Pole s dekódovaným textem - význam jednotlivých položek

File ID - ukazuje čas příjmu, podle minut na příkladu QSO vidíme, že K5GW vysílá v druhé periodě (jsou minutové)

Sync   - počet přijatých synchronizačních pulsů. Pro minimální zdekódovaný text stačí Sync 1

dB     - Síla signálu měřena v dB relativně k úrovni šumu při šířce ssb filtru 2,5kHz, více o šířce filtru bude uvedeno dále

DT    - časové zpoždění signálu. Když se DT pohybuje kolem 2.5sec, jedná se o EME signál (zde ovšem závisí na správné časové synchronizaci na obou stranách, klidně se pak může stát, že bude eme signál třeba s DT -0.1. Jinak obecně DT <1 naznačuje, že přijímaný signál bude spíše tropo). Nezobrazuje se u RO,RRR,73,ATT. K časové synchronizaci můžete použít například sw Dimension 4: http://www.thinkman.com/dimension4/  nebo Tardis 2000 http://www.kaska.demon.co.uk/

DF     - drift - posunutí signálu od naší výchozí frekvence (střed obrazovky). Jednotky Hz

W     -  souvisí s aktuálním dopplerovským posunem, Joe o této hodnotě bohužel více nepíše ..

*      - hvězdička se ukáže, pokud WSJT buď úspěšně zdekódoval přijatý text nebo i tehdy, když je signál slabý ale WSJT alespoň "tuší" že tam nějaký text je (tady pak použijeme funkci průměrování)

OK1TEH K5GW EM13 - zdekódovaný text

 1 - pří typu dekódování Aggressive určuje jestli Reed-Solomonův dekodér uspěl (1) a korigoval vadné bity, nebo ne (0)

10 - číslo označující stupeň důvěryhodnosti přijaté zprávy. Nejmenší je 0, nejvíc 10 (jistota). Během QSO by se mělo pohybovat kolem 8/9/10. Pokud je přijatá zpráva charakteru RO,RRR,73 nebo nějaký volný text (například TNX FOR QSO), tak se označení důvěryhodnosti nezobrazuje (0). Stupeň důvěryhodnosti menší, než cca 6 již může znamenat, že WSJT si něco "přimyslel" a to je potom obvykle terčem kritiky CW EME operátorů. Mějte tedy vždy na paměti, že z hlediska hamspiritu by pro úspěšné ukončení QSO mělo být toto číslo co nejvyšší.

Zprůměrovaný text

231100 - čas příjmu poslední periody

2           - průměr synchronizačních impulsů

6/7       - počet period/ počet period se stejným zdekódovaným textem. Nebere RO,RRR,73,ATT

OK1TEH K5GW EM13 - zprůměrovaný text, neprůměruje RO,RRR,73,ATT

řádek  - 1 řádek bere průměr z 1. periody, 2. řádek ze druhé

Pokud jsou na obrazovce periody jen s _*, zkuste zmáčknout tlačítko Include

Pole s daty o Měsíci

 Když si otevřeme program WSJT, uvidíme v pravém modrém okně data o Měsíci. Na příkladu si popíšeme co který  údaj znamená:

 MOON (DX) - při klinutí pravým tlačítkem prohazujeme s údajem o Slunci

 Az: 75.44 - aktuální Azimut měsíce u protistanice

 El: 7.37 - aktuální Elevace u protistanice (musíme ale mít napsaný lokátor protistanice vedle okna to radio, viz dále o WSJT)

 MOON - informace o našem Měsíci

 Az: 213.37 - aktuální Azimut (stupně)

 El: 52.20 - aktutální elevace (stupně)

 RA: 02:23 - Rektascenze - (v hodinách) je východozápadní poloha Měsíce oproti obloze. Rektascenční cyklus má průměrnou periodu 27,321662 dnů, ale může se o jeden až dva dny měnit.

 Dec: 16.17 - deklinace LHA: 20.96 - Local hour angle - místní hodinový stupeň

 MaxNR: 0.63 - maximum nereciprocity EME cesty (závisí na polarizaci, viz dále)

 Freq: 144 - naše zvolená frekvence [MHz]

 Tsky: 433 - teplota šumu oblohy v Kelvínech (pro pásmo 144MHz), velmi důležitá

 Doppler +93 - aktuální dopplerův posun vzhledem k protistanici

 dB: -0.98 - odhadovaná ztráta signálu na trase (vzhledem ke vzdálenosti Měsíce)

 Dgrd: -3.69 - celková degradace (dB) signálu na trase (velmi důležitá).

