V minulých dílech 1, 2,  jsme si řekli něco o tom, jak provozovat program WSJT. V této části seriálu se zaměříme na praktické možnosti navázání QRP EME spojení podle použitého hardwaru a to jak na JT65 tak i CW.  V pásmech 144 a 432 MHz přitom vycházím především z vlastních navázaných QRP spojení.  Technicky erudovaní čtenáři mi doufám odpustí populárně-praktický tón tohoto článku. Je totiž psán nikoli pro ty, kteří již nějaké to EME QSO mají za sebou, ale zejména pro ty čtenáře, kteří se zatím ještě stále rozmýšlejí, zdali se do tohoto dobrodružství pustí s námi ostatními.

Pásmo 144 MHz

Klasický "dvoumetr" je v současné době z hlediska EME provozu pásmem asi nejoblíbenějším, protože zde má téměř každý takovou tropo výbavu, že může bez problémů zkusit odrazem od Měsíce navazovat alespoň svá první spojení. Pro zajímavost mi Standa, OK1MS  poslal seznam OK stanic, které již alespoň jednou pracovaly EME v pásmu 2m. Seznam vzniknul také na základě informací od Garyho, KB8RQ a Sama, RN6BN (http://iq.73.ru/RN6BN_logs/EME_initial.htm). Není jich málo:

Za období let 1980-2002 to byly na CW+SSB nejméně tyto OK stanice:  OK1BMW, 1FM, 1DIG, 1IBL, 1JKT, 1KHI, 1KIR, 1KRA, 1KRU, 1MAC, 1MDK, 1MS, 1OA, 1VVP, 2DL, 2DLR, 2FAD, 2KJT, 2KZR, 2PZW, 2TU, 2VMD, 2ZZ, OK7O, OL5X.

Po vzniku JT65 (WSJT) buď digitálním, nebo i CW provozem nacházíme v seznamu tyto OK stanice: OK1BMW, 1CDJ, 1COM, 1CU, 1DFC, 1FAQ, 1FFD, 1IA, 1JX , 1KAI, 1KF, 1KJB, 1KKD, 1KRQ, 1KRY, 1KT, 1KTL, 1MZM, 1PG, 1QI, 1RK, 1TEH, 1UAK, 1UGA, 1VT, 1YA, 1YK, 2AF, 2BX, 2KKW, 2NET, 2PEW, 2PMX, 2PM, 2POI, 2PQR, 2PTC, 2YT, 2TUH, 2UZL, 2VSO, 2VWB, 2ZW a brzo to asi budou i OK2PWY, OK1VEN, OK1AHO, OK1DIX a OK1GHZ. Což znamená dohromady kolem 70 OK stanic!

Podle deníku RN6BN potom z OM od roku 2003: OM7CM, OM3WBC (nyní OM3BC), OM5CM, OM5RRR, OM7AQ.

Operátoři těchto stanic tedy již zvládli alespoň první "měsíční" krůčky.  Jak by ale mohli prakticky s tímto vzrušujícím druhem provozu začít ti, kteří jsou zatím bez vlastních zkušeností? Zkusíme se na to podívat z hlediska několika modelových situací, tedy podle toho, jaké zařízení je k dispozici:

Situace 1. - máme doma jen dipól, či anténu HB9CV, popřípadě 4el OK1KRC:

Předně si je třeba uvědomit, že dobře udělaná (2el) HB9CV má přibližně stejný zisk jako anténa 4el OK1KRC, tedy asi 7dBd. Pokud byste to chtěli zkusit přes Měsíc, budete potřebovat především velice krátký kabel pro co možná nejmenší útlum. Do podobné situace se dostal i autor článku, když se v roce 2004 přestěhoval do nového QTH a neměl po ruce žádnou anténu. Naštěstí problém byl vyřešen půjčením antény 4el OK1KRC (model OK1TN) od Vlada, OM3CLS. Tato anténa má zisk asi 6,5 dBd při délce ráhna kolem 1m a k zařízení vedly jen 2m kabelu z balkonu přímo do pokoje, poté do PA a FT847, která má na 2m šumové číslo kolem 2,3dB. V této konfiguraci již můžete přijímat na WSJT stanice jako: W5UN (signál v síle asi tak -22dB), KB8RQ cca -25dB, RN6BN -16dB(!), RU1AA -16dB(!), RK3FG -23dB, RA3AQ cca -25dB, HB9Q -27dB, EA6VQ -29dB, K5GW -22dB, IK3MAC -22dB (hodnoty jsou uváděny pro průměrné až mírně nadprůměrné podmínky) a možná by šlo na anténu OK1KRC přijímat stanic i více (teoreticky bude s takovou anténou možno udělat protistanice s anténním systémem, který se skládá z cca 6 dlouhých Yagi antén a více). Zde bych chtěl upozornit, že stanice, které vidíte na WSJT lépe než cca -23dB už jdou slyšet ve sluchátkách (neboli můžeme brát -23dB jako 0 S, což znamená, že signál RN6BN může být slyšitelný až 519). Když si uvědomíme, že anténa typu 4el OK1KRC má zisk zhruba 6dBd a WSJT dokáže zdekódovat signál v krajním případě na úrovni -31dB, tak zhruba 5 stanic lze přijímat téměř i jen na prutovou anténu z ručky, neřku-li na holý šroubovák :-) Toto není pouhá teorie, jelikož jsem v praxi za zcela průměrných podmínek přijímal RN6BN -24dB na holý dipól přilepený k oknu :-) Při užití takto malých antén si nemusíte dělat starosti s elevací a azimutem, s "Krckou" lze pracovat až do elevace kolem 30 stupňů (takže stačí občas přiběhnout k anténě a ručně jí dotočit).

To k poslechu, ale jaké stanice mohu udělat, pokud nemám velký PA? Bude vám to připadat divné, ale pokud mate anténu OK1KRC nebo HB9BV, k spojení s největší stanicí současnosti (kterou je Sam, RN6BN s 64x15el yagi a 1kW - http://www.73.ru/ ) potřebujete ke spojení kolem 50W, tedy asi tolik, kolik dá holý trx! (současný QRPP rekord drží LZ1BB se svými 40W do 4el DK7ZB ). Pokud máte 80 nebo 100W tranzistorový konec (pro WSJT je důležité, aby vydržel dávat, někdy i celé hodiny, výkon trvale jako při provozu FM, takže pozor na chlazení!) můžete udělat s trochou trpělivosti spojení se stanicemi W5UN, KB8RQ, RN6BN, RU1AA, W5GW a asi i DF7KF. Pokud byste z legrace  chtěli použít 500W nebo neřknu-li 1kW PA (což by byla zase otázka, jestli by to KRCka zvládla :-), šlo by již uskutečnit i běžné telegrafní spojení s RN6BN.

