|
Jaká byla cesta od Svazarmu k dnešním radioamatérským organizacím? Nekomentované kopie dobových podkladů, mimo jiné výběr z Radioamatérského zpravodaje, QTC, Amatérského rádia a časopisu Krátké vlny Matěj Petržílka, OK1TEH 1.část - rok 1990
„Už je toho dost“ Tímto heslem, nejčastěji provolávaným na všech masových shromážděních v celé republice koncem listopadu minulého roku vyjádřili všichni ti, kteří chtějí, aby se naše země opět stala zdravým srdcem Evropy, svoji sounáležitost k této své vlasti. Lidé spontánně vyslovili základní požadavek doby: Oba naše národy musí být napříště řízeny svobodným tvůrčím myšlením, zdravým, vysoce inteligentním rozumem a společenskou rozvahou uplatňovanou dokonalou profesionalitou všech vůdčích a řídicích osobností. A ne jako donedávna mocí jednostranně orientovaných lidí. Činnost těchto jedinců zasáhla snad všechny oblasti společenského života. Radioamatérům jsou velmi dobře známy projevy jejich svévole. Mnohdy jen na ústní či telefonní příkaz byly příslušné nižší odpovědné instituce a jejich složky nuceny omezovat ba i některým amatérům zakázat z důvodů krajně pochybných, radioamatérskou činnost. Někdy pod rouškou utajení či vyzrazení všeobecně známého tajemství, jindy z potřeby šikanovat osoby tzv. kádrově nepohodlné. A tato svévole direktivně uplatňovat svoji nadřazenost se odrazila i v tlacích na orgány podílející se na tvorbě povolovacích a provozních podmínek a řádů, především u některých pro vozních a koncesních omezení. Nové připravované snad již budou volnější. Ani publicitě se tyto snahy nevyhýbaly. Šéfredaktor i redaktor sice vždy nesli a nesou odpovědnost za publikované články především z hlediska „ideové čistoty“, ale právě proto bylo opět nepsaným zákonem, že „nečisté“ materiály bylo nutno si nechat schvátit tajnou vrchností. Proto nemohly být publikovány i některé, z hlediska radioamatérské činnosti odborné příspěvky, které by odhalily u nás přísně utajované, ale západními časopisy běžně publikované informace. K některým případům pozastavení radioamatérské činnosti i nepublikovaným článkům se na stránkách časopisu ještě vrátíme. - Ing. Jan Klabal, OK1UKA Na titulní straně: CELOSTÁTNÍ KONFERENCE RADIOAMATÉRŮ ČESKOSLOVENSKA 19. 1. 1990 Konala se v Praze a zúčastnilo se
jí 120 delegátů, zvolených v okresech celé republiky podle klíče jeden okres -
jeden delegát. Konference odvolala RR ČÚV i RR ÚV Svazarmu a zvolila nový
přípravný výbor budoucí nové organizace čs. radioamatérů. Prezidentem byl zvolen
Dr. Antonín Glanc, OK1GW
. Za Českomoravskou stranu jsou v něm zastoupeni Ing. K. Karmasin,
OK2FD, ing. M. Gutter, OK1FM
, ing Z. Prošek, OK1PG , RNDr. V. Všetečka,
CSc., OK1ADM, J. Litomiský, OK1XU, Ing. J. Plzák, CSc., OK1PD, a Ing. M.
Prostecký, OK1MP
. Slovensko v přípravném výboru reprezentují: ing A. Mráz, OK3LU
, E. Mocik, OK3UE, Ing. A. Matáš, OK3CMR, Š. Horecký, OK3JW, O. Oravec, OK3AU
, J. Štefík, OK3TCK, a K. Kawasch, OK3UG
. Tato sestava bude reprezentovat Čs. radioamatéry na mimořádném sjezdu