Hlavní okno

Nastavení hlavního okna je obdobné, jako při provozu FSK441. V pravém horním rohu volíme v jaké periodě chceme vysílat. Při přechodu z Monitoru do Vysílacího módu zmáčkneme tlačítko Stop (napravo od tlačítka Monitor). Potom v levém dolním rohu zmáčkneme Gen Stnd Msgs, které nám přesune stanici z To Radio do řádků TX1-6. Lookupem se nám ukáže lokátor, což bude mít za následek, že v Poli s daty o měsíci se ukážou data protistanice, z nichž je teď pro nás nejdůležitější hodnota Doppleru. Dále v levém dolním rohu zmáčkneme Auto is off, po kliknutí Auto is on. WSJT pak po proběhnutí další RX periody začne vysílat. Pokud nevoláme výzvu, ale už určitou stanici, je dobré si zaškrtnout políčko Sked, díky tomu už WSJT ví jakou stanici má čekat a tím nám vzroste citlivost při prvotním dekódování. Teď k červenému rámečku. Sync nechte na 1, Clip (slouží ke stejnému účelu jako QRN v FSK441) potlačuje rušení ale zase snižuje citlivost. Při běžném provozu bez velkého provozu nechte Clip na 0. Zap slouží k mazání rušení, možná že se tím trochu sníží citlivost, ale z osobní zkušenosti doporučuji mít Zap zapnutý (hodí se například, když vidíme na obrazovce několik signálů a hledáme, který je EME stanice, tak ZAP některé falešné signály smaže). Další důležitý "čudlík" je Freeze. Freeze není nic jiného než filtr, jehož velikost se nastavuje vlevo díky Tol. Na obázku je Tol 25 což znamená šířku filtru ± 25 Hz od našeho (0) kmitočtu. Nejlépe je toleranci vidět po zdekódování viz okno s grafem nahoře.  AFC - stabilizace kmitočtu, vřele doporučuji mít AFC zaškrtnuté, zvláště je to velmi výhodné, pokud používáte starší zařízení bez TCXO, jako je BMTéčko apod, které kmitočtově "courá".  Dole je ještě pole s Dsec 0 (v sekundách), kterým se nastavuje posunutí času. Pokud máte synchronizaci přes internet (což byste určitě měli mít), můžete na Dsec zapomenout. Rx noise: -1dB ukazuje šumové pozadí, které regulujete hlasitostí TRXu. Je to stejné jako u FSK441, nemělo by být více než ± 3dB.

Ještě pár důležitých věci: Dopplerovský posun  - když Měsíc vychází je kladný, při západu záporný, minimální bývá, když je Měsíc v maximální elevaci na jihu. Když například při východu Měsíce vidíme například RN6BN, tak se podíváme, jakou hodnotu doppleru nám program píše. Uvidíme třeba Doppler +225, takže RN6BN budeme volat o 225 Hz níže, než je jeho kmitočet, při záporném číslu obráceně. Je více způsobů, jak to udělat. Já osobně se naladím na RN6BN tak, aby mi při příjmu psalo WSJT DF -224 a RITem si doladím RX na jeho kmitočet tak, aby DF bylo +-0 a potom na jeho signál použiji Freeze&Tol asi tak 50Hz široký. Jak se bude doppler měnit, tak se stačí RITem dolaďovat. Změna kmitočtu za jednu periodu je různá (nezapomente, že když je u nás elevace třeba 30stupňů, tak u protistanice může Měsíc právě vycházet a taky jeho nebo náš kmitočet může ujíždět), prakticky nikdy to ale na 2m nepřesahuje asi 10Hz za 1 periodu. Jiným způsobem si můžeme pomoci tou "vychytávkou", že když si klikneme do grafu levým tlačítkem myši tak v tom místě bude střed filtru Freeze. A naposled jedna z najdůležitějších věcí. Nezapoměnte z adresáře WSJT vymazat call3.txt (prostě ty textové soubory s trojkou), jinak budete vidět v WSJT stanice z této databáze, jak vás volají a podobně, což je ale error!!  Více o chybách WSJT najdete dále.

JT65B QSO - jak na to?