Jak tedy vidíte, výmluva, že doma nemáte pro EME dostatečně velkou anténu nebo PA neobstojí :-)

BIG-GUN stanice obyčejně jezdí  JT65 stále na stejných kmitočtech.  Jsou to: tanice Per [MHz] ant PWR -------------------------------------- HB9Q 1st 144.111 8x19el Y + 2000W KB8RQ 2nd 144.127 24x13el Y + 1500w W5UN 2nd 144.129 32x17el Y + 1500W RN6BN 1st 144.137 64x15el Y + 800W EA6VQ 1st 144.139 8x17el Y + 2000W RU1AA ** 1st 144.144 16x18el Y + 2000W DL9MS 1st 144.146 4x17el Y + 1000W EA2AGZ 1st 144.147 4x17el Y + 1000W K9MRI 2nd 144.155 6x12el Y + 1000W * někdy jezdí Alex z domova s anténou 4x12el Y Pokud vás provoz  EME QRPP zaujal, doporučuji navštívit následující stránky: QSO RN6BN-LZ1BB http://www.ok2kkw.com/40w_eme2006.htm EME pokusy s "Krckou" OK1TEH http://www.ok2kkw.com/00000104/eme.htm DJ7AL a jeho spojení na 4el F9FT http://www.dj7al.de/12906.html DJ7AL a jeho spojení na HB9CV http://www.dj7al.de/11026.html Web G4DCV http://www.g4dcv.co.uk/dfeme.htm

Měsíční tajemství W5UN The Apollo17 astronaut Eugene Cernan installing W5UN´s top secret EME-repeater antenna. Now you know why.. (http://www.vhfdx.de/)

EME spojení s QRPP je ovšem dosti extrémní a samozřejmě vyžaduje spoustu času a trpělivosti. Proto si vypůjčím jednu moudrost odposlechnutou na pásmu: ..."sdělím ti jedno tajemství: s větším výkonem a dobrou anténou to jde mnohem lépe". A tak se podívejme, co a jak se dá dělat s běžnou výbavou, se kterou jezdí stanice třeba na Polní den:

Anténa u OK1COM, s kterou navázal spojení  s W5UN, RN6BN a S52LM.

Situace 2. - máme doma anténu 9 či 10el F9FT/DK7ZB (situace asi nejčastější)

Tady je proti QRP již situace mnohem veselejší. Pokud nám jde o zisk antény, tak je si třeba uvědomit, že zisk v prvé řadě závisí na délce ráhna. Proto je značný rozdíl mezi anténou 10el DK7ZB která má s délkou ráhna 6m a zisk cca 13dBd a anténou 9el F9FT, která je dlouhá pouze 3,4m se ziskem zhruba 10dBd (tedy zhruba jako 2 antény 4el OK1KRC), kvalitní anténa 17el F9FT bude mít tedy zhruba stejný zisk jako 10el DK7ZB. A pozor, také v této situaci velmi záleží na použitém typu a délce koaxu mezi ham shackem a anténou. Pokud je kabel "portejblové délky", což je asi tak 10-15m, útlum vám ubere na zisku kolem 1 dB i více (bráno pro průměrný typ coaxu). Pokud ale budete mít kabel s délkou několika desítek metrů (typická situace, pokud například bydlíte v paneláku), útlum zde již může ubírat i nějakých 6dB, což s ohledem na zisk antény 10el DK7ZB kolem 13dBd, znamená, že se dostáváme k reálnému zisku jakou má s krátkým kabelem 4el OK1KRC! A to nemluvím ani o šumu kabelu. V takové situaci máte 2 možnosti, buď si pořídíte hodně tlustý koaxiál, nebo si pořídíte u antény nízkošumový předzesilovač a anténní relé. A pochopitelně: výkonnější PA, aby bylo co v útlumu kabelu měnit na teplo :-).

A ještě jedna důležitá věc, problému elevace se bát nemusíte, protože takováto anténa je ve vertikální rovině stále dostatečně široká, tudíž můžete pracovat EME do elevace až kolem 20 až 30 stupňů, což znamená 1h během východu a 1h během západu. Pokud si chcete zlepšit délku, po kterou můžete být QRV bez elevačního rotátoru a mírně zlepšit odstup od pozemského rušení, zvedněte elevaci antény na cca 10 až 12º. Prodloužíte si tak své EME okno minimálně o 45 minut.

Pro Situaci 2. budeme tedy předpokládat ideální situaci, že máte délku středně kvalitního koaxiálu (například H1000) od antény (10el DK7ZB) k zařízení cca kolem 15m. Přijímač potom se stejným šumovým číslem, jako výše. V tomto případě můžete na WSJT dekódovat (pokud ovšem máte dostatek trpělivosti) již přes 150 různých EME stanic (!) a z toho kolem 10 stanic, které pracují i na CW. Z CW stanic jsou to stejné stanice jako u Situace 1., kdy jsme testovali EME s anténou OK1KRC, tedy W5UN, RN6BN, KB8RQ, K5GW, EA6VQ, HB9Q, RU1AA, K1CA, RA3AQ, RK3FG + BIG GUN stanice, které jezdí téměř výhradně CW jako IK3MAC, SV1BTR, F3VS a SP7DCS. Poznámka: W5UN by měl hrát ve špičce asi tak -12dB, to zovšem a velmi dobrých podmínek, normálně ale asi tak -18dB, KB8RQ tak o 2-3dB hůře. A nakonec perlička, Sama RN6BN už můžete s takovým zařízením slyšet i na SSB (na to, abyste udělali RN6BN na SSB potřebujete zhruba 9el anténu a kolem 300 W PA. Z vlastní zkušenosti: Když jsem Sama volal na SSB se svými 100W do 10el DK7ZB, tak mě slyšel při pískání do mikrofonu :-)

Určitě vás také bude zajímat, jaký je světový CW QRP EME rekord. Tímto rekordem bylo spojení mezi Garym, KB8RQ a Arniem, CO2KK, které bylo navázáno 2. ledna 1992. CO2KK během spojení užil dvě 5el Yagi antény a 21W. Toto spojení se ale podařilo především díky tomu, že byly mimořádně dobré podmínky  a CO2KK využil Ground Gain, nebo spíše "See Gain".

A teď k výkonu. Při použití antény 10el DK7ZB již není nereálné udělat WSJT spojení s RN6BN nebo W5UN pouze s 40W (tedy na holý trx). Pokud ale zvýšíme výkon jen zhruba na 100W, můžeme už udělat přes 40 stanic (v konfiguraci 10el Y + 100W vás za průměrných podmínek hladce uslyší 6xLY stanice jako je EA6VQ nebo HB9Q, během trochu zlepšených podmínek pak jde dělat i stanice v konfiguraci 4x12el a 1kW jako například FM5CS). Pro zajímavost: už máte šanci pracovat s pěti kontinenty a stanicemi, jako jsou například VK7MO, ZL3TY, ZS5LEE, UA9SL,... Bohužel v Jižní Americe nejsou zatím žádné BIG GUN stanice a tak zatím s tímto zařízením WAC neudělíte :-). Navíc v konfiguraci 10el Y + 100W už máte šanci také na první telegrafní spojení, hladce by to mělo jít nejméně s RN6BN a IK3MAC, trochu hůře potom s W5UN. Pokud máte tranzistorový PA, který dává na FM 200 W, nebo například PA s elektronkou GI7b, polepšíte si zhruba o 3dB, čímž se dostanete na úroveň běžné QRP EME stanice schopné dělat kolem 100 WSJT initials, jako například JH5FOQ, JH2COZ atd. S takový výkonem by to už mělo jít bez problémů na CW s KB8RQ, W5UN atd.

