|
Meteor Scattering na 144 MHz v Evropě 1958-1975 For translation from Czech try use this web translation, please.
Pozoruhodnou zprávu o šíření velmi krátkých vln jsme nalezli v časopise QST z března 1956: W5HXK ve Watonga, Oklahoma, provádí DX na 144 MHz! Dosáhl spojení s W8KAY, Akron, Ohio, na vzdálenost 980 mil, t. j. 1580km. Jak bylo těchto neuvěřitelných výkonů dosaženo? Předně pracuje s 600 W fone, 800 W CW, vyzařovanými dvaatřicetiprvkovou anténou ve výši 25m. To však není to podstatné. Tajemství jeho DXů na kmitočtu 144,01 MHz spočívá v tom, že k dálkovému spojení využívá odrazů od meteorické stopy. Prudce letící meteor vytváří za sebou ohon ionizovaných částeček o dostatečné koncentrací, aby stačila odrážet i velmi krátké vlny. Prozatím byla tato spojení dosažena jen za pomoci nižšího kmitočtu (jako u nás o Polním dni VKV pásmo 144 při pokusech na 1215 MHz) a během dlouhodobých pokusů, neboť odrazy od meteorické stopy se objevují náhle a rychle mizí, takže během průletu jednoho meteoru nelze dokončit celé spojení. Byla však provedena spojená za pomoci několika meteorických stop. Jistou naději pro VKV DXy by tedy poskytovaly velké meteorické roje, jakých se v roce vyskytuje několik. W5HXK říká, že počet a trvání stop výrazně stouply během prosince vlivem meteorického roje Geminid. AR 9/1956 V AR 9/1957 jsme otiskli zmínku o pozoruhodném způsobu spojení na střední vzdálenost v pásmu VKV, při němž se využívá odrazů od ionizované dráhy meteorů. Americký amatér W5HXK navazoval podle této zprávy náhodná spojení pomocí meteorických stop. V provozu jsou však již profesionální (hlavně vojenská) zařízení, která udržují tímto druhem provozu naprosto spolehlivé a trvalé spojení. Jde o systém vyvinutý kanadským Defence Research Board of Canada pod krycím názvem „Janet". Anglická firma Redifon nabízí vysilače pro systém Janet již komerčně a tvrdí, že lze jimi dosáhnout spolehlivého spojení na vzdálenost 400 - 1600 mil. Budeme podobné zařízení vyrábět také pro lidově demokratické země podle berlínských dohod? Wireless World 10/1956
OE6AP/p, QTH Feuerkogel nedaleko Gmünden (slyšen v Praze u 1AKA) si domluvil pravidelné skedy se švédskou stanicí SM6BTT. SM6BTT je jedním z nejúspěšnějších švédských VKV amatérů. Pracuje s 0,5 kW. Ant je dlouhá dvanáctiprvková Yagi. V poslední době se zabývá šířením VKV rozptylem na ionizovaných meteorických stopách (meteoric scattering propagation). Cílem pokusů mezi oběma stanicemi bylo ověřit možnosti „komunikace“ tímto způsobem. Počátek května je celkem vhodný pro tyto pokusy, neboť v té době je v činnosti meteorický roj Aquarid (meteory jakoby zdánlivě vyletovaly ze souhvězdí Vodnáře - latinsky Aquarius, odtud tedy jejich jméno Aquaridy), takže se zvětšuje počet ionizovaných stop ve vysokých vrstvách stratosféry, na kterých může dojít k odrazu resp. rozptylu elmag. vlnění. Obě stanice se na tyto pokusy pečlivě připravily. Přesná znalost kmitočtu je naprostou nutnosti při tomto druhu komunikace. Proto si obě stanice vyměnily xtaly. Každý tedy znal přesně kmitočet svého bývalého xtalu, čímž byly vyloučeny i malé chyby v cejchováni obou přijímačů. S SM6BTT spolupracovali poslechem ještě SM7ZN a SM4BIU. Těm se také podařilo o půlnocí z pátku na sobotu zaslechnout stanici OE6AP. Charakter zaslechnutých signálů odpovídal šířeni rozptylem na ionizovaných meteorických stopách. OE6AP se však nepodařilo zaslechnout švédskou stanici. Podařilo se to však úplně náhodou OK2VCG v sobotu mezi 22. a 23. hod. kdy byl zaslechnut konec volání (dvakrát SM6BTT a K), OK2VCG a 2EC uváděli do chodu nový Tx na 145 MHz a při tom se občas jen zběžně podívali na pásmo a při této příležitosti švédskou stanici zaslechli. V tomto případě ovšem nelze určitostí říci, o jaké šíření vlastně šlo. V každém případě je to však velmi zajímavé a 2VCG se chce v budoucnu s tím zabývat. Má pro to ty nejlepší předpoklady včetně výhodného QTH. Zdá se, že tedy nejen v Americe, ale i v Evropě se budou VKV amatéři ve větší míře zabývat tímto způsobem komunikace. Vynasnažíme se, abychom všechny zájemce postupem času seznámili se všemi zajímavosti tohoto druhu komunikace. OK1VR - AR 9/1958 Onehdy přišel OK1AKA z pravidelné středeční schůzky v ÚRK v Braníku domů. V kapse si nesl nějaké ty QSL-lístky. „Celkem nic zvláštního nějací erpíři, sem tam nějaká ta Ú Bé pětka, zřejmě z jednadvacítky, ani to nestojí za prohlížení, prohlásil, když na ÚRK strkal kvesle do kapsy. Doma však celkem bez zájmu znovu prohlížel ty „plívy". A když vzal do ruky posluchačský lístek OK1-035975, lístek s Vaška Šindeláře, nemohl se vynadivit. Byl to totiž posluchačský report z pásma 1215 MHz, kdy s. Šindelář poslouchal stanici OK1KDF/p (1AKA je totiž ZO v této stanici) o PD na Hůrce u Klatov v síle 575. Na druhé straně lístku pak bylo toto sdělení: „Váženi soudruzi, jistě prominete že Vás obtěžuji svým posluchačským QSL lístkem, ale jinak nemohu protože je to můj první poslech na 1215 MHz. Proto Vás prosím, jestli byste mi zaslali Váš QSL-lístek. Mnoho úspěchů na 1215 MHz a též na jiných pásmech a mnoho 73 Vám přeje Vašek OK1-03597." Věříme, že s Šindelář už od OK1KDF QSL dostat. Při této příležitosti považujeme za správné, abychom se o tom zmínili v naší VKV rubrice, poděkovali s. Šindelářovi za jeho snahu a úspěšnou práci a popřáli mu mnoho zdaru v jeho další činnosti na VKV. Věříme, že tou další činnosti nebude stále jen poslouchání, ale časem i vysíláni - a jistě úspěšné vysílání. Děkujeme Ti ještě jednou, Vašku, a pošli nám do AR fotografii svého zařízení. Druhým, neméně zajímavým, až skoro neuvěřitelným překvapením, které toho večera 1AKA zažil, byl QSL od UB5CI, který nebyl potvrzením spojení na některém KV pásmu, ale reportem ze 145 MHz pásma. UB5CI resp. RB5CI slyšel dne 4. 5. 58 v 1920 MSK (1720 SEČ), jak OK1AKA. volá stanici OE6AP/p. Bylo to v závěru II.subregionálního závodu. 1AKA stanici OE6AP skutečně volal, jak jsme o tom na těchto místech před časem psali. UB5CI slyšel Jardu RST 53/87 a podle zápisu v deníku odpovídal čas přesně době, kdy 1AKA stanici OE6AP volal. Z tohoto reportu se nedá dosti dobře usoudit, jakého charakteru zaslechnutý signál byl. Zajímavé je hodnoceni tónů T7, neboť 1AKA má čistou xtalovou „devítku". Lze tudíž také těžko říci, jakým druhem šíření se signál dostal až do Charkova (QRB 1570 km). Navíc pak měl 1AKA v té době anténu otočenou na jih, tj. právě kolmo na směr Praha-Charkov, kam anténa vlastně prakticky vůbec nevyzařovala. Je pravděpodobné, že došlo k odrazu na nehomogenním resp. ionisovaném útvaru ve vyšších vrstvách atmosféry. Víme, že během II. subreg. závodu byl v Brně zaslechnut SM6BTT, když se pokoušel o spojení s OE6AP odrazem o ionisované stopy meteorického roje Akvarid, jehož maximum spadalo právě do oněch dnů.
Podle stručného popisu na QSL-lístku používá UB5CI toto zařízení: RX-10 elektronek, TX-20W, anténa 2 x 8 prvků (zřejmě 16 prvk. soufázová), tedy celkem průměrné amatérské zařízení. Škoda, že nejsou uvedeny další údaje, jako kmitočet (pokud je xtalový), vstup přijímače. apod. Věříme, že nám UB5CI na naši žádost sdělí další údaje o tomto poslechu a připojí ostatním zajímavé zprávy o činnosti na VKV v UB5. Otázkou je na př., zda UB5CI poslouchá na 2m pravidelně, nebo zda poslouchal proto, že věděl o pořádání II. subregionální VKV soutěže. Zajímalo by nás všechny jistě také, jak je to s pravidelným provozem na 2m pásmu v UB5 a v. SSSR vůbec. Sovětské. RADIO se o vlastním provozu na 2m prakticky nezmiňuje, i když technické popisy zařízení na toto pásmo se tam v poslední době objevují stále častěji. Je sice pravda, že pásmu 38-40 MHz je v tomto časopise věnována velká pozornost, provoz na něm je hodně rozšířen, ale za VKV pásmo v dnešní době již považovat nelze. V každém případě je však QSL UB5CI dokladem toho, že v SSSR je o tento druh amatérské činnosti na skutečných VKV pásmech zájem. Škoda, že sovětský časopis RADIO dosud nemá pravidelnou rubriku, která by jistě podobně jako u nás přispěla ke koordinaci a další popularisaci VKV činnosti. Je zřejmě již jen otázkou krátkého času, kdy dojde k prvnímu spojení OK-UB. A těsně před uzávěrkou se dovídáme z 9. č. rakouského časopisu OEM, že také OE3WN/P obdržel report (57/89) od UB6CI; také z II. subregionálního závodu. Bylo to 4. 5. ve 2310 MSK. I zde bohužel chybí další podrobnější údaje. V reportu je však zřejmě jedna chyba. 4. 5. totiž byla neděle, s v neděli večer OE3WN/P na Schneebergu již nebyl (toho si kol. Juříček v OEMu zřejmě nevšimnul). To je však asi jen přepsání u UB5CI, který slyšel stanici OE3EN/P již v sobotu večer. A to bylo tak asi hodinu před tím, kdy byl v Brně slyšen SM6BTT. Snad se nám podaří přinést časem další vysvětlení v této záležitosti. Avšak i beztoho lze již dnes učinit jeden závěr, závěr již několikrát potvrzený. Že totiž amatéři mohou být a jsou platnými pomocníky vědeckých pracovníkům při objevování nových závislostí a objasňováni nových problémů. V průměru nelze sice amatérská zařízení v dnešní době co do kvality srovnávat s přesnými a citlivými přístroji vědeckých ústavů, ale tento přirozený nedostatek je ze značné části vyrovnáván jejich kvantitou, velkým počtem amatérských zařízení, která jsou neustále v provozu. Má-li být této výhody účinně využito, je logicky žádoucí co nejtěsnější spolupráce mezi jednotlivými amatérskými organisacemi, neboť jen tak mohou být za dnešního stavu amatérské VKV techniky dosažené úspěchy prohloubeny, resp. dosaženo dalších. Shodou okolností můžeme v této záležitosti poukázat na déle, uveřejněné závěry ze zasedáni evropských VKV referentů, které jsou praktickou ukázkou dobré mezinárodní spolupráce a jest si jen přát, aby se v budoucnu tato skutečná mírová spolupráce dále úspěšně rozvíjela za účasti dalších zemí. Přejeme všem našim čtenářům doma i v za hraničí dobré zdraví, mnoho zdaru v práci i na pásmech a těšíme se příští měsíc na shledanou. OK1VR - AR 11/1958
Zásluhou švédské stanice SM6BTT se začíná rozšiřovat tento druh provozu na 2m pásmu nyní i v Evropě, i když o provozu ve vlastním slova smyslu nelze zatím hovořit. Charakter komunikace odrazem od ionizovaných meteorických stop je docela jiný než ten jaký známe z běžného provozu na pásmu 145 MHz. Příznivé okamžiky k přenášení signálů na velké vzdálenosti, 1000 až 2000 km, jsou totiž velmi krátké - od zlomků vteřiny do několika málo vteřin. Jen na tak krátkou dobu se ve většině případů objeví „reflektor" ionizovaného plynu podél dráhy meteoritu, který vnikl z mezihvězdného prostoru do zemské atmosféry a ve výši 80 až 120 km nad zemí shořel třením o řídké ovzduší vysokých vrstev. A jen po tak krátkou dobu tento ionizovaný útvar odráží nebo rozptyluje elektromagnetické vlnění a umožňuje příjem ve značných vzdálenostech od vysílače. Země je bombardována stovkami drobných meteoritů nepřetržitě. Jsou však dny, kdy se na své dráze kolem Slunce setkává s mohutnými proudy meteoritů, tzv. meteorickými roji. V těch dnech, kdy se křižují dráhy Země a těchto meteorických rojů, vniká do zemské atmosféry mnohem více meteoritů a zpravidla i větších a dochází k častějšímu vytváření ionisovaných útvarů podél stop hořících meteoritů a tím i k častějšímu přenášení elektromagnetického záření na velké vzdálenosti. Proto se pokusy o amatérskou komunikaci tímto způsobem ději jen v těch dnech, kdy je některý mohutný meteorický roj v činnosti. Odlišný charakter spojení uskutečněný tímto způsobem vyžaduje i naprosto odlišný způsob provozu. Rovněž na vlastní technické vybavení stanic jsou kladeny ty nejvyšší ale ne nesplnitelné požadavky. Prvním předpokladem je dokonalá stabilita přijímače i vysílače. Je třeba užívat výkonnějšího vysílače, od 100 W výše, a antény se ziskem větším než 10 dB. Je naprosto nutné znát kmitočet protistanice a mít možnost tento kmitočet na přijímači přesně nastavit. Krom toho je nutné zvolit nejvhodnější denní dobu pro ten který směr komunikace a pro ten který meteorický roj. Zajímavý je i vlastní provoz. Vzhledem k tomu, že jsou zachycovány jen malé útržky relací, je třeba, aby během těchto krátkých příznivých okamžiků bylo přeneseno co nejvíce informaci. Proto se pracuje jen A1 a poměrně rychlým tempem. Velmi dobře se osvědčily 15vteřinové relace (každá stanice vysílá jen 15 vteřin a dalších 15 vteřin je na poslechu). Vysíláni se děje „synchronisovaně“ s časovými signály stanice WWV, takže každý si po předchozí dohodě urči čas vysílání a příjmu sám. Ve vysílání se pokračuje tak dlouho, až se z jednotlivých útržků „slepí“ celé spojeni. Je proto výhodné nahrávat zachycené signály nepřetržitě na magnetofonový pásek. Vyvstává tu mimoděk otázka, co lze v tomto případě vlastně považovat za spojení. V tom bude musit patrně v budoucnu učinit příslušné rozhodnutí VHF Committee I. oblasti IARU, má-li být při tomto způsobu amatérské komunikace a soutěžení na 145 MHz dosaženo plné regulérnosti. Bylo by výhodné a patrně také správné, aby všechny VKV žebříčky pravidelně uveřejňované téměř ve všech amatérských časopisech byly rozděleny podle tří způsobů používané komunikace, tj. tropo sférické šíření (tropo), odrazem od polární záře (aurora) a odrazem od meteorických stop (meteor). Rovněž u všech prvých spojení se zahraničím tzv. „Erstverbindungen“(německy) a „Firsts“ (anglicky) by měl být pro úplnost uváděn způsob spojení. Prvé pokusy prováděli v Evropě začátkem minulého roku SM6BTT, SM7ZN, OE6AP a SM4BIU, jak jsme o tom již před časem na těchto stránkách referovali. Bylo to v době, kdy byl v činnosti květnový roj Aquarid. Po těchto prvních pokusech se ke spolupráci na tomto poli přihlásili amatéři z dalších zemi: HB9RG, F9AJ, G3HBW, G6XM, EA3IX, YU2HK, I1ACT, SM5IT a OE1WJ. Dr. Lauberovi HB9RG, se podařilo během činnosti nejmohutnějšího roje, srpnových Perseid, zachytit celou řadu signálů stanice SM6BTT. On sám však ve Švédsku slyšen nebyl, neboť v té době pracoval stále ještě s malým příkonem, zatím co SM6BTT měl vysílač 0,5 kW. Magnetofonový záznam zachycených signálů předváděl HB9RG na celoněmeckém sjezdu VKV amatérů ve Weinheimu ve dnech 20. a 21. září. K prvnímu skutečnému spojení však došlo až v noci z 13. na 14. prosince, kdy spolu HB9RG a SM6BTT navázali prvé spojení odrazem od ionizovaných meteorických stop, způsobených nejaktivnějším prosincovým rojem meteorů, rojem Geminid (QRB cca 1200 km). HB9RG, kterému bylo pro tyto účely povoleno používat výkonného vysílače, pracoval s příkonem 1 kW - dvě 4X250BS na PA. Přijímač byl komerční konvertor Tapetone s 417 A na vstupu a Collins 75A4 jako mezifrekvenční přijímač. SM6BTT pracoval s 0,5 kW, konvertor připojený k přijímači NC300 měl na vstupu rovněž 417A. Zatím není známo, jakých antén bylo použito. SM6BTT však již delší čas pracuje s dlouhou dvanáctiprvkovou yaginou. Pokusů se zúčastnili také YU2HK, OE1WJ a I1ACT. Ani jednoho z nich však SM6BTT neslyšel. SM5IT, který byl jen na poslechu, prý zaslechl nějakou I1 stanici, celou značku však neidentifikoval. Poslední a nejnovější zprávou je informace z 1. čísla rakouského OEMu. Dne 4. 1. 1959 mezi 0133 a 0243 se podařilo uskutečnit první spojení Rakousko - Švédsko mezi OE1WJ a SM6BTT odrazem o meteorické stopy lednového roje Quadrantid. QRB asi 1090 km. V té době byl také v Anglii slyšen HB9RG stanicí G3HBW. G3HBW slyšel švýcarskou stanici po čtyři dny, kdy byl roj Quadrantid v činnosti. Podrobnější informace o spojení OE/SM zatím známy nejsou. Jistě nás všechny bude zajímat informace o zařízení, zejména o příkonu rakouské stanice. Podrobnější informace o dalších problémech spojených s tímto druhem provozu na VKV pásmech, se vymykají z rámce této stručné informativní zprávy. Vynasnažíme se však uveřejnit v některém z příštích čísel podrobnější článek věnovaný tomuto způsobu šíření 145 MHz signálů na velké vzdálenosti. OK1VR - AR 4/1959 Dojmy z prvního VKV Contestu 1959 tak jak o nich píší někteří účastnící ve svých soutěžních denících. OK2VCG: Závod byl charakterisován vcelku špatnými podmínkami, pouze směr na jih byl otevřen. Na západ se podmínky zlepšily až v neděli odpoledne. Tak ty stanice, které pod vlivem špatných podmínek skončily provoz dopoledne, na tom nějaké body ztratily. Rakouské stanice OE6AP/P a OE8RT/P jsem dělal odrazem od nějakého kopce ve směru na sever ode mne, obě 59+, fone oboustranně. YU3BUV/P jsem sice slyšel, ale neudělal. Mimo to jsem slyšel stanice:. HG5CO, SP9QZ, SP6CT, OE1WP, OE1WJ a mnoho dalších OK1 stanic, které si bohužel všechny nezvykly jezdit CW. Přihodila se mi však zajímavá věc 8. III., t.j. v neděli v 0158 SEČ, jsem skončil vysílání CQ a přepnul jsem na příjem. Přijímač byl nastaven na 144,43 MHz. V okamžiku, kdy jsem přestrčil anténu, jsem zaslechl .. de DL3NI ... s charakteristickým ujížděním kmitočtu vlivem Dopplerova efektu při odrazu od stop meteoritů. RST 589, anténa směrována na Prahu. (DL3NI pracuje skutečně na kmitočtu 144,43 a jeho QTH je Mannheim, takže QRB bylo 600 km. I když sice v prvním březnovém týdnu není v činnosti žádný bohatý meteorický roj, je tvrzení OK2VCG správné. Šlo patrně o odraz o stopu nějakého sporadického meteoru, které vnikají do zemské atmosféry nepřetržitě. OK1VR). Při tak špatných podmínkách by měly všechny stanice být QRV na CW! Jinak se mi závod líbil a těším se na další. OK1VR - AR 6/1959 Ze všech srpnových událostí považujeme za nejvýznamnější prvé využití meteorických stop k dálkové komunikaci v ČSR. - OK2VCG uskutečnil po dvoudenních vyčerpávajících pokusech z noci ze 14. na 15. srpna prvé spojení odrazem od meteorických stop (MS) Perseid. Pracoval se švýcarskou stanicí HB9RG v Curychu. Po spojeních HB9RG/ SM6BTT a OE1WJ/SM6BTT je to patrně třetí spojení v Evropě, provedené tímto způsobem šíření, a pravděpodobně prvé spojení vůbec, kdy bylo použito k tomuto účelu zařízení, resp. vysílače o tak malém příkonu, jakého použil OK2VCG - totiž 25 W. Tato událost je svým způsobem tak významná, že by bylo nesprávné odbýt ji jen touto krátkou informativní zprávou. Proto se k ní v některém z nejbližších čísel AR vrátíme v podrobném a vyčerpávajícím článku. Blahopřejeme Inž. Ivo Chládkovi OK2VCG k tomuto opravdu vynikajícímu úspěchu, a děkujeme mu za velmi úspěšnou reprezentaci značky OK. V porovnání s jeho prvým spojením odrazem od polární záře je třeba považovat toto spojení za úspěch podstatně větší, třebaže při tomto způsobu komunikace (odrazem od meteorických stop, meteor scatter, MS) lze o spojení ve vlastním slova smyslu, tak jak je provádíme při šíření troposférickém nebo odrazem od PZ, těžko hovořit. Tento způsob šíření a jeho úspěšné využití klade opravdu největší požadavky na jakost technického vybavení stanice a na provozní zručnost operátora. A právě v tom je třeba vidět jeho hodnotu. OK1VR - AR 10/1959
Ing. Ivo Chládek, OK2VCG Jedním ze zcela zvláštních způsobů šíření na VKV je odraz od ionizovaných stop meteoritů (MS). Tento způsob spojení se začíná pomalu uplatňovat i v Evropě. Má několik zvláštností, výhod i nevýhod ve srovnání s jinými druhy šíření a je opomíjen jako složitý a neznámý, i když ve skutečnosti, uvážíme-li dosažené i dosažitelné výsledky, je vidět, že jeho pomocí lze dosáhnout výtečných VKV-DX spojení. Do zemského ovzduší vniká neustále ohromné množství meteoritů, které lze vyjádřit číslem asi 12 miliónů za 24 hodin. Těch největších, viditelných pouhým okem - ovšem v noci - a tvořících svítící ionizované stopy, které vy užíváme pro MS, je bohužel nejméně, průměrně asi dva za hodinu. To jsou tzv. „sporadické“ meteority. Jsou ovšem údobí, kdy počet „větších“ meteoritů stoupá až na 50 i více za hodinu. To je v době, kdy se dráha Země kříží s dráhou nějaké komety. A toto je právě nejvhodnější doba pro MS. Jak taková meteorická stopa vůbec vznikne? Meteor letí rychlostí 10 až 80 km/s. Jakmile vletí do atmosféry, která je v tak velkých výškách velmi řídká (několik molekul plynů v 1 m3), třením částečky vzduchu nejen ohřeje na vysokou teplotu, ale i ionizuje a tato „koncentrovaná“ stopa se velkou rychlostí rozptyluje a vytvoří ohromný reflektor, který má tu vlastnost, že odráží VKV. Tento jev se děje ve výši asi 100 km nad zemským povrchem, čili lze pomocí tohoto přírodního reflektoru navázat spojení na vzdálenost 1000 až 2500 km. Poněvadž se meteority pohybují tak značnou rychlostí, dochází při MS spojení k tomu, že se zde již uplatňuje značnou měrou Dopplerův jev, ti. že kmitočet „ujíždí“ až o několik set Hz. Největší zrněna kmitočtu vlivem tohoto jevu se projeví v případě, pohybuje-Ii se meteor ve směru přijímač - vysílač, či obráceně. Prakticky nulová je v případě, že je směr letu meteoritu kolmý na spojnici přijímač-vysílač. Meteorické roje, „použitelné“ pro spojení, jsou uvedeny v tabulce: počet/hod. četnost název datum doba -------------------------------------- Quadrantidy 3. leden 35 noční ?-Aquaridy 6. květen 12 noční ?-Perseidy 3. červen 40 denní Arietidy 8. červen 60 denní ß-Tauridy 2. červenec 30 denní ?-Aquaridy 28. červenec 10 noční Perseidy 10.-14. srpen 50 noční Orionidy 20.-23. říjen 15 noční Tauridy 3.-10. listopad 10 noční Leonidy 16.-17. listopad 12 noční Geminidy 13.-14. prosinec 60 nočnÍ Ursidy 22. prosinec 13 noční Tabulka byla sestavena pro rok 1959 a v jiných letech je nutno brát opravu na rozdíl mezi astronomickým a občanským rokem, jenž narůstá na jeden den rok před přestupným rokem. Nejvýhodnější jsou noční roje. Z nich nejjistější spojení bude při Quadrantidách, Perseidách a Geminidách. Co vše je k takovému MS spojení potřeba a jak se dělá? V prvé řadě je domluva nutná předem se stanicí, s kterou budu pokusy dělat. Je nutno se domluvit přesně o čase vysílání a příjmu a o pracovních kmitočtech, pokud možno s přesností alespoň na 1kHz, na obou stranách. Dále je třeba mít výkonný a stabilní (krystalem řízený) vysílač a přijímač, který mimoto musí být co nejlépe ocejchován a co nejcitlivější. Vhodné je mít dobrou anténu s pokud možno největším ziskem, přičemž dobrá poloha není (!) podmínkou. Je nutno umět vyslat a přijmout aspoň 100zn./min., mít velmi operativní zařízení, tj. jedním ovládacím prvkem přepínat příjem - vysílání (tedy žádné přestrkávání antény!). Samozřejmostí jsou hodinky, jdoucí naprosto přesně a mající vteřinovou ručičku. Je vhodné mít magnetofon a naprosto nutné je mít ohromnou trpělivost a vytrvalost! Proč toto vše? Není pravděpodobné, že mne někdo uslyší, když v době některého meteorického roje zavolám výzvu, zavolá mne a že já zase uslyším jej, neboť průměrná délka odraženého signálu je několik málo vteřin, většina jsou však jen krátké „pingy“, z kterých se nedá nic vyčíst. Proto ta přesná domluva. Poněvadž MS neodrážejí 100 % vyslaného výkonu, nýbrž jen zlomek, je nutno mít výkonný vysílač, citlivý přijímač, dobrou anténu a vysílat A1. Poněvadž doba trvání odrazu je tak krátká, je nutno vysílat co nejrychleji, aby se přeneslo co nejvíc značek za tuto krátkou dobu. K rozluštění a potvrzení pomůže magnetofonový záznam. A proč trpělivost a vytrvalost? Protože třeba dnes a zítra po několika hodinách provozu neudělám nic a povede se to až pozítří (jako mně).
Anténu směrujeme na protistanici. Samotný provoz vypadá takto: 0000-0001 OK1XX volá SM6YY stále dokola, celou minutu. 0001-0002 SM6YY volá OK1XX atd., až jeden zachytí signály druhého, začne dávat „report“ třeba „rs25“, zase dokola, celou minutu, podle klíče:
První číslice udává délku trvání signálu. 1 - odraz kratší než jedna značka (nedává žádnou informaci, a proto se nepotvrzuje!). 2 - odraz trvající až 5 vteřin. 3 - odraz trvající 5 až 15 vteřin. 4 - odraz trvající 15 vteřin až dvě minuty. 5 - odraz delší než dvě minuty. Druhá číslice udává sílu signálu v stupních „S“. Když protistanice zachytí tento report (předtím samozřejmě zachytila obě značky), začne dávat „rrr rrr„ ‚ čímž potvrzuje celé spojení! V případě, ze něco nezachytila, dává značky podle klíče: all all all - opakujte vše. bc bc bc - opakujte obě značky ys ys ys - opakujte vaši značku a report ms ms ms - opakujte moji značku a report sss sss sss - opakujte jen report Prostě: spojeni je platné tehdy, jsou-li na obou stranách přijaty obě značky, report a rrr. Chybí-li něco na jedné straně, je nutné si to vyžádat a tak dlouho opakovat tento „kolotoč“, až je vše v pořádku přijato na obou stranách. Čili spojení je složeno z jednotlivých útržků zachycených relací protistanice. Pro informaci: takové spojení může trvat 10 minut, ale i 3hodiny! Skedy se domlouvají se stanicemi za okruhem 800 km a do 2000 km a jsou 1 - 2 hodiny dlouhé.
Z tohoto krátkého návodu je vidět, že je to vskutku zajímavé a stojí za to se spojením odrazem o meteorické stopy věnovat. Když jsem došel k takovému závěru, naplánoval jsem si, že to také zkusím, až se trochu zařídím. Když jsem se pak v „Práci“ dočetl, že se očekávají mohutné roje meteoritů kolem 13. srpna, hnulo to se mnou opravdu. Byl však již konec července a mně mnoho času nezbývalo. Ihned jsem se dal do studia literatury a do psaní Jindrovi, OK1VR, abych se dověděl, „jak se to vlastně dělá“. (Veškerá moje literatura byl VHF Handbook ARRL a zde jsem zjistil, že jde o srpnový roj Perseid, který je jeden z nejsilnějších v roce.) Mimo to jsem dostal od Jindry obratem (!) odpověď s informacemi o provozu a adresami G3HBW a HB9RG. Mezitím jsem připravoval své zařízení. Přijímač s PCC88 na vstupu, F pouze 2 kTo, vysílač s GI30 na PPA s 300 V na anodě a příkonem 25 W, anténa 11 prvků Yagi a nahrávač „Sonet“. Tento není dost vhodný pro poměrně krátkou dobu záznamu. Mnoho naději jsem si nedělal a zvláště po přečteni části o potřebném příkonu v Handbooku - „600 W nebo více“ - jsem spojení považoval za nemožné. Poněvadž již začínalo období Perseid, poslouchal jsem každý večer do půlnoci na pásmu, ale kromě obvyklých stanic jsem nic neslyšel. Netrpělivě jsem čekal odpovědi na dopisy, které jsem 7. srpna poslal G3HBW a HB9RG. 12. srpna jsem večer dostal odpověď - telegram: TNX OSL TEST TODAY 2200 - 2400 THURSDAY FRIDAY AND SATURDAY SAME TIME ORG 144,288 - HB9RG. A to byla již určitá naděje!
Ve 22 hodin jsem seděl u zařízení, připraven na provoz. Nedůvěra v úspěch ze mně dosud nevyprchala. První a třetí minutu jsem kolem udaného kmitočtu nic neslyšel. V páté minutě se objevil prví „ping“ v síle S19 (!) to jsem však ještě nevěděl, zda je to on. Když se to však v další minutě opakovalo dvakrát, tak jsem nechal již přijímač naladěný jak byl a jen jsem poslouchal a vysílal. Ve 22 h 36m a 30 vt jsem zaslechl první „burst" ...H... v síle S28. Ve 22 h 50 m 30 vt jsem přijal ...OK2VCG DE HB9.. a pak již stoupal počet „pingů“ a „burstů. To jsem již vysílal report „S 28“. Bohužel - značky jsem přijal několikrát, ale nic jiného, čili - mne neslyší!! Tato domněnka byla vyvrácena ve 00 h 04 m a 15 vt, kdy jsem přijal patnáctivteřinovou sérii ...RRRR RRRR.. v síle S9 plus! Marně jsem žádal report, kolem 01 hodiny „pingy“ a „bursty“ utichly. Tak jsem šel spát. Ráno jsem si přivstal a do Curychu, šel telegram: BOTH SIGS OK RPRT NIL- HOPE TODAY OK ALL-OK2VCG. Když jsem přišel z práce, měl jsem doma telegram: BOTH SIGS AND RPRT OK TRANSMIT SIGS AND RPRT STOP HOPE RECEIVE AGAIN SIGS AND RPRT - HB9RG. Celé odpoledne pak jsem prospal a ve 22 hodin jsem začal znovu. Tentokrát se situace opakovala a ve 23 h 52 m 40 vt jsem přijal OK2VCG DE HB9RG v síle S 39! Ale před mou značkou jsem něco zaslechl, nedalo mi to a okamžitě jsem si to místo přehrál z magnetofonu znovu - a bylo tam S 25!! Čili report přijat! Ihned vysílám RRR, ale opakují se stále odrazy jako ...OK2... CG..,.. .EH... a tak jsem šel zas spát s prázdnou. V dalším telegramu Jsem žádal o prodloužení doby skedu na čtyři hodiny. Odpověď přišla odpoledne: YOUR RPRT OKAY MINE 27? YESTERDAY HERE CONDITIONS POOR NEW TIMES OKAY-HB9RG čili - nepřijal můj report (39). Vyspal jsem se a večer jsem šel do třetího kola. Předtím jsem ovšem udělal ohromnou chybu - najedl jsem se smažených hříbků, což se mně, respektivě mému spojení málem stalo osudné, neboť jsem z nich dostal takové bolesti žaludku a zvracení, že jen s vypětím vůle jsem zůstat u zařízení. Při tomto svém stavu jsem ovšem v úspěšné dokončení pokusů nevěřil. Ale nemožné se stává možným: Již ve 23 h 04 m 30 vt přijímám obě značky a vysílám report „S 28“ a ve 00 h 42 m 55 vt přijímám v síle S9 plus report ...25 S2... Pokud mám čas (mezi odbíháním), vysílám RRR a v 01 h 12 m 00 vt dostávám konečně odpověď - 25 vteřin dlouhý odraz ...RRRR RRRR... Uvažoval jsem nad tím a dospěl jsem k závěru, že HB9RG musel moji relaci RRR rovněž přijmout, a to v 01 h 11 m, neboť když jsem přešel z vysílání na příjem, tak hned se ozval, čili šlo o dlouhý odraz, na kterém se „poživil" napřed on a pak i já. Nechal jsem tedy vysílání, vypnul zařízení a tentokrát opravdu vyčerpaný jsem šel spát. Ráno mne čekal telegram z Curychu: CONGRATES IVO TNS FR QSO ND OF TESTS 73 - HANS. Čas odeslání: 01 h 40 m! Odeslal jsem podobný telegram do Curychu a tím moje první spojení odrazem od stop meteoritů skončilo. Nebylo to tak těžké a rozhodně to stálo za tu námahu. Věřím, že to nebylo moje poslední MS spojeni a v současné době to zkouším s dalšími VKV amatéry v Evropě.
Anténní farma HB9RG: 144, 435 a 1296 MHz [1960]
V říjnu se naskytla další výhodná příležitost. Tiskem a rozhlasem bylo upozorňováno na očekávaný „velký déšť létavic“ v době mezi 8. a 12. říjnem. Při této příležitosti bylo upozorňováno na možnost dálkového příjmu televize vlivem „vysoké ionizace“. Nejen vědečtí pracovníci astronomických ústavů a astronomové-amatéři, ale i mnozí amatéři vysílači na VKV byli připraveni pozorovat resp. využít ke spojením očekávaný meteorický roj Draconid, který byl v roce 1946 a zejména 1933 pro všechny pozorovatele jedinečným zážitkem. 9. října 1933 se kolem 21. hod. z oblohy sypaly meteory tak hustě jako sněhové vločky. Z jediného místa bylo možno pozorovat 26 000 meteorů za hodinu. O 13 let později, 10. října 1946 ráno se déšť opakoval, i když už u nás nebyl tak působivý vzhledem k pokročilé denní době. Kolem 10. října t. r. ti. 13 let po roce 1946 byl roj očekáván znovu. Je těžko říci, Jak by se byl tento déšť projevil na pásmu 145 MHz, kdyby se byl býval opakoval v tom rozsahu jako v letech 1933 a 1946, kdy byl sice pozorován opticky, ale ještě ne radiově, na VKV. G3HBW, Arnold L. Mynett, který je bezesporu jedním z nejlepších britských VKV amatérů a spolu s OE1WJ, HB9RG a SM6BTT propagátorem tohoto druhu provozu v Evropě, si pro očekávaný roj Draconid připravil rozsáhlý program. Měl dohodnuté skedy s těmito zájemci o meteoric scattering: 09.10: ZB1AJ, I1ACT, YU2QN, OE6AP/P, OK3YY, OK2VCG, OE1WJ, OH1NL, SM3AKW. 10.10: FA8BG, ZB1E, I1ACT, YU2QN, OE6AP/ P, OK2VCG, OE3SE, OE1WJ, SM3AKW, OH1NL Mimo to pak poslouchal v určitých hodinách, vždy každou sudou minutu, v určitých směrech na kmitočtech mezi 144,000 a 144,200 případné další stanice. Orientaci na 200 kHz širokém pásmu mu usnadnilo použiti panoramatického adaptoru, kterým těchto 200 kHz přehlížel. Vysílal každou lichou minutu na kmitočtu 144,892 MHz. Vysílač měl příkon 800 W. Veškerá snaha a námaha však vyzněla prakticky naprázdno. Očekávaný úkaz nenastal a tak zůstalo jen u zaslechnutí několika „pingů" stanic OK2VCG, I1ACT, OH1NL 9. 10. a OK2VCG 10. 10. Nejvíce přijal od OK2VCG:...G...GW.. (!)
Těmito pings (navrhněme nějaký výstižný český výraz)
jsou nazývány velmi kratičké okamžiky (zlomky vteřiny), kdy je zaslechnut signál
protistanice, který však nedává vůbec žádnou informaci. Spolu s ostatními byl
G3HBW průběhem Draconid velmi zklamán a je přesvědčen, že četnost meteorů
nepřekročila 10/hod. proti očekávaným 400/min.(!) Nechceme, a ani zde nemůžeme podat správné a přesné vysvětleni této okolnosti. Chtěli bychom jen upozornit na zvláštní charakter roje Draconid v porovnáni s ostatními, lze říci „zaběhanými“ meteorickými roji, jako jsou na př. známé srpnové Perseidy. Víme, že meteorické roje vznikají rozpadem komet a že se jejich dráha shoduje do značné míry s drahou původní komety. Draconidy přísluší kometě Giacobini-Zinnerově, objevené roku 1900. Proto se jim také v cizině říká Giacobinidy, což ovšem není zcela správné neboť se opomíjí jméno druhého objevitele komety. U nás je zvykem označovat roje důsledně jménem souhvězdí, kde je jejich radiant, ti. odkud zdánlivě vyletuji. Byly předpověděny již v roce 1914, ale poprvé zjištěny v roce 1926 a překvapily jedinečným deštěm v roce 1933. Celý úkaz trval 4 hodiny s velmi výrazným ostrým maximem kolem 21. hodiny. Průměr roje byl v té době jen 234 000 km, což je opravdu velmi málo v porovnání se známými Perseidami, jejichž roj je široký několik desítek milionů km. Právě tak krátkou dobu trvalo maximum v roce 1946. Z toho je vidět, že jde o roj velmi mladý, kde je většina meteorů soustředěna do shluku o malém průměru, srovnatelném s drahou, kterou Země urazí za velmi krátkou dobu. Aby došlo k meteorickému dešti, je třeba, aby se na křižovatku dráhy Země a komety kolem Slunce dostala Země i shluk meteorů ve stejnou dobu. Doba oběhu komety a tedy i roje kolem Slunce je 6,6 roků, tzn., že se Země setkává se shlukem meteorů, které se dosud nerozptýlily po celé dráze, vždy jednou za 13 let, i když dráhu komety kříží každý rok. Proto také jiné roje, ovšem již rozptýlené podél celé dráhy, potkává Země pravidelně každý rok. Např. Perseidy jsou známy a pozorovány po několik staletí. Za tuto dobu se rozptýlily takřka rovnoměrně podél celé dráhy, i když doba oběhu komety (Tuttle 1862 III) je 121,5 roku. Mezi další vlivy, znesnadňující přesné určeni parametrů pohybu, nutno počítat působení ostatních velkých planet naši sluneční soustavy, které mohou dráhu i oběžnou dobu roje podstatně ovlivnit a změnit. Draconidy se na své eliptické dráze kolem Slunce dostávají v nejvzdálenějším místě právě mezi dvě největší planety, Jupitera a Saturna. Tolik tedy alespoň stručně na vysvětlenou k říjnovému roji Draconid, který nesplnil očekávání. Z uvedeného je vidět, že k tomu měl zcela nepochybně „důvody" - hi. Vraťme se však ještě krátce zpět na pásmo. V očekávání velkého výskytu meteorů a tím i rychle se opakujících příznivých podmínek vhodných k přenosu signálů na velké vzdálenosti dohodl GB3HBW s každou stanici jen hodinové skedy. Při četnosti 10/hod. pak pochopitelně k žádnému spojeni nedošlo. Dosud v Evropě uskutečněná spojeni byla realizována při rojích o četnosti několika desítek za hodinu a trvala vždy několik hodin, než je bylo možno považovat za ukončená. Během zatím nejčetnějšího letošního roje - srpnových Perseid - se podařilo v Evropě jen jedno MS spojeni mezi OK2VCG a HB9RG (bylo to čtvrté spojeni v Evropě vůbec), které bylo vlastně dokončeno až za tři dny. G3HBW měl dohodnuté skedy s I1ACT, SM3AKW, OE1WJ a YU2HK. 13. 8. zaslechl SM3AKW, 12./13. 8. I1ACT, v této době byl G3HBW zaslechnut stanicí YU2HK. Také OE1WJ v této době zaslechl část relace G3HBW v trvání 25 vteřin. 14. 8. večer pak došlo k pokusu mezi G3HBW a OE1WJ, který probíhal velmi úspěšně. Na obou stranách byly přijaty všechny značky a reporty, G3HBW přijal RRR vysílané stanicí OE1WJ jako potvrzení celého spojení, jeho RRR však OE1WJ nezaregistroval a tak spojeni nelze považovat za platné. OE1WJ zaregistroval během čtrnácti hodin, kdy byl na poslechu, celkem 14 „burstů" a 30 „pingů" (Bursts jsou části relace trvající jednu i více vteřin, kdy zachycené signály dávají již určitou informaci.) Kdy bude příští vhodná příležitost alespoň něco zaslechnout? Budou to Geminidy s maximem činnosti kolem 14. prosince. Bývají po Perseidách nejčetnějším rojem roku, někdy jej i předčí. V roce 1925 byla jejich černost 120/hod. Roj je v činnosti asi 14 dnů. Normálně lze počítat s Četnosti 60/hod. Souřadnice zdánlivého radiantu 112°, + 32°. __________________________________________________________________________ V rakouském časopise OEM dává OE1WJ, Willy E. Jaburek, tyto pokyny pro MS spojení: 1. Výkon: Co největší, jak jen připouští operátorská třída. Zahraniční stanice používají pro MS výkony až do 1 kW, byla však už navázána spojení s 25 W. 2. Kmitočet: Musí být co nejstabilnější a musí být protistanici přesně znám. Jmenovitý kmitočet krystalu nestačí, neboť při několikerém násobení podle způsobu zapojení může dojít k odchylkám až o několik kHz. Musí se tedy zjistit přímo vyzařovaný kmitočet. 3. Automatické přepínání „vysílání-příjem“: Doporučuje se relé se zpožděním 3/10 až 4/10 vteřiny, vázané na klíč. Při normálním klíčování rychlostí 120 značek za minutu ještě neodpadá. Přepne z vysílání na příjem teprve v delších pauzách mezi klíčováním. To je výhodné, když se pracuje v minutových nebo ještě kratších intervalech. Uspoří se tím nejen mnoho manipulace, ale i to nejcennější - čas. 4. Citlivost přijímače: Samozřejmě čím větší poměr signál /šum, tedy čím nižší šumové číslo (aspoň 3 kTo), tím lépe se dají přečíst už tak dost slabé signály. Podle dnešního stavu techniky může i amatér realizovat tzv. parametrické zesilovače nebo reaktanční zesilovače. Jsou osazeny speciální křemíkovou diodou a blíží se teoretickému minimu šumového čísla - jedničce. 5. Přijímač z hlediska kmitočtu: Musí být přes ně ocejchován, cejchování nesmí být teplotně závislé a náhon ladění nesmí mít mrtvý chod. Výhodný je kalibrátor nebo dobrý měrný vysílač. Pro kompenzaci Dopplerova jevu se u rojů, které vlétají proti pohybu Země, nastavuje kmitočet o 2-3 kHz výše, u rojů vlétajících do atmosféry „zezadu“ o 2—3 kHz níže. 6. Anténa: S co největším ziskem, ale ne s příliš úzkým vyzařovacím úhlem. Čím užší paprsek, tím snáze se obě stanice minou a tím menší je aktivní plocha, již mohou zasáhnout použitelné meteory. 7. Směrování antény: Musí být nastaveno podle výpočtu, nikoliv podle mapy, která nezobrazuje úhly věrně (použitelná je Mercatorova projekce). Při výpočtu se nejprve zjistí vzdálenost obou stanic podle vzorce cos D = sin A . sin B + cos A . cos B . cos C kde A = zeměp. šířka ve stupních a minutách zde B = zeměp. šířka ve stupních a minutách tam (+ severní, -jižní) C = rozdíl délek obou míst ve stupních s minutách D = vzdálenost ve stupních a minutách;
1° = 111,3 km = 60‘ Dál se počítá se vzorcem sin E = cos B . cos D . sin C = (cos B . sin C) / (sin D) kde E = směr ve stupních a minutách východně nebo západně od směru na sever (zeměpisný - pozor na magnetickou deklinaci!). Odchýlením o několik stupňů (až o polovici horizontálního vyzařovacího úhlu antény) se dá získat navíc až o 20 % aktivní plochy, jíž se oba anténní paprsky překrývají. 8. Čas: Závisí na datu výskytu roje. Denní doba a směr vnikání se dají vypočíst z hvězdné mapy, je-li znám radiant. Maximum četnosti však nejde bezpečně předpovědět, a proto je lépe pracovat s jednou stanicí 5 hodin než s pěti po jedné hodině. Hodiny na obou stanicích je záhodno porovnat s časovým standardem, WWV, MSF aj. Ve městech volíme raději noční roje, abychom využili snížené hladiny rušení (od 2300 je ve městech rušení o 70 % nižší než ve dne). OK1VR - AR 12/1959 Od napsání prvního článku o využití meteorických stop pro spojení na VKV jsem v praktickém provozu a studiem literatury získal řadu zkušeností, které blíže objasňují některé otázky, týkající se tohoto zajímavého šíření VKV. Nejvíce dotazů jsem obdržel na správné směrování antény. Amatérsky lze takovou poměrně složitou věc těžko sledovat. Přidržíme se tedy raději výsledků měření, provedených na profesionálních spojích, využívajících meteorických stop (MS). Při správném nasměrování antény se zvyšuje jak počet, tak i délka MS odrazů. Pozorováním bylo zjištěno, že meteority vnikají do atmosféry Země pod úhlem 30-60º vzhledem k zemskému povrchu. Pro zjednodušení uvažujeme tedy průměrnou hodnotu 45°. Pro tento úhel je odchylka směrování antény přibližně 7° od spojnice přijímač-vysílač. Rozumí se tím úhel v horizontální rovině. Z toho je vidět, že tak přesné směrování by mělo význam pouze pro ostré směrové anténní systémy. Pro toho, kdo chce mít vše přesné, je to však důležité. V tom případě však musí být obě antény - přijímací i vysílací - nasměrovány na stejnou stranu. Pro meteorické roje jsou uvedeny vhodné směry spolu s nejvýhodnějšími časy a směrováním antény v tabulce. Z příkladu u tabulky vyplývá, jak správně tabulky využívat. Pro sporadické, tj. nepravidelné meteority, situace není tak zcela jasná, protože tyto přilétají z různých směrů. Držíme se zde však zásady, že ve dne směrujeme od spojnice přijímač-vysílač na východ a v noci na západ, zase o přibližně 7°.
(Tabulka
sestavena podle měření na spojích Z tabulky také vyplývá, že mezi výkonem vysílače a množstvím a délkou odrazu je přímá závislost. Proto je snaha nás všech pracujících s MS dosáhnout co nejvyššího možného výkonu vysílače. Rozdíl přenosu mezi 50 a 144 MHz je asi 15 SB. Stejný, nebo spíše větší bude rozdíl mezi 144 a 435 MHz; proto je MS provoz na pásmu 70 cm amatérsky zatím neproveditelný. Z měření na profesionálních spojích typu „Janet“ vyplynulo, že pro různé vzdálenosti je různý tzv. „činitel za plnění“, tj. poměr délky přenesené zprávy k maximální možné délce přenesené zprávy. Optimum je okolo 1000 km. Situace plyne z obrázku.
Rychlosti předáváni té zpráv pomocí MS jsou profesionálně okolo 500 zn./min. (omezeno šíří propouštěného pásma přijímače - ta bývá i pod 500 Hz), amatérsky 120 až 200 zn./min. Větší rychlost než 200 zn./min. je nevýhodná, protože při slabším odrazu jsou značky uchem špatně čitelné. Při pokusech s SM3AKW jsme si domluvili nový, zkrácený způsob spojení, který v praxi používáme a který se osvědčil. Vyplynul z praktické potřeby co nejkratšího spojení. Začátek je stejný jako u „starého“ způsobů spojení. A volá B, B volá A atd. Změna je pouze v délce intervalů, které jsou nyní 5 minut, což umožňuje lépe se soustředit na příjem, sluch si přivykne na šum přijímače a zkrátí se ztrátové časy při přepínání asi na pětinu. Jakmile např. A zaslechne od B částečné nebo, celé značky, začne dávat značky a „S“- report (např. B de A S28). Jakmile z toho zaslechne B část, začne dávat rovněž značky a „S“ report. Zaslechne-li to však celé, tj. značky i „S“ report, začne dávat značky a „RS“ report (např. A de B RS 27). Tím „RS“ potvrzuje příjem celých značek a reportu. Zaslechne-li nyní A celé značky a RS report (nebo si doplní chyb část značek a report - musí ale slyšet to RS), tak ví, že protistanice má vše a začne vysílat RRR celých pět minut. Nemá-li vše, dává stále značky a „S“ report tak dlouho, až vše přijme. Přijme-li nyní B sérii RRR (nejméně dvě), vysílá RRR tak dlouho, až po alespoň dva až tři přijímací intervaly nezaslechne ani „ping“. To značí, že A zachytil jeho sérii RRR a přestal vysílat. Podle tohoto způsobu B již nemusí vysílat sérii. RRR, poněvadž toto je obsaženo již v RS reportu. Jde jen o to, aby toto vypuštění druhého RRR bylo mezinárodně uznáno. Zde by měly pomoci naše ústřední orgány. Na tento způsob jsme přišli s SM3AKW současně (!) asi po 4 marných pokusech. Ještě k začátku MS spojení:
Jelikož je vždy určitá diference v cejchování přijímačů a mimoto Dopplerův jev
změní kmitočet protistanice i přes 3 kHz, je nutno hledat signály partnera
alespoň ±
5 kHz od udaného kmitočtu rychlým přelaďováním sem a tam. Během 1-3 intervalů se
tak určitě naladíte přesně na jeho kmitočet a pak stačí jen dolaďovat případné
změny. Nejlepším řešením je samozřejmě panoramatický adaptor, jenže ten nemá
každý, kdo chce dělat MS pokusy. Při některých pokusech
spolupracoval poslechem OK2LG
a OK1GV. Těším se na další spolupracovníky, a to hlavně na aktivní, ti. takové,
kteří budou provádět samostatné pokusy! Astapovič I. S.: Meteornyje
javlenija v atmosfere Zemli. OK2VCG
OK1VR - AR 10/1960 Dne 4. 1. 1959 mezi 0133 a 0243 GMT se podařilo stanici OE1WJ první QSO mezi OE a SM spojením s SM6BTT odrazem od meteorických stop lednového roje Quadrantid.
Dne 4. 1. 1960 mezi 0111 a 0204 GMT - přesně o jeden rok později - uskutečnil OE1WJ spolu s G3HBW odrazem od meteorických stop téhož roje první spojení Rakousko - Anglie. QRB 1250 km. Blahopřejeme Willymu, OE1WJ a Arnoldovi, G3HBW k tomuto pěknému úspěchu. Tímto spojením byly konečně se zdarem zakončeny četné pokusy mezi OE1WJ a G3HBW, prováděné během minulého roku v době, kdy byly v činnosti roje Perseid, Draconid a prosincových Geminid. Po dvakrát bylo spojení navázáno (při Perseidách a Geminidách), takřka dokončeno, ale protože nebylo přijato potvrzení od protistanice („RRR“), nebylo možno je počítat za platné, i když na obou stranách byly přijaty značky i reporty. Celé spojení bylo nahráno na pásek a vypadá v podstatě takto: Text vysílaný postupně stanicí OE1WJ: G3HBW DE OE1WJ
S44 S44 S44
RRRRRRRRRRR
G3HBW DE OE1WJ
Text vysílaný stanici G3HBW: OE1WJ DE G3HBW
S26 S26 S26
BC BC BC BC
RRRRRRRRRRRR
G3HBW zřejmě nepřijal zpočátku vysílané volací značky, ale první zachycené signály byl report od OE1WJ. Dal mu za něj tedy report S26, a značkami BC si vyžádal opakování značek. Teprve po jejich přijetí mohl dát RRR a tím potvrdil celé spojení. Nejdelší signály, které OE1WJ zachytil, byly přijímány někdy i po dobu delší 30 vteřin. Celkem zachytil 44 pingů a 28 burstů. Síla žádného z nich však nepřestoupila S6 Na rozdíl od minulých pokusů, kdy bylo pracováno po jednominutových intervalech, bylo tentokráte vysíláno resp. přijímáno vždy celých pět minut nepřetržitě. U některých delších signálů se pěkně projevil a byl zaznamenán posun kmitočtu vlivem Dopplerova jevu. Změna kmitočtu činila až 4 kHz, takže bylo nutno doladit přijímač, který měl šířku mf pásma 300 Hz. Bylo použito těchto zařízení:
G3HBW TX: 750 W input, dvě 4-125 A
RX: A.2521 na vstupu,3dB signál/šum
ANT: 28 prvků
OE1WJ TX: 180 W input, dvě 3C24
RX: dvojitá kaskóda s E88CC, 3dB signál/šum
ANT: 2x4 prvková Yagi.
Podrobnější informace o využití meteorických stop byly uveřejněny v AR 4/59 a 12/59. OK1VR - AR 3/1960 A nakonec velmi potěšitelné zpráva z poslední minuty. 11. 8. 1960 se podařil s. inž. Ivo Chládkovi husarský kousek. Odrazem od meteorických stop srpnových Perseid uskutečnil mezi 2200-2250 spojení se švédskou stanicí SM3AKW na vzdálenost 1508 km, což znamená překonání evropského rekordu. Ivo pracoval s vysílačem řízeným xtalem 8 MHz (osc, EF80, 2x E180 F násobiče, 6L41 zes. GI30 zesilovač - anodově modulováno, za tím lineární zesilovač s 2x RE65A s 1300V/270mA, tj. 280 W). Nemenšího úspěchu dosáhl s. Jaroslav Ondráček z Valtic u Břeclavi, OK2LG, který navázal spojení s britskou stanicí G3HBW na vzdálenost 1270 km. Úspěch je tím větší, že OK2LG pracoval jen s příkonem 50 W proti 800 W stanice G3HBW. Srdečně blahopřejeme oběma amatérům k těmto významným výkonům! OK1VR - AR 9/1960
HB9RG během pokusů s příjmem svých signálů na 1296 MHz odrazem od družice Echo I [1960]. Úvodem zprávy o
MS spojeních stručné zopakování zatím poměrné krátkého vývoje tohoto náročného
druhu provozu v Evropě. Je známo, že první pokusy prováděli OE6AP a SM4BIU, i
když bez konečného úspěchu. Po neúspěšných pokusech během srpnových Perseid v
roce 1959 se podařilo téhož roku v prosinci při Geminidách první spojení mezi
HB9RG a SM6BTT. O necelé tři měsíce později, 4. 1. 1959, to byli OE1WJ a opět
SM6BTT, kteří spolu měli QSO odrazem od meteorických stop lednových Quadrantid.
Třetí spojení uskutečnil během Perseid 1959 OK2VCG a HB9RG. „Vešlo do dějin“
proto, že k tomuto účelu bylo poprvé použito tak malého příkonu - totiž 25 W ze
strany OK2VCG. Čtvrté QSO bylo navázáno opět v lednu během činnosti Quadrantid
mezi OE1WJ a G3HBW. A konečně před necelými dvěma měsíci, v noci z 11. na 12.
srpna, v době maxima činnosti známého srpnového roje Perseid, se podařilo čs.
stanici OK2VCG spojením s SM3AKW překonat evropský rekord na 145 MHz v kategorii
šíření odrazem od meteorických stop. QRB 1508 km. Rekordní byla nejen překlenutá
vzdálenost, ale i čas. Celé spojení bylo hotové za 50 min. A to je při tomto
způsobu komunikace opravdu málo. Ve stejné době dokázal OK2LG, že lze skutečně i
za těchto podmínek a na tak velké vzdálenosti použít běžného amatérského
vysílače, v pravém slova smyslu QRP vysílače. Se dvěma 6L50(!!) na koncovém
stupni a s příkonem 50 W uskutečnil spojení s G3HBW QRB 1270 km. Dejme však
slovo OK2VCG: ,,Po svém prvém spojení odrazem od meteorických stop v srpnu 1959 jsem se snažil navázat další, a na větší vzdálenost. První pokusy následovaly v prosinci 1959 (Geminidy) SM3AKW, G3HBW, OH1NL a I1ACT. Byly však neúspěšné. Na lednové Quadrantidy, při kterých navázal G3HBW spojení s OE1WJ, jsem bohužel neměl domluvený žádný pokus. Během květnových Aquarid následovala neúspěšná série pokusů s SM3AKW a G3FZL. Během pokusů jsem poznal, že moje zařízení nevyhovuje a začal jsem v prvé řadě stavět pořádný vysílač. A tak jsem byl v červnu tr. již připraven s novým vysílačem, který má na PPA 2xRE65A a špičkový příkon 400 W. V dalším jsem soustředil své pokusy pouze na spojení s SM3AKW. V červnu jsme s SM3AKW zjistili, že ráno jsou sporadické meteory tak husté, že by snad jejich pomocí šlo navázat spojení. A skutečně - čtyřikrát jsme málem dokončili spojeni. Příčinou neúspěchu byl dvakrát elbug SM3AKW, který vypověděl, jednou bouře a jednou nedokonalá domluva mezi námi. Proto jsme se dohodli na novém způsobu MS provozu. Pokusy mne sice stály každou neděli vstávání ve 4 hodiny ráno, ale očekávaný výsledek - nový evropský rekord v MS - byl velmi lákavý, a hlavně - na dosah ruky! V červenci začal poslechem spolupracovat OK2LG. Slyšel však stále méně odrazů než já a proto si postavil nový, lepší konvertor. Obdivoval jsem jeho trpělivost pouze poslouchat při mých pokusech. Jeho poslechová spolupráce mu byla dobrou přípravou pro jeho zatím jediný, avšak velmi úspěšný pokus. Kvapem se blížily Perseidy, které jsou jedním z nejmohutnějších a nejspolehlivějších rojů v roce. Na ty jsem si domluvil pokusy s SM3AKW, OH1NL a G3JHM. Svůj přijímač (konvertor s E88CC k EK10) jsem doplnil mf dílem 60 kHz z LWeA, který zlepšil vlastnosti mého přijímače resp. umožnil využít příznivé šumové vlastnosti vstupu E88CC. V pondělí 8. srpna jsem obdržel dopis od G3HBW, v kterém mi nabízel, že by to se mnou zkusil 11. srpna v noci. Jelikož jsem byl již obsazen, navrhl jsem OK2LG, aby to zkusil. Jarda poslal do Anglie telegram a výsledek již znáte! Pokus 9. srpna s G3JHM byl neúspěšný. Pokus s SM3AKW 10. srpna byl nedokončen stejně jako s OH1NL. Ale odrazy byly mimořádně silné a dlouhé. 11. srpna ve 2200 SEČ začal další pokus s SM3AKW. Již v prvém přijímacím intervatu přijímám značky v sile S8 a vysílám tedy report S38. Ve 2237 55“ přijímám dlouhý odraz s reportem RS25, Čímž mi SM3AKW potvrzuje, že přijal obě značky i report. Vysílám tedy ve 2240 až 2245 sérii RRR a ve 2246 40“ přijímám potvrzující RR,ve 2249 15“ znovu sérii R asi 10 vteřin dlouhou. Tím naše spojeni končí, neboť SM3AKW tak potvrdil, že ode mne přijal potvrzeni RRR, jak bylo předem domluveno v našem novém způsobu provozu. Čili naše spojení trvalo necelých 50 minut, což je do určité míry rovněž rekordem. Nejlepší podmínky byly bezesporu 11. srpna, kdy jsme s OK2LG přijímali velmi dlouhé a silné odrazy. Další moje pokusy s OH1NL a G3JHM vyzněly naprázdno. Lze těžko říci, čí to bylo vinou, jisto však je to, že podmínky byly ještě dobré a že jsem od obou přijal značky v mohutné síle až S9! Report však nikdy mezi značkami nebyl, vypadalo to, jako by byli naladěni na nesprávný kmitočet. Možná, že nepočítali se změnou kmitočtu vlivem Dopplerova efektu a neladili své přijímače okolo udaného kmitočtu, jako to dělám já. Pokusy s SM3AKW tentokrát nebyly provázeny domluvou telegramy, jako tomu bylo při loňském pokusu s HB9RG. Stačila přesná domluva předem a vrchovatá dávka trpělivosti na obou stranách, doplněná zkušenostmi, získanými při dřívějších pokusech. Překlenutou vzdálenost 1508 km nepokládám za svůj definitivní úspěch a snad se mně ji ještě letos podaří překonat v říjnu nebo prosinci, pokud najdu vhodnou protistanici pro tento poměrně náročný druh provozu.“
OK2VCG
220840 - - 2VCG DE SM3AKW - -
221615 - - OK2VCG --
221700 - - S25 -
221850 - - OK2VCG DE SM3AKW S25 S25
OK2VCG DE SM3AK - - -
223755 - - RS25 RS25 RS25 RS25 RS25
223940 - - RS25 - -
224640 - - RR - -
224915 - - RRRRRRRR - -
SM3AKW
2224 - - 3AKW DE OK2VC -
2233 - - S38 SM3AKW DE OK2VCG S3 - -
2240 - - RRRRR po dobu 50 vteřin
SM3AKW (na obrázku) Je zajímavé, že SM3AKW udává čas, kdy zachytil první značky, 2224, zatímco OK2VCG už ve 2217 přijímal od SM3AKW report S25. Buď není informace ml SM3AKW úplná, nebo dal report za krátké pingy, které možná zaslechl ještě před 2224.
A nyní neméně zajímavá zpráva od OK2LG, který mi jistě odpustí, že ji uvádím přesně tak, jak mi ji formou osobního dopisu napsal: „Diky za milý dopis. Vyhovuji Tvé žádosti a pokusím se Ti popsat celou mou práci okolo MS. Spisovatel ovšem nejsem, hi. Byl jsem zarytým KV amatérem. Vzpomínám si, jak někdy v roce 1958 na schůzi KRK jsem se sešel s OK2VCG a jak jsem mu tehdy slíbil, možná abych se ho zbavil, hi, že na VKV vyjedu. Chytlo mě to však až na podzim 1959, když jsem přečetl Tvé články v AR „Na dvou metrech ze Sněžky“. Mé zařízení bylo prosté všech krystalů. Přesto jsem však dělal úspěšná spojeni, i když moje QTH není zvláště dobré. Pak jsem sehnal od OK2BAJ krystal 6 MHz. Přistavěl jsem zdvojovače. Navázal styky s OK2VCG, který mi vypomohl krystalem pro přijímač s tou podmínkou, že se budu věnovat MS. Tentokrát jsem mu to slíbil doopravdy. Chytlo mě to, zvláště když mi přehrál záznam, na kterém byl SM3AKW odrazem od MS. Často jsme se stýkali na pásmu, kde mi Ivo dával technické rady. Seznámil mě dokonale s provozem a se svými pokusy. Pravidelně každou neděli ráno ve čtyři hodiny jsem vstával, abych se zúčastnil alespoň poslechem pokusů OK2VCG o spojeni s SM3AKW odrazem od stop sporadických meteorů. Ivo mě vždy před zahájením volal a dával mi podrobné info o následujícím pokusu. Někdy i během spojení mě zavolal, aby se mne zeptal, co slyším. Bohužel nikdy jsem nic neslyšel. Snad to bylo zaviněno špatně ocejchovaným přijímačem. Při srpnových Perseidách měl Ivo rozsáhlý plán, kterého jsem se chtěl účastnit poslechem. První den, tj. ve středu 10. 8. 60, byl na programu SM3AKW a OH1NL. Ocejchoval jsem si RX, připravil Soneta, seřídil čas podle WWV a ve 2200 to začalo. Z počátku jsem nic neslyšel. Pak jsem však přijal „ping“ o 3 kHz níže od udaného kmitočtu a tam jsem také ve 2347 30“ přijal dlouhou relaci OK2VCG DE SM3AKW S25 S25 OK2VCG... To byl můj první poslech. O půlnoci přešel Ivo na OH1NL. I toho jsem bezpečně přijímal. Teď jsem už měl zkušenosti jak ladit a nastavovat kmitočet. Nemohl jsem se dočkat večera. Několikrát denně (měl jsem dovolenou) jsem zkoušel zařízení, nastavoval TX, seřizoval vazbu s anténou. Přesně ve 2200 jsem zahájil volání. Zprvu nic. V další relaci „ping“. Pak DE, OK a v 2325 30 OK2LG DE G3HBW... G3HBW. Zajásal jsem a počal vysílat značky a RS37. Ta trojka snad byla trochu přehnaná, ale to ze samé radosti. Následovaly opět „pingy" a „bursty" a konečně ve 2357 30 ... LG DE G3HBW RS24 RS24. To znamená: slyší mě i s mými 50 W! Teď jsem už měl všechno, jen RR mi scházelo. Počal jsem vysílat značky a RS37 RRR, stále dokola a konečně v 0019 30 jsem přijat několik silných RRR. Nyní jsem vysílal už jen RRRR, když v tom syčení a mračno kouře se vyvalilo z eliminátoru. Zjistil jsem, že jeden z filtračních kondenzátorů pro vn se probil. Bleskově jsem obrátil eliminátor, vyštípl kondenzátor a provisorně nahradil jiným. Moje relace však skončila a proto jsem přepnul na příjem. V 0028 00 silou S9 se ozývalo rytmické RRRRR, celkem 33krát. Ještě po dvě relace jsem pro jistotu vysílal RRR. V 0100 jsem se sešel s OK2VCG, přehráli jsme záznamy a společně blahopřáli k dosaženým úspěchům. V sobotu dopoledne jsem dostal telegram: PLEASE TEST SATURDAY AND SUNDAY 2100 TO 2400 GMT YOU FIRST SECOND MY QRG 144,462 G3HBW. - To bylo zklamání. Nepřijal snad celou moji relaci? Chybí mu pravděpodobně RRR. Tak jsme usuzovali s 2VCG. Velmi rozmrzen, ale rozhodnut dodělat spojení, jsem šel v sobotu do druhého kola. Hned v prvé relaci jsem zaslechl silné pingy, pak „bursty i celé značky. Po 2300 to však bylo stále horši a o půlnoci už jsem neslyšel vůbec nic. V neděli se to opakovalo. Odrazy byly silné a dlouhé, bylo jich však málo. Maximum jsem pozoroval po oba dny mezi 2200-2300. V pondělí ráno jsem poslal G3HBW telegram se žádostí o pokračováni pokusů v čase 20-23 GMT. Stále jsem však doufal, že ve čtvrtek bylo spojení dokončeno. Přece po obdržení reportu jsem vysílal G3HBW DE OK2LG RS37 RRR. Jestliže G3HBW si dovolil vysílat pouze RRRR, znamená to, že musel ode mne zachytit značky, report i RRR které jsem za tím vším dával. Z toho přece poznal, že i já mám vše a že není potřeba dávat značky a report. Tato úvaha se mi potvrdila v úterý ráno, kdy jsem obdržel telegram: PLEASE CANCEL TO NIGHTS SCHEDULE STOP THURSDAY QSO WAS COMPLETE STOP LETTER FOLLOWING G3HBW. Vše bylo tedy v pořádku. Domnívám se, že v sobotu a v neděli chtěl vyzkoušet možnost spojení odrazem od ECHO projektu. Jsem zvědav, co vše přijal G3HBW ode mne. Čekám netrpělivě na jeho dopis. V úterý jsem navštívil OK2VCG. Probrali jsme naše spojení, srovnali časy odrazů a načrtli plán do budoucna. Na říjen a hlavně na prosinec chceme domluvit řadu MS spojení. Já osobně mám v plánu zdolání vzdálenosti mezi mnou a SM3AKW, QRB 1558 km. Věřím, že se mi to podaří. A zkušenosti? Provozní zručnost. Dávat a brát aspoň 120 znaků za minutu. Mít dobrý a přesně ocejchovaný přijímač, kterým je možno nastavit kmitočet ± 1kHz. Mít výkonný vysílač, dobrou anténu a samozřejmě trpělivost, která nedovoluje vypnout přijímač, když tam třeba hodinu nic neslyšíme. Věřím pevně, že se u nás najde více schopných amatérů, kteří se pokusí o MS spojení. Předpoklady pro to máme všichni. Vždyť před rokem se mi ani nezdálo o tom, že bych si mohl z vlastních prostředků postavit solidní zařízeni na VKV. Teď mám aspoň dobrý přijímač. S vysílačem je to horší. Hlavni závadu vidím v nedostatku vhodných krystalů a výkonnějších elektronek, které by byly vhodné na PA.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- OK2VCG
VKV technika je mnohem složitější, než u zařízení pro běžná krátkovlnná pásma. I zde jsme však dosáhli značných úspěchů a v závodě jako je polní den, jsme masovou účastí zatím bez konkurence. Jedním z našich nejlepších konstruktérů i provozářů je bezesporu inž. Ivo Chládek, OK2VCG. Navštívili jsme jeho QTH,abychom mohli čtenářům ukázat, s jakým zařízením pracuje. A pracuje dobře, neboť evropský rekord ve spojení se stanicí SM3AKW na vzdálenost přes 1500 km odrazem od meteorických stop nebyl jednoduchou záležitostí a vyžadoval dobrou přípravu.
• 1 — desetiprvková anténa pro 145 MHz a osmiprvková anténa s rohovým reflektorem pro 435 MHz. • 2,3 — vysílač pro dvoumetrové pásmo byl použit OK2KBR o letošním Polním dnu. Jeho popis viz v AR 9/60 str 245. V horní části panelu je ještě místo pro násobič a zesilovač na 435 MHz. • 4 — velký vysílač OK2VCG. Místo v panelu Je připraveno pro ovládací díl s celou řadou funkcí. V Dolní části jsou zdroje, nad nimi modulátor a konečně nejvýše vlastní vysílač, jehož detail je na obr. 5 - používá x-talu 8 MHz, osc s EF80, 2x E180F násobiče, zes 6L41, zesilovač s GI30 (anodově modulován) a PA 2 X RE65A s 1300V/270mA. • 6—7 — transciever pro 2300 a 3300 MHz, přeladitelný v celém rozsahu. Bylo by jistě dobře, kdyby ho konstruktér popsal. • 8—9 Vysílač na 145 MHz osazen 2xEL84, 3x6L41, GI30 se zdroji. Je to vysílač, na který dělá OK2VCC všechny aurora QSO a MS QSO s HB9RG v srpnu 1959.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- A nyní ke zařízení: RX: konvertor podle 2VCG, osazen 2 x 6N14P, 1 x 6E1P, 1 x 6N3P s výstupem z katodového sledovače. Xtal 22 MHz. Mezifrekvence 12 až 14 MHz Forbes E52. TX: CO s xtalem 6,0054 MHz (není dobrý, ujíždí), 1. fd 6L31, 2. fd 6L31, 3. fd 6L41, 4. fd 6L50, PPA 2 x 6L50. 500 V na anodách, max. Ia 100 mA. Modulace sériovou závěrnou elektronkou, modulátor osazen 3 x 6CC42. Pro spoluposlech dávání multivibrátor s 6CC42. Anténní relé. Anténa 10 prvků Yagi s dvojitým reflektorem plus 25 m černé dvoulinky. Natáčení antény ocelovým lankem. Nahrávač Sonet, elektronkový klič a autotransformátor pro regulaci sítě. Doufám, Jindro, že to stačí. Přeji Ti mnoho úspěchů, 73.“ Tolik tedy OK2LG a OK2VCG. Pro další zájemce, kteří by chtěli sledovat jejich příští pokusy, uvádíme kmitočty stanic, které se zabývají šířením odrazem od MS a budou také patrně na programu OK2VCG a OK2LG. Poslechněte si je! HB9RG 144,288 SM3AKW 144,658 SM6BTT 144,155 OH1NL 144,143 G3JHM 144,112 G3HBW 144,462 G3FZL 145,039 OK1VR - AR 10/1960 Vraťme se však znovu ještě o další měsíc zpět, k srpnovým Perseidám. Úspěch našich, OK2VCG a OK2LG má všude značný ohlas, Zmiňují se o něm četné zahraniční amatérské časopisy. Touto cestou se také dovídáme některé další podrobnosti. Je vidět, že o tento způsob provozu se začínají zajímat někteří amatéři, zejména z okrajových evropských zemí - G, SM, OH, I, ale i v OK, OE a snad přibudou i další v ZB1, EA, a GW. OK2VCG agituje opravdu usilovně. Škoda, že v SSSR mají amatéři na VKV povolen příkon jen 5 W. Tím směrem by totiž byly ty nejlepší možnosti v dalším zvětšování vzdáleností. Sovětští amatéři jako velmi dobří provozáři-telegrafisté by jistě zvládli s úspěchem náročnou provozní techniku. Přesto, že je to dosti nepochopitelné, je tato stránka totiž většinou Achillovou patou technicky zdatných amatérů, kteří by jinak hravě zvládli náročnou techniku zařízení určeného pro komunikaci odrazem od MS. Během Perseid se zúčastnily pokusů tyto anglické stanice: G3CCH, G3HBW, G3JHM a G3LTF. G3CCH navázal své prvé QSO odrazem od MS. Po osmnáctiměsíčních (!!) usilovných pokusech pracoval během Perseid s rakouskou stanicí OE6AP. Vyslaný report S25, přijatý S47. V době, kdy OK2VCG prováděl pokusy s G3JHM, přijal G3CCH několikrát značky. Domluvené skedy s OH1NL se nezdařily. G3CCH sice přijal některé signály z Finska - nejdelší až 10 vteřin, OH1NL ho však neslyšel. Rovněž G3HBW měl na 11. srpna dopoledne dohodnuté skedy s OH1NL. V době od 0700 do 1100 GMT byly na obou stranách vyměněny značky i reporty S25/S35, G3HBW přijal RRR, ale OH1NL se to nezdařilo. V Časopise R.S.G.B BULLETIN se pak hovoří o spojeních OK2LG - G3HBW a OK2VCG - SM3AKW. Je zdůrazněno, že OK2LG pracoval pouze s 50 W, že je to první QSO OK-G od krbu ke krbu, a že spojení SM3AKW - OK2VCG je novým evropským rekordem na 145 MHz odrazem od MS. G3LTF v Danbury během Perseid jen poslouchat. 10/8 večer zaslechl během 1 3/4 hod celkem 79 pingů a 13 burstů drážďanské TV. Během pokusů OK2VCG - G3JHM dne 12/8 slyšel v době od 2115 do 2300 GMT 17 pingů a 8 burstů. Několikrát přijal značky a částečně i reporty. Rovněž při dalších pokusech mezi OK2VCG a G3HBW 14/8 přijal značky. Zatím je tedy známo, že se během letošních Perseid podařila v Evropě tato spojeni; OK2LG-G3HBW, OK2VCG-SM3AKW a G3CCH-OE6AP. Pokud se nám podaří získat další informace o průběhu Perseid v Evropě i zámoří, zmíníme se o nich v prosincovém čísle.
---------------------------- Přinášíme dnes poprvé přehled nejlepších amatérských výkonů na VKV pásmech v Evropě, tak jak jsou nám známy k 15. 9. 1960. Podobný přehled zatím nebyl nikde otištěn, i když registrací a uznáváním rekordů je pověřen VHF komitét I. oblasti. Pro 145 MHz jsou v tabulce uvedeny poprvé odděleně rekordy podle druhu šíření, tak jak to bylo dohodnuto na loňském zasedáni VKV pracovníků. Es - šířeni ionosférou, způsobené sporadickou E vrstvou, T - šíření troposférou, MS - šíření odrazem od meteorických stop, A - aurora, šíření odrazem od polární záře. Do tabulky se nám podařilo v poslední chvíli zařadit i A - spojení mezi OK2VCG a GW2HIY, uskutečněné o velké polární záři dne 6. 10. 1960. QRB = 1540 km je novým Československým a pravděpodobně i evropským rekordem na 145 MHz odrazeni od PZ. V přehledu nejsou uvedena spojení na pásmech 3300 a 5650 MHz, neboť jsme se o spojeních na těchto pásmech zatím nikde nedočetli. Půlkilometrové QRB brněnských stanic OK2KBR a OK2KBA na 3300 MHz přitom neuvádíme vzhledem k tomu, že se v Brně připravuje spojení delší, které - pokud Brňáky nikdo nepředběhne, bude možno jistě oprávněněji považovat za evropský rekord. Povšimněte s dat. Většina rekordů se datuje 1960. To jistě nejlépe dokumentuje bouřivý rozvoj amatérské VKV techniky a provozu. Nás jistě těší, že tento rozvoj probíhá za účinné Čs. asistence. OK1VR - AR 11/1960
vzbudila 4. ledna v ÚRK kvesle, kterou dostal OK1IU v Praze za fonické spojení s OK1VAM rovněž v Praze na 145 MHZ dne 2. října 1960. V 0720 GMT aby to bylo úplné. - Kvesle přišla od posluchače EA2-791U Antonio de Maguregui y Heredia, QTH Bilbao!! (QRB=1510 km). Španěl dal OK1IU report 455, mod fb. Vzhledem k blízkosti Silvestra byly pečlivě hledány stopy žertíku (třímístný report, obvyklý u nás a v SSSR, čtyřka a mod fb, neobvyklá ranní doba), nicméně prohlídka kvesle a porovnání s deníkem potvrzují pravost. OK1VAM kvesli nedostal, ač má výhodnější QTH. OK1IU vysílal na dipól pro 20m pásmo (směr SV-JZI!).TX xtal - 6CC31- EL41 - 6L50-2 x 6L50, inpt cca 30 W. Španěl uvádí tři přijímače Telefunken a antény magnetical rotary- zeppelin- folded dipole - longwire 80 m, má na 2 m odposloucháno 15 zemí a tuze stojí o kvesli. Nedivíme se! K tomu poznamenává OK1GM, že se právě zabývá zpracováním říjnových polárních záři a že je dobře možně, že jde o souvislost s difuzní vrstvou F (= „polární záře příliš vysoko, než aby byla vidět“), která se podle našich měření začala objevovat 2/10 v 2145 a trvala do 0215 GMT. Jsme zvědavi, jaké bližší zprávy o tomto poslechu dojdou ze Španělska. Další spojení šílením odrazem od MS oznamuje OK2VCG. 13. prosince 1960 mezi 2200 a 2400 SEČ navázal spojení odrazem o Geminidy s GM2FHH QTH Aberdeen. Report oboustranně S26 Je to první QSO OK-GM na 145 MHz. QRB 1505 km. A další novou zemi přinesl 3. leden 1961, kdy OK2VCG pracoval mezi 0300 a 0605 SEČ, taktéž odrazem od meteorických stop s OH1NL, QTH Nakkila, 20km jv od Pori. OK1VR - AR 2/1961
V úvodu dnešní, na žádost redakce trochu kratší rubriky, je třeba se vrátit na konec roku 1960. Během činnosti meteorického roje Geminid byt dvakrát překonán evropský rekord na 145 MHz pásmu odrazem od meteorických stop. 14. prosince časně ráno, mezi 0300 a 0630 GMT, se konečně podařilo navázat platné spojení mezi OH1NL a G3HBW po celé řadě předcházejících nedokončených pokusů. QRB 1730 km. O několik hodin dříve, 13. prosince mezi 1700 a 1900 GMT měl OH1NL spojení s HB9RG. QRB 1800 km. Je to nový evropský rekord na 145 MHz odrazem od meteorických stop, a současně prvé spojení Finsko-Švýcarsko. Blahopřejeme operatérům obou stanic k tomuto úspěchu jménem všech Čs. VKV amatérů. Několik podrobností o OH1NL, když s HB9RG a G3HBW jsme se seznámili již dříve. Leuna Suomincn, OH1NL (QTH Nakkila, 30 km j.v. od Pod na západním pobřeží Finska) je nejúspěšnějším finským VKV amatérem. Pracoval jako první s VKV amatéry v SM, OZ, LA a UR!!. OH1NL používá v současné době 200 W TX se dvěma 826 na PPA. Pro další pokusy obdržel zvláštní povoleni na 800 W. Jeho konvertor, při pojený k přijímači BC 453, je dosti neobvyklý: EC86, E88CC, E180F + diodový směšovač + E180F a 6C4. Anténa - třináctiprvková dlouhá Yagi. V téže době, během Geininid, měl dohodnuté další skedy známý G5YV - a sice se sovětskou stanicí UA1KAW (QTH u Leningradu). G5YV dlouho nic neslyšel, až posléze objevil sovětskou stanici o 40 kHz výše od udaného kmitočtu. Zaslechl několik velmi dlouhých „burstů“ - nejdelší v trvání 3 minut!! G5YV poznamenává, že to byl zatím nejdelší signál, jaký kdy odrazem od meteorických stop slyšel. Jeho síla kolísala mezi S3 až S7/8 Zatím není známo, zda byl G5YV sovětskou stanicí zaslechnut. G3HBW konal během Geminid kromě pokusů s OH1NL další s HG5KBP - avšak bez úspěchu. Není rovněž známo, zda byl slyšen v Budapešti. Spojeni s OH1NL bylo pro Arnolda 19. zemí. Během lednových Quadrantid pak spojením s HB9RG zvýšil své score na 20 zemi na 145 MHz.
OH1NL & EME zařízení - 1964 OH1NL EME ant., 1963
Zprávu o svých pokusech odrazem od MS, uveřejněnou v britském amatérském časopise RSGB BULLETIN, končí G3HBW zásadní připomínkou k tomuto druhu činnosti na VKV. - Konstatuje stále vzrůstající zájem o šíření odrazem úd meteorických stop a domnívá se, že je vhodný čas připomenout, za jakých podmínek lze považovat MS spojení za platné. „Mnozí amatéři se totiž domnívají, že stačí oboustranně zachytit několik zřetelných burstů, aby bylo možno spojení považovat za platné. Toto však žádné spojení není,“ řiká. Doporučení ARRL, odkud se vlastně provoz odrazem od MS rozšířil, je takové: Obě stanice musí přijmout vcelku - obě značky - report s - závěrečné „R“, aby bylo spojení platné. Je nutné zaznamenávat vše v době, kdy je prováděno spojení. Magnetofonový záznam je užitečný pro ověření spojení, ale nesmí ho být použito k dodatečnému získání potřebných, ale chybějících části informací. Rovněž podle ARRL není dovolena spolupráce několika operatérů. Další pozorovatelé mohou být sice přítomni pokusům, ale nesmí se jich aktivně zúčastnit (např. poslechem na další přijímače). V závěru se G3HBW omlouvá za opětné zdůraznění těchto bodů, je však přesvědčen o tom, že nikdy není na škodu je připomenout. Je zajímavé, že o spojení OK2VCG - GM2FHH zatím není v uvedeném časopise ani zmínky, i když bylo podle sdělení OK2VGG uskutečněno rovněž během Geminid. OK1VR - AR 3/1961 Meteor scattering získává další příznivce. První německou stanici, které se podařilo spojení odrazem od MS na 145 MHz je známý DL3YBA. 17, 5. 1961 se mu podařilo jeho první QSO odrazem od MS. Protistanicí byla finská stanice OH1NL. Iniciativa zřejmě vzešla od OH1NL, který po úspěšných spojeních a G3HBW, HB9RG a OK2VCG připsal na své konto další novou zemi - Německo. Bylo to totiž první QSO OH/DL na 145 MHz vůbec. K výměně potřebných informací došlo za dobu 3 1/2 hodiny. O svou 21 zemi na 145 MHz se pokouší G3HBW, který má dohodnuté pravidelné skedy s maďarskou stanici HG5KBP. G5YV zase soustřeďuje svůj zájem dále na východ a usiluje o spojení s některou stanicí sovětskou. OE3SE pokračuje neúnavně v pokusech s G3CCH, který pracuje SSB. Byl v Rakousku přijímán velmi dobře zejména ve dnech 19. až 23. dubna, kdy byl v činnosti velký meteorický roj Lyrid. Maximum padlo na 22. dubna. OE3SE měl v uvedené dny denně skedy. Ráno na 145 MHz a odpoledne jeli oba SSB na 14MHz, kde si sdělovali zkušenosti. OH1NL byl přijímán v Rakousku také, ale byly to jen pingy. Pokusy mezi G3CCH a OE3SE odrazem od MS sporadických meteorů pokračují pravidelně podle dohody. Velmi úspěšné byly zejména v době mezi 1. a 6. květnem, kdy bylo téměř ukončeno SSB/CW spojení. Potvrdilo se tak, že by zřejmě šlo SSB při tomto druhu provozu využit. 4. května byl G3CCH přijímán v neuvěřitelné síle. OE3SE teď staví s velkým zápalem nový vysílač SSB na 145MHz, aby tak svému partnerovi mohl také odpovídat fone. OK1VR - AR 8/1961 Odrazem od meteorických stop Meteorický roj srpnových Perseid, jeden z největších a nejspolehlivějších rojů, bývá vhodnou příležitosti k pokusům o překlenuti velkých vzdálenosti na 145 MHz dnes již i v Evropě. Stejně tomu tak bylo i letos. Podle dosud došlých zpráv zaznamenal pěkný úspěch OK2BDO (ex OK2VCG), když se mu ve dnech 10. až 13. srpna podařilo navázat 3 platná spojení - s SM5AAS, G3LTF a konečně s ON4FG. Spojení ON4FG - OK2BDO Je současně prvým spojením Československo - Belgie na pásmu 145 MHz. Srdečně blabopřejeme, Ivo!! Celkem měl OK2BDO dohodnuté skedy na 10. až 13. srpna se stanicemi G3LTF, SM5AAS, ON4FG a UR2BU. S každou stanici denně 2 až 3 hodiny ve vhodnou dobu pro daný směr, celkem tedy 8-11 hodin pokusů denně. První dokončené a tedy i platné spojení dne 11. 8. mezi 0400-0525 SEČ s SM5AAS. Reporty S36 pra 2BDO S26. Značky přijaty 5 x, report 4 X. SM5AAS pracoval na kmitočtu 144,239 MHz s 50W. Další QSQ hýla tentýž den v době mezi 2200 až 0045. Reporty S26 a S25 pro 2BDO. Značky i report přijaty asi 20x. Konečné RRR jen tak tak, dvě skupinky po třech a S23. G3LTF měl 150 W na kmitočtu 144,520 MHz. Konečně třétí QSO s ON4FG se po třech neúspěšných pokusech 10. a .11. a 12. povedlo až 13. 8. ráno. Reporty oboustranně S25, za 3 hodiny 37 minut. ON4FG pracuje na 144,200 MHz. Spojením s ON4FG dovršil Ivo celkový stav zemí na 145 MHz na 15. Současně to bylo jeho 7. QSO odrazem od MS. V Evropě zatím nikdo více MS spojení nemá. OK2BDO používal tohoto zařizení: Konvertor se dvěma EC86 osazený dále E180F EF80 2 x ECC85. Dále EK10 plus mezifrekvence z přijímače LWEa - 60kHz. Ivo naměřil 1,6 kTo. Vysílač s GU29 na PA s 300 V na anodě, příkon okolo 40 W!! Anténa stále stejná 11 prvková Yagi. OK2LG zkoušel QSO s SM5AAS a SM3AKW ale tentokráte bez úspěchu. G3HBW měl za 55 minut úplné QSO s SM5AAS dne 12. 9. Sked s HG5KBP byl poměrně úspěšný, úplné spojení však navázáno nebylo. 11. 8. byla HG stanice slyšena jak dává report S25, nebyly však zaslechnuty značky. Totéž se opakovalo i v sobotu v noci, kdy jedna série signálů byla přijímána nepřetržitě po 1 1/2 minuty. V neděli a pondělí však už byly přijímány jen ojedinělé pingy. G3LTF měl během Perseid také velmi pěkné úspěchy. Výsledkem 14 dohodnutých skedů s 5 stanicemi (OE3SE OK2BDO, OH1NL SM3AKW a SM5AAS) byla 3 úplná spojení. 11.9. s OK2BDO, 12. 9. 0635-0800 GMT s SM5AAS a 13. 9. 0500-0800 GMT s SM3AKW. Nepodařilo se spojení s OE3SE a OH1NL. Vyměněné informace nebyly oboustranně úplné. OE3SE byl poslouchán i SSB v síle S7. Během všech pokusů bylo přijato nejvíce burstů (signálů, které davají nějakou informaci) od OK2BDO a SM3AKW. Nejdelší v trvání 70 vteřin od OK2BDO. OK1VR - AR 11/1961
Prosincové Geminidy a lednové Quadrantidy byly opět pravidelnou příležitostí k pokusům o spojení odrazem od meteorických stop. OK2WCG měl v době od 11. do 15. XII. dohodnuté skedy s SM4CDO a UR2BU, které skončily neúspěšně. OK2LG měl v té době více štěstí a podle jeho sdělení se mu „v době od 11. do 15. XII. podařilo navázat MS spojení s ON4TQ“. Další podrobnosti nám OK2LG ani na náš dotaz nesdělil. Je možno tedy usuzovat, že „spojení“ s ON4TQ bylo dokončeno za 4 až 5 dní?! 4.1. 1962, v době od 0000 do 0405, uskutečnil s toutéž stanicí - ON4TQ spojení OK2WCG. Reporty S25/S26. ON4TQ pracuje s 300 W příkonu. Na PA používá 4x150. Anténa dvanácti prvková soufázová. Přijímač je na vstupu osazen nuvistorem 6CW4, dále E180F, 6J4 + HQ129X. QRG 144,217 MHz. OK2WCG používá nový RX se dvěma EC86 na vstupu, plus EK10 a L. w. E. a. Anténa jedenáctiprvková Yagi a příkon 350 W. Jinak si Ivo stěžuje, že na MS shání těžko protistanice. Na 20 dopisů do F, LA, GI atd. dostal odpověď jen od ON4TQ a SM4CDO. Kromě s ON4TQ zkoušel Ivo během lednových Quadrantid QSO též s UR2BU a SP2RO. Žádného z nich však neslyšel. OK1VR - AR 3/1961
Srpnové Perseidy, všeobecně známé jako „srpnové padání hvězd“ nebo „slzy sv. Vavřince“ apod., jsou dnes nejmohutnějším a nejstálejším opticky pozorovatelným meteorickým rojem a tudíž i jedním z nejvděčnějších objektů pro amatéry astronomy, kteří se zabývají pozorováním létavic. Vše nasvědčuje tomu, že Perseidy jsou však dnes v i nejvhodnější příležitostí pro pokusy s šířením velmi krátkých vln na větší vzdálenosti odrazem od jejich ionizovaných stop. Zkušenosti nevelkého počtu evropských VKV amatérů, mezi které patří i naši OK2WCG a OK2LG, získané v několika málo posledních letech, jsou v tomto případě velmi průkazné. Většina v Evropě dosud uskutečněných spojení odrazem od MS byla provedena právě v době maxima činnosti tohoto meteorického roje. A po letošních spojeních je možno říci, že se stoupajícími zkušenostmi operatérů a za použiti výborné techniky a provozní zručnosti se charakter navazovaných spojení poněkud blíží charakteru normálních spojení. Okamžiky příznivé pro přenesení informací jsou totiž často dosti dlouhé, takže během jedné relace lze předat resp. zachytit celé skupiny písmen a slov. Pěkným dokladem toho je spojení mezi OK2LG a SM3AKW, které bylo uskutečněno 12.8.62 v době mezi 0500-0630 SEČ na vzdálenost 1560 km. Je to nový čs. rekord na 145 MHz v kategorii šíření odrazem od MS, ke kterému operatérům obou stanic jménem všech čs. VKV amatérů srdečně blahopřejeme. K za chycení potřebných informací potřeboval OK2LG jen 3 odrazy: 05h 38min 50vt
SEČ ...SM3AKW S25 S25 S25 OK2LG DE SM3AKW S25 S25 (síla signálu S5) Toto spojení je vyvrcholením dvouletých neúspěšných pokusů, které OK2LG prováděl se svým partnerem při různých vhodných i méně vhodných příležitostech. Zkušenosti nasbírané během těchto pokusů byly správně a užitečně uplatněny během tohoto posledního - rekordního spojení. Podle informací od OK2LG se zúčastnily poslechem ještě stanice OK2VFM, OK1KSO/p a OK3CBN/p (který zaslechl i poslední a nejdelší odraz). Nemenšího úspěchu dosáhl i OK2WCG. 12. 8. v době mezi 0400 až 0430 SEČ měl QSO s G3CCH. Oboustranné reporty S26. Druhý den, 13.8. v době od 0200 do 0400 SEČ se mu konečně podařilo spojeni s UR2BU. Reporty S25 (vyslaný/přijatý). Pro OK2WCG je to 10. MS spojení a 16. země!! Mimoto jeto též první spojení mezi Československem a Estonskou SSR. Srdečně blahopřejeme, Ivo!
Tak vypadá legendární UR2BU ve svém koutku 15. 8. v době
mezi 0400-0600 SEČ měl OK2WCG dohodnutý sked znovu s OH1NL který však nebyl
dokončen. OK1VR - AR 10/1962
První zprávy o letošních Perseidách z minulého čísla AR můžeme doplnit dalšími. Svá prvá spojení odrazem od MS při této příležitosti uskutečnili kromě UR2BU ještě SP5SM, HG5KBP a PA0OKH. SP5SM
měl dohodnuté skedy s G3LTF ve dnech 9.-14.8. 62. Bylo
dohodnuto pracovat v pětiminutových intervalech, přičemž začínal vždy SP5SM. Již
první den pokusů, 9. 8, přijímal SP5SM pingy i bursty až pětivteřinové. V
průběhu druhé hodiny pokusů přijal SP5SM dvě patnáctivteřinové relace. Tempo
vysílání bylo kolem 150 znaků/min. Obě stanice si
vyměnily reporty. SP5SM dával S37 a G3LTF - S26. Ve Varšavě však nebylo přijato
závěrečné RRR a tak téměř kompletní spojení nemohlo být uznáno za platné. G3LTF měl dohodnuté skedy s OH1NL, UR2BU, I1KDB, a SP5SM. Jediný zdařený pokus byl s SP5SM, který byl přijímán takřka v každém pětiminutovém intervalu. QSO s ním bylo čtvrtým MS spojením stanice G3LTF a současně 19. zemi na 145 MHz. G3LTF zaslechl též signály stanice SP5ADZ, jehož QRG je o 1KHz nižší než SP5SM. Pokus s I1KDB skončil zcela bez úspěchu patrně vinou špatně udaného QRG. Od UR2BU byly přijímány jen velmi krátké pingy nedávající vůbec žádnou informaci. Úspěšnější byl pokus s OH1NL. Platné spojeni však dokončeno nebylo. 13 9. se rovněž zdařilo úplné spojení mezi HG5KBP a PA0OKH, QRB 1180 km. Podrobnější informace však zatím nemáme. SP5SM v té době také několikráte holandskou stanici zachytil S38, tedy velmi dobře. Další skedy mezi ON4TQ a SM3AKW, ON4TQ - UR2BU, PA0OKH - OH1NL zřejmě úplným spojením zakončeny nebyly. Další příležitostí k pokusům odrazem od MS budou listopadové Leonidy a prosincové Geminidy. Jsou to ovšem roje slabší a hlavně kratší (maximum trvá několik hodin) než Perseidy. OK1VR - AR 11/1962 Po srpnových Perseidách se pokusy zájemců o šíření odrazem od meteorických stop soustředily na říjnové Orionidy (20.-23.10.), listopadové Leonidy (16.-17.11.) a poměrně stálý a silný roj prosincových Geminid (10. 15. 12.). K disposici jsou zatím jen částečné informace: SP5ADZ měl dohodnuté skedy s G3CCH ve dnech 20.-23.10., vždy mezi 0400-0700 SEČ. Na obou stranách byly při nejúspěšnějším pokusu zachycovány velmi silné a dlouhé odrazy (u SP5ADZ až stodvacetivteřinové!!). Zdálo se, že QSO bylo na vázáno, ale po několika dnech sdělil G3CCH, že nepřijal závěrečné RRR.
Podobně skončily během Orionid pokusy mezi OK2WCG a UA1DZ. UA1DZ měl spojení za ukončené a platné. OK2WCG však jeho platnost potvrdit nemohl, aby neporušil zásadu fair play platnou v duchu ham spiritu i ve sportu radioamatérskem. Teprve opakované pokusy během Geminid vedly k plnému úspěchu, a tak bylo dne 10./11.12. uskutečněno prvé spojení OK - UA na 145 MHz odrazen od meteorických stop. Srdečně blahopřejeme, Ivo. Během listopadových Leonid se podařilo Edkovi, SP5SM, první MS QSO SP-ON s ON4TQ, Bylo to dne 17.11. po 5. hodině ranní. Je to též patrně první MS QSQ během Leonid vůbec. OK1VR - AR 2/1963 MS. V poslední době byla navázána tato spojení odrazem od MS: Leonidy 18.11.1962 OE6AP - UR2BU 1655km !!! 19.11.1962 DL3YBA - UR2BU Geminidy 11.12.1962 OH1NL - ON4FG 14.12.1962 OH1NL - PA0OKH DL3YBA - SM3AKW OK2WCG - UA1DZ Quadrantidy
02.01.1963 OH1NL - G3LTF OH1NL se pokouší na 145 MHz o spojení s W6DNG v Kalifornii odrazem od měsíčního povrchu (??). Pracuje s vysílačem 800 W, anténní systém má 52 prvků. OK1VR - AR 4/1963 Odrazem od MS - Perseidy 1963
Od prvního spojení odrazem od MS na 145 MHz, uskutečněného v Evropě v roce 1958, uplynulo již 5 let. Počet spojení uskutečněných za tuto poměrně krátkou dobu dosahuje již čísla 30. Není to mnoho. Ovšem nároky na techniku provozu i celkovou technickou úroveň zařízení jsou značné, nehledě na čas a trpělivost operatérů, které tento druh provozu vyžaduje. Perseidy jako nejmohutnější opticky pozorovatelný pravidelný meteorický roj jsou mohutným rojem i pro pokusy o dálková spojení odrazem od MS. Zvláště letos bylo předem dohodnuto značné množství pokusů o spojení mezi mnoha stanicemi. K dispozici ještě nejsou úplné údaje, ale zdá se, že byl navázán zatím rekordní počet spojení během činnosti tohoto roje. G3LTF měl skedy s LZ1DW, HG5KBP a UP2AGA. 12.8. 1963 v době mezi 20.00 až 22.30 GMT se podařilo spojení s HG5KBP. Pro G3LTF 21. země. Den na to pracoval G3LTF s UR2BU - tj. 22. země. Rovněž ON4FG měl úspěch ještě před Perseidami, když se mu poprvé podařilo využit meteorického roje Akvarid ke spojení s UA1DZ (28.7.) a opět HG5KBP (29. 7.). Během Perseid pak úspěšně dokončil pokusy s OE5KE (12. 8.) a UR2BU (13. 8.). Se stanicí YU2QN ze Záhřebu se mu již tak nedařilo a spojení se neuskutečnilo. LZ1DW, který pracovat letos o PD jako první LZ s OK, měl při pokusech s G3LTF smůlu. Nepodařilo se mu přijmout závěrečné RRR od G3LTF. Je to škoda - byl by to velmi pěkný DX - nový evropský rekord. Větší štěstí měl LZ1AB, který navázal spojení s ON4TQ - první spojení ON-LZ. Bylo to 13. 8. ON4TQ měl úspěch i s UR2BU o den později. Jak dopadli naši - OK2LG, OK2WCG a OK1DE - zatím nevíme.
Z letošních pokusů je zřejmé, že zájem o tento druh provozu se stále více soustřeďuje do okrajových evropských zemí, přesněji, do západní a východní části Evropy. Je to pochopitelné, protože pro Angličany přinášejí dnes již jen spojení s východní Evropou nové země. To je ovšem do jisté míry negativní stránkou. Jistě je správné snažit se dosáhnout maximálních výsledků, ať již jde o počet zemí či o překlenutí velkých vzdáleností, ale není v pořádku, je-li zájem o provoz odrazem od MS motivován jen touto snahou. Při šíření odrazem od meteorických stop na 145 MHz je ještě mnoho nejasného, příliš málo zkušeností. Jedině soustavná práce pomůže odhalit nová fakta, a tak i opakovaná spojení mají velkou cenu. Proto by jistě měly svůj význam pravidelné skedy např. jen mezi dvěma stanicemi, dohodnuté na celý rok dopředu, při kterých by „se vyzkoušely“ všechny, nebo jen určité meteorické roje. OK1VR - AR 10/1963 Držiteli
nového evropského rekordu v kategorii šíření odrazem od MS na 145 MHz jsou G3LTF
(Galleywood) a UA1DZ (Leningrad). QRB přes 2100 km. Spojení bylo navázáno 3
května v době mezi 0500-0700 GMT. G3LTF slyšel stanici UA1DZ S 2/3 a sám obdržel
report S4/9. Nejdelší signál byl zachycen v 0704 GMT,
trvat 40 vteřin, síla S8 a obsahoval všechny potřebné informace. G3LTF má
vysílač s příkonem 400 W s 4X250B na PA. Anténa je 11 prvková. Přijímač má 417A
na vstupu, laditelná mf 4±6
MHz. S jakým zařízením pracuje UA1DZ, není známo. OK1VR - AR 8/1964
Další zprávy z Polska. SP5PM, Wojtek Nietyksza, má již 20 zemí na 145 MHz pásmu. Posledních tří dosáhl ve dnech 31.7.-9.8. t.r.,kdy se mu podařila 3 spojení odrazem od MS s ON, F a G. Spojeni s ON4TQ bylo navázáno dne 31. 7. Potřebné informace byly vyměněny za 3 hodiny. První spojení Polsko - Francie v noci z 31. 7. na 1. 8. trvalo plných 6 hodin. Je zajímavé především tím, že to bylo nejen první spojení SP/F, ale též první francouzské spojeni odrazem od MS vůbec. SP5FM nejprve operatéra stanice F8DO písemně „vyškolil" v technice provozu odrazem od MS, a pak teprve došlo k pokusům, které se zdařily. Pracovalo se poměrně rychle. SP5FM vysíll rychlostí 250 znaků/min. a F8DO dokonce rychlostí 300 znaků/ min. I při této rychlosti však trvalo spojení celých 6 hodin. Jednotlivé bursty byly totiž poměrně krátké, jeden jediný a nejdelší trval 5 vteřin. Obě spojení byla uskutečněna během činnosti meteorického roje červencových Aquarid. 9. 8., to už byly pravděpodobně známé Perseidy, měl SP5FM MS QSO s G5YV. Spojení bylo dokončeno za 4 hodiny, a jde patrně o nový polský rekord na 145 MHz pásmu v kategorii šíření odrazem od MS. SP5FM pracuje s vysílačem 180 W. Zesilovač přijímače s nuvistorem 6CW4 je umístěn přímo u antény. Další MS program stanice SP5FM jsou především dlouhodobé pokusy s LZ1AB a G5YV. S každou stanicí má třikrát měsíčně dvouhodinové relace. SP5QU z Varšavy je dalším adeptem MS provozu. První spojení se mu podařilo dne 30.7. v době od 03.30 do 05.30 GMT se stanici LZ1AB. Reporty S27 a S25. QRB = 1070 km. Max. burst v délce 9 vteřin byt přijat v síle S9++. SP5QU má tedy již 12 zemi. MS provoz si v Polsku získává stále více zájemců. MS spojení navázaly již tyto stanice: SP5SM, 5FM, 5QU, 9ANH, 6EG. SP6XA byl již slyšen v YU, SP3GZ v G, právě tak SP9AFI. SP1WT zkoušel s OK2WCG. V tomto směru nás již naši polští přátelé předhonili. Přidá se i u nás někdo k jediným dvěma pionýrům OK2WCG a OK2LG?! OK1VR - AR 10/1964 První QSO OK - UC2 na 145 MHz - odrazem od MS
Pokusy s UC2AA skončily plným úspěchem až poslední den, kdy obě stanice přijaly potřebné informace několikrát. UC2AA, známý DX-man z KV pásem (má tam potvrzeno 190 zemí),pracoval s příkonem 100 W - GU29 na PA. Anténa šestnáctiprvková Yagi jeho konvertor prý má šumové číslo 1‚5 kTo. Je to jeho první spojení odrazem od MS. Na 145 MHz dosud pracoval jen s UQ2, UP2, UC2 a SP5. Práce na VKV se mu velmi libí a chce se jí věnovat ve větší míře. Zajímá se hlavně o pravidelné pokusy troposférickým šířením s několika stanicemi v dohodnutých termínech. Staví nový QRQ vysílač s GI75, který má mít příkon 750 W. Nový konvertor má mít na vstupu elektronku 6CK17K. Benovi, UC2AA je 29 let, má dva syny a pracuje v laboratoři těžké radioelektroniky ve strojírenském výzkumném ústavu v Minsku. Rovněž pro OK1VHF bylo toto spojení prvním odrazem od MS. Po OK2WCG a OK2LG je tedy třetímu nás, kdo se tímto způsobem provozu zabývá. Během pokusů použil své běžné zařízení, jen u vysílače zvýšil příkon na 48 W. Během Gemimd sledoval též poslechem pokusy stanice DM2BEL s UB5KDO a YU1EXY ( viz http://www.ptt.yu/korisnici/m/a/majdan/yu-ms.gif ). Stanici UB5KDO neslyšel, ale od YU1EXY přijal několikrát obě značky. Je zajímavé, že to bylo již 9.12. OK1VHF v závěru své informace uvádí, že toto spojení bylo zatím nejnamáhavější ze všech, která kdy dělal. Vlastní pokusy si vyžádaly 15 hodin čistého času, na přípravu jej však bylo třeba mnohem více. UC2 - Běloruská SSR je tedy 29. zemí, se kterou jsme na 145 MHz pracovali. A. na závěr tedy - CONGRATS OK1VHF, CONGRATS UC2AA! OK1VR - AR 2/1965 Dne 3. ledna
1965 navázal OK1VHF z Bouřňáku MS spojení se stanicí ON4TQ a během prosince 1964
pracoval se stanicí UC2AA. Spojení se stanicí UC2AA bylo první spojení mezi OK a
UC2 na 145 MHz. Celkový počet zemi OK1VHF na 145 MHz je nyní 16. Congrats! OK1VR - AR 3/1965
.O pět týdnů později nás překvapil OK2WCG. Během meteorického roje známých Perseid se mu podařilo navázat spojení s SV1AB a EA4AO. Jde o prvá spojení s Řeckem a Španělskem. Spojení mezi Brnem a Barcelonou, QRB 1830 km, je tedy novým čs. rekordem v kategorii šíření drazem od MS a nejdelším spojením na 2m pásmu v ČSSR vůbec. K těmto pěkným spojením Ivovi jménem všech Čs. VKV amatérů srdečně blahopřejeme a svěříme, že nám napíše do rubriky podrobnější zprávu. Rovněž OK1AJD se dal zlákat možnosti získat QSL lístky z dalších zemí za spojení na 2m pásmu a zkusil si provoz odrazem od MS během Perseid. Podařila se mu spojení s UA1DZ a UA1MC. Zařadíme-li tedy do naši tabulky „Poprvé se zahraničím“ letošní prvá spojeni s UC, GC, SV a EA, zvyšuje se celkový počet zemí, se kterými čs. amatéři na 145 MHz pásmu pracovali, na 33. Je pravděpodobné, že se tím ocitáme na jednom z předních míst v Evropě. Je to úspěch tím cennější, že se na něm podílejí stanice z celé republiky. OK1VR - AR 10/1965
QSL lístek
potvrzující první spojení OK a EA na 145 MHz První QSO mezi OK-EA a OK-SV1 na 145 MHz OK2WCG nám zaslal detailní informace o svých MS spojeních na 145 MHz s EA4AO a SV1AB, jak již o nich byla stručná zmínka v AR 10/1965. Ve dnech 13. a 14. srpna mezi 23.00÷02.00 pracoval Ivo s SV1AB a 14. srpna od 02.00 do 05.00 s EA4AO. Reporty při spojení s SV1AB byly S25 a při spojení s EA4AO S27/S25. Použitá zařízení u těchto stanic byla: SV1AB: TX - 200 W, RX - Collins R390A a konvertor s nuvistory ant - 11 prvků dlouhá Yagi. EA4AO: TX - 2x4X15OA RX - National NC173 a konvertor s nuvistory, ant - 11 prvků Yagi. OK2WCG: TX - 2 X RE125A, 800 W RX - E52 a konvertor s EC86, ant - 11 prvků Yagi. EA4AO také v
dopise OK2WCG sdělil, že po opětném přehrání a sestřihání magnetofonových pásků
se signály z Oscaru III našel i vysílání OK2WCG RST 449 ze dne 17. 3. 1965 při
101. obletu této amatérské družice. O poslechu OK2WCG přes družici Oscar III se
zmiňuje i jedno z posledních čísel časopisu REF. Při jednom z obletů byla ve
Francii zaslechnuta též stanice OK1AHO
OK1VR - AR 11-12/1965
VKV v zahraničí Rakousko. OE6AP pracoval odrazem od meteorických stop roje Quadrantid počátkem letošního roku s řeckou stanicí SV1AB. Řecko. - Od srpna 1965 pracovala stanice SV1AB odrazem od meteorických stop s OK2WCG, HG2RD, DM2BEL, UP2QN, UA1DZ a OE6AP. Spojením s UA1DZ byl vytvořen nový evropský rekord v pásmu 145 MHz v kategorii spojení odrazem od meteorických stop. Překlenutá vzdálenost je asi 2500km. UA1DZ používá vysílač s příkonem 1 kW a anténu se ziskem 13 dB. Zařízeni SV1AB bylo popsáno v minulých číslech AR. Estonsko - Francie. - Během meteorického roje Leonid bylo navázáno první spojení mezi Estonskem a Francií na 145 MHz. Při spojení pracovaly stanice UR2CQ a F8DO. F8DO slyšel od UR2CQ deset burstů mezi 20 vteřinami až 2 minutami a jeden s délkou trvání 2 minuty 30 vteřin. F8DO byl přijímán s maximální sílou S8. UR2CQ používal přijímač s 6CW4, vysílač měl 1 kW a anténu se ziskem 15 dB. F8DO používal také konvertor s 6CW4 na vstupu, přijímač se selektivitou 2,5 kHz a nf flitrem se šířkou pásma 70 Hz. Vysílač byl 100 W a anténa se ziskem 21(!) dB -> 8x9el --------------------------->> RSFSR - Francie. - F8DO pracoval během Leonid v listopadu minulého roku také s UA1DZ. Po neúspěšných pokusech v říjnu 1964 bylo toto spojení navázáno během jediné „bezespánkové" noci ze 17. na 18. listopad. Byl při něm vytvořen nový evropský rekord, 2330 km, který však nevydržel ani jeden měsíc, jen do spojení mezi UA1DZ a SV1AB. Maďarsko - Španělsko. - Ve dnech 10. a 11. prosince 1965 bylo během meteorického roje Geminid navázáno také spojení mezi EA4AO na kmitočtu 145,9 MHZ a HG2RD, který pracoval na u nás velmi dobře známém kmitočtu 145,533 MHz. Litva - Luxembourg.
- UP2ON pracoval během Geminid s luxemburskou stanicí LX1SI. Při spojení UP2ON -
SV1AB byl UP2ON přijímán v Řecku s perfektní čitelností a v síle až S7. Při
jednom z posledních meteorických rojů zaslechl UP2ON dokonce nějakou F stanici,
jejíž značku se mu však nepodařilo identifikovat
33leté maximum Leonid 1965 Jsme sice již na prahu nové VKV sezóny, ale přesto bychom se chtěli vrátit k uplynulému roku třemi zprávami, které stoji zato, aby byly zaznamenány jako příklady iniciativního přístupu k činnosti na VKV pásmech. OK1VHF - čtverec GK29j. Jistě není třeba vysvětlovat, že jde o Milana, který po dva roky pravidelně pracoval z Bouřňáku v Krušných horách. Jeho četné úspěchy jsme nejednou v rubrice zaznamenávali. Velmi zajímavá je ovšem celková bilance let 1964/65: 834 různých stanic z 22 zemí je názorným číselným vyjádřením Milanovy dvouleté snahy. Rozdělení podle jednotlivých zemí vypadá takto: 304xOK stanic, 10xOE, 2xLX, 173xDM, 7xOH, 2xUR, 169xDL, 5xG, 1xUA1, 40xSM, 4xON, 1xGM, 36xOZ, 4xLA, 1xYU, 29xSP, 3xUP, 1xUC, 23xPA, 3xF, 1xOH0, 13xHG, 2xHB. Kromě UC2AA byla všechna spojení navázána troposférickým šířením. S ON a F pak bylo pracováno tropo i MS. S několika DL a PA stanicemi se zdařila spojení i prostřednictvím balónů ARBA a ARTOB. OK1VHF (dnes již správněji OK1WHF) se chystá ke stavbě 300 W SSB TXu na ostatní KV pásma a na VKV si chce zkusit provoz s tranzistorovým QRP zařízením. Tak tedy hodně zdaru, Milane!
OK2WCG pokračoval i. v uplynulém roce v sérii úspěchů při pokusech s komunikaci odrazem od MS. Zvláště pěkné spojení se mu podařilo během listopadových Leonid, dne 16. 11. v době mezi 05.30-05.40, tj. během necelých 10 minut!! Ivo o tom sám píše: „Když jsem skončil MS spojení s UP2KAB v 04.00 SEČ ze zvyku jsem přejel pásmo a na 144,098 jsem zaslechl ON4FG, jak volá stanici SV1AB. Odraz trval přes 2 minuty a skončil tím, že ON4FG přešel na příjem. Anténu jsem měl původně otočenu na SV (UP2KAB) a přesto byl ON4FG S7. Po dosměrování antény byl signál S9 zcela stabilní. Přešel jsem na kmitočet SV1AB, ale neslyšel jsem ani ping. V dalším intervalu byl opět slyšen ON4FG, a sice ve dvou burstech asi po 1. minutě. SV1AB poté nebyl opět slyšet. Když jsem zjistil, že se po 1 hodině SV1AB vůbec neozval, naladil jsem se na jeho kmitočet (náhodou mám takový krystal) a krátce jsem zavolal ON4FG. Ten v domnění, že je to SV1AB, začal dávat report. Nyní mě nezbývalo, než zavolat „plně“ ON4FG. Připomínám, že po celou dobu byl Belgičan slyšet ve více než 50 % jeho vysílacího času, s charakteristickými náběhy, kolísáním síly signálu i kmitočtu, jak to při MS bývá. V 0530 až 05.35 volám ON4FG de OK2WCG 59 59. V 05.35 dostávám odpověď OK2WCG de ON4FG S9. .. Potvrzuji a sděluji mu, že SV1AB není slyšet. Současně se loučím, protože musím do práce. V 05.45 se loučí ON4FG a já spěchám, abych byl včas v práci. Čemu mohu vděčit za toto snad první předem nedomluvené MS spojení v Evropě a jistě nejkratší? Předně je to 33leté maximum Leonid, které padlo na letošní rok a dále operatérská zručnost Gabyho, ON4FG, s nimž jsem si tedy takto zopakoval MS spojení. Podobným způsobem se běžně navazují MS spojení v USA. Stanice A např. volá krátké výzvy (asi 20 vteřinové) a pak poslouchá v určitém 100 kHz kanálu 145 MHz pásma. Je to náročný způsob provozu, ale umožňuje udělat při příhodných podmínkách i několik MS spojení bez výdajů za dopisy, telegramy atd. chce to jen malou organizaci MS provozu v Evropě, s vyhrazením určité části pásma pro tyto pokusy. Provoz by byl mnohem pružnější a nikdo by nemusel pochybovat o uskutečnění toho či onoho MS spojení.“
Tolik tedy z dopisu OK2WCG. Navrhovaná úprava MS provozu by nepochybně vnesla do této činnosti něco nového, resp. „normálnějšího“ v porovnání s běžnou provozní praxi při ostatních druzích šíření. Lze předpokládat, že by se tak zvýšil i počet zájemců o tento druh provozu, i když nároky na provozní zdatnost operatérů by byly nutně vyšší než dosud. OK1VR - AR 4/1966 OK1VHK se po neúspěšných
pokusech v prosincových Geminidách podařilo 3.1.67 (Quadrantidy) spojení s
OH1NL, QTH Nakkila, KV60b. Spojení trvalo jen 90 minut při velmi dobré
slyšitelnosti OH1NL, který pracuje an 144,008 MHz s 800W a soufázovou anténou
(zisk 21dB). OK1VHK, který používal jen QRP, byl slyšen jen díky Lennové
špičkové přijímací technice. Pro Jirku je Finsko desátou zemí a nejdelším
spojením - jistě pěkný začátek roku! OK1VR První spojení OK-UO5 na 144 MHz! 14.12.1966 se podařilo OK2WCG navázat spojení s UO5KAA odrazem od meteorických stop během roje Geminid. Protože si Ivo nebyl jist, přijal-li UO5KAA jeho závěrečné R, přinášíme zprávu až nyní, kdy došel lístek QSL. Pokud je nám známo, je to první spojení Moldavské SSR se zahraniční stanicí v pásmu 2 a Ivova 26. země! Počet zemí, s nimiž pracovali čs. amatéři na VKV se tím zvyšuje na 34. OK1VHK navázal spojení 4.5. 1967 při roji Aquarid s UA1DZ a zvýšil tak svůj počet zemí v pásmu 2m na 11. Spojení se podařilo po sedmi bezúspěšných pokusech, které začaly již během Lyrid. Při úspěšném pokusu byly byměněny reporty S25 a S28. OK1VR - AR 7/1967 Polský VKV rekord drží nyní SP2RO. Navázal MS spojení s SV1AB na vzdálenost 1870km. OK1VHF - AR 4/1968 VKV zajímavosti od nás i ze zahraničí. Při prosincových Geminidách pracoval OK3CDI dne 13. XII. mezi 22-2330 GMT s F8DO (CG66d). Překlenutá vzdálenost je 1289 km. (Congrats Ondreji!) F8DO měl vysílač s příkonem 1 kW a anténu se ziskem 15 dB. OK3CDI používal vysílač 250 W a anténu se ziskem 10 dB. Vyměněné reporty byly S25 pro OK3CDI a S27 pro F8DO. Spojení bylo s úspěchem opakováno o den později. Během lednových Quadrantid zkoušel OK3CDI MS qso s OH2BFJ. Bohužel neúspěšně i když vyslal pro OH2BJF report S37 a přijal S25, ale nepřijal od finské protistanice závěrečné R. V některých okamžicích poslouchal Ondrej stanici OH2BJF až po donu 40 vteřin a se silou S48-59.Ř 12. VIII. 1968 mezi 0030 až 0230 SEČ bylo navázáno MS qso mezi HG5CJ a LX1SI. Kromě toho, že je to prvé spojení na 145 MHz mezi HG o LX je pozoruhodné to, že LX1S pracoval ssb. Oboustranně vyměněné reporty byly S26. HG5CJ používal konvertor s AF139 (2 kTo) a na PA měl QQE06/40. Anténu používal 13el. Yagi. Mnoho našich stanic by se spokojilo s qsl - lístkem od LX1SI za normální tropo spojení, které jim již několik let dluží. V prosinci minulého roku navázala několik qso na 145 MHz stanice OY2BS na příklad s EI7AF, OZ5NM a OZ9PZ). OY2BS používá zařízení: vysílač s 4x25OB 200W, anténa 6 el. Yagi. OY nepatří mezi země, se kterými pracovaly OK stanice na 145 MHz. Možná, že by to byl vhodný partner pro MS pokusy. OK1VCW RZ 3/1969 V RZ 3/69 byli informováni naši VKV amatéři o MS pokusech OK3CDI při loňských Geminidách v polovině prosince. Poněkud později jsme získali informace o pokusech OK1VHK při stejném meteorickém roji. Jirka ve dnech 13 a 14.12. 1968 pracoval se stanicemi SV1AB, G3LTF a G3CCH. Při spojeních byly vyměněny reporty od S24 do S37. Spojení s SM3AKW nebylo dokončeno a LX1DB nebyl vůbec slyšet. SV1AB je 23. zemí OK1VHK na 145 MHz - congratsl SV1AB používal vysílač s příkonem 600 W, přijímač na vstupu s AF239 a anténa byla 8x9eI. LY. G3LTF měl příkon 400 W a na PA 4CX250B, anténu 10eI. a přijímač s TIS34. G3CCH měl anténu i příkon stejný. Na PA 2x 4X15OA a konvertor s nuvistorem 6CW4. OK1VCW RZ 5/1969 12.8. 1969 mezi 0400-0700 GMT
pracoval OK1VHK při Perseidách s LX1DB. Překlenutá vzdálenost je sice jen
640 km, ale zato je to Jirkova 24. země na 145 MHz. Congrats! Vyměněné reporty
oboustranně S25 s nejdelším burstem 20 vteřin. LX1DB používá vysílač 1 kW PEP se
směšovacím oscilátorem (14 + 130 MHz), přijímač s AF239 - 2,5 kTo a anténu 4x13
LY. Dále navrhovaI Jirka MS QSO stanici GI3KXV, který návrh nepotvrdil,
pravděpodobně pro náboženské nepokoje v těsném okolí jeho QTH. Při spojení s
LX1DB použil OK1VHK nového způsobu směrování antény, který jistě všem ‘případným
zájemcům sdělí. Jinak ji během Perseid slyšel v pásmu určeném pro nedohodnutá MS
spojení (144,090 - 144,100 MHz) několik signálů ve směru na Anglii.
K MS spojení OK1VHK - LX1DB v
srpnu tohoto roku se řadí i další v Evropě navázaná MS spojení v této době. F9FT
navázal MS spojení s SV1AB 13. srpna, které je zároveň prvním spojením na 145
MHz mezi Francií a Řeckem. Ve stejnou dobu poslouchal F9FT spojení EA4AO a
OZ9PZ. 12. srpna bylo navázáno další MS spojení mzie G3CCH a OH2BEW s nejdelšími
odrazy 65 vteřin a síle až S7. O den pozdějI slyšel G3CCH ještě další CW o SSB
signály, které se mu nepodařilo identifikovat. Mnoho našich amatérů zná G3CGH z
jeho návštěvy celostátního setkání amatérů vysílačů v Gottwaldově. Při srpnových Geminidách
pracovala bulharská stanice LZ1BW s PA6MB a LX1SI a LZ1AB pracoval s UG6AD.
Informace o těchto spojeních vysílalo stanice Radio Sofia a zaslechl je britský
posluchač BRS27 806. Zpráva o těchto spojeních byla doplněno záznamem SSB
signálu LX1SI ze spojení LZ1BW. LZ1BW má potvrzeno 16 zemí za MS spojení a LZ1AB
12. U ostatních skedů při stejném meteorickém roji došlo k tomu, že SV1AB a
LZ1BW pozorovali rušení mezi stanicemi F9FT a LX1SI. U stanice F9FT se vzájemně
rušily stanice LX1Sl a EA4AO. OK1VCW RZ 12/1969 Minulé číslo RZ přineslo informaci o stanici OY2BS. Stejné číslo Newsletteru jako v předcházejícím případě informuje o tom, že MS QSO s touto stanicí se podařilo dne 22.X. 1969 stanici DJ5BV a ve stejný den bylo uskutečněno další MS QSO mezi F9FT a EA4AO. 21. X. 1969 nebylo dokončeno QSO mezi OY2BS a F9FT, který poslouchal svoji protistanici S26. VERON VHF Bulletin č. 39 přinesl tabulku rekordů na 145 MHz při použití různého druhu šíření. Nejdelší spojení MS je mezi UA1DZ a SV1AB dne 12.8.1966 při QRB 2480 km. Nejdelší MS SSB spojení navázaly stanice SV1AB a F9FT dne 13.8.1969 na vzdálenost 2050 km. Nejdelší spojení odrazem od PZ je mezi GW2HIY a SP2RO - 1535 km ze dne 25.5.1967. Pomocí Es vrstvy navázaly nejdelší spojení stanice OZ9WJ a IT1DZA dne 4.7.1965 na vzdálenost 1985 km. Nejdelší spojení s použitím šíření tropo je mezi stanicemi EA1AB a OZ9OR na vzdálenost 1785 km ze dne 22.9.1965. Největší vzdálenost při spojení s troposferickým rozptylem je 2110 km ze dne 20. 11. 1967 mezi stanicemi OH1NL a F8DO. A vůbec nejdelšího spojení bylo dosaženo dne 4.3.1969 odrazem od měsíce, 11.000 mil, mezi stanicemi SM7BAE a ZL1AZR. OK1VCW RZ 1/1970 VKV zajímavosti ze
zahraničí OK1VCW RZ 3/1970
Jirka OK1VHK po několika
pokusech během květnových Aquarid a červnových Arietid uskutečnil dne 27. 6.
1970 během meteorického roje Taurid spojení na 144MHz s GI5ALP, op John,
QRA WO06c [IO64NW].
Přijatý report byl S27 a odeslaný S26.
Operátor John byl v Irsku přechodně. Jinak je to W6GTJ a používal konvertor s
TIS34 na vstupu k přijímači Drake R4B, anténu 40el. colineár systém 17,5 dB a na
PA QQV06/40A, output 120W. GI5ALP je Jirkovou 26. zemí. Blahopřejeme! Poznámka OK1TEH: W6GTJ je nyní známý jako nejsilnější 2m EME stanice se singl anténou. John používá značku W5UWB. Více: http://www.k5rmg.org/w5uwb.html ZAJÍMAVOSTI Z PASEM Dne 11.8. 1970 během meteorického roje Perseid pracoval Jirka OK1VHK s GW3FSP od 2000 do 2300 GMT. Operátor Dewi používal přijímač HQ170A, anténu 10eI. long yagi a vysílač s 4X150A na PA - 150 W input. QRA YL33e [IO81FM]. Reporty S25 pro Jirku a S27 pro GW3FSP. Je to Jirkova 27. země na 144 MHz. Blahopřejeme! Dále zkoušel Jirka oboustranné spojení SSB s G3CCH. John byl slyšet až sílou 58, ale krátké bursty nedovolily přesné naladění a spojení nebylo uskutečněno. Karel, OK1BMW, měl dva MS skedy s LZ1BW 12. a 13.8. 1970. První den byly vyměněny reporty 37/27, druhý den 36/27. Čeká jen na QSL, protože neví, zda LZ1BW přijal jeho končené R a zda tedy spojení je platné. Oba používali shodná zařízení - 120 W příkon a 10el ant. Dále Karel slyšel pracovat DM2BEL s T0DRV/5 a HG5AIR s EI7AF. Bylo by vhodné nechávat úsek
pásma 144,090 až 144,100 MHz volný pro náhodná MS spojení! Ze 20 řeckých stanic, aktivních
na VKV, je nejúspěšnější známý SV1AB, který dosud pracoval s 18 zeměmi. Zajímá
se zejména o MS a byl jedním z prvních v Evropě, kteří pracovali SSB šířením MS
ve spojeních s LX1SI a F9FT. Stanice SV mají svůj „den aktivity“ ve čtvrtek, kdy
se setkávají ve 2000 GMT na 144,700 MHz. Z iniciativy SV1AB a F9FT vznikla také
evropská VKV síť, která pracuje již tři roky každou středu ve 1400 GMT na 14300
kHz za účasti mnoha zájemců o domluvu pokusů na VKV. Není u nás mnoho těch, kteří‘ vědí, že DM2BEL pracoval na 145 MHz se stanicemi v 31 zemích podle DXCC a že pracoval MS 12.11 1969 s CT1KH (YV25c) při QRB 2265 km. Dál měl MS spojení s RQ2GCR, SV1AB, UB5KDO a UG6AD při QRB asi 2660 km. 16.11. 1970 pracoval na 433 MHz s SP2RO. Dne 9.12. 1970 bylo navázáno spojení na 145 MHz mezi PA0PVW a HG2KRD, Pozoruhodné na tomto spojení je to, že bylo uskutečněno částečně tropo a částečně MS. OK1VCW RZ 3/1971 Dne 5.6 1971 mezi 1000 a 1320 hod. bylo navázáno MS spojení mezi OK1BMW/P (HK52b) a OK3CDI (KI27h). Report pro OK1BMW/P S25 a pro OK3CDI S26. Toto spojení se uskutečnilo během denního meteorického roje Arietid a Zeta Perseid. Překlenutá vzdálenost 528 km není velká, ale je to prvé vnitrostátní MS spojení OK/OK. Při spojení byli vyměněné nejen údaje potřebné k regulérnímu MS spojení, ale i QRA stanic. SV1AB a DJ6CA uskutečnili spojení 6.6.1971 při Perseidách. SV1AB pracoval také s DK1KO mezi 1230-1430 GMT na 144,098 MHz. F9FT začal v dubnu pokusy s YU2CAL. Zařízeni YU2CAL: RX Hallicrafters s transvertorem. Výkon TX-u 80 W, anténa 44el. Yagi. Skedy každou středu na 14,3 MHz ve 1400 GMT. CN8BB z Rabatu v Maroku začne v srpnu pokusy s F9FT. F6AML má strávit dovolenou v Maroku a začít své MS pokusy odtamtud jako 3A2FK. UR2BU a DJ6CA dělali úspěšné pokusy 16.5. mezi 0500 o 0700 GMT. 24.5. v 1845 SEČ měl PA0PGR QSO s I5MRA, QTH Piza Podle VERON VHF Bulletinu zpravoal OK1QI RZ10/1971 MS OK1 - OK3 Po neúspěšných pokusech dne 3. ledna t r. se o den později mezi 0300-0430 podařilo navázat další vnitrostátní spojení pomocí odrazu od meteorických stop stanicím OK1PG a OK3CDI. Prvé bylo OK1BMW - OK3CDI. Vyměněné reporty byly 28. Pozoruhodné je, že OK1PG měl nejdelší odraz hned při prvém poslechu, kdy přijat obě značky. Rychlost vysílání se pohybovalo klem 140 značek za minutu, protože OK1PG pracoval pouze s elektronickým klíčem bez dávače a signály přijímal jen sluchem bez použití magnetofonu, jak má být při regulérním MS spojení. V prosinci pracoval OK3CDI pomocí MS s UW6MA, UR2BU, SM3AKW a UA1DZ, kterého zavolal na jeho CQ MS. Stanice HG5AIR navázala kromě domluvených spojení též předem nedohodnuté spojení s UA1DZ. OK1VCW RZ 1/1972 Anglický posluchač BRS15744
registroval četnost meteorických stop při prosincových Geminidách tím způsobem,
že svůj přijímač naladil na kmitočet vysíIače FM rozhlasu v Gdaňsku v
pásmu. 70 MHz a připojený počítač mu registroval zachycené signály, během
patnácti hodin denně. Zaregistroval tak 10.12. 2278 odrazů 11.12. 1803, 12.12.
5014, 13.12. 8261, 14.12 6590, 15.2. 2321. Stejným způsobem postupují některé
stanice v severní části NSR při poslechu švédských majáků. V SSSR se soustřeďuje VKV činnost
(nepočítáme-li za VKV pásmo 28 MHz) převážně do oblasti kolem Baltického moře a
na Ukrajině. Výjimku tvoří UG6AD se svými QSO s Evropou a několik stanic UA6. V
DX žebříčku SSSR je na prvním místě UA1DZ s 2660 km. Přes 2000 km mají spojení
ještě UG6DA, UB5KDO, UA1MC a UP2ON. Přes 1000 km má spojení daIších 20 stanic.
Všechny tyto stanice s výjimkou UW6MA jsou z výše uvedené oblasti. Začíná se s
pokusy na 145MHz též i na Uralu. Zde v městě Permu asi sedm stanic pracovalo na
vzdálenost 250 km se dvěma stanicemi z Krasnouralsku. Proto také jistou raritou
bylo CW QSO SP2DX s UA3BB z Moskvy. OK1VCW RZ 5/1972
Perseidy 1972: První Meteor Scatter QSO na 432 MHz Po nespočetných hodinách pokusů během posledních 3. let se konečně podařilo udělat první MS spojení na světě v pásmu 70cm. W2AZL v Holmdel, New Jersey a W0LER v Minneapolis byly schopni 12. srpna dát dohromady dostatek krátkých burstů pro první kompletní QSO. Než se jim to povedlo, od začátku července zkusili několik testů, které jim celkově zabraly 30h času a při každém pokusu vždy něco slyšeli. Stejně jako předchozí testy ten úspěšný z 12.srpna začal na 144 MHz pro kalibraci přesného kmitočtu z důvodů trojnásobného vynásobení na 432 MHz. Test na 432 MHz začal v 6h UTC a dokončit spojení trvalo celkem 5 hodin a 4 minuty. Vzdálenost je asi 1000mil (1609km). Obě stanice použili 1kW PA a antény typu Yagi. Sekvence bylo použity s délkami 2, 5 a 15 sekund pro co největší využití nepočetných odrazů. W0LER přijal od W2AZL řetězec obsahující finální RRRR v 1104 UTC. W2AZL a W0LER shodně uvedli, že oceňují práci W4FJ a W0DRL z předchozích let, od kterých se naučili jejich provozní techniku, která jim pomohla ke spojení. Carlovi a Johnovi srdečně gratulujeme a také všem ostatním, kteří se zasloužili o spojení šířením MS na zatím rekordně nejvyšší frekvenci. Zkusí to někdo na 1215 MHz? QST October 1972 OK3CDI pracoval v květnu MS se stanicí I4BER. Říjnové Draconidy - událost desetiletí V letošním roce se očekává mimořádně silný návrat meteorického roje Droconid kolem 9. října. Intenzivní meteorický déšť o frekvenci několika tisíc meteorických stop za hodinu skýtá nejen naději na hezkou podívanou, ale projeví se intenzivní ionizací vysokých vrstev atmosféry a tím i možností mimořádného šíření VKV. Roj bude v činnosti asi po dobu 5 hodin; během 2-3 hodin bude četnost meteorů vyšší než u Perseid a Geminid s asi půlhodinovou špičkou, v níž bude frekvence až 100x vyšší. Bude proto velmi snadné navazovat MS spojení s průměrným zařízením a není vyloučena ani souvislá komunikace ionosférickým rozptylem. Maximum roje je extrapolací z let 1933 a 1946 předpovídáno na 9.10. 21 h SEC, případně podle zpřesněné dráhy mateřské komety již na 8.10. 16 hod. 30 min. SEČ. Podle teorie MS jsou pro jednotlivé směry nejvhodnější tyto denní doby (místní čas): S-J 19-23 a 10-14, SV-JZ 19-24, SV-JV 09-14, V-Z 2230-24 a 0830-10 (pro špičku roje vyhoví 23-10). Vzhledem k tomu, že další návrat Draconid se očekává až za 13 let (návrat podobně bohatých Leonid až v r. 1999), vyplatí se letos mezi 8. až 10. říjnem hlídkovat na 145 MHz. Podrobněji bude o Draconidách referováno na VKV setkání. OK1BMW
OK1PG RZ 7/1972 LETOŠNÍ
SRPEN NA VKV V OK3 OK1PG RZ 10/1972 MS Minulé číslo RZ přineslo
informáciu o tom ako niektorí VKV OK využili extrémne dobrých tropo-podmienok
šírenia VKV a tiež meteorického roja Perseíd k DX spojeniam v pásme 145 MHz. Sú
tu daľšie informácie od zahraničných staníc UW6MA, LZ1BW a F5SE. Zvýšená
meteorická činnosť a „rozbúrené slniečko“ sa postaralo o prekvapenie vo forme
Es. F5SE z CJ51f pracoval MS s UA1WW a OK3CDI, prijímal SM0DRV/5 a UR2BU. F3ZZ Michel z AG32b pracoval s HG5AIR. O zariadeniach týchto staníc prinesieme info v niektorom budúcom čísle. OK3CDI RZ 12/1972 MS OSO OK-EA 5. května t. r při meteorickém roji Eta-Aquarid uskutečnil na 145 MHz spojení odrazem od meteorických stop OK1BMW/P se stanicí EA4AO ve čtverci YA42d. Kompletní spojení bylo dokončeno za 105 minut a byly vyměněny reporty 36/25. Congrats Karle! OK1VCW RZ 6/1973 MS v Československu. Při meteorickém roji Taurid pracoval OK3CDI se stanicí DK1KO. Během Leonid 18.11.1973 navázal OK1BMW spojení se stanicí G3WZT, které trvalo 3.5 hodiny a při kterém byly vzájemně vyměněny reporty 27. Congrats Ondreji a Karle! OK1VCW RZ 1/1974 MS Geminidy. Počas decembrového meteoriokého roja Geminíd pracoval OK3CDI dňa 12.12. 1973 medzi 19-21 GMT s UA1WW QTH Pskov OR12b. Vymenené reporty: prijatý S25- vysianý S27. Dňa 13.12. 1973 od 03 do 05 GMT s LZ1AG QTH Plovdiv MC62g, prijatý report S28 a vyslaný S27. 14.12. medzi 06-08 GMT s UA3BB QTH Domodedovo, vymenené reporty S27, pričom UA3BB pracoval SSB. Dňa 15.12. medzi 03-05 GMT s DL7QY QTH Berlin, prijatý report S27, vyslaný report S28. Všetky spojenia boli naviazané CW a prekononané vzdialenosti sú od 680 do 1350 km. Vcelku však po mé roky bohatý roj Geminíd tentoroz sklomal. Odrazy boli pomerne krátke, slabé. OK3CDI RZ 2/1974 VKV v zahraničí. - Mezi posledními MS spojeními v Evropě jsou i úspěšná mezi LZ1AG-DM2BYE a DK1KO-UT5DL. DK1KO hledá partnery pro MS na 433 MHz. OK1DAI, OK1PG, OK1VCW RZ 2/1974 EXPEDICE DO ANDORRY — 2 M MS. První svého druhu uskutečnili západoberlínští radioamatéři - skupina DUBUS. Na úspěšné expedici, která umožnila pracovat s touto jinak nedostupnou zemí na VKV, se podíleli DL7SD a DC9CS. Expedice pod značkou C31HU vysílala východně od Sant Julia ve čtverci AC48b v nadmořské výšce 2100m od 2. do 6. května během meteorického roje Eta-Aquarid. Expediční zařízení se skládalo z vysílače o výkonu 300 W, antény 10Y a přijímače se šumovým číslem 2 kTo se čtyřstopým magnetofonem. Platná Ms spojení byla navázána se stanicemi PA0JMV, PA0CSL, DK1KO, DL7QY, DJ5DT, DJ6CA, DM2BYE a OK1BMW/p. S dalším asi dvojnásobným počtem stanic se nepodařilo spojení vůbec, nebo spojení nebyla kompletní. Bohužel k nim patřil i náš OK3CDI. Karlovi OK1BMW se podařilo úspěšné spojení dne 6. května a kromě jiného to znamená 39. zem podle DXCC pro Československo na 145 MHz. Bez pomoci aktivních převáděčů na balónech a družicích bylo k tomuto datu z Československa pracováno na 145 MHz s těmito zeměmi Evropy a Asie: OE DL/DM SP HG HB YU YO SM PA G GI F OZ I LX UB HB0 GW GM OH OH0 ON UR UP UA1 LZ LA UQ UC GC SV EA El UO UA2 UG DM DL a C31. OK1VAM RZ 8/1974
MS EXPEDICE DO ANDORRY. První zprávy o této expedici přinesla již VKV rubrika RZ 7-8/74. Přinášíme znovu další informace převzaté z DUBUSu 4-5/74 a 6-7/74 spolu s fotografií, kterou nám poslal DL7QY. O letošních eta-Aquaridách podnikli DL7SD a DC9CS z berlínské skupiny DUBUS originální a průkopnickou akci - MS expedici do C31. Celkem čtyřčlenná parta musela překonat různé překážky - od dvoumetrových závějí, které nedovolily zaujmout výhodné stanoviště ve výšce 2100 m n.m., ale jen o 300 m níže, přes poruchy agregátu až po potíže s vypůjčenými digitálními hodinami, které byly citlivé na vf. Expedice byla vybavena dvojím zařízením pro 2m SSB-Semco + Trioline (TX-RX 599) + PA a TCVR 2G70b + PA (YL1060), dále dvěma programovatelnými klíčovači ETM4, anténou 10Y na 9m stožáru a 5 kW agregátem. Ve dnech 2.5. až 6.5. expedice pracující pod značkou C31HU uskutečnila celkem 30 dvouhodinových pokusů, z nichž 8 skončilo úspěšně, 11 QSO se nepodařilo dokončit včas, zbytek byl bezúspěšný. Z hezkého QSL-lístku se mohou radovat: PA0JMV, PA0CSL, DK1KO, DL7QY, DJ5DT, DM2BYE a OK1BMW/p. MDX byl DM2BYE - 1462 km. Spojení s OK1BMW/p, třebaže čas pokusu byl již dost nevýhodný (5.5. 09 až 11 GMT), bylo nejkratší - 1h 30m - a vyměněné reporty nejlepší - 27/48. Není vyloučeno, že se podobný podnik bude opakovat, třeba i do jiné vzácné země. V po slední době je v Evropě patrný značný vzrůst zájmu o MS a poslední seznam aktivních MS stanic v časopisu DUBUS 6-7/74 obsahuje 132 značek ze 30 zemí, Československo zastupuji jen OK1BMW, OK1VHK a OK3CDI. OK1BMW RZ 9/1974 SRPEN 1974 NA VKV. 10. srpna OK1BMW/p pracoval odrazem od stop roje Perseid se stanicí FC6ABP. Kompletní spojení trvalo 105 minut. Je to Karlova 22. země na 145 MHz a pro Československo 41., tím také opravujeme chybnou informaci v minulém čísle RZ. OK1VCW RZ 10/1974
ZAJÍMAVOSTI Z POSLEDNÍ DOBY Těsně před uzávěrkou RZ 3/75 jsme se do zvěděli o novém československém rekordu na 145 MHz v kategorii MS ze stálého QTH. Rekordní spojení navázal OK3CDI z Košic se stanicí SM2ECL ze čtverce LZ32g dne 14.12. 1974 v časných ranních hodinách. Překlenutá vzdálenost činí 1872 km. Ve stejný den pracoval Ondrej s ON5QW a 16.11. 1974 s HB9QQ. Celkový počet zemí OK3CDI v pásmu 145 MHz je nyní 27. Congrats! OK1VCW RZ 3/1975 Dňa 24. mája 1975 medzi 0400 až 0700 GMT som pracoval v pásmu 145 MHz za pomoci odrazov od step sporadických meteoritov so stanicou 9H3S z Malty. Vymenené reporty S27 pre 9H3 a S25 pre mňa. Pre mňa je to nová v poradí už 29. zem v pásmu 145 MHz. Počas meteorického roja Arietíd/zeta Perseíd dňa 11.júna 1975 som pracoval medzi 0330 až 0500 GMT so stanicou SM6CKU zo čtvorca GR41c. Je to mój 127. velký QTH štvorec. Vymenené reporty S27 pre SM6CKU a S25 pre mňa. V máji t. r. pracovala z Malty stanica 9H3S obsluhovaná operátormi SM5IJE op. Sven a SM5AII op. Bo. Pri práci na 145 MHz používali toto zariadenie: TX FT 220 a konvertor U 310, anténu 14 LY. Stanica pracovala tiež via OSCAR 7 70 cm/2 m, kde používali varaktorový násobič. lste sňou pracovali i ďalšie OK stanice cez tento prevádzač. Obdržal som QSL za QSO jednak cez OSCAR 7 a tiež za MS spojenie. OK3CDI RZ 9/1975 MS Během Perseid kolem 13. srpna t. r. navázal OK3CDI tato úplná spojení: SM3BYA (IV) ‚ SM2CKR (KX), DJ6CA, I1BEP (DE), SV1AB a s UB5WBL bylo QSO napůl MS a napůl tropo. Ondra dále poslouchal SM0DRV, SM4FVD, OK1BMW/p (toho nejsilněji), UA3TCF, GW3LEW a I1RSQ. Já sám jsem poslouchal řadu stanic tropo a trochu i MS odrazem. Rychlosti se však pohybovaly kolem 400 až 500 znaků/min a to bohužel bez několika rychlostního magnetofonu nepřečtu. Nejvíce se mně líbil asi 15- vteřinový odraz jedné SSB CM3 stanice, při kterém jsem si ji stihl pěkně doladit i dosměrovat anténu. OK1VCW RZ 10/1975 OH1NL - http://radioam.tp.spt.fi/historia/pics7.htm Pro webové stránky OK2KKW připravil OK1TEH r. 2005 Zdroj: Amatérské Rádio 1959, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68 (se souhlasem OK1VR) Některé další zajímavé odkazy na články související s tematem DX provozu: |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Lennart, SM6BTT v roce 1999 -
SM3AKW
používal vysílače o příkonu 450 W s QB3/300, konvertor s 417A na vstupu byl při
pojen k HQ140+BC453. Anténa 2x10 prvků Yagi. Sled zachycených signálů byl tento:
(jsou uvedeny jen „bursty", tj. signály, které dávají nějakou informaci. Pingy,
kterých byla spousta, uvedeny nejsou) 
Před těmito
pokusy mě Ivo zavolal a k mé velké radosti mi sdělil, že ho G3HBW žádá o MS sked
na den 11. 8. 60. Protože však termín má obsazen s SM3AKW, mohl bych prý převzít
jeho úlohu a nadiktoval mi adresu a přesné znění telegramu. Samozřejmě jsem
nadšeně souhlasil a ráno jsem poslal do Anglie telegram: THURSDAY TEST 2100-2400
GMT. I FIRST YOU SECOND. MY QRG 144,176. OK2LG. 
--------------------------------------------------------------------------------------------------
VELKOU SENZACI
Lenna,
OH1NL podává zprávy o EME pokusech na VKV konferenci v Nakkila v 60.
letech. Foto: SRAL archiv.
ON4TQ, VKV manager UBA
Podařilo
se stanicím OK1VHF a UC2AA dne 14. 12. 1964
MS v honu na lišku M. VasiIko,
MS na VKV O. Oravec OK3CDI a MS na KV J. Šinkora OK3CEG při slavnostním
zahájení VKV setkání 1972.
