|
Jaká byla cesta od Svazarmu k dnešním radioamatérským organizacím? Nekomentované kopie dobových podkladů - výběr z časopisu Krátké vlny a AR 3.část - rok 1992-1993
Řešení v nedohlednu V dobrém úmyslu, že se konečně v zájmu všech našich radioamatérů vyřeší dlouhotrvající spor mezi organizacemi Československý radioklub (ČSRK) a Českoslovenští amatéři vysílači (ČAV) jsme v AR A12/1991 zveřejnili po titulkem ,,Změní se něco v lednu 1992?" návrh na řešení jedné ze stran (ČSRK). 18.ledna 1992 se totiž měli v Brně sejít představitelé obou stran a ukončit dvouletý spor. Avšak už v polovině prosince 1991 jsme se dozvěděli, že z toho opět nic nebude. Sjezd se sice konal, ale jen za účasti ČSRK. Upozorňujeme ty, kteří se diví, proč se několik tisíc našich radioamatérů - vysílačů a posluchačů stále nedokáže mezi sebou dohodnout, že prvotní příčinou těchto sporů jsou poměrně velké finanční dotace (řádově milióny korun), které dostávají ty radioamatérské organizace, které - sdruženy v ČSRK - setrvaly v bývalém Svazarmu, dnes Sdružení technických sportů a činností (STSČ). Opozice, tedy ČAV, se od STSČ distancuje, a tak žádné dotace nedostává, naopak musí od svých členů vybírat příspěvky. Ty však pochopitelně nemohou stačit na tak bohatého soupeře. Proto se tak markantně liší zbraně, jichž oba protivníci používají. Vím, že na obou stranách stojí proti sobě dobří hamové. Bohužel dnes, po dvou letech bojů je nereálné, aby se usmířili. Abychom tedy učinili spravedlnosti zadost, seznamujeme vás dnes se stanoviskem opozice k součastné situace (v AR A12/1991 je stanovisko ČSRK - STSČ) a pak už se ke sporům ČAV - ČSRK nebudeme vracet. * * * V polovině prosince 1991 jsme od redakce obdrželi od Svazu českých radioamatérů, nejsilnější organizace sdružené v ČAV, otevřený dopis určený prezídiu ČSRK. Z dopisu vyjímáme: ,,Účastníci výročního sjezdu SČR (7.12 1991) zaujali k problematice vytvoření společného radioamatérského sdružení na sjezdu 18.1 1992 v Brně následující stanovisko: Příprava sjezdu 18.1 1992 není dokončena, a to zejména z důvodu, že jednotlivé svazy v ČSFR nedospěly k dohodě o podobě budoucího radioamatérského sdružení. Rozdílné názory jsou zejména na funkce a úkoly tohoto sdružení, na jeho účast v STSČ a na pojetí QSL služby. Z tohoto důvodu nebyl dosud ani zpracován společný konkrétní návrh stanov, který by byl předložen tomuto sjezdu. Mimoto nebyl u kulatých stolů projednán návrh na stanovení úlohy mandátové komise. tzn., že za dané situace není vyřešena otázka legitimity sjezdu, kterou určuje legitimita delegátů. Konečně nebyly ani projednány technické otázky realizace sjezdu. Z tohoto důvodu vidíme jako nezbytné odložit termín konání sjezdu předběžné otázky řešit před vlastním sjezdem anketou, navrhovanou ČAV, a dalším jednáním u kulatého stolu o všech dokumentech, předložených k 30.11. 1991. jejichž seznam je přílohou tohoto dopisu. (...)" Organizace ČAV vypracovala návrh ankety. Z něhož citujeme: Vytvářet jakoukoli koncepci radioamatérského hnutí bez respektování názoru radioamatérů považujeme za bezpředmětné. Jedinou možností. jak zjistit názory a přání radioamatérů (včetně těch, kteří odmítají současné organizace) je celostátní anketa radioamatérů, Tato anketa je také jedinou možností, jek zjistit, která ze současných organizací má důvěru radioamatérů a které jsou ochotni dát svůj hlas. Údaje o počtu členů nelze považovat za směrodatné, neboť nejsou prokazatelné a mohou s stát předmětem manipulace. Anketa by měla posloužit jako základ pro stanovení počtu delegátů celostátního sjezdu radioamatérů a měla by určit, kteří radioamatéři (bez ohledu na členství v organizaci) pro radioamatérskou veřejnost přijatelní jako reprezentanti celostátní organizace. Anketa je také možností, jak co nejobjektivněji určit charakter budoucí organizace, její úlohu, strukturu a pravomoci. Další jednání by měla zformulovat otázky této ankety. Návrh ČAV: Anketa by měla být veřejná a právo zúčastnit se jí by měli pouze koncesovaní radioamatéři a držitelé posluchačských čísel. Tím by měla být omezena možnost manipulace s hlasy - hlasoval by mohli pouze ti‚ kteří jsou prokazatelně radioamatéry. Předpokládáme, že otázku sportovců ROB si řeší Asociace ROB sama s tím, že nebude zasahovat do záležitostí amatérů vysílačů a posluchačů. (...) Tři navrhované otázky: 1. Přejete si, aby celostátní radioamatérská organizace byla členem STSČ či jiného víceúčelového sdružení? 2. Která z dosud existujících organizací je vám nejbližší? 