Remy, FM5CS bývá velmi aktivní a není s ním problém pracovat s výkonem kolem 200 W do 10el antény. Používá 4x17B2 + LNA + PA 8877 home made (700W na JT65 a 1500W na CW) + FT847

Alfou a omegou jakéhokoli radioamatérského snažení je ovšem neustálé vylepšování své stanice. A tak jednou přijde čas na pořízení nějakého "dospělého" zesilovače, jako je například PA s GS35 nebo něco obdobného, co je schopné dávat na FM okolo 1kW a  pokud kvůli většímu PA přidáte i kvalitní předzesilovač jako je třeba s MGF1312 nebo ATF54143 (dobrý návod na kvalitní předzesilovač s šumovým číslem kolem 0,3dB N/F najdete například na http://www.qsl.net/yu1aw/LNA/low_noise.htm), budete schopni pracovat i s WSJT stanicemi majícími jen 2xLY a výjimečně i 1x16el Y, což by již znamenalo cenný EME úlovek 1Yagi-1Yagi QSO (pokud si chcete také "ulovit" svojí první singl Yagi stanici, doporučuji si zkusit domluvit sked s W5UWB, který má 1,5 kW do single Yagi 21el, a který měl by jít udělat i s 200W). Je to vlastně tak, že toho, koho uslyšíte či uvidíte, již tak většinou uděláte (na WSJT si myslím, že v takovém případě to může být kolem 200 stanic). S takto vybavenou stanicí jistě oceníte výhody WSJT vs. CW, a navíc, pokud často pracujete s WSJT stanicemi, získáte během krátké doby velmi podrobný přehled, s kým je reálné bez domluvy pracovat také na CW (jsou to stanice slyšitelné na WSJT lépe než -20dB). Na závěr nabízím vhodné protistanice z jednotlivých kontinentů:

     Oceánie: ZL3TY, ZL1WN, VK7MO, VK3AXH, VK7MO, KG6DX, ..

     Evropa: RN6BN, DL9MS, CT1HZE, S52LM, RU1AA, DF7KF, EA6RQ, RA3AQ, IK3MAC, F3VS,  ..

     Severní Amerika: W7GJ, W5UN, KB8RQ, K5GW, K6MYC, W5UWB, K9MRI, K1CA, ..

     Jižní Amerika: LU6KK (přestal jezdit WSJT?), PY2SRB, LU7DZ (pouze cw), PJ4NX, LU1CGB

     Afrika: ZS5LEE, ZS6WAB, ZS2GK

     Asie: JH2COZ, JH5FOQ, JH0MHE, RA0FW, UA9SL, UA9FAD, UA9YLU, JM1WBB, JM1GSH, JE1TNL, ..

Odkazů na EME stanice, jejichž zařízení se blíží tomu ze Situace 2, je na internetu několik a napadá mně například:

OK1COM - http://ok1com.goo.cz/EME/emelog.html
ON7EH  -   http://users.skynet.be/on7eh/EME.htm
               http://users.skynet.be/on7eh/QTH.htm
OK2POI -   http://www.ok2kjt.net/ok2poi/eme_logs.htm

a také moje maličkost:
OK1TEH -  http://www.qsl.net/ok1teh nebo ok1teh.nagano.cz

Stanice s podobným vybavením již mají dobrou šanci udělat i některé zajímavé DX- pedice, což si ale pochopitelně vyžaduje soustavné hlídání, co se v EME světě "šustne". Určitě doporučím pravidelně sledovat:

 144 MHz Newsletter DF2ZC http://www.df2zc.de/newsletter/index.html

A samozřejmě nezbytné je navštěvovat často EME chaty pro 144 MHz:

JT65 - http://www.chris.org/cgi-bin/jt65emeA 
CW - http://www.chris.org/cgi-bin/cw-eme
ON4KST EME - http://www.on4kst.info/chat/login.php?band=5

Tím jsme se dostali pomalu k limitu pro singl yagi stanici. S takovou anténou (znovu připomenu: pokud máte dobrý kabel!) již uvidíte přes 200 WSJT stanic a na CW to může být již stanic asi 30, z toho například: I2FAK (Franco bohužel nyní nejezdí, neb má rozbitou anténu), KB8RQ, W5UN, K5GW, OZ1HNE, RU1AA, DL5MAE, DF6NA, RA1ZC, JH5FOQ, YU7BCL, IK2DDR, EA3DXU, HB9DKM, SM2CEW, JN1CSO, SV1BTR, DL7FF, RN6BN atd.

RN6BN by měl být dělatelný už jen s 10W, s pouhými 100W již můžete s krátkým kabelem udělat přes 70 WSJT stanic. S pořádným QRO PA si už na CW můžete troufnout i na několik odpíračů digitálních druhů provozu :-)

Stanicí s takovým vybavením je u nás například Honza OK1IA: http://ok1ia.nagano.cz/

Taková delší anténa s lepším směrovým účinkem již pochopitelně musí mít pro vážný EME provoz dálkově nastavitelnou elevaci. To vede k omezení příjmu pozemského šumu a rušení, a tak přichází čas pro dobrý předzesilovač. Návodů na vhodné předzesilovače pro 144 MHz je na internetu spousta a s běžnými nízkošumovými HEMT tranzistory (za "dvě stovky") se můžeme se šumovým číslem dostat až k 0,3 dB. To je již velmi slušná hodnota, ale využijeme ji pochopitelně jen tehdy, pokud předzesilovač bude co nejblíže ke svorkám antény (!). Nezapomeňme si prostudovat zajímavý článek o předzesilovačích od OK1DAK, dostupný tady: http://www.ok2kkw.com/ok1dak/ok1dak.htm. Předzesilovač u antény ovšem předpokládá dobré anténní relé a použití časového sekvenceru, abychom tranzistoru v předzesilovači rychle neutrhli "šipku" :-). 
 

Pokud jsme schopni vládnout provozem CW, prostudujeme také web IK2DDR, který se specializuje na CW spojení s QRP stanicemi: http://ik2ddr.altervista.org

Antény známé stanice Boba, AA9MY, s kterou se dá pracovat i se singl Yagi anténou - http://aa9my.home.insightbb.com

Situace 4. - když už přestává legrace, aneb více antén

Zaprvé bude dobré si říci, že u EME se rozlišuje QRP a QRO podle vyzářeného výkonu a to následovně: QRP na 144MHz <100kW EIRP, 432MHz <400kW EIRP, 1296MHz <600kW EIRP. QRO jsou potom stanice s výkony většími. Stanicím s 4el OK1KRC se říká QRPP, stanicím se singl anténou a QRO PA pak "small pistol" (stále QRP). Na krátkovlnnou představu, že QRP = 5W raději co nejrychleji zapomeňte :-).