Pokud splníme předpoklady, uvedené výše, uvidíme na obrazovce zprávu např:

235700  1  -26  2.4  -13  8 *      CQ W7GJ DN27          1 10

V tomto okamžiku vidíme volat CQ W7GJ v druhé periodě. (poznámka, pokud nemáte sked, přístup na EME chat, nebo když máte QRP, tak CQ nevolejte! Je téměř jisté, že vás nikdo neuslyší a zbytečně budete rušit přes tropo stanice v okolí). Narozdíl od MS provozu na FSK441 protistanici nevoláme reportem ale (viz pole TX1) s textem  (v tomto případě) "W7GJ OK1TEH JO70". Je to z více důvodů: čím je zpráva kratší, tím je při slabých signálech lépe dekódovatelná. Navíc kdyby jsme stanici, která volá cq volali s reportem, tak bychom dostali s největší pravděpodobností (pokud by nás protistanice správně zdekódovala) RO a nebylo by jasné, pro koho to RO vlastně je. Pravda ale je, že někteří zkušení operátoři jako je Sam, RN6BN by s vědomím, že jejich signál je dostatečně u nás silný třeba odpověděli typem zprávy "OK1TEH W7GJ RO" (silný proto, že by zde byl zase problém, že "OK1TEH W7GJ RO" by bylo hůře zdekódovatelné než RO). A jak je to s reporty? Report se při provozu JT65 skládá téměř výhradně z OOO. Z podstaty JT65 totiž reporty T,M ztrácejí svůj smysl. Protože ale posílat jenom OOO je dost nudné, posílají se reporty také složené třeba ze síly signálu R-25 a obdobně (-25 znamená -25dB, tedy signál 25 dB pod šumem).

V další periodě uvidíme například toto:

235900  0  -33  4.8    1 41                              0  0

Co to znamená? V tomto okamžiku asi W7GJ zkusil přepnout z vertikální na horizontální polarizaci a jeho signál je pryč.

000100  6  -22  2.0   -8  2 #  OK1TEH W7GJ DN27   OOO    1 10

Sláva, to nejtěžší je za námi. Teď už předávané zprávy nebudou dlouhé -> tedy ani náročné na zdekódování. Zmáčkneme pole TX3 "RO" (dáváme report a "erkem" zároveň potvrzujeme příjem OOO).

000301  8  -25        -1  6   RRR                        0  0

QSO je příjmem RRR podle pravidel dokončeno (stejně jako u MS). Abychom protistanici na internetu nebo clusteru nemuseli říkat, že je QSO hotové, vyšleme ještě nepovinně, ale užitečně  "73" nebo "tnx QSO Lance".

000500  5  -27        -4 10   73                         0  0

W7GJ už tedy má i naše 73 a QSO je zcela kompletní. Teprve teď je čas na to, abychom například na EME chatu, či DX Clusteru sdělili: "TNX for nice EME QSO". Potvrzování příjmu přes jiný komunikační kanál dříve, než se vymění "73" není v provozní praxi EME příliš etické.

Big Spectrum

Dalším užitečnou částí WSJT je Big Spectrum. Je to takzvaný Water fall, tedy vodopád, kde osou X je frekvence (na kterou se nám promítá šířka pásma našeho MF filtru) a osou Y je čas. Díky SpecJT v WSJT 6, o kterém si povíme v článku o WSJT6 dále, je Big Spectrum dnes už relativně málo užívané. Pokud používáte WSJT 4,98 a máte rozumně rychlý PC, doporučuji spíše použít excelentní software Spectran, který plní podobné úkoly. Výhody použití Big Spectra: vidíte zde šířku vašeho SSB filtru (2,5 kHz) a šířku filtru Freeze (zelený rámeček na obrázku, pokud nekliknete v hlavním okně tak je vycentrován na 0 DF [Hz] čili veprostřed). Big Spectrum je také vhodné k názornému použité funkce Zap. Na obrázcích je stanice F6FHP v síle -22dB. V prvním obrázku vidíte vlevo vedle signálu rušení které po zapnutí funkce Zap zmizí. Analogicky je výsledek zapnutí Zap vidět ve Spectru. Spectrum je širší a je vidět, že zapnutí Zap pravý signál vůbec neovlivnil.

