Neobvyklá pozorování na 144 MHz pásmu “Abnormální odrazy od polární záře" sledované na radioamatérských pásmech Volker Grassmann, DF5AI November 10, 2002 volný překlad OK1VPZ 2.prosince 2002 |
|
Úvod Radioamatéři zasílají zprávy o pozorování neobvyklých aurorální spojení, které nemohou být vysvětlena v mezích teorie ideálního statického radarového pozorování, které se obvykle aplikuje při amatérských spojeních odrazem od polární záře. Tento článek hodnotí informace Olivera (DL1EJA), zaslané emailem, uvedené dole k analýze jeho aurorálních QSO s Peterem SM2CEW na severu Švédska. Jsou zde uvedeny důkazy o tom, že jejich pozorování mohou být vyložena jako odrazy od polární záře, která odporují ideální geometrii odrazů při běžném radiovém šíření. Tento zajímavý fenomén je již znám při použití ionosférických radarových systémů velmi vysokého výkonu, ale v radioamatérských podmínkách byl nyní pozorován poprvé. |
|
Email od Olivera, DL1EJA, 5 a 7 listopadu 2002
| |||||||||||
Spojení odrazem od polární záře mezi JO31 a KP15 Při použití programu BeamFinder analysis [2], oblast Evropy, dosažitelná odrazem od polární záře ve výšce 110 km a spočítaná pro zeměpisné umístění DL1EJA je na obrázku 4. Tato analýza odpovídá odkazům [3] a [4], a ukazuje DX poloměr dosažitelný odrazy od této polární záře ze čtverce JO31. Obrázek ukazuje, že spojení mezi JO31 a severním Švédskem je nemožné, neboť, jak vidíte, modrá oblast možných odrazů sice pokrývá jižní Švédsko, ale vylučuje severní Skandinávii. Ze čtverce KP, pozemská komunikace související s odrazy od polární záře je celkově nemožná. Jev, který ji vylučuje, je detailně diskutován v odkazech [3] a [4]. Je to proto, že ze čtverec KP15 postrádá možnost dx spojení odrazem od polární záře z toho důvodu, že leží asi 200 km severněji od oblasti, kde je spojení takovým způsobem možné, jak je vidět na obrázku 7 v [3] a [4]. Tedy spojení odrazem od polární záře mezi JO31 a KP15 je nemožné, resp. DL1EJA a SM2CEW nemohli navázat QSO via Aurora. Ale nicméně, oni takové spojení udělali, a to dokonce vícekrát. Pokud vezmeme v úvahu směrování Oliverovy a Peterovy antény, můžeme určit jejich společné místo odrazu ve čtverci JP nad územím Norska, jak je ukázáno na obrázku 2. |
||||||||||||||
|
||||||||||||||
Geometrie ideálního odrazu od polární záře Geometrie aurorálních a FAI odrazů radiových vln je diskutována v materiálech [1], [3] a [4]. Obrázek 5 znázorňuje geometrii odrazů v tak zvaném bistatickém radarovém případě. Vlnový vektor k_tx je vyslán od vysílače do místa odrazu a vlnový vektor k_rx je směrován z místa odrazu k přijímači.. Zanedbáme-li dopplerův posun, vlny mají stejnou délku, ale samozřejmě rozdílný směr. Při odrazech od polární záře a FAI rozdíl mezi směrem vektorů k_tx - k_rx je směrován kolmo k rovině magnetického pole, procházející místem odrazu. Síla pole odražených radiových vln se výrazně zmenšuje, pokud se směr elektromagnetické vlny odchyluje od normálního směru, popsaného nahoře. Proto amatérská komunikace odrazem od polární záře odpovídá teorii ideálního bistatického radarového případu, protože dokonce i amatérské vysílače velmi vysokého výkonu nemohou kompenzovat výkonovou degradaci odražené radiové vlny, pokud by se tato vlna měla odrážet mimo normální místo odrazu, jak je vidět na obrázku 6. |
|
Abnormální QSO odrazem od polární záře - (Off-normal Auroral scattering =ONA) INa obrázku 7, červené křivky naznačují dosah viditelnosti vrstvy E (110 km) od DL1EJA a SM2CEW. Můžeme tedy usoudit, že jakékoli spojení odrazem mezi JO31 a KP15 pochází z místa uvnitř odpovídající oblasti přesahu. Naštěstí, grafický interface programu BeamFinder umožňuje uživateli měnit úhel odrazu pro analýzu FAI, jak je vidět v příloze. Při empirickém nastavení tohoto parametru bylo nalezeno místo, které by vskutku mohlo podporovat předpoklad aurorální komunikace mezi DL1EJA a SM2CEW, jak je znázorněno zelenými tečkami na obrázku 7. Při porovnání s výsledky na obrázku 2, zeměpisná pozice místa odrazu také odpovídá společnému místu odrazu, jak bylo zjištěno ze směrování antén obou stanic. Pokud jsme tedy určili odrazné místo, výpočet může být otočen ke zjištění odpovídající oblasti, která by se mohla stát cílem DX komunikace. Modré křížky na obr.7 ukazují dva význačné oblasti, tedy pásmo rozšiřující se na obě strany z jižního Norska, poskytující DX příležitosti pro DL1EJA a také přibližně kruhová oblast od Welsu do Německa, která by mohla představovat potenciální DX cíle pro SM2CEW. |