Pokud chceme provozovat anténní systém, složený z většího množství antén, je dobré si připomenout pravidlo, že každé zdvojnásobení počtu antén teoreticky zvýší zisk o 3dB (v praxi potom tak o 2,6 až 2,8 dB), proto například sestava 4x10el DK7ZB může mít zisk až cca 19dB. Zvýšením zisku antén se samozřejmě odpovídajícím poměrem zvýší také vyzářený výkon, takže s velkou anténou můžeme jednou konečně přestoupit z kategorie QRP mezi "normální" EME stanice. Ovšem ten, kdož se do takové "adventury" pustí (víte třeba, jaká dávka adrenalinu zaplaví srdce takového operátora každá  vichřice? :-)) už určitě nebude patřit mezi začínající EME operátory a bude mít jistě dost zkušeností. Proto se na tomto místě s většími anténními systémy přestaneme zabývat, protože tento článek je určen především začínajícím QRP EME operátorům. Faktem samozřejmě je, že pokud si už budete stavět nějaké to čtyřče, určitě budete mít za sebou také instalaci nějakého toho QRO PA :-) Aspoň tedy ještě jednu větu: Při systémech jako je 4x10el a 1kW již můžete dělat na WSJT stanice ze situace 2, neboli ty, kteří mají jen 100W do jedné 10el antény. Víte, kolik takových dvoumetrových stanic po celém světě je?  Provoz EME se s takovou anténou už stává opravdovým potěšením. Takže jistě nepřekvapí, že stanice s 2x 16el Y + 1kW PA a větší se už typicky mohou pochlubit diplomem 2m DXCC.

Takže na závěr této technologické kategorie alespoň odkaz na dobrý web jedné OK BIG-GUN stanice:: http://ok1uga.nagano.cz/


 

Pásmo 432 MHz

15m parabola HB9Q pro 70 & 23cm + 8x19el M2 pro 144 MHz

Dříve toto pásmo patřilo mezi nejoblíbenější (je to pásmo s nejmenším kosmickým šumem a není takový problém zde vybudovat anténní systém), v součastné době je ale díky WSJT největší aktivita v pásmu 144 MHz. Dalšími důvody, proč není WSJT tolik rozšířené na 70cm je stále rostoucí úroveň rušení a fakt, že WSJT potřebuje velmi stabilní kmitočet, takže signál, který courá během jedné periody (1min) o 40Hz je již velmi obtížné dekódovat (možné řešení nejen pro TRX FT-847 od Michala, DB6NT najdete na webu: OZ1PIF:
 http://www.frenning.dk/OZ1PIF_HOMEPAGE/QH40A.htm).
Na¨rozdíl od pásma 2m, kde nebyl problém použít nějakou tu 20let starou tropo anténu, je pásmo 70cm mnohem choulostivější. Vaše anténa by měla být co nejkvalitnější, nejlépe vyhoví DK7ZB, M2 (K1FO), o trochu horší je pak DL6WU. Jakákoliv použitá 70cm anténa pro první EME pokusy by měla být velmi dlooouhá,  alespoň 6 a více metrů. Nesmíme zapomenout ani na korozi (jak konektorů tak i samotné antény), takže jednoznačně vítězí anténa s izolovaným uchycením prvků. Milimetrová přesnost všech rozměrů antény je základem! Protože útlum Země - Měsíc - Země je na 70 cm asi o 10 dB vyšší, než na dvoumetru, rychle zapomeňte na jakékoli kompromisy! Na rozdíl od pásma 2m zde v praxi již každá desetina decibelu hraje podstatnou roli, takže to chce kvalitní konektory, relátka, spojky, předzesilovače atd. Na druhou stranu, pokud nemáte WSJT příliš v lásce a preferujete cw, 70cm se vám bude velmi zamlouvat, protože WSJT operátoři s malou, či střední výbavou, kteří dnes svým počtem kralují na 144 MHz, se již vstupenkou do EME světa na 70cm většinou prokázat nemohou, takže toto pásmo zůstává doménou CW stanic s velkými anténními systémy.

S jakou nejmenší anténou a výkonem to má cenu zkoušet? Pro úplně první 432MHz EME spojení bude stačit anténa 17el DK7ZB s výkonem 50W (výkon na svorkách antény). S takovýmto zařízením můžete celkem snadno dosáhnout spojení s HB9Q, kterého byste měli s touto anténou brát s krátkým koaxiálním kabelem (do 10m) a předzesilovačem do šumového čísla 1 dB asi tak na úrovní -24dB neboli právě na hranici slyšitelnosti ve sluchátkách. HB9Q je totiž stanicí, které používá na 70cm parabolu s průměrem 15m a 2kW PA a je velmi ochotná pro první EME pokusy jak WSJT tak CW (kluci z HB9Q jsou takovým 70cm ekvivalentem RN6BN na 2m hi :). Ostatně je velmi zajímavé se podívat na jejich skvělé stránky http://www.hb9q.ch. Se zmiňovanou stanicí jsem například několikrát pracoval pouze na holý trx FT-847 a 23el dk7zb.

16m parabola OH2PO pro 432 & 1296 MHz

Další stanicí, s kterou máte s touto výbavou dobrou šanci, je OH2PO, což je stanice dokonce s parabolou o průměru 16m (bohužel klub OH2PO nebývá tak často qrv)!

Pokud chceme udělat také první spojení na CW, chce to již anténu prodloužit alespoň na délku ráhna 6m, což je například anténa 23el DK7ZB, nebo 33 el K1FO apod. ze ziskem zhruba 17dBd. A opět připomenu, že pokud na 2m záleželo na délce kabelu, tak tady to platí trojnásobně(!). S takovou anténou již můžete poslouchat několik CW stanic. K tomu, abyste se dovolali CW na HB9Q potřebujete tak minimálně 200W, spíše ale tak 400W. S anténou 23el dk7zb již můžete slyšet tyto CW stanice: HB9Q, OH2PO, K2UYH, DL9KR, VK3UM, za velmi dobrých podmínek i KL6M, NC1I, K1FO, N9AB, SM2CEW. Tedy obecně stanice, které mají alespoň 16x LY nebo 10m parabolu, či více. Na WSJT pak budete dekódovat stanice jako: 7M2PDT, K3MF, KE2N, SM2ILF, K2UYH, DL7APV, DK3SE, G4RGK, W7AMI, KE7NR, JA6AHB (http://www15.plala.or.jp/ja6ahb) a nesmíme zapomenout ani na OK1DFC (http://www.ok1dfc.com). Na WSJT již můžete dekódovat stanice s anténním systémem od 4xLY a 1kW. Výjimku tvoří Josep, EA3DXU, který jezdí na 70cm s dvěmi velmi dlouhými anténami M2 a 1800kW PA! Jeho signál snadno zdekódujete a občas uslyšíte i ve sluchátkách (poznámka z roku 2009: Josep bohužle SK).