3) Současné existující radioamatérské organizace navrhuji do vedeni celostátní radioamatérské organizace své zástupce. Zhodnoťte, jak jsou pro vás jednotliví navrhovaní kandidáti přijatelní. (v přiloženém přehledu by byla stručná charakteristika kandidátů.) Anketu by vyhodnotila komise, složená ze zástupců všech radioamatérských organizací. Celostátní sjezd radioamatérů by byl složen z delegátů, kteří by zastupovali jednotlivé organizace na poměrném principu. Klíčem k určení počtu delegátů jednotlivých organizací by byl počet hlasů, daných organizaci v odpovědích na otázku č. 2. (...)". * * * Myšlenka takové ankety je jistě velmi zajímavá. Ohlédneme-li od komplikací při její realizaci, je na první pohled jasné, že druhá strana - tedy ČSRK-STSČ - s ní nemůže souhlasit. Také reakce radioamatérské veřejnosti na toto ,,referendum" není jednotná. Např. jsem slyšel od jednoho renomovaného hama tuto námitku: ,,Nelíbí se mi, že by můj hlas měl stejnou váhu, jako hlas nějakého začátečníka. Zájemcům o sledování dalšího vývoje ve sporu ČAV - ČSRK doporučujeme spolkový časopis Krátké vlny. Komentář OK1PFM Po uzávěrce: 17.01 1992 jsme do redakce obdrželi písemné prohlášení OK-QRP klubu, určené zmíněnému sjezdu ČSRK (18.1.) v Brně. OK-QRP klub nestojí na straně ani ČAV, ani ČSRK, ale v prohlášení požaduje mj. rovněž, aby nebyla dána pravomoc k volbám představitelům jednotlivým organizací, nýbrž aby představitelé celostátní organizace byli voleni celostátně a přímo. (podepsáni OK1CZ a OK1DCP) AMATÉRSKÉ RÁDIO 2/1992 SLOVO EDITORA Váženi čtenáři! Vcházíme do nového roku na jehož počátku bývá dobrým zvykem popřát všem známým. A protože amatéři vždy tvořili jednu velkou rodinu, a to nejen ti nás, ale na celém světě, přeji všem hodně štěstí, zdraví a nakonec i úspěchů v tomto roce. Co tento rok přinese, je dosud ve hvězdách. Ten minulý nám amatérům přinesl licence CEPT a nové pásmo 50 MHz. Také nové podmínky KV závodů - OKDX Contest, OK CW a OK SSB. Přál bych s aby tento rok konečně nejen něco přinesl, třeba část fungující paketové sítě, ale taky něco odnesl. A to malicherné spory mezi námi amatéry. Z pohledu zvrchu jsou opravdu malicherné, z jiného pohledu by se tomu také dalo říct boj o moc. Ale jakou? Uvědomte si vy jež o ni bojujete, že se o žádnou moc nejedná, spíše jen o kopu práce - milerád se o ni já další, kterým nám na amatérském dění záleží, podělíme s dalšími. A jest snad bojujete o nějaký majetek, ten dohromady žádný není. Aspoň ne ten společný. A pokud chcete zbohatnout, najděte si raději jiný obor, tady se vám to určitě nepodaří. Protože vy mezi amatéry, kteří mají čest zvát se tzv. hamy, již stejně nepatříte, protože porušujete základní pravidla Ham Spiritu a přátelství a snad jen ze závisti se snažíte kazit amatérské vztahy. Což se vám nakonec stejně nepodaří, protože pravé amatérské vztahy neznají hranic... 73 Karel. OK2FD Otto, DJ5OK mi napsal dva pěkné dopisy, a chce podporovat AMA zasíláním informací z AG-CW a dalších pramenů, za což mu chci veřejně poděkovat. Mimo jiné píše: Vezmeme-Ii v úvahu, že: 1) AMA magazín je na začátku činnosti 2) že jsou jiné doby, než v roce 48147, kdy sem začínala všichni pilně ,,stavěli", což se bohužel dnes koná nejspíš u QRP zařízení a antén. 3) že zdroje“ zahraničních informací u vás stoj doslova hromadu peněz, je úroveň časopisu uctihodná, podíváme-Ii se na číslo 5 ročníku 91. Mám jen jednu, zcela malou kritickou poznámku: “Jak stavět VFO" podle W1FB. Znám článek v originálu a překlad a úprava je v pořádku. Jenom - Američani to neberou tak přesně, my Evropané jsme vzdělanější /Hl/ - oscilátor není přesně vzato Colpitts, nýbrž “Seiler". V USA je všechno CoIpitts, co má kapacitní, vše co má odbočku je Hartley - stačí to. ale přesné to není. Zcela jiná věc, která mne rmoutí, je roztříštěnost amatérů v OK. Sice jsem ‘trpěl“ pod Svazarmem také několik let, protože jsem první léta amatérské činnosti zažil v ČAVu, nejsem tedy přívržencem “zglajchšaltování‘, ale nutno - tak jako za dob SKEČ a KVAČ - dojí k životaschopnému kompromisnímu řešení. Byl bych si přál, aby byl obnoven starý ČAV a nejsem příliš nadšen SČR, ale nejsem také moc nadšen Čs.radioklubem, protože už pojmenování připomíná “Ústřední radioklub" neblahé paměti. Je dobře, že byly vráceny koncese lidem, kterým byly z politických důvodů odebrány, ale nijak nebyl usnadněn přístup lidem, kteří koncese vůbec nemohli dostat. Naprosto bych také nebyl proto honit lidi, kteří jednali v organizacích před "sametovou revolucí", ale někteří ‘výtečníci‘, pokud ještě žijí, by se za způsob, jak rozbili ČAV a jak se “svezli“ po zasloužilých amatérech alespoň mohli omluvit. (Pozn.ed.: Možná by to někdo mohl vzít jako zadostiučinění, ale já si myslím, že to není reálné - vrah se taky neomluví za vraždu a kdyby, co z toho?) OK VHF Club V lednu 1991 se sešlo několik radioamatérů pracujících na VKV, většinou členů bývalého reprezentačního družstva na VKV, v Dolních Kralovicích a rozhodlo se založit sdružení s názvem OK VHF CIub. Činnost tohoto sdružení je nejlépe patrna ze stanov, kde se v článku 2 "Účel a činnost sdružení" říká: “OK VHF Club sdružuje zájemce o radioamatérskou vrcholovou činnost na VKV pásmech a spolupracuje s ostatními radioamatérskými organizacemi. Členem se stává takový radioamatér, který uznává stanovy, požádá o zaregistrování a jeho členství bude schváleno nadpoloviční většinou členské schůze." Stanovy obsahují celkem 7 článků a ostatní články upřesňují činnost sdružení podobně jako stanovy ostatních