Kapitola, skupina

č.

Subjekt

Reakce subjektů k textu Strategie

Komentář ČTÚ / vypořádání

Mobilní komunikace, IMT

(barevně rozlišeno)

1

MPO

6.4.1.3. Požadavky IMT na další spektrum, přidělení pásma 700 MHz pohyblivé službě

Žádáme nahradit výraz „digitální dividenda II“ (694–790 MHz, označované také jako digitální dividenda II) termínem, který je jednotně využíván v celém materiálu, např. v článku 6.4.2.3. „Důsledky přidělení pásma 700 MHz pohyblivé službě“.

Akceptováno, termín digitální dividenda II je zaměněn za označení „pásmo 700 MHz“.

2

Air Telecom

Požadujeme vytvoření podmínek pro vznik uceleného kmitočtového pásma 5 MHz přiléhajícího k pásmu využívaném celoplošnou sítí CDMA společností Air Telecom a.s. v rozsahu kmitočtů 410,00 MHz - 415,00 MHz/420,00 - 425,00 MHz. Rozšíření sítě CDMA na 3 nosné kmitočty a ochranná pásma bylo předjednáno s ČTÚ v létech 2010 až 2011 a jeho realizace je připravována se současným i uživateli dotčených kmitočtů.

Úřad konstatuje, že v části úseku (413–414,25/ 423/424,25 MHz) je dle PVRS-15 provoz širokopásmových digitálních technologií umožněn (provozovatel může požádat o IO), shora přilehlé úseky jsou využity pro PMR/PAMR. Možnost výhradního využití pásma jedním uživatelem je spojena s důvodným omezením počtu práv a vyhlášením výběrového řízení k udělení přídělu.

3

Air Telecom

Podporujeme vyčleněni tohoto pásma pro mobilní komunikace s navrhovaným

rozdělením na podpásma UUDL 703 - 733 MHz/758 - 788 MHz. Předpokládáme účast ve výběrovém řízení k přidělení kmitočtů v tomto pásmu.

Vzato na vědomí.

4

Air Telecom

Máme zájem o případné volné kmitočtové úseky vzniklé po uvažovaném refarmingu kmitočtů stávajících uživatelů pásmu 900 MHz.

Předpokládáme účast ve výběrovém řízení i k přidělení zbývajících kmitočtů v pásmu 1800 MHz.

V návrhu sjednoceni doby platnosti příděl ů udělených mobilním operátorům (předp. 2015) požadujeme zabránit možností "zakonzervováni" současného stavu přídělů na dlouhou dobu, což by bylo proti smyslu hospodářské soutěže ve využití kmitočtového spektra.

Cílem společnost i Air Telecom a.s. je dosáhnout status FullMVNO, MVNE nebo možnosti získání národního roamingu k síti GSM v pásmu 900/1800 MHz, ale přístup mobilních operátorů s dominantním podílem na trhu toto společnosti Air Telecom a.s. v současné době neumožňuje.

Úřad záměr sjednocení dob platnosti přídělů vypustil, v současnosti je nerelevantní. Záměr sjednocování doby přídělů může být aktuální v evropském měřítku (obsažen v návrhu dokumentu EK k jednotnému trhu). 

5

Air Telecom

TDD 2 GHz: Navrhujeme zařadit mezi uvažované aplikace v tomto pásmu i využiti pro LTE.

V textu Strategie je již informace obsažena (čl. 2.1.1. a 6.4.1.3). LTE je zvažovaná technologie pro DA2GC.

6

APMS

Bod 2.1.2. Cíle a strategie

Jako jeden ze strategických cílů ČTÚ zmiňuje provést refarming kmitočtového pásma 900 MHz k umožnění využití ucelených úseků spektra k provozu technologií 4G, a to pravděpodobně i kdyby o něj držitelé přídělů neměli zájem. Tento úmysl není podložen žádnou analýzou potřeby tohoto kroku.

Pokud držitelé přídělu v tomto pásmu nebudou shledávat důvod pro refarming z důvodu stále velkého provozu v GSM sítích a tudíž nebude na jejich straně existovat potřeba vytvoření ucelených bloků spektra pro LTE sítě (tj. nebude existovat technologická potřeba operátorů v tomto pásmu tento proces provést), pak není žádný důvod refarming provádět resp. administrativně jej vynucovat regulační silou, neboť je spojen s nemalými finančními náklady na straně operátorů.

APMS má za to, že v současné době by refarming pásma 900 MHz koncovým zákazníkům žádný posun v rozvoji vysokorychlostních služeb nepřinesl. Pásmo 900 MHz by bylo i po refarmingu využíváno primárně pro služby GSM. Naopak, zejména vzhledem k existenci preferenčních kanálů, jejichž distribuce mezi mobilními operátory by refarmingem byla zcela narušena, by refarming přinesl koncovým zákazníkům pouze zhoršení kvality služeb GSM. Kromě toho, refarming velmi fragmentovaného pásma 900 MHz by znamenal nezanedbatelné pracovní vytížení příslušných zaměstnanců mobilních operátorů. Budování sítě LTE v pásmu 800 MHz je spojeno s plněním rozvojových cílů stanovených právě v zájmu urychleného rozvoje a dostupnosti vysokorychlostních datových služeb širokému spektru populace ČR, přičemž zajištění plnění těchto cílů vyžaduje také významné pracovní vytížení pracovníků mobilních operátorů. Protože plnění těchto rozvojových cílů bude soustředěno právě do prvních dvou let (tj. v horizontu 2016), nepovažujeme za rozumné v této době přidávat další náročný úkol, jehož praktický přínos není vůbec zřejmý. Naopak by mohl refarming pásma 900 MHz spíše přinést zpomalení rozvoje vysokorychlostních datových služeb.

Akceptováno.

Text je doplněn upřesněním role Úřadu v čl. 2.1.2 takto:

„Úřad očekává společný návrh uživatelů pásma 900 MHz a promítne změny přidělených kmitočtů do přídělů na základě žádostí operátorů (dle termínu žádosti). Role Úřadu je iniciační, popř. koordinační.“

Zároveň je v čl. 4.5 záměr na uvolnění min. 1200 MHz pro BB upraven takto:

„akceptováním společného návrhu operátorů na provedení refarmingu v harmonizovaném pásmu 900 MHz,“ (letopočet vypuštěn).

7

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.1.1 odst. 1. / Fenomén růstu datového provozu je indikován i v ČR…

Návrh (doplnit odstavec): Růst mobilního datového provozu je v ČR nepříznivě ovlivněn velikostí (poptávkou) trhu a omezenou investiční kapacitou mobilních provozovatelů.

Odůvodnění: Mobilní provozovatelé zatím ani zdaleka nevyčerpali možnosti sítí 3G a projevili menší než předpokládaný zájem o LTE příděly. Proti předpokladům Regulátora na trh také nevstoupil nový LTE provozovatel, a to přesto, že pro nového provozovatele bylo vyčleněno vyhrazené pásmo, jakož i další stimuly zvýhodňující vstup na trh. Tato situace kontrastuje se zjevným nedostatkem kmitočtových pásem pro TV, kde poptávka po kmitočtovém pásmu již dnes překračuje kapacity celoplošných multiplexů.

Úřad konstatuje, že nárůst datového provozu je objektivní skutečností. Informace poskytnuté NIX.CZ korespondují se zprávami v tisku, že v roce 2013 došlo k meziročnímu nárůstu objemu dat u mobilních operátorů o 80-90 %.

8

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.1.1.(410 MHz a 450 MHz) / Tato pásma jsou alternativou k pásmu 800 MHz a jsou vhodná k poskytování celoplošných služeb elektronických komunikací v oblastech s nižší hustotou osídlení.

Návrh (doplnit větu): Tato pásma jsou alternativou k pásmu 800 MHz a jsou vhodná k poskytování celoplošných služeb elektronických komunikací v oblastech s nižší hustotou osídlení. Z tohoto důvodu není vhodný obchodní model pro využití LTE v rurálních oblastech.

Odůvodnění: Pokrytí venkovských oblastí je v tomto kmitočtovém pásmu z ekonomického hlediska neefektivní.

Neakceptováno.

Nelze promítnout vzhledem k technologické neutralitě je uvedení vhodného typu technologie irelevantní. Obchodní modely nejsou předmětem Strategie.

9

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.1.1. (700 MHz)/ Zpřístupnění pásma pro budoucí zavádění sítí IMT je dlouhodobým cílem České republiky v souladu s evropskými harmonizačními záměry.

Návrh (doplnit část věty): Zpřístupnění pásma pro budoucí zavádění sítí IMT je dlouhodobým cílem Evropské komise v návaznosti na evropské harmonizační záměry.

Odůvodnění: Strategický cíl je dán politikou rádiového spektra EK.

Neakceptováno.

Nelze promítnout, protože záměry v UHF pásmu vycházejí jak z cílů EU, tak z národních cílů (státní politiky).

10

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.1.2. (tabulka – 700 MHz)/ Pásmo je přiděleno komprimárně pohyblivé službě (IMT) s účinností po ukončení konference WRC-15. Následně dojde k uvolnění tohoto pásma od služby TV vysílání pro sítě IMT.

Návrh (doplnit větu): Pásmo je přiděleno koprimárně pohyblivé službě (IMT) s účinností po ukončení konference WRC-15. Následně dojde k uvolnění tohoto pásma od služby TV vysílání pro sítě IMT na základě politického rozhodnutí.

Odůvodnění: Postoj Regulátora a rozhodnutí na vládní úrovni může termín digitální dividendy 2 (dále jen „DD2“) zásadním způsobem ovlivnit. Politické rozhodnutí by mělo vzít v úvahu především specifické potřeby ČR, a to vzhledem k penetraci a sledovanosti zemského televizního vysílání a tomu uzpůsobit časování DD2.

Neakceptováno.

Nelze promítnout, protože v současnosti není přijat postup uvolnění pásma; uvolnění pásma na základě politického rozhodnutí se předpokládá na základě závazného nadnárodního a/nebo národního rozhodnutí (viz Tab. 8).

11

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.1.2 (str. 10)/ Během příští dekády v souladu s evropskou harmonizací a požadavky trhu uvolnit pro širokopásmové sítě dalších až 400 MHz spektra.

Návrh (doplnit větu): Během příští dekády v souladu s evropskou harmonizací a požadavky trhu uvolnit pro širokopásmové sítě dalších až 400MHz spektra, a to podle reálného vývoje trhu.

Odůvodnění: Přidělení dodatečných pásem by nemělo být diskriminační a mělo by sledovat objektivní vývoj požadavků národního trhu. Není zjevné, z čeho vyplývá předpoklad, že tato dodatečná pásma jsou předurčena potřebám širokopásmové přístupové sítě.

Akceptováno, do kap. 2.1.2 doplněn text: „a to podle reálného vývoje trhu“. Určující nicméně budou závazná rozhodnutí.

12

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.1.2 (druhá odrážka tabulky (str. 10)/ Spoluúčast ČTÚ při optimalizaci koexistence sítí IMT s dalším využitím spektra, vč. zajištění kompatibility s televizním digitálním vysíláním v pásmu UHF.

Návrh (doplnit větu): Spoluúčast ČTÚ při optimalizaci koexistence sítí IMT s dalším využitím spektra, vč. zajištění kompatibility s televizním digitálním vysíláním v pásmu UHF a s digitálním rozhlasovým vysíláním v L-pásmu po případné implementaci jeho současného využívání pro tzv. podpůrný downlink v mobilních a pevných přístupových sítích.

Odůvodnění: Vzhledem k harmonizaci L pásma pro doplňkový downlink předpokládáme, že tato část kmitočtového spektra bude využita pro IMT přednostně.

Neakceptováno.

Nelze promítnout, protože budoucí zavádění IMT SDL v pásmu L může probíhat postupně a nezávisle např. v jiné (horní) části úseku. Určující bude znění harmonizačního dokumentu.

13

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.3 odst. 1/ …implementace digitálního rozhlasového vysílání nemá dosud stanoven jednotný evropský postup a technologická inovace je podmíněna zájmem trhu.

Návrh (doplnit větu): …implementace digitálního rozhlasového vysílání nemá dosud stanoven jednotný evropský postup a technologická inovace bude podmíněna prokazatelným zájmem trhu, a to na základě schválené národní strategie přechodu na DAB.

Odůvodnění: ČTÚ přistupuje k tomuto řízení, aniž by byly dostatečně známy a osvětleny širší aspekty přechodu na DAB. Přitom v Evropě zatím není znám žádný úspěšný model zavedení DAB (který by nebyl z velké části subvencován vládou). V rozporu se Strategií je nutno upozornit, že nyní

připravované výběrové řízení na celoplošnou DAB síť potřeby trhu neodráží.

Neakceptováno.

Nelze promítnout, protože pro stanovení jednotného přechodu na DAB nebyl v EU shledán důvod.

Stanovování národní strategie rozhlasového vysílání je záležitostí mediální politiky státu, tj. je mimo působnost regulátora elektronických komunikací a rezortu MPO.

Kroky směřující ke zpřístupnění III. pásma oznámil Úřad v 08/2013.

Rozhodnutí o jeho využití náleží komerčním subjektům. Definování veřejné služby a zadání provozovateli veřejnoprávního vysílání a jejich promítnutí do mediální legislativy je mimo působnost rezortu MPO a ČTÚ.

14

ČAEK, APMK

Bod 2.1.2. Cíle a strategie

ČTÚ plánuje do roku 2015 sjednotit doby platnosti vydaných kmitočtových přídělů v pásmu 900 a 1800 MHz.

Tato aktivita vzbuzuje řadu zásadních otázek, díky kterým by bylo vhodnější tuto aktivitu prozatím z návrhu Strategie vypustit.

Jakou konkrétní představu má ČTÚ o obsahu takového návrhu - co by mělo sjednocení doby platnosti znamenat? Považujeme za nepřípustné, aby to znamenalo zkrácení doby platnosti některých stávajících přídělů. Na druhou stranu pokud by tato aktivita měla znamenat obecně prodloužení doby platnosti přídělů (avšak to by se netýkalo jen pásem 900/1800 MHz), jak např. nyní v rámci projednávání uvedeného návrhu Nařízení EU navrhuje Evropský parlament (EP navrhuje dobu platnosti 30 let), je to nepochybně prvek podporující dlouhodobé a strategické investice, což je pozitivní pro spotřebitele a tedy i hospodářskou soutěž.

Doba platnosti kmitočtového přídělu by měla dávat jeho držiteli dostatečnou právní jistotu pro jeho podnikání. Optimální doba platnosti pro kmitočtové příděly je 15 (až 20) let, jak bylo stanoveno i v rámci probíhajícího výběrového řízení na kmitočty v pásmu 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. 

Kromě toho návrh nedává ani žádný logický smysl, když výběrová řízení na kmitočtové příděly se konají v různých časových intervalech a tudíž nelze nikdy zaručit stejnou dobu platnosti pro všechny již vydané a v budoucnu vydávané kmitočtové příděly

Návrh: Z těchto důvodů se jeví jako účelné úmysl ČTÚ na sjednocení doby platnosti vydaných kmitočtových přídělů buď více rozvést, nebo vypustit.

Akceptováno, cíl revidován - viz 4.

15

ČAEK

Bod 2.1.2. Cíle a strategie

Jako jeden ze strategických cílů ČTÚ zmiňuje refarming kmitočtového pásma 900 MHz k umožnění využití ucelených úseků spektra k provozu technologií 4G, a to pravděpodobně i kdyby o něj držitelé přídělů neměli zájem. Tento úmysl není podložen žádnou analýzou potřeby tohoto kroku.

Pokud držitelé přídělu v tomto pásmu nebudou shledávat důvod pro refarming z důvodu stále velkého provozu v GSM sítích, a tudíž nebude na jejich straně existovat potřeba vytvoření ucelených bloků spektra pro LTE sítě (tj. nebude existovat technologická potřeba operátorů v tomto pásmu tento proces provést), pak není žádný důvod refarming provádět resp. administrativně jej vynucovat regulační silou, neboť je spojen s nemalými finančními náklady na straně operátorů.

ČAEK má za to, že v současné době by refarming pásma 900 MHz koncovým zákazníkům žádný posun v rozvoji vysokorychlostních služeb nepřinesl. Pásmo 900 MHz by bylo i po refarmingu využíváno primárně pro služby GSM. Naopak, zejména vzhledem k existenci preferenčních kanálů, jejichž distribuce mezi mobilními operátory by refarmingem byla zcela narušena, by refarming přinesl koncovým zákazníkům pouze zhoršení kvality služeb GSM. Kromě toho, refarming velmi fragmentovaného pásma 900 MHz by znamenal nezanedbatelné pracovní vytížení příslušných zaměstnanců mobilních operátorů. Budování sítě LTE v pásmu 800 MHz je spojeno s plněním rozvojových cílů stanovených právě v zájmu urychleného rozvoje a dostupnosti vysokorychlostních datových služeb širokému spektru populace ČR, přičemž zajištění plnění těchto cílů vyžaduje také významné pracovní vytížení pracovníků mobilních operátorů. Protože plnění těchto rozvojových cílů bude soustředěno právě do prvních dvou let (tj. v horizontu 2016), nepovažujeme za rozumné v této době přidávat další náročný úkol, jehož praktický přínos není vůbec zřejmý. Naopak by mohl refarming pásma 900 MHz spíše přinést zpomalení rozvoje vysokorychlostních datových služeb.

Do Strategie je nutno doplnit skutečnost, že k realizaci refarmingu kmitočtového pásma 900 MHz bude přistoupeno do r. 2016 pouze v případě aktivní žádosti všech operátorů o jeho provedení.

Akceptováno, viz 6 (upřesnění textu).

16

ISP

Jako zástupce několika alternativních operátorů máme z dokumentu rozporuplné pocity. Z našeho pohledu je kladen až příliš velký důraz na rozvoj sítí 4G a 5G. Pro udržení rovnováhy v konkurenčním prostředí považujeme za nezbytné, podporovat i rozvoj regionálních alternativních operátorů.

Vysvětlení – odpovídá skutečnosti, že rozvoj vysokorychlostních sítí je součástí přijaté strategie růstu Evropa 2020. Pozn.: Text Strategie nezmiňuje 5G (realizace sítí 5G se nepředpokládá před r. 2020).

17

TFCZ

Bod 2.1.2. Cíle a strategie

ČTÚ plánuje do roku 2015 sjednotit doby platnosti vydaných kmitočtových přídělů v pásmu 900 a 1800 MHz.

ČTÚ svůj návrh opírá o návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady – Telecoms Single Market. Dokument Strategie správy spektra (dále jen „Strategie“) nemůže v tuto chvíli na tomto pouhém návrhu nařízení stavět, neboť jeho osud je zatím nejistý a jeho konečná podoba a platnost bude až po termínu vydání této Strategie.

Z dokumentu Strategie není absolutně zřejmé, jakou konkrétní podobu by měl tento návrh ČTÚ mít a co by mělo sjednocení doby platnosti znamenat. Doba platnosti kmitočtového přídělu by měla dávat jeho držiteli dostatečnou právní jistotu pro jeho podnikání (např. v rámci probíhajícího výběrového řízení na kmitočty v pásmu 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz byla doba platnosti pro kmitočtové příděly stanovena na 15 let). 

Návrh na sjednocení doby platnosti vydaných kmitočtových přídělů v pásmu 900 MHz a 1800 MHz může být rovněž problémem z pohledu dodržení platných legislativních předpisů.

Kromě toho návrh nedává ani žádný logický smysl, když výběrová řízení na kmitočtové příděly se konají v různých časových intervalech a tudíž nelze nikdy zaručit stejnou dobu platnosti pro všechny již vydané a v budoucnu vydávané kmitočtové příděly.

Návrh společnosti Telefónica:

Z těchto důvodů je nutno návrh ČTÚ na sjednocení doby platnosti vydaných kmitočtových přídělů, pokud má být v dokumentu Strategie zachován, konkrétněji popsat a poté znovu předložit do veřejné konzultace resp. k posouzení odborné veřejnosti.

Akceptováno, cíl revidován, viz 4.

18

TFCZ

Bod 2.1.2. Cíle a strategie

Jako jeden ze strategických cílů ČTÚ zmiňuje provést refarming kmitočtového pásma 900 MHz k umožnění využití ucelených úseků spektra k provozu technologií 4G, a to pravděpodobně i kdyby o něj držitelé přídělů neměli zájem. Tento úmysl není podložen žádnou analýzou potřeby tohoto kroku.

Pokud držitelé přídělu v tomto pásmu nebudou shledávat důvod pro refarming z důvodu stále velkého provozu v GSM sítích a tudíž nebude na jejich straně existovat potřeba vytvoření ucelených bloků spektra pro LTE sítě (tj. nebude existovat technologická potřeba operátorů v tomto pásmu tento proces provést), pak není žádný důvod refarming provádět resp. administrativně jej vynucovat regulační silou, neboť je spojen s nemalými finančními náklady na straně operátorů.

Kromě toho by bylo nutné do plánů na provedení refarmingu rovněž zahrnout postup, jak vyřešit problematiku preferenčních kmitočtů vyčleněných pro jednotlivé operátory.

Návrh společnosti Telefónica:

Do Strategie je nutno doplnit, že k provedení refarmingu kmitočtového pásma 900 MHz bude přistoupeno pouze v případě aktivní žádosti operátorů o jeho provedení.

Akceptováno, viz 6 (upřesnění textu).

19

TFCZ

Bod 2.1.2. Cíle a strategie

Pokud jde o využití kmitočtů mobilními sítěmi určenými pro služby vysokorychlostního přístupu k internetu je situace v kmitočtovém pásmu 1800 MHz zcela odlišná oproti situaci v pásmu 900 MHz. Již v současné době všichni operátoři pásmo 1800 MHz využívají pro budování sítí 4G s technologií LTE a je zřejmé, že potřeby využívání kmitočtů z tohoto pásma budou nadále narůstat. Technologie LTE umožňuje využít šířku kanálu až 2 x 20 MHz v případě, že jde o spojité kmitočtové spektrum. Po dokončení posledního výběrového řízení organizovaného ČTÚ budou jednotlivý držitelé kmitočtů disponovat těmito kmitočtovými příděly v pásmu 1800 MHz:

-          Telefónica Czech Republic, a.s.: 2 x 17 MHz,

-          T-Mobile Czech Republic, a.s.: 2 x 20 MHz,

-          Vodafone Czech Republic, a.s.:2 x 22 MHz.

Veškeré přidělené kmitočty budou u všech tří operátorů spojité, a proto by se mohla otázka refarmingu jevit jako bezpředmětná.

Avšak v pásmu 1800 MHz nadále zůstává i po provedení posledního výběrového řízení nepřiděleno spektrum o celkové velikosti 2 x 15,8 MHz. Toto spektrum nebylo možno ve výběrovém řízení přidělit především z důvodu, že současní držitelé kmitočtů v tomto pásmu byli vyloučeni z možnosti jeho získání. ČTÚ plánuje v průběhu roku 2014 provést další výběrové řízení, v rámci kterého nabídne k prodeji mimo jiné i právě tyto volné kmitočty o velikosti 2 x 15,8 MHz v pásmu 1800 MHz. Je možné opět předpokládat zájem stávajících mobilních operátorů, kteří mají logickou technologickou potřebu získat optimální velikosti svých kmitočtových přídělů pro nově budované LTE sítě (v této souvislosti si je nutno uvědomit, že kromě LTE sítí jsou zde stále provozovány i mobilní sítě 2G využívající technologii GSM).

V hypotetickém případě, že se stávajícím mobilním operátorům podaří získat další kmitočty v pásmu 1800 MHz v rámci nového výběrového řízení v roce 2014, pak bude společnost Telefónica jako jediná v postavení, že takto nově získané kmitočty nebudou tvořit spojité spektrum s jejím stávajícím přídělem kmitočtů. Tato skutečnost, pokud by nebyla ze strany ČTÚ řešena, by mohla společnost Telefónica znevýhodňovat v soutěži na trhu oproti společnostem T-Mobile i Vodafone, které při získání jakýchkoliv dodatečných kmitočtů v pásmu 1800 MHz v rámci nového výběrového řízení vždy vytvoří spojité spektrum spolu se stávajícími kmitočtovými příděly (je zřejmé, že podmínky pro spojité spektrum z proběhlého výběrového řízení budou použity i v rámci nového výběrového řízení). Tato významná disproporce v pásmu 1800 MHz by měla být ČTÚ řešena v rámci nastavení konkrétních podmínek nového výběrového řízení plánovaného k provedení v roce 2014. Pokud výsledkem tohoto nového výběrového řízení bude, že získané kmitočty v pásmu 1800 MHz nebudou tvořit se stávajícími kmitočty, které jsou obsahem předchozích udělených přídělů, spojité spektrum, pak by měli být nabyvatelé nově získaných kmitočtů zavázáni provést refarming veškerých přidělených (tj. i v minulosti) kmitočtů, jenž zajistí spojité spektrum pro všechny držitele kmitočtů v pásmu 1800 MHz do předem definovaného data. Podmínka by měla být definována jako povinnost pro účastníky výběrového řízení a měla by být součástí kmitočtových přídělů v pásmu 1800 MHz udělovaných vítězům výběrového řízení.

Návrh společnosti Telefónica:

Do Strategie doplnit, že pokud po udělení kmitočtových přídělů k využívání zbývajících kmitočtů z pásma 1800 MHz budou existovat u některého z držitelů přídělů nespojité kmitočtové úseky, pak dojde k provedení refarmingu dle podmínek výběrového řízení.

Neakceptováno v této fázi, nelze předjímat výsledek přidělení jen pro stávající operátory. Otázka refarmingu má spojitost s přípravou podmínek a výsledky udělení přídělů ke kmitočtům nepřiděleným v pásmu 1800 MHz v aukci zahájené v roce 2013.

20

TMCZ

REFARMING

Návrh Strategie (m.j. kap. 2.1.2, str. 10) na několika místech počítá s refarmingem pásma 900 MHz nejpozději do roku 2016, aniž by rozkrývala, jak tohoto cíle chce dosáhnout. Společnost TMCZ je názoru, že refarming jakéhokoliv pásma by měl především vzejít z poptávky a potřeb na straně držitelů přídělů. Jelikož benefit z refarmingu není stejný pro všechny zúčastněné, a stejně tak i náklady refarmingu nejsou stejné, měl by být refarming výsledkem vzájemných komerčních dohod účastníků (včetně možných kompenzací), a nikoliv administrativním vynucením ČTÚ. Společnost TMCZ je navíc přesvědčena, že současná platná právní úprava ani neumožňuje vynucení refarmingu rozhodnutím správního orgánu. T-Mobile Czech Republic a.s. 2/5

Návrh TMCZ:

Společnost TMCZ požaduje, aby dokument návrh Strategie upřesnil postup, jakým má být předmětného cíle dosaženo, nebo aby ČTÚ tento cíl zcela vypustil a ponechal jeho další vývoj na trhu a jeho potřebách.

Akceptováno, viz 6 (upřesnění textu).

21

TMCZ

AUKCE ZBÝVAJÍCÍCH KMITOČTŮ

Návrh Strategie zmiňuje ve svých strategických cílech (viz. Kap. 2. 1. 2.) udělení přídělů k využívání zbývajících kmitočtů v pásmu 1800 během r. 2014. Vzhledem k dosud formálně neskončené aukci z roku 2013 považujeme uvedené časování za příliš unáhlené. V tomto ohledu čeká všechny v aukci úspěšné operátory velmi náročné období, nejen na investiční prostředky, ale také na lidské zdroje a je neefektivní odčerpávat síly na další proces udělení práv k využívání spektra.

Návrh TMCZ:

Společnost TMCZ doporučuje, aby ČTÚ průběžně monitoroval zájem o dosud nepřidělené kmitočty z pásma 1800. Jejich přidělení doporučuje TMCZ nejdříve v roce 2016.

Akceptováno částečně, text čl. 2.1.2 upraven – datum se týká jen přípravy výběrového řízení – připomínky k jeho časovému rámci lze uplatnit v konzultaci k jeho návrhu.

22

TMCZ

SJEDNOCENÍ DOBY PLATNOSTI PŘÍDĚLŮ UDĚLENÝCH MOBILNÍM OPERÁTORŮM

Jedním ze strategických opatření je v návrhu Strategie uvedeno sjednocení doby přídělů do r. 2015 (viz. Kap. 2.1.2 Cíle a strategie, str. 10).

Navržené strategické opatření navíc absolutně nekoresponduje s bodem 6.2.1.4., respektive text návrhu strategie nedostatečně rozlišuje v této otázce mezi již udělenými příděly radiových kmitočtů, jejichž změna je možná pouze v souladu §22a Zákona o elektronických komunikacích, a T-Mobile Czech Republic a.s. 3/5 příděly, které budou teprve uděleny, kde stanovením odpovídajících podmínek může dojít ke sjednocení doby platnosti.

Zde považujeme za důležité zdůraznit, že jakákoliv úvaha na toto téma musí respektovat existující práva.

Společnost TMCZ nepovažuje za zcela vhodné, v takovém dokumentu jako je návrh Strategie, odkazovat na právní úpravu, která je teprve ve stádiu schvalování (návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady – the European single market for electronic communications), prochází velmi podstatnými změnami a jejíž schválení se předpokládá nejdříve v 4Q2014/1Q2015.

Pokud se přesto chceme odvolávat na návrh nařízení a čerpat z něj jakousi regulační tendenci, pak musíme zmínit, že i zde je rozlišováno mezi sjednocováním délky trvání práv nově udílených a prodlužováním platnosti stávajících práv.

Návrh TMCZ:

Společnost TMCZ striktně požaduje, aby strategický cíl sjednocení doby přídělů byl dopracován tak, aby bylo jednoznačné, že tento bude plně respektovat již udělená práva k využití spektra. Rovněž princip respektování existujících práv musí být pro vyloučení všech pochybností zmíněn již v rámci národních strategických opatření (kapitola 2).

Akceptováno revizí cíle, viz 4.

23

TMCZ

PŘÍSTUPOVÉ BUŇKOVÉ MOBILNÍ A PEVNÉ SÍTĚ, kap. 2.1.1 – FDD 2.1 GHz (párová pásma FDD)

Poslední větu tohoto odstavce (str. 9) považujeme za nesrozumitelnou: „Změna ve svém důsledku držitelům přídělů mimo jiné přináší možnost obchodovat s částí přídělu.“

Návrh TMCZ

TMCZ požaduje tuto větu vysvětlit.

Akceptováno, doplněna vysvětlivka: „Pásmo je rozhodnutím ECC/DEC(06)01 rozděleno na 12 párových bloků o šířce 4,8 až 5 MHz“.

24

VFCZ

Alokace 1200 MHz pro širokopásmové přístupové sítě: Tento cíl, resp. úkol je dán rozhodnutím EU o programu správy rádiového spektra (rozhodnutí č. 243/2012/EU), kde je v čl. 3 písm. b) uveden úkol určit do r. 2015 alespoň 1200 MHz spektra vhodného k přidělení službám vysokorychlostního přístupu. V návrhu Strategie se však na některých místech uvádí 1200 MHz jako maximum (až) – zejm. v tabulce na str. 35, bod 1.

Společnost Vodafone obecně vyčlenění dalšího spektra zejména pro mobilní služby podporuje. Potřeba dalšího spektra v mobilním světě je dána jednak samotnými specifikacemi nových systémů (např. LTE-A, který by měl pro své nejvyšší rychlosti - Gbit/s - vyžadovat šířky kanálů až 100MHz), a dále rovněž z důvodů zachování předchozích služeb pro stále významnou část zákazníků nelze využít pro nové systémy/služby velkou část stávajícího spektra v užívání. Jak to demonstruje vývoj v ČR, z počátku stačilo mobilním operátorům pásmo 900/1800 (přitom pásmo 900 v rozsahu P-GSM), postupně pak přibyla potřeba dalších kmitočtů pro systémy/služby UMTS a v poslední době LTE. Rozsah spektra potřebného pro jednoho mobilního operátora se tedy z počátečních několika jednotek MHz v párovém spektru pro systém GSM v r. 1996 zvýšil na současných více než 2x 80 MHz pro systémy GSM/UMTS/LTE, případně i CDMA. Celková potřeba spektra se tedy s postupem času zvyšuje, a to ve vztahu k jedné síti, resp. jednomu provozovateli sítě 3G.

Kromě toho je také nutné rozlišovat kvalitu (a hodnotu) spektra vzhledem ke způsobu jeho využití v síti, tj. zda je spektrum vhodné k využití pro celoplošné pokrytí území, nebo je vhodné spíše k posílení kapacitních potřeb v místech s vysokým provozem.

Proto by úvahy o vyčleňování vhodného spektra pro mobilní služby měly být provázeny i tímto aspektem. Navrhujeme vzhledem k terénním podmínkám České republiky používat jako hranici mezi spektrem vhodným pro celoplošné pokrytí a spektrem pro posilování kapacity na úrovni 1 GHz. Spektrum s nižšími kmitočty než 1 GHz je vhodné pro budování celoplošného pokrytí.

