|
ČESKOSLOVENŠTÍ AMATÉŘI NA UKV - [1953] Den radia je vhodnou příležitostí, abychom zhodnotili dosavadní úspěšnou práci našich amatérů na ukv pásmech. Hned po uvolnění koncesí roku 1946 bylo patrno, že zájem o ukv je mnohem větší než před válkou. Zprvu začali naši amatéři pracovat na nejnižším z ukv pásem, na 56 až 60 Mc/s, které bylo později posunuto o šest Mc níže, 50 až 54 Mc/s, a v této podobě se nám zachovalo až do konce března tohoto roku. Koncem roku 1947 a zvláště roku 1948 se začali naši amatéři pomalu, ale jistě přesunovat na kmitočty vyšší, 112-118 Mc/s (nyní 144-150 Mc/s), 224-230 Mc/s (nyní 220-225 Mc/s), 408-420 Mc/s (nyní 420-460 Mc/s). Největší provoz byl na těchto pásmech roku 1949, kdy bylo navázáno během UKV Marathonu 1949 mnoho hodnotných spojení, zvláště na kmitočtech nejvyšších. V následujících letech činnost na ukv poněkud poklesla, kromě pásma 50 Mc/s, kterého bylo používáno značnou měrou pro spojovací služby a pro místní provoz, hlavně v Praze. Vyšší pásma v těchto letech ožívala jen o Polních dnech. Tato malá činnost na nejvyšších kmitočtech v posledních dvou letech se dá částečně omluvit tím, že v této době vznikala většina našich kolektivních stanic, které se pochopitelně nejdříve začaly zařizovat na běžná pásma a teprve později na pásma nejvyšší. Toto bylo patrno už o loňském Polním dnu, kdy se na těchto pásmech objevilo mnoho nových kolektivek. Věříme, že letos bude možno na nich pracovat již každou neděli. Příkladem nám mohou být soudruzi z libereckých kolektivek, kteří mají v úmyslu zřídit na Ještědu stálou ukv hlídku. Je to velmi dobrý nápad, jak využit tak dobrého místa k činnosti: bude-li prováděna pravidelně, povede k oživení pásem a tím také ke zvýšení technické a provozní úrovně. Dokladem toho je na př. pravidelná práce OK1SO, který přispěl jistě nemalou měrou ke zvýšeni provozu na ukv hlavně v Praze. Jsme zvědavi. po mohou-li libereckým další kolektivy, které mají pro ukv práci podobné podmínky (1KRZ. 1KJA. 1KVR, 1KRV, 2KSU, 3KTY a jiné). Nezapomínejme, že teď jako radioamatéři-svazarmovci můžeme zvláště práci na ukv spojit s branným výcvikem. A ted ještě něco o jednotlivých pásmech a o našich nejúspěšnějších spojeních. V minulém ročníku AR byl uveřejněn přehled těchto spojení ke dni 31. XII. 1951. Dnes uvádíme tabulku k 31. III. 1953 i s příslušným komentářem. 50 Mc/s OK1FF-FA8IH 3. VI. 1948 1800 km 144 Mc/s OK1AA-DL3VJP 1. III. 1953 430 km 220 Mc/s OK3OAS-OK1ORC 6. VII. 1952 260 km 420 Mc/s OK1DB-OK1VR 28. VIII. 1949 186 km 1215 Mc/s OK1KW-OK1VR 27. X. 1952 7,2 km 50 Mc/s: Léta 1947 a 1948 spadala do období maxima sluneční činnosti a tak se našim amatérům podařilo navázat první dxy na tomto pásmu. V době nejlepších podmínek nebylo vzácností dosáhnout spojení s F, G nebo SM stanicemi, i s malým přenosným zařízením. Na 50 Mc/s to kolikrát vypadalo jako na 14Mc/s. Je mezi námi mnoho těch, kteří se mohou pochlubit lístky z různých evropských zemí potvrzujících spojení na tomto pásmu. Největších úspěchů ovšem dosáhli ti, kteří se na dxy dobře připravili, t. j. používali superhetů, krystalem řízených vysilačů a směrových antén. Nejúspěšnějším byl OK1FF svým spojením s FA8IH 3. VI. 48 na 50 Mc/s. Dále pracoval s F, G, GW, ZB1, SM, OH. EI, I, PA. Některá z těchto spojení uskutečněná roku 1947 byla navázána ještě v bývalém pásmu 56-60 Mc/s. o tom, že se podmínky pro dxy budou opakovat opět kolem roku 1959, není pochyb. Tentokráte však budeme moci využít našich zkušeností z práce na tomto pásmu k tomu, abychom se pokusili zachytit pořady jiných evropských televisních vysilačů. Bylo by nesprávné, kdybychom se na konec nezmínili o stanicích a hlavně o stanicích kolektivních, které sice nenavázaly žádná rekordní spojení, ale úspěšně zdolaly všechny úkoly spojené s pořádáním mnoha spojovacích služeb. Na těchto spojovacích službách mnohdy závisel zdar celého podniku, ať již to byl Sokolovský závod, žňové práce nebo veřejná manifestace, a při těchto službách jsme také nejvíce seznámili naší veřejnost s naší prací. Za tohoto stavu toto pásmo, jako amatérské opouštíme, aby se na něm mohl objevit obraz a zvuk naší československé televise. 