radioamatérských organizaci. OK VHF Club byl zaregistrován MV ČR 4.2.1991 a přihlásil se za člena Československého Radioklubu, jako jediného reprezentanta OK amatérů v IARU. Jak ze stanov plyne, členové OK VHF Clubu se chtějí zabývat převážně závodní činnosti na VKV, expediční činností a zvláštními druhy provozu na VKV. Členové OK VHF C budou pomáhat VKV hnuti např. hodnocením závodů, Provozní aktiv hodnotí OK1MAC a OK1AXH, členově klubu rovněž hodnotí 1.Subregionální závod, případně se budou podílet na dalších akcích dle potřeby. Na ustavující schůzi sdružení byl za předsedu zvolen OK3NA, funkci jednatele vykonává OK1CA a hospodáře OK1AXH. Rádi zodpovíme všechny dotazy na pásmu nebo písemně. Kontaktní adresa; OK VHF Club, Rašínova 401, 27351 Unhošť OK1CA AMA 1/1992 leden-únor (zdroj: http://www.posluchaci.cz/modules.php?name=Downloads&d_op=viewdownload&cid=5 ) Jak dál s QSL službou? Nejdříve několik údajů ze zprávy, kterou přednesl OK1MP na sjezdu ČSRK: V OK1 a OK2 2413 radioamatérů poukázalo poplatek 20 Kčs a dalších 2697 nepoukázalo, v OK3 zaplatilo 592 a 998 nezaplatilo. Zde byla ovšem řada plateb zdržena vinou banky. Rozpočet QSL služby na tento rok by měl vypadat následovně: nájem 74.00,-, doprava pošty, 2 telefonní linky, provoz vozu a plat řidiče 41.000,-, mzdy 3 pracovnic + valorizace mezd, FSKP a odvody 178.000,-, materiální zabezpečení QSL služby (obálky, kartony, samolepky, diplomy za závody) 77.000,-, rezerva na dohody o pracovní činnosti 30.000 Kčs, celkový předpoklad 400.000 Kčs. Režijní náklady v této výši by měli hradit dle rozhodnutí prezídia ČSRK uživatelé - tj. radioamatéři s tím, že členům organizací, sdružených v ČSRK budou tyto náklady (tj. 80 Kčs ročně) hrazeny z rozpočtu ČSRK. Uvedené údaje je nutno považovat za přemrštěné a to z následujících důvodů: - umístit QSL službu do místnosti, kde nájemné dosahuje výše 2.000 Kčs/m2 ročně a takto vzniklé výdaje připsat na konto radioamatérů je přinejmenším nezodpovědné. - mzdové náklady 178.000 Kčs ročně na 3 pracovnice jsou neúnosné, uvážíme-li, že regulační obvody z mezd příspěvkových organizací (kterou STSČ - zaměstnavatel těchto pracovnic bezesporu je) jsou minimální, pohybující se kolem 10% (pozn. skutečnou výši odvodů STSČ zatím nezveřejnilo). Jestliže v již loňském roce dosáhl roční příjem pracovnice (nikoli vedoucí) QSL služby 51.000 Kčs, vynikne neúnosnost takových mezd, bereme-li v úvahu, že např. průměrné platy ve zdravotnictví nedosahují na 4.000 Kčs měsíčně. Pro srovnání: platy pracovnic v třídírně listovních zásilek pošty, jejíchž práce je rovnocenná, jsou přibližně poloviční. Nyní si zkusme položit několik otázek: - má ČSRK (STSČ) právo stanovit platy svých zaměstnanců a požadovat po radioamatérech, aby je hradili ze své kapsy? - má ČSRK právo umístit QSL službu do místnosti s neúnosně vysokým nájemným a požadovat po radioamatérech, aby toto platili ze své kapsy? Na základě dalších zjištění lze klást další otázky. ČSRK dostává prostřednictvím STSČ 1.300.000 Kčs ročně, z čehož vyplývá, že má dostatek prostředků nejen na úhradu režijních nákladů QSL služby, ale i na poštovné. Znamená to tedy, že bychom mohli mít QSL službu bezplatnou všichni, což by nám zejména v součastné ekonomické situaci pomohlo. I když lze namítnout, že část těchto dotací je účelově vázána na práci s mládeží, jedná se opravdu jen o malou část - např. české ministerstvo financí nám sdělilo, že cestou ministerstva školství je takto přiděleno 43.000 (!) Kčs. Dalším argumentem je tzv. "vrcholová činnost", které je nutno věnovat prostředky a proto se na "řadovou" činnost (rozuměj QSL službu) nedostává v plném rozsahu. Fakticky však o tom, co je "vrcholová" činnost rozhoduje prezidium ČSRK. Lze tedy položit další otázku: Komu a čemu slouží ČSRK? Je zřejmé, že radioamatérům, resp. amatérům vysílačům ne. ČSRK přebral radioamatérskou činnost v povodním svazarmovském rozsahu a nic na ní nehodlá měnit. Mezi radioamatéry jsou tedy počítáni i liškaři, vícebojaři či sportovní telegrafisté, ačkoli jejich činnost s naší naší nemá nic společného, pouze se různé činnosti navzájem nevylučují, např. některý vícebojař také rád vysílá na pásmech, tudíž JE radioamatérem a zároveň JE vícebojařem - to však neopravňuje k tvrzení, že víceboj je součástí radioamatérství. ČSRK tedy nadále nechce nést žádné náklady na QSL službu - pouze rozhodne o tom, kolik budou činit platy, nájemné, atd. a bude (za naše peníze) tuto službu provozovat. Jeho demokraticky zvolení představitelé však nezapomenou ujišťovat, že ČSRK ani žádný z jeho členských svazů nechce řídit a ovládat. Komu a čemu slouží ČSRK tedy nevíme. Víme však, že velmi vehementně stojí o to být naším jediným zástupcem jak před našimi státními orgány, pak zejména na mezinárodní scéně. Je proto na místě další otázka: Má právo nás zastupovat ten, kdo odmítá z toho plynoucí závazky? Otázkám však není konec. Kam přijdou dotace (kolem 1 milionu), které ČSRK pravděpodobně dostane letos? Předpokládaných 74.000 Kčs nájemného