EME Echo

Dalším částí WSJT je užitečná "fíčurka" EME echo. Do EME echa se dostanete přes klávesu F9 nebo přes menu viz obrázek. EME echo vám umožní vidět vlastní odrazy od Měsíce na 2m při západu nebo východu už s 8el Yaginou a 80W ! (prakticky ověřeno Jirkou OK2POI, signál byl vidět za mírně zlepšených podmínek kolem -29dB). Na 70cm je už potřeba alespoň 33el YAGI a 500W. Díky EME Echo tak snadno můžete otestovat aktuální CONDX, TX, RX a anténu. Echo zapneme přepnutím Auto is OFF na Auto is ON (dolní levý roh). Program poté opakuje cyklus, který vypadá takto:

1. vysílá konstantní tón po dobu 2,0 s
2. počká kolem 0.5 s pro začátek příjmu odraženého echa
3. nahrává přijímaný signál po dobu 2.0 s
4. analyzuje , průměruje a vypíše výsledek na obrazovku
5. návrat k bodu 1

Celkově tedy jeden cyklus trvá zhruba 5s. Na začátku každého cyklu je nastaven náhodně offset kolem hodnoty 1,5kHz. Číslo u hodnoty Dither [Hz] určuje velikost náhodného offsetu. Pozorované spektrum je pak vzhledem k tomu posouváno před tím, než začne průměrování.  Výsledek tohoto postupu je, že je velmi efektivní v minimalizování QRN a falešných signálů ("birdies"). Optimální je nastavení na 50 Hz.

Na obrázku jsou vidět 2 křivky, které se mění po každém cyklu a reprezentují spektrum 400Hz široké a centrované podle Dopplerovského posunu na přepokládanou frekvenci našeho echa. Nižší modrá křivka od našeho echa slouží ke snadnému rozpoznání falešných EME signálů. Signály, které zůstávájí bez změny (Doppler = 0) tak snadno uvidíme. Vyšší červené křivka slouží k znázornění zprůměrovaného echa. Naše echo by mělo být velmi blízko centru kde DF=0 (stejné jako v hlavním JT65 programu).

Popis výsledného textu:

N - počet proběhnutých cyklů

Level [dB] - zprůměrovaná úroveň šumového pozadí

Sig [dB] - zprůměrovaná síla signálu (echa) braná k šířce ssb filtru 2,4kHz

DF [Hz] - frekvenční posunutí (po korekci Dopplerova posuvu)

Width [Hz] - šířka spektra

Q - relativní indikátor kvality (od 0 do 10), 0 značí, že echo nebylo přijato nebo že je nečitelné. Vzrůstem čísla Q se zvyšuje. Pokud používáte QRO a můžete slyšet echo na ucho, uvidíte ho téměř okamžitě. Pokud máte QRP a signál neslyšíte, pravděpodobně ho uvidíte jako významnější signál na červené křivce až několik minut po zprůměrování. V defaultním nastavení se předpokládá, že máte TRX nastaven bez RITu. Pokud chcete například EME echo použít  pro jinou hodnotu Dopplerova posunu (například na 23cm), k ručnímu nastavení slouží volba RIT [Hz]. Na 2m nebo 6m není potřeba RIT měnit a necháme ho nastavený na 0 Hz.

Pokud si nejste jistí, že jde o skutečné echo, můžete zkusit odladit váš TX řekněme o 50Hz a zachovat původní nastavení RX. Skutečné echo se potom posune skutečně o 50Hz.

EME Echo - MEASURE

V EME echo je také tlačítko Measure. Tato volba se používá k měření relativního šumu vaší RX cesty. Zde se cyklus opakuje po 2s.  Lze ho využít k měření šumu Slunce, teploty antény, přišumování Země, zisku předzesilovače atd. Při měření je pouze potřeba zkontrolovat, jestli jste nechali vypnuté AGC na TRXu.

Naměřené hodnoty si můžete nechat automaticky ukládat v souboru DECODED.CUM . K zatrhnutí automatického nahrávání musíte kliknout File v základním menu (funguje stejně i pro FSK441, JT65 )

EME Echo - EME Calculator

Součástí EME echo je i EME Calculator. Najdete ho nad tlačítkem Auto OFF. Můžete si zde spočítat v jaké síle asi uslyšíte svoje odrazy, nebo jaké šance máte udělat QSO s protistanicí. Pokud zmáčknete tlačítko Now, wsjt do výpočtu se započte aktuální EME codnx - jako je degradace signálu atd. Výpočet spustíte zmáčknutím Compute. Další volba, kde je zde možná, je uložení napsaných údajů a jejich zpětné nahrání (tlačítka Load a Save). Při počítání v praxi si ale pamatujte, že EME šíření je z části nepředvídatelné hlavně z hlediska stáčení polarizace a dalších jevů jako je Ground gain, které umožní přechodné zesílení o několik dB, takže vypočtené hodnoty berte dost orientačně (další důvod je, že některé stanice navíc často neuvedou přesně výkon jejich koncového stupně, protože není zřídka používaný výkon i 2kW hi:- ).

