit 24GHz. Považoval jsem spojení s OK2M za tutovku. Skládám zařízení a říkám Matějovi, ať to domluví. Po chvíli signál najdu, zavolám a nic. Žádná odpověď. Chvílemi se dokonce zvedala a snižovala úroveň šumu, tak jsem si myslel, že to je kabelem na mezifrekvenci. Beru si na zkoušku jiný, vizuálně lepší, kabel, ale jen to víc šumí. Hledám tedy raději maják, po chvíli ho velmi slabě zaslechnu. Tak zkusím TX, abych doladil buzení. Vše sepne, indikace ukazuje výkon a při RX to zase neposlouchá. Už to vzdávám, prostě se tam něco pokazilo… Není to prioritní zařízení, ale se… mi to! Nakonec to balím, jdu si dát něco k večeři a potom mě přepadla taková lenost, že až do neděle skoro nic nedělám. :D Výjimkou byla instalace druhé myši na PC pracoviště, aby se Fred mohl lépe připravovat skedy pro Roberta. Jejich souhra je perfektní a docela dlouho jsme to sledoval, jak jim to jde.

Nedělní dopoledne leháro. Pak jsem utahoval volné šrouby věže do bezpečné výšky, pouze na úroveň střechy, abych se negriloval v blízkosti antén. Během odpoledne se kolem prošlo stádo ovcí a u bunkru pocuchaly naše vedení, ale naštěstí nedošlo k jeho přerušení. Ale jen k malému poškození připojovací svorkovnice, které do příště opravíme. Kde jsou bílé ovce musí být i černá. U nás jsou dokonce dvě, střeží totiž v paláci za baráčkem trůn. :D

Je tu konec závodu a jdeme bourat. Práce na stožáru jsem začal já. Dokonce jsem dostal za úkol spouštění západního stacku a musím říct, že shora to vypadá jako jednoduchý úkon. Opak je pravdou, dole se musí dávat furt pozor, aby se něco někde nezadrhlo. Navíc se musí vynaložit značné úsilí při tahu za stožár, aby se anténa příliš neprohnula a nepoškodila. Demontáž dalších stacků šla dobře. Jakmile byly antény dole vrhla se ně skupina lidí a rozebírají je kvůli přepravě. Tou dobou se EF stala výhradní obsluhou černého lana a spouštěla nám dolů rotátory, nářadí a další harampádí… Vypadlo to, že si tento úkol vážně užívá. :)

Poté co je stožár bez antén se jdeme občerstvit a demontovat zařízení na bunkru. Tam je vždy hromada mravenčí práce. Stožár číslo 3 jsme sundali hned. Přeháknout kotvy a karavan s autem dolů. Během sundávání 23cm se nedala kladka na správné místo a při sklápění došlo k velkému náklonu stožáru. „Uff!“ Je to dole, na nikoho to naštěstí nespadlo. Vždy když vidím takhle prohnutý stožár očekávám, že praskne. Další stožár je nepoškozen dole a věci z něj pomalu mizí v karavanu. Na závěr ve spolupráci s Robertem montujeme UFO (dle FLY) na přepravní podvozek a máme +/- hotovo. Jdeme zpátky na baráček, uklízíme ještě poslední anténu ze střechy a jdeme udělat večeři. Malé posezení u grilu a jde se spát.

V pondělí pomalu lidé z kopce odjíždějí a my dobalujeme naše ležení do přepravní pozice. Dále nakládáme PA, loučíme se a vyrážíme k domovu. Hodnotím, že už dlouho jsem se tu nespálil a že výjimečně nevezu domu kupu mokrých věcí :)

Tak zas příště!

73 Karel OK1ELE
 

---

Karel OK1FLY tu reportáž uchopil jemu vlastním způsobem:

Abych se přiznal, netrpím obsedancí (ani přebytkem času) po každém kontestu věšet svoje zážitky a emoce na veřejnou nástěnku, ani necítím žádnou odpovědnost k těm, kteří snad ty moje bláboly dokonce čtou. Ba co víc, nevěřím, že vůbec někdo může cíleně a radostně něco takového vyhledávat. Sám se po kontestu zajímám o komentáře jen v případě nějaké drrramatiky, teda bídných či naopak mimořádných CONDX, QRM/N, QAZ, technických katastrof a podobně. Pro poučení nebo satisfakci, že jsem v tom průseru nebyl sám. Pak jsem vděčný za věcné a stručné vyjádření na pár řádcích. Literární eposy kdy a jak jsem toho či onoho uklohnil, či co vysál nebo sežral, jaké počasí, události a pocity utrpěl, neobsahuje nic edukativního, každý účastník má dost zážitků svých a nezkušenému to taky nic nedá, ten musí navštívit a live sledovat (pomáhat) někoho zkušenějšího a úspěšnějšího.No, ale když je to v komunitě tradicí a moje aktuální působení mně udělalo radost, proč ne.