je připisováno k úhradě nám, zatímco OON (ostatní osobní náklady) ČSRK za rok 1991 dosáhla 107.000 Kčs. Co si pod tím představit? ČSRK předepisuje roční úhradu režijních nákladů a zároveň slibuje uhradit tyto náklady svým členům. Jak si pod tím nepředstavit snahu upevnit a později monopolizovat své postavení? Nevzniká zde náhodou nějaká nová radioamatérská "vedoucí úloha", které má být dosaženo i pomocí QSL služby a skutečnosti, že máme hluboko do kapsy? Položme si nyní poslední otázku tohoto článku: Co s tím? 1. Vysílat, stavět a o nic se nestarat. Tvářit se bezmála jako hrdina, nic nevědět a nic nechtít vědět. Nestarat se o "ty nahoře", občas zanadávat a poslušně dělat to, co se chce. Jsem-li tázán, neohroženě kritizovat - ovšem pouze toho, kdo mi nemůže nic udělat. 2. Aktivně se zapojit do organizace, ovšem do té, která má momentálně největší vliv a nejvíc prostředků. Říci si: "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej", vděčně přijímat úkoly a pokud možno přesně a včas je plnit. Nehledět na to, že dělám i něco nepopulárního, vždyť se všechno dá zdůvodnit. Být aktivní zejména představiteli organizace, zůstat skromný a doufat, že si mé píle někdo všimne a že něco kápne. 3. Snažit se uspořádat si své věci sám a nespoléhat na to, že se časem vše vyřeší samo. Nehledě na okamžitý efekt a na momentální potíže. Říci dost těm, kteří se snaží rozhodovat. Rozmyslet se a zvážit, jaký stav by byl ideální a něco pro to udělat. Spojit své síly s ostatními podobně uvažujícími. Pomoci tam, kde je to třeba a ne tam, kde to nese. Takže - co s tím? -arc- KRÁTKÉ VLNY 2/1992 SLOVO EDITORA Váženi čtenáři! Plánovaný sjednocuj všech OK radioamatérů se sice neuskutečnil, ale i ten o kterém se můžete dočíst hned na protější straně byl jistě významnou událostí v našem radioamatérském společenském dění. Československý radioklub totiž zastupuje, ať se to někomu libí nebo nelíbí, kolem 80% všech naších amatérů. Ale to ani není tak důležité jako to, že se konečně dávají znovu dohromady zájemci o jednotlivé radioamatérské specializace, a to bez ohledu, které organizaci či ke kterému vůdci se hlásí. Pořádně se rozhýbali vékávisté a co zanedbali před tím, museli honem dohnat. A tak kávisté a ostatní odpusťte, že v tomto čísle se nedostalo na všechny příspěvky. OK2FD
AMA 2/1992 březen (zdroj: http://www.posluchaci.cz/modules.php?name=Downloads&d_op=viewdownload&cid=5 ) Situace na pásmech je neutěšená. Vnitrostátní provoz je plný úmyslného rušení, což se projevuje nejen na VKV FM převáděčích, ale i na 80 m a dokonce i kmitočtech. Na pásmech je slyšet výrazy, které slovníky uvádějí s poznámkou (vulg.). Mezi držiteli třídy D najdeme mnoho bývalých uživatelů CB stanic, kteří si nejen neosvojili základní návyky, ale nejspíš nepochopili ani smysl radioamatérství. Někteří radioamatéři vedou zejména na FM převaděčích sáhodlouhé debaty o ničem, což provokuje jiné k rušení, které je zas na oplátku nevybíravě komentováno. Výmluvným příkladem jsou reakce na vysílání naší spolkové stanice OK5SCR, kde se s železnou pravidelností opakuje stále stejná situace - pokud je tématem komentář, kterým se cítí být napaden Český, příp. Československý radioklub, propukne na převaděčích běsnění, provázené nejen rušením ale často neopakovatelnými výrazy. Přibývá i těch, kteří volají DX stanice na kmitočtu bez ohledu na výzvy “UP“, ignorují směrové výzvy, pořadníky v sítích, volání podle čísel, atd. Pro příklady není třeba chodit daleko, např. 1. února v časných ranních hodinách se podařilo jednomu radioamatérovi z píseckého okresu doslova “vypískat“ ze 160 m pásma Akiho, HI8A, který volal CQ FQC a odpovědí mu přišlo několik UA3 a zmíněný OK1... Ještě nedávno náš dvojjediný radioamatérský časopis podával čs. radioamatérskou scénu jako rozkvetlou zahradu - vedle reprodukcí exotických QSL lístků se nešetřilo slovy.. chvály na adresu vynikajících Československých operátorů. Pravý opak je však pravdou. Stačí pohled na výsledkovou listinu OK DX Contestu, abychom se ujistili, že nebýt bývalých socialistických zemí, našeho největšího závodu by se téměř nikdo nezúčastnil. V seznamech klubů špičkových operátorů najdeme OK značek pomalu, značky našich špiček vedoucích DX žebříčcích a vítězících za OK v závodech obligátně chybí. Budeme-li upřímní, můžeme jen konstatovat, že úroveň našich radioamatérů upadá, středem zájmu se stává vnitrostátní provoz většinou na VKV převaděčích, na mezinárodní scéně naše barvy hájí málokdo a většinou ne způsobem, který by byl OK značce ke cti. Náš provoz se čím dál tím víc podobá “provozu“ na CB a nic na tom nemění ani fakt, že přibývá zařízení srovnatelných se světovým standardem. Chaos a nízká úroveň jsou tedy důvody, které nutí řadu radioamatérů k volání po nápravě. Ta je zatím v nedohlednu a jistě k tomu přispívá i celková roztříštěnost radioamatérského hnutí. Mnozí kritikové poněkud omezeného rozhledu současný stav (zpravidla rušení a vulgární výrazy na převáděčích - ničeho jiného si nejsou schopni všimnout) připisují