Akceptováno, údaje o minimálním objemu spektra 1200 MHz byly sjednoceny.

Vzhledem k tomu, že kategorizaci spektra na celoplošné a kapacitní pokrytí nezavádí zmíněný harmonizační dokument EK a popsané skutečnosti jsou odborné veřejnosti přiměřeně známé, původní text byl zachován.

25

VFCZ

Digitální dividenda II (DD2): Společnost Vodafone vítá otevření tohoto tématu a domnívá se, že kontext (tj. rámec harmonizace zejm. na úrovni EU a důsledky pro televizní pásmo) obsažený v návrhu Strategie je v zásadě dostatečný. Harmonizaci využití spektra pro mobilní širokopásmové služby v pásmu 700 MHz vnímáme jako potřebnou ze dvou aspektů: (i) posílení globální zákaznické zkušenosti – tj. možnost zákazníků využívat při návštěvě jiné země mobilní vysokorychlostní datové služby, aniž by si zákazník musel pořizovat SIM a koncové zařízení v navštívené zemi. Vzhledem k využívání pásma 700 MHz v hlavních regionech s vyspělými telekomunikačními službami (Severní Amerika, JV Asie a Japonsko), je připojení Evropy k využívání tohoto pásma logické a potřebné. (ii) technologický vývoj v mobilních službách. Vzhledem k širokému přijímání rozvojových cílů v oblasti služeb elektronických komunikací na úrovni EU a jednotlivých členských států (cíle zajistit široké populaci připojení o rychlostech 30 Mbit/s či 100 Mbit/s - viz Digital Europe, Digi Česko), které mohou být často splněny především prostřednictvím mobilních sítí, je zřejmé, že v pásmech vhodných k budování sítě pro pokrytí nemusí být ve střednědobém horizontu dostatek volného spektra. Např. pro systém LTE-A jsou uváděny rychlosti až 1 Gbit/s při šířce kanálu 100 MHz (může být použito technologie sdíleného přenosového pásma tzv. carrier aggregation). Pro zajištění požadovaných rychlostí co nejvyššímu počtu obyvatel tak bude potřeba vyčlenit pro jednotlivé mobilní sítě více spektra v části pod 1 GHz1. Pro zajištění politických cílů v oblasti dostupnosti mobilních datových služeb ve vytýčené kvalitě tak stávající objem spektra nemusí být dostatečný.

Pokud jde o kmitočtovou specifikaci DD2, společnost Vodafone podporuje vymezení DD2 v rozsahu 694-790 MHz, jak je i v návrhu Strategie uvedeno na str. 48. Toto vymezení umožní vyčlenit zejména pro mobilní služby spektrum v rozsahu 2x30 MHz. Vodafone rovněž podporuje i specifikaci tohoto rozsahu uvedenou v návrhu Strategie, tj. UL 703-733MHz a DL 758-788 MHz. Tato specifikace odpovídá výstupům pracovních skupin CEPT a dává prostor k využití spektra i jinými službami např. PPDR, viz např. výstup ECC PT1(14)030.

Konečně, pokud jde o harmonogram uvolnění DD2, Vodafone je přesvědčen, že na úrovni EU by měla proběhnout před stanovením jakéhokoliv cílového data určitá koordinace ohledně doby uvolnění DD2 v členských zemích (zahrnující i zohlednění konkrétní situace a možnosti v jednotlivých zemích), aby rozsah jednotlivých okamžiků uvolňování nebyl v různých zemích EU příliš široký.

Úřad informaci akceptuje a prostřednictvím informačního portálu bude nadále průběžně informovat o dalším vývoji při společném evropském řešení pásma 700 MHz.

26

VFCZ

Refarming: Na str. 10 návrh Strategie uvádí jako aktivitu v pásmu 900 a 1800 MHz provedení refarmingu v pásmu 900 MHz, a na str. 31 je uveden předpoklad provedení do konce r. 2016.

Podle přesvědčení společnosti Vodafone není refarming pásma 900 MHz v tuto dobu nijak odůvodněný. Jsme přesvědčeni, že refarming, jehož cílem by bylo uspíšení rozvoje vysokorychlostních služeb, by byl prospěšný, pokud by k němu došlo v r. 2008/9 (kdy o to mj. i společnost Vodafone usilovala, avšak u ČTÚ porozumění nenalezla) a mohl umožnit služby UMTS900 . V současné době je však situace jiná - mobilní operátoři budou mít po přidělení kmitočtů z loňské aukce k dispozici kmitočty v pásmu 800 MHz, které budou plně využity pro poskytování vysokorychlostních datových služeb (LTE). Refarming pásma 900 MHz by tedy koncovým zákazníkům žádný posun v rozvoji vysokorychlostních služeb nepřinesl a pásmo 900 MHz by bylo i po refarmingu využíváno primárně pro služby GSM. Naopak, zejména vzhledem k existenci preferenčních kanálů, jejichž distribuce mezi mobilními operátory by refarmingem byla zcela narušena, by refarming přinesl koncovým zákazníkům pouze zhoršení kvality služeb GSM. Kromě toho, refarming velmi fragmentovaného pásma 900 MHz by znamenal nezanedbatelné pracovní vytížení příslušných zaměstnanců mobilních operátorů. Vzhledem k tomu, že budování sítě LTE v pásmu 800 MHz je spojeno s plněním rozvojových cílů stanovených právě v zájmu urychleného rozvoje a dostupnosti vysokorychlostních datových služeb širokému spektru populace ČR, přičemž zajištění plnění těchto cílů vyžaduje také významné pracovní vytížení pracovníků mobilních operátorů. Protože plnění těchto rozvojových cílů bude soustředěno právě do prvních dvou let (tj. v horizontu 2016), nepovažujeme za rozumné v této době přidávat další náročný úkol, jehož praktický přínos není vůbec zřejmý. Naopak by mohl refarming pásma 900 MHz spíše přinést zpomalení rozvoje vysokorychlostních datových služeb.

Společnost Vodafone proto nepodporuje záměr provést refarming pásma 900 MHz v horizontu 2016. Je však zřejmé, že v dlouhodobějším výhledu k refarmingu tohoto pásma dojít musí.

Je však překvapivé, že návrh Strategie, ačkoliv zmiňuje refarming pásma 900 MHz, vůbec nezmiňuje refarming pásma 1800 MHz, který naopak by mohl mít význam pro poskytování vysokorychlostních služeb vzhledem k možné fragmentaci pásma vzniklé po uvažovaném výběrovém řízení na přidělení nerozdělených kmitočtů v pásmu 1800 MHz. Refarming v pásmu 1800 MHz se tak jeví potřebnější než v pásmu 900 MHz.

Akceptováno, viz 6 (upřesnění textu).

K pásmu 1800 MHz viz 19.

27

VFCZ

Sjednocení doby platnosti přídělů: Návrh Strategie obsahuje jako jednu za aktivit pro pásma 900/1800 MHz i „návrh sjednocení doby platnosti přídělů“, s odkazem na projednávaný návrh Nařízení EU o jednotném telekomunikačním trhu a předpokladem uskutečnění do r. 2015. Tato aktivita vzbuzuje řadu zásadních otázek, díky kterým by bylo vhodnější tuto aktivitu prozatím z návrhu Strategie vypustit.

Jakou konkrétní představu má ČTÚ o obsahu takového návrhu a co by mělo sjednocení doby platnosti znamenat? Považujeme za nepřípustné, aby to znamenalo zkrácení doby platnosti některých stávajících přídělů. Na druhou stranu pokud by tato aktivita měla znamenat obecně prodloužení doby platnosti přídělů (avšak to by se netýkalo jen pásem 900/1800 MHz), jak např. nyní v rámci projednávání uvedeného návrhu Nařízení EU navrhuje Evropský parlament (EP navrhuje dobu platnosti 30 let), je to nepochybně prvek podporující dlouhodobé a strategické investice, což je pozitivní pro spotřebitele a tedy i hospodářskou soutěž.

Akceptováno, cíl revidován - viz 4.

28

VFCZ

Výběrové řízení 1800/2600 MHz: Na základě informací obsažených v návrhu Strategie očekáváme, že bude v následujících měsících zahájena diskuse o podmínkách tohoto výběrového řízení. Návrhy a připomínky proto budeme soustřeďovat do této konzultace a nyní se jen omezíme na vyjádření předpokladu, že součástí nastavení podmínek bude i jejich dostatečné odůvodnění.

Úřad potvrzuje předpoklad respondenta.

WiFi, FWA

29

MD

návrh na doplnění 6.4.4.1. I přes sílící tendence o rozšiřování kapacit pro širokopásmové připojení (především Wi-Fi), je třeba zachovat využití pásma 5350 – 5470 MHz pouze pro služby družicového průzkumu Země (např. radarové mapování). Zdůvodnění: Důvodem je nejen zachování kontinuity těchto služeb, ale i garance jejich kvality, neboť v případě venkovního použití RLAN (konkrétně Wi-Fi) hrozí interference se stávajícímu službami pozorování Země a razantní snížení výkonu družicových radarů a kvality poskytovaných služeb. A to především s ohledem na neexistující garanci omezení využití Wi-Fi v tomto pásmu pouze v uzavřených prostorách. V současné době je na oběžné dráze několik družic, které toto pásmo využívají a další družice jsou v přípravě či těsně před vypuštěním (např. Sentinel 1). Mimo jité tedy hrozí i to, že tyto investice v řádu mld. EUR budou zmařeny. Jak palčivý a dlouhodobý problém by rozšíření Wi-Fi do pásma 5350 – 5470 MHz znamenalo je patrné v případě interferencí signálu Wi-Fi a meteorologických radarů. Dále navrhujeme článek 6.4.4.1. rozšířit v části, která pojednává o ITS, o odkazy na rozhodnutí a doporučení ECC (ECC/DEC/(02)01, ECC/DEC/(08)01 a ECC/REC/(08)01) tak aby byla zajištěna kompatibilita s plánovanými i současnými systémy ITS v příslušných pásmech. Dále navrhujeme monitorovat studie CEPT (na základě rozhodnutí EK) v pásmech 5350 – 5470 MHz a 5725 – 5925 MHz, kde zvláště druhé pásmo může ovlivnit použití kooperativních (spolupracujících) ITS systémů.

Akceptováno z hlediska budoucího zajištění nerušeného provozu družicového průzkumu Země. Požadavek na exkluzivní využití pásma pro družicový průzkum Země však není Úřad oprávněn akceptovat. Postupoval by proti EK, která vydala mandát CEPT k přípravě podmínek sdílení. Úřad se bude řídit závaznými dokumenty EU, které budou pro toto pásmo přijaty.

30

MD

Zásadní připomínka:

1. Str. 12, kapitola 2.2 Bezlicenční využití přístupovými sítěmi FWA/BWA vč. Hifi Podkapitola 2.2.2. Cíle a strategie ve 2. odrážce řeší pouze elektronické mýtné pro pásma 5 795 –5 815 MHz (5,8GHz). Postrádáme však řešení pro pásma 5875 – 5905 MHz vyhrazené pro bezpečnostní aplikace v ITS nebo 5855 – 5875 MHz určené pro ITS aplikace (obecně 5,9 GHz). Zdůvodnění: Podle Rozhodnutí Evropské komise č. 2008/671/ES ze dne 5. srpna 2008 o harmonizovaném využívání rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 875 – 5 905 MHz pro aplikace inteligentních dopravních systémů (ITS). Rozhodnutí je podle čl. 5 přímo závazné pro Českou republiku jakožto členský stát EU. Česká republika je tak povinna podle čl. 3 odst. 1 Rozhodnutí Komise vymezit kmitočtové pásmo 5 875 – 5 905 MHz pro inteligentní dopravní systémy a v nejkratší přiměřené době po vymezení zpřístupnit toto kmitočtové pásmo pro nevýhradní využívání. Na národní úrovni existuje podzákonný právní předpis, který upravuje problematiku přidělování a využívání kmitočtových pásem. Jedná se o Vyhlášku č. 105/2010 Sb., o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka). Vyhláška je v souladu s výše jmenovaným Rozhodnutím Komise, když v pásmu 5 875 – 5 905 MHz nestanoví žádné konkrétní využití. Členské státy musí držet používání pásma 5875-5905 MHz pod kontrolou, a podávat zprávu o svých zjištěních Komisi za účelem umožnění přezkumu rozhodnutí o přidělování spektra, je-li to nezbytné. Proto se mandát M/453 soustřeďuje zejména na vývoj norem pro Kooperativní systémy v rámci přiděleného spektra 30 MHz (tedy mezi 5 875 – 5 905 MHz) zajišťující potenciál pro celoevropské nasazení a interoperabilitu. Rovněž Komise elektronických komunikací (Electronic Communication Committee (ECC) při Konferenci evropských správ pošt a telekomunikací CEPT (European Conference of Postal and Telecommunication Administrations) vydala rozhodnutí o vyhrazení stejného 30 MHz spektra pro aplikace související s bezpečností provozu na pozemních komunikacích. Rozhodnutí Evropské komise je povinné pro všech 27 členských států EU a také je zavedeno státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), nakonec je využívání tohoto kmitočtového pásma pro 48 členských států CEPT dobrovolná. Přijaté rozhodnutí ECC o harmonizovaném využití pásma 5 875 až 5 925 MHz rovněž akcentuje nutnost harmonizovaného spektra v celé Evropě, tedy i mimo EU a přispět tak ke zvýšení bezpečnosti provozu na silniční síti (pozemních komunikacích). Rozhodnutí ECC navíc definuje, že aplikace ITS pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích jsou ty, jejichž cílem je snížit počet smrtelných dopravních nehod nebo nehod (kterým by mohlo být zabráněno) při použití komunikace vozidlo-vozidlo nebo vozidlo-(zařízení umístěné na) infrastruktura. Jelikož tyto aplikace poskytují komunikaci do a z mobilních jednotek, jsou považovány z hlediska rádiových služeb jako aplikace v Mobilní Službě, která je primární radiokomunikační službou se zvýšenou kompatibilitou a ochranou v ITU Regionu 1. Kromě 30 MHz v rozmezí 5 875 až 5 905 MHz zvažuje rozhodnutí ECC také možnost budoucího rozšíření 20 MHz v pásmu 5 905 až 5 925 MHz, ačkoliv ITS aplikace v tomto pásmu by mohly být náchylné k interferenci s pevnými službami, které jsou provozovány v blízkých frekvencích nad 5 925 MHz. Dále doporučení ECC zpřístupňuje 20 MHz frekvenční spektrum v pásmu 5 855 – 5 875MHz všem aplikacím ITS, včetně aplikací netýkajících se bezpečnosti (dopravního provozu). Toto frekvenční pásmo je rovněž zpřístupněno pro ISM aplikace (průmyslové, vědecké a zdravotnické aplikace). CEPT dále uvádí, že je nutné zajistit volný oběh a použití zařízení ITS, která spadají do předmětu ustanovení rozhodnutí o spektru. Zařízení ITS ve vozidle (vozidlové jednotky) by měla být dle ECC osvobozena od jednotlivých licencí, ale jednotky na straně infrastruktury mohou podléhat licenčnímu režimu, aby bylo možné koordinovat koexistenci jednotek od různých operátorů. ECC výslovně vyvolává potřebu standardizace rádiových zařízení a komunikačních protokolů k zajištění přeshraniční interoperability pro různé aplikace ITS. Další hlavní pásma alokovaná v ITS (v rozhodnutí ES 2006/771/ES o zařízení s krátkým dosahem, a v rozhodnutích ES 2004/545/ES a 2005/50/ES o vozidlových radarech krátkého dosahu), jsou následující: o 5 795 – 5 815 MHz (známé jako 5,8 GHz). Primárně slouží pro zařízení výběru mýtného, přibližně 40 milionů tagů v každodenním použití po celém světě. Jedná se o střed pásma ISM, takže je k dispozici i omezená ochrana. Blízkost k pásmu 5,8 GHz ale může vést k problémům s přeslechy a rušením o 63 – 64 GHz. Nutné pro dosažení nízké latence / vysoké spolehlivosti řídící komunikace mezi vozidly (např. platooning a automatizované řízení). V současnosti jsou dostupné pouze testovací prototypy, čeká se na vyspělejší technologii. O Spektrum 24 GHz je v současnosti vyčleněno pro automobilové radary krátkého dosahu, ale s požadavkem aby se v dlouhodobém horizontu přesunuly do pásma 79 GHz. o ITS-G5B: pásmo vyhrazené pro normální aplikace ITS v pásmu 5,855 GHz až 5,875 GHz. o ITS-G5C: pásmo vyhrazené pro ostatní ITS aplikace v pásmu 5,470 GHz až 5,725 GHz. Návrh na doplnění: „Z výše uvedených důvodů navrhujeme rozšíření podkapitoly 2.2.2. Cíle a strategie o nový cíl standardizace rádiových zařízení a komunikačních protokolů k zajištění přeshraniční interoperability pro různé aplikace ITS“.

Požadavek na podporu rozvoje zařízení ITS, tj. zařízení z kategorie SRD (zařízení krátkého dosahu) je akceptován a je již v přiměřeném rozsahu popsán v kap. 6.4.1 a 6.4.4.2. Přesnější národní záměry není možno v současnosti formulovat vzhledem k probíhajícím analýzám dalšího možného využití pásma 5 GHz, zadaných EK. K záměru implementace ITS lze přistoupit po přijetí příslušných harmonizačních (-ího) dokumentů (-u) v EU.

31

ABAK Újezd_net ÚVT

ALCOMA

Pásmo 5GHz je pro nás zásadní a 255MHz pásma s 10/20/40 MHz šířkou pásma je naprosto nedostatečné a nevyhovující pro vysokorychlostní internet. Přitom jde mnohdy o jediný možný způsob distribuce všech služeb. Sítě v pásmu 3,5 GHz jsou již v některých regionech rozebrány, jinde se pro jejich cenu distribuce pomocí tohoto pásma ekonomicky nevyplácí. Další rozšíření k pásmu 5.8GHz a 5.15 GHz by vyžadovalo samostatné VO, které by mělo rozumnými mechanismy zamezit chaotickému nasazování i neschválených technologií. Navrhujeme vytvoření samostatného VO s širokou diskuzí k tématu na veřejných místech.

Návrh na změny podmínek využití pásma 5 GHz není možno realizovat,  nelze stanovit podmínky odlišně od závazných harmonizačních dokumentů.

Evropský záměr rozšíření pásma 5 GHz o úseky pro WiFi je v textu dostatečně popsán v čl. . 6.4.4.1. Implementace do podmínek využití spektra v ČR může proběhnout až po přijetí jednotného evropského řešení. Charakter výsledných provozně technických podmínek není možno v současnosti predikovat. Návrhy jsou teprve projednávány na úrovni CEPT a ITU-R s cílem mj. stanovit provozně technická kritéria k vyloučení provozních nekompatibilit.

32

APMS

Bod 2.2.1. Bezlicenční využití přístupovými sítěmi FWA/BWA vč. WiFi – současný stav Strategie opomíjí úmysl Evropské komise harmonizovat pásmo 5150 MHz – 5925 MHz pro WiFi. Radio Spectrum Committee již připravil pracovní dokument: Draft Mandate to CEPT to study and identify harmonised compatibility and sharing conditions for Wireless Access Systems including Radio Local Area Networks in the bands 5350-5470 MHz and 5725-5925 MHz ('WAS/RLAN extension bands') for the provision of wireless broadband services.

Vysvětlení – zadání mandátu EK směřuje k identifikaci podmínek za kterých je možno pásmo pro RLAN rozšířit. Záměr a věcné souvislosti jsou již v návrhu popsány (6.4.4.1).

33

ČAEK

Bod 2.2.1. Bezlicenční využití přístupovými sítěmi FWA/BWA vč. WiFi – současný stav Strategie opomíjí úmysl Evropské komise harmonizovat pásmo 5150 MHz – 5925 MHz pro WiFi. Radio Spectrum Committee již připravil pracovní dokument: Draft Mandate to CEPT to study and identify harmonised compatibility and sharing conditions for Wireless Access Systems including Radio Local Area Networks in the bands 5350-5470 MHz and 5725-5925 MHz ('WAS/RLAN extension bands') for the provision of wireless broadband services. Do Strategie doplnit plán Evropské komise na harmonizaci pásma 5150 MHz – 5925 MHz pro WiFi.

Viz 32.

34

ČTKK

Podle všech dostupných prognóz objemu datového provozu bude do budoucna stoupat koncovými uživateli požadovaný objem přenesených dat, a to exponenciálně. Takový nárůst datového objemu je za hranicemi technických možností současných přístupových sítí, které proto potřebují rozšíření jejich současných přídělů spektra.

ČTKK vnímá veskrze pozitivně uvolnění značné části spektra pro širokopásmové mobilní přístupové sítě, kterým Strategie správy spektra do budoucna vyhrazuje rozsah nových 400 MHz. Strategie však zcela odhlíží od potřeb pevných přístupových sítí. Tyto technologie (zejména WiFi) přitom představují jeden ze zcela stěžejních prvků zpřístupnění služeb ICT koncovým uživatelům – těmito technologiemi je připojeno k internetu více než 34% přípojek v pevném místě v celé ČR, přičemž zejména v segmentu domácností mimo městské aglomerace je jejich podíl ještě výrazně vyšší. Nahrazení role WiFi přístupových sítí v přístupu k internetu v ČR jinou technologií není ve střednědobém horizontu myslitelné.

Ačkoliv potřeba nových kmitočtů platí i pro pevné přístupové sítě, Strategie příděly žádných nových kmitočtů v tomto směru nepředpokládá. Vzniká tak poměrně nesystémová a především protisoutěžní nerovnováha mezi mobilními a pevnými přístupovými sítěmi, kdy přístupové sítě v pevném místě budou do budoucna značně konkurenčně znevýhodněny. Takové řešení není v souladu s obecným požadavkem na technickou neutralitu při regulaci ICT. Pro srovnání lze poukázat na skutečnost, že Strategie správy spektra operuje ve střednědobém horizontu pro mobilní přístupové sítě s celkovým frekvenčním rozsahem 1256 MHz, kdežto pro pevné přístupové sítě ponechává pouze současných 538 MHz (v pásmech 2,4 a 5 GHz).

Naplnění cíle b) dokumentu „Digitální Česko v. 2.0 Cesta k digitální ekonomice“ 1) si bez podpory pevných přístupových sítí nelze reálně představit. Případná technologická omezení sítí WiFi by zhoršila parametry připojení třetiny domácností k Internetu, čímž by se Česká republika od shora uvedeného cíle znatelně vzdálila. Z výše uvedených důvodů navrhujeme ve Strategii správy spektra vymezit úsek spektra, který bude jako dodatečný příděl určen k podpoře pevných přístupových sítí.

Souhlas s rolí pevných přístupových sítí pro vysokorychlostní komunikace a to v bezlicenčních i licencovaných pásmech.

Pro sítě WiFi jsou zvažovaná pásma již uvedena (kap. 6.4.4).

Viz též 31.

Licencovaná pásma budou součástí harmonizovaně zpřístupněného spektra v úhrnném objemu min. 1200 MHz podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2012/243/EU.

Úřad dále dne 29. 4. 2014 zveřejnil návrh základních principů využití pásma 3,6–3,8 GHz sítěmi MFCN, které zahrnují také pevné přístupové sítě.

35

GRAPE SC

Pásmo 5GHz je pro většinu alternativních operátorů vnímáno jako zcela zásadní pro rychlé a dostupné budování přístupových sítí bez ohledu na lokalitu. Dle současného znění VO-R/12 lze využít 255MHz pásma s max. šířkou kanálu 40MHz. O současném stavu tohoto pásma není potřeba diskutovat. Proto si myslíme, že by mohlo dojít k rozšíření na obě strany spektra, avšak za zcela jiných podmínek, které by měly nově uvolněné pásmo ochránit před neefektivním využitím. Proto by bylo vhodné navrhnout pro tato pásma přísně specifikované podmínky.

Viz 31.

36

ISP

-str. 56- a další strany -18 a 12- Pásmo 5 GHz je zcela zásadní pro další rozvoj vysokorychlostních služeb v segmentu malých ISP. Operátoři jej používají jako pásmo přístupových sítí ve všech oblastech. Jde o dostupný způsob distribuce služeb. Současní využití se ovšem omezuje podle VO_12 na 255 MHz pásma, s 10/20, eventuálně 40 MHz šp. Současné využití je technologicky neutrální, nejvíce používané TDD spoji.

Viz 31.

37

ISP

Další rozšíření k pásmu 5,8 GHz a směrem dolů 5,150 GHz by si vyžadovalo samostatné VO. Autorizace by podle našeho názoru měla obsahovat mechanismy, které zamezí chaotickému nasazování i neschválených technologií. Navrhované mechanismy by měly být k diskuzi při tvorbě VO.

Viz 31.

38

RIO Media

K č l. 2. 2. 1.

Doporučuje se zvážit a veřejně komunikovat, zda příležitostné rušení provozu meteoradarů přístupovými systémy v pásmu 5 GHz skutečně plně naplňuje znaky harmful intereference škodlivého rušení" dle RŘ . Současně zdůrazňujeme, že urychlené provedení opatření v pásmu 5 GHz dle dokumentu (viz rovněž bod. 4 připomínek RIO Media) může výrazně omezit aktuální kolize mezi přístupovými systémy a meteoradary.

Akceptováno jako podnět pro zvýšení komunikace s odbornou veřejností, součástí záměru řešit situaci v pásmu 5 GHz je příprava informačních a konzultačních seminářů.

Rušení meteorologických radarů je nepřípustné globálně. Vzájemné postavení s RLAN upravuje Rezoluce 212 (WRC-2012).

39

RIO Media

K čl. 2. 2. 1.

S využitím stávajících pozitivních zkušeností z provozu přístupových sítí pro připojení k internetu v pásmu 5 GHz se doporučuje urychlení plánovaného rozšíření pásma 5GHz a úprav limitů vyzářeného výkonu, a to efektivně v etapách ještě před doručením výsledků studií prováděných na základě mandátu EU.

Viz 31.

40

RIO Media

Společnost indikuje zájem o využívání všech dalších postupně uvolňovaných kmitočtových  pásem pro rádiový přístup, provozovaných zejména na základě VO či VO s registrací.

Vzato na vědomí, nevede na úpravu textu.

Viz též 31.

41

ČTTK

1. Navrhujeme změnit kapitolu 2.2 Strategie správy spektra tak, že nově bude předpokládat umožnění využití dalších rozsahů v pásmu 5 GHz (např. 5,1 GHz a 5.8 GHz) technologií WiFi pro připojení v pevném místě. U pásma 5,1 GHz navrhujeme povolení užití tohoto pásma i mimo budovy. U pásma 5,8 GHz navrhujeme umožnit sdílení tohoto pásma s MD na základě aktivní činnosti regulátora v procesu koordinace s MD, nikoli jen předpokládaným pasivním čekáním na kroky ze strany MD.

2. Navrhujeme změnit kapitolu 2.2 Strategie správy spektra tak, že pásmo 5,9‑6,4 GHz bude určeno pro pevné přístupové sítě na základě VO nebo tzv. lehké licence.

Viz 31.

42

TFCZ

Bod 2.2.1. Bezlicenční využití přístupovými sítěmi FWA/BWA vč. WiFi – současný stav

Strategie opomíjí úmysl Evropské komise harmonizovat pásmo 5150 MHz – 5925 MHz pro WiFi.

Radio Spectrum Committee již připravil pracovní dokument: Draft Mandate to CEPT to study and identify harmonised compatibility and sharing conditions for Wireless Access Systems including Radio Local Area Networks in the bands 5350-5470 MHz and 5725-5925 MHz ('WAS/RLAN extension bands') for the provision of wireless broadband services.

Návrh společnosti Telefónica:

Do Strategie doplnit plán Evropské komise na harmonizaci pásma 5150 MHz – 5925 MHz pro WiFi.

Viz 32.

43

VFCZ

Využití necivilní části spektra: Společnost Vodafone obecně podporuje zvýšení efektivity využití pásma určeného k využití zejména ministerstvem obrany. V současné době nám jsou známy pouze aktivity Velké Británie směřující k pokusu harmonizovat část spektra nyní vyhrazeného necivilnímu využití, konkrétně část 2,7-2,9 GHz, kterou plánuje britské ministerstvo obrany uvolnit. Protože se jedná o spektrum navazující na pásmo 2600 MHz určené primárně pro 4 G služby (LTE), máme za to, že by ČR mohla zvážit podporu této aktivitě Velké Británie.

Vzhledem ke komplikované kompatibilitě s dalšími službami (problematické sdílení s radiolokací a radionavigací) není v současnosti dosud nalezena v Evropě shoda na budoucím určení pásma 2,7 GHz pro mobilní nebo pevné přístupové sítě.

R a TV vysílání

44

MPO

6.4.2. Televizní zemské vysílání (jednosměrné sítě)

Je nevhodné ve strategii správy spektra, kdy není účelem řešit jiné platformy, jako je kabel a optika, řešit kompresní metody videosignálu. Navíc jsou omylem uvedeny i kompresní metody vhodné zejména pro mobilní služby u služeb, kterým nepřísluší.

Akceptována připomínka, že možné kompresní metody zdrojového kódování nesouvisejí s podmínkami využití spektra. Z tohoto důvodu jsou kompresní formáty uvedeny v příloze Strategie jako možné varianty s dopadem na přenosovou kapacitu, která ovlivňuje požadavky na spektrum. Připomínka nevede k potřebě úprav textu.

45

MPO

Ve strategii je nutné jednoznačně stanovit, jak bude řešen úbytek TV kanálů z pásma 700 MHz, a zda zachovat stávající počet multiplexů zaváděním technologie DVB-T2. Místo toho je položena celá řada otázek. 

Akceptována potřeba znalosti řešení kmitočtového uspořádání. Vzhledem k počátečnímu stadiu diskuse k možným  scénářům dalšího vývoje vč. technologické migrace a souvislostí s budoucím zpřístupnění pásma 700 MHz pro mobilní službu není možné ve Strategii uvést přesnější závěry shodně přijaté všemi zainteresovanými subjekty.

Viz též 51.

46

ČRa, CDG

Dokument „Návrh Strategie správy spektra“ (dále jen 3S) je v zásadním rozporu se zadáním státní politiky Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice, přijatou usnesením vlády z 20. března 2013, konkrétně s opatřením č. 5, a to z důvodu zřejmé a prokazatelné snahy o oslabení a případně destrukci digitální terestrické televizní platformy (dále jen DTT), a to se závažnými sociálně ekonomickými dopady na diváky a posluchače. Zřejmým dokladem této nepochopitelné a ničím nepodložené snahy oslabit pozice zemského vysílání je, že ČTÚ jako jediný z 21 evropských regulátorů požaduje pro UHF v ČR pouze 224 MHz spektra v UHF pásmu. A to přesto, že na rozdíl od většiny zemí je v ČR DTT primární distribuční platformou (>55% všech domácností využívá DTT) pro příjem televizního vysílání, a to včetně veřejnoprávní televize. Upozorňujeme, že i země s výrazně nižší DTT penetrací (jako například Spolková republika Německo s 5% podílem DTT), jakož i všichni sousedé ČR nárokují pro DTT frekvenční spektrum o rozsahu 320 MHz. Dokument 3S proto není v souladu s cíli národní politiky v oblasti bezdrátových komunikací, a to hlavně v oblasti DTT a jeho případné přijetí ve stávající podobě by přineslo vážné sociálně ekonomické důsledky pro obyvatelstvo.

Komentář vychází z mylného výkladu účelu dotazníkového průzkumu ITU. Rolí ITU je stanovovat pravidla pro jednání států ve vzájemném styku. Způsob využití spektra na území konkrétního státu je v jeho výlučné pravomoci, vyjma situace, kdy určité pravomoci postoupil, což je případ EU. Rozhodnutí přijaté WRC-12 a předmět rozhodování WRC-15 jsou popsány v čl. 6.4.2.3.  Technické podmínky budoucího užití pásma 700 MHz vyjdou z jeho připravované harmonizace. Způsob jeho budoucího využití je předurčen ustanovením dosáhnout úhrnného objemu 1200 MHz spektra pro vysokorychlostní přístupové sítě v Evropským parlamentem a Radou přijatém rozhodnutí o vytvoření programu politiky rádiového spektra (2012/243/EU).

Uvolnění pásma 700 MHz od televizního vysílání se bude týkat všech členských států EU. S ohledem na různou výchozí situaci v členských státech lze očekávat, že otázka stanovení závazného termínu uvolnění pásma 700 MHz bude předmětem obsáhlé politické diskuse.

S uvolněním pásma 700 MHz počítají i země, kde terestrické vysílání má rovněž významný rozsah (jako jsou UK a Francie), a to národním politickým rozhodnutím, přijímaným v předstihu před vypracováním závazného dokumentu EU. Taková rozhodnutí již přijalo i Finsko a Švédsko.

Není proto důvodné označovat uvolnění pásma 700 MHz za destrukci terestrické platformy. Lze nadále využívat 28 TV kanálů.