Pokud použijeme 2 antény výše uvedeného typu, nebo 2 x M² o 38 prvcích, dostaneme již takový zisk, že udělat zmíněné CW stanice nebude obvykle problém. Mnohem lepší ale bude udělat z takových antén čtyřče (4xLY systém), protože to mechanicky vychází lépe a odměnou vám bude možnost pravidelně pracovat s více, jak cca 50 CW EME stanicemi.

Zajímavé 70cm EME odkazy:

Galerie BIG-GUN stanic, které jezdí na 70cm: http://ok1teh.nagano.cz/eme_gal432.htm

432 and Above EME Newsletters od K2UYH (vydávaný již od 70. let) - http://www.nitehawk.com/rasmit/em70cm.html a s dovolením si přihřeji také svou "polívčičku": 70cm EME qrp log OK1TEH - http://www.qsl.net/ok1teh/eme_log432.htm nebo ok1teh.nagano.cz/eme_log432.htm

Web OK1KIR http://www.ok1kir.cz

Známé EME chaty pro 432 MHz:

JT65 - http://hb9q.ch/version2/index.php/loggedin-loggers
CW - http://www.chris.org/cgi-bin/cw-eme
ON4KST EME - http://www.on4kst.info/chat/login.php?band=5
 

Pásmo 1296 MHz

Sven, SM5LE kontroluje vizuálně elevaci své 180cm paraboly během DUBUS EME kontestu 2005 (pracoval CW)

Přiznám se, že s tímto pásmem nemám zatím vlastní praktické EME zkušenosti. Nicméně pro první pokusy by měla stačit (dobrá !) anténa jako je 55el F9FT (která ale není vždy správně smontovaná - pozor na to!) nebo 1,2m parabola + PA s výkonem kolem 80 W. S tímto zařízením už budete schopni pracovat na WSJT (na 23cm se hlavně používá JT65C, protože je méně citlivé na frekvenční stabilitu) s některými BIG GUN stanicemi, jako je například K5GW, G4CCH, W5LUA, OE9ERC, K2UYH atd. Během EME WSJT spojení na 23cm si na rozdíl od 70cm už musíte Dopplerův posun kmitočtu pečlivě hlídat, protože může dosahovat hodnot dokonce kolem 2,5 KHz  Provozem WSJT na 23cm se velmi aktivně zabývá G4CCH a spoustu informací se dozvíte na jeho webu http://www.g4cch.com. Pokud chcete zkusit svoje první CW qso, měli byste mít alespoň parabolu o průměru asi 160cm (teda asi se ziskem kolem 23dBd) a nejméně 100W PA. S takovou parabolou uslyšíte stanice jako je například:
 

 F6HKM  10m parabola
 OZ4MM  10m parabola
 F6CGJ   8m parabola
 HB9Q   15m parabola
 HB9SV   8m parabola
 HB9BBD 10m parabola
 OH2DG   8m parabola
 K2UYH   8m parabola atd

Obzvláště stanice HB9BBD a HB9Q mívají velice pěkný signál, takže první skedy byste měli zkusit především s nimi. Zajímavé stránky, co je všechno možné slyšet na takovouto mobilní parabolu SM5LE + SM0FOB včetně nahrávek CW signálu HB9BBD najdete na webu:

HB9Q www.hb9q.ch/1296.htm. U nás v OK na 23cm pracuje OK1DFC, OK1KIR, OK1CA: www.ok1dfc.com/eme/1296/jt65c/vk7mo/vk7mo.htm takže to můžete zkusit i s nimi.

K obrázkům některých QRP stanic, které používají na 23 cm JT65C.

Na levém obrázku (obrázek z webu G4CCH) můžete vidět 2 metrovou parabolu PY2MJ (bez možnosti elevace!), s kterým G4CCH navázal JT65C EME spojení 9. září 2006.  Guilherme, PY2MJ použil pouze 20 W a bylo to jeho první EME spojení. G4CCH ho bral v síle -26 dB.

Pravý obrázek (pro lepší čitelnost byl zvýrazněn) zachycuje 59el anténu (22 dBi) z expedice Boda, DL3OCH, který pracoval v roce 2006 jako 4O6EME na 23cm JT65c pouze s výkonem 100 W. Bodo  uskutečnil EME QSO se stanicemi K2UYH -25/-28dB,  G4CCH -23/-24dB,  OE9ERC  -22/-? dB, OK1DFC -?/-24dB, OH2DG. Více viz už zmíněný web G4CCH.

Mimo jiné Howard, G4CCH také pracoval s Kjellem SM7GVF (známá stanice ze EME na 2m), který použil 67 el anténu yagi a 60W na feedu + předzesilovač ve svém shacku. Max síla signálu byla oboustraně -25dB.

Poznámka OK1TEH z roku 2009: Od napsání tohoto článku jsem začal zabývat QRPP EME na 23cm, úplný článek ohledně EME na 23cm je nahlédhnutí zde: http://www.ok2kkw.com/wsjt2006/23cm2008.htm

Známé EME chaty pro 1296 MHz:

JT65 - http://hb9q.ch/version2/index.php/loggedin-loggers
CW - http://www.chris.org/cgi-bin/cw-eme
ON4KST EME - http://www.on4kst.info/chat/login.php?band=5

Pásmo 50 MHz

V OK a to hlavně v okolí Středních Čech a na Ostravsku je toto pásmo v současné době, kdy je v provozu TV vysílání, prakticky nepoužitelné, přesto ale už i v OK a OM se podařilo udělat několik EME qso, zvláště pak stanici OK2POI. Pokud byste to chtěli zkusit na WSJT, budete potřebovat anténu alespoň 6el DK7ZB a výkon, který dá holá FT897. jSnadné, že? Horší je to s tím rušením, hi. Nejlepší stanicí pro první pokusy je Lance, W7GJ, který se 6 a 2m EME provozu věnuje už nějaké to desetiletí a na 6m používá zařízení 4x9el Y + 1500W (obrázek jeho 6m EME antény je vpravo). Další podobnou stanicí je K7BV, který jezdí s 4x7el Y a 1500W, N5BLZ 4x6el, SM7BAE atd. Dobré na 6m EME je, že díky JT65A (na 6m se jezdí výhradně JT65A) se stalo v poslední době velmi populární a KV expedice si ho spolu s 2m častou berou sebou.

Skvělé stránky věnované EME na 6m najdete na webu W7GJ (ex WA1JWN):
http://www.bigskyspaces.com/w7gj/

WSJT 6m deník PE1BTX se spoustou zajímavých informací:
http://www.pe1btx.nl/!EMEinitials_6meter.htm

Pěkné nahrávky odrazů jsou také na webu http://www.uksmg.org/content/emearray.htm a dále potom na:
http://www.qsl.net/iw5dhn

Poznámka OK1TEH z roku 2008: O praktických zkušenostech s EME v pásmu 50MHz ze Slovenska se dočtete=> http://www.ok2kkw.com/om3rrc/6m_eme_om3rrc_2007.htm

Pásmo 70 MHz

U nás toto pásmo není povolené, ale ve světě je čím dál tím více oblíbené a již i zde se začalo v poslední době experimentovat s provozem EME. Například GD0TEP zde již zachytil na WSJT svoje odrazy s výkonem pouze 80W do své krátké antény. Více najdete na http://www.gd0tep.com/wsjt/4m/eme_on_70mhz.htm.

