Radioamatérské kmitočtové příděly v pásmu VKV

Dovolte mi přednést krátké zamyšlení na téma budoucnosti radioamatérského provozu na VKV radiových pásmech. Začněme od Adama: po ukončení druhé světové války, ve které aktivní používání VKV kmitočtových pásem došplhalo až do pásma 3cm, se zdálo, že pro spolehlivou radiová komunikace na krátké vzdálenosti budou státní moci stačit pásma do 1GHz a proto se radioamatérům vyčlenily široké kmitočtové příděly ve VKV pásmech, počínaje 420MHz, protože byly považovány za komerčně prakticky bezcenné. VKV pásma nad 100MHz tak většinou souvisely s leteckým provozem a radiolokací. Prvním závažným komerčním vetřelcem se na VKV pásmech stala televize, která si ukrojila výrazný kus koláče přírodního bohatství kmitočtového pásma do 1GHz, nad 1GHz se začaly rozvíjet mikrovlnné spoje, které řešily nedostatečnou kabelovou telekomunikační infrastrukturu státu. Své si samozřejmě ukrojili i lampasáci, a to zejména v letech studené války, takže na začátku 90 let 20 století již byla pásma do 10GHz našlapané k prasknutí. To, že se až do té doby podařilo uhájit radioamatérské kmitočtové příděly v těchto pásmech, je spíše zázrakem, než logickým vyústěním věci a nepochybně se na tom podílely různé armádní složky v době studené války, protože jak v pásmu 70cm, tak i v pásmu 23cm trůnila jako primární uživatel radiolokace a proto se do těchto pásem příliš jiné služby, pro které je na jednom z prvních míst vždy spolehlivost provozu, zrovna necpaly. Přesto i tak v hustě zalidněné Evropě radioamatéři přišli o pásma 50, 70, 86, 112, 220 MHz a původně přidělené pásmo 420 až 440MHz bylo zúženo na polovinu.

Situace ve Spojených státech byla jiná - s ohledem na výrazně menší průměrnou zalidněnost této velké země (ten, kdo někdy létal na středozápadem a jihozápadem USA to jistě potvrdí) tam nebyl tlak na kmitočtové příděly tak velký jako v "přecpané" Evropě a proto se v USA až do dnešních dnů udržela bez přerušení možnost využívat pásma 50, 144, 220, 420-440 MHz a dokonce jim bylo navíc ještě uvolněno pásmo 900 MHz, protože mobilní telefonování se s ohledem na nízkou hustotu obyvatelstva odehrávalo v pásmu 460MHz, kde je možné dané území pokrýt s menším počtem základnových stanic, než v evropském modelu GSM telefonie na 900/1800 MHz.

Potom začal celosvětový boom optických kabelů a tak se do kabelové optické komunikace přestěhovaly tisíce a tisíce chráněných profesionálních mikrovlnných spojů v pásmech 4 až 9GHz, což trochu uvolnilo pásma do 10GHz, na čemž se podepsal i útlum armádní radiové komunikace a radiolokace po skončení studené války dvou společenských systémů. Dokonce se podařilo najít vhodná kmitočtová pásma pro komerční bezdrátové přístupy k internetu v pásmech 2,4 3,5 a 5GHz. Chvíli se tak falešně zdálo, že problém s uhájením VKV radioamatérských pásem nebude tak velký a některé národní kmitočtové autority dokonce vyhradily některá pásma (resp. jejich části) pro radioamatérské použití na chvíli primárně (některé země bývalé "východní Evropy" tak učinily v pásmu 70cm), další země tak učinily v pásmu 24GHz. Dokonce se daří postupně získávat pro radioamatérský provoz zpět v Evropě již dříve ztracená pásma 50, 70 a 3400MHz (coby radioamatérský bonus z digitalizace TV vysílání, převodu spousty radiokomunikačního provozu úzkopásmové pozemní pohyblivé služby na relativně levnou a všudypřítomnou službu GSM telefonie a poněkud nepodařené FDM rozkanálování úzkopásmových WLL datových přenosů FWA.

VKV radioamatéři (kteří se od svých krátkovlnných kolegů odlišují především zaměřením na překonávání překážek a nikoli na radiovou komunikaci jednoduchými prostředky) si tak mohli na chvíli zdánlivě oddychnout. Ale šlo jen o klid před bouří. První známkou toho, že se něco vážného děje s budoucností VKV radioamatérských pásem, je celosvětová snaha národních kmitočtových regulátorů kanalizovat radioamatérský VKV provoz do relativně komerčně bezcenných krátkovlnných pásem tím, že se odstranila zkouška z telegrafie coby podmínka vstupu na pásma KV. A tak mnozí z těch, kterým (podobně jako na CB) šlo primárně o komunikaci a nikoli o překonávání překážek, se tak přesunuli kmitočtově o desítky až stovky MHz dolů a zaneřádili krátké vlny. Výsledkem je, že VKV radioamatérská pásma (mimo VKV závody) zejí prázdnotou, což samozřejmě regulátoři (kteří celé kmitočtové spektrum trvale automatickými prostředky monitorují), samozřejmě dobře vědí. Desítky MHz VKV radioamatérských pásem tak leží ladem hned vedle přecpaných komerčních pásem, jejichž uživatelé za své kmitočtové příděly platí...