Z důvodu čtvrteční plánované návštěvy v servisu (lékařská péče) a indukovaných procesů jsem na hřeben Erzgebirge vyrazil až později odpoledne. Dorazil ale ještě za světla, jako slušný člověk, jak jsem předem hrozil. Po uvítací ceremonii s přítomnými (DIX, DYX a JFB), wellcome drik inclusive, vyložím se supěním velký barel s užitkovou vodou, zaparkuji na značky, vybalím sklo a mažu do chaloupky načepovat lahodný ležáček Mlýn. Když jsem vylezl zase ven, už tam stál vláček, UFO táhnoucí karavan, ještě se z něho kouřilo a v něm VPZ + TEH. K pivu patří něco zakousnout a než jsem natlačil do hlavy buřta (poněkud kremovanýho, ale ležel na stole a nikdo ho nehlídal, smrtelný karbón jsem oškrábal....) ostatní zatím nachystali a částečně předmontovali anténní potrubí na 70cm. Ani jsem nemusel vstát ze židle, začínalo se mi to líbit....

Pátek je tradičně budovací, finalizace trubkoví na 70cm v příslušné výšce a později odpoledne stožárů na rotátorech s mikrovlnými parabolami na bunkru. Stačí pohled na fotky, aby z toho jednoho začaly bolet ruce i nohy, bunkr je 400m daleko..... Při tom jsem stačil ještě v půli cesty popílit nějakou potravu pro předpokládaný sociální oheň, kterému tentokrát počasí velmi přálo, a něco přitáhnout k chaloupce, s čímž mi hned pomohl právě dorazivší Robert F1OET. Zbytek dotáhli stavebníci mikrovln cestou z bunkru zpátky k chaloupce. Takže vystaráno.

Jak ostatní přítomní jistě pozorují, příspěvek mojí maličkosti při budování anténního herberku se s věkem stále zmenšuje. Stejně tak při přípravě potravy pro ohniště a vůbec.... Tentokrát už jsem přímo vrazil hlavou do reality a Karel ELE několikrát realizoval příslušný úkon dřív, než jsem si já nachystal vercajk... Jeho větší půlku JÁ, Evu EF, taky nikdo nemusel pobízet k práci, tak snad moje nezastavitelné chátrání budoucnost neohrožuje.
A bude hůř, vím, ti mladí jsou hrozně rychlí a fšude vlezou. (Jen se, narozdíl od trpaslíků, nějak pomalu množí, bohužel...) Večer došlo i na zpěvy páteční u ohýnku s kytarou a konzumovatelným příslušenstvím.

Díky neuvadající aktivitě Karla ELE (neplést s aktivismem, to je mentální a morální porucha) byl v sobotu dopoledne finalizovaný nový setup vysílacího doupěte. Přesněji uspořádání operátorského stolu a nový nezbytný PC HW + SW biograf. NO PARÁDA! S tím dosavadním jsem nikdy nedocílil plné kompatibility, pro mě to bylo trochu chaotické uspořádání. Rozptýlená pozornost v prostoru, zbytečné a dlouhé pohyby pro manipulaci nebo sledování tím či oným. Výjezd kurzoru doprava z dole napravo stojícího hlavního monitoru pro klikání na vlevo nahoře stojícím pomocném monitoru mě přímo sr.., však víte. Naštěstí v noci jsou dnes díky spavosti závodníků pileupy naprosto vyloučené, takže jsem to vždy nějak dával. Teď to ale bylo jiný kafe, blízko a logicky uspořádaný, i wokna na monitorech. Láďa DIX nakonec vstřícně přistoupil i k implementaci mého BUGu do jinak digitálního řízení K3S a já se začal přímo těšit na vysílačkování.

Avšak ještě přešel černý mrak přes jinak blue sky, když v sobotu kolem poledne došel sud. UŽ ZASE TVL! Naštěstí přítomní začali hrnout dostatečné zásoby lahváčů a plechovek, takže žádný úhyn žízní nebyl zaznamenán. Láďa DIX nemá dost velký přepravní prostor ani tonáž na to fšechno, dospělý sud už nenaloží. Takže příště (Jiříčku) se do toho vložím i já a polosudy přijedou dva. To by bylo, aby nebylo, a ještě před výkopem došlo!