47

ČRa, CDG

Způsob využití spektra má významný sociální aspekt, o kterém je rozhodováno na politické úrovni, a proto ČTÚ nemůže jednostranně a proti objektivním potřebám trhu deformovat způsob využití spektra, které je každý den využíváno většinou obyvatel v České republice prostřednictvím DTT. Zemská platforma navíc vykazuje rostoucí penetraci, přičemž se zároveň zvyšuje průměrně strávený čas sledováním TV vysílání. Tato fakta jednoznačně ukazují potřebu trhu a podtrhují sociálně ekonomický význam platformy pro zajištění pohodlného dostupu obyvatelstva k informacím, zábavě a vzdělání. ČTÚ definuje budoucí využití UHF pásma, přestože na evropské úrovni doposud k žádné dohodě nedošlo. ČTÚ tak předjímá budoucí rozhodnutí ohledně UHF pásma a Digitální Dividendy II. Evropská komise (dále jen EK) teprve 13. ledna 2014 formálně zahájila činnost Poradní skupiny na budoucí využití UHF pásma pod vedením pana Pascala Lamy a záštitou Vice-Presidentky EK Neelie Kroes s odpovědností za Digitální Agendu, jejíž výsledky budou dostupné nejdříve v červenci 2014. Na národní úrovni doposud nebyla zahájena činnost pracovní skupiny pro přechod na digitální TV vysílání nové generace DVB-T2, jejíž výsledek bude mít vliv na definování požadavku na využití UHF pásma. Určení budoucího využití UHF pásma nemůže definovat jen ČTÚ bez národního politického a odborného rozhodnutí a také bez evropské harmonizace, která doposud neproběhla.

Komentář potvrzuje, že Úřad nemůže nyní předjímat detaily budoucího užití UHF pásma. Úřad v návrhu Strategie uvádí aktuální výčet relevantních skutečností, zejména spojených s technickým řešením budoucího využití pásma 700 MHz.

Otázka budoucnosti pásma celého pásma UHF je teprve ve stádiu hypotéz a je tedy mimo působnost Strategie.

48

ČRa, CDG

ČTÚ ve svém návrhu dokumentu 3S argumentuje alternativními platformami (satelit, kabelové televize, IPTV), které mohou převzít roli DTT. Pokud by ČTÚ svým dalším postupem znemožnil další rozvoj DTT platformy, znamenalo by to zpoplatnění televizního příjmu pro všechny obyvatele v ČR, a to především sociálně slabých vrstev obyvatel, protože pouze DTT je pro koncové spotřebitele zcela bezplatná. Na rozdíl od zemského vysílání se konkurenční platformy stávají pro své zákazníky rok od roku dražší a v důsledku toho dochází k odlivu zákazníků k zemskému vysílání. Pro veřejnoprávní TV poskytovatele by to znamenalo ztrátu kontroly nad celoplošnou distribuční sítí a plnou závislost na komerčních provozovatelích. Distribuce TV vysílání prostřednictvím paketových sítí by znamenala investice do nových optických a IMT sítí v řádu desítek miliard korun, které bude muset někdo zaplatit. Pokud by byl dokument akceptován v jeho stávající podobě, ve svých důsledcích by to znamenalo zpoplatnění příjmu TV (a rozhlasu) pro domácnosti.

Úřad sdílí názor na význam terestrické platformy a podporuje její rozvoj.

Text Strategie nikde neobsahuje ani záměr útlumu stávajícího rozsahu celoplošného vysílání, ani předpoklad kompletního přechodu distribuce TV obsahu výlučně do IP sítí.

49

ČRa, CDG

ČTÚ v dokumentu 3S plánuje vytvořit podmínky pro rozvoj digitálního rozhlasové a multimediálního jednosměrného vysílání (dále jen DAB/DMB). Mezi tyto podmínky ČTÚ řadí přípravu a provedení výběrového řízení na udělení přídělů a vyhrazení kmitočtů pro ČRo. Tento postup ČTÚ však shledáváme za bezkoncepční a zcela opomíjí nutnost liberalizace rozhlasového trhu, která doposud neproběhla a je pro rozvoj DAB/DMB naprosto klíčová. Jak komerční, tak veřejnoprávní provozovatelé rozhlasového vysílání jsou stávající legislativou omezeni ve své působnosti například počtem vysílaných celoplošných kanálů a ČRo navíc nemožností získat vlastní veřejnoprávní DAB/DMB multiplex. Nositelem digitalizace rozhlasového vysílání je ze zákona ČRo, který musí mít vytvořeny podmínky pro získání vlastního veřejnoprávního DAB/DMB multiplexu ještě před nástupem DAB komerčního vysílání. V opačném případě (jak navrhuje dokument) by ČRo byl jakožto veřejnoprávní rozhlas znevýhodněn proti komerčním subjektům, což je zjevně neakceptovatelné. Proto ještě před konáním výběrového řízení na udělení DAB/DMB přídělů musí být rozhlasový trh plně liberalizován. Změna příslušné legislativy musí být součástí širšího plánu digitalizace rozhlasového vysílání, na kterém by se měly podílet všechny zainteresované subjekty: stát (ČTÚ, MPO, MK), ČRo, komerční provozovatelé rozhlasového vysílání, operátoři sítí, vývojáři aplikací, výrobci a prodejci spotřební elektroniky a aut, atd. Teprve poté lze přistoupit k výběrovému řízení pro DAB. Plán digitalizace není doposud připraven a výběrové řízení na udělení přídělů je proto předčasné.

Úřad je názoru, že zpřístupnění spektra pro DAB/DMB povede k liberalizaci rozhlasového vysílání a nevede na potřebu úprav Strategie.

Záměry k III. pásmu Úřad zveřejnil v 08/2013.

Úřad zveřejněním Strategie směřuje k iniciaci i legislativní aktivity, které v této oblasti náleží rezortu MK.

50

ČRa, CDG

V dokumentu 3S zcela chybí způsob využití části III. pásma (VHF), které může být podle závěru konference GE06 Agreement, Geneva 2006 použito pro DAB/DMB nebo DVB-T sítě. Způsob využití tohoto spektra bude mít zásadní vliv na plánování, rozvoj a cenu DAB/DMB přídělů a zároveň na dostupnost spektra pro DVB-T.

Způsob využití III. pásma není technologicky omezen, uživatelé kmitočtů mohou přidělené bloky 1,7 MHz využívat např. pro DAB, DMB nebo DVB‑T. Viz též PVRS-21.

51

ČRa, CDG

Digitální Dividenda II. může být realizována teprve s dokončením přechodu na DTT síť nové generace DVB-T2. O způsobu řešení Digitální Dividendy II. ani přechodu na DVB-T2 však není rozhodnuto na evropské úrovni. Návrhy ČTÚ ohledně změn využívání UHF spektra tak nemají politickou ani odbornou oporu na národní ani evropské úrovni a pozbývají logiky. Bez přechodu na DVB-T2 zjevně nelze realizovat Digitální Dividendu II. v jakémkoli rozsahu. 4. ČTÚ nespravedlivě upřednostňuje IMT sítě, přestože pro lineární přenos video obsahu jsou kmitočtově a finančně efektivnější broadcast sítě typu DVB-T či DVB-T2. Navíc potřeby trhu jasně ukazují preferenci pro DVB-T2 jako předpokladu pro DD II. 5. ČTÚ ve svém dokumentu 3S neřeší možnost dalšího zvýšení efektivnosti využívání frekvenčního spektra mobilními operátory, budoucí refarming spektra či přechod z 2G sítí na efektivnější technologie nové generace (LTE, LTE-A), tak jako v případě DVB-T sítí. Rovněž tak ignoruje dopady WiFi offloadu.

Úřad souhlasí s připomínkou, že pro realizaci uvolnění 700 MHz pásma jsou určující politická rozhodnutí a to především na úrovni EU.

Ta potenciálně nebudou formulována dříve než po skončení Světové radiokomunikační konference ITU v roce 2015.

Viz též 46.

Otázka migrace není záležitost rozhodování na evropské úrovni, platforma/příděly jsou technologicky neutrální. Volba migrace je záležitostí tržních subjektů. Státu v případě veřejnoprávního provozovatele. Úřad takový záměr podporuje, zahájil diskusi a k řešení otázek v jeho působnosti z oblasti rádiového spektra, inicioval ustavení pracovní skupiny (úvodní zasedání 14. 2. 2014).

Úřad neakceptuje názor, že Strategie nad rámec legislativy EU upřednostňuje IMT nad DVB. Obě platformy mají svůj význam pro společnost v časové a v kmitočtové doméně a jsou včetně věcných souvislostí ve Strategii adekvátně popsány.

52

ČRa, CDG

CDG podporuje realizaci DD II. To se však může stát pouze na základě redefinice národní strategie rozvoje digitálního televizního vysílání včetně plánu přechodu na nástupnický standard DVB-T2. Bez tohoto kroku nelze plánovat Digitální Dividendu II. ani rozhlasového vysílání DAB/DMB.

Mediální politika státu tj. strategie televizního (i rozhlasového) vysílání (je mimo působnost rezortu MPO a ČTÚ. Pozn.: Možnost předepsat závazně standard provozovateli se na úrovni státu týká pouze veřejnoprávního vysílání.

53

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.3 odst. 1/ …implementace digitálního rozhlasového vysílání nemá dosud stanoven jednotný evropský postup a technologická inovace je podmíněna zájmem trhu. Návrh (doplnit větu): …implementace digitálního rozhlasového vysílání nemá dosud stanoven jednotný evropský postup a technologická inovace bude podmíněna prokazatelným zájmem trhu, a to na základě schválené národní strategie přechodu na DAB. Odůvodnění: ČTÚ přistupuje k tomuto řízení, aniž by byly dostatečně známy a osvětleny širší aspekty přechodu na DAB. Přitom v Evropě zatím není znám žádný úspěšný model zavedení DAB (který by nebyl z velké části subvencován vládou). V rozporu se Strategií je nutno upozornit, že nyní připravované výběrové řízení na celoplošnou DAB síť potřeby trhu neodráží.

Viz 13.

54

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.3.1.1. odst. 1/ K datu zpracování tohoto dokumentu bylo provozováno dalších třináct regionálních sítí na základě individuálních oprávnění s platností omezenou datem 31. prosince 2017 Návrh (aktualizace počtu): K datu zpracování tohoto dokumentu bylo provozováno dalších patnáct regionálních sítí na základě individuálních oprávnění s platností omezenou datem 31. prosince 2017 Odůvodnění: Provést aktualizace počtu regionálních sítí. Procento využití zemské TV v domácnostech se uvádí i vyšší než je uvedeno v tab. 2., a to jak pro primární tak druhý TV přijímač v domácnosti.

Akceptováno, počet sítí upraven.

55

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.3.1.1. / Příjem pozemního vysílání je stále významnou platformou v porovnání s ostatními způsoby distribuce televizního signálu…Návrh (doplnit větu): Příjem pozemního vysílání je nejvýznamnější platformou v porovnání s ostatními způsoby distribuce televizního signálu…Odůvodnění: viz část B připomínek společnosti ČRa/CDG. Přes zjevný růst popularity pozemního televizního vysílání je nutné podotknout, že stávající kmitočtová omezení významným způsobem růst podvazují. Společnost ČRa/CDG v tuto chvíli registruje zájem zákazníků, které již nelze v rámci stávajících národních multiplexů uspokojit. Stejně tak nelze, z výše uvedených důvodů, nabídnout HD TV kvalitu.

Akceptováno úpravou textu: „..je nejvýznamnější platformou.“

56

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.3.1.2. odst. 1/ Z hlediska střednědobého vývoje je v souladu s politikou Digitální Česko v. 2.0 je třeba zajistit kontinuitu terestrického vysílání v rozsahu, kterým bylo digitální terestrické vysílání zavedeno, tj. s garantováním doby platnosti přídělů, a současně optimalizací využití spektra v pásmu 470–790 MHz dosáhnout jeho úspory a současně jeho dalšího využití pro přístupové sítě (pásmo 700 MHz). Návrh (vypustit a doplnit část věty): Z hlediska střednědobého vývoje je v souladu s politikou Digitální Česko v. 2.0 je třeba zajistit přiměřený rozvoj terestrického vysílání v rozsahu, kterým bylo digitální terestrické vysílání zavedeno, tj. s garantováním doby platnosti přídělů, a současně optimalizací využití spektra v pásmu 470‑790 MHz dosáhnout jeho úspory a současně jeho dalšího využití pro přístupové sítě (pásmo 700 MHz). Odůvodnění: Využití přístupových sítí (700 MHz) není obsahem opatření č. 5. Současný stav, kdy nelze uspokojit existující ani perspektivní kapacitní požadavky TV stanic, ani nabídnout divákům HD TV je naprosto neúnosný stav a vyžaduje naléhavé řešení. Situace vzniklá s ČT D / Art kanálem přitom jasně dokládá, že široká veřejnost předpokládá a vyžaduje kvalitní pokrytí TV signálem. Z textu vyplývá, že se předpokládá kontinuita terestrického televizního vysílání pouze v rozsahu, kterým bylo digitální terestrické televizní vysílání zavedeno. Jsme toho názoru, že při přechodu na DVB-T2 a vhodném refarmingu spektra by bylo možné rozsah rozšířit (více multiplexů).

Akceptováno částečně ve smyslu umožnění technologického rozvoje. Nevede k úpravě textu nad rámec znění politiky Digitální Česko.

Viz též 46.

57

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.3.1.2. / Specifické strategické cíle k migraci na DVB-T2  Návrh: upravit

Odůvodnění: Chybí časové začlenění cílů. Přechod na DVB-T2 má podstatnou sociálně ekonomickou dimenzi. Analýza provedená v Německu, kde jsou široce zastoupeny všechny druhy konkurenčních platforem pro šíření TV, prokazuje, že pozemní vysílání dosahuje zdaleka nejnižší "total costs of ownership" na domácnost (€20), což je 1,6 až 8,3 krát více nákladově efektivní proti konkurenčním platformám. Pozemní vysílání je následováno satelitním (€33), přičemž IPTV a Web-TV dosahuje €86, €89 a €169. Ve svých důsledcích to znamená, že ekonomicky neodůvodněné protěžování konkurenčních platforem nebo opožděný přechod na DVB-T2 by znamenal přenesení dodatečných nákladů na koncového zákazníka-diváka a fakticky i zánik FTA vysílání s negativním dopadem na 57% domácností.

Neakceptováno, termíny jsou mimo působnost Úřadu.

Harmonogram uvolnění pásma 700 MHz bude předmětem politických rozhodnutí a způsob a možné termíny migrace především předmětem konsenzu zainteresovaných subjektů.

58

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.3.2.1 konec odstavce (str. 15)/ V textu je zmíněn čas potřebný k technologické obměně přijímačů u spotřebitelů jako důležitý faktor. Jsme toho názoru, že tento faktor není tak významný, když uvážíme, jak často si lidé kupují v dnešní době např. nové mobilní telefony.

Komentář/názor. Úřad shledává důvodným znění textu zachovat na základě faktu, vyjádřeného např. v Digitálním Česku (str. 22 – „Přechod na nový způsob vysílání bude spojen s náklady na straně spotřebitele – diváka, vyvolané nákupem nových přijímačů nebo set-top-boxů.“).

59

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.3.2.2. poslední odrážka v tabulce/ Držitelé přídělů k využívání kmitočtů převezmou závazky pokrýt v první fázi budování sítě vysíláním minimálně města Plzeň, Praha, Brno, Ostrava a je propojující linii dálniční sítě. Návrh: vypustit celý text Odůvodnění: Z pohledu strategických opatření je tato textace nadbytečná. Jedná se o předjímání podmínek, které jsou obsahem podmínek výběrového řízení. Jako termín provedení výběrových řízení rádiových kmitočtů pro DAB je uveden rok 2014. Před tímto výběrovým řízením by mělo nejprve dojít k úpravě právního rámce (zákon č. 231/2001 Sb., přidělení multiplexu Českému Rozhlasu).

Akceptováno částečně, realizace výběrového řízení nemá nově stanoven fixní termín. Bude k ní přistoupeno poté, co bude standardně připravena, včetně projednání podmínek výběrového řízení ve veřejné konzultaci. Jiné změny textu neshledány důvodnými.

Blíže viz též 13.

60

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.3.2.4. (tabulka) / O datu omezení platnosti IO Úřad rozhodne na základě rozvoje vysílání DAB v souladu se zákonem [13], zejména ustanoveními § 5 a § 12 (lhůty platnosti licencí k provozování vysílání). Návrh: doplnit Odůvodnění: Není uvedeno, co je myšleno rozvojem vysílání DAB a o jaké pásmo se jedná. Pro FM pásmo je předpoklad využití DRM. Pokud není prokázán životaschopný model DAB, pak je paušální omezování platnosti IO max. do roku 2025 pro FM pásmo diskriminační. V kapitole „Cíle a realizace strategie – analogové rozhlasové vysílání“ - není nikterak nastíněno, co bude s klasickými rozhlasovými pásmy ve vzdáleném časovém horizontu.

Akceptováno, doplněním/úpravou textu „...o dalším vývoji v pásmu FM...“ s upřesněním „vývoje“ vysvětlivkou: „Míra pokrytí ČR signálem a rozsah služeb – počet programů.“

61

ČMI

Předložený dokument je nevyvážený, na jedné straně se podrobně zabývá strategii pro mobilní služby a přístupové sítě včetně pásma 700 MHz (DD2), na straně druhé se prakticky vůbec nezabývá strategií zajištění rozvoje zemského TV vysílání, této otázce je v celém dokumentu věnováno pouze 7 řádek na straně 13.

Úřad nesdílí názor o nevyváženosti, považuje za významné jak mobilní služby, tak televizní vysílání.

Pozn.: Návrh Strategie obsahoval šest stran analýz a návrhů k TV vysílání v pásmu UHF.

Lze ovšem předpokládat, že rozsah textu bude v určité míře reflektovat cíle jako je rozvoj vysokorychlostních sítí, jež je součástí strategie růstu Evropa 2020.

Viz též 46.

62

ČMI

Dokument předpokládá uvolnění pásma 700 MHz již ve střednědobém výhledu, což je v rámci tohoto dokumentu definováno jako období 2 až 5let. Tento předpoklad je zcela nereálný a vůbec nerespektuje reálnou situaci nejen v ČR, ale i v sousedních státech, stanoviska EBU i řadu dokumentů EU a CEPT. V dokumentu RSPG13-522 je například uveden údaj, že 16 států EU vydalo licence pro DTT s platností až do let v rozmezí 2020 až 2023. Mezi tyto státy patří i sousední Rakousko a Německo. ČMI zastává názor, podpořený řadou jednání v rámci mezinárodních organizaci (CEPT, EBU) i konzultaci s reprezentanty sousedních i dalších států, že uvolnění DD2 není v žádném případě reálné před rokem 2025.

Názor/připomínka neshledána důvodnou. V dokumentu není uveden termín/časový rámec uvolnění pásma 700 MHz. Viz též 46.

Platnost vydaných přídělů pro provozovatele TV vysílačů není zpochybňována a rozsah vysílání, který tito provozovatelé celoplošně zajišťují, je jedním ze vstupních parametrů pro návrh budoucího řešení pásma UHF.

63

ČMI

Strategie správy spektra pro zemské TV vysílání musí v každém případě zahrnovat migraci z DVBT na DVB-T2 jako základní předpoklad pro možnost uvolnění DD2. Pro stanovení podmínek této migrace připravuje ČTÚ založit pracovní skupinu za účasti všech zainteresovaných subjektů, výsledky práce této skupiny však lze předpokládat asi až v roce 2015.

Strategie migraci zahrnuje, její naplnění znamená přípravu realizačního projektu migrace, jehož obsah nelze předem předjímat. Působnost Úřadu je vymezena jeho postavením regulátora elektronických komunikací a správce rádiového spektra. Mimo působnost úřadu jsou pro migraci klíčové otázky mediální politiky státu v oblasti televizního vysílání, definování veřejné služby a postavení provozovatele veřejnoprávního vysílání, jeho financování, změn mediální legislativy apod.

64

ČMI

DDl (pásmo 800 MHz) byla výsledkem úspory kmitočtového spektra v důsledku přechodu z analogového na digitální TV vysíláni. Není jiné cesty, než aby DD2 byla výsledkem úspory kmitočtového spektra v důsledku přechodu z DVB-T na DVB-T2. Každé jiné řešení by v důsledku znamenalo praktický zánik zemské vysílací platformy se všemi negativními dopady, zejména pak zánik bezplatného příjmu FTA.

Úřad sdílí názor, že provedení migrace a následné uvolnění pásma je realizačně nejvhodnější, rozhodnutí o termínu uvolnění pásma 700 MHz je však mimo působnost Úřadu. 

Viz též 46 a 65.

65

Dr. Pařízek

(DB + PD)

Z pohledu Digital Broadcasting s.r.o., jako operátora Vysílací sítě 4 (MUX4), nemůžeme souhlasit s uvedeným návrhem dokumentu v jeho části, týkající se zemského digitálního televizního vysílání.

Tato část dokumentu navrhuje postupné utlumení současného stavu DVB-T resp. předpokládaných navazujících standardů, vedoucích ve své podstatě až jejich likvidaci, což je v rozporu s dokumentem Digitální Česko. 

Úvaha o dostatečnosti 4 vysílacích sítí v budoucnosti je nereálná, jak s ohledem na současný počet provozovaných sítí, resp. bezplatně šířených TV programů, tak s ohledem na sítě, kterým byla vydána příslušná IO nebo je postupně získávají a připravují nové TV programy k šíření.

Neshledán rozpor se státní politikou Digitální Česko, útlum vysílání DVB-T není záměrem Úřadu. Národní politika ukládá zachování vysílání ve stávajícím rozsahu, tzn. 4 celoplošných MUXů (viz NV o DTT 161/2008 Sb.).
Předpoklad útlumu vysílání z důvodu nedostatku spektra není při využití 224 MHz, tj. 28 kanálů není shledáván důvodný.

Existence přídělu operátora není ohrožena.

66

Prague Digital TV

2.3.1.2. Cíle a strategie

Shrneme-Ii obsah článku, tak je zde pouze vyjádřena představa, jak bude pásmu UHF odebráno dalších 12 kanálů v pásmu 700 MHz, a aby byl zachován prostor pro 4 celoplošné sítě, je nezbytné provést přechod na standard DVB-T2. Z čeho ČTÚ získává tu jistotu, že uvolněné pásmo pro mobilní operátory bude efektivně využito? Neměla by se po dokončení výstavby LTE technologií v pásmu 800 MHz, např. v r. 2017 provést důkladná revize využívání spektra vč. posouzení využívání těchto služeb obyvateli a následně přistoupit/nepřistoupit k dalšímu uvolnění pásma 700 MHz? Navrhujeme vhodně zformulovat a doplnit do článku provedení revize efektivního využívání pásma a využívání služeb obyvateli prostřednictvím pásma 800 MHz

Úřad avizuje připravenost zajistit kontinuitu vysílání 4 celoplošných sítí  při uvolnění pásma 700 MHz i bez doprovodných opatření (migrace)

Využití přiděleného spektra je zajištěno tím, že mobilním operátorům bylo rádiové spektrum přiděleno se závaznými rozvojovými kritérii k zajištění efektivity využívání spektra. Uplatnění takových nebo dalších postupů v případě pásma 700 MHz bude předmětem diskuse na evropské a národní úrovni.

Názor na podmínění změn v pásmu 700 MHz revizí pásma 800 MHz nelze akceptovat, muselo by dojít ke změně evropské legislativy.

67

Prague Digital TV

Článek se ani slovem nezmiňuje o televizních sítích na úrovni regionů, které zejména v posledních dvou letech přinesly divákům rozšíření programové nabídky a novým provozovatelům alternativní operátory těchto sítí. Z tabulky uvedené v předchozím článku návrhu jasně vyplývá, jak je zemská platforma efektivně využívána. Navrhujeme doplnit do článku strategii pro regionální sítě

Úřad popsal stav vysílání v regionálních sítích informací v čl. 2.3.1.1, viz 54. Budoucí rozsah regionálního vysílání vzejde z přípravy uvolnění pásma 700 MHz a realizačního projektu migrace na DVB-T2.

68

Prague Digital TV

V článku chybí podle našeho názoru varianta určité časové koexistence obou standardů, tj, DVB-T a DVBT2 po migraci celoplošných stanic do DVB-T2. Jsme toho názoru, že sítě DVB-T2 by měli být využívány výhradně pro HD vysílání' a DVB-T může po několik dalších let být efektivně využíván ostatními provozovateli využívajících SD rozlišení. Z hlediska přijímačů to nepředstavuje problém, přijímače DVB-T2 budou schopné zpracovat i starší standard DVB-T. Možná, že není ani tak důležitý standard, v němž se bude vysílat, ale volné kmitočty, které zaručí jednotlivým provozovatelům možnost výběru operátora a tím zachování hospodářské soutěže. Zmenší-Ii se kmitočtový prostor pouze pro 4 celoplošné sítě se standardem DVB-T2, dojde zhruba k 50 % omezení rozsahu využívání stávajících kapacit multiplexů. Dojde k omezení hospodářské soutěže, z trhu zmizí regionální operátoři a někteří (možná většina) regionálních provozovatelů obsahu. Pravděpodobně ani nevzniknou komunitní média, po nichž tak volá RRTV. Navrhujeme doplnit do článku tabulku kmitočtů, které budou použity pro přechodné sítě (vyjádřit konkrétně období trvání takových sítí) a kmitočty, které budou 4 celoplošné sítě využívat; dále kmitočty pro zachování regionálních multiplexů bez ohledu na standard; z důvodu efektivního využití zbytku kanálů v UHF pásmu určených televiznímu vysíláni 'po- případném odebrání pásma 700 MHz navrhujeme, aby se v materiálu uvedla, zásada H jeden program - jeden standard ....; jedna platforma" s platností od r. 2018. '

Úřad deklaroval technologickou neutralitu, stanovování závazného použití standardů a otázky obsahu jsou mimo jeho působnost.

Dále viz 67.

69

Prague Digital TV

Článek se zmiňuje o zapojení veřejnoprávního provozovatele do procesu migrace. Domníváme se, že do tohoto procesu musí být zapojeny t komerční subjekty, kteří by měli vyjádřit své strategie a cíle k této otázce migrace minimálně v časovém rámci období platnosti jejich kmitočtových přídělů.

Navrhujeme vhodně zformulovat a doplnit do článku

Úřad sdílí názor, že v procesu migrace mají být zastoupeni veřejnoprávní i komerční provozovatelé a návrh Strategie jej respektuje. Úřad jen konstatuje, že veřejnoprávní provozovatel se na rozdíl od komerčních provozovatelů řídí zadáním k poskytování veřejné služby.

70

Prague Digital TV

2.3.2.2. Cíle a realizace strategie -- III. pásmo

Článek se nezmiňuje O' sítích na úrovni regionů a lokálních rádií. Opět nepřipouští zohlednění strategií komerčních subjektů a přitom celá řada z nich má prodlouženy své licence do r. 2025. Vzhledem k tomu, že se neplánuje uzavřít FM pásmo, výstavbou sítí ve III. pásmu se tak pouze otevře další prostor pro provozovatele rozhlasových stanic a jejich vstup je čistě dobrovolný podle strategie každé jednotlivé stanice a vybavenosti domácností vhodnými přijímači. Jak to však bude vypadat s efektivním využitím sítí a tím i spektra zůstává otázkou. Navrhujeme doplnit cíle as strategii pro regionální a lokální sítě

Úřad koná v rámci své působnosti správy spektra, nikoliv mu nepříslušné mediální politiky.

Záměr v III. pásmu pro lokální a regionální sítě zveřejnil a konzultoval Úřad v 08‑09/2013 a závěry promítnul do OOP PVRS‑20.

71

Prague Digital TV

2.3.2.4. Cíle a realizace - analogové rozhlasové vysílání

Není zde zmíněna strategie nebo alespoň názor ČTÚ pro pásmo SV a případný přechod na standard DRM.

navrhujeme doplnit

Úřad je názoru, že formulovat v současnosti strategii v této oblasti nad rozsah informací v kap. 6.4.3.2 není při absenci poptávky důvodné.

72

Prague Digital TV

6.4.2.5. Scénáře vývoje televizního vysílání Citace: V současnosti (2013) není možné stanovit ve střednědobém horizontu jednoznačný vývoj televizního vysílání zemskou platformou v pásmu UHF v Evropě ani v ČR, kromě obecně akceptovaného faktu, že dlouhodobý provoz technologie DVB-T bez technologické inovace není komerčně perspektivní. Připomínka: Jestliže tak odborná autorita, za kterou ČTÚ považujeme, neumí popsat v horizontu 3 - 5 let možný vývoj TV vysílání zemskou platformou v ČR, tak silně postrádáme jednu ze základních idejí, které ke strategii spektra patří. Na základě jakých podkladů opírá autor tohoto článku své tvrzení, že provoz technologie DVB-T není komerčně perspektivní? Opakovaně vyjadřujeme nesouhlas s uváděním uvolnění pásma 700 MHz jako nezpochybnitelným krokem. Navrhujeme přepracovat znění úvodního odstavce tohoto článku s ohledem na délku platnosti vydaných skupinových přídělů (celoplošné) a jednotlivých individuální oprávnění operátorů regionálních síti, obsahu jejich sítí (využívání kapacit sítí), aby si každý udělal objektivní názor na současnou efektivitu využívání spektra. Za velmi užitečné bychom také považovali uvedení alespoň vize strategie spektra z hlediska dlouhodobého horizontu.

Akceptováno doplněním slova „dlouhodobě“ (perspektivní), čímž je míněn orientačně horizont desítek let.

K věcným souvislostem týkajícím se otázek nejbližšího vývoje a dlouhodobé vize viz např. 46, 47, 51.

73

Prague Digital TV

Citace: varianta technologické inovace, tj. migrace na technologii DVB-T2 umožňující distribuci v efektivním formátu H.264/A1PEG-4 nebo H.265/HEVC, směřuje bud' k distribuci vyššího počtu programů v rámci multiplexu (kvantitativní přínosy), nebo distribuci ve formátu HDTV (kvalitativní přínosy).

Připomínka: Tuto problematiku vidíme jako stěžejní úkol pro existující pracovní skupinu DVB-T2, která by měla doporučit přijetí jedné z kompresních metod a prosadit doporučení pro obchodníky, prodávat od r. 2015 na trhu pouze přijímače s danou kompresní metodou.

Úřad návrh akceptuje, i toto téma bude předmětem jednání pracovní skupiny k migraci na DVB-T2, jejíž vznik inicioval.

74

Prague Digital TV

Citace: Přechod na DVB-T2 předpokládá (zejména v případě veřejnoprávního vysílání) souběžné vysílání DVB-T a DVB- T2, pro nezbytné kmitočty pro přechodné sítě.

Připomínka: Pro komerční provozovatele se s přechodnou sítí neuvažuje?

Nároky veřejnoprávního provozovatele vycházejí a budou vycházet z jemu příslušného zákona. Možnosti komerčních provozovatelů na přechodné sítě vycházejí mj. dostupnosti kmitočtů a ze způsobu migrace.

75

Prague Digital TV

Postupné ukončení zemského televizního vysílání:

Zásadně" nesouhlasíme s uvedením této možnosti" jako součásti Strategie správy spektra. Likvidací nejsilnější platformy' pro šíření televizních programů by zcela zjevně došlo k upřednostňování ze strany státu jedné technologické platformy před ostatními. Nezastupitelnost zemské televizní platformy pro její výjimečné vlastnosti je v dokumentu několikrát uvedena.

Navrhujeme bod c) vypustit

Jde o scénář c) článku 6.4.2.4 z analytické části dokumentu, není uvedeno, že by měl být realizován v ČR.

Přesto akceptováno částečně – upřednostněním scénáře b) doplněním věty „Z uvedených scénářů by pro ČR měla být perspektivou varianta b).“

76

Prague Digital TV

Obecná připomínka: Předložený materiál vůbec nezohledňuje budoucí vývoj televizních formátů směrem k UDTV.

Kompresní formáty jsou popsány v analytické části - kap. 6.4.2.3  a 6.4.2.5,

77

FTV Prima

Jako provozovatel televizního vysílání s licencí nadále spoléháme na to, že bude pokračovat rozvoj vysílání v sítích DVB-T, který jsme my i naši investoři v době přechodu ze zemského analogového vysílání a poté legitimně očekávali.