Poznámka OK1TEH z roku 2009:  V únoru 2009 bylo uskutečněno první EME QSO na 70 MHz mezi GD0TEP a ZS6WAB. Pokud by jste zde chtěli zkusit QSO i vy, je na to zřejmě potřeba minimálně 10el yagi a 200W PA spíše ale víc, což v dnešní době je pro OK stanice s maximálním povoleným vyzářeným výkonem 10W zatím jenom sen. Možná že by ale bylo zajímavé zkusit cross-band EME 70/144MHz, nechcete to někdo zkusit?

Článek o prvním EME QSO na 4m: http://www.gd0tep.com/wsjt/4m/World_1st_on_4m.htm

Kromě pásem jako je 70 MHz, již bylo uskutečněnou spojení via EME dokonce i na KV a to na 28 MHz, ale vlastní odrazy byly dokonce slyšeny i na 14 MHz! Pokud vás to zaujalo, uvedu zde link na zajímavý web JH1KRC http://eme.dokidoki.ne.jp/sound/jh1krc/index.html

 

Na pásmu 13 cm a na pásmech vyšších

není (zdůrazňuji zatím!) na WSJT žádná aktivita, protože zde zajistit pro JT65 dostatečně stabilní kmitočet není žádná legrace. Přesto budoucnost vypadá velmi slibně, protože už byla zaznamenána kuriózní CW, jako například, když se uskutečnila EME expedice na jeden 20m belgický radioteleskop, kde bylo pracováno na 10 GHz a byla uskutečňována CW i SSB! spojení se stanicemi s běžnou tropo výbavou, jako je  parabola o průměru 60cm a 3W. Asi není daleko doba, kdy se začne na těchto bandech jezdit stejně často, jako se dnes jezdí WSJT na 23cm. Lehká dostupnost inkurantních rubidiových kmitočtových standardů dnes již umožňuje dosáhnout i na 3 cm snadno stejné kmitočtové stability, jako na 144MHz. Doplerův posun lze relativně přesně vypočítat, přijímač v souladu s aktuálním doplerovským posunem automaticky přelaďovat pomocí počítače, takže vše je jen otázkou času. Myslím, že na výrazně zvýšenou EME aktivitu v pásmu 3cm si nepočkáme déle, než pár let. (Pokud nám ovšem tuto pěknou hračku dříve nerozšlapou nové radiolokační systémy a systém UWB).

Poznámka OK1TEH z roku 2008: Od napsání tohoto článku se začalo aktivně jezdit JT65C i v pásmu 13cm, u nás tak jezdí hlavně OK1KIR. Je to podobné jako na 23cm, jenom je kladen větší důraz na frekvenční stabilitu. Na minimální QSO je potřeba anténa o průměru cca 180cm, na rozdíl od 23cm ale postačí i menší výkon. S WSJT na vyšších pásmech se snad setkáme po zavedení nových módů jako JT4, JT2 atd..

Více například: http://www.ok2kkw.com/ok1kir_vk7mo_13cm.htm + http://www.ok2kkw.com/qsl_abroad/ok1kir_vk7mo_13.jpg



Tím jsem doufám alespoň v hrubých rysech nastínil možnosti QRP EME provozu. Jak jste si měli možnost přečíst, EME dnes již může jezdit prakticky kdokoliv, kdo má alespoň nějakou yagi anténu a nějaký ten základní TRX. Na co tedy ještě čekat?

V další části si povíme, jak uskutečnit svoje první QRP CW spojení

V první řadě je dobré si zvolit vhodnou protistanici. V pásmu 2m to může být například RN6BN, W5UN, KB8RQ a na 70cm potom HB9Q či OH2PO. Nedoporučuji si dohodnout takový sked během nějakého většího EME závodu, sice jsou tyto velké závody, jako je ARRL EME contest voleny s ohledem na dobré podmínky, bohužel zvláště pak v pásmu 2m bývá o takových závodech příliš veliké QRM a BIG GUN stanice jsou zahlceny pile-upem. Nejlepší je tedy si dohodnout takové spojení na dobu buď v průběhu EME CW Provozního aktivu, který pořádá DUBUS každý měsíc jak na 2m tak 70cm (více kalendář na http://www.marsport.org.uk/dubus/eme.htm), nebo prostě během dobrých podmínek. Jak zjistit, kdy jsou na EME dobré podmínky? Pok ud je Slunce klidné, tak je výbornou pomůckou EME kalendář W5LUU, který najdete na http://www.dxmaps.com/w5luu.html. Pokud je zde datum označené, jako Moderate čili že jsou podmínky průměrné, nebo ještě lepší, je ta správná doba. Dobré je také si tento sked dohodnout na pozdní večer, či brzo ráno, kdy nehrozí TVI a zvláště ve městech se sníží šum od různých domácích spotřebičů, jako jsou CRT monitory u počítačů atd. Také nezapomeňte na groundgain, neboli "přízemní zisk", který účinkuje při východu a západu Měsíce a může v ideálním případě pomoci až o 1S (taktéž ale také u protistanice, pokud třeba u W5UN právě vychází Měsíc).

Dále nezapomeňte, že pokoušet se o CW spojení má smysl až poté, co už budete mít za sebou nějaké poslechové zkušenosti či alespoň několik (a nemyslím tím jen 10) JT65 spojení. V článcích o EME se obvykle dočtete, že je dobré si anténní systém ověřit na příjmu od takového zdroje, jako je Slunce. V tomto článku se ale bavím o QRP provozu, takže předpokládám, že vaše anténa bude jen nějakých 10 či 16 el yagi (na 70cm cca 22 a více el Y) a s takovouto anténou, která nemá velkou směrovost je často zvýšení šumu ze Slunce (pokud je Slunce v klidu bez erupcí) maskováno pozemním rušením a šumem. Váš přijímač by měl být schopen jemného ladění alespoň po 10Hz. A teď pozor, nejdříve laďte se všemi vypnutými filtry a až potom, co signál zaslechnete, můžete zkusit zapnout filtr. Zde se zmíním o jedné zajímavosti. Každý z nás má v hlavě nějaký jiný DSP filtr, takže někdo rád poslouchá hluboké a někdo zase vysoké signály (ty hluboké zázněje dokonce třeba ani neuslyší). Proto záleží na každém, jakým způsobem na CW pracuje. Někomu DSP filtr pomůže, někomu je zase nejlepší poslouchat slabý CW signál jen přes SSB filtr (!). Je to velmi individuální! K vybavení pro poslech CW byste také neměli zapomínat na dobrá sluchátka, rozhodně nezkoušejte poslouchat na nějaká obyčejná sluchátka od walkmanu! NF zesilovač přijímače musí produkovat hladký, "kulatý" šum bez znatelného zkreslení. To zní samozřejmě, ale bohužel tomu tak vždy není, protože některé NF zesilovače pro sluchátka mají nezanedbatelné přechodové zkreslení při malých úrovních signálů, což narušuje funkci DSP filtru mezi našima ušima. Zkuste si proto někdy prohodit zařízení za jiné. Při CW EME provozu to někdy bývá velice zajímavá zkušenost.