Svazarmu 24. března 1990. • Zpracovat návrh statutu, stanov a dalších základních materiálů organizace. Tyto návrhy předložit k veřejné diskusi všem radioamatérům a jejich připomínky zapracovat. • Požádat federální ministerstvo vnitra o registraci radioamatérské organizace. • Vstoupit v jednání s orgány vlády a občanských iniciativ k vyjasnění vzájemných vztahů, zejména společenských a ekonomických. • Vzhledem k tomu, že stávající název a struktura Svazarmu jsou v zásadním rozporu s potřebami radioamatérů, zahájit jednáni s orgány ÚV Svazarmu a představiteli sportovně technických svazů okolnostech vytvořeni konfederace. • Svolat do konce ledna 1991 celostátní sjezd radioamatérů. • Do doby tohoto sjezdu plnit funkce dřívější RR ÚV Svazarmu a zajistit kontinuitu všech činností a vztahů. • Opírat se o stávající systém odborných komisí. Dále utvořit komisi koncepční, komisi pro přípravu Povolovacích podmínek a komisi rehabilitační. • Projednat s FMDS okolnosti další práce komisi KOS Svazarmu a do uzavření jednání jejich činnost pozastavit. Vybral OK1PFM Zpráva ze zasedání KV komise RR ÚV Svazarmu Zasedání proběhlo dne 30. 11. 1989 v Praze. Hlavními body programu byl jednak návrh na plně celostátního semináře radioamatérů, který bude uspořádán ve dnech 21. 7. 1990 v Brně, jednak připomínky k návrhu nových povolovacích podmínek, které by měly vejít v platnost v průběhu příštího roku. Byl přizván OK2JK , který mj. informoval o stavu připrav k vydání čsl. adresáře radioamatérů. OK2FD již informoval o předběžných výsledcích v OK-DX contestu, OK2QX seznámil přítomné s vypracováním zásad k vyhodnocování našich KV závodů. Pokyny již byly vyhodnocovatelům rozeslány. Dále byla projednána stížnost OK3MM a vztažmo k tomu informace OK1MP o práci a materiálním zabezpečení QSL služby. KV komise se dále zabývala vydáváním diplomů jednotlivými radiokluby. Kriticky se vyjádřila k práci ústřední rady, KOS a k některým členům české zkušební komise a pověřila svého zástupce, aby připomínky přednesl na nejbližším zasedání rady. V roce 1990 má komise zasedat 15.2., 24.5., 20.7., 21.9. a 29. 11. Své připomínky a návrhy můžete předkládat kterémukoliv z členů komise, nejlépe písemně. Stanovisko KV komise k vydávání diplomů KV komise nyní dostává
návrhy na vydávání nejrůznějších diplomů s požadavkem jejich schváleni. Návrhy
však většinou postrádají vyjádření zodpovědnosti za tisk a distribuci těchto
diplomů, což jsou podstatné náležitosti. Diplomový program ÚRK t.č. nelze
vzhledem k finančním omezením rozšiřovat. Proto KV komise rozhodla, Že je možné
vydávat diplomy podle vlastních návrhů, pokud vydávající organizace bude plně
zajišťovat jejich tisk i distribuci. Tyto služby musí být v podmínkách zakotveny
a nelze je požadovat od ÚRK. Název diplomu nesmí být shodný s názvem některého z
diplomů i krátkodobé platnosti, které byly od roku 1945 u nás vydávány. Pokud by
měl být diplom vydáván i pro zahraničí s požadavkem úhrady poštovného v IRC, je
nezbytné konzultovat tento záměr s bankou a dodržet platné devizové předpisy.
Návrh podmínek je třeba zaslat KV komisi pouze k registraci a k publikaci.
2QX Píši prakticky o všech
otázkách projednávaných v KV komisi, občas se něco dočtu o práci VKV komise, i
když ne pravidelně. Ještě nikdy jsem se však nedozvěděl, o čem jednají další
komise, které jsou ustaveny při ústřední radě. Že by redakce RZ nedala těmto
zprávám prostor? Tak tomu jistě nebude a členové jiných komisí si pravděpodobně
myslí, že jejich činnost ostatní radioamatéry nezajímá. Co vy na to? Nakonec
ještě výzva všem, tedy CQ, CQ .. . protože jsme vyčerpali všechny tipy na
zveřejnění profilů radioamatérů z různých oblastí činnosti (rubrika „Z galerie
našich radioamatérů“ v AR), vyzývám všechny, kdo vědí o někom zajímavém z
vlastního okolí, zašlete mi adresu takového amatéra a oblast jeho zájmů k dalším
kontaktům. Jedná se pochopitelně i o techniky, závodníky ROB, rychlotelegrafisty
ap., nejen radioamatéry-vysílače!
ing. Jiří Peček, Riedlova 12, 150 02 Přerov .