|
|
|||||||||||||||
Celkový dosah možných ONA Modifikoval jsem software BeamFinder, aby spočítal dx dosah pro abnormální odrazy podobné obrázkům uvedeným v [3], [4] a obrázku 4. Překvapující výsledky jsou zobrazeny na obrázku 8. Pro srovnání s "běžnými" aurorálními spojeními (pro úhel 90°uvedený na obr. 8 nahoře) ONA výrazně zlepšuje dosah možných aurorálních spojení. Například, radioamatéři v západním Německu (JO31 square) mohou navázat spojení odrazem od polární záře do oblasti SM3 a SM2, Finska a dokonce až na jižní pobřeží Islandu, jak je vidět na obrázku s úhlem 77.5 °. Ze severního Švédska (SM2), je ONA jediný možný aurorální způsob komunikace, protože "běžné" odrazy od polární záře jsou zde nemožné. |
|||||||||||||||
Diskuse V principu, spojení pomocí odrazů od polární záře odpovídají při amatérské radiové komunikaci ideálnímu modelu geometrie radiových odrazů. Ovšem, takový model nemůže vysvětlit existenci neobvyklých aurorálních QSO. To je důkaz, že tyto neobvyklá aurorální QSO můžou být vykládána jako nenormální šíření odrazem od polární záře (ONA) *). Pokud zahrneme ONA v úvahu, můžeme shrnout:
Na druhé straně, tato zjištění jsou překvapující z geofyzikálního pohledu, protože takové nenormální odrazy, jak se dosud věřilo, vylučovaly využití ze strany amatérské radiové komunikace. Můžeme tedy předpokládat, že taková ONA spojení budou doménou vysoce sofistikovaných amatérských radiových stanic, vybavených anténami s vysokým ziskem a s vysokým výkonem vysílače. Můžeme také spekulovat, že tyto abnormální odrazy nemusí být omezeny jen na polární ionosféru, a tedy možný objev takových abnormálních FAI odrazů (ONF) ve středních šířkách je také velmi pravděpodobný. Nejdříve se autor zdráhal publikovat tyto "syrové" objevy, protože dosud nemáme dostatečný počet pozorování, která by mohla ověřit tyto závěry a protože to bylo první použití programu BeamFinder pro analýzu abnormálních odrazů. Autor tedy nejprve čekal na další podobná pozorování dalších radioamatérů a použití dalších zpráv, aby otestoval výpočetní nástroje. Ovšem, taková pozorování neobvyklých aurorálních spojení jsou raritní v radioamatérské společnosti a proto jsem se rozhodl napsat tento článek ve víře, že větší počet radioamatérů se osmělí začít zkoumat tento zajímavý fenomén. *) Upozorňuji, že termín "běžný" je užit v matematickém smyslu (kolmý), t.j. abnormální znamená nekolmý směr rozdílu vlnových vektorů vůči magnetickému poli. Ovšem, "běžný" také znamená typický, normální, nebo předpokládaný. Tedy můj termín abnormální odrazy může znamenat oba možné jevy, tedy buď "nekolmé" odrazy (při kterých úhel dopadu neodpovídá úhlu odrazu), nebo jiná, neočekávaná příčina takového druhu šíření. |
|
|
|||||||||||||||||||
Příloha Analýza ONA při použití programu BeamFinder Pro použití SW BeamFinder v abnormálních analýze radiových odrazů, vyberte v menu Preferences... menu Edit . V dialogovém boxu klikněte na sekci Models a táhněte horní šipkou do levé pozice, která je označena "relaxed" - viz obr. 9. Poznámka pro uživatele BeamFinder verse 1.x.x: ONA analýza je omezena na křivky odrazů Scatter curve...v menu RadioProp BeamFinderu. Ve verzích vyšších, než 1.x.x, také Backscatter locations... a Dx range... podporují možnost analýzy ONA. |
||||||||||||||
|
||||||||||||||
Tento článek je zveřejněn na webových stránkách OK2KKW s laskavým souhlasem autora. | |
Pokud jste snad uskutečnili nějaká spojení odrazem od polární záře dne 31.března 2001, zašlete prosím jejich data (čas, značky a lokátory obou stanic a eventuálně směrování vašich antén) na emailovou adresu autora tohoto článku: feedback@df5ai.net | ||
From: http://www.df5ai.net |
|
||