V této souvislosti pokládáme za podstatné, aby v důsledku přijetí Strategie správy spektra a případných s ní souvisejících dalších zásahů státu: nebylo snižováno pokrytí obyvatelstva naším vysíláním DVB-T, televizní diváci nebyli nuceni přelaďovat televizní kanály (ať již v důsledku využití stávajících kmitočtů pro jiné účely nebo v důsledku rušení signálu televizního vysílání) a tím nebyla uměle způsobována jejich migrace na jiné platformy, provozovatelé televizního vysílání nebyli přímo či nepřímo nuceni k vynakládání dodatečných nákladů. Jsme proto přesvědčeni, že není vhodné, aby byly kmitočty v pásmu 700 MHz, které jsou v současnosti využívány pro televizní vysílání DVB-T, do budoucna využívány pro mobilní službu. Rovněž nesouhlasíme s tím, aby Návrh de facto předjímal výsledky konference WRC-15 a aby stát na této konferenci prosazoval názory, které by mohly poškodit provozovatele televizního vysílání DVB-T s licencí. Věříme, že Návrh bude ve výše uvedeném smyslu upraven a že jeho finální podoba bude pro zachování a rozvoj vysílání DVB-T, do kterého již byly z naší strany i ze strany ostatních provozovatelů vysílání s licencí investovány nemalé prostředky, příznivá.

Akceptováno v tom, že návrh postupu v pásmu UHF bude v působnosti Úřadu respektovat zájmy uživatelů, provozovatelů i budoucí vývoj.

Pozn.: Rozhodování o budoucím užití pásma 700 MHz náleží úrovni EU - Evropskému parlamentu a Radě.

Jednání WRC-15 bude v souladu s programem přijímat technické podmínky sdílení pásma pohyblivou a rozhlasovou službou.

Viz také 46.

Pevné

spoje

78

MPO

Ad 2.6 Považujeme za vhodné i ve vztahu k bodu 2.6 upřesnit, definovat, pojem „privátní sítě“.

Vysvětlení - definice je uvedena v analytické části (6.4.6), na kterou kapitola 2.6 odkazuje

79

MPO

Ad 2.6 Mobilní privátní sítě PMR

„Další změny může přinést postupné opouštění pásma technologiemi….“

Uvedené jistě nastane až po skončení „střednědobého horizontu“ let 2014 až 2016, pro který je v tuto chvíli strategie určena.

Akceptováno, potvrzení shody v názoru. Nevede na potřebu úpravy textu.

80

ABAK Újezd_net ÚVT

ALCOMA

Jaké bude kanálové uspořádání v pásmu 28GHz po zavedení technologické neutrality? Budou individuální oprávnění?

Technologická neutralita se týká pásem přídělů pro operátory, viz čl. 2.5.2. V ostatních úsecích tohoto pásma nebylo technologické omezení.

Kanálové uspořádání uvádí PVRS-11.

81

ABAK Újezd_net ÚVT

Máme zájem o pásma 57-66 GHz jako volná pásma. Zároveň indikujeme zájem pásmo 42 GHz jako o volné pásmo s kmitočtovým uspořádáním umožňujícím nasazení spojů se šíří pásma 112 MHz.

Úřad bere na vědomí. Pozn.: Pásmo 42 GHz již bylo zpřístupněno pro kanály šířky 112 MHz.

Cíl splněn, text v čl. 2.5.2 upraven.

82

ABAK Újezd_net ÚVT

Není zmínka o VO_14 pro pásmo 10,5 GHz a SRD pásma VO_12 17 a 24 GHz. Jsou pro nás zásadní, bude se něco měnit?

V uvedeném pásmu nejsou shledány důvody pro změnu aktuálních podmínek.

83

ABAK Újezd_net ÚVT

Pevné MW spoje pro vyšší pásma na základě VO (70/80 GHz), týká se to 42 GHz?

Viz 81, pásmo 42 GHz zpřístupněno na IO.

84

ALCOMA

Není zmínka o VO_14 pásmo 10,5 GHz a SRD pásma VO_12 17 a 24 GHz. Pro platformu alternativních operátorů jsou to zcela zásadní pásma.

Uvedené je popsáno v příslušných PVRS a VO, důvod pro změny nebyl shledán.

85

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.5. / Pevné mikrovlnné spoje (str. 17)

Připomínka - v tabulce Tab. 4 zcela chybí pásmo 4 GHz, tj. 3800 – 4200 MHz podle PVRS č. PVP/7/07.2012-10, čl. 5, odst. (6).

Akceptováno úpravou názvu tabulky „Úhrn kmitočtů v pásmech…“ (nejde o výčet kmitočtů).

86

ČTTK

Jako pozitivní kroky vnímáme uvolnění nižších kmitočtových pásem pro pevné mikrovlnné spoje a záměr zavést u kmitočtů nad 57 GHz ve větší míře autorizace na základě všeobecných oprávnění. Přes výše uvedené je nicméně kapitola 2.5 Strategie správy spektra věnující se pevným mikrovlnným spojům zpracována nedostatečně podrobně tak, že nedovoluje učinit jednoznačné závěry o konkrétních otázkách správy této části spektra. Danou pasáž Strategie správy spektra dále vnímáme jako nekompletní, kdy z ní nelze vyčíst záměr ČTÚ s frekvenčním pásmem 10,5 GHz ani s některými jinými dnes už užívanými pásmy. Navrhujeme tedy konkretizaci a zpřesnění kapitoly 2.5 Strategie správy spektra.

Přesný termín zpřístupnění vybraných pásem nad 57 GHz na VO lze uvést až po technicko-procesním posouzení tohoto kroku (např. přechod IO na VO, stanovení technických podmínek apod.). V pásmu 10,5 MHz změny nejsou předpokládány.

87

GRAPE

V dokumentu nejsou informace o plánu s VO-R/14 a SRD pásmy VO-R/12. Jsou v plánu nějaké změny zde? Pásma 17 GHz, 24 GHz a 10,5 GHz jsou pro nás naprosto zásadní.

Změny nepředpokládány, viz 82 a 84.

88

GRAPE

Pásmo 28GHz – jaké se plánuje kanálové uspořádání? Bude přidělováno na základě individuálního oprávnění?

Viz 80.

89

GRAPE

Indikujeme zájem o pásmo 57-66GHz.

Úřad bere na vědomí.

90

GRAPE, ISP

Článek 6.4.5 (pevné MW spoje), vyšší pásma budou na základě VO-R. Bude se to týkat 42GHz?

Nikoliv, viz 81.

91

ISP

Indikujeme zájem o rozšíření pásma infrastrukturálních spojů o rozšířenou 7 GHz a navrhujeme ji spojit s horní 6 GHz a zavést kanálové uspořádání 28/56/112 MHz šp.

Z důvodu probíhající evropské harmonizace (dokončení 09/2015) Úřad zváží implementaci podmínek po přijetí jednotných podmínek (CEPT).

92

ISP

3,5 GHz – str. 9 a str. 11 – bude určeno pro IMT-A, anebo pro VO? Jde o TDD LTE?

Zásadní pásmo přístupových sítí. Bude k němu přiřazeno pásmo 3,7 GHz? Jaká bude politika autorizace?

IMT-A se s VO nevylučuje. Záměr postupného zavádění TDD v pásmech 3,4–3,8 GHz, vč. dalších souvislostí, je indikován jak v PVRS-7, tak v proběhlé veřejné diskusi 2013 s uveřejněnými výsledky. Způsob autorizace pásma 3,7 GHz bude předmětem veřejné konzultace, viz Oznámení o zveřejnění (...).

93

ISP

Technologická neutralita v pásmu 28 GHz – jaké bude kanálové uspořádání? Bude IO?

Viz 80.

94

ISP

Není zmínka o VO_14 pásmo 10,5 GHz a SRD pásma VO_12 17 a 24 GHz. Pro alternativní operátory zásadní.

Viz 82 a 84.

95

RIO Media

K č l. 2. 2. a 2. 5.

Doporučuje se označovat jako pásmo pro bezlicenční využití pásmo 10GHz dle VO-R/ 14/12.2012-17. V dokumentu je uváděno označení 11 GHz. V dokumentu není zmíněno pásmo 24 GHz pro bez licenční využití dle VO‑R/l0/06.2009-9.

Akceptováno, text upraven.

96

RIO Media

Společnost indikuje zájem o využití všech dalších postupně uvolňovaných kmitočtových pásem pro využití páteřními spoji, provozovaných na základě IO nebo VO s registrací

Viz 81 a 86.

97

VFCZ

Pevné spoje: V současnosti je dostupnost kmitočtů vhodných pro kratší (“městské”) spoje zvláště díky zpřístupnění pásma 32GHz a očekávaného zpřístupnění pásma 42GHz dostatečná. S ohledem na vývoj očekávaný v blízké budoucnosti, jak je zmíněno i v kapitole 6.4.5 návrhu Strategie, tj. budování LTE v oblastech s menší hustotou vysílačů a horší dostupností pevné infrastruktury, lze očekávat zvýšení požadavků na příděl širších kanálů pro pevné spoje v pásmech zejména pod 23 GHz. Proto považujeme za potřebné, aby návrh Strategie byl doplněn o aktivitu vedoucí ke změně poměru kmitočtů pro nízké kanálové šířky ve prospěch větších kanálových šířek (28MHz a více).

Akceptováno, nevede na potřebu úprav textu, Úřad rozšiřuje podmínky využití kmitočtů o větší kanálové šířky průběžně (viz např. zmíněná pásma).

Pokud jde o další zpřístupňovaná pásma, Úřad bere zájem VFCZ na vědomí a přihlédne k němu při návrhu aktualizací příslušných PVRS.

98

VFCZ

V pásmu nad 57 (případně 59) GHz se v zahraničí objevuje trend toto pásmo uvolnit k bezlicenčnímu využití pro aplikace point-to-point. Zároveň již je několik výrobců připravených v současné době dodávat v tomto pásmu první generace zařízení pro přenos ethernetu v řádech stovek Mbit/s. Takováto zařízení by mohla v budoucnu sloužit také k připojení pouličních LTE vysílačů (street cell) do páteřní sítě. Vzhledem k předpokládané hustotě instalací se pak nejeví ideální v tomto pásmu zavádět klasický proces koordinace a přidělování na základě individuálních oprávnění

Záměr zpřístupnění vybraných úseků nad 57 GHz pro provoz na VO je indikován v čl. 2.5.2.

Poplatková

politika

99

MPO

3. 7 Poplatková politika a cena spektra

Postrádáme v této části uvedení důležitého faktoru, který by měl mít vliv na výši ceny spektra, a to výše výnosů, které jsou jeho využíváním generovány, jak o tom hovoří strategie v části 6.3.5.1.

Akceptováno. Kap. 6.3.5.2 rozšířena o informaci, že „skutečnost, že v pásmech okolo 1 GHz je jednotková tržní hodnota spektra nejvyšší, a se vzrůstajícím kmitočtem klesá, by měla být zohledněna i ve výši poplatků za využívání spektra“. Dále je kap. 3.7 s opatřeními v oblasti poplatkové politiky doplněna o strategický cíl “Zohlednění hodnoty spektra do poplatků za využívání kmitočtů celoplošnými pohyblivými sítěmi“ s upřesněním způsobu realizace zavedením spektrálních koeficientů.

100

ALCOMA

Dokument neobsahuje jasný závazek snižovat poplatky za IO jako bariéru pro přístup ke kmitočtovému spektru. Navrhujeme snížení koeficientu K7 za šíři pásma u 80 a 112 MHz kanálů. Opatření zcela zřejmě povede k širšímu využívání těchto typů spojů a konečný přínos pro státní rozpočet bude s nejvyšší pravděpodobností kladný. Navíc v souladu s platným záměrem Vlády vyjádřeným v dokumentu Digitální Česko podpoří rozvoj širokopásmového připojení.

Viz čl. 3.7 – součást opatření, kdy Úřad vyhodnotí efekt dosavadních změn v poplatkové politice v pevné službě.
K návrhu na snižování poplatků za IO – viz též 103.

101

ABAK Újezd_net ÚVT

Jaké budou poplatky za individuální oprávnění? Jejich výše je pro nás zásadní při výstavbě páteřní infrastruktury. Mělo by dojít k jejich snížení, ale toto není v návrhu uvedeno. Navrhujeme další snižování poplatků za individuální oprávnění, zejména koeficientu K7 u spojů s velkou šíří pásma 80 a 112 MHz. Požadavek by měl zajistit rozvoj autonomních optických sítí a posilovat konkurenceschopnost a rozvoj širokopásmového připojení v souladu s dokumentem Digitální Česko.

Viz 100 a 103.

102

GRAPE

V dokumentu není v zásadě popsáno, že by mělo docházet k snížení poplatků individuálních oprávnění. I přes to, že jsou současné poplatky na příznivější úrovni než v minulosti, stále vnímáme jako veliký problém ceny za širokopásmové spoje se šíří pásma 80 a 112 MHz. Činí to překážku v případě budování infrastruktury v méně lukrativních lokalitách.

Viz předchozí příspěvek.

103

ČAEK

Ze Strategie vyplývá, že ČTÚ má v úmyslu nastavit optimální platby v pevné službě po vyhodnocení dopadu poklesů poplatků v letech 2013 a 2014 na rozšiřování vysokorychlostních komunikací. Z popisu tohoto plánu ČTÚ neplyne jednoznačně, co má v úmyslu prosazovat.

ČTÚ by měl ve Strategii jasně deklarovat, že neplánuje prosazovat zvyšování poplatků, ale naopak chce vyhodnotit dopad poklesů poplatků v letech 2013 a 2014 za účelem jejich možného dalšího snižování pro podporu rozšiřování vysokorychlostních komunikací. Kromě toho by měl ČTÚ do plánu na možné další snížení poplatků za kmitočty zahrnout i snížení poplatků za pohyblivou službu, které jsou rovněž významným faktorem v podpoře rozšiřování vysokorychlostních komunikací.

Cena rádiového spektra v případě jeho prodeje by měla být stanovena tak, aby neodrazovala případné zájemce od jeho získání a současně neomezovala investice do sítí na kmitočtech z tohoto spektra budovaných.

Úřad mj. deklaruje ve Strategii zohlednění rozšiřování potřeby pevných spojů pro vysokorychlostní komunikace. Záměrem je, aby faktor potřeby rozšiřování přenosových kanálů neměl neúměrný dopad v poplatkové politice.

104

ISP

Dokument neobsahuje jasný závazek snižovat poplatky za IO jako bariéru pro přístup ke kmitočtovému spektru.

Viz 100 a 103.

105

ISP

-str. 30 a 33 Ad9 - Zavedení mechanismu eliminujících nedůvodné rozdíly v nákladech - novela NV či zákon ve 2016-

Není zřejmé, co respondent požadoval.

106

Prague Digital TV

Jsme toho názoru, že stávající systém a způsob přidělování práv ke kmitočtům je dostatečně transparentní a není třeba jej měnit. ČTÚ snad čelí stížnostem či žalobám v této věci? Navrhuje záměr vypustit z textu

(Pozn.: Pravděpodobně jde také o kap. 3.1)

Úřad má v úmyslu respektovat pouze změny, které jsou v souladu s právním rámcem EU. Neshledává potřebu úpravy textu.

107

Prague Digital TV

3.7. Poplatková politika a cena spektra

Domníváme se, že použití příkladu národní cenové mapy spektra používané ve Spojeném království není vhodné. Spojené království je ostrovem a svou rozlohou několikrát převyšuje ČR. Nemusí tak úzkostlivě dbát na případné rušení svých sousedů a mohou uspokojit více zájemců o kmitočty, aniž by někoho rušili, což neplatí o ČR. Zásadně nesouhlasíme s jakoukoliv paušalizací (krajů, okresů, alotmentů nebo co mají na mysli).

Co se týká zmiňované disproporce v nákladech za přístup ke spektru, tak přístup ke spektru chápeme jako náklady ČTÚ na vydání příslušných oprávnění a vzhledem k tomu, že ČTÚ je financován ze státního rozpočtu, tak by měl tyto náklady mít pokryty. Je pochopitelné, že náklady na organizaci aukcí a standardního vydání individuálních oprávnění se diametrálně liší. Nesouhlasíme s případným přenášením nákladů na podnikatelské subjekty. Za využívání konkrétního kmitočtu ze spektra platí každoročně držitel individuálního oprávnění příslušný poplatek. Navrhujeme snížení poplatků za kmitočty v pásmu UHF z důvodu odebrání pásma 800 MHz a taktéž i po případném odebrání pásma 700 MHz

Odstranění cenových map akceptováno, z textu vypuštěno.

Vzhledem k tomu, že Úřad směřuje k postupnému narovnávání podmínek ve využití spektra, vč. vyvážení poplatkové politiky, návrh na snížení poplatků v rozhlasové službě není důvodný; poplatky jsou výrazně nižší, než poplatky pro srovnatelné pokrytí mobilními sítěmi.

108

TMCZ

POPLATKOVÁ POLITIKA

Obecně lze k tomuto tématu v kapitole 3.7 konstatovat, že z textu návrhu Strategie absolutně nevyplývá, jakou strategii ČTÚ hodlá zaujmout, či jaký úmysl ve vývoji poplatků Úřad sleduje. Pokud bychom se chtěli opět inspirovat návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady – the European single market for electronic communications), pak tento v recitálu č. 22 uvádí: Omezení výše poplatků na míru nezbytně nutnou pro optimální správu rádiového spektra a určitá rovnováha mezi okamžitou úhradou a periodickými poplatky by podpořily investice do infrastruktury a zavádění technologií a přenesly výhody plynoucí ze souvisejících nákladů na koncové uživatele.

Návrh TMCZ:

ČTÚ by měl v návrhu Strategie jednoznačně konstatovat, že bude v následujícím období prosazovat snižování poplatků, čímž významně přispěje budování vysokorychlostních sítí.

Akceptováno, záměr je upřesněn v kap. 3.7. Viz 99 a 103.

109

TMCZ

Zcela nesrozumitelný se pak jeví odstavec: „Dalším cílem bude odstranění disproporce.....“. Tento text je přinejmenším zavádějící, společnost TMCZ požaduje vysvětlit smysl toho textu.

Akceptováno; v kap. 3.7 doplněn vysvětlující odkaz na upravenou kap. 6.4.2.4.

110

TMCZ

Poplatky za užívání spektra: ČTÚ mj. deklaruje cíle vyváženého přístupu ke spektru, vyrovnání podmínek volné soutěže (zahrnující sjednocování poplatkové politiky) a dosažení efektivního využití spektra (zahrnující úsilí o takový výpočet poplatků za užití spektra, který bude dále podporovat dosažení rovnoprávného užití všemi uživateli). Na dalším místě ČTÚ také zmiňuje v souvislosti s poplatkovou politikou „ekonomickou hodnotu spektra“, která souvisí s komerčním využitím a generováním výnosů/zisků (str. 44 návrhu Strategie). Jako významná aktivita v tomto ohledu je v návrhu Strategie uvedeno, že ČTÚ připraví návrhy na vyrovnání přístupu ke spektru v případech, kdy je volné spektrum přidělováno pomocí výběrových řízení a vydáváním následných rádiových přídělů, a v případech kdy je volné spektrum přiděleno v zásadě jen na základě žádosti o IO. Obecně s těmito deklaracemi Vodafone souhlasí, podle našeho názoru je však potřeba zohlednit v úvahách o nastavení poplatkové politiky několik dalších významných aspektů a důsledků.

(i) bezlicenční využívání – pokud by měl být jeden z principů, které ČTÚ hodlá uplatňovat, i princip zvyšování míry „bezlicenčního“ užívání spektra, pak považujeme za nutné, aby taková aktivita byla doprovázena i analýzou dopadů na poplatkový rozměr správy spektra. Je potřeba vyloučit situaci, kdy by hrozba snižování celkového výnosu poplatků za využívání spektra v důsledku politiky „bezlicenčního využívání“ byla kompenzována zvyšováním poplatků u té části spektra, která i nadále bude využívána na základě IO. Máme za to, že by měla být zvážena možnost zpoplatnění využití vybraných částí spektra v „bezlicenčním“ režimu např. na základě registrací2.

(ii) rozšiřování služeb v jedné síti – jak jsme uvedli i výše v bodě 1, existuje potřeba zvyšovat množství spektra v jedné síti, a to z důvodu rozšiřování nabídky vysokorychlostních datových služeb nebo jejich kvality (zvyšování rychlosti, kapacity, FUP apod.). Z důvodů konkurence a z marketingových důvodů toto rozšiřování nabídky či kvality datových služeb v praxi není zpravidla provázeno žádným či jen mírným příplatkem pro zákazníky. Zvýšení kvality služby vyžaduje použití dalšího spektra, za které je nutné platit stejné poplatky za využívání, jako v případě spektra použitého na prvotní nabídku (datových) služeb, avšak toto dodatečné spektrum již negeneruje obdobné výnosy srovnatelné s výnosy připadajícími na využití předchozího rozsahu spektra. Proto tedy hodnota tohoto spektra je relativně nižší. Máme za to, že i toto by mělo být zohledněno v poplatkové politice.

(iii) různá hodnota spektra – spektrum vhodné pro celoplošné pokrytí má vyšší hodnotu než spektrum vhodné (pouze) k posílení kapacity neboť díky spektru vhodnému pro pokrytí je možné získat podstatně více (platících) zákazníků než v případě spektra vhodného pro posílení kapacity. To ostatně potvrdil i ČTÚ, když v aukci v r. 2013 nastavil vyvolávací cenu spektra 800MHz cca 6x vyšší než pro pásmo 1800 MHz. Máme za to, že poplatková politika za využívání spektra musí tuto skutečnost vhodným způsobem odrážet, např. stanovením nižší úrovně poplatků pro „mobilní“ spektrum v pásmech nad 1 GHz oproti úrovni poplatků u pásem pod 1 GHz. Stávající úroveň poplatků za využití spektra o frekvencích vyšších než 1 GHz se jeví i z mezinárodního pohledu jako nepřiměřeně vysoká, když např. v řadě zemí EU nejsou u pásma 2100 MHz vybírány vůbec a obecně jsou poplatky nižší, jak ukazuje následující obrázek (pozn. Úřadu: diagram uveden ve zveřejněných připomínkách).

Akceptováno, viz 99.

111

VFCZ

(iv) nediskriminační podmínky – na služby, které využívají obdobných zdrojů, tj. kmitočtové spektrum, a které uspokojují obdobnou zákaznickou potřebu, by se měly vztahovat obdobné podmínky. Vodafone připomíná, že poskytování vysokorychlostních datových služeb je kromě mobilních služeb realizovatelné např. i prostřednictvím WiFi, u nichž využití spektra nepodléhá žádnému poplatku. Množství využitého spektra tak není pro poskytovatele služby WiFi ovlivněno, případně limitováno poplatkem za jeho využití, na rozdíl od mobilních služeb, kdy poplatek za využití je často významným faktorem v rozhodování o zvyšování kvality nebo škály datových služeb a při stávající úrovni poplatků nepochybně snižuje profitabilitu datových služeb a tím i jejich konkurenceschopnost.

Úřad sdílí názor, s tím, že u využití kmitočtů na základě IO existuje přiměřená forma garance nerušeného provozu. VO proto není zaváděno v případech větších eirp (tj. zde – BTS).

Zařízení WiFi jsou provozovány na základě VO v souladu s evropskou legislativou.

112

VFCZ

(v) „dvojí zdanění spektra“ – podnikatelé, kteří získají spektrum např. formou aukce, zaplatí za spektrum jednorázovou cenu danou výsledky aukce, a poté dále platí i poplatky za využívání kmitočtů. Takovýto přístup je značně diskutabilní, neboť v rámci aukce je tak pro její účastníky obtížné stanovit správnou hodnotu spektra, neboť výše poplatků za využívání se může změnit, a je v rozporu s praxí v některých zemích EU; např. v UK obecně nejsou aplikovány poplatky za využívání spektra, pokud bylo spektrum získáno v aukci (a to včetně spektra pro LTE v pásmech 800 a 2600 MHz).

Závěrem této připomínky ještě pro celkový obrázek uvádíme, že [v případě společnosti Vodafone představují veškeré poplatky za využívání spektra více než 2% výnosů, a to i po zohlednění snížení některých poplatků v r. 2013], což vzhledem k zemím EU, kde je tento poplatek stanovován podílem z výnosů – Francie 1%, Španělsko 0,015% - je rovněž značně vysoká hodnota. V případě, že by Úřad zamýšlel tyto připomínky zveřejnit, informace uzavřené v hranatých závorkách považuje společnost Vodafone za obchodní tajemství a nesouhlasí s jejich zveřejněním.

Akceptováno částečně, viz 99.Náklady na přístup ke spektru a poplatky za užívání spektra jsou zcela jiné povahy. Spektrum lze nabýt i od jiného subjektu (charakter ceny spektra, odstupného); poplatek za užívání spektra má zejména charakter nájemného, se stimulační rolí.

Ostatní kapitoly

113

MD

Návrh na doplnění:

„Pásmo 5.8 by mělo být sdíleno podle bodu 2.2.2. Je třeba zohlednit nejen mýto, ale také kooperativní (spolupracující) ITS systémy (pozn.: Užívá se zkratka C-ITS)“.

Akceptováno, doplněn text o ITS. Viz též 30.

114

MD

Str. 33, kapitola 4.2. Navrhovaná opatření pro naplnění politiky Digitální Česko, ad 6) Navrhujeme zohlednit aspekty bezpečnosti/spolehlivosti v pásmech 5,8 GHz (mýto) a 5,9 GHz kooperativní (spolupracující) systémy ITS (C-ITS). Dále navrhujeme při udělování oprávnění využívat pásmo navrhnout povinnost poskytovat určitou % část aplikace (i za úplatu) ve veřejném zájmu (jako např. aplikace pro C-ITS nebo aplikace ve veřejné osobní dopravě) v určité kvalitě.

Akceptováno. Úřad s úvahami o zpřístupnění pásma 5,8 GHz pro BWA provede analýzu možnosti využití tohoto pásma. Byly např. zadány úkoly pro prověření otázek elektromagnetické kompatibility mýtných bran.

115

MD

Str. 35, tabulka 8: Národní prioritní úkoly se součinností dalších orgánů státní správy, Prioritní úkol č. 1 Návrh na doplnění: „Je nutné přihlédnout k pásmu 5875 – 5905 MHz jak je definováno v 2.2.2.“.

Úprava podmínek v pásmu 5,9 GHz není v období, pro které jsou prioritní úkoly definovány, aktuální; vývoj je dostatečně popsán v čl. 2.2.2 s detaily uvedenými v čl. 6.4.1.

116

MD

Str. 62, kapitola 6.4.9. Družicové komunikace a družicové vysílání, odst. 1 „Z hlediska navigace má klíčový význam provoz globálních družicových navigačních systémů (GNSS) a jejich regionálních podpůrných družicových služeb (SBAS) v pásmu od 1,1 do 1,6 GHz. V Evropě se jedná především o systémy Galileo a EGNOS, značný význam však mají i další GNSS, především americký GPS, ruský GLONASS a lze očekávat i vzestup významu čínského Compassu.“

Akceptováno, čl. 6.4.9. doplněn.

117

MD

7. Kap 6. 4. 10. Letecké služby Navrhujeme doplnit text v popisu letecké pohyblivé služby o systémy VDL a to i v pásmu 112 – 117,975 MHz a možná více akcentovat rozšíření komunikace v rámci družicové letecké pohyblivé služby (myšleno je pásmo 1,6/1,5 GHz). Navrhujeme doplnit rozvoj v rámci letecké radionavigační služby, které se budou týkat rozvoje navigačních systémů DME (Distanc Measuring Equipment), systémů GNSS a s tím spojené zařízení GBAS. V rámci rozvoje leteckých služeb byl zcela opominut systém bezpilotních prostředků (UAS – Unmanned Aircraft Systems). I když otázka UAS není dosud kmitočtově plně vyřešena (bude předmětem jednání WRC 15), bylo by vhodné uvést současný stav a výhledy do budoucna. Doporučujeme uvedenou kapitolu o tento problém doplnit, neboť otázka UAS je i v rámci ČR stále více aktuální. V rámci legislativního procesu je chystán

Akceptováno, text doplněn: „Pro bezpilotní prostředky (UAS) bylo harmonizováno spektrum pro pozemní komponentu řízení a velení systému UAS. Konference WRC-15 má rozhodnout o družicové komponentně určené pro velení a řízení. Probíhající studie se soustřeďují na zajištění komunikačních linek pro UAS v pevné družicové službě.“

118

MD

Kap 2.8.1. Letecké služby (vývojové trendy viz čl. 6. 4. 10) Uvedená kapitola jen řeší otázku využívání letecké pohyblivé služby informací o přechodu na šíři kanálu 8,33 kHz. Bylo by vhodné doplnit danou kapitolu o duplexní datové přenosy mezi palubou letadla a zemí. Jedná se o systémy VDL – VHF Airground Digital Link. Systems. VDL jsou již pokusně užívány a povinně budou zavedeny od roku 2015. Pro tento účel bude v pásmu letecké pohyblivé služby (117,975 – 137 MHz) vyčleněny 4 kmitočty s 25 kHz. V tomto směru se jedná o první krok a předpokládá se budoucí rozvoj systémů VDL. V rámci leteckých služeb je pominuta otázka rozvoje a zpřesnění leteckých navigačních systémů v rámci letecké radionavigační služby. V současné době probíhá obměna navigačních postupů a s tím je i spojená obměna navigačních prostředků a zařízení. V této věci bylo započato s útlumem instalací a užívání zařízení VOR v kmitočtovém pásmu 108 117,975 MHz. Předpokládá se pro navigační účely akcentovat systémy GNSS (GPS, GALILEO, GLONASS a další). Bude nutné i zavádění systému GBAS (Ground-based Augmentation System). Rozvoj zařízení VDL a GBAS bude situován do kmitočtového pásma 112 117,975 MHz, které bude uvolněno vypnutím zařízení VOR. Podle posledních poznatků na úrovni ITU a ICAO bude nadále nezbytné zajistit ochranu uvedených systémů před rušením VKV analogovými a DAB rozhlasovými vysílači.

Informace akceptována, vzhledem k míře detailu bude využita při tvorbě příslušné části Plánu využití rádiového spektra.

119

MD

9. Str. 23, kapitola 2.8.4. Meteorologické a vědecké služby Navrhujeme přejmenovat kapitolu na „Meteorologické služby, služby družicového průzkumu Země DPZ a vědecké služby“.

Akceptováno, název upraven.

120

MD

10. Str. 43, kapitola 6.3.3.2. Sdílené užití spektra Návrh na doplnění: „CUS by měl sledovat také mezinárodní trendy CEN, ISO, ETSI pro pásmo 5,9 GHz“.

Neakceptováno, jako podklad pro úpravu textu, v příslušném odstavci kap. 6.3.3.2 je již uveden termín „standardizované technické algoritmy“, jehož součástí jsou mj. uvedené standardy.  

121

MD

11. Str. 63, kapitola 6.4.1.1. Meteorologické a vědecké služby Navrhujeme přejmenovat kapitolu na „Meteorologické služby a služby družicového průzkumu Země a vědecké využití“.

Akceptováno, název upraven.

122

MD

12. Str. 62, kapitola 6.4.9. Družicové komunikace a družicové vysílání Navrhujeme přejmenovat kapitolu na „Družicové komunikace a družicová radionavigační služba“.

Akceptováno částečně, název upraven takto: „Družicové služby a družicové vysílání“

123

MD

13. Str. 62, kapitola 6.4.9. Družicové komunikace a družicové vysílání, odst. 4 „Systém bude také profitovat jak z využití stávajícího systému GPS, tak i ze zavádění tzv. pikosatelitů umožňujících zlepšit pokrytí v problematických místech (např. města).“ Větu navrhujeme odstranit, neboť není relevantní k předchozímu textu.

Neshledán důvod k odstranění, jde o informaci o doplňkových zemských družicových systémech.

124

MO

Vyjmout větu v 2.8.3.1 : Úřad rovněž nemá indikovány případné nové uživatelské potřeby, které by vedly k významnému nárůstu potřeb na spektrum a další bezpečnostní složky.

Pozn. V souladu se zaváděním nových širokopásmových radioelektronických prostředků žádá MO o dodatečná přidělení trvale. Tento vývoj je s ohledem na pokračující modernizaci předpokládán i do budoucna.

Akceptováno částečně, požadovaná věta v kap. 2.8.3.1. upravena takto: „...k významnému nárůstu potřeb na spektrum z civilních úseků a další bezpečnostní složky“.

125

MO

Vyjmout odrážku (2.9.2): - změny poplatkové politiky a možnosti nakládat se spektrem (jako regulační a motivační nástroj). Pozn.: Navýšení rozpočtové kapitoly MO o každoroční platbu za využívání vojenských úseků rádiového spektra není v nejbližších letech možné.

Neakceptováno. Otázkami regulace a motivace je účelné se zabývat, aniž by byla předjímána výsledná řešení.

126

MO

(3.1) Do tabulky realizace strategických opatření u Společného strategického cíle Flexibilita a sdílené využívání rádiového spektra, doplnit odrážku: - sdílení spektra necivilními uživateli, včetně rozšíření možností sdílení spektra nevyužitého civilním sektorem.  Pozn.: Pro umožnění necivilního využívání neobsazených civilních úseků.

Akceptováno, odrážka upravena: „sdílení spektra civilními i necivilními uživateli, včetně rozšíření možností vzájemného sdílení spektra nevyužitého oběma sektory“.