Co dál? Tak jsem si už myslel, že naše sametová revoluce mi vzala „vítr“ z pera. Dříve jsem se s chuti a rád, přirozeně s nemalými obavami, pouštěl do kritiky zkostnatělosti či naopak zvrhlé tvořivosti uplatňované při omezování práv občanů - radioamatérů - ze strany společensky škodlivých elementů na vnitru či byrokratů ve spojích. Ale přeci jen asi ‚ Mnozí z těch totálně ‚zakonzervovaných už sice zmizeli či radikálně změnili svoje postoje, ale co jejich přístupy, jejich „tvořivý duch“? Není zase maximální, ale opět zcestně produktivní? Nehovoří se opět o potřebě vypracovávat nové předpisy, rozpracovávat směrnice a usnesení revolučně změněných orgánů? Přirozeně teď už pro zcela nově koncipované činnosti. Včetně radioamatérství. Když už mu byla odejmu ta jeho militantní složka využití, tak jej organizovaně usměrňujme na pacifismus (co na tom že ještě před pár měsíci byl tím nejodpornějším zlem). Stále nás obchází strašidlo minulosti, potřeba řídit, ale i potřeba být řízeni. Nedej bože, aby se lidé osamostatnili, aby začali být sví, či vytvářeli samostatně třeba i rozstříštěné, ale skutečně zálibové organizace. To jest takové, kde budou opravdu mezi svými přáteli, kde beze strachu mohou říci něco víc než jen to, co je povolené. Jak je pak opět nahnat do houfu, stáda, kterému tak vznosně říkáme jednota? Jak je názorově a metodicky řídit (ideovost raději vynecháme!)? Vždyť nevydávat předpisy, pokyny, směrnice, taková anarchie! Nechat lidem volné pole působnosti, kam by to vedlo, nakonec by snad ani nepotřebovali velké vůdce. A co kdybychom raději vsadili na dlouhou, historií podepřenou kulturnost národa, jeho vyspělou inteligenci, opustili praktiky asijského „socialismu“ a umožnili všem, kteří na to svým IQ mají, ponechat volné pole působnosti. I v radioamatérství. A předpisy? Ty koncipovat jen bodově, co je výslovně zakázaně. Při zkouškách pak vypustit všechny ty ideové a jiné nesmysly. Pro sportovní operátory omezit i technická minima, prostě maximálně zpřístupnit radioamatérství především mládeži, která chce navazovat spojeni, ne si opakovat občanskou nauku či se zabývat elektronickými obvody. Vždyť právě v jednoduchosti je krása, síla a přitažlivost. V redakci máme nemálo dopisů a dotazů mladých lidi, kteří by rádi vlastnili „vysílačku“. Ale kolektivka jim „nesedí“. Když pak zjistí, jak svízelnou cestou musí projít, než mohou zasednout k mikrofonu, otráví je to a skončí dříve než začnou. A pak se duchem nepřítomni činovnici diví, proč tak málo mladých lidi nachází cestu k radioamatérům. Ing. Jan Klabal OK1UKA
Celostátní konference radioamatérů 19. leden 1990
Přinášíme podrobnější informace z celostátní konference radioamatérů Československa, která se konala v pražském společenském domě Mars v pátek 19. ledna 1990. Konference se zúčastnilo 120 delegátů podle klíče jeden okres - jeden delegát, tzn., že nepřijeli zástupci všech okresů republiky. Dále byli přítomni někteří funkcionáři Svazarmu, členové dřívějších rad radioamatérství a pozvaní i nepozvaní hosté. Jednáni konference přenášel přímo ze sálu ústřední vysílač OK5CRC v pásmu 2 m na převáděčích OK0N a OK0C a v pásmu 80 m SSB. Již volba pracovního předsednictva naznačila, že průběh jednání bude dramatický. Nakonec bylo zvoleno v tomto složení: Dr. A. Glanc, OK1GW , Ing. M. Gütter, OK1FM , Ing. A. Mráz, OK3LU , K. Kawasch, OK3UG , J. Litomiský, OK1XU, a J. Král, OK2RZ . Oficiální program konference byl celkem stručný: Nejprve přednesla referát předsedkyně nyní již zrušené rady radioamatérství ÚV Svazarmu J. Zahoutová, OK1FBL, v němž vyjádři la mj. svoje názory na blížící se mimořádný sjezd Svazarmu. Ten by měl přinést změnu stanov a nové vymezení vztahů mezi jednotlivými odbornostmi a jejich řídícím centrem.
Poté vystoupili zástupci českých a slovenských radioamatérů ing. M. Gütter, OK1FM , a ing. A. Mráz, OK3LU , a informovali delegáty o požadavcích, vzešlých z národních radioamatérských konferencí (OK1, 2 - 11.1.1990; OK3 -13.1.1990). Z jejich vystoupeni bylo jasné, že radioamatéři chtějí více - chtějí si o svých záležitostech rozhodovat výhradně sami. Ve federaci s jinými technickými sporty jsou podle mluvčích ochotni setrvat za před pokladu, že to bude pro radioamatéry materiálně a finančně výhodné. Tento zištný postoj však dává do ruky trumfy těm, kteří sledují pravý opak - je celkem jasné, jakou zvolit taktiku, aby zůstala zachována úřednická místa těch, kteří budou „pečovat o další rozvoj radioamatérství“. ing. A. Mráz, OK3LU , formuloval zcela jasně další důležitý požadavek slovenské strany: vytvořit samostatnou organizaci, nazvanou Svaz radioamatérů Slovenska, jejíž zástupci by vstupovali v jednání s česko-moravskou stranou jen v mezinárodních otázkách a při celostátních záležitostech (QSL služba apod.). Diskuse, která se potom rozpoutala, trvala až do večerních hodin. Jako první vystoupil Ing. V. Kotrba, OK2BWH, s obhajobou zájmů té části našich radioamatérů, která se zabývá moderním vícebojem telegrafistů. Obavy o osud víceboje i rádiového orientačního běhu (ROB) jsou celkem na místě, když si uvědomíme, jak byly finanční prostředky pro radioamatéry ve Svazarmu doposud rozdělovány. Např. na loňském podzimním zasedání rady radioamatérství ÚV Svazarmu, kdy byl projednáván rozpočet na rok 1990, seznámil zástupce oddělení elektroniky ÚV Svazarmu M. Popelík, OK1DTW, členy rady s tímto plánem: „Velkou část našeho rozpočtu zabírají dvě mimořádně důležité a významné akce - mistrovství světa v ROB v Tatrách a mezinárodní komplexní soutěž Bratrství - přátelství v radioamatérském víceboji. Proto musíme na rok 1990 pozastavit i vydávání ‚gumičkové edice‘.“ Nikdo z rady neprotestoval a nikdo se ani nezeptal na přesná čísla. V roce 1989 činil rozpočet na radioamatérství ve Svazarmu částku šest miliónů korun!