Ještě než přikročíme k samotné CW proceduře, zmíním se o pomoci při poslechu CW signálů prostřednictvím počítače.

Spectran 2

Jedná se o softwarovou "fíčurku" která velmi připomíná SpecJT, tedy zobrazení frekvenčního spektra ve formátu vodopádu, který znáte z WSJT verze 6, ale umí toho mnohem víc. Můžete jí používat jak pro WSJT tak pro CW, nastavit si širokou škálu různých voleb, jako daleko delší průměrování signálu, než umí SpecJT (jako zajímavost uvedu, že se díky Spectranu podařilo několikahodinovým průměrování detekovat CT1DMK na 8,4 GHz signál Voyageru 1, který byl daleko celých 14 698 000 000 km - neboli 98 AU!
Daleko více najdete na webu CT1DMK - http://www.qsl.net/ct1dmk/dsn.html ;-), Spectran umí pracovat s různou šířkou pásma a v neposlední řadě umí ukazovat i aktuální Azimut/Elevaci. Velkou výhodou Spectranu je to, že je defaultně zabudován do WSJT verzí 4, takže ho stačí jenom spustit. V dnešní době ale vývoj softwaru pokročil dál a dal vzniknout softwaru zvaného Winrad.

Winrad a Linrad

Pokud jste uživatelem jednoho z OS Linuxu, je pro vás Linrad ta správná volba. Je to takový ještě více sofistikovaný Spectran. Protože je ale dnes rozšířen hlavně OS Windows, byl Linrad přepracován pod Windows a tím vzniknul Winrad. Winrad má oproti Spectranu hlavně tu výhodu, že je vyvinut pro použití s přijímačem SDR. Umí například nastavit velmi velmi úzký filtr do určitého místa ve spektru, takže když uvidíte třeba několik stop na "vodopádu", můžete klikat na každou určitou stopu a zkoušet, co se ozve ze zvukovky (samozřejmě s určitým malým zpožděním). Nutno ale dodat, že Winrad je ještě ve stádiu verze 1.01, takže ještě bohužel nemá vychytány všechny mouchy, a proto zatím doporučuji použít hlavně Spectran. Na obrázku vpravo vidíte obrazovku Winradu během ARRL EME contestu 2006 u G4CCH, které ho použil při provozu na 23cm. V pravé části spektra můžete vidět JT65 signály a zbytek je CW.

Ale teď proč o těchto programech mluvím. Spectran s nám může stát velmi dobrou pomůckou, pokud máme slabý příjem a zvláště pak při spojení CW na randomu. Máme totiž dvě možnosti, buď hledáme signál prostým točením knoflíku na TRXu a posloucháním ve sluchátkách, nebo můžeme to samé dělat za pomocí Spectranu, který nastavíme na delší průměrování. Prozradím, že se Spectranem to jde mnohem lépe. S jeho pomocí tak můžeme spolehlivě objevit CW signál v takových úrovních, jako je signál při WSJT, tudíž i několik dB pod úrovní slyšitelnosti. Na 2m to má tu nevýhodu, že je zde obyčejně několik falešných signálů od rušení, na druhou stranu se většinou hledá takový CW signál v rastru 144.030 až .080, protože kolem 144.000 až 030 se už dneska tolik nejezdí, protože zde je velmi silné QRN. Nejčastěji se jezdí +- 15kHz kolem kmitočtu 144.050 MHz. Na 70cm je situace o něco veselejší, protože je zde QRN na začátku pásma  podstatněji méně, a to už i z toho důvodu, že jsou zde antény daleko ostřejší, než na dvoumetru. CW provoz se tu nejčastěji odehrává +-15 KHz od kmitočtu 432.015 MHz. Takže si najdeme slibný signál, který je alespoň v náznacích slyšitelný na sluchátka a na toto místo si zapneme velmi úzký telegrafní či DSP filtr. Tím bychom měli mít vyřešeny předpoklady protistanici uslyšet.

Adresa pro stažení Winradu a Spectranu je na webu Alberta, I2PHD: http://www.weaksignals.com. Linrad najdete na http://www.nitehawk.com/sm5bsz/linuxdsp/linrad.htm.
 

A teď TX:

Je dobré si před tím, než sáhneme na klíč, spočítat Dopplerův posun (mezi námi, neznám nic šikovnějšího, než to udělat pomocí WSJT). Bylo to již vysvětlováno v první části seriálu, tak jen pro pořádek, při východu Měsíce se ladíme o dopplerovský posun pod signál protistanice a při západu na signál. Nejdříve je si třeba uvědomit, že na rozdíl od WSJT je CW analogovým druhem provozu, tím pádem zde platí jiný způsob relací. Tyto relace platí následovně. Zvolím za vzor qso s KB8RQ.

CQ EME KB8RQ CQ EME KB8RQ CQ EME KB8RQ CQ EME KB8RQ K K K

KB8RQ de OK1TEH KB8RQ de OK1TEH KB8RQ de OK1TEH K K K

OK1TEH de KB8RQ OK1TEH de KB8RQ a pak posledních 30 sekund OOO OOO OOO OOO KN KN KN

RORORO RORORO RORORO RORORO RORORO RORORO RORORO RORORO KB8RQ de OK1TEH KN KN KN

RRR RRR 737373 RRR RRR RRR 737373 RRR RRR RRR 737373 RRR RRR RRR KN KN KN

73 SK 73 SK 73 SK 73 SK 73 SK 73 SK 73 SK 73 SK 73 SK a takto do konce nebo třeba začne potom dávat QRZ KB8RQ QRZ KB8RQ


Na 144 MHz je zvykem jezdit jednu periodu v délce 2minut, ale je to spíš věc dohody během skedu, někdy se jezdí jenom 1 minutu. Na 432 MHz a výše se jezdí 1 perioda v délce 2,5 minuty. Pokud je signál o něco silnější, může dojít na předávání RST reportu. Zde je dobré si uvědomit, že systém EME RST není stejný, jako během normálního pozemského provozu. Následující definice odpovídá tomu, jak je to v současném EME CW provozu zvykem:

V praxi se ale stále nejčastěji používají reporty T,M,O, kde:

T - slyším nějaký signál, ale lze pobrat pouze několik znaků, qso není platné
M - signál slyšitelný s obtížemi, jsou pobrány značky obou stanic
O - dobře čitelný signál

T se nepoužívá téměř vůbec a nejčastěji (tak v 90%) se předává O. Pro vysílání CW můžeme použít i WSJT program, protože je vybaven CW generátorem, ale není to taková zábava, jako s manuálním klíčem ;-)
 

Podmínky šíření při EME a jejich předpověď aneb co se děje se signálem

Když se budeme zabývat příjmem signálů od měsíčního povrchu, přijdeme do styku s několika jevy, které na náš signál působí v kombinaci. V této části seriálu se je budu snažit alespoň v hrubých rysech vysvětlit.