Kromě Echa je ještě v WSJT  volba CW mode, kde WSJT umí vysílat i CW (přijímat ale ne). Ovšem popravdě, kdo by chtěl jezdit odrazem od Měsíce CW přes počítač? :-) I když asi souhlasíte, že je to lepší než v případě nouze klíčovat nějakým banánkem :-).

Požadavky WSJT na váš koncový stupeň

WSJT nevyžaduje vysoký stupeň linearity.Můžete beze strachu použít PA v třídě C. Pouze pamatujte, že JT65 je pro váš PA podobným zatížením jako FM, takže vysílejte z PA jen s takovým výkonem, kolik byste si troufli na FM. Zvláště elektronkové QRO PA obvykle nemají  na trvalý provoz s plným výkonem dimenzováno chlazení!

Anténa

Je asi zbytečné zde rozvádět co a jak - ostatně dalším HW požadavkům a komentářům se budeme věnovat někdy příště - a tak jen jeden stručný poznatek. Doporučuji pro první testy vaši dvoumetrovou anténu mírně fixně (nemáte-li už nastavitelnou elevaci) přizvednout - asi tak na elevaci 10° a to i pro pokusy o spojení  při východu a západu Měsíce, protože se tím omezí rušení od pozemských zdrojů. Omezíte tím také trochu případné rušení okolí vaším vysíláním.

Další softwarové "vychytávky" JT65 z praxe

Bylo by asi trochu nad rámec se tady zabývat ovládáním a konfigurací programu Spectran, který již ostatně ve verzi WSJT 6 chybí (přesto ale počítám, že někdy o Spectranu ještě napíši nějaký článek, uvidíme). Takže alespoň nějaké zkušenosti a "vychytávky" z provozu:  Může nastat situace, že vidíte v okně WSJT signál a nevíte, jestli to je protistanice, nebo jenom nějaký falešný signál. DT se nedá tak úplně důvěřovat, protože synchronizace závisí na mnoha faktorech a nastaveních, takže někdy se třeba podle DT zdá, že ten Američan má tropo signál hi. Když jste se stanicí na chatu, můžete jí poprosit, jestli by se nemohla odladit třeba o 100Hz vedle. Když se signál na obrazovce posune, tak je to jasné. Další situace. Máte pomalý PC a je tu problém s vysíláním RO nebo RRR. Stane se to tehdy, když voláte protistanici a čekáte, kdy na vás vysype OOO, jenže máte pomalý počítač, kterému to třeba trvá 10sec, než předchozí periodu zdekóduje. Až pak, když vidíte na obrazovce pro vás OOO, můžete poslat RO, ale buď máte na výběr, že počkáte další periodu než změníte vysílanou zpravu a nebo hned po OOO překliknete na RO. V tom druhém případě ale bude při pomalém PC problém, že RO budete posílat třeba jenom dvojnásobně dlouhou dobu. Zde si můžeme pomoci následovně: i když JT65 má zvoleno jako jednu periodu 60sekund, ve skutečnosti vysíláte jen 46sekund a  těch posledních 14s wsjt kromě čekání na začátek další periody nedělá nic. Takže v 50s (po skončení odrazu) můžete zmáčknout stop, wsjt začne dekódovat a máte ušetřených 10s navíc. To pak může mít za následek, že to RO vyšlete vícekrát a bude větší pravděpodobnost, že ho zachytíte. V WSJT 6 už proto začíná probíhat dekódování v asi 54.sekundě. K další výhodě patří i to, že během těch posledních 10s se můžete třeba RITem doladit a podobně, na přijímaný signál to už v té periodě nebude mít vliv. Dále například s QRP voláte stanici, ale ta vás neslyší. Jednou z možností je místo dlouhého textu W5UN OK1XYZ JO70 poslat jenom single tone signál (bude zachycen i pod -30dB). Nemusíte posílat RRR, RO ani 73, v WSJT existuje tón ATT, takže jenom do políčka 73 napíšete ATT a vysíláte. Stanice pak snáze najde, uvidí ATT, hodí si tam Freeze filtr a už jí tam můžete zase posílat W5UN OK1XYZ JO70 :-).

O podmínkách šíření EME, nastavení časové synchronizace, potřebném hardwaru, potřebném vybavení vašeho PA, praktických provozních zkušenostech, co se dá s kým udělat a o novém WSJT 6 si řekneme v příštím pokračování.

73 Matěj, OK1TEH

=> POKRAČOVÁNÍ <=