Zástupce podniku Elektronika O. Zubina ve svém vystoupení potvrdil to, co si téměř všichni radioamatéři o podniku Elektronika myslí. Žádná informace o tom, co bude podnik vyrábět pro radioamatéry, zato však striktní požadavek, aby svazy (rozuměj svaz radioamatérů či elektroniků) nemohly hovořit do rozhodování a řízení podniku (pravda, pokud by s tím podnik sám nesouhlasil). Moravští zástupci, J. Sláma,
OK2JS, a J. Klimosz, OK2ALC
, vyslovili požadavek adekvátního zastoupení Moravy ve vedení budoucí
radioamatérské organizace. Dr. ing. J. Daneš, OK1YG , později v diskusi vyslovil myšlenku, která vysvětluje rozdíl v chápání radioamatérství (a nejen jeho) dříve a nyní: „Před druhou světovou válkou vůbec nebyla možná úvaha - budu amatéřit, tak mně na to dejte. Každému bylo jasné, že si všechny náklady bude platit sám ze svého“.
Zástupce ministerstva spojů ing Z. Prošek, OK1PG , informoval přítomné, že od 1.2. 1990 je v Československu povolen nový druh provozu paket radio (PR), oproti ostatním zemím však s omezením, že stanice PR může být v provozu pouze v přítomnosti operátora. Proti stanoviskům Občanského fóra radioamatérů, které jsou publikovány v občasníku QTC vydávaném OFRA, vystoupil velmi příkře vedoucí komise KV při ústřední radě RNDr. V. Všetečka, CSc., OK1ADM, v přesvědčení, že i jeho se týká kritika „radiomafie“ ze strany OFRA. Vyslovil se pro OFRA, ale s jiným vedením, než má doposud. (OFRA vzniklo v Praze počátkem ledna 1990 a jeho prvními mluvčími byli Ing. J. Kotlář, OK1DKJ, a ing. M. Kratoška, OK1RR.) Ing. J. Voleš, OK1VJV: „Většina příspěvků zde je příliš spojena s minulostí, ale pro to tady nejsme. Dnes musíme zvolit přípravný výbor nové radioamatérské organizace.“ J. Litomiský, OK1XU: „Z usnesení ÚV Svazarmu z 11. 1. 1990 je patrno, že ve vedení této organizace přetrvává centralismus. ÚV Svazarmu např. převedl vydavatelská práva časopisu AR na Vydavatelství Naše vojsko a radioamatérům o tom nikdo ani neřekl. Dosud nemáme podklady pro kvalifikované rozhodnutí, jak v budoucnu. O tom rozhodněme až na podzim. Teď hned je však třeba zastavit rozchvacování našeho radioamatérského majetku.“ J. Vinklerová. OK1ARI: „Musíme být ve federaci! Už kníže Svatopluk říkal, že jeden prut zlomíš, ale celý svazek ne. A pokud se týče počtu zájemců o jednotlivé obory radioamatérské činnosti, pamatujte, že zájemců o ROB a MVT je více, než amatérů vysÍlačů.“ (Československo je v tomto směru ojedinělou světovou raritou.) A. Novák, OK1AO : „Zámeček (budova ústředního radioklubu - pozn. red.) je náš. Elektronika prostě přišla pozdě!“ P. Novák, OK1WPN: „Nezapomeňme na naše nástupce - dnešní děti a mládež. Navrhuji úzkou spolupráci radioamatérské organizace s organizací Junák a se školami, kde mají zájem o technické kroužky mládeže.“ Plk. Dr. J. Kováč, místopředseda ÚV Svazarmu: „Dnes máte výjimečnou příležitost - rozhodujete o bytí a nebytí radioamátérů (Ze sálu se ozval pokřik „To teda ne!“) J. Stehno, OK1ASA : „Ve Východočeském kraji u některé radiokluby např. tři kompletní zařízení z dovozu, zatímco jiné živoří. Šest členů reprezentačního družstva pro VKV má k dispozici deset zařízení. Proto žádáme: 1) Zveřejnit seznam zařízení z dovozu a komu je Svazarm přidělil. 2) Přerozdělit podle kritérií, stanovených novou radioamatérskou organizaci. V diskusi vystoupilo celkem 38 řečníků, takže
není možné její celý průběh otisknout, ale nejzajímavější myšlenky jsme