127

MO

(3.5) Do části tabulky Společné strategické cíle doplnit bod: Sdílení kmitočtů necivilními uživateli s civilním využitím, a do části realizace strategických opatření doplnit bod: V návaznosti na aktivity ČTÚ a rezortu MO – viz čl. 2.9.2. Pozn.: Pro umožnění necivilního využívání neobsazených civilních úseků.

Akceptováno, v návaznosti na předchozí připomínku upraven cíl v čl. 3.5 takto: „Vzájemné sdílení kmitočtů civilními  a necivilními uživateli.“.

128

MO

(6.4.8) Do textu odstavce vložit větu: Množství necivilních úseků spektra musí být dostatečné k zabezpečení obrany České republiky. Pozn.: Radioelektronické prostředky rezortu MO jsou zaváděny prvotně pro obranu ČR, až následně pro úkoly v zahraničních misích.

Akceptováno, vložena věta: „Množství úseků spektra pro necivilní využití musí být dostatečné k zabezpečení obrany České republiky.“

129

MO

(6.4.8) Vyjmout odstavec: Jako negativní trend lze hodnotit akvizice v necivilním sektoru v oblasti rádiových zařízení, aniž by tento sektor měl zajištěn odpovídající přístup ke spektru před provedením akvizice. Pozn.: Akvizice rezortu MO jsou vždy s předstihem projednávány s ČTÚ. V naprosto výjimečných případech, kdy byl prostředek výhradně do mise zaváděn v časové tísni a nabídka trhu byla vzhledem k přísným technickým požadavkům velmi omezená, byly zavedené prostředky koordinovány dodatečně. Z jednání kmitočtového managementu NATO vyplynulo, že s uvedeným problémem se potýká většina evropských armád.

Akceptováno, odstraněn text „Jako negativní trend lze hodnotit akvizice...“

130

MO

(6.4.8) Vyjmout odstavec: Negativním trendem z pohledu efektivního a účelného využití rádiového spektra je rovněž současný stav, kdy neexistuje žádná ekonomická pozitivní ani negativní motivace. Tzn. nevyužívané spektrum nelze poskytnout úplatně pro civilní využití a naopak, neexistence povinnosti úhrady za užití spektra nevede k potřebě jeho redukce na optimální rozsah. Pozn.: Minimální požadavek na necivilní úseky spektra vychází z NJFA. Další požadavky vyplývají z historického vývoje zavádění radioelektronických prostředků do rezortu MO, jejich životnosti a průběžné harmonizaci v souladu s vývojem rozhodnutí kmitočtových orgánů EU a CEPT. Další požadavky závisí na strategických úkolech k zabezpečení obrany ČR. Naprosto dostatečný způsob, pro zamezení neefektivního využívání necivilních úseků rádiového spektra v ČR, je pravidelná revize využívání necivilních úseků rádiového spektra.

Neakceptováno.

Otázkami regulace a motivace je účelné se zabývat, bez předjímání výsledných řešení, která mohou být ovlivněna i dalšími formami optimalizace využití spektra.

131

MPO

Ze znění textu bodu 1.1. Úvod, zejména pak rozdělení zodpovědnosti v 6. a 7. odstavci nevyplývá opodstatnění zařazení odstavce 1.2.1. Hospodářská soutěž do Strategie správy spektra v tomto rozsahu. Vzhledem k proklamované technologické neutralitě a to jednak na úrovni národní, ale zejména i mezinárodní není vhodné do základních mechanizmů ve správě kmitočtového spektra zahrnovat „soutěž technologií, platforem“. Dle našeho názoru je zapotřebí vztahovat soutěž k podnikatelům působícím na trhu.

Pro strategické provádění správy spektra je rozhodně výhodnější využití vlastností rádiových interfejsů než opakovaně popisovat poslední stav technologií a predikovat jejich vývoj. Viz článek 6.3.4 a použití LRTC.

Není zřejmé, které radiokomunikační služby, případně aplikace spadají pod nekomerční využívání rádiového spektra? Jedná se o necivilní využití, nebo případně i amatérská radiokomunikační služba, nebo jiné?

Akceptováno částečně; požadavek personifikace akceptován v čl. 3.8 úpravou textu „Tím se pro podnikatele a uživatele vytvářejí podmínky podporující soutěž platforem a nových služeb, soutěž technologií, a ve svém důsledku soutěžní prostředí na trhu.

Pozn. Soutěž platforem patří k základním konceptům politiky rádiového spektra EU.

Úřad používá označení LRTC apod. vzhledem k tomu, že je považuje za standardní termín v primárních harmonizačních dokumentech (CEPT, EK).

Kategorie nekomerčního využívání spektra je popsána v kap. 3.5 a patří mezi ně „takové využití, jehož primárním účelem není generování zisku a jež není výhradně v rukou soukromých subjektů“ (text Strategie upraven doplněním této definice).

132

MPO

Ad 1.2.2: Dle našeho názoru není státní politika v elektronických komunikacích „Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice“ aktualizací dokumentu Digitální Česko, ale samostatným uceleným dokumentem.

Považujeme za nutné zpřesnit.

I s ohledem na časový horizont Digitálního Česka v. 2.0, tedy výhled až do roku 2020, a jeho propojení se strategií správy spektra bychom očekávali a upřednostnili stejný výhled i v této strategii.

Akceptováno, název upraven, nicméně Úřad upozorňuje na název příslušného usnesení:

„Usnesení vlády č. 203/2013 ze dne 20. března 2013 o aktualizované Státní politice v elektronických komunikacích Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice“.

Výhled 2020 je naznačen časovým rámcem dokumentu (poznámka č. 6 „Období krátkodobé (2 roky) až střednědobé (2 až 5 let), s naznačením vývoje v dlouhodobém horizontu (10 let)). Z hlediska bezdrátových komunikací je časový horizont 2020 na národní úrovni příliš velký časový úsek. Z tohoto důvodu se předpokládá periodická aktualizace (viz čl. 5 a otázka č. 6).

133

MPO

3.5. Sdílení spektra

Ve výčtu uživatelů spektra jednoznačně chybí „Amatérská radiokomunikační služba“, přitom co do rozsahu alokovaných pásem kmitočtového spektra se řadí hned za rezort MO a současně před všechny „ostatní uživatele“ z veřejného sektoru.

Do budoucna považujeme za nutné změnit způsob povolování stanic amatérské radiokomunikační služby prostřednictvím vydávání individuálních oprávnění na princip povolování účasti na amatérské radiokomunikační službě prostřednictvím přidělení volací značky uvedené v Licenci CEPT.  Vzhledem k tomu, že je amatérská radiokomunikační služba neobvykle oproti jiným evropským státům v ČR zařazena pod zákon o elektronických komunikacích, a jsou tak do alokovaných pásem ITU této službě vydávána individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, je paradoxně amatérská radiokomunikační služba zvýhodněna v některých amatérských pásmech, kde jsou provozovány i jiné radiokomunikační služby na základě všeobecného oprávnění, před uživateli z veřejného sektoru.

Dále chybí Rozhlasová radiokomunikační služba ve smyslu RŘ.

Vzhledem k hlavním cílům státní politiky Digitální Česko a vzhledem k potřebě přiměřeného rozsahu Strategie Úřad neshledal potřebu popsat všech 28 radiokomunikačních služeb. V případě amatérských zájmových služeb nejsou indikovány zásadní potřeby přijetí národní politiky.

Akceptován návrh na zjednodušení vydávání IO pro amatérskou službu – upraven text kap. 3.1 doplněním „včetně způsobů povolování stanic amatérské služby“.

Ad rozhlasová radiokomunikační služba: Služba je popsána v čl. 2.3 (Jednosměrné sítě TV a R vysílání).

134

MPO

3.8. Podpora hospodářské soutěže v dlouhodobém horizontu

Má jít opravdu o soutěže technologií?

Bylo by vhodné blíže osvětlit účel a realizaci „soutěže technologií“ při současném prosazování a uplatňování technologické neutrality vč. LRTC

Viz též připomínka 132.

Akceptováno v čl. 3.8 vložením poznámky: „Technologická neutralita vytváří podmínky pro soutěž technologií“.

135

MPO

4.1. Zadání politiky Digitální Česko

Pozn. – Technická chyba záložky (1. odstavec, druhý řádek)

Akceptováno, odstraněno.

136

MPO

4.2. Navrhovaná opatření pro naplnění politiky Digitální Česko

ad 1) „c) společnou přípravou registru spektra…….“

Dle našeho názoru je nutné uvést, kdo se bude „společně“ podílet.

V bodě 4 písmenu a) žádáme nahradit rok 2018 rokem 2020, do kdy jsou plánovány programy podpory výstavby.

Tab. 8. Národní prioritní úkoly se součinností dalších orgánů státní správy

U úkolu 2.1.2 žádáme uvést do políčka „Rezort“ spolu s MPO i ČTÚ, které přípravu materiálu o uvolnění pásma 700 MHz již přislíbilo.

Obě připomínky akceptovány a text Strategie příslušně upraven v kap. 4.2 a tab. 8.

137

MPO

6.4. Globální vývojové trendy užití spektra

Pro stanovení cílů a strategií je třeba analyzovat aktuální stav a předpokládaný vývoj, a to z řady pohledů – provozního, technologického, tržního, ekonomického a dalších tak, jak je uvedeno v obecných připomínkách.

Část „Technologický pohled“ je v rozporu s článkem 6.3.4. Technologická neutralita a neutralita vůči službám, konvergence

Úřad neshledává rozpor mezi potřebou technologické analýzy a zaváděním technologické neutrality. Příkladem je rozsáhlá příprava studií vzájemné kompatibility systémů IMT (tj. okruhu technologií) se stanicemi v ostatních službách nebo vyvážení koexistence mezi využitím pásma 87,5–108 MHz rozhlasovou službou (s předepsanou technologií) a leteckými službami (rovněž s předepsanou technologií).

138

MPO

6. 4. 10 Letecké služby

Pokud je zde již tato služba zmíněna, bylo by vhodné i doplnit základní důvod, proč stále dominuje analogová komunikace a zejména AM modulace, tak aby nikoho nenapadlo i tuto službu digitalizovat.

Akceptováno, důvod analogové modulace v leteckých službách doplněn: „Vzhledem k požadavku na plnou vybavenost všech letadel příslušnými stanicemi, rozsahu technologické obměny při systémové integraci se ve střednědobém horizontu nepředpokládá digitalizace hlasové komunikace v letecké pohyblivé službě.“

139

MV

Ad 2.8.3: Z hlediska nákladů na vybudování infastruktury sítě PPDR BB by bylo výrazně nákladově efektivnější zajistit kmitočtový příděl v pásmu co nejblíže stávajícímu úseku pro hlas a pomalá data (do 470 MHz).

Důvody pro to jsou zřejmé jak na straně infrastruktury, tak i radiostanic.

Proto žádáme usilovat prioritně o toto řešení.

Akceptováno s tím, že v současné době probíhá proces identifikace pásem vhodných pro harmonizaci (popsáno ve Strategii, čl. 6.4.7). Výsledné řešení je závislé na výsledcích probíhajících studií. V současnosti se většina zemí Evropy kloní k využití úseku 2x10 MHz z pásma 694–790 MHz. Aktuální text jak v části „opatření“, tak „analytické části“, tento požadavek nevylučuje.

140

MV

V materiálu se navrhuje iniciovat zapsání kmitočtové strategie bezpečnostních a záchranných složek rezortem Ministerstva vnitra. MV bude v oblasti kmitočtového přídělu pr PPDR BB respektovat budoucí evropské harmonizované řešení, na kterém již několik let pracuje skupina LEWP při EK, resp. její podskupina radiokomunikačních expertů. Členem LEWP jsou i  ástupci rezortu MV. Provozní požadavky složek IZS v ČR jsou obsaženy v provozní matrici, kterou vyprodukovala LEWP. Proto považujeme zpracování národní (rezortní) strategie v souvislosti s novým přídělem za nadbytečné a žádáme zmínku o tom vypustit i z  dalších pasáží tohoto materiálu. Zajištění rychlých datových přenosů v rámci vlastní infrastruktury alespoň na hlavních zájmových územích je z pohledu MV jasně definované.

K tabulce č. 8 – Národní prioritní úkoly se součinností dalších orgánů státní správy, prioritní úkol č. 4 – příprava technologické inovace systému PPDR k zavádění vysokorychlostních komunikací

Rozhodnutí o určení kmitočtů pro sítě PPDR BB bude činěno na evropské úrovni, proto pokládáme zmínku o politickém rozhodnutí na národní úrovni za redundatntní, a proto žádáme vypuštění tohoto úkolu.

Neakceptováno. Úřad chápe pozici rezortu MV vztahující se k identifikaci operačních požadavků stanovených v provozní matrici/matici; je zřejmé, že tyto požadavky definované v rámci LEWP a schválené CEPT vycházejí ze Zprávy ECC 199. Nicméně, jak stanovisko RSPG, tak i další dokumenty jasně deklarují, že BB PPDR je výsostně národní záležitost a tedy i národní požadavky musejí být explicitně definovány podle národních potřeb. Operační požadavky transformované do kmit. požadavku 2x10 MHz jsou definovány ve zmíněné Zprávě 199 jako minimální, a Úřad by bez informací o národních požadavcích neměl při rozhodování žádnou možnost uplatňovat případné další národní dodatečné požadavky na spektrum pro BB PPDR. V neposlední řadě může být tento národní plán/požadavek velmi významným podkladem pro obhajobu potřeb ČR na mezinárodních dalších jednáních.

141

MV

K bodu 6.4.7 – Komunikace bezpečnostních a záchranných složek a PPDR

MV předpokládá, že z důvod bezpečnosti přetrvá i v budoucím období požadavek složek IZS na vybudování samotné fyzicky oddělené infrastruktury sítě pro základní služby s garantovaným pokrytím území. Současně je možné připustit roaming terminálů na části území do sítí veřejných poskytovatelů služeb. Žádáme příslušně upravit text.

Obsah připomínky akceptován, potřeba separátního systému IZS není návrhem Strategie zpochybněna. Z hlediska PPDR není shledána potřeba úprav textu.

Součástí národního plánu by měl být i záměr, jakým způsobem bude implementováno 2x10 MHz pro BB PPDR z hlediska výstavby a budování sítí. Současný trend - přes požadavek bezpečnostních složek na separátní/dedikovanou síť, zůstávají aktuální alternativy hybridních sítí i zajištění BB komunikací PPDR prostřednictvím komerčních sítí. Důvodem jsou zejména vysoké ekonomické náklady na budování separátních sítí, navíc závislých na politickém rozhodnutí o způsobu budování těchto sítí.

142

ČAEK

Navrhujeme zjednodušit vydávání individuálních oprávnění pro využívání rádiových kmitočtů, zejména pro kmitočty v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz získané v nedávno proběhlé aukci, a to následujícím způsobem:

Žadatel, tj. operátor budující síť na základě nově získaných kmitočtů, by měl obdržet jedno individuální oprávnění platné na celém území ČR pro celý kmitočtový úsek obsahující základní technické parametry. Detailní technické parametry jednotlivých vysílačů bude operátor hlásit ČTÚ formou pravidelných měsíčních hlášení. Tento způsob zefektivní jak činnost ČTÚ, tak i umožní operátorovi rychlejší a flexibilnější výstavbu jeho sítě. Konkrétní postupy by měly být nastaveny stejně jako v případě využívání kmitočtů v mobilních sítích s technologií UMTS.

Akceptováno jako podnět pro interní diskusi.

Nad rámec účelu Strategie, nevede na změny textu dokumentu.

143

ČRa, CDG

Tvrzení ČTÚ Strana 49, (odst. 6.4.2.) „S rozvojem HDTV připojení se zvyšuje zájem o širší programovou nabídku dostupnou ve vysílání distribuovaném přes družice, kabel a internet (IPTV), které využívá stále více uživatelů.“

Strana 50, (odst. 6.4.2.1.) „Výhoda snadného řešení příjmu zemské televize bude během příští dekády nadále významným stimulem pokračování i rozvoje terestrického vysílání. Druhý (a další) televizní přijímač v domácnosti často využívá zemskou platformu a rovněž i do budoucna spočívá význam zemského vysílání zejména v příjmu na druhém (či dalším) přijímači.“

Strana 50, (odst. 6.4.2.1.) „Kvalitativní a kvantitativní inovace přesouvá pozornost spotřebitelů k platformě kabelové a družicové. V ČR v posledních letech mírně narůstá počet přípojek IPTV.“ Společnost Czech Digital Group zásadně nesouhlasí s tvrzením ČTÚ. Závěry ČTÚ jsou pro nás nepochopitelné, v zjevném rozporu s fakty a poskytují falešný obraz reality, účelově zamířený proti zemskému TV vysílání. Poslední výzkumy společnosti „Mediaresearch“ pro „Asociaci televizních organizací“ dokládají, že pozemní vysílání je jednoznačně nejvýznamnější a rostoucí televizní platformou (obr. 1). Tržní podíl platformy je téměř dvakrát vyšší než u konkurenční satelitní televize a dokonce více než trojnásobný ve srovnání s tržním podílem kabelové televize a IPTV, které jsou v dokumentu protěžovány. Realitou je také fakt, že registrujeme rostoucí zájem TV stanic o vstup na trh, případně rozšíření nabídky pro diváky. Pouze v roce 2013 bylo rozšířeno zemské vysílání o rekordních devět kanálů. <graf s podíly TV platforem>

Chybné je také ničím nepodložená hypotéza, že pozemní vysílání bude přijímáno zejména na druhém (či dalším) televizoru. V současnosti je podíl pozemní platformy na hlavní TV v domácnosti 55.3%, na všech domácnostech to je 53.9%. ČTÚ fabuluje s domněnkou, že pozemní vysílání je otázkou druhých a dalších TV v domácnosti jako vedlejší a bezplatný příjem, což informace z výzkumu nepotvrzují. Pozemní příjem je z 55% hlavní příjem v domácnosti. Není pravdou, že s rozvojem HDTV roste zájem o ostatní platformy. Podle současného stavu (obr.1) vývoje penetrace TV platforem (obr. 3) je realita jiná. V České Republice přijímá dle Kontinuálního výzkumu HDTV vysílání 27.1% domácností (obr. 2) a pozemní vysílání hraje opět klíčovou úlohu. Je nutné připomenout, že akutní nedostatek pásma znemožňuje přenášet HDTV daleko širší skupině diváků, a to přes zjevnou připravenost koncového trhu. Dokument 3S navíc vůbec neřeší, na rozdíl od nových požadavků na spektrum pro IMT sítě, potřebu spektra a vyšší kapacity sítí pro nové TV standardy typu 4K, které plánují využít provozovatelé TV vysílání Například ČT se 4K vážně zabývá.

Návrh nevede na potřebu úprav textu – jde subjektivní výklad respondenta. Kapitola 6.4 je nazvána „Globální vývojové trendy užití spektra“ – nejde tedy specificky o situaci v ČR. Přesto Úřad částečně akceptoval připomínku doplněním odkazu na poznámku k situaci v ČR takto: „V ČR podle Digital Agenda Scoreboard narostl celkový počet uživatelů IPTV v letech 2011–2013 o 32 %.“

Úřad podotýká, že procentní podíly platforem na distribuci TV vysílání znázorňují vybavenost domácností daným způsobem příjmu, nikoli sledovanost.

Je pochopitelné, že poskytnutí relativně nových informací (záměry v pásmu UHF) může vyvolávat mylné výklady. Hlavním záměrem Strategie je nicméně optimálně vyvážit podmínky pro využití spektra všemi službami, pro které je daný úsek určen a je jimi potenciálně využitelný.

144

ČRa, CDG

Rostoucí počet zákazníků pozemního vysílání a sociálně ekonomická výhodnost pro diváky. Popularita a penetrace zemské televize v domácnostech dlouhodobě roste (obr. 3) a to především na úkor kabelové televize. V současnosti je v Praze k dispozici již 38 DVB-T televizních kanálů, což je dvakrát víc než před dvěma lety. Za srovnatelnou nabídku u konkurenčních TV platforem se platí, takže zemská televize představuje jedinou bezplatnou platformu a významnou úsporu pro 60% českých domácností, především pak těch s nižšími příjmy, které si nemohou dovolit placenou nabídku konkurenčních platforem (obr. 4). Kromě pestré nabídky bezplatných kanálů jsou velkou výhodou pozemního vysílání nízké pořizovací náklady, snadná instalace, vysoké pokrytí, kdy zvažujeme i restrikce v památkových zónách a v neposlední řadě i možnost regionálního a lokálního obsahu. Oproti některým zahraničním zemím je pozemní vysílání navíc posíleno i velice kvalitním veřejnoprávním vysíláním, které zatraktivňuje bezplatnou nabídkou platformy.

Při porovnání nabídky programů s ostatními platformami je zcela pochopitelné proč roste zájem o pozemní vysílání. Nabídka pozemního vysílání je zcela srovnatelná s nabídkou na satelitní platformě (Skylink, balíček “Digital”) a významně výhodnější než nabídka na kabelové televizi (UPC, balíček “Digi Mini”) <diagram porovnání cen za příjem podle platformy>

Komentář neshledán důvodným pro úpravu textu. Trendy uvedeného diagramu byly mylně vyloženy – tzv. „růst penetrace zemské televize“ je ve skutečnosti nárůst DVB, který v uvedeném období kompenzoval postupný úbytek diváků analogového TV vysílání – viz graf (křivky DVB-T a ATV).

145

ČRa, CDG

Tvrzení ČTÚ Strana 50, (odst. 6.4.2.1.) „Kvalitativní a kvantitativní inovace přesouvá pozornost spotřebitelů k platformě kabelové a družicové. V ČR v posledních letech mírně narůstá počet přípojek IPTV.“ Od roku 2011, kdy začal v pozemním vysílání růst počet televizních kanálů, dochází i k větší migraci platících zákazníků kabelové televize k televizi bezplatné, pozemní. Migrace byla ještě více podpořena v roce 2012, kdy byl spuštěn Multiplex 4 a první regionální sítě. Roční úspora takového přechodu představuje 154 Kč měsíčně čili 1 848 Kč ročně, pro cenově senzitivní zákazníky již významná částka. Je otázkou, proč by měly domácnosti platit za programy, které jsou v pozemním vysílání nabízeny zdarma. Druhým faktorem poklesu kabelové televize je absence moderních interaktivních služeb (TV archív, videotéka…) a možnost sledování obsahu i z jiných zařízení jako smartphone či tablet, které již začínají být k dispozici u konkurenční IPTV platformy.

Úřad konstatuje, že trendy v oblasti IPTV vycházejí z ověřených údajů ČSÚ/ČTÚ.

Úřad podotýká, že do úhrnného počtu přípojek IPTV není zahrnut provozovatel UPC. IPTV, jak se ve Strategii popsáno (2.3.1.1), je distribuce signálu s využitím IP protokolu prostřednictvím vysokorychlostního připojení.

146

ČRa, CDG

Trvale rostoucí zájem o pozemní vysílání v HD a kmitočtová omezení Rostoucí popularita pozemního vysílání doprovázená zájmem stávajících i potenciálních zákazníků o umístění nových SD kanálů i HD kanálů významně omezují další růst pozemního vysílání. Jasným důkazem je i situace vzniklá s ČT D a Art kanálem, kdy veřejnost dala jednoznačně najevo, že vyžaduje kvalitní pokrytí signálem, a to i v případě šíření programu, který není určen pro hlavní divácký segment. Nemožnost rozšířit HDTV je naléhavým problémem, na který bylo ČTU  opakovaně upozorňováno. Na jedné straně je na trhu neuspokojená poptávka po vysílání ve vysokém rozlišení, a na straně druhé „hypotetický“ nedostatek volných frekvencí pro zatím neexistující a jednoznačně nadhodnocený mobilní datový provoz. Požadavek TV stanic a CDG na urychlený přechod na DVB T2, který by byl prostředkem pro odstranění nejnaléhavějších kapacitních a kvalitativních problémů je přitom ČTU ignorován. V prosinci 2012 byl průměrný počet DTT kanálů v evropských zemích 35, což bylo 2x více než v ČR, průměrný počet bezplatných kanálů byl 15 a placených 20 <diagram srovnání s EU>

Úřad konstatuje, že expanze programové nabídky veřejnoprávního provozovatele a nároky na kmitočty resp. distribuční kapacitu, rozsah a forma distribuovaného obsahu musí být také reflektovány v příslušné mediální legislativě, která je podkladem pro poskytnutí disponibilních kmitočtů Úřadem. Stejně jako jsou v legislativě zakotvené harmonizační závazky podkladem pro poskytování spektra pro vysokorychlostní sítě.

. 

147

Tvrzení ČTÚ Strana 49, (odst. 6.4.2.1.) „Narůstající procento diváků opouští tradiční způsob sledování vysílání v reálném čase (lineární vysílání) a využívá možnosti sledování nelineárního obsahu – videa na přání“ V České Republice neexistují data, která mohou potvrdit trend zmíněný nahoře. Praxe z vyspělých zemí ukazuje, že růst nelineárních služeb nikterak nesnižuje sledovanost lineárního obsahu. Podle statistik Asociace Televizních Organizací průměrný divák strávil sledováním televize v roce 2010 2h a 38 min, v roce 2013 už to byly 2 hodiny a 51 minut, což reprezentuje nárůst 8.5%. V posledních letech můžeme pozorovat nárůst poptávky po nelineárním obsahu (Netflix, Youtube…) nicméně podíl těchto služeb dle expertních odhadů nebude v roce 2020 vyšší než 18% z celkového času stráveného u televize (obr. 7), takže nelineární obsah budeme stále chápat jako komplementární k živému vysílání. Dále je důležité si uvědomit, že nelineární obsah je ve velké míře generován obsahem lineárním (TV archív, timeshift, předpremiéry…). Podle analýz „European Broadcasting Union“ mobilní technologie nejsou schopny distribuovat lineární obsah (viz. kap. Efektivní využití frekvenčního spektra) a u fixního internetu by to znamenalo velice vysoké investice do přístupových a páteřních sítí. Pokud má ČTU nezávislá a relevantní data, která podporují tvrzeni v odst. 6.4.2.1., prosíme o poskytnutí. Podíl nelineárních služeb se zvýší z 18 min denně na osobu v roce 2012 na 48 min v roce 2020, podíl na celkovém čase bude růst ze 7% v roce 2012 na 18% v roce 2020 <graf>

Úřad nevidí rozpor v konstatování, že se zvyšuje podíl diváků konzumující off-line obsah s vývojem doby sledování televize, nesouhlasí však s tvrzením, že „mobilní technologie nejsou schopny distribuovat lineární obsah“. Standard LTE-A je primárně projektován také na takový druh distribuce. V zahraničí již praktické experimenty s touto distribucí probíhají (viz např. LTE Multicast „Verizon demos multicast technology at Superbowl February 3, 2014“) nebo evropský test LTE Broadcast uskutečněný v únoru 2014 („Vodafone Germany in Europe’s first LTE Broadcast trial“). Význam současné DTT platformy tím není zpochybňován.

Souhrn další možných řešení (scénářů budoucího vývoje) připravuje účelová skupina CEPT ECC TG6 Long Term Vision UHF.

148

ČRa, CDG

Tvrzení ČTÚ Strana 49, (odst. 6.4.2) „S rozvojem HDTV připojení se zvyšuje zájem o širší programovou nabídku dostupnou ve vysílání distribuovaném přes družice, kabel a internet (IPTV), které využívá stále více uživatelů. Vývoj zemského televizního vysílání během příští dekády ovlivní přidělení pásma 700 MHz pro využití mobilními sítěmi IMT.“

Strana 51, (odst. 6.4.2.2.) „Dynamickým rozvojem prošlo vysílání 3DTV, v sítích terestrického vysílání ale není perspektivní.“

Strana 51, (odst. 6.4.2.2.) „ …penetrace přijímačů podporujících formát DVB-T2 a související otázka, zda uživatelé při přechodu na HDTV nezvolí jinou platformu příjmu (kabel, družicový příjem, IPTV).“

Strana 52, (odst. 6.4.2.5.) „a) Provozování DVB-T v dosavadním rozsahu s konsolidací do kanálů 21 a 48“

Strana 53, (odst. 6.4.2.5.) „c) Postupné ukončení zemského televizního vysílání“ Dokument ČTÚ pracuje s hypotézou, že dojde k postupnému poklesu významu pozemního vysílání, omezenými kapacitami pro kanály ve vysokém rozlišení či 3DTV, pro kterou v současnosti neexistuje obsah ani poptávka. Tato ničím nepodložená hypotéza je však v rozporu s trendy, které pozorujeme na českém trhu i ve světě. Návrh dokumentu 3S předpokládá postupný útlum DTT v ČR, přestože na ostatních evropských trzích je pohled národních regulátorů zcela opačný, což je v rozporu s evropskými trendy. Britský telekomunikační úřad „Ofcom“ předpokládá, že pozemní vysílání bude primární distribuční platformou minimálně do roku 2020 (obr. 8). Na grafu lze vidět tržní podíl DTT, který je od roku 2012 do roku 2020 velice stabilní a stále vyšší než 40%. Podle analýzy Ofcom vidí budoucnost pozemního vysílání daleko po roce 2020.

Úřad potvrzuje význam terestrické platformy distribuce televizního vysílání v ČR a neshledává důvod, proč by měla být administrativně omezována, nebo nahrazována.

Obecné trendy, vlivy a variantní scénáře popsané v analytické části nepředjímají vývoj, kterým se bude ubírat televizní vysílání v ČR. Souhlasí s názory OFCOM, které vycházejí z předpokladu, že se má uplatnit přirozený vývoj, dokud některá nová platforma v horizontu i desítek let stávající adekvátně nezastoupí.

149

ČRa, CDG

Budoucnost DTT - Přestože je DTT platforma primární platformou pro příjem TV vysílání a jeho důležitost se zvyšuje, ať už z důvodu stále rostoucí DTT penetrace nebo zvyšování počtu TV kanálů a zvyšující se zájem o HDTV, ČTU jako jediný z 21 evropských regulátorů požaduje pro UHF v ČR pouze 224 MHz spektra v UHF pásmu. A to přesto, že na rozdíl od většiny zemí je v ČR DTT primární distribuční platformou (>55% všech domácností využívá DTT) pro příjem televizního vysílání, a to včetně veřejnoprávní televize. I země s výrazně nižší DTT penetrací (jako například Spolková republika Německo s 5% podílem DTT), jakož i všichni sousedé ČR nárokují pro DTT frekvenční spektrum o rozsahu 320 MHz. Tento zřejmý rozpor je jasně vidět na obr. 9, kde ČR jako jediná země ve střední Evropě má DTT penetraci 50-75% a na obr. 10. ČR jako jediná země žádá v UHF pásmu pro TV vysílání pouze 224 MHz, přestože všechny okolní státy žádají o 320 MHz. Budoucí mezinárodní kmitočtová koordinace by tak v případě požadavku ČR o 320 MHz nebyla v rozporu se zájmy okolních administrací. Vzhledem k požadavku ČTÚ, který je odlišný od okolních zemí lze předpokládat budoucí problémy při mezinárodní kmitočtové koordinaci. <diagramy>

Úřad konstatuje, že není doložen výklad původu tvrzení. Proces nárokování spektra zeměmi neproběhl a proběhnout v žádné mezinárodní organizaci nemůže. Viz též 46. Podkladem pro tvrzení je odpověď na jednu z otázek v dotazníku ITU‑R k potvrzení spodní hranice pásma 700 MHz z počátku r. 2012.

Text otázky:

What is the amount of spectrum you foresee that will be required for terrestrial television broadcasting, if plans in Questions 8, 9 and 10 are to be supported, and services identified in Questions 6 and 7 are to be taken into account? Please indicate the modes of transmission that will be used, and timeframes.
If appropriate, a suggested form to express these requirements is shown in Annex 3.

Znění odpovědi:

So far, the Office has no relevant analyses on this issue. (Pozn.: Z důvodu možné chybné interpretace byla z odpovědi následně vypuštěna druhá část reakce “Nevertheless, it is estimated, that the remaining 470-694 MHz band will be sufficient for ensuring existing DTT services”.)

Pozn.:

Významně odlišné informace o očekávaných potřebách spektra ze stejného zdroje uvádí pozice EBU k WRC‑15 (dokument CPG15(13)INFO08 z 19. 9. 2013).

150

ČRa, CDG

Sociální ekonomický aspekt pozemního vysílání_ Náklady televizních platforem pro diváka

Podle nedávno provedené analýzy v Německu, kde jsou široce zastoupeny všechny druhy konkurenčních platforem pro šíření TV se prokazuje, že pozemní vysílání dosahuje zdaleka nejnižší „total cost of ownership“ na domácnost (obr. 9). Analýza zahrnuje celý distribuční řetězec a ke každému článku řadí příslušné náklady. Celkový náklad je pak přepočten na jednu domácnost. Podle výsledků jsou „total cost of ownership“ na DTT pouze 20 € na domácnost, na druhém místě se nachází satelitní platforma s 33 € (1.7 násobek), dále kabelová televize a IPTV s TCO 86 € (4.3 násobek) respektive 89 € (4.5 násobek) a výrazně poslední se umístila Web-TV s náklady 169 € (8.5 násobek). <graf> Z analýzy jednoznačně vyplývá, že pozemní vysílání je nákladově nejefektivnější platforma, a že protěžování konkurenčních platforem nebo opožděný přechod na DVB-T2 by znamenal přenesení dodatečných nákladů na koncového zákazníka diváka a fakticky i zánik FTA vysílání s negativním dopadem na 60% českých domácností.