Nikdo se proto nemůže divit tomu, že tlak na radioamatérské kmitočtové příděly na VKV sílí a státní úředníci logicky naslouchají spíše představitelům komerčního sektoru, než nedůvěryhodným strejcům "národních" organizací IARU, kteří jsou ve své většině penzionovanými armádními, či policejními důstojníky a o dnešním businessu nemají ani páru.

Jsem proto přesvědčen, že radioamatérskému VKV provozu na pásmech vyšších než dvoumetr (tenhle kmitočtový příděl je naštěstí příliš kmitočtově úzký, než aby se dal efektivně komerčně využít) hrozí velké nebezpečí a VKV radioamatéři všech zemí by se k ochraně tohoto svého bohatství měli semknout a dohodnout vhodnou strategii, jak své zájmy hájit. Je zcela evidentní, že pošetilá snaha chránit celé desítky MHz dosavadních přídělů je již neudržitelná. Dobrým příkladem je nesmyslná snaha ARRL uhájit celé pásmo 420 až 440MHz. Proč? O takovou hloupost se může snažit jen ten, kdo o radioamatérském provozu na VKV nic neví a/nebo kterého zajímá především provoz na KV, jak jsme toho (bohužel) svědky i u mnohých tzv. "národních" VKV manažerů. Vždyť radioamatéři nepotřebují desítky MHz pásem v oblasti 70, 23, 13, 6, 3 a 1.5cm. Chtít ještě v 21 století udržet tyto příděly totiž jednoduše řečeno není nic víc, než nenažranost. VKV radioamatéři ale na druhé straně velice potřebují účinně chráněné 1 - 2MHz v každém z uvedených kmitočtových pásem a úzkou spolupráci s kmitočtovými regulátory, aby komerčním uživatelům těchto sdílených pásem účinně zamezili přístup do takového chráněného segmentu (například změnou Všeobecného oprávnění k provozování komerčních spojů v pásmu 3cm, ve kterém by se mělo komerčním uživatelům zakázat používání kanálu 2A podobně, jako ČTÚ zakázal v pásmu 5GHz používání kanálů, kde pracují meteorologické radary). Neboť radioamatérská VKV komunikace už z principu věci vždy byla a vždy bude úzkopásmová a naším společným cílem není zbytečně hájit desítky MHz nepoužívaného pásma až do jeho úplného vyhájení, ale naopak účinně obhájit relativně velmi úzké kmitočtové DX VKV segmenty před rušení ze strany komerčních služeb! Připomeňme si v té souvislosti, že i v poslední době se znovu prokázalo, jak je radioamatérská komunikace na VKV důležitá - například v Japonsku postiženém zemětřesením, se lokální radiový provoz v oblastech, kde nefungují telefonní sítě, odehrával především v pásmu 70cm...

Uvědomují si vůbec VKV manažeři "národních" organizací IARU pořadí těchto priorit? Obávám se, že příliš ne a tak spíše brání své pašalíky a předkládají na mezinárodních fórech namísto toho úsměvné návrhy o vymístění QRP stanic během VKV závodů do sekundárního soutěžního pásma, nebo oslavují nějaké "nové" krátkovlnné pásmo o šířce pár kHz, které je jim předhozeno jako ohlodaná kost. Pokud by si VKV manažeři uvědomovali, že prioritou dneška je především uhájit VKV radioamatérská pásma pro DX provoz, kdy se zpracovávají extrémně slabé signály, asi by pochopili, že především takový návrh měl být předložen na pořad jednání nadcházející konference IARU, která se uskuteční v létě t.r.. A s ohledem na fakt, že Česká republika i přes veškeré snahy ČRK stále ještě je zemí s pravděpodobně největší penetrací VKV radioamatérského provozu na jednoho obyvatele státu, bylo by jen logické, aby ČRK byl v této záležitosti velice aktivní a spolupracoval na tomto prioritním tématu nejen s radioamatéry České republiky bez ohledu na jejich vztah k ČRK, ale i (a to zejména) napříč přes celou EU, protože tento problém není řešitelný pouze v rámci jednoho státu.

To by ovšem přístup lidí z ČRK (kteří v posledních dvou letech se naopak uzavírají před otevřenou komunikací s radioamatérskou veřejností) musel vypadat podstatně jinak... A tak, podobně, jako občané této země doplácejí na svou nečinnost v politických záležitostech, kdy výsledkem jejich mlčení je jen růst všudypřítomné korupce a odrbávání těch, kteří se neumí příliš bránit, i VKV radioamatéři této země dosud stále ještě mlčí k situaci v ČRK a tak pravděpodobně zanedlouho budou jen svědky toho, jak jejich tak pracně a draze budovaná zařízení pro jednotlivá vyšší VKV pásma se stanou jen kusem bezcenného šrotu.

Je mi líto, ale nemám pro vás dnes lepší zprávy...

OK1VPZ