na vrub zrušení KOS - kontrolní odposlechové služby. Podívejme se tedy na tuto "službu" blíže. KOS vznikla jako volné pokračování bývalého “keseru“ - KSR (Kontrolní služby radiokomunikační), která byla složkou ministerstva vnitra. Není tedy náhodou, že se v KOS angažovali a hojné míře aktivně i vysloužilí pracovníci tohoto ministerstva. Provoz na amatérských pásmech je v převážně většině vyspělých zemí kontrolován a často se této kontrolní činnosti zúčastňují sami radioamatéři. Tyto kontrolní orgány bývají zpravidla organizovány správami spojů a mívají i značnou pravomoc. Kromě placených zaměstnanců se na jejich práci podílejí i někteří radioamatéři v úloze dobrovolných komisařů. Až sem je tedy možno podstatu KOS považovat za stejnou, jako mojí podobné orgány ve světě. Ve směrnici ÚV Svazarmu č. 39/86 “Směrnice pro kontrolní a odposlechovou službu radioamatérů Svazarmu" stojí: 1.1.1. KOS je aktivem rady
radioamatérství na příslušném stupni organizace Svazarmu, k zajištění
speciálních úkolů vyplívajících pro Svazarm a jeho členy - radioamatéry. V tomto útlém dílku Ing. Václava Hoffnera, CSc., OK1BC najdeme řadu dalších pozoruhodností. Přejděme však už od směrnice k praxi. Ne všichni si uvědomují, že spoje se staly povolovacím orgánem z pověření ministerstva vnitra, Tím a dohodou mezi FMS a Svazarmem lze vysvětlit skutečnost, že orgány KOS měly faktickou pravomoc zastavit činnost radioamatéra, příp. způsobit odebrání koncese. Ministerstvo vnitra se nikdy (myšleno do listopadu 1989) fakticky nevzdalo účasti na povolovacím řízení, i když po roce 1988 došlo k určitému uvolnění - na základě dohody FMS a ÚV Svazarmu např. odpadlo prodlužování koncesí (to opět zavedl pražský inspektorát radiokomunikací až nyní, na Slovensku se neprodlužuje). KOS tedy sloužila jako jeden ze spojovacích článků ministerstva vnitra s povolávacím orgánem Svazarmu. Socialistická morálka nehrála v práci KOS nikterak podřadnou hlohu. Systém, kdy se nesmělo prakticky nic a kdy radioamatér, který se snažil vyrovnat se se svými protějšky v zahraničí riskoval odebrání koncese (dovoz továrního zařízení, překročení povoleného výkonu) měl i své příjemnější stránky - výhody. Dosud byla řeč pouze o “propachtovaných" kótách na VKV závody, výjimečně povolených výkonech nad rámec třídy A a Svazarmem placených “reprezentačních" zájezdů do západní Evropy. Málo se však ví o těch, kteří nepoznali prodlužování koncesí - zaměstnanci ministerstva vnitra, sdružení v tzv. RK1. Dodnes se můžete setkat s držiteli koncesních tříd A, kteří nemají tečku telegrafie, z které také nikdy nesložili zkoušku. Ti také nikdy nemuseli mít obavu z toho, že je “sezobne“ KOS - zpravidla byli členy této komise. Chaos na pásmech a nízká úroveň našich
radioamatérů jsou důvodem, proč někteří volají po nápravě a v tom je kámen
úrazu. Nejdeme mezi nimi ty, kteří si skutečně přejí, aby se na pásmech dalo
vysílat a aby OK značka měla ve světě jméno, které jí alespoň podle prefixu
náleží. Nepochybně existují ti, kteří i v minulosti považovali KOS skutečně za
službu, která mohla pomoci k celkovému zvýšení úrovně provozu na pásmech. Nelze
zapomenout na poctivce, kteří se snažili vždy dodržovat pravidla hry a
vyžadovali to i id ostatních. Bohužel je třeba počítat i s těmi, kterým jde o
funkce, kterým ke spokojenosti stačí pocit moci nad ostatními. Na sjezdu Československého radioklubu 18.1 v Brně zazněl mj. návrh na vytvořeni orgánu pro kontrolu dodržováni hamspiritu. Delegáti však návrh zamítli - pravděpodobně si byli vědomi role, kterou v minulosti hrál KOS. Kontrolní orgán musí být vybaven určitými pravomocemi, tzn. musí existovat určitá součinnost s povolovacím orgánem. Na sjezdu OK1UP poukázal na skutečnost, že státní orgán má právo přijímat podněty od občanů. Vnikla situace připouštějící dvojí výklad, většina přítomných to však pochopila jako otevřenou podporu udavačství. Kontrolní orgán tedy neexistuje, pozorný posluchač si však odnesl jiný závěr: je třeba nejdříve vytvořit nové předpisy a kontrolní činnost rehabilitovat. Radioamatér, který se bude kontrolní činností zabývat nesmí kýt považován za udavače. Vzniká tak paradoxní situace - ti, kteří po vytvoření kontrolního orgánu volají nejvíc jsou sami brzdou jeho vytvoření, nejčastěji totiž volají bývalí příslušníci SNB, zaměstnanci MV, bývalí členové KOS, předsedové ZO Svazarmu a VO kolektivek. Obracíme se tedy na aktivní radioamatéry, zejména na ty, kteří mají koncese delší dobu, mají vyšší koncesní třídy a věnují se některé náročnější oblasti radioamatérské činnosti. Chtěli bychom znát váš názor na problematiku kontrolní činnosti na pásmech. Uvědomujeme si, že kontrolní činnost je potřebná a že s ní jsou spjaty určité pravomoci, aby zůstal zachován její smysl. Je však přitom třeba respektovat tyto obecné zásady: - podmínkou činnosti kontrolního orgánu
jsou nové předpisy a fungující systém odvolání, jednotlivé přestupky musí být
přesně specifikovány a jim musí odpovídat i opatření povolovacího orgánu (tj.