Úřad potvrzuje roli  sociálně-ekonomického aspektu veřejnoprávního vysílání. Ta se ostatně promítá i do poplatkové politiky za užití spektra v rozhlasové službě.

Konstatuje současně, že text Strategie nepředpokládá v reálném horizontu (tj. desítek let) žádná účelová opatření vůči DTT, ani přijímání opatření nad rámec státní politiky, která by zánik DTT měla zapříčinit.

Pozn./upřesnění:

Chování zákazníků v telekomunikačních službách primárně nevychází pouze z ceny služby, ale z poměru cena/výkon.

151

ČRa, CDG

Segmentace televizních diváků dle věku a příjmu

Britský obdoba telekomunikačního úřadu „Ofcom“ si pravidelně nechává vypracovávat detailní segmentaci televizních diváků jednotlivých platforem dle věku a socioekonomického statusu (obr. 10). Dle výsledků analýzy je DTT nejpopulárnější ve věkové skupině 65+, celých 29% DTT zákazníků pochází právě z této věkové skupiny. Tento podíl je 2-3 násobně vyšší než u konkurenčních platforem (satelit – 11%, kabelová TV – 15%). Patrný je i vztah mezi DTT popularitou a kombinací sociálního postavení a ekonomické zdatnosti domácností. Podle výsledků je DTT právě nejčastěji užívána v segmentech DE, které reprezentují málo kvalifikovaní a nekvalifikovaní manuální pracovníci s nižším vzděláním. Jakékoliv omezení rozvoje zemského vysílání půjde právě na bedra těchto méně ekonomicky silných skupin populace. <diagram>

Souhlas v narůstající věkové strukturalizaci diváků, s tím, že záměrem Úřadu není omezovat zemské vysílání.

152

ČRa, CDG

Analýza provozu v mobilních sítích

Strana 47, (odst. 6.4.1.2. obr.1.) „Odhad růstu provozu v mobilních sítích do roku 2017“ Predikce Cisco VNI Mobile Forecast

Po analýze predikce „Cisco VNI Mobile Forecast 2013“ používá hrubé odhady, které se zásadně mění v čase. Při porovnání predikce 2012 a 2013 jde vidět, že predikce z roku 2013 odhaduje v roce 2016 téměř o 20% nižší mobilní provoz než predikce z roku 2012. Ještě důležitější je změna předpokladů v predikci, kdy v roce 2012 Cisco odhadovalo, že objem dat v mobilních zařízeních stažených přes Wifi bude klesat z 33% v roce 2011 na 31% v roce 2016. Nová predikce již předpokládá nárůst podílu dat stažených do mobilních zařízení přes Wifi z 33% v roce 2012 na 46% v roce 2017, což je zásadní změna v predikci. Rostoucí roli WiFi dokládá také nejnovější studie Deloitte (obr. 10 a 11), kde lze jasně vidět, že ke stahování dat do mobilních zařízení ve vybraných evropských zemí slouží především technologie Wifi. Podotýkáme, že přesto, že změněný pohled Cisco na odhadovaný růst mobilních dat byl zpracovatelům dokumentu zjevně znám, dokument toto neuvádí. To posiluje naše přesvědčení, že s data byla použita tendenčním způsobem.

Zdroj: Ofcom „Communications market report 2013“

Zdroj: Cisco „Global mobile data traffic forecast update, 2012-2017“

Podle výzkumu společnosti Deloitte je Wifi technologie primární způsob připojení mobilních zařízení včetně Smartphonů v 16 z 20 zemích, které se účastnili výzkumu. Na níže uvedených obr. 13 a 14 jsou další informace ohledně využívání mobilních a WIFi sítí pro přenos dat k mobilním terminálům. Z uvedených údajů je zřejmé, že primární sítí pro přenos dat do mobilních terminálů budou WiFi a nikoli mobilní sítě, což je optimální z hlediska efektivity využití spektra (TDD technologie) a investiční náročnosti, která je v případě WiFi off-load nižší než investice do IMT sítí. Význam frekvenčního spektra pro IMT není tak významný jak ve své analýze předpokládá ČTÚ.

Ve Strategii je obojí již zohledněno, nárůst provozu v sítích IMT a WiFi není zpochybňován.

Pozn.: Z uvedeného nelze dovozovat, že sítě WiFi by byly substitutenty IMT sítí.

Objemy potřebného spektra a opatření k jeho zajištění jsou formulovány na národní úrovni.

Viz též 153.

153

Na níže uvedených obr. 13 a 14 jsou další informace ohledně využívání mobilních a WIFi sítí pro přenos dat k mobilním terminálům. Z uvedených údajů je zřejmé, že primární sítí pro přenos dat do mobilních terminálů budou WiFi a nikoli mobilní sítě, což je optimální z hlediska efektivity využití spektra (TDD technologie) a investiční náročnosti, která je v případě WiFi off-load nižší než investice do IMT sítí. Význam frekvenčního spektra pro IMT není tak významný jak ve své analýze předpokládá ČTÚ. Na níže uvedených obr. 13 a 14 jsou další informace ohledně využívání mobilních a WIFi sítí pro přenos dat k mobilním terminálům. Z uvedených údajů je zřejmé, že primární sítí pro přenos dat do mobilních terminálů budou WiFi a nikoli mobilní sítě, což je optimální z hlediska efektivity využití spektra (TDD technologie) a investiční náročnosti, která je v případě WiFi off-load nižší než investice do IMT sítí. Význam frekvenčního spektra pro IMT není tak významný jak ve své analýze předpokládá ČTÚ.

Strategie informuje o rozvoji obou resp. i dalších způsobech připojení k službám vysokorychlostních komunikací.

Úřad neshledává důvodným zpochybňovat analýzy potřeby spektra identifikované ITU a objem spektra stanovený pro IMT v Programu politiky rádiového spektra přijatém Evropským parlamentem a Radou.

154

Efektivní využití frekvenčního spektra

Utilizace pásma v pozemním vysílání/mobilních operátorů

Při porovnání datového toku jednoho pozemního vysílání ve standardní kvalitě při pokrytí států EU28 (konzervativní předpoklad 100 mil diváků sledující kanál 4h denně) a datového toku, který vygenerují mobilní data v Západní Evropě (obr. 12) lze jednoznačně vidět, že datový tok (utilizace) DTT kanálu je mnohonásobně (90x) vyšší a že není možné, aby přes mobilní sítě šlo vůbec zvažovat šíření lineárního obsahu. <graf Cisco>

Úřad souhlasí, že užití mobilních sítí jako dominantní distribuční platformy pro televizní programy není věcně ani ekonomicky účelné  a proto se  v budoucnu neočekává (na rozdíl od vysokorychlostních sítí s přenosem po pevném médiu).

Viz též 48.

155

ČRa, CDG

Nízká efektivita mobilních operátorů

Je faktem, že mobilní zákazníci z Internetu více data stahují a méně nahrávají. Stahování (videa, fotek, hudby, map, aplikací…) jsou stěžejní činnosti mobilních zákazníků a v nahrávaní obsahu neexistuje ani vzdáleně porovnatelný ekvivalent. Podle několika výzkumů se poměr downlink/uplink pohybuje mezi 4:1 až 9:1, procentuálně vyjádřeno downlink generuje 80-90% mobilního provozu. Analýzám provozu v mobilních sítích se věnovala i společnost Qualcomm (obr. 14). <diagram> V České Republice mobilní operátoři využívají technologii FDD – The Frequncy Division Duplex, která používá párové spektrum, jedno frekvenční pásmo pro download a druhé frekvenční pásmo pro upload. Když se podíváme na obrázek 13. musí nám být jasné, že frekvence využívány na upload jsou utilizovány přibližně z 10-20% a zbylá část se nevyužívá a využívat ani nebude. Nacházíme se v situaci, kdy ČTU předjímá že mobilní operátoři nebudou mít v budoucnu dostatečné spektrum pro nabídku služeb. Přitom na trhu nevidíme iniciativu k použití technologie TDD – The Time Division Duplex, která je k dispozici pro 3G/4G technologie a která umožňuje efektivněji využít frekvenční pásmo. Technologie používá nepárové frekvenční pásmo, které lze použít celé na downlink, uplink nebo předdefinované konfigurace, kterých je 7 (obr 14.) ČTU je rovněž dostatečně známo, že např. Telefonica ČR se rozhodla zprovoznit v loňském roce svou čtvrtou nosnou pro 3G teprve na základě nátlaku ČTU, nikoliv na základě rostoucí poptávky po službě. V zahraničí si mobilní operátoři již začínají uvědomovat klíčový význam technologie LTE TDD pro uspokojení budoucí poptávky datových služeb. Výsledky aukce kmitočtů pro LTE, kdy žádný z existujících mobilních operátorů neprojevil zájem o nabízené bloky v nepárovém (TDD) frekvenčním pásmu 2 600 MHz, kde se nabízelo 8x5MHz + 1x10MHz, jakož i fakt, že na trh nevstoupil nový provozovatel jednoznačně dokazují, že problémy růstu mobilních dat je nutné hledat jinde, než v nedostupnosti kmitočtů. Další nevyužitou možností jako mohou mobilní operátoři zvýšit kapacitu je migrace 2G na 4G. Hlasové služby generují minimum provozu a migrace do 4G LTE opět vytvoří prostor pro další datové služby a uspokojení poptávky po mobilních datech. Je také nutné vidět, že nastyupující standard LTE A dále zvýší efektivnost využívání spektra. Tato situace příkře kontrastuje s naléhavým a zjevným nedostatkem spektra pro pozemní TV, kdy stávající příděly nedovolují pokrýt poptávku ani kvantitativně, ani kvalitativně. To poškozuje TV stanice i televizní diváky.

Úřad potvrzuje trend nárůstu asymetrického provozu, kapacitní rezervy FDD technologií a konstatuje, že uvedené skutečnosti vč. informace o nových optimalizačních konceptech jsou ve Strategii obsaženy.

Pozn. k asymetrii: Návrh uspořádání nového kmitočtového pásma 700 MHz včetně úseku pro podpůrný downlink umožní nesymetrii 5:3 a využití pásma pro IMT z 83 % (zbytek pro další aplikace).

Pozn. ke zbývající části textu: Z popisovaného stavu nelze dovozovat, že budoucí poptávka po spektru pro mobilní sítě je již pokryta a že by vyžadovala intervenci a změnu současné legislativy vč. evropské. Není ve prospěch DTT zpochybňovat rozvoj vysokorychlostních mobilních komunikací, který je fenoménem v globálním měřítku, součástí strategií růstu a to nejen v evropském regionu, je-li pro DTT použit koncept High Tower / High Power, který je uváděn jako příklad neefektivně využívaného spektra. Nehledě na skutečnost že mobilní komunikace nemají jinou alternativu provozu, než využitím příslušné části rádiového spektra, na rozdíl od minimálně čtyř stávajících platforem distribuce televizního signálu.

156

ČRa, CDG

ČTÚ ve svém dokumentu argumentuje, že maximalizace celospolečenského užitku z využívání spektra je primárně prostřednictvím IMT. Toto stanovisko ČTÚ je v rozporu s analýzou „The value of Digital Terrestrial Television in an era of increasing demand for spectrum“ vydané společností Communications Chambers v lednu 2014, která uvádí dvojnásobnou sociálně-ekonomickou hodnotu spektra alokovaného pro DTT v porovnání s IMT spektrem.

Úřad konstatuje, že podklady a závěry zmíněné studie nebyly předmětem podrobnější analýzy.

Lze jen doplnit, že tato studie také uvádí 3,5násobně větší přínos na tržbách z IMT než z DTT.

157

ČRa, CDG

Kap. 1.1

Konkrétní připomínky

1. Textace Strategie: bod 1.1 odst. 5/ Plošná dostupnost vysokorychlostních komunikací na internetové platformě pro uživatele z komerční sféry i veřejnosti je základní podmínkou zachování konkurenceschopnosti státu, jeho ekonomického, kulturního a sociálního rozvoje. Návrh (doplnit): Široký přístup k informacím pro uživatele z komerční sféry i veřejnosti je důležitou podmínkou zachování konkurenceschopnosti státu, jeho ekonomického, kulturního a sociálního rozvoje. Odůvodnění: Vysokorychlostní internet je sice důležitou, nicméně nikoliv jedinou platformou pro zachování konkurenceschopnosti, ekonomického, kulturního a sociálního růstu. Nelze přehlížet význam televizního a rozhlasového vysílaní. Smyslem Strategie je zajistit efektivní využití spektra k zajištění širokého a nediskriminačního přístupu obyvatelstva k informacím. Dokument by měl sledovat objektivizaci sociálně ekonomické hodnoty kmitočtového spektra.

Úřad s připomínkou souhlasí, nicméně původní navržená formulace je obecnější, protože uživatelé a podnikatelé potřebují nejen přístup k informacím, ale obecně přístup ke službám elektronických komunikací.

158

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 1.2.2. odst. 2/ Dokument Strategie správy spektra popisuje v potřebné míře věcné souvislosti navržených opatření a postupy jak z hlediska probíhajících změn ve správě spektra, tak při naplňování cílů národní politiky v oblasti bezdrátových komunikací především pro střednědobý horizont let 2014 až 2016.

Návrh: upravit text

Odůvodnění: Strategie v komplexním pohledu neobsahuje přesnější časové vymezení, a to ani ve variantním řešení. Mobilní provozovatelé zatím ani zdaleka nevyčerpali možnosti sítí 3G a projevili menší než předpokládaný zájem o LTE příděly. Proti předpokladům Regulátora na trh také nevstoupil nový LTE provozovatel, a to přesto, že pro nového provozovatele bylo vyčleněno vyhrazené pásmo, jakož i další stimuly zvýhodňující vstup na trh. Tato situace kontrastuje se zjevným nedostatkem kmitočtových pásem pro televizní vysílání, kde poptávka po kmitočtovém pásmu již dnes překračuje kapacity celoplošných multiplexů.

Úřad nesdílí názor, že Strategie časová vymezení neobsahuje, realizace strategických opatření časová vymezení uvádí buď přímo, nebo v návaznosti na další kroky.

Úřad souhlasí s komentářem v tom, že uživatelé spektra obecně nevyčerpávají všechny možnosti využití disponibilního spektra (což je důvod pro uplatňování ve Strategii popsaných nových forem sdílení – LSA, ASA, bílá místa).

159

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2. odst. 2/ Hlavní záměry směřují zejména k dlouhodobému strategickému cíli, jímž je uvolnění dalších kmitočtů pro mobilní vysokorychlostní sítě.

Návrh (doplnit): Hlavní záměry směřují zejména k dlouhodobému strategickému cíli Evropské komise, jímž je uvolnění dalších kmitočtů pro mobilní vysokorychlostní sítě.

Odůvodnění: Strategický cíl je dán politikou rádiového spektra Evropské komise. Dlouhodobým strategickým cílem by mělo být především optimalizovat efektivní využití spektra na základě objektivizace jeho sociálně ekonomické hodnoty v České republice. Případné uvolnění dalších kmitočtů pro mobilní vysokorychlostní sítě by mělo sledovat objektivní potřeby trhu v České republice. Přidělení spektra by se mělo dít nediskriminačním a transparentním způsobem, a to s ohledem na potřeby českého trhu. Dlouhodobý strategický cíl se přitom nemůže odchylovat od požadavku na efektní využívání rádiových kmitočtů, které vyplývá z Ústavy ČR.

Úřad neshledává potřebu změny textu Strategie z důvodů uváděné argumentace relevantní.

Strategie nemá mandát měnit či nahrazovat obsah státní politiky (Digitální Česko).

160

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 2.7.1 / Současný stav (str. 20), Je chybně uvedeno: „Aplikace SNG využívají bezlicenční družicová gigahertzová pásma“.

Návrh: Aplikace SNG využívají i licencovaná pásma pro vysílání směrem na družici.

Odůvodnění: Ve skutečnosti TV reportážní SNG vozy využívají i licencovaná pásma pro vysílání směrem na družici ( např. 14 GHz ).

Akceptováno, text upraven.

161

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 3.1. (tabulka- třetí odrážka) / Dále bude rozvíjen národní informační portál týkající se využití rádiového spektra. Hlavními zájmovými pásmy jsou zejména rádiové kmitočty z 0,4 – 6 GHz.

Návrh: doplnit

Odůvodnění: Chybí časové začlenění (předpoklad).

Akceptováno, nicméně časové vymezení („průběžně“) je již uvedeno v čl. 3.3.

162

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 3.2 (předposlední odrážka)/ Prioritou je využívání pásem těmi službami, které přinášejí vyšší celospolečenský přínos, které nelze poskytovat prostřednictvím jiných alternativních platforem (např. jiných druhů rádiových sítí, pevných přenosových médií). Návrh (upravit): Prioritou je využívání pásem těmi službami, které přinášejí vyšší celospolečenský přínos, které nelze poskytovat prostřednictvím jiných alternativních platforem (např. jiných druhů rádiových sítí, pevných přenosových médií a přiměřeně zohlednit ekonomiku zajištění služby různými platformami.

Odůvodnění: Není odůvodněno, z čeho vychází specifikace toho, že širokopásmové služby mají vyšší celospolečenský přínos. Konstatování není principem neutrální. 6 Hledisko efektivnosti musí přiměřeně zohledňovat také vyhodnocení nákladů na poskytnutí služby konkurenčními platformami. Analýza provedená v Německu, kde jsou široce zastoupeny všechny druhy konkurenčních platforem pro šíření TV prokazuje, že pozemní vysílání dosahuje zdaleka nejnižší "total costs of ownership" na domácnost (€20), což  je 1.6 až 8.3krát více nákladově efektivní proti konkurenčním platformám. Pozemní vysílání je následováno satelitním (€33), přičemž IPTV a Web-TV dosahuje €86, €89 a €169. Ve svých důsledcích to znamená, že ekonomicky neodůvodněné protěžování konkurenčních platforem nebo opožděný přechod na DVB-T2 by znamenal přenesení dodatečných nákladů na koncového zákazníka – diváka a fakticky zánik FTA vysílání s negativním dopadem na 57% domácností.

Úřad shledává v souladu s obecnými principy správy spektra celospolečenský přínos za významný faktor.

Celospolečenský význam navrhovaných změn je jedno z klíčových hledisek při návrhu podmínek využití spektra v pásmech určených k poskytování služeb elektronických komunikací; na sociální význam poukazuje i autor návrhu/komentáře (viz např. 47, 48).

Posuzování nákladovosti šíření TV vysílání pro domácnost terestrickou platformu zřejmě nebude měřítkem pro posouzení role vytvoření plošné dostupnosti vysokorychlostních sítí přístupu k internetu, jako součásti evropské strategie růstu.

163

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 3.4. (prostřední odrážka)/ K zajištění proveditelnosti § 19a zákona poskytování informací o obsahu a držitelích IO zpracovat návrh legislativních úprav zákona a souvisejících předpisů.

Návrh (doplnění): K zajištění proveditelnosti § 19a zákona poskytování informací o obsahu a držitelích IO zpracovat návrh legislativních úprav zákona a souvisejících předpisů. (do r. 201x)

Odůvodnění: Chybí časové určení.

Akceptováno. Do textu čl. 3.4 doplněn rok 2015.

164

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 3.5.(tabulka)/ Pásma VHF a UHF k využití bílých míst 2.3.1.2.

Návrh (doplnit): Pásma VHF a UHF k využití bílých míst 2.3.1.2.; 6.4.4.4.

Odůvodnění: Doplnit odkaz na specifikaci bílých míst; není uveden bližší detail k bílým místům.

Úřad neshledává potřebu úpravy textu, je již v kap. 6.4.4.4.

165

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 3.6. (tabulka)/ LTE rušení

Návrh: Informační kampaň zaměřená na informovanost diváků TV ohledně dlouhodobého procesu výstavby LTE sítí v pásmu 800 MHz.

Odůvodnění: Do tabulky v rámci realizace opatření uvést také informační kampaň k rušení v 800 MHz.

Neshledáváno potřebné uvádět v textu, tyto aktivity již probíhají, Viz např.. http://www.ctu.cz/ctu-informuje/problematika-souvisejici-s-provozem-siti-lte.html

166

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 3.7. (tabulka)/ Zavedení mechanismů eliminujících nedůvodné rozdíly v nákladech za přístup ke spektru při udělování práv k užití na základě žádosti přímo (IO) a formou výběrového řízení (příděl).

Návrh: specifikovat detailněji

Akceptováno, text doplněn takto: „Zavedení mechanismů eliminujících nedůvodné rozdíly v nákladech za přístup ke spektru při udělování práv k užití na základě žádosti přímo (IO bez přídělu) a formou výběrového řízení (příděl)“.

167

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 3.7. (tabulka)/ Zavedení mechanismů eliminujících nedůvodné rozdíly v nákladech za přístup ke spektru při udělování práv k užití na základě žádosti přímo (IO) a formou výběrového řízení (příděl). Chybí bližší specifikace (nástin), o jaké mechanismy se bude jednat, tzn., zda trend bude snížení poplatků, zvýšení.

Vysvětlení: Nejde o poplatky, ale vyloučení situace, kdy ve stejném pásmu jsou kmitočty autorizovány jak IO na základě přídělu, tak IO bez přídělu.

168

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 3.8/ Podpora hospodářské soutěže

Návrh: doplnit, upřesnit

Odůvodnění: Není naznačeno, jak podpory dosáhnout a textace nedává praktický význam. Jsme toho názoru, že se jedná o politickou proklamaci. Není nikterak jasné, jak bude uplatňování těchto principů uvedeno v život a s jakými dopady na současná pravidla a procesy.

Vysvětlení: V bodu 3.8. je uveden výčet záměrů  k podpoře hospodářské soutěže, které jsou detailněji popsány v příslušných článcích Strategie.

169

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 4.2 ad) 8/ V oblasti televizního vysílání zpracováním variantního návrhu migrace ze standardu DVB-T na DVB-T2 zahájit proces národní přípravy technologické inovace televizního vysílání, s cílem vyloučit kolizi s uvolňováním pásma 700 MHz a) v minimální verzi alespoň se zajištěním podmínek pro veřejnoprávního provozovatele vysílání vyplývajících ze zákona.

Návrh: doplnit textaci

Odůvodnění: Není popsáno zajištění prostředků na migraci a informační kampaň veřejnoprávního provozovatele.

Není upřesněno, jaké „prostředky“ má respondent na mysli.

Pokud se jedná o náklady, jde o záležitost subjektů na migraci zainteresovaných.

Viz též 51.

170

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 4.2 ad) 8/ V oblasti rozhlasového vysílání příprava podmínek k celoplošnému digitálnímu rozhlasovému vysílání b) vypracováním podmínek pro výběrové řízení k udělení přídělů radiových kmitočtů.

Návrh (upravit): V oblasti rozhlasového vysílání příprava podmínek k celoplošnému digitálnímu rozhlasovému vysílání b) vypracováním studie proveditelnosti přechodu na DAB vysílání

Odůvodnění: Přechod na DAB má vycházet z potřeb trhu a před vyhlášením výběrového řízení je nutné osvětlit veškeré aspekty přechodu na DAB, a to s cílem eliminovat jakékoliv nepříznivé dopady na posluchače.

Úřad neshledává důvodným vypracování studie proveditelnosti. Postup přidělení kmitočtů zpracoval a zveřejnil. Studie proveditelnosti z hlediska mediální politiky, legislativy apod. je mimo jeho působnost.

Viz též 13.

171

ČRa, CDG

Textace Strategie: Tab. 8 bod 2, str. 35 (druhá odrážka)/ Migrace programů provozovatelů vysílání z licence závisí na jejich ochotě nést náklady s migrací spojené. Dostupné spektrum k provedení migrace je limitováno. Omezení se zvýší uvolněním digitální dividendy II v ČR a sousedních zemích. V zachování stávajícího rozsahu vysílání má stát dlouhodobé závazky výlučně vůči držitelům přídělů ke čtyřem celoplošným sítím, vzešlým z přechodu ze zemského analogového na digitální vysílání.

Návrh: Migrace programů provozovatelů vysílání z licence závisí na jejich ochotě nést náklady s migrací spojené. Dostupné spektrum k provedení migrace je limitováno. Dostupné spektrum se bude též odvíjet od plánování sítí (využití rozsáhlejších SFN - rozšíření regionů). Omezení se zvýší uvolněním digitální dividendy II v ČR a sousedních zemích. V zachování stávajícího rozsahu vysílání má stát dlouhodobé závazky výlučně vůči držitelům přídělů ke čtyřem celoplošným sítím, vzešlým z přechodu ze zemského analogového na digitální vysílání.

Odůvodnění: Plánování sítí bude určující pro množství (šíři) dostupného kmitočtového spektra, a to předně s ohledem na velikost SFN sítí, kde lze předpokládat rozšíření SFN sítí do dalších regionů.

Akceptováno, návrh zohlední pracovní skupina pro migraci.

172

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.1.1 odst. 2 / Rádiové spektrum je přírodní a veřejný ekonomický zdroj, který podporuje ekonomické, sociální a komunikační aktivity a má nezastupitelný význam pro okruh služeb, které jinou platformou (jiným médiem) nelze nahradit z důvodů technických (nezávislost na pevném připojení) nebo ekonomických. Takovými službami jsou například služba pokrytí rozsáhlých geografických území družicovým vysíláním, služba tísňové a bezpečnostní mobilní komunikace, a v běžném životě zejména mobilní přístup ke službám elektronických komunikací. Návrh (doplnit): Rádiové spektrum je přírodní a veřejný ekonomický zdroj, který podporuje ekonomické, sociální a komunikační aktivity a má nezastupitelný význam pro okruh služeb, které jinou platformou (jiným médiem) nelze nahradit z důvodů technických (nezávislost na pevném připojení) nebo ekonomických. Takovými službami jsou například služba pokrytí rozsáhlých geografických území družicovým vysíláním, pozemním vysíláním, služba tísňové a bezpečnostní mobilní komunikace, a v běžném životě zejména mobilní přístup ke službám elektronických komunikací.

Odůvodnění: Rozsáhlá území nepokrývá jen satelit, ale i digitální pozemní televizní vysílání.

Úřad neshledává návrh důvodným, televizní vysílání není závislé na mobilitě a tedy výlučně na užití rádiového spektra, je šířeno i jinými platformami.

173

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.1.1 /str. 37)/ Na konci roku 2012 tržby za maloobchodní služby poskytované v mobilních sítích dosáhly hodnoty téměř 67 mld. Kč a v pevných sítích (vč. kabelových sítí) 53 mld. Kč. Maloobchodní služby šíření rozhlasového a televizního vysílání se na celkových tržbách podílely částkou 4,5 mld. Kč.

Návrh(doplnit): Na konci roku 2012 tržby za maloobchodní služby poskytované v mobilních sítích dosáhly hodnoty téměř 67 mld. Kč a v pevných sítích (vč. kabelových sítí) 53 mld. Kč. Maloobchodní služby šíření rozhlasového a televizního vysílání se na celkových tržbách podílely částkou 4,5 mld. Kč. Digitální pozemní televizní vysílání (dále jen „DTT“) je velmi efektivní a pro diváky znamená nejdostupnější způsob přístupu k informacím.

Odůvodnění: DTT má výrazný sociální aspekt, protože šíření informací prostřednictvím DTT je velmi efektivní a pro diváky znamená nejdostupnější způsob přístupu k informacím.

Úřad neshledává potřebu úpravy v této části textu, kvantifikující ekonomické efekty. Úřad význam DTT adekvátně zdůrazňuje.

174

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.3.1 odst. 2 / Transparentní správa spektra je jedním z nástrojů upevňování důvěryhodnosti státní správy a je součástí požadavků na tržně orientované regulatorní prostředí. V rámci naplňování zásady transparentnosti je Úřad povinen poskytovat podnikatelům poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací a uživatelům všechny informace potřebné pro jejich činnost, nebrání-li jejich poskytnutí ustanovení zvláštních právních předpisů.

Návrh (doplnit):

Odůvodnění: Předvídatelnost a transparentnost je zcela ve Strategii opomíjena. V dokumentu není zmínka, jak to Úřad napraví?

Úřad souhlasí, je si vědom váhy těchto aktivit spadajících do poslání Úřadu a toho, že poslání ČTÚ by bylo vhodné zdůraznit uvedením na počátku dokumentu, nicméně vzhledem ke kontextu stávající struktury bude ponecháno v čl. 6.2.1.

175

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.3.5.1. odst. 4 / Při udělení práv k užití spektra prostřednictvím individuálního oprávnění k využívání radiových kmitočtů, tj. užívání kmitočtu stanicí, se k tržní k ceně spektra nepřihlíží, autorizace je spojena s úhradou jednorázového poplatku za administrativní úkon. I toto právo k užití spektra je standardně obchodovatelné a lze jej pronajmout na základě nabídky a poptávky (viz čl. 6.2.1.5).

Návrh (upravit): Při udělení práv k užití spektra prostřednictvím individuálního oprávnění k využívání radiových kmitočtů, tj. užívání kmitočtu stanicí, se k tržní k ceně spektra bude nepřihlížet, autorizace je spojena s úhradou jednorázového poplatku za administrativní úkon. I toto právo k užití spektra je standardně obchodovatelné a lze jej pronajmout na základě nabídky a poptávky (viz čl. 6.2.1.5).

Odůvodnění: Jaký je rozdíl mezi individuálním oprávněním a přídělem? Hodnota spektra pro individuální oprávnění a příděl je a měla by být stejná. V praxi dochází k znehodnocování tržní hodnoty přídělů právě vydáváním individuálních oprávnění ve stejném pásmu. Z tohoto vyplývá, že tržní hodnota spektra v rámci přídělu a individuálních oprávnění by měla být totožná.

Nelze akceptovat – původ je zřejmě v mylném výkladu ZEK. Při vydání IO je hrazen administrativní poplatek, jehož výši není Úřad oprávněn měnit.

176

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.1. odst. 1/ Rozvoj mobilních komunikací vede k požadavkům na další spektrum, mezi něž patří například budoucí připravované mezinárodní přidělení pásma 700 MHz pohyblivé radiokomunikační službě.

Návrh (doplnit): Rozvoj mobilních komunikací vede k požadavkům na další spektrum, mezi něž patří například budoucí připravované mezinárodní přidělení pásma 700 MHz pohyblivé radiokomunikační službě.

Odůvodnění: Chybí odkaz, z čeho Úřad při tomto konstatování vychází. Fakt, že i) jednotliví mobilní provozovatelé zatím nedosahují ještě ani 50% pokrytí technologií 3G, ii) zájem o LTE pásmo byl menší než Úřad předpokládal a iii) proti předpokladům na trh nevstoupil nový LTE operátor (a to přes výjimečně výhodné podmínky), je v přímém rozporu s nepodloženým tvrzením, že rozvoj mobilních sítí si vyžádá další spektrum. O potřebách uvolnění dalšího pásma rozhodují potřeby trhu a hledisko sociálně ekonomické hodnoty spektra. Je zřejmé, že omezujícím faktorem rozvoje mobilních dat v ČR jsou jiné faktory, než je nedostatek kmitočtových pásem. Úřad zároveň přehlíží zjevný nedostatek kmitočtových pásem potřebných pro uspokojení stávající i perspektivní potřeby v oblasti televizního vysílání. Tento bod Strategie považujeme za jasně diskriminační. Pásmo 700 MHz je vhodné pro venkovské oblasti, kde není tak významná spotřeba mobilních služeb. Požadavek na mobilní data roste hlavně v městských a hustě osídlených oblastech, kde je však z fyzikálních důvodů vhodnější použít vyšší kmitočtová pásma (1800, 2100, 2600, 3400, 3600 MHz) a zároveň využívat WiFi off-load, které je výrazně efektivnější než klasické mobilní sítě. Mobilní operátoři využívají kmitočtové spektrum prostřednictvím FDD, což vede s ohledem na silně asymetrický provoz internetu na významně neefektivní využití stávajícího, ale i nově uvažovaného kmitočtového spektra pro mobilní operátory.

Úřad konstatuje, že vývoj v oblasti požadavků na pásma pro mobilní služby je dostatečně popsán. Pásma nad 1,8 GHz nemohou z fyzikálních a ekonomických důvodů zastoupit pásma pod 1 GHz, dokladem je významně rozdílná výše jednotkových cen za spektrum pro jednotlivá pásma, která byla předmětem aukce v r. 2013.

Ad asymetrie viz též 155.

177

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.1.1 odst. 1 / V současnosti provozované systémy LTE mají v reálném provozu zhruba desetinásobně vyšší spektrální efektivitu oproti systémům 2G.