Na už tradiční noční telegrafní šichtu jsem nastoupil s pozitivní myslí krátce po 23:00 UTC (01:00 SEČ). Letitý BUG, s kterým jsem po létech už propojen pupeční šňůrou, který ale posledně po 40ti járech (překvapivě, že...) jaxi odmítl bugovat, byl teď znovu ready. Pádélko je signovaná mechanika říšského polarizovaného relé, možná z Enigmy, na pěkné hodinářské osičce včetně rubínových ložisek, takže bombenfest, narozdíl od produkce Tesla na praskajícím napnutém ocelovém pásku (jako rafičky hejbacích měřáčků). Nicméně se na něm nedá nic štelovat a je jen zatlumené vložením jakési pěnové hmoty, čili echt bastl, ale za ty roky jsem s ním srostl.
Po rozlepení víček a kafi ještě otvírám Big Shock a hrrrr na ně! Karel ELE dělá důkazní foto a Robert F1OET ještě chvíli zůstává na příposlechu.
S50G
OL3Z a dlouho nic
OM5CM a zase mrtvo
Kolem 01:30 UTC píše na KST DO5AMF, že by rád QSO. Navádím ho na svůj QRG, točím antény, ale nic. Na ? na KST odpovídá, abych vydržel, že má PWR (?!) problém a že u sebe nemá klíč, jestli můžu SSB. Vydržel jsem adostal NR 001. Na KST pak vylezlo: "my first QSO on 70cm!! Sitting at the rooftop of the house with IC705 es elle v (?) and 23el dualband in hand" Ve 4 hodiny v noci místního času, no to mi ho vyndej!!!!
SP2FRY
OK2KYZ a hodně dlouho nic 
Z nudy jsem zapátral v LOGu  KST a oslovil YR2GL z interesantního KN05. Kupodivu nechrápal a odpověděl, ale kličkoval, že jen 10W, krátká anténa, a tak. Nakonec jsem ho ukecal na AP a dva blížící se velké stroje Jumbo či co. Mezitím:  OM1RV
YR2GL Karl náhle napsal, že jsem teď loud a mně chybělo jen málo, pobral jsem všechno, jen číslo opravoval a nedal jsem ho, opakování šlo do úniku. Píšu, aby počkal na další éro, ale letěla jen menší a ani po 40ti minutách nebylo QSO komplet. Neměl trpělivost a nakonec napsal na chat - 23 -. Tak jsem ho v logu smazal a utnul komunikaci, takhle já (blbec) QSO nedělám. Kolem sedmé SEČ pásmo ožívá:
S57CM
Ivan YU1LA píše na chat dotaz, jestli by to nešlo, že AP. Do půl minuty bylo hotovo. Kdo umí (on), nečumí
DF6FQ
OK2KFK
DL2OCH
DJ7JM
DK1RS

Přichází mě střídat natěšený Fred DH5FS a já mažu do pelechu. Suma sumárum 14 zábavných QSO, což sice není mnoho, že, žádný TOP RATE, ale byly i závody, kdy jsem se trápil na čtyři QSO za celou noc. Takže jsem satisfied.
Ještě se musím omluvit nějaké OK2***, která se na mě neúspěšně dobývala. Ten východ přes Klínovec nám chodí opravdu velebídně a navíc jsem hluchej, takže SRI.

V neděli dopoledne jsem dospal a pak relaxačním stylem vyčkal start likvidace ležení. Nevím, čím to je, ale bourání odjakživa jde lépe, rychleji a s menší energetickou spotřebou. Ještě nebyla úplná tma, když od bunkru přifrčelo UFO s vagónkem zpátky k chaloupce. Takže tentokrát zbyl čas na pohodové klábosení před baráčkem okolo přenosného grilu, kterého se mimo tvrdého jádra zúčastnili i ELE + EF a až v pondělí ráno na západ jedoucí Robert F1OET. Nějak spontánně, ani nevím proč, nebylo aktivováno ohniště, ale trochu připraveného topného matroše jsme použili.
V pondělí ráno se už neodehrálo nic hodného literárního ztvárnění a kolem poledne kšáááá domů. Já jako poslední, nikoliv poprvé a určitě ne naposled, skrzeva to chátrání.

Nemohu ale nezmínit pozitivní cestovní emoce při průjezdu obcí Lotouš. Konečné řešení této české dopravní tragedie po celá dlouhá desetiletí, která mě frustruje od chvíle získání šoférského glejtu, začalo nenápadně již vloni. Letos přibyla značná dopravní omezení při průjezdu, takže na 2. SUBR jsem se ploužil za jakýmsi přívěsem na tři kobyly od Slaného až do Panenského Týnce závratných 40km/h. Teď se jelo svižně cca 80 (je tam 50) včetně tahačů s návěsy a na staveništi se fest makalo, pokrok stavby nepřehlédnutelný, most již má pilíře. Tak snad se ještě dožiju dřív, než mi dochtorka zase šoférský glejt sebere...

Tak zase příště (Jiříčku)!
OK1FLY