jakási analogie trestního sazebníku) - míra osobního rozhodování členů
kontrolního a pracovníků povolovacího orgánu musí být omezena na minimum. Síto podmínek je tedy skutečně husté. Problém se stává prakticky neřešitelným, bereme-li v úvahu, že kontrolní činnost je silně zkompromitována jak podprůměrnou úrovní většiny členů bývalé KOS (kteří byli schopni kontrolovat nejvýše vnitrostátní provoz na převáděčích, příp. SSB na 80 m, šikanovat kvůli neuvádění značky v předepsaných intervalech a hledat hnidy ve staničních denících) tak tím, co nedávno jeden známý amatér charakterizoval slovy “policajt zůstane policajtem i na bandu". Kontrolní orgán by měl mít svoji autoritu a tu si nelze vynutit násilím, ani ji nelze opřít o zásluhy a výsledky, získané během úspěšného budování socialismu a výchovy člověka nového typu. Je skutečně na místě obava, že ti, kteří mají ke kontrolní činnosti předpoklady ji nebudou ochotni vykonávat a ti, kteří ochotni budou, budou zcela nepřijatelní. Nechceme stát u vzniku nové kontrolní služby, ale situaci na pásmech považujeme za nedůstojnou značky OK. Proto klademe otázku: co dělat, aby byl na pásmech pořádek? KRÁTKÉ VLNY 3/1992
KRÁTKÉ VLNY 4-5/1992 SLOVO EDITORA Váženi přátelé! Od minulého čísla AMA magazínu se událo několik věcí. Nejprve se v Brně konal sjezd SMSR který potvrdil správnost nastoupené cesty této organizace a do svého čela si opět zvolil za předsedu Rudu, OK2ZZ. Mimo něj se ve vedení SMSA objevilo několik nových tváří a časopis AMA bude od nynějška poskytovat místo i oficiálním zprávám SMSR. OK2FD AMA 3/1992 duben (zdroj: http://www.posluchaci.cz/modules.php?name=Downloads&d_op=viewdownload&cid=5 ) SLOVO EDITORA Váženi přátelé! ...Před velkým radioamatérským setkáním v Holicích vyjde určitě ještě jedno číslo AMA magazínu, do té doby bude snad už znám i podrobný program setkání. Na setkáni budou pravděpodobně v prodeji i dvě nové publikace, které vyjdou v nakladatelství AMA. První z nich je knížka autorů M. Joachima a H.Valentové Vědecké základy ionosférických předpovědí a druhou bude mikrovlnná kuchařka P.Šíra. OK2FD AMA 4/1992 květen (zdroj: http://www.posluchaci.cz/modules.php?name=Downloads&d_op=viewdownload&cid=5 ) PODVODY NEBO MACHINACE ? Na setkání v Holicích bylo slyšet oznámení, že v roce 1993 bude hrazena ČRK (jen pro členy) QSL služba, objevily se prostředky na údržbu FM převaděčů, plánuje se rozvoj sítě Packet radio. Toto jsou jistě potěšitelné zprávy, ale většina si jistě položí otázku, kde se najednou vzaly, resp. vezmou peníze na tyto účely. Odpovědí může být materiál, který předložil prezidiu STSČ 16.9 t.r. jeho prezident, Ján Brosz: "Podmínky a návrh výhodnější formy založení investičního fondu, investičních společností nebo jiné formy využití volného kapitálu". Materiál obsahuje následující zdůvodnění: "Materiál je předkládán jako informace o možnostech investovat volné finanční prostředky". Obsahuje tyto přílohy: Pokud si uvědomíte výši kapitálu, který je nutný k založení banky, pojišťovny či investičního fondu, je nutno položit si otázku - kde se takové obrovské prostředky vzaly. I zde je možno najít odpověď - již koncem minulého roku se objevily zmínky o tom, že majetek bývalého Svazarmu bude privatizován. Předpokládaný výtěžek ve výši 220 milionů Kčs měl být rozdělen mezi 17 členských svazů STSČ. Majetek tedy rozdělen nebyl. To je na první pohled moudré rozhodnutí, které by mohlo teoreticky zabezpečit hmotné zázemí k naší činnosti, jenže teorie je jedna věc a praxe druhá. Nejdříve je nutno si uvědomit, jak mohl bývalý Svazarm nashromáždit takový majetek. Důvodem byla především jeho masovost, neboť sdružoval kolem 1 milionu členů, majetek ve výši 220 Kčs na člena tedy není ničím ohromujícím. Dalším důvodem, nikoli zanedbatelným, bylo jeho ideologické působení na masy a jeho fanatická oddanost ideálům socialismu - inu lojalita se vyplácí v každém režimu, ale obzvláště v totalitním. Velká část členů Svazarmu byla v této organizaci proti své vůli, drtivá většina těchto nedobrovolných členů vycházela z řad těch, kteří potřebovali ke své činnosti povolení, k jehož vydání bylo jednou z podmínek i členství ve Svazarmu - tedy i radioamatéři. Naprosto logickým vyvrcholení po událostech listopadu 1989 bylo naprosté spontánní odmítnutí Svazarmu. Nelze také opomenout další vývoj situace. Potvrzení dosavadního stavu nastalo v roce 1990 ve Zlíně, kdy byl (stejnými lidmi) v jeden okamžik zrušen Svazarm a zároveň založena jeho nástupnická organizace - Sdružení technických sportů a činností, STSČ. Přičiněním agentů StB, komunistů a mocichtivých soudruhů se radioamatéři stali také jedním z členských svazů tohoto svazarmovského pohrobka. Nástupnická organizace se zmocnila veškerých práv a majetku a jeho pomocí začala k sobě přitahovat další členy. Svazarmovská radioamatérská špička, která nechtěla