Připomínka: Mobilní operátoři (dále jen „MNOs“) dnes využívají zastaralé technologie s velmi nízkou spektrální efektivitou. To však není důvod, aby jim bylo přidělováno stále nové a nové spektrum! Měli by plánovat přechod z 2G na novější systémy 4G/5G s TDD, tak jako je to v oblasti DTT (Analog - DVB-T - DVB-T2). MNOs by měli dostat nové spektrum až po zvýšení efektivity využití toho stávajícího, jinak je to vůči DTT diskriminační.

Úřad komentář bere na vědomí, nicméně podotýká, že autorizace spektra z pásma 800 MHz byla předepsána rozhodnutím EK,  EP a Rady.

178

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.1.1 odkaz 97 / Podle současných odhadů až pět uživatelů sledujících současně video ve výborné kvalitě vyčerpá kapacitu jedné buňky základnové stanice mobilní sítě UMTS–HSPA.

Připomínka: Tento problém nevyřeší ani 4G, ani pásmo 700 MHz. Pokud mobilní sítě nebudou podporovat broadcastové typy služeb, tak se budou potýkat s kapacitními problémy. Ani tak nejsou mobilní sítě optimální pro přenos lineárního TV vysílání.

Úřad souhlasí s hodnocením současné situace.

V dlouhodobém výhledu se očekává další vývoj IMT a jejich aplikací – viz též 147.

179

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.1.2 Obr. 1: Odhad růstu provozu v mobilních sítích do roku 2017

Návrh: Vypustit celý graf nebo upřesnit

Odůvodnění: Predikce Cisco7 jsou velice hrubé a dost významně se měnící v čase. Cisco predikce z roku 2013 odhaduje téměř o 20% nižší provoz dat v roce 2016 než predikce z roku 2012. Dále došlo k výrazné změně trendu "offload trafficu". V roce 2012 Cisco odhadovalo, že objem dat v mobilních zařízeních stažených přes wifi sítě bude klesat z 33% v roce 2011 na 31% v roce 2016. Nová Cisco predikce 2013 již předpovídá nárůst z 33% v roce 2012 na 46% v roce 2017. Podíl offloadu činí třeba ve Francii celých 75% z celkového provozu. Delloitte Global Mobile Consumer Survey May-July 20138 uvádí podíl zákazníků, kteří užívají WiFi offload jako nejčastější způsob připojení smartphonu pro mobilní data: Portugalsko 81%, Holandsko 74%, Belgie 74%, UK 67%. Podle studie je podíl tabletů připojených nejčastěji prostřednictvím WiFi offload ještě větší. Tablety zároveň "konzumují" takřka 4x větší objemy mobilních dat než smartphony. Je tedy zjevné, že největší část nárůstu mobilních dat se odbývá prostřednictvím WiFi offloadu. S ohledem na tyto trendy (podle tvrzení studie) není zřejmé, s jakým objemem nárůstu potřeb spektra mají mobilní provozovatelé počítat k horizontu 2018. Průzkum zároveň ukázal, že WiFi offload je pro největší počet mobilních zákazníků dodatečnou službou, o kterou mají největší zájem (31%). Např. PayTV označilo za preferovanou doplňkovou službu pouze 5% respondentů.

Uváděné údaje byly z 08/2013, upraveno, viz 152.

180

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2. /

Návrh (doplnit): Pozemní televizní vysílání přináší spotřebitelům:

 téměř 100% dostupnost,

 možnost sledovat otevřené zemské televizní vysílání,

 možnost poskytování lokálního (regionálního) obsahu,

 možnost anonymity vůči operátorovi,

 možnost příjmu signálu i v méně osídlených lokalitách, kvalitu poskytovaných služeb bez

ohledu na počtu uživatelů,

 informování za krizových stavů

Odůvodnění: U článku postrádáme uvedení výhod terestrické platformy.

Úřad komentář akceptuje, nicméně předpokládá pochopení respondenta, že vzhledem k potřebě redukce rozsahu textu Strategie, není možné popsat všechny detailní technické, ekonomické, sociální, obchodní, regulatorní a sociální souvislosti u všech opatření, všech služeb využívajících spektrum.

181

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2./ S rozvojem HDTV připojení se zvyšuje zájem o širší programovou nabídku dostupnou ve vysílání distribuovaném přes družice, kabel a internet (IPTV), které využívá stále více uživatelů.

Návrh: S rozvojem HDTV připojení se zvyšuje zájem o širší programovou nabídku dostupnou ve vysílání distribuovaném přes pozemní vysílání, družice, kabel a internet (IPTV), které využívá stále více uživatelů.

Odůvodnění: V roce 2010 byl tržní podíl DTT na hlavní televizi 52,9%, ve 2. čtvrtletí 2013 podíl vzrostl na 53.2%. Absolutně není možné, aby se zvyšoval zájem o konkurenční platformy a zároveň rostla DTT platforma. Počet zákazníků kabelové TV klesá už od roku 2009, IPTV získalo za 8 let pouze 211 tisíc zákazníků, počet zákazníků satelitní platformy po zavedení poplatku pravděpodobně klesá taktéž. Zastavení penetrace kabelovou TV potvrzuje nereálnost a neekonomičnost výstavby datových sítí mimo městské aglomerace. Text považujeme za velmi zavádějící a snižující význam DTT platformy, který vůbec nerespektuje stále se zvyšující významnost DTT. Je nepravdivé tvrzení, že stále vyšší počet diváků využívá SAT a CATV.

Vysvětlení – tato část textu Strategie popisuje obecné trendy, nevázané pouze na ČR.

Hovoří se zde o zájmu o širší programovou nabídku HDTV, což není případ ČR na terestrické platformě.

182

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.1. odst. 3 / Narůstající procento diváků opouští tradiční způsob sledování vysílání v reálném čase (lineární vysílání) a využívá možnosti sledování nelineárního obsahu - videa na přání.

Návrh: Narůstající procento diváků opouští tradiční způsob sledování vysílání v reálném čase (lineární vysílání) a využívá možnosti sledování nelineárního obsahu - videa na přání. Zkušenosti z vyspělých zemí přesvědčivě dokládají, že přes širokou dostupnost internetu zůstává sledování nelineárního obsahu stále jen okrajovou záležitostí a drtivá většina diváků preferuje lineární televizi.

Odůvodnění: Přes technické možnosti sledování nelineárního obsahu10 preferuje drtivá většina diváků sledování lineární televize. Zkušenosti z vyspělých trhů s vysokou penetraci internetu (Velká Británie) přesvědčivě dokládá, že nelineární sledování není substitucí, ale spíše doplňkem lineárního vysílání. Data z Velké Británie (leden až březen 2013) dokládají, že pouze 1,5% sledování se zprostředkovalo pomocí tabletu, smartphonu a laptopu. Diváci trávili průměrně 4 hod. a 1 min. denně sledováním TV, z toho 3 hod a 58 min. lineární TV11 a pouze 3 min. a 30s prostřednictvím zařízení jako je tablet, laptop nebo smartphone. Z toho část se týkala streamování v reálném čase a část nelineární sledování.12 Sociologické studie ukazují, že TV je sociální médium a spotřebitelé zůstávají u lineární TV v případě sociálních vrstev s nižším vzděláním a příjmy včetně seniorů nebo se vracejí k lineární televizi v případě rodin s malými dětmi.

Úřad konstatuje, že uvedený článek Strategie popisuje reálný obecný trend, podíl nelineárního a lineárního sledování obsahu není kvantifikován. Poznatky ČRa a CDG tedy nejsou s textem Strategie v kontradikci.

Pozn.: Vývoj v ČR potvrzuje i úspěšnost konceptu „zpožděného“ sledování / záznamu díky funkcím uživatelských zařízení IPTV a CATV.

183

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.1. / Dalším trendem je narůstající obliba sledování televize a videa na mobilních terminálech – na distribuci televizního obsahu se budou významněji podílet jak 3G sítě, tak zejména 4G sítě.

Návrh: Dalším trendem je narůstající obliba sledování televize a videa na mobilních terminálech – na distribuci televizního obsahu se budou významněji podílet jak 3G sítě, tak zejména 4G sítě. Odůvodnění: Mobilní příjem TV nelze masově řešit pomocí mobilních sítí z důvodu jejich nedostatečných kapacit a vysoké pořizovací ceně. Optimální řešení lineární TV, která je stále nejvíce preferovaným typem video obsahu s rostoucí sledovaností je DVB-T2 Lite.

Úřad souhlasí se skutečností, že jde o mobilní tj. minoritní příjem, nicméně současné aplikace pro smartfony již trend potvrzují.

Budoucí potenciál - viz též 147.

184

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.1. / dle některých odhadů se v dlouhodobém horizontu potenciál pro růst programové nabídky v otevřeném zemském televizním vysílání nepředpokládá.

Návrh: dle některých odhadů se v dlouhodobém horizontu potenciál pro růst programové nabídky v otevřeném zemském televizním vysílání nepředpokládá.

Odůvodnění: 1/ Počet kanálu DTT v ČR je podprůměrný

2/ ČR není k dispozici placená

3/ ScreenDigest predikuje další posílení DTT platfromy v ČR

4/ Ofcom předpokládá, že DTT bude hrát hlavní roli do roku 2020 a významnou roli až do roku 2030

Rada ČTÚ byla dne 10. 9. 2013 konfrontována s jednoznačným požadavkem TV stanic na naléhavé řešení existujících kapacitních i kvalitativních (HDTV) problémů. Objektivně existuje neuspokojená poptávka trhu.

Úřad konstatuje, že text je v článku popisujícím obecný dlouhodobý trend (související mj. s trendy zdrojů financování) bez jakéhokoliv snižování současného významu DTT.

185

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.1. str. 50 / Výhoda snadného řešení příjmu zemské televize bude během příští dekády nadále významným stimulem pokračování i rozvoje terestrického vysílání. Druhý (a další) televizní přijímač v domácnosti často využívá zemskou platformu a rovněž i do budoucna spočívá význam zemského vysílání zejména v příjmu na druhém (či dalším) přijímači.

Návrh: Výhoda snadného řešení příjmu zemské televize bude během příští dekády nadále významným stimulem pokračování i rozvoje terestrického vysílání. Druhý (a další) televizní přijímač v domácnosti často využívá zemskou platformu a rovněž i do budoucna spočívá význam zemského vysílání zejména v příjmu na druhém (či dalším) přijímači. Výhoda snadného příjmu, nízkých pořizovacích nákladů a nulových poplatků zemské televize bude během příští dekády nadále významným stimulem pokračování i rozvoje terestrického vysílání.

Odůvodnění: viz 14

Úřad i v souvislosti s potenciálními náklady migrace neseznal návrh úpravy účelným.

Uváděná pozitiva příjmu zemského vysílání jsou považována za adekvátní.

186

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.1. str. 50/ Kvalitativní a kvantitativní inovace přesouvá pozornost spotřebitelů k platformě kabelové a družicové. V ČR v posledních letech mírně narůstá počet přípojek IPTV.

Návrh: Kvalitativní a kvantitativní inovace přesouvá pozornost spotřebitelů k platformě kabelové

a družicové. V ČR v posledních letech mírně narůstá počet přípojek IPTV.

Odůvodnění: Tvrzení se nezakládá na faktech. Pozemní televize prokazatelně posiluje svůj tržní podíl, a to na úkor jiných platforem, a to včetně IPTV.15 IPTV je ve svém rozvoji limitována stejně jako kabelová TV kvůli nákladům na síťovou infrastrukturu.

Viz 143.

187

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.1. str. 50 / Další inovaci přináší možnost mobilního příjmu, která je v současnosti závislá převážně na přístupových sítích 3G HSPA+, částečně i na LTE, nebo nomádickém příjmu v sítích WiFi.

Návrh: Další inovaci přináší možnost mobilního příjmu, která je v současnosti závislá převážně na přístupových sítích 3G HSPA+, částečně i na LTE, nebo nomádickém příjmu v sítích WiFi nebo prostřednictvím DVB-T2 Lite.

Odůvodnění: Pokud by v ČR bylo uvolněno spektrum i pro DVB-T2, lze inovaci mobilního příjmu řešit prostřednictvím DVB-T2 Lite.

Úřad konstatuje, že potenciál pro mobilní TV v ČR, zejména prostřednictvím DVB-T Lite, zatím nelze objektivně doložit (ani analogií s jinými zeměmi).

188

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.1./ Omezujícím faktorem pro migraci směrem ke druhé generaci technologie digitálního televizního vysílání je inovační cyklus koncových přístrojů spotřebitelů a míra ochoty spotřebitelů využívat placené vysílání.

Návrh (část věty odstranit): Omezujícím faktorem pro migraci směrem ke druhé generaci technologie digitálního televizního vysílání je inovační cyklus koncových přístrojů spotřebitelů a míra ochoty spotřebitelů využívat placené vysílání.

Odůvodnění: Migrace na DVB-T2 a PayTV spolu nesouvisejí.

Míra ochoty spotřebitelů k technologické inovaci je významným faktorem zahraničních scénářů řešení pásma 700 MHz, vypuštění by nebylo důvodné.

189

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.1 str. 50/ Příliš dlouhý provoz technologie DVB-T bez technologické inovace snižuje potenciál rozvoje zemského televizního vysílání; v dlouhodobém horizontu (po roce 2020) by provoz takového vysílání nebyl perspektivní.

Návrh: Příliš dlouhý provoz technologie DVB-T bez technologické inovace snižuje potenciál rozvoje zemského televizního vysílání; v dlouhodobém horizontu (po roce 2020) by provoz takového vysílání nebyl perspektivní.

Odůvodnění: Nejedná se o trend, ale tvrzení či spekulaci. Z tohoto důvodu je nutné urychlit přechod na DVB-T2 a zároveň tak vyřešit nedostatek kmitočtových pásem.

Úřad neshledává konflikt v tom, že konstatuje objektivní dopad případu technologické stagnace k vyjádření podpory pro technologickou inovaci.

190

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.2 / Dynamickým rozvojem prošlo vysílání 3DTV, v sítích terestrického vysílání ale není perspektivní.

Návrh (vypustit): Dynamickým rozvojem prošlo vysílání 3DTV, v sítích terestrického vysílání ale není perspektivní.

Odůvodnění: 3DTV je mrtvá technologie, proto je poznámka irelevantní. Neúspěch 3DTV není dán distribuční platformou DTT. Je to obecný rys tohoto typu vysílání, který se vztahuje k jakékoli distribuční platformě.

Úřad souhlasí s komentářem, proto do textu včlenil alespoň krátkou informaci o 3DTV a upravil ji takto: „Fází rozvoje a hledání zákazníků prošlo vysílání 3DTV.“

191

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.2 / Mezi určující faktory technologické inovace digitálního televizního vysílání patří:

 stávající práva provozovatelů sítí zemského televizního vysílání,

 zákonná úloha veřejnoprávního vysílání,

 penetrace přijímačů podporujících formát DVB-T2 a související otázka, zda uživatelé při přechodu na HDTV nezvolí jinou platformu příjmu (kabel, družicový příjem, IPTV),

 potenciál pásma 700 MHz (a obecně pásma UHF) z hlediska takového využití, které přináší společnosti největší socioekonomický přínos (viz následující kapitola).

Návrh: Mezi určující faktory technologické inovace digitálního televizního vysílání patří:

 stávající práva provozovatelů sítí zemského televizního vysílání,

 zákonná úloha veřejnoprávního vysílání,

 penetrace přijímačů podporujících formát DVB-T2 a související otázka, zda uživatelé při přechodu na HDTV nezvolí jinou platformu příjmu (kabel, družicový příjem, IPTV),

 potenciál pásma 700 MHz (a obecně pásma UHF) z hlediska takového využití, které přináší společnosti největší socioekonomický přínos (viz následující kapitola).

Odůvodnění: Technologická inovace digitálního televizního vysílání je předně závislá na vhodně zvoleném způsobu migrace na DVB-T2. Rizika při přechodu na HDTV se sníží, dojde-li k rozvoji terestrické platformy. Diváci nepřešli na SAT, CATV a IPTV v případě přechodu z analogu na DVB-T ,a to z mnoha známých důvodů, které jsou platné i pro přechod na DVB-T2. V současné době platforma terestrického vysílání posiluje, a to na úkor jiných platforem. Vyšší tempo růstu terestrické platformy je podvázáno nemožností uspokojit další zájemce (existující i potenciální) o vysílání nových kanálů. Pouze za poslední rok bylo uvedeno do provozu celkem 9 nových celoplošných televizních kanálů16. Z celospolečenského hlediska by potlačení pozemního vysílání i) způsobilo divákům nepohodlí a ii) ve svých důsledcích vedlo k explozi placené TV (viz zkušenosti ze Slovenska). Sociální hledisko a hledisko

Úřad shledává garanci zachování stávajících práv držitelů přídělů za nezbytnou pro budoucnost zemského vysílání vč. realizace migrace.

Riziko přechodu diváků na jinou platformu je rovněž známo z přechodu z analogového na digitální  terestrické TV vysílání.

192

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.3. odst. 2 / Vzhledem k řadě faktorů, mezi něž patří i trendy popsané v čl. 6.4.1, se požadavky na národní využití vrstev různí; v některých zemích je současná popularita zemského TV vysílání poměrně vysoká, v jiných zemích není významná (Např. Německo, Belgie nebo evropské severské státy.)

Připomínka: Tvrzení se nezakládá na pravdě. Ve Skandinávských zemích má DTT velmi vysokou pozici na trhu. Jedním z důvodů je využívání DVB-T2, což Úřad v ČR dlouhodobě blokuje.

Akceptováno, “severské skandinávské země“ zaměněny za Rakousko.

193

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.3. str. 52/ Proto bude nutné při plánování televizního vysílání postupovat na základě dvoustranných a vícestranných jednání v rámci mikroregionálních uskupení, která mohou detailněji postihnout národní požadavky a cíle.

Návrh (doplnit): Proto bude nutné při plánování televizního vysílání postupovat na základě poptávky trhu proaktivně, a to na základě dvoustranných a vícestranných jednání v rámci mikroregionálních uskupení, která mohou detailněji postihnout národní požadavky a cíle.

Odůvodnění: V textu je uvedeno, že se nepředpokládá uskutečnění nové regionální či evropské plánovací konference kmitočtů pro televizní vysílání. Na místo toho by plánování TV vysílání mělo probíhat na základě dvoustranných a vícestranných jednání. Jsme přesvědčení, že bez plánovací konference bude refarming spektra (umožňující vznik více multiplexů) značně obtížný nebo přímo nemožný.

Úřad je zapojen v činnosti mezinárodních organizací, které projednávají technická řešení pro pásmo UHF. Uskutečnění plánovací konference žádná ze zemí Regionu 1 ITU-R ani CEPT nenavrhuje a nepředpokládá.

Analogicky jako u DD I se vychází z použití dvou a vícestranných koordinačních dohod i EK (metoda asistovaného jednání „good offices“).

194

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.4 / Budoucí přidělení pásma 700 MHz službě pohyblivé (IMT), rychlý rozvoj mobilních širokopásmových sítí, migrace na pokročilejší technologii vysílání, než je DVB-T,

Připomínka: Pásmo 700 MHz lze využít také pomocí vysoce efektivního distribučního systému DVB-T2.

V souvislosti se s evropskými záměry budoucího využití pásma 700 MHz Úřad shledává návrh doplnění o poznámku irelevantní.

195

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.2.5/ a) Provozování vývoje DVB-T v dosavadním rozsahu … ponechání stávajícího rozsahu vysílání s rezignací na technologický rozvoj zemského televizního vysílání.

Návrh (doplnit): "s rezignací na technologický rozvoj zemského televizního vysílání, které si v současné době nepřejí ani provozovatelé sítí ani provozovatelé vysílání."

Návrh: Zcela vypustit body a) a c)

Odůvodnění: Předpoklad je rozvíjet DVB-T platformu a v tomto kontextu neevidujeme z řad operátorů nebo provozovatelů televizního vysílání snahy o rezignaci na technologický vývoj zemského televizního vysílání. Domníváme se, že Úřad zjevně ignoruje volání trhu po dalším rozvoji pozemního TV vysílání.

Je přitom zjevné, že stávající situace je neúnosná, neboť v rámci stávajícího kmitočtového spektra není možné plně pokrýt nejen perspektivní, ale ani stávající kapacitní a kvalitativní požadavky TV. Provozovatelé televizního vysílání jednoznačně vyjádřili potřebu urychleného přechodu na DVB-T2 na setkaní s Radou ČTU dne 10. 9. 2013.

Tvrzení: bod c) je ničím nepodloženým dohadem, je subjektivní a diskriminační. Na trhu je evidentní jednoznačný příklon diváků k pozemnímu televiznímu vysílání. Podotýkáme, že případný odliv k jiným platformám by přinesl značné sociální a ekonomické dopady na diváky a společnost (viz Slovensko).

Textace Strategie: bod 6.4.2.5/ b) Provozování ter. vysílání s přechodem na pokročilejší formát

... Tato varianta přináší investiční rizika provozovatelům sítí i rizika pro provozovatele vysílání spojená s možným odlivem diváků k ostatním platformám.

Návrh (doplnit): "Tato varianta přináší investiční rizika provozovatelům sítí i rizika pro provozovatele vysílání spojená s možným odlivem diváků k ostatním platformám. Jedná se zároveň o variantu, která je provozovateli sítí i provozovateli vysílání dlouhodobě podporována jako jediné řešení k odstranění naléhavého nedostatku spektra a je v plném souladu s evropskou harmonizací.

Odůvodnění: Tato varianta je dle našich zjištění nejoptimálnější.

Úprava v předmětné části textu týkající se obecných scénářů není shledávána důvodnou, návrh opatření pro DTT v ČR je uveden v kap. 2.3.

Viz 75.

196

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.3.2 (str. 54)/

Návrh: doplnění

Odůvodnění: Vzhledem k výčtu vhodných technologií považujeme za důležité zmínit i DVB-T2 Lite (rastr 1, 75 MHz) jako technologii vhodnou pro digitální rozhlasové vysílání, která je oproti DAB systému výrazně efektivnější.

Kapitola je zaměřena na rozhlasové vysílání, nicméně stávající PVRS‑20 nevylučuje uvedené využití v rastru 1,75 MHz.

Viz též 49 a 50.

197

ČRa, CDG

Textace Strategie: bod 6.4.3. /

Návrh (doplnit): Hodnota spektra v III. TV pásmu (vyčleněná pro výběrové řízení) zcela určitě klesne, pokud bude pro DAB v tomto pásmu ve lhůtě platnosti přídělů uvolněn další objem spektra.

Odůvodnění: V podmínkách výběrového řízení v III. TV pásmu pro DAB je nutné zaručit, že po dobu platnosti přídělů nebude pro DAB uvolněno další kmitočtové spektrum v III. TV pásmu. Tímto by došlo k znehodnocení vynaložených investic. Předpokládáme, že kmitočtový úsek určený pro DVB-T bude využit pro DVB-T sítě.

Návrh na vložení textu charakteru tvrzení, předjímajícího vývoj ceny spektra resp. poptávky po spektru, není shledáván důvodným.

198

Prague Digital TV

2.3.2.1. stav (vývojové ..- viz čt. 6.4.3)

Pouze faktická připomínka. Na str. 15 je tabulka, kde není uvedeno v předposledním řádku také komerční vystlání rozhlasových stanic v Multiplexu č. 3 (rádio 'Proqlas) a Regionální síti 4 (rádio Dechovka), jež v době zpracování dokumentu již vysílaly.

Akceptováno, kap. 2.3.2.1 upravena.

199

Prague Digital TV

4.2. Navrhovaná opatření pro naplnění politiky Digitální Česko

ad 4) Přijetím opatření k rozšiřování vysokorychlostních sítí, plošnou dostupnosti přístupu k internetu zajištěním podmínek pro rozvoj páteřních sítí, infrastruktury propojení přístupových bodů a) dokončením přípravy a realizací projektu přímé podpory výstavby infrastrukturních sítí ve spolupráci s MPO v letech 2014 až 2018.

Připomínka: Nesouhlasíme s přímou podporou státu pro výstavbu sítí, pokud tyto sítě budou využívány pro šíření televizních nebo rozhlasových programů. Při přechodu z analogového na digitální vysílání stát také nepodporoval jejich výstavbu, vyjma činnosti NKS a kompenzace technologických nákladů vznikajících regionálních multiplexů v rámci celoplošné sítě Č. 3.

Vysvětlení – podmínky podpory mohou být v souladu se závaznými pravidly EU zaměřeny výlučně na oblasti, kde by sítě nebyly budovány působením tržních mechanismů (koncept tzv. bílých, šedých a černých míst). Směřují na vysokorychlostní přístupové sítě v souladu s cíli Digitální agendy pro Evropu.

200

Prague Digital TV

6.4.2.1. Spotřebitelské

Citace: "Kvalitativní spotřebitelské trendy jsou spojovány s formátem HDTV, který se stal standardem ve spotřební elektronice a je významným faktorem určujícím hlavní platformu přijmu televize v domácnosti. Otázkou zůstává, nakolik významným faktorem bude pro dominantní část uživatelů a jejich ochotu pro inovace“.

Domníváme se, že je přeceňován význam HDTV ve vztahu k výše uvedenému tvrzení "o určující hlavní platformě příjmu", protože v tom případě by nejvyužívanější platformou byl družicový příjem a ne pozemní vysílání. Podle posledních zveřejněných informací, příjem HDTV využívá 33°h domácností. Naše zkušenosti říkají, že domácnost, která má k dispozici kvalitní příjem SD programů, nijak významně nehledá stejný obsah v HD rozlišení. Výjimku tvoří významné sportovní akce.

Citace: „Narůstající procento diváků opouští tradiční způsob sledování vysílání v reálném čase (lineární vysílání) a využívá možnosti sledování nelineárního obsahu - videa na přání VOD. Na tento trend reaguje nabídka moderních televizních přijímačů stále častěji vybavených přípojkou k internetu. Dalším trendem Je narůstající obliba sledování televize a videa na mobilních terminálech - na distribuci televizního obsahu se budou významněji podílet jak 3G sítě, tak zejména 4G sítě. Tyto faktory spolu se souběžnou distribucí obsahu v paketových obousměrných sítích (tj. po internetu) přenášejí investiční a spotřebitelský zájem do rozvoje těch platforem, které nejsou omezeny pouze na jednosměrný přenos multimediální informace, tj. do sítí kabelových, družicových, obecně internetu a zejména pak sítí mobilních."

Připomínka: Souhlasíme, že je tento trend pozorován, nicméně podle dosavadních průzkumů to platí u věkové skupiny 15-25 let. Jakmile tito lidé založí rodinu a přibývají jim léta, není zatím prokázán tak vzestupný zájem, zejména o sledování televize v obousměrných sítích. Systém DVB-T také umožňuje obousměrný provoz, ale trh ukázal nezájem diváků o takové služby.“

Komentář a připomínka vzaty na vědomí.

Souhlas s informacemi potvrzujícími, že se jedná o trendy, tj. dosud bez prokazatelné kvantifikace údaji dokládajících reálný podíl uživatelů.

201

Prague Digital TV

6.4.2.4. v oblasti autorizace spektra v pásmu UHF

Citace: „Budoucí přidělení pásma 700 MHz službě pohyblivé (tMT), rychlý rozvoj mobilních širokopásmových sítí, migrace na pokročilejší technologii vysílání, než je DVB-T, konvergence sítí (viz čl. 6.3.4) a propastný rozdíl mezi cenou za autorizaci spektra v pásmu 800 MHz oproti administrativnímu poplatku za získání práv na užití kmitočtů pro televizní vysílání v pásmu UHF dokumentuje nerovnost ekonomických podmínek.“

Připomínka: Cenový rozdíl za autorizaci spektra je v pořádku, protože vyjadřuje rozdílnost objemů tržeb, které se v jednotlivých službách generují. Navrhujeme tuto argumentaci zakomponovat do textu.

V připomínce je mylně smíšena otázka platby za udělení přídělu (tj. výběrové řízení) s poplatkem při udělení IO.

Vzhledem k vymazání úvodního textu čl. 6.4.2.4 je nyní irelevantní.

202

VFCZ

Flexibilita ve využívání spektra: ČTÚ deklaruje cíl zpřístupnit informace o využívání kmitočtů a udělených oprávněních v širším rozsahu, než je tomu dosud. Vodafone obecně tuto aktivitu podporuje. Zvýšení informovanosti by mělo zahrnout kromě individuálních oprávnění také zveřejnění obsahu přídělů rádiových kmitočtů. U zveřejňovaných informací, zejména v případě IO, by Vodafone uvítal, pokud by byly zveřejněny i technické parametry, neboť to umožní v řadě případů lépe plánovat výstavbu sítě a nasazení kmitočtů a koordinovat využití kmitočtů mezi dotčenými držiteli oprávnění.

Úřad návrh vezme v potaz při zpřístupňování informací o využití kmitočtů (udělených právech k užití).

203

VFCZ

Spektrum pro mobilní služby: Na str. 45 a násl. ČTÚ uvádí řadu charakteristik, které jsou významné z pohledu plánování využití rádiového spektra. Společnost Vodafone má za to, že v této části by bylo vhodné doplnit rovněž principiální souvislosti mezi použitým spektrem a dosažitelnými parametry mobilních služeb, což je pro rozhodování o správě spektra rovněž významné. <tabulka s rychlostmi LTE>

Kapacita v případě služeb LTE a UMTS vypovídá o možnostech obsloužit požadavky na spojení a dostupné rychlosti. V zásadě platí vztah, že s kanálem o dvojnásobné velikosti lze dosáhnout dvojnásobné datové rychlosti. V počtu obsloužených zákazníků se navíc projevuje zisk ze širšího svazku s dvojnásobnou šířkou kanálu, což (v závislosti na typu datového provozu) umožňuje obsloužit výrazně více než dvojnásobek zákazníků s obdobnou kvalitou služby.

Úřad informaci vítá; vzhledem k charakteru a rozsahu ji nevloží do Strategie, ale použije ji při přípravě dalších kroků v oblasti IMT.

204

VFCZ

Upřesnění, opravy textu:

i. Na str. 7 v poznámce pod čarou č. 6 jde zřejmě o překlep, předpokládáme, že se údaj má vztahovat jen na ČR, a proto byl počet účastníků využívajících modem spíše 650 tisíc, než milionů.

ii. Pásmo 2600 MHz určené k využití zejména systémem LTE.ČTÚ v rámci aukce používal označení pro toto pásmo 2600 MHz, v návrhu Strategie je však používáno označení 2,5 GHz. Aby nedošlo ke zmatení, navrhujeme vždy používat označení „2600 MHz“. Kromě toho, na str. 9 je u tohoto pásma uvedeno, že bude využito pro sítě LTE, přičemž je zahrnuto i nepárové pásmo TDD. Domníváme se, že není v souladu s principem technologické neutrality určovat, že toto pásmo má být využito jen systémem LTE.

iii. Na str. 48 jsou v prvním odstavci uváděna pásma, v nichž je v ČR realizován provoz 4G sítí. Mělo by být doplněno i pásmo 900 MHz, kde v loňském roce spustila služby LTE společnost Vodafone.

Uvedené připomínky byly akceptovány a zapracovány do textu.

Obecné

205

MPO

Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh materiálu strategického charakteru, měla by být jeho základní součástí analytická část současného stavu a trendů ve správě spektra, na základě jejíchž závěrů by měla být navržena strategická opatření. Ačkoliv dokument obsahuje část nazvanou „Analytická část strategie“, která je, dle našeho názoru nelogicky, zařazena až za strategická opatření, postrádáme v této části závěry učiněné na základě řečeného. Jedná se spíše o souhrn dostupných informací. Rozsah těchto popisných částí přitom značně přesahuje rozsah části, jež má strategický charakter – tedy kapitoly 3.

Úřad si je vědom požadavku na určité logické uspořádání materiálu, z důvodu přehlednosti nicméně upřednostnil strukturu dokumentu tak, že analytickou část (ze které Úřad vycházel při stanovení cílů) umístil vzhledem k rozsahu do přílohy.

206

MPO

Považujeme za nutné sjednotit pojmy a uvést terminologii v dokumentu do souladu s terminologií používanou v Radiokomunikačním řádu a následně i v Národní kmitočtové tabulce, kde byla harmonizace pojmů s RŘ již provedena. Jedná se např. o nejednotné používání termínu zemské vysílání a pozemní vysílání.

Akceptováno, Úřad sjednotil terminologii v případech, kdy by nepřesná formulace vedla k nejednotnému výkladu.

207

RRTV

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se na svém 1. zasedání v roce 2014, konaném dne 9. ledna 2014, seznámila s Vámi zveřejněným návrhem dokumentu Strategie správy spektra. Tento materiál na svém 2. zasedání v roce 2014, konaném dne 21. ledna 2014, projednala a neshledala nutnost jakýchkoli připomínek.

Úřad bere informaci na vědomí.

