Pavel Šír, OK1AIY

Jedna z ulcinjských plážových zátok s označeným QTH OK1AIY/YU6; škoda, že nebylo obrazově zachyceno vysílání z přímořských kopců.

Vysílání na VKV má v různých částech našeho kontinentu své lokální charakteristické zvláštnosti, které mohou být zajímavé pro radioamatéry z jiných evropských oblastí. To platí i v případě našich vědomostí a znalostí o provozu na VKV na balkánském poloostrově, kde jsem měl možnost krátce pobývat v Černé hoře v těsné blízkosti albánských hranic. Při svém pobytu v jižní Jugoslávii jsem získal dost zajímavých poznatků, o které bych se rád alespoň částečně podělil se čtenáři RZ.

Měl jsem možnost pracovat dva týdny pod značkou OK1AIY/YU6 na VKV pásmech z exotického čtverce JB07j, který přísluší místu zvanému Ulcinj v nejjižnějším místě Jugoslávie a pro nás to už je vlastně z hlediska práce na VKV již „jiný svět". Do vnitrozemí je celá přímořská oblast Černé hory uzavřená vysokými horskými masívy s nadmořskou výškou přes 1500 m a tak jediná možnost, kam lze za průměrných podmínek šíření navazovat spojení, je přes moře do Itálie. Ukázalo se, že je to dost daleko a pří výšce několika málo metrů nad mořem a se čtyřprvkovou anténou upevněnou na balkóně to nemělo zpočátku úspěch. Až po několika dnech jsem zaslechl nějaké signály, ale ty však byly jen odrazy od meteorických stop. Přímé signály byly velmi slabé a než se podařilo správně identifikovat značku stanice, zmizely většinou v úniku. Vůbec první stanice byla kupodivu I4XCC. Bylo jasné, že signál z mého směru nikdo neočekává a tedy ani zbytečně přes moře nesměruje anténu. Po několika velmi teplých slunečných dnech se začala tvořit nad mořem inverze, zlepšily se podmínky a v pásmu VKV rozhlasu se objevilo několik italských stanic. Mezi 145,5 až 145,825 se postupně „vynořilo“ pět různých převáděčů, ale většina stanic byla při tom slyšet stejně dobře i na vstupních kmitočtech převáděčů. V podpásmu pro SSB bylo přímo přeplněno stanicemi I6, I7 a I8. Po nasměrování jejich antén ke mně byly vyměňovány reporty 57 až 59+.

Dobré podmínky vydržely i přes IARU Region I UHF Contest, ale to už jsme společně s YU6ZAC a jedním dalším operátorem klubové stanice YU6GAA z Baru vyšplhali na jeden z přímořských, snadněji dostupných kopců ve čtverci JC76j. Asi hodinová cesta však stála za to a jugoslávští přátelé mně předvedli, jak to v oblasti Jaderského moře vypadá na 145 MHz. Pracovali jsme asi se 40 stanicemi přes převáděč i přímo a několik spojení bylo CW a SSB, většina z nich FM na kmitočtech 145,0; 145,5 a 145,55 MHz. Mezi nejzajímavější patří lW6MBK z HC42j, YU2RZI/MM z JY05j a SV1KW z JZ40a. Celkem jsme pracovali se stanicemi ve čtvercích HD, ID, HC, IB, lA, JA, JZ a JY. I když v sobotu večer probíhal již zmíněný závod, nepodařilo se v jižní Itálii sehnat jedinou protistanici na 433 o 1296 MHz a tak jsem se na pracně vynesené zařízení mohl jen smutně dívat. V jižní Itálii pracuje v pásmu 145 MHz jen málo stanic a na vyšších pásmech téměř žádná. Až na malé výjimky používají kanálová zařízení FM s výkonem několik wattů. Hodně se pracuje přes převáděče a provoz trochu připomíná náš OK0A. Mnoho stanic pracuje opravdu jen „rekreačně“, to znamená v sobotu a v neděli. Ve všední dny je na pásmu téměř klid. S ohledem na práci přes převáděče používají antény většinou vertikálně polarizované a neotočné, ale i tak navazují při lepší podmínkách velmi dlouhá spojení. Převáděče nevysílají identifikační znak a jakmile je převáděč neobsazen během dvou až tří sekund, automaticky se vypíná a zapíná se jen nosnou vlnou bez volacího signálu 1750 Hz, tedy stejně jako třeba i u nás známý převáděč DB0ZU. Na kmitočtu 145,7 MHz jsem dokonce pracoval přes dva převáděče najednou. A ještě jednu zajímavost. Bylo štěstí, že byl se mnou YU6ZAC, protože v této oblasti se na pásmu mluví jen italsky - to YU6ZAC perfektně předvedl - operátoři italských stanic jiné řeči nerozumějí. I když jsem s nimi spojení navázal, nedohodli jsme se ani na volacích znacích a o dalších podrobnostech ani nemluvě. Po několika marných pokusech se protistanice většinou odmlčí.

Podle líčení Rajko Raduloviče YU6ZAC to nemají VKV amatéři v Černé hoře právě snadné. Snad jediní dva, kteří jsou schopni provozu v pásmu 145 MHz, jsou YU6ZAH a YU6ZAG z Tittogradu. Co tu znamená „vyjet na portejbl“ si náš radioamatér dovede jen těžko představit. Hory jsou tam úplně všude - stovky vrcholů, nad kterými by našinec zaplesal - ovšem zcela a naprosto nedostupných. Nedá se vylézt ani na několik set metrů vysoké přímořské „kopečky", protože jsou neprostupně zarostlé trnitými keři. Ve větších výškách sice vegetace ubývá, ale skály jsou ostré a srázy strmé. Turistické cesty, jak je známe z našich hor, tady nikde nejsou a tak většina kót je pro amatérskou práci z přechodného QTH nepoužitelná. Na několik nejvyšších vrcholů však cesty vedou, protože tam jsou vybudované televizní vysílače a sem občas někdo na závody přijede. V sousední Makedonii je aktivita na VKV poněkud vyšší, mají tam i převáděče a jeden z nich je podobný našemu OK0A. Stojí no Sobné Glavě ve čtverci KB30h severně od Skopje v nadmořské výšce 2540 m. Je lineární se vstupem no 145,000 MHz a jeho výstupní kmitočet je 145,850 MHz.

Dále jsou v Jugoslávii v provozu převáděče v kanálu R3 ve čtverci HG45j s nadmořskou výškou 1065 m, dva v kanálu R6 ve čtvercích HF10d (1035 m) a KE13e (342 m), jeden v kanálu lF57d v nadmořské výšce 984 m a ve výstavbě je převáděč v kanálu R4 ve čtverci HF61d v nadmořské výšce 1396 m.

Při své návštěvě Jugoslávie jsem používal tranzistorové zařízení s výkonem 4,5 W na 145 MHz, 2 W na 433 MHz a 50 mW na 1296 MHz. Pro pásmo 433 a 1296 MHz je to transvertor popsaný ve sbornících z VKV setkání v Bradle a Šumperku. K tomu jsem měl antény 4Y pro 145 MHz, 9Y pro 433 MHz a 12Y pro 1296 MHz. Místní radioamatéři používají v pásmu 145 MHz zařízení od doma vyrobených až po FT-221. V severnějších částech jsou rozšířené transvertory k FT-101 (pásmo 28 až 30 MHz), kterých je radioamatérům k dispozici zřejmě dost, protože např. časopis Radioamater Č. 7-8/77 věnoval takovému transvertoru přes šest stran svého rozsahu.

OK1AIY

RZ 1978 - přepsal OK1TEH