144 Mc/s: Používáni tohoto pásma pro místní spojení se dosud nevžilo a dx práce na tomto pásmu přináší úspěch jen trpělivým a klade značné požadavky na technické zařízení stanice. Tyto skutečnosti snad způsobuji, že se toto pásmo těší tak malé pozornosti. A tak je to zatím jen OK1AA a v poslední době také OK1VR, jejichž cw signály je tam možno v době příznivých podmínek slyšet. Úspěch měl zatím 1AA. který má již řadu spojení s DL stanicemi. Nejlepší s DL3VJP dne 1. III. 53. Obě pražské stanice hledají spolupracovníky z Moravy a ze Slovenska a každému ochotně sdělí své zkušenosti a poradí. Naším nejlepším vnitrostátním spojením je spojení mezi OK1ORC (Zlaté návrší) a OK3DG (Inovec) 283 km, uskutečněné o PD 1952. 220 Mc/s: Toto pásmo je snad u nás nejopomíjenější, a kromě několika stanic (1SO, 1KW, 1FB a další) se tam ostatní objevují jen o PD. Roku 1951 o PD byl vytvořen čs. rekord spojením mezi OK2OGV a OK3DG, 156 km. O rok později při PD 1952 byla tato vzdálenost překonána spojením mezi OK1ORC a OK3OAS (Zlaté navrší - Javorina) 260 km. Vydrží tento čs. rekord, nebo bude znovu překonán o PD 1953? 420 Mc/s: Nejdelšího spojení na tom to pásmu bylo dosaženo už roku 1949 mezi OK1DB (Klínovec) a OK1VR (Zlaté návrší) 186 km a tento rekord dosud odolává. Za zmínku snad stojí, že v době, kdy toto spojení bylo uskutečněno, to bylo nejdelší spojení v Evropě na tomto amatérském pásmu. O loňském PD byla sice slyšena OK1ORC na Lopeníku (asi 260 km), spojení však nebylo navázáno. Pečlivé přípravy některých našich kolektivek nasvědčují tornu že letos už asi stěží tento rekord odolá. 1215 Mc/s: Přes to, že OK1KW popsal zařízení pro toto pásmo už roku 1950, bylo u nás dosaženo oboustranného spojení teprve minulý rok 31. VII. mezi stanicemi OK1KW a OK1VR n vzdálenost 4,6 km. Pro obě stanice to byl značný úspěch, neboť spojení bylo navázáno ihned při prvním pokusu, bez předchozího společného cejchování a zkoušení „z kuchyně do pokoje“, a hlavně bez použití speciálních elektronek. Při dalším pokusu dne 27. X. byla překlenuta vzdálenost 7,2 km při oboustranném rst 599 icw. Od té doby nebylo v pokusech pokračováno. Pokud je nám známo, zajímali se o práci na tomto pásmu také soudruzi z kolínské odbočky, kterým se podařilo navázat jednostranné spojení na vzdálenost 800m. Mnozí snad považuji práci na tomto pásmu za značně obtížnou, ale není tomu tak. Předpokladem pro úspěšnou práci nejen trochu více trpělivosti, trochu více šikovnosti a několik těch trubiček, které se vždy někde seženou. Zájemci o toto pásmo budou moct shlédnout zařízení OK1KW a OK1VR na celostátní výstavě. 85,5 Mc/s: Prozatím je těžké rozhodnout, jaké oblibě se bude těšit toto naše nové pásmo. Těžiště ukv provozu, které bylo dříve na 50 Mc/s se patrně přenese na 28 Mc/s. Mnoho našich stanic má totiž k disposici býv. tankové přijímače a vysílače a poměrně snadno půjdou na toto pásmo předělat ostatní inkurantní přijímače (Fug 16. Ebl 3 a jiné). Těm, kteří se chystají postavit si nové zařízení na toto pásmo, doporučujeme, aby tentokráte opustili dosud obvyklou techniku a snažili se o stavbu zařízení technicky dokonalého. Důvodů pro to je několik. Předně pásmo je poměrně úzké, a v případě většího počtu stanic by bylo obtížné s obvyklými oscilátory a superreakčními přijímači na pásmu se zdarem pracovat. Dále nesmíme zapomenout na to, že je to pásmo, které je uvolněno pro amatérský provoz také v SSSR. A přes to, že tomu snad mnozí nebudou věřit, je dosti pravděpodobné, že se podaří na tomto pásmu navázat spojení se sovětskými amatéry. Dráha elektromagnetického vlnění o kmitočtu 85.5 Mc/s je podobně jako u 144 Mc/s silně ovlivněna stavem zemského ovzduší a za příznivých podmínek je účinný dosah až několik set kilometrů. Na tomto pásmu bude také mnohem snazší určit optimální podmínky pro dx spojení, neboť jeho konec hraničí s počátkem rozhlasového pásma 88 až 108 Mc/s, určeného pro ukv fm rozhlas, který je v Evropě již značně rozšířen. V uvedeném pásmu pracuje již několik desítek vysílačů, z nichž některé jsou u nás velmi dobře slyšet. V případě příznivých podmínek je jich slyšet celá řada. Účinné využití těchto příznivých podmínek bude pak záležet jen na dokonalém zařízení. Směrové antény, superhety nebo konvertory a krystalem řízené vysilače jsou nutnými předpoklady k úspěšné práci. V některém z příštích čísel přineseme zprávu o práci sovětských amatérů na tomto pásmu. Všichni, kteří mají nějaké zajímavé zprávy, připomínky, dotazy, ať nám na
píši do Ústředního radioklubu - sekce ukv. |