208

ČRa, CDG

ČTÚ předkládá dokument 3S k veřejné konzultaci, přestože na evropské úrovni již činí reálná rozhodnutí (například komunikace vůči CEPT ohledně požadavku na UHF spektrum pro DTT nebo příprava na WRC 2015), které jsou předmětem dokumentu 3S a v rozporu se zadáním státní politiky Digitální Česko v. 2.0. Existuje proto reálná obava, že ČTÚ nebude brát v potaz výhrady a doporučení relevantních subjektů na trhu k návrhu dokumentu 3S. Předložený návrh dokumentu 3S by vedl k destrukci DTT platformy, což je v zásadním rozporu se zadáním státní politiky Digitální Česko v. 2.0.2. Ke změnám ve využití UHF spektra nemůže dojít před rokem 2024, kdy končí platnost přídělu rádiových kmitočtů pro celoplošnou digitální vysílací síť. Využívání UHF spektra může být změněno pouze přirozeným vývojem celospolečenských a sociálních potřeb a v souladu s technologickými inovacemi.

Úřad nesouhlasí s tvrzením, že návrh Strategie „by vedl k destrukci platformy DTT.“

Nejde o záměr Úřadu a v textu Strategie není žádné takové opatření navrženo.

Platnost přídělů Úřad potvrzuje.

Viz též 77.

209

ČRa, CDG

CDG proto důrazně nesouhlasí s návrhem dokumentu 3S a to jak v oblasti analýzy trhu a trendů, tak i s návrhem strategických opatření a to hlavně v oblasti IMT a DTT sítí. CDG odmítá dokument 3S.

CDG doporučuje přepracovat analytickou část strategie, tak aby odpovídala reálným trendům na trhu elektronických komunikací. Tato část může být samostatně podstoupena veřejné diskuzi. CDG je připravena se tohoto procesu aktivně zúčastnit.

Úřad je názoru, že ze strany ČRa/CDG došlo k mylnému výkladu navržených opatření. Po obdržení připomínek se uskutečnila jednání zástupců ČTÚ a ČRa/CDG, kde došlo k vyjasnění společných cílů, zájmů a role politického zadání. Po uskutečnění těchto jednání a dílčích úpravách textu Strategie je Úřad přesvědčen, že návrh bude pro ČRa/CDG akceptovatelný.

210

ČRa, CDG

Obecné připomínky

Hlavní záměry Strategie směřují zcela neobjektivně zejména k dlouhodobému strategickému cíli, jímž je uvolnění dalších kmitočtů z UHF pásma pro mobilní vysokorychlostní sítě. Tento strategický cíl není ve Strategii jakkoli podpořen fakty a názorem trhu. Dokument poskytuje falešný a zavádějící obraz situace v oblasti kmitočtového spektra a zcela ignoruje sociálně ekonomické potřebnosti spektra pro jednotlivé služby. Tento fakt může závažně poškodit celý

mediální průmysl, jakož i takřka 60% domácností. Dokument je neobjektivní a asymetrický ve prospěch mobilních komunikací. Přitom stávající využití spektra mobilními operátory i nedostatečná poptávka po LTE pásmech nepotvrzuje názor ČTU o případném nedostatku pásma pro mobilní data. Strategie v komplexním pohledu neobsahuje přesnější časové vymezení jednotlivých kmitočtových pásem (předně UHF pásmo), které by podpořilo předvídatelnost rozhodnutí Úřadu. Časové vymezení není uvedeno ani ve variantním řešení.

Strategie pouze popisuje v potřebné míře věcné souvislosti navržených opatření a postupy jak z hlediska probíhajících změn ve správě kmitočtového spektra, tak při naplňování cílů národní politiky v oblasti bezdrátových komunikací především pro střednědobý horizont let 2014 až 2016.

V dokumentu zcela chybí manažerské shrnutí, ve kterém by měly být explicitně definovány tyto okruhy:

 Vize Úřadu (ČR) – programová část strategie,

 Podpora dlouhodobých cílů a záměrů,

 Doba, na kterou je strategie připravována,

 Stručné výsledky SWOT analýzy stávajícího stavu trhu,

 Návrh prioritních oblastí a opatření k řešení,

 Očekávané přínosy na evropské úrovni,

 Očekávané přínosy na národní úrovni,

 Harmonizace v oblasti legislativy, ve vztahu ke klíčovým aktivitám (Digitální Česko v. 2.0,

zákon o elektronických komunikacích, atd.),

 Přehled klíčových aktivit (kroků) vedoucích k přijetí a implementaci Strategie.

V těle dokumentu předpokládáme rozpracovat výše uvedené oblasti a doplnit o další body popisující v patřičném detailu navrhované kroky a jejich zdůvodnění včetně vazeb na stávající legislativu a nutné kroky pro změnu technických, provozních, procesních a legislativních podmínek.

Dlouhodobé cíle a záměry společnosti, které by měly být transparentně podpořeny Strategií, jsou:

 Podpora konkurenceschopnosti ekonomiky České republiky a podpora podnikání,

 Zvýšení efektivity a kvality fungování veřejné správy,

 Zvýšení kvality života obyvatel České republiky, zajištění přístupu k multimediálnímu obsahu,

 Podpora přístupu obyvatel České republiky k informacím a informačním zdrojům,

 Zvýšení gramotnosti a zajištění soustavného vzdělávání obyvatel České republiky.

Zpřístupnění pásma (700 MHz) pro budoucí zavádění sítí IMT je dlouhodobým cílem České republiky v souladu s evropskými harmonizačními záměry.

Komplexní přehled kmitočtového spektra v podobě této Strategie má určitě velký význam pro subjekty na trhu, a proto spatřujeme v iniciativě Úřadu četná pozitiva. Avšak jsme přesvědčeni o tom, že koncept Strategie nevychází z potřeb trhu a je v této podobě značně zavádějící a nedopracovaný. Celým dokumentem (mimo jiné body 2.1.1, 2.1.2, 2.3.1.2, 2.7.2, 5.1, 6. 4.) je uvolnění pásma 700 MHz pro sítě IMT s plnou mobilitou prezentováno jako definitivně rozhodnuté. V tomto odkazujeme na aktuální stav a uvádíme, že dle rezoluce 232 1 ITU-R identifikovala prozatímně pásmo 694 – 790 MHz na WRC12 jako koprimární pro sítě IMT a technické, regulatorní podmínky tohoto pásma budou specifikovány na WRC2015.

Pásmo 694 - 790 MHz, tzn. rozsah, zahrnující televizní kanály 49 až 60, by mělo být přiděleno pro

mobilní služby až po roce 2015. Toto odložení je učiněno s cílem umožnit vypracování technických studií týkajících se disponibility a přidělení kmitočtů pásma dříve, než dojde ke zprovoznění služeb pro toto pásmo navržených. Rozhodnutí bude závislé na Evropské komisi, a to nejdříve po roce 2015.

Z hlediska členění dokumentu navrhujeme členit dokument podle typu technologie a ke každé technologii uvést zároveň i analytickou část.

Po jednáních s ČRa/CDG (viz též 209, 211) došlo k ozřejmění vývoje v oblasti UHF s tím, že není rozpor ve shodě v hlavních prioritách Strategie.

Návrhy směřující k rozšíření textu neshledává Úřad účelnými z důvodu nepřiměřené rozsáhlosti na úkor vyváženého znění celého dokumentu.

211

ČMI

ČMI je přesvědčen, že předložený dokument v tomto stavu nemůže být postoupen do mezirezortního připomínkovacího řízení a k projednání vládě. Pro jeho dopracování nabízí svou kapacitu, kterou je možné využít v rámci naší obvyklé spol.

Úřad vítá iniciativu respondenta, o kterém předpokládá, že se bude významně podílet na zpracování realizačního projektu migrace.

Text strategie byl na základě veřejné konzultace upraven.

212

ČT

Předem je třeba zdůraznit, že Česká televize má zákonem Č. 483/1991 Sb. uloženu povinnost zavádění nových vysílacích technologií, programů a služeb. Je evidentní, že existující sítě mají takřka nulový potenciál pro svůj rozvoj a není tak nijak zabezpečen rozvoj nových vysílacích technologií. ČT několikrát žádala ČTÚ o rozšíření kmitočtového přídělu pro plnění požadavků zákona o ČT. Vzhledem k tomu, že příděl by případně mohl komplikovat celkovou restrukturalizaci kmitočtových přídělů existujících multiplexů při přechodu na DVB-T2, ČTÚ žádosti nevyhověl. Nicméně dopisem předsedy Rady ČTÚ potvrdil legitimitu tohoto požadavku ČT (viz dopis předsedy Rady ČTÚ čj. ČTÚ - 32 681/2013-600 ze dne 5. 4. 2013).

Předkládaná strategie správy spektra požadavek ČT na rozvoj vysílacích technologií, služeb a

regionalizaci zcela ignoruje. Za velmi znepokojující považujeme skutečnost, že strategie je sice

předkládána k veřejné diskusi, ale ČTÚ už podle ní postupuje při přípravě konference WRC15. A to přesto, že diskuse o budoucnosti radiového spektra v pásmu UHF není ukončena ani v rámci EU. Jak je patrné z tiskové konference Neelie Kroes, viceprezidentky Evropské komise odpovědné za digitální agendu, která se konala 13. 1. 2014, Evropská komise teprve ustavila pracovní skupinu pod vedením Pascala Lamy, jejímž cílem je připravit odpovídající podklady, kromě jiného i pro jednání WRC15, a nalézt optimální řešení pro využití UHF pásma.

Česká televize konstatuje, že předložená strategie je strategií řízené likvidace platformy zemského digitálního televizního vysílání a pro Českou televizi je neakceptovatelná. Česká televize zastává stanovisko, že k výrazným změnám stávajícího využití pásma UHF pro zemské TV vysílání nemůže reálně dojít před rokem 2025. Předpokladem jakýchkoli změn je přitom vytvoření odpovídajících podmínek, zajišťujících rozvoj zemského televizního vysílání jako základní služby pro všechny vrstvy obyvatelstva. Přitom je třeba vzít v úvahu i sociální aspekty změn v této oblasti. Je skutečností, že terestrické vysílání je významnou službou pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva a je nenahraditelné i z pohledu regionálního vysílání a krizového informování. Zákon Č. 483/1991 Sb. ukládá České televizi

v tomto směru řadu úkolů a Česká televize je povinna garantovat universalitu služby terestrického vysílání a její rozvoj. Předkládaný dokument je s tím v příkrém rozporu. Kromě zcela zásadního nesouhlasu s dokumentem jako celkem má Česká televize i řadu dalších dílčích

připomínek:

Na mezinárodním poli CTU, bez jakékoli konzultace či politického rozhodnutí, deklaruje za Českou republiku útlum terestrické platformy a další uvolňování UHF pásma, což je možné doložit například vyplněním dotazníku ITU týkajícího se požadavků na kmitočtové spektrum pro zemské televizní vysílání (Circular Letter 6/LCCE/78). Vyhodnocení tohoto výzkumu obsahuje například dokument 6A/264-E, Annex 10 z 10. května 2013 (viz příloha č. 1). Všechny středoevropské a západoevropské státy deklarují potřebu 320 MHz (kanály 21 - 60) pro zpravidla 6 nebo více TV multiplexů (výjimkou je pouze Slovensko, které deklaruje potřebu 5 multiplexů), zatímco Česká republika zde jako jediný stát deklaruje, že pro zemské digitální televizní vysílání v budoucnosti plánuje využít kmitočtové spektrum pouze 224 MHz (kanály 21 - 48) pro pouhé 4 TV multiplexy. K tomuto cíli jednoznačně směřuje rovněž předložená Strategie správy spektra. Zde je třeba znovu zdůraznit, že ČR na mezinárodním poli zastává stanovisko, které podle nám dostupných informací nebylo na domácí půdě ještě projednáno a schváleno. Jediným

schváleným dokumentem je v současné době dokument Digitální Česko 2.0 schválený vládou ČR

v březnu 2013, který však tento přístup neobsahuje a naopak význam zemského digitálního TV vysílání zdůrazňuje. ČTÚ má přitom praktickou zkušenost z přechodu z analogového na digitální televizní vysílání, který jasně prokázal nutnost existence redundance kapacit sloužících pro rozvoj nových vysílacích technologií a pro vlastní technologický přechod na sítě dalších generací.

Podíl domácností, kde jako primární zdroj TV příjmu je zemské vysílání, je v ČR stále cca 50% a již dále významně neklesá. Z tabulky v příloze 1 však vyplývá, že i státy s extrémně nízkým podílem zemského vysílání, jako například Německo a Rakousko s podílem zemského vysílání na hlavní přijímač domácností pouhých 5%, si uvědomují význam tohoto vysílání a deklarují potřebu 320 MHz pro 7 multiplexů v Rakousku a 6 multiplexů v Německu. Satelitní vysílání není plnohodnotnou náhradou volného terestrického vysílání, protože není bezplatné, není pod kontrolou národních vysílatelů, není vhodné pro regionální vysílání a na úrovni ČR není zaručena jeho trvalá dostupnost. Rovněž lze předpokládat, že v případě útlumu, případně dokonce likvidace terestrické platformy, by se ceny za služby TV vysílání přes satelitní operátory razantně zvýšily.

V ČR byl v roce 2011 úspěšně ukončen přechod od analogového k digitálnímu zemskému TV vysílání, k dosažení většiny výhod, které byly v souvislosti s digitalizací zmiňovány, došlo prakticky ale až v roce 2013, kdy přidělením všech zbývajících kanálů plánu Ženeva 2006 došlo k výraznému nárůstu dosažitelných programů pro většinu obyvatel, a to včetně programů České televize ve vysokém rozlišení, které jsou veřejností velice ceněny. To bylo umožněno aktivitou České televize a také vznikem konkurenčního prostředí v oblasti vysílacích služeb a tím snížení cen za tyto služby. Hovořit v této situaci o omezení terestrické platformy je vůči divákům, kteří teprve nyní mohou plně využívat svou investici, vysoce nekorektní.

Dokument vyvolává dojem, že zájem veřejnoprávního media není předkládanou strategií narušen, protože ČT má ze zákona vyhrazen jeden multiplex a je jisté, že by jí tento multiplex zůstal při uvolnění pásma 700 MHz v rámci čtyř realizovatelných sítí zachován. Opak je však pravdou. Takové omezení neumožňuje žádný další rozvoj. Návrat k pouhým čtyřem zemským multiplexům by prakticky znamenal rychlý konec celé terestrické platformy, která je a bude pro veřejnoprávní medium vždy prioritní a jejíž význam je zdůrazněn jak ve strategickém dokumentu Digitální Česko 2.0, tak i v řadě dokumentů na mezinárodní úrovni, zejména v rámci EBU. Navíc ČT zcela znemožňuje naplnění požadavků zákona Č. 483/1991 Sb. v oblastí zavádění nových vysílacích technologií, programů a služeb.

V souladu s požadavky zákona Č. 483/1991 Sb. má ČT mimořádný zájem na dlouhodobém zachování současného rozsahu služeb zemského digitálního vysílání a plného využití všech výhod, které byly TV divákům poskytnuty a garantovány v rámci digitalizace. Jenom v takovém prostředí jsou podmínky i pro zachování a další rozvoj služeb, poskytovaných veřejnoprávním mediem.

Vlastní text obsahuje mnoho závěrů, které nejsou objektivně doložitelné a jsou výsledkem velmi

subjektivní interpretace existujících informací (viz příloha Č. 2) a s kterými ČT nesouhlasí.

Podstatné je, že i v rámci EBU je vysoce ceněn postup České televize v rozvoji terestrického vysílání.

Struktura šesti programů je považována za optimální a je nutné, aby jejich distribuce byla zajištěna ve vysoké obrazové kvalitě i v terestrickém vysílání. Česká televize nepodceňuje význam rozvoje vysokorychlostního internetu. Je ostatně leaderem v rozvoji HbbTV aplikací. Zároveň ale nepovažuje za možné realizovat tento rozvoj za cenu postupné likvidace základní informační, vzdělávací i zábavné veřejné služby realizované prostřednictvím terestrického vysílání.

Závěr:

Česká televize vyjadřuje svůj zásadní nesouhlas s předloženým dokumentem a předloženou Strategii chápe jako strategii řízené likvidace platformy zemského digitálního televizního vysílání, což je nejen v rozporu se zákonem č..483/1991 Sb. o ČT, ale odporuje to i principům zakotveným v dokumentu Digitální Česko 2.0, na nějž se strategie odvolává.

Česká televize je přesvědčena, že další postup, včetně další úspory využívaného radiového spektra, z dlouhodobého hlediska může být dán pouze přirozeným vývojem jak z hlediska technologického, tak i z hlediska společenských potřeb. Jakýkoliv násilný zásah státu do tohoto přirozeného vývoje (nejen v ČR, ale minimálně i ve všech sousedních státech, potažmo i v EU) by přinesl velmi vysoké náklady jak pro obyvatelstvo, tak i pro stát. Jakékoli výrazné změny stávajícího využití pásma UHF pro zemské TV vysílání jsou z pohledu Česká televize před rokem 2025 nerealizovatelné.

Česká televize navrhuje následující opatření:

Urychleně zpracovat strategii rozvoje terestrického rozhlasového a televizního vysílání a to ve spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty.

Zpracovat studii proveditelnosti přechodu na standard DVB-T2. Přechod na standard DVB-T2 je nutnou podmínkou k tomu, aby se dalo o uvolňování kmitočtů v pásmu 700 MHz po roce 2015 vůbec uvažovat.

Pokud nebude tento přechod realizován, je uvolňování pásma 700 MHz zcela vyloučeno.

Na základě výše uvedených dokumentů přepracovat dokument Návrh "Strategie správy spektra" tak, aby odpovídal reálným podmínkám ČR.

Na mezinárodním poli zajistit, aby v rámci EU, ITU, EBU, CEPT i v rámci dvoustranných a vícestranných jednání na všech úrovních prosazovala Česká republika jednotné stanovisko k možnosti uvolnění pásma 700 MHz s tím, že toto uvolnění není v žádném případě reálné před rokem 2025.

Úřad podobně jako u jiných příspěvků konstatuje, že očekávání respondenta vycházejí z mylných předpokladů o rozsahu působnosti Úřadu.

Úřad se proto odkazuje na komentáře uvedené u předchozích příspěvků – zejména 46, 47,

51, 74, 77, 149, 208.

213

ČTTK

Český telekomunikační klastr, o. s. (dále též jen „ČTKK“) jako zástupce dílčích poskytovatelů internetu koncovým uživatelům vítá zpracování uceleného koncepčního materiálu pro správu rádiového spektra. K naplnění cílů vytyčených v dokumentu „Digitální Česko v.. 2.0 Cesta k digitální ekonomice“, zejména cílů b), c) a d), tj. k zajištění:

 podpory rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí,

 efektivního využití rádiového spektra ve prospěch koncových uživatelů, a

 zvyšování dostupnosti ICT pro všechny bez ohledu mj. na lokalitu,

navrhujeme ve Strategii správy spektra formulovat předpokládané způsoby individuálního přidělování jednotlivých frekvenčních pásem tak, aby byla zajištěna efektivní hospodářská soutěž mezi subjekty na trhu elektronických komunikací a aby vlivem nejasných podmínek nedocházelo k neúměrnému posilování silných centrálně působících poskytovatelů telekomunikačních služeb na úkor menších zejména lokálních subjektů. Způsoby přidělování frekvenčních pásem musí být dostatečně transparentní a neutrální ve vztahu k malým i velkým poskytovatelům.

Podpora cílů je vítána, shoda v základních principech s upozorněním, že prioritizaci subjektů v autorizaci spektra legislativa nepřipouští.

214

Dr. Pařízek

(DB + PD)

Pokud by byl tento dokument v předkládaném znění přijat, znamenalo by to odsouhlasení přípravy a následné realizace kroků s dopady uvedenými v bodu 1.2, včetně všech jejich negativních důsledků. A to v době, kdy dochází naopak k realizaci pozitivních vlivů, deklarovaných v minulosti v souvislosti s přechodem ATV/DTV, tj. kdy dochází k rozvoji dalších celoplošných a regionálních sítí a k poměrně dramatickému nárůstu bezplatně šířených programů.

Tento pozitivní vývoj by byl způsobem, který navrhuje předložený dokument po roce 2017, zastaven, a to se všemi významnými negativními dopady, z nichž z celospolečenského hlediska je nejvýznamnější právě omezení počtu bezplatně šířených programů pro obyvatelstvo.

Z výše uvedených důvodů jsme toho názoru, že tzv. DD2 nelze realizovat současně nebo dokonce v předstihu realizace přechodu z DVB-T na DVB-T2.

Dokument řešící správu kmitočtového spektra chápeme jako stěžejní dokument nezbytný pro výkon ČTÚ jako příslušného regulátora pro danou oblast, proto část předkládaného dokumentu věnovaná TV vysílání by měla být odpovídajícím způsobem dopracována.

Výrazné změny ve využití stávajícího využití pásma UHF pro zemské digitální televizní vysílání by neměly být realizovány před ukončením platnosti všech vydaných kmitočtových přídělů. V každém případě by měl být vzat v úvahu nejen reálný současný, ale i budoucí technologický vývoj a zároveň společenské dopady všech rozhodnutí v této oblasti.

K přepracování předloženého dokumentu, resp. k vytvoření nového dokumentu, řešící Strategii využití kmitočtového spektra v části řešení problematiky zemského digitálního televizního vysílání s reálnými výstupy, nabízíme spolupráci.

Úřad nesdílí názor, že bod (čl.) 1.2 odkazující se na státní politiku vede na popisovaný negativní vývoj. Text Strategie nevymezuje žádnou roli roku 2017.

Vysvětlení – Úřad z titulu regulátora elektronických komunikací respektujícího požadavky technologické neutrality není oprávněn stanovovat termín uvolnění pásma 700 MHz, ani termín či způsob migrace na vyšší technologické standardy, která je spojena s regulací médií.

Viz 46, 51, 65 a další.

Nabídka spolupráce je vítána, zapojení do vypracování realizačního projektu migrace je žádoucí.

215

CET 21

Společnost CET 21 tímto vyjadřuje své zásadní výhrady k některým principům obsaženým ve Strategii, neboť aplikace takových principů by mohla zásadním negativním způsobem ovlivnit podnikání a aktiva společnosti CET 21 v České republice. Tyto výhrady se týkají zejména zamýšleného přerozdělení kmitočtů, které jsou nyní vyčleněny pro pozemní televizní vysílání, přičemž zamýšlené přerozdělení kmitočtů by mohlo vést k nerovnému a diskriminačnímu ovlivnění platforem sloužících k šíření televizního a rozhlasového vysílání. Ve Strategii tak zcela chybí garance pro zachování dostatečné pozemní platformy pro šíření televizního vysílání v České republice, přičemž nám dostupné průzkumy ukazují, že nejméně 51 % televizních diváků v České republice používá pozemní platformu jako svůj hlavní zdroj příjmu televizního vysílání. Navíc další velmi početná skupina diváků, která využívá kombinace pozemního televizního vysílání s ostatními platformami, tudíž by se v konečném důsledku mohly zamýšlené změny negativně dotknout více než 70 % televizních diváků.

Navíc je zcela zřejmé, že procesu Digitální dividendy 2 musí předcházet proces transformace DVB-T na DVB-T2 a za tímto účelem by měly být vyčleněny transformační multiplexy navíc k plánovaným sadám kmitočtů pro DVB-T2 a proces přechodu by měl být předem důkladně připraven a projednán za účasti zástupců všech zainteresovaných subjektů, včetně provozovatelů televizního vysílání, přičemž by měly být zachovány některé základní principy

a pravidla, zejména následující:

·         Princip transparentnosti, rovnosti a nediskriminace v rámci celého procesu přechodu do

·         systému DVB-T2;

·         Nastavení jednoznačných pravidel pro rozdělování kmitočtů mezi jednotlivé operátory;

·         V souvislosti s propagací systému DVB-T2 (informační kampaní) je žádoucí v co

·         nejkratší době spustit sítě DVB-T2, které budou obsahovat placené programy a nové

·         služby tak, aby byla vzbuzena poptávka veřejnosti po systému DVB-T2;

·         Přechod na systém OVB-T2 musí být pro veřejnost přínosem, musí veřejnosti přinést

·         nové služby (včetně placených služeb);

·         Zajištění dostatečného pokrytí populace České republiky pozemně šířeným televizním

·         signálem, včetně zajištění dostatečného rozšíření set-top boxů v rámci populace České

·         republiky;

·         Aplikování stanovených standardů pro veškeré přijímače, sítě a vysílače;

·         Transparentní vyhodnocení splnění podmínek pro přistoupení k přechodu na systém

·         OVB-T2 (a s tím související realizace přechodu na systém OVB-T2 až poté, co budou

·         splněny veškeré související podmínky - zejména dostatečné pokrytí populace

·         televizním signálem i set-top boxy);

·         Stanovení data přechodu na systém DVB-T2 s dostatečným předstihem;

·         Zajištění přechodu na systém DVB-T2 s vynaložením minimálních nákladů ze strany

·         dotčených subjektů; a

·         Zajištění principu zachování tržního (konkurenčního) prostředí mezi operátory

·         jednotlivých sítí.

Dle našeho názoru je tak zcela nezbytné přepracovat část Strategie dotýkající se oblasti šíření pozemního televizního vysílání! Zástupci společnosti CET 21 jsou připraveni se aktivně účastnit na expertních jednáních o úpravách Strategie a žádáme o přizvání našich zástupců k těmto jednáním.

Úřad poukazuje na skutečnost, že pokud je kmitočtové pásmo harmonizováno závazným evropským dokumentem, je povinna se jím řídit i Česká republika. Dále na skutečnost, že působnost Úřadu je vymezena Zákonem o elektronických komunikacích (ZEK) a nemůže proto substituovat regulátora médií.

Úřad jako správce rádiového spektra bude vždy nakládat s disponibilním rádiovým spektrem v souladu ZEK a se závazky České republiky.

Změny legislativy na národní a přijímání závazných dokumentů na evropské úrovni jsou výsledkem politického rozhodování.

Věcné souvislosti – viz ostatní příspěvky - zejm. 46, 51, 63, 65, 77.

Nabídka spolupráce je vítána, zapojení do vypracování realizačního projektu migrace je žádoucí.

216

RIO Media

Společnost RIO Media a.s. jednoznačně podporuje trendy uplatňované v rámci efektivní správy kmitočtového spektra, které se budou prioritně opírat o principy efektivity, předvídatelnosti, transparentnosti a komunikace. Na základě systematické aplikace uvedených principů společnost RIO Media a.s. očekává transparentní, rovný a technologicky nestranný regulační přístup ke všem provozovatelům sítí elektronických komunikací na českém trhu.

Úřad vítá podporu záměrům/principům Strategie.

217

TMCZ

Ad 3.2 AUKCE JAKO PREFEROVANÁ METODA UDĚLENÍ PRÁV K VYUŽITÍ SPEKTRA

V principech rozvoje širokopásmových služeb a efektivního využívání kmitočtů (viz. kap. 3. 2.) je jako preferovaný způsob udělení výlučných práv k využívání kmitočtů uvedena aukce, s čímž společnost TMCZ v principu souhlasí. V dokumentu však musí být zcela jednoznačně uvedeno, že takový preferovaný způsob autorizace využívání spektra se týká pouze práv prvně autorizovaných, nikoliv prodlužování již udělených práv k využívání spektra.

Na tomto místě si dovolujeme apelovat na ČTÚ, aby s volbou této preferované metody přistoupil rovněž ke zpřísnění aukčních kvalifikačních kritérií, která zaručí větší garanci efektivního využití spektra, tzn. zpřísnění nároků na ekonomickou bonitu žadatele, zaručení transparentního přístupu k finančním prostředkům žadatele, doložení schopnosti finančně zajistit splnění závazků.

Návrh TMCZ:

Společnost TMCZ požaduje doplnění textu návrhu Strategie v tom smyslu, že preferovaná metoda autorizace využití správy spektra bude aukce pouze v případě prvně udílených práv k využití spektra. U již udělených práv bude ČTÚ postupovat v souladu s platnou právní úpravou. Společnost TMCZ dává ČTÚ ke zvážení, zda v návrhu Strategie blíže specifikovat obecné podmínky aukce, alespoň ve smyslu připomínky výše uvedené.

Shoda názorů; potřeba úpravy textu neshledána potřebnou, obnovení/prodloužení práv po vypršení jejich platnosti je dáno legislativou (ZEK), závaznou i při stanovení podmínek aukce.

218

TMCZ

PRINCIP OMEZENÍ PŘEVODITELNOSTI

Návrh Strategie zcela opomíjí princip omezení převoditelnosti, přitom je použit například v podmínkách aukce 2013. Princip omezení převoditelnosti by měl být použit vždy v případě, kdy je důvod k omezení počtu práv.

Návrh TMCZ:

Společnost TMCZ požaduje do návrhu Strategie mezi tržní principy nakládání s právy k využití spektra (kap. 6.2.1.5.) doplnit existenci principu omezení převoditelnosti, který se použije vždy, kdy vyvstane důvod k omezení počtu práv užití spektra.

Úřad nepředpokládá použití omezení jako standardního nástroje při udělování přídělů v budoucích aukcích/VŘ, který by měl být uveden v textu Strategie.

219

TMCZ

PRINCIP TRANSPARENCE

Velmi vítáme zahrnutí principu transparence do návrhu Strategie (str. 27), ať již v podobě participace na registru rádiového spektra, tak úpravou informačních systémů Úřadu ve smyslu zpřístupnění informací o udělených právech na úrovni IO.

OPATŘENÍ K USNADNĚNÍ A FLEXIBILNÍ PŘÍSTUP KE SPEKTRU

Společnost TMCZ velmi vítá opatření v návrhu Strategie v podobě elektronických žádostí k udělení individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (str. 32).

Návrh TMCZ

Toto opatření by se mělo realizovat co nejrychleji, proto bychom uvítali přehodnocení cílového roku zavedení tohoto opatření a jeho posunutí na rok 2014.

Úřad vítá vyjádření podpory uvedeným záměrům, časování bude vycházet z možností realizačních projektů.

220

TMCZ

EFEKTIVNÍ VYUŽÍVÁNÍ SPEKTRA, kap. 6.3.2., b) funkční hlediska:

Kvalitativní parametry služby by neměly být součástí hodnocení „efektivního využívání spektra“, protože odlišení kvalitou služby je součást podnikatelské strategie a nástrojem konkurenčních podmínek trhu, a tedy rozdíl / odchylky kvality služby nejsou v principu znakem (ne)efektivnosti využití spektra.

Kvalita jako znak (ne)efektivnosti využití spektra by mohla vést k nepochopení konkurenčních sil na trhu a k neoprávněnému zasahování do podnikatelských strategií držitelů.

Návrh TMCZ

Společnost TMCZ požaduje zcela vypustit kvalitativní parametry jako hledisko efektivního využívání rádiových kmitočtů.

Neakceptováno; tyto parametry jsou, jak je v textu uvedeno, součástí dokumentů ITU‑R a EK. Uvedení množiny parametrů efektivního využívání spektra neimplikuje zásahy do strategií držitelů, ale může přispět k upřesnění postupů podle ZEK souvisejících s omezením počtů práv.

221

VFCZ

Vodafone obecně rozumí popsané hierarchii stanovování politických cílů a kompetence v jejich provádění, u jednotlivých opatření bychom ale přivítali identifikaci, zda se jedná o aktivitu harmonizační, a tedy již nějakým způsobem „předepsanou“ na úrovni EU či jinde, nebo zda se jedná o aktivitu pro plnění národních politických cílů anebo o aktivitu „plně v kompetenci“ ČTÚ, včetně jejího definování. Určení „zadavatele“ cíle pak do určité míry determinuje diskusi ohledně jeho naplnění, případně jeho modifikaci anebo hledání alternativních způsobů jeho dosažení.

Obecně můžeme prohlásit, že s drtivou většinou cílů a aktivit souhlasíme a podporujeme je, avšak vzhledem k jejich velké obecnosti předpokládáme, že návrhy konkrétních budoucích opatření k jejich provedení budou rovněž poskytnuty k diskusi a otevřeny k připomínkám a doplněním či úpravám. Cíle, resp. dílčí aktivity, u nichž má Vodafone pochybnosti nebo které jsou nejasné, uvádíme dále v textu.

Pokud jde o navrhovanou periodicitu aktualizace dokumentu, Vodafone by spíše doporučoval aktualizaci dle potřeb v závislosti na vývoji trhu, technologií a harmonizace. S ohledem na očekávaný zejména technologický rozvoj v oblasti mobilních, případně bezdrátových vysokorychlostních datových služeb, však již nyní lze považovat periodicitu 5-7 let za příliš dlouhou, naopak aktualizace každé 2-3 roky se jeví jako vhodnější.

Původ harmonizace převážně vyplývá z textu, jde i o kombinaci průniku cílů národních, evropských i globálních. V plném rozsahu jsou harmonizační dokumenty uváděny u konkrétních pásem v PVRS.

K periodicitě – v uvedených termínech se předpokládá aktualizace uceleného dokumentu, aniž by vylučovala aktualizaci dílčích částí jako reakci na aktuální vývoj.