zaznamenali. Usnesení I. Konference se zúčastnilo 120 delegátů zvolených v okresech celé republiky podle klíče 1 okres - 1 delegát. II. Konference vyslechla závěry předchozích jednání radioamatérů obou republik i Četné diskusní příspěvky z pléna. Vyslechla i zprávu předsedkyně RR ÚV Svazarmu současného funkčního období. III. Konference se rozhodla odvolat RR ÚV Svazarmu a zvolit přípravný výbor nové organizace Čs. radioamatérů. Tomuto výboru ukládá, a to počínaje dnešním dnem až do doby, než svolá celostátní sjezd radioamatérů, zejména toto:
1) Vyvinout maximální aktivitu k prověření komplexních podmínek postavení
radioamatérů v nově se utvářející společnosti. * * * Konference zvolila nový přípravný výbor radioamatérské organizace v tomto složeni: prezident: Dr. A. Glanc, OK1GW ; Členové za OK1 a OK2: Ing. K. Karmasin, OK2FD ing. M. Gutter, OK1FM , ing. Z. Prošek, OK1PG , RNDr. V. Všetečka, Csc., OK1ADM, J. Litomiský, OK1XU, ing J. Plzák, Csc., OK1PD , ing. M. Prostecký, OK1MP ; Členové za OK3: ing. A. Mráz. OK3LU , E. Mojcik, OK3UE ng. A. Maťáš, OK3CMR, Š. Horecký, OK3JW, O. Oravec, OK3AU , J. Štefík OK3TCK, a K. Kawasch, OK3UG . O činnosti přípravného výboru vás budeme v rámci našich možností (dlouhé výrobní lhůty časopisu) průběžně informovat. OK1PFM
19.leden 1990 - další obrázky z AR 4/1990
Co chceme? • Samostatnou, nezávislou a zcela apolitickou organizaci, nepodléhající žádné ideologii a sloužící výhradně zájmům radioamatérů. • Organizaci, která bude naši záštitou a pomocníkem, nikoli naším panovníkem, kontrolorem, ideologem a rukou trestající. • Důstojný návrat čs. radioamatérů do světového amatérského společenství. Dále je našim cílem sjednotit radioamatéry tak, aby byli schopni táhnout za jeden provaz. Za nejproblematičtější považujeme existenci národnostních rozporů a lokálních zájmů a skutečnost, že se hádají navzájem mezi sebou příznivci KV a VKV, mladí se staršími i jednotlivé kolektivky mezi sebou. Divide et impera - Rozděl a panuj. Tato skutečnost vytváří podmínky pro další ovládáni radioamatérského dění a pro jeho zneužili ve prospěch ambiciózních jednotlivců. Svoji budoucnost nevidíme v tom, že se staneme jakýmsi apendixem nějaké zastřešující organizace.
Názory, vybrané z občasníku OFRA, nazvaného QTC Budou-li v představenstvu radioamatérské organizace pouze aktivní radioamatéři, podaří se nám pravděpodobně získat pro naši činnost větši podporu materiální i finanční, než v případě federace, kdy nedostatek prostředků pro radioamatérskou činnost prezidium této federace pálit nebude. OK2PAZ O již zmíněné „radiomafii" se píše v
QTC 1/1990 toto: Ke 14. lednu 1990 byli mluvčími OFRA tito radioamatéři: OK1AUT, OK1DKJ, OK1RR, OK2BVG a OK2PAZ. Redakce RZ ráda zveřejni vaše názory na současně dění v naší radioamatérské organizaci, na její budoucnost i na činnost OFRA. OK1PFM RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 3/1990 Leden 1990 Během výroby tohoto čísla AR - v měsíci lednu 1990 - se událo v čs. radioamatérské organizaci pod tlakem politických a společenských změn tolik důležitého, že není v technických možnostech československého měsíčníku průběžně je zachytit. Připravili jsme tedy alespoň tento sloupec, z něhož fakta rozebereme podrob ně v příštích číslech AR. 5.-7. 1.: V Ústřední škole ČÚV Svazarmu v Božkově se sešly pracovní skupiny jednotlivých rad odborností České organizace Svazarmu. Z této porady vzešly první písemné návrhy na budoucí uspořádání naší radioamatérské organizace. 10. 1.: V Praze bylo založeno Občanské fórum radioamatérů (OFRA), jehož prvními mluvčími se stali ing. J. Kotlář, OK1DKJ, a lng. M. Kratoška, OK1RR. OFRA vydává „samizdatový“ občasník QTC a požaduje samostatnou, nezávislou a apolitickou organizaci, sloužící jen zájmům radioamatérů a řízenou výhradně nejkvalifikovanějšími radioamatéry. Do 12. 