|
K téhle poznámce mne
přivedlo schema, zveřejněné na čavích
stránkách zde.
Chvíli jsem na něj hleděl a stále mi nedocházelo, jak ten obvod může
pracovat, když NPN tranzistor v něm má mít na emitoru kladné
napětí vůči kolektoru. Až pak mi to došlo - ten
tranzistor totiž ve skutečnosti
není NPN, jak nakreslil OK1RR, ale PNP
a celé zapojení je vlastně jen jinou variantou toho, co VKV amatéři
používají ve svých PA už celá léta - namátkou bych vybral třeba zapojení z
letitého klínoveckého
sborníku
(1988) uvedené vpravo, nebo totéž osvědčené zapojení s modernějšími
součástkami
zde.
Jiná otázka se může asi vázat k zapojení, u nějž je katoda elektronky při příjmu galvanicky "v luftu". Setkal jsem se už s názory, že je to úplně špatně, že elektronka se tím může poškodit, že napětí na katodě se zvedne na úroveň anodového napětí a podobně. Nic z toho není pravda - růst napětí na odpojené katodě se zastaví přesně na té hodnotě, kdy zanikne jakýkoli anodový proud. V praxi to u elektronek řady GS35b apod bývá (podle anodového napětí) okolo 60V. Nemusíte se tedy tohoto prajednoduchého zapojení bát. PA s tímto zapojením provozuji 17 let. Nicméně, pokud se chcete zachovat opravdu "košer", můžete na katodu přes větší odpor (stovky kOhmu) přivést stejnosměrné napětí cca 150 až 300V - získané třeba pomocí odporového děliče z jedné sekce vysokonapěťového zdroje, nebo ze zdroje pro druhou mřížku tetrody. V takovém případě je vhodné paralelně k vykonovému tranzistoru připojit jednu vysokonapěťovou zenerovu diodu (nebo seriovou kombinaci dvou diod), jejíž napětí je menší, než průrazné napětí regulačního tranzistoru, ale větší, než hodnota předpětí pro zánik anodového proudu (40 až 80V). Pozor také na maximální provozní napětí běžných keramických blokovacích kondenzátorů. V dnešní polovodičové době se pohybuje jen okolo 50V a to na obvody s elektronkami nestačí. Pokud si chcete na téma regulačních obvodů vysílacích elektronek přečíst něco od opravdových odborníků (z pohledu několika KV "borců" ovšem nevzdělaných nováčků, protože na VKV se podle jejich názoru přece nikdo nic pořádného nenaučí), podívejte se například na VKV webové stránky G3SEK. Mimochodem - jeho obvod je až nápadně podobný tomu od W4ZT. Jak to asi bude s těmi copyrighty? Co myslíte? Martin OK1RR asi není jediný, kdo při překreslování cizího schematu udělal nějakou tu chybičku... Ostatně, o osobním profilu W4ZT svědčí nejlépe jeho vlastní webová stránka a také to, že nikde neuvádí ani slovo o tom, že jde o upravené zapojení G3SEK. Co dodat: na pivo bych s takovým člověkem asi nešel!
Pokud chcete k věci zanechat nějakou poznámku, můžete tak učinit na naší otevřené diskusní stránce zde. 73 vpz |
Je
to stále stejné. Proč také měnit osvědčené obvody, že. Jediným nedostatkem
tohoto letitého obvodu byl malý regulační rozsah - ovšem pro
elektronku GI7b to tenkrát stačilo. Pokud chcete tento obvod použít pro
elektronku jinou - např. populární GS35b (mimochodem, té je pro použití na
KV opravdu velice škoda), stačí vyndat tu 12-ti voltovou zenerovou diodu a
regulační trimr napájet ze stabilizovaného napětí (obvod 7824, nebo
LM317). Pro větší elektronky nevyhoví ani ten TIP147, ale doporučuji
masivnější