ztratit vliv a prestiž zaujala místa ve vedení této organizace, tím si zajistila i výhody, vysloužené spoluprácí s StB a komunistickými funkcemi. Podobný postup byl praktikován i v některých postkomunistických zemí střední Evropy, např. pokračovatelem sovětského DOSAAFu se stalo ruské sdružení OSTO, inu soudruzi zůstali jednotní bez ohledu na společenské změny. Ne všichni radioamatéři se nechali oklamat, ne všichni měli ze Svazarmu výhody, proto zcela logicky vznikla radioamatérská sdružení, která STSČ odmítla po všech stránkách - jak jeho systém, tak jeho představitele. Existují, jsou aktivní a navzdory chmurné perspektivě a finančním těžkostem roste (v roce 1993) počet jejich členů. Další podstatnou částí jsou radioamatéři, kteří odmítají jakoukoli organizaci - těch je odhadem 40 - 50%. Bilance tedy vypadá následovně - kolem 20% amatérů je členy organizací, které daly přednost demokratickým principům a odmítly STSČ. S neorganizovaných tvoří většinu OK. Přesto se STSČ zmocnilo všeho majetku a všech práv a všechno směřuje k tomu, že tento budou moci využívat jen ti, kteří se podrobí a stanou se členy svazů STSČ. Tento stav nás tedy opravňuje ke konstatování, že STSČ a jeho radioamatérské svazy, zejména ČRK, SZR a SMSR okradly československé radioamatéry. Oblíbeným sloganem představitelům těchto organizací je "dej se k nám a dostaneš, když se k nám nedáš plať". Vskutku sverázná představa o demokracii. STSČ tedy prochází obdobím jakési transformace - mnozí odcházejí (zakládají soukromé společnosti), z bývalých svazarmovských úředníčků, kteří si po listopadu rozdali tituly prezidentů se stanou ctihodní bankéři a členové správních rad a z řadových členů ČRK, SMSR a SZR křoví, vděčné za sliby i za každý drobeček z pánského stolu. STSČ se stane nezávislým na státních dotacích a monopol na domácí i zahraniční zastoupení zůstane udržen. Radioamatéři mimo ČRK budou znevýhodňováni, měkčí povahy odpadnou a pokorně se zařadí tam, kde jsou aspoň nepatrné výhody, mnozí další zcela znechuceni opustí všechny organizace. Křiklavé případy současných představitelů, kteří dříve patřili k elitě a spolupracovali s StB zmizí, ale jejich místa zaujmou jiní - sice nezkompromitovaní, nicméně lidé bezcharakterní, jdoucí výhradně za svým prospěchem. Nám nezbývá, než smutné zkonstatování: na majetek Svazarmu máme právo stejně, jako všichni ostatní. Máme právo na satisfakci za veškeré ponižování při prodlužování, máme právo na náhradu za vnucené brigády, povinné docházení do klubů, nedobrovolnou účast na nařízených manifestacích a vynucený výcvik branců, který urážel nejen nás, ale i samotné brance. Toto právo je bohužel jen morální, neboť je může pár nenasytných jednotlivců libovolně pošlapat s požehnáním úřadů. Našim členům můžeme nabídnout opravdu málo a nelze očekávat, že se běh věcí v dohledné době obrátí. Z toho mála snad jediné bude, že se mnozí z nás budou za každou cenu snažit, aby se neopakovala historie s ČRA po roce 1968, abychom se nedočkali opět povinného členství v ČRK. Bohužel ani zde nejsou vyhlídky příznivé - prodlužování koncesí (v roce 1992) bylo opět zavedeno a Inspektorát radiokomunikací spolupracuje čile a ochotně, ovšem pouze s ČRK, inu vrána k vráně sedá... Závěrem bychom chtěli položit členům Českého radioklubu a SMSR několik otázek: 1. Opravdu vám nevadí být členy postkomunistické organizace vedené estébáky? 2. Opravdu vám nevadí být členem organizace, která ostatní okradla o majetek a která pomocí ekonomického nátlaku ostatní nutí ke členství? 3. Opravdu vám nevadí být členy organizace, kde sami nemáte možnost si zvolit své představitele, nevadí vám, že za vás volí jiní? 4. Opravdu vám nevadí si nechat zaplatit QSL službu z peněz, které měly sloužit i těm, kteří si tuto službu musí platit sami? 5. Opravdu si myslíte, že je vás většina? Věříte, že vedení ČRK či SMSR jedná správně a morálně? 6. Nejste členy těchto organizací jen proto, že existuje možnost, že organizace za vás něco zaplatí? Předpokládáme, že si odpovědi ve svém svědomí přeberou ti z vás, kteří nějaké mají. K těm, kteří hájí Český radioklub, že je to jediná organizace, která něco dělá jen tolik: ČRK dělá, protože má prostředky. Organizace bez prostředků mnoho dělat nemohou. Svazarmovští generálové nevytvořili nic - majetek vznikl dlouhodobou prací nás všech a z našich daní. Československý radioklub a jeho členské svazy si nyní za tyto prostředky zajišťují reklamu a jeho aparát funkce a příjmy. To schvalujete? KRÁTKÉ VLNY 1992 SLOVO EDITORA Váženi přátelé! ...Další zpráva souvisí s rozdělením na dva samostatné státy. S tím pochopitelně zanikne i Československý radioklub, jehož kompetence přejdou na republikové organizace. Vzhledem k dalším okolnostem by bylo nanejvýš účelné přestat se všemi žabomyšími válkami a konečně sloučit dvě největší radioamatérské organizace v ČR - Český