Prostorová rotace polarizace - Tento jev se uplatňují nejméně, když je Měsíc vůči Zemi nejblíže, neboli jinými slovy když je Měsíc v Perigeu. Je to tak, že signál vyslaný například z Evropy v horizontální polarizaci se může odrazit od Měsíčního povrchu tím způsobem, že je přijímán třeba v Asii otočený do polarizace vertikální. Tento efekt se dá velmi lehce spočítat a je obsažený i v programu WSJT 6 pod hodnotou DPol [stupně], která udává stočení polarizace našeho vyslaného signálu u protistanice. Čím je Dpol větší, tím je větší útlum a při 90 stupních už nás stanice (pokud třeba nemá možnost přepínání polarizačních rovin) neslyší. Perfektně tuto problematiku pracoval G3SEK pro DUBUS magazine  v čísle 3/1996:
 http://www.ifwtech.co.uk/g3sek/eme/pol1.htm a na EME konferenci 1998:
 http://www.ifwtech.co.uk/g3sek/eme/pol4.htm

Faradayova rotace - S tímto jevem se budete setkávat asi nečastěji, jde o otáčení polarizace radiových vln v prostoru, což způsobují elektrické náboje v zemské ionosféře a meziplanetární magnetické pole. Působení Faradayovy rotace nelze předem spočítat a její rychlost se zvyšuje při slunečních erupcích. Na 144 MHz, než signál překoná vzdálenost k Měsíci a zpět, může dojít i k několika otáčkám polarizace o 360 stupňů. Většinou se v případě použití lineární polarizace (tedy u obyčejné tropo antény) projevuje pomalý dlouhodobý únik většinou s periodou kolem 10 až 15 minut.

Když se tedy spojí Faradyova rotace s Prostorovou rotací polarizace, může potom dojít ke čtyřem případům:

 1) obě stanice se slyší vcelku bez problémů ale vlastní odrazy jsou špatné
 2) stanice A slyší stanici B a stanice B neslyší stanici A, vlastní odrazy jsou slyšet tak na 50 % (tzv. "one way")
 3) stanice B slyší stanici A a stanice A neslyší stanici B, vlastní odrazy jsou slyšet tak na 50 %
 4) ani stanice A ani stanice B nic neslyší kromě svých odrazů, které jsou perfektní.

Obyčejně je to tak, že jsou například dobré podmínky Evropa-Evropa, ale špatné Evropa-Amerika atd. Proto jsou s velkou oblibou používány na 2m i 70cm cross yagi antény, které umožňují přepínání polarizací z vertikální na horizontální. Na 23cm a výše to již není problém, protože se zde standardně používá kruhová polarizace, nebo, zejména na 3cm, se v případě lineární polarizace používá v parabole ozařovač, jeho polarizační rovinu lze dálkově a plynule natáčet.

Dalším jevem je Librační únik. Pokud totiž čekáte, že kromě zmíněných jevů bude signál odražený od Měsíčního povrchu krátkodobě stabilní, tak to není pravda ani náhodou. Právě librace totiž způsobuje to, že i když je signál poměrně silný tak dochází k velmi rychlým krátkodobým únikům, které polykají tečky a čárky (ve skutečnosti to zaviňuje to, že se signály, odražené od různých míst měsíčního povrchu, navzájem rychle fázově posouvají), takže to často vypadá, jako by CW protistanice nepřesně klíčovala. Při provozu WSJT tato skutečnost nadělá téměř žádný problém, ale při provozu CW to velmi znesnadňuje příjem. S vyšším kmitočtem pak rychlost úniku roste. Tento jev je velmi zjednodušeně způsoben tím, že vzhledem k tomu, že Země i Měsíc se během svých oběhů navzájem kývají a signály vysílané z pozemních stanic zasáhnou spíše určitou oblast, než jen jedno místo. Navíc i povrch Měsíce je velmi členitý, takže odražený signál se fázově značně mění. Signál, který přichází do přijímače, připomíná změny vašeho obrazu při pohledu do křivého zrcadla. Kývavý pohyb a nepravidelný průběh signálu způsobují únik a na vyšších pásmech i určitý dodatečný dopplerovské "rozmazání" signálu mezi stanicemi, které se o spojení pokoušejí.

Dopplerovým posunem signálu jsem se již v našem seriálu zabývali, proto se teď zmíním o dlouhodobých předpovědích podmínek šíření mezi Zemí a Měsícem, z který vychází EME kalendář od W5LUU.

Nejlepší EME podmínky jsou tehdy, když je Range Factor (vzdálenost Země-Měsíc) na nejmenší hodnotě a Teplota oblohy za Měsícem tak, jak jí vidíme ze Země, co nejmenší. Range Factor se mění od 0,7 dB při Perigeu (přízemí) do 2,43 dB v Apogeu (odzemí). Zatímco je Range Factor frekvenčně nezávislý, teplota oblohy rapidně ubývá s kmitočty nad 1 GHz. Hodnota EME signálu pro poměr signál šum v dB je obyčejně degradovaná faktorem, který se nazývá Degradace - DGRD a který se plynule mění.

Degradace, vyjádřená v dB, znázorňuje poměr signál-šum při EME na 144 a 432 MHz vzhledem ke značnému kosmickému šumu (za předpokladu velmi úzkého vyzařovacího diagramu antény) a ke vzdálenosti Země - Měsíc v daném dni a čase. Během měsíčního lunárního cyklu se degradace může měnit o více než 13 dB na 144 MHz a o 8 dB na 432 MHz. Degradace se vztahuje k minimálnímu kosmickému šumu během dráhy Měsíce, s teplotou šumu systému 80°K na 144 MHz a 60°K na 432 MHz, a minimální vzdálenosti v perigeu. Zatímco degradace je na 144 MHz a 432 MHz ovlivněna vzdáleností EME stejně, kosmický šum je na 432 MHz výrazně menší.

Degradace menší než 1,0 se na 144 MHz všeobecně pokládá za vynikající; 1,0 až 1,5 za velmi dobrou; 1,5 až 2,5 za dobrou; 2,5 až 4,0 za průměrnou; 4,0 až 4,5 za špatnou a nad 5,5 za velmi špatnou. Nová fáze Měsíce (NM) může na počátku kalendářního měsíce dobré podmínky podstatně zhoršit. Nejlepší podmínky jsou vždy kolem úplňku, protože při úplňku (FM) jsou výhodné stálé noční podmínky, zatímco při nové fázi může být problémem šum Slunce.

Shrnutí: