|
OK2KKW - UHF Contest 2004
Na "našem kopci" tentokrát po závodě zavládla opravdová spokojenost. Přestože jsem se zde zhruba před měsícem velmi pochvalně vyjadřoval o nesporných výhodách monobandových závodů, ke kterým UHF Contest rozhodně nepatří, tentokráte se nám, hlavně díky spolupráci kluků z OL9W, kteří opět po čase zavítali podívat se, jak to šlape v západočeských oblých horách, podařilo vše postavit i sbalit včas - a mezitím také navíc docela úspěšně provozovat... Svůj podíl na našem úspěchu tentokrát pochopitelně měla i vítaná možnost vyhnout se "mezifrekvenčním anténním instalacím" a vztýčit tak pro pásmo 70cm důstojnější anténní systémy, než to u nás bylo v minulosti obvyklé. Ale pěkně po pořádku: Náš UHF Contest 2004 tentokrát začal hned po Polním dnu. Přišlo nám totiž tak nějak líto, že jsme toho v poslední době moc nevyhráli a řekli si, že by se s tím mělo něco udělat, abychom zase získali trochu motivace do dalšího období. Po zhodnocení možností jsme se rozhodli vyzkoušet, zdali cesta OL4A, kteří používají i pro závody na 70 cm složité soustavy antén funguje v praxi. No a protože jsme všichni docela dost zaměstnaní a léto je navíc doba dovolených, pozvali jsme naše moravské přátele, zdali by neměli zájem si to s námi, dalšími "pravými moraváky" po letech zase odzkoušet z našich končin a při té příležitosti zapůjčit chybějící vybavení. Slovo dalo slovo a výsledkem byl příslib přivezení anténního čtyřčete i s příslušenstvím. Po dvou týdnech dohadování, kdo, co a jak, jaké jsou průměry trubek na rotátoru, kolik metrů koaxiálu bude nutno připravit a jiné, stejně nedůležité drobnosti jsme vyrazili v několika "partách" na kopec. Někdo přijel již ve čtvrtek večer, další během pátku, kdy začalo skládání toho všeho železa dohromady. Na rozdíl od těch šťastnějších, kteří mohou mít na kopci všechno stále víceméně připravené, nás totiž čekala štrapáce všechno přivézt (včetně stožárů, rotátorů, kabelů, o anténách a zařízení ani nemluvě), postavit, sestavit, upravit, odzkoušet, naladit, nastavit, upevnit a všelijak jinak splácat. A tak, i přestože již v pátek v noci a ještě více v sobotu ráno nám pěkně napršelo za krk, nakonec jsme byli s pásmem 70cm v sobotu asi tak 2 hodiny před začátkem závodu, jak se zdálo, celkem připraveni. Teprve potom došlo na pásma vyšší, které jsou u nás stále tak trochu Popelkou (alespoň co se výkonu týče), ale kupodivu se proces instalace tentokrát nijak zásadně nevzpíral, takže jsme již půl hodiny před začátkem závodu byli "ready" i tam.
Mezitím pomalu přešla studená fronta, přestalo pršet a pohled na
webové stránky německého meteorologického radaru sliboval pěkné počasí
až k Atlantiku. Začátek závodu byl impozantní - na rozdíl od jiných závodů
na 70 cm se ukázalo jako správné přemístění 70 cm antén z k tomu účelu
dosud používané staré radarové rampy k našemu 400m vzdálenému baráčku,
což mělo za následek vyhnutí se zastíněnému směru do JO30 prudce rostoucím
lesem. Odměnou byl úplný pile-up, na který na 70 cm nejsme moc zvyklí, což
se Davidovi OK1RK opravdu moc líbilo. Ostatně > 180 QSO za první tři hodiny závodu
hovoří za sebe.