radioklub a Svaz moravsko-slezských radioamatérů v jednu, třeba s názve Českomoravský radioklub nebo jakýmkoliv jiným, který by například mohl obsahovat českou a moravskou komoru. Název a vnitřní členění ale není vůbec podstatné, důležité je co bude organizace pro radioamatéry dělat a kdo bude v jejím vedení. Věřím, že tato nová organizace bude moci lépe zajišťovat společné věcí, které nás radioamatéry zajímají. A to je QSL služba, PR a FM převáděče, zastoupení v IARU a podobné. Vstřícná výzva k tomuto sloučení ze strany Českého radioklubu již byla udělána, k tomuto tématu je také svoláván sjezd SMSR na 2.víkend v prosinci. Jakmile si přečtete další odstavec se zprávou z ČRK, určitě najdete alespoň jeden důvod, proč by toto sloučení bylo pro všechny radioamatéry českých zemích výhodné Navíc ČRK se mimo QSL službu, kterou přebere od 1.1.93 jako celek a kterou bude dočasně zajišťovat nadále i pro OK3, začal vážně starat i o další společné věci pro radioamatéry, zejména výstavbu PR sítě. Rada ČRK na své schůzi dne 11.9.92 potvrdila bezplatné používání QSL služby pro všechny členy Českého radioklubu na rok 1993. Podmínky QSL služby sice byly stanoveny, ale dá se předpokládat, že vzhledem k očekávaným státoprávním změnám budou ještě upraveny. Proto budou otištěny až po konečném rozhodnutí ČRK začátkem příštího roku. Podle jednání ČSRK a stanovisek české slovenské strany ze dne 10.10.92 se nepředpokládají žádné změny v pořádání KV závodů na rok 1993, což se týká závodů OK CW, OK SSB a OKDX. OK2FD AMA 6/1992 listopad (zdroj: http://www.posluchaci.cz/modules.php?name=Downloads&d_op=viewdownload&cid=5 ) SLOVO EDITORA Váženi čtenáři, Zima je za námi a tak ten kdo má čas, může začít se stavbou antén. Dnešní číslo přináší několik zajímavých článků na toto téma - zejména pro ty, kteří nemají mnoho možností si postavit stožáry a otočné systémy. V anténách a jejich stavbě je vždy trochu magie - napište i vy něco o svých zkušenostech. Od antén je již kousek k vlastnímu provozu, ať už na KV či VKV. A od provozu k závodům. Musím konstatovat, že aktivita našich stanic v závodech stále klesá. Je to dáno hlavně časovými možnostmi operátorů. Vzpomínám na časy, kdy se závodilo s jakýmkoliv zařízením, s jakoukoliv anténou. Protože byl na to čas. Dnes již spousta našich amatérů má k dispozici dobrá zařízení, někde sice chybí výkonnější antény, ale hlavním nedostatkem se zdá být čas. V jednom deníku z OK CW závodu jsem si přečetl postesknutí, které, jak se zdá, postihuje vše, s čím je dnešní amatér nespokojen. Vše bylo řečeno jednou větou, která zní: „Žel Bohu přetrvávání starých svazarmovských praktik, kastovnictví, starotemně mocní na vlivných místech, absence Ham Spiritu a v neposlední řadě ekonomický tlak, činí i můj deník chudým“. Obecně nemohu, než s ni plné souhlasit, i když se nevztahuje právě jen k závodům a právě jen k radioamatérům. Spiše právě proto, že postihuje ve své jednoduchosti více věci I když část zní spíše vyplývá z nedostatku aktivity amatérů, než jen "přežívání“ starých zvyků. Nedá se říci, že staré zvyky pouze přežívají. Někde vymizely i ony - spíše platí to, že nebyly dosud nahrazeny žádnými zvyky novějšími, lepšími. Marné je zatím volání žíznivého na poušti. Jen houf nespokojenců s čímkoliv je připraven k radám a kritice. Je třeba, aby čas uplynul a přinesl sebou vláhu, kterou naše amatérská obec nutně potřebuje - v podobě účasti těch mladších na celkovém dění. Jinak se může stát, že se z nás stane klub pamětníků a důchodců s poněkud zvláštním koníčkem, kterému nebude nikdo za chvíli rozumět. Ale abychom nekončili tak pesimisticky nebo nedopadli nějak tak, jak je to na spodním obrázku, připomínám všem zájemcům o závody. že se brzy bude konat IARU HF Championship, ve kterém by bylo velmi pěkné mít jako nová země DXCC svou HQ stanici. Zájemci, kteří by se chtěli v této kategorii závodu zúčastnit, pište na OK1DWX, případně se přihlaste v Laa. Karel, OK2FD
AMA 1/1993 únor (zdroj: http://www.posluchaci.cz/modules.php?name=Downloads&d_op=viewdownload&cid=5 )
SLOVO EDITORA Váženi čtenáři, ...Nakonec si neodpustím malou poznámku na okraj. Když jsem si přečetl údajně první rubriku po dlouhé době pro amatéry v AR 5/93, dozvěděl jsem se zajímavou věc. OK2QX tam totiž píše, že Amatérské Rádio je jediným časopisem pro radioamatéry. Nehodlám tuto věc dále komentovat... Aby se AMA stala časopisem pro radioamatéry, musela by asi více obsahovat článků ve stylu věhlasného automatického zalévání květin nebo snad více článků z pera OK2QX? Váš Karel, OK2FD AMA 3/1993 červen (zdroj: http://www.posluchaci.cz/modules.php?name=Downloads&d_op=viewdownload&cid=5 ) Události let: 1989, 1990, 1991 - 1992 a 1993 prostudujte si rovněž roky 1968, 1969 a 1970 a také, jak pokřiveně na tato historická fakta hledí současní představitelé ČRK 73! Matěj, OK1TEH - květen 2006 |