1.: Probíhají okresní konference radioamatérů v celém Československu jako příprava na nadcházející národní a celostátní radioamatérské konference, kde má být rozhodnuto o další budoucnosti radioamatérské organizace. 11. 1. V pražském kabinetu elektroniky (Praha 6-Veleslavín) se sešla k rozšířenému zasedání rada radioamatérství ČÚV Svazarmu. K jednání bylo přizváno po třech radioamatérech z každého kraje ČSR. Akce byla označována za inscenovanou a o jejím programu se hovořilo jako o vymývání mozků ze strany svazarmovského aparátu před. nadcházející celostátní konferencí radioamatérů. První tři slova usnesení tohoto shromáždění však znějí: „Vytvořit samostatnou organizaci...“ O případném začlenění do nějakého dalšího svazu technických sportů se hovoří až v bodě V.: „Rozhodnutí o případné účasti ve federaci technických sportů ponechat připravovanému sjezdu radioamatérů“ (podzim 1990). 13. 1.: Delegáti z 36 okresů Slovenska dokumentovali na své schůzi v budově Svazarmu v Bratislavě větší důvěru ve federaci technických sportů i v dosavadní vedeni radioamatérské organizace na svém území. Počtem hlasů 33:3 vyjádřili podporu myšlence federace s jinými technickými sporty a dosavadní rada radioamatérství SŮV Svazarmu byla pouze rozšířena o šest nových členů. (RR ČUV Svazarmu bude několik dní nato odvolána.) Slovenští radioamatéři trvají na založení Svazu radioamatérů Slovenska ve federativním vztahu k radioamatérům v OK1 a OK2. 19. 1. Hodinu trvala jenom volba pracovního předsednictva celostátní konference radioamatérů v Praze-Vršovicích. Není divu, že ve večerních hodinách musel k zrychlení jednání přispět personál vršovického společenského domu Mars... Hned druhý řečník v diskusi (OK2FD) navrhl odvolat dosavadní RR ČÚV Svazarmu, která podle jeho slov nikdy nepracovala tak, jak měla. Návrh byl později přijat a od 19. 1. má tedy nové vedení radioamatérské organizace v Čechách a na Moravě na základě voleb zástupců okresů OK1 a OK2 tyto členy: ing. K. Karmasin, OK2FD, ing. M. Gütter, OK1FM, ing. Z. Prošek, OK1PG, RNDr. V. Všetečka, CSc., OK1ADM, J. Litomiský, OK1XU, ing. J. Plzák, CSc., OK1PD, ing. M. Prostecký, OK1MP. Spolu se sedmi zástupci vedení slovenských radioamatérů, kterými jsou ing. A. Mráz, OK3LU, E. Mócik, OK3UE, ing. A. Maťáš, OK3CMR, Š. Horecký, OK3JW, O. Oravec, OK3AU, J. Štefík, OK3TCK, a K. Kawasch, OK3UG, budou reprezentovat čs. radioamatéry na mimořádném sjezdu Svazarmu 24. 3. 1990. Nejdramatičtějším bodem jednání celostátní konference byla volba prezidenta nové čs. radioamatérské organizace. Ze tří kandidátů (OK1FM, OK1GW, OK2FD) zvítězil po dvoukolové volbě dr. A. Glanc, OK1GW (při rovnosti hlasů pro OK1GW a pro OK2FD až losem). Otázka, zda budou čs. radioamatéři nadále samostatní, či nikoliv, zůstala 19. 1. podle očekávání nerozřešena. OK3UG řekl jménem slovenských radioamatérů: „My chceme zůstat ve federaci s ostatními technickými sporty.“ Prezident OK1GW: „Dali jste nám důvěru; věřte, že budeme dělat jen to, co je pro hamy nejlepší.“ Situaci v lednu 1990 shrnul ve svém diskusním vystoupení ing. R. Hennel, OK3CRH: „Náš strach z přemalovaného Svazarmu i z úplné samostatnosti pramení z toho, že jsme chudí a že za sebou máme staletí poroby.“ Zvolenému přípravnému výboru (je tvořen členy nových rad radioamatérství OK1, 2 a OK3 a prezidentem) nebyla svěřena pravomoc o této otázce rozhodnout definitivně. Toto rozhodnutí přísluší výhradně demokraticky zvoleným delegátům celostátního sjezdu radioamatérů, který má přípravný výbor svolat nejpozději do ledna 1991.