Zkrátka vše šlo docela dobře asi tak do 9 hodin večer, kdy se odporoučel PA pro 70 cm. Po chvíli mudrování jsme objevili závadu - vadný stabilizovaný zdroj 7815. Ten jsme vyměnili poměrně snadno (za LED podloženou 7812), ale horším problémem bylo to, že tento zdroj napájel m.j. obvody ovládání anténního relé, což mělo za následek zavysílání si do špatně přepnutého relé a "odkouřený" předzesilovač. Naštěstí jsme měli v zásobě druhý a tak jsme již po chvíli plavně pokračovali v závodě i s patřičným výkonem. V noci jsme ve vedlejší místnosti nainstalovali stařičký transvertor "Oškobrh" i s TRX Sněžka a poprvé se podívali, jak se daří konkurenci. Málem jsme spadli ze židle, když jsme zjistili, že cca 30 spojení za námi pokulhává nejen OL4A, ale také OL2R a dokonce, světe div se - také DL0GTH měli o několik QSO méně. Moravské anténní čtyřče se tedy navýsost osvědčilo! Ať žije Morava! Náš náskok nad OL4A se do rána ještě malinko zvýšil, takže jsme dokonce začali pyšně pomýšlet na to, jaké by to bylo, pokud bychom snad vyhráli. Ohluchlý přijímač nás ale za chvíli vrátil na zem... Odporoučel se náhradní předzesilovač. Chvíli jsme jeli jen tak, jak se dá, ale potom BAFa napadlo podívat se do toho prvního, včera večer odprásknutého zesilovače se starou CF300 - měření naštěstí ukázalo, že výkon ze špatně přepnutého relé naštěstí nezničil tranzistor, ale jen ochrannou Schottky diodu, kterou jsem měl z bezpečnostních důvodů na konci vstupního rezonátoru proti zemi. Tato dioda se výkonem prorazila, ale tranzistor se zdál stejnosměrně v pořádku. Zkušební montáž ukázala, že předzesilovač žije! Sláva! V závodě napjatě pokračujeme. DL0GTH nás již dávno předběhli, ale s OL4A stále držíme krok - náš náskok chvílemi zvyšujeme, chvíli ztrácíme, ale stále je mezi námi odstup okolo 40-ti spojení. Pochopitelně jen na 70 cm, protože na 23 se našich několik desítek wattů nemůže měřit s BIG GUN PA OK1DFC. A o pásmu 3cm ani nemluvě... Na druhou stranu je třeba přiznat, že stále nemáme zkušenosti, jak na tomto pásmu opravdu závodit, ale svůj vliv jistě hraje i fakt, že ze všech stran zalesněná kóta obklopená jinými, stejně vysokými vrcholy na 3cm moc vhodná není - ostatně nevíte někdo o někom, kdo by to na 3 cm chtěl opravdu vyzkoušet s veškerým nasazením? (poznámka: znalost telegrafu je nutná). Ještě, než závod skončil, dostali jsme několik návštěv - podívat se přišel OK1WPN i OK1XST a chvilku před koncem závodu se na kopci znenadání objevil i OK1HWU. Závod skončil a my jsme mohli radovat - pokud se nic špatného nestane, po roce a čtvrt jsme opět porazili nejen OL2R ale i OL4A na 70cm a navíc se pravděpodobně, zejména díky velkému úsilí OK1TEH, který na 23 cm vysílal bez přestávky 23 hodin a nenechal si od nikoho šáhnout na svůj zamilovaný klíč, umístíme mezi prvními 3 stanicemi rovněž na tomto pásmu. A dokonce jsme ještě stačili rozdat body a dosáhnout alespoň průměrně slušného výsledku na 3cm.
Kde je klíč k tomuto úspěchu? Jako obvykle, tak i tentokrát se úspěch skládá z mnoha dílčích faktorů: - tím prvním pravděpodobně byla složitější a výkonnější "moravská" anténní soustava 4 x 18 el Yagi, dalším bylo lepší umístění antén s ohledem na okolní les, tím třetím to, že východně od nás stála v první polovině závodu studená fronta s deštěm, která naši východnější konkurenci izolovala od bodově výnosných směrů, zapomenout nelze ani na tentokrát chybějící rušení od OL7C, jehož vlivem obvykle ztrácíme téměř všechna delší spojení v azimutu okolo 270 stupňů ... no a nakonec - jsme přece taky dobří kořeni, ne? Výsledek předčil očekávání - nedosáhli jsme sice na náš nejlepší a v OK dosud nepřekonaný rekord z roku 1995, ale více, než 550 spojení na 70 cm je rovněž impozantní, co říkáte? Také na 23 cm jsme si polepšili, a výsledek 142 QSO a téměř 40 tisíc bodů je naším rekordem. Horší to bylo se skládáním - s ohledem na množství železa se nám vše podařilo složit až v 8 večer a tak jsme z kopce vyráželi na předlouhou cestu několika stovek km až úplně za tmy - abychom se do postele dostali po druhé hodině ráno. Pondělní ráno tedy bylo kalné - ale to nevadí - všichni jsme byli rádi, že dobrá věc se podařila a že také z naší kóty ještě dokážeme - alespoň občas - něco i vyhrát. Tolik k tomuto příjemně prožitému víkendu
s přáteli - a snad ještě jedna drobná poznámka na závěr: budeme muset do
příštího závodu asi trochu přidat na výkonu - alespoň tak jako jedna
nejmenovaná známá moravská kolektivka, kterou
jsme poslouchali víceméně celý závod, ale protože náš výkon byl zřejmě
příliš malý, oni bohužel neslyšeli nás. Soudě tak alespoň podle toho,
že nám neodpovídali na naše opakované volání a jediné, čeho jsme se v
reakci na zavolání dočkali, bylo QRZ. Nebo jinak - možná, že pokud by měli lepší přijímač,
jejich výsledek v závodě by mohl být také o hodně lepší... :-) 73! a na slyšenou (pokud to počasí dovolí) v Marconi memorial contestu OK1VPZ Výsledky/Results:
WWL : 38xJO50 33xJO31 30xJO61 26xJO60 23xJO70 21xJO51 QSO v QRB
A fotka na rozloučenou:
UHF Contest 2004 - OK2KKW - JO60JJ
|