OK1PFM
(pozn. agent STB krycí jméno Petr - viz
http://www.qsl.net/ok2kkw/stb_amateri.htm )
Občanské fórum radioamatérů - OFRA OFRA je iniciativní hnuti amatérů vysílačů, které hodlá vyvíjet tlak na přípravný výbor budoucí organizace čs. radioamatérů, zvolený 19. 1. 1990 v tom smyslu, aby nebyla opuštěna cesta, vedoucí nejkratším směrem k úplnému rozchodu se svazarmovskou organizací, vystupující pod jakýmkoli názvem, a vytvořit tedy jakousi zápornou zpětnou vazbu, ukáže-li se to jako potřebné. OFRA zastává názor, že jakákoli nová organizace amatérů vysílačů musí být založena na principu samofinancování, a proto z ní musí být vymýceny jakékoli činností, které neslouží zájmům radioamatérů vysílačů jako celku, a ve svém důsledku by pouze odčerpávaly prostředky z hubeného měšce. Mluvčí OFRA: Ing. V. Petržílka,OK1VPZ Ing. M. Kratoška, OK1RR Ing. J. Kotlář, OK1DKJ
V lednu jsem byl, jako jeden ze zainteresovaných lidí, pozván jako host na celostátní konferencí radioamatérů. Dal jsem však před osobní účastí přednost obtížné práci, spojené se zajištěním přímého přenosu v radioamatérských pásmech z této konference. Byl jsem totiž přesvědčen, že závěry této konference dají mohutný impuls ostatním radioamatérům v Československu, aby už konečně vzali aktivitu do svých rukou a začali aktivně pracovat pro naši společnou zálibu - amatérské vysílání. Avšak - nestalo se tak. Závěrem této konference bylo bezzubé usnesení, které dávalo dobrý pozor, aby nežádalo více, než je v zájmu přestrojeného Svazarmu Federace technických sportů. V usnesení není jasně a přímo požadován rozchod se Svazarmem, není jasná a přímo požadováno založení zcela samostatné organizace amatérů vysílačů, nejsou jasně a tvrdě formulovány požadavky na majetek, který sloužil naší odbornosti, není jasně a přímo formulován požadavek oddělení od disciplíny ROB (rádiový orientační běh). Mohu vás ubezpečit, že výsledky této konference jsou jedny z nejméně požadujících ze všech dalších konferencí ostatních svazarmovských odborností a zodpovědní pracovníci Svazarmu vyjádřili své velké uspokojení nad výsledkem svého postupu ‚rozděl a panuj‘. Svazarm jako takový vznikl jako nástroj totalitní mocí k ovládání mnoha set tisíc lidí právě pomocí této metody: poslušným přidáme, aktivně, pracujícím sebereme, samí sebe dobře uživíme. Výsledkem je současný stav naší odbornosti, který není nutno komentovat. A v této době se amatéři vysloví pro další pokračováni členství v této samozvané organizací? Lidé, vzbuďte se! Už od přestrojeného Svazarmu nebudete dostávat dotace na svoji pohodlnou činnost, protože nebude kde brát finance - resp. jestli ve státním rozpočtu zbudou nějaké prostředky na podporu naší činnosti, bude to jenom na základě vzájemná výhodnosti a stát bude podporovat ty činnosti, které pro něj jsou nebo mohou být potenciálně výhodné (pozn. red. OTC - V Aktualitách ČST 8. 2. 90 oznámila krácení dotací vrcholového sportu a perspektivu přechodu tělovýchovy na samofinancování.) - tedy: motoristy, letce, radioamatéry vysílače, možná střelce a potápěče, ale rozhodně ne: hifisty, modeláře, kluby důstojníků v důchodu, liškaře... Jinak řečeno, členstvím v přestrojeném Svazarmu dokážeme pouze to, že prostředky uvolněné na naši činnost (a bude jích velmi málo) budou muset živit aparát takové organizace, který bude skromné zbytky těchto prostředků rozdělovat podle svého uvážení a zájmů mezi: hifisty, modeláře, liškaře a jiné... Můžeme si být jisti, že naší pasivity s výhodou využijí jiní - v současná době se hovoří o zachování Svazarmu jako jedné z odborností nové Federace, jsou i aktivity podniků ÚV Svazarmu v tomto směru - pokud budeme vyčkávat a očekávat z členství ve Federací nějaké výhody, budeme z ní odcházet časem stejně, ale podstatně více oškubáni, než kdybychom nyní vzali aktivitu do svých rukou. Např. komu budou sloužit přístroje, které za miliónové devizové hodnoty nakoupil ÚV Svazarmu pro potřeby naší odbornosti, jako prostředky k výrobě zařízení pro radioamatéry? Myslím, že všichni víme, že tyto přístroje už nikdy radioamatérům vysílačům sloužit nebudou. Vrátím se ještě k průběhu konference 19. ledna. Chtěli jsme probojovat možnost přímého přenosu už z národní české konference, která se konala 11. ledna 1990 - bylo to zakázáno. K možnosti přenosu z celostátní konference se nejprve OK1DTW (pracovník oddělení elektroniky ÚV Svazarmu - pozn. red.) vyslovil kladně, avšak najednou začaly potíže- byla vyžadována zvláštní povolení Od Správy radiokomunikací, Od Čs. rozhlasu, nebylo připraveno předem dohodnuté nf zařízení pro komentující vstupy. atd. Protože jsme viděli, že mnohým by vyhovovalo, aby měli možnost přímý přenos rušit, zvolili jsme k přenosu ze sálu pásmo 70 cm a měli tak alespoň částečnou jistotu, že k úmyslnému rušení nedojde. Myslím si však, že práce s tím spojená měla smysl, i když např. o poskytnutí modulace zájem slovenská strana neměla. Vždyť jenom považte,kdo asi objednával sál na tuto konferenci s tím, že v 18 hod. bude sál nutno vyklidit - tedy v době, kdy bylo jasné, že bude probíhat nejdůležitější část jednání, volba přípravného výboru, návrhy usnesení a diskuse k němu. Nebylo pro mnohé výhodné, že už nezbyl čas ke změnám navrženého usnesení, ale pouze k doplňkům?... Jsem operátorem třídy D a nestydím se za to. Pracoval jsem v ústřední VKV komisi jako referent pro techniku a majáky a reprezentoval v této komisi jako jediný nás, operátory třídy D, jako nejpočetnější skupinu amatérů vysílačů, na VKV. Ano, mohl jsem mít už dávno vyšší třídu, ale patřím mezi ty, kteří jsou typickým produktem Svazarmu, který znemožnil další vývoj všem, kteří neprošli výcvikem Morse v mladí nebo na vojně, a tím nás degradoval - nemůžeme používat na VKV vyšší výkony jak je to všude běžně možné (např. v DL či F mohou mít bez znalostí CW výkon 750 W!). Výsledkem je, že mnoho kvalitních techniků ztrácí zájem o radioamatérství. Vždyť i když jsem např. schopen tempem 60 zn./min. udělat běžné závodní spojení, odmítám se hlásit ke zkouškám, kde mně, pacifistovi, budou hrát do hlavy vojenské pětimístné skupiny. Při své práci jsem se stýkal a stýkám se členy reprezentačního družstva pro práci na VKV, ale měl jsem možnost nahlédnout i k liškařům. Nejdříve však k reprezentaci VKV - odmítám její nařčení z tzv. radiomafie. I když zcela samozřejmě nebylo vše čisté - ba naopak, celá dnešní koncepce reprezentace je zcela poplatná účelu, pro který vznikla, tedy závodům Vítězství (n+ 1) a byla poznamenána kolektivismem, výhodami a preferencemi. Drtivá většina jejích členů jsou však poctiví a pracovití lidé, kteří umí, a nejednou to dokázali. Vím, je pro nás, VKV operátory nepříjemné, že někdo sedí celý podzim na Sněžce a dělá DX spojení, avšak ruku na srdce, kdo z nás ženatých, otců rodin si to může dovolit? Já těmto lidem nezávidím. Skutečnou radiomafii je nutno hledat jinde - tam, kde je to méně nápadné, tam, kde se rozdělují prostředky, tam, kde se používají zařízení z dovozu pro potřeby KOS a tím proti nám, obyčejným radioamatérům, tam, kde se tato zařízení používají pro soukromé účely. Chápu rozhořčení mnoha radioamatérů vysílačů, že ten a ten radioklub, který závodí a vyhrává, dostal opět nového Kenwooda, avšak víte, kolik stovek zařízení bylo dovezeno a kolik z nich se skutečně k tomuto závodění používá? Vezměme si např. jen zařízení, dovezená za poslední dva roky: TS-430 + zdroj, TS-440S + zdroj, TS-940 + CW filtry, anténní díl, reproduktor, atd., TS-711, TS-811, FT-736, TR-751, TR-851, 5 ks 75-140S, nepočítané množství handheldů pro 2 m, 70 cm, 23 cm a další. Z tohoto neúplného výčtu (není zahrnut dovoz na Slovensko) se používá pro KV reprezentaci: TS-940 + příslušenství VKV reprezentaci: TS-811, FT-736.
V podniku Elektronika zůstal pro
potřeby vývoje a výroby KV transceiveru, reflektometrů a antén TS-440 + zdroj,
přičemž toto zařízení bylo nakoupeno za zvláštní devizové prostředky podniku.
Tedy ptáte se, kde jsou ostatní uvedená zařízení? Odpověď: zkuste se podívat
např. do střediska ROB v Tišnově. Je zcela pošetilé domnívat se. že členstvím ve Federaci technických sportů můžeme něco získat. V nejbližším přechodném období je to ovšem nezbytné, abychom se na právním základě mohli podílet na rozdělení majetku, který nám z historických důvodů patři, ale je nutné mít na paměti, že je nutné z této Federace vystoupit co nejdříve, abychom mohli skutečně hájit své zájmy a nemuseli se s nikým dělit o své skromné prostředky. Pokud tyto skutečnosti chápe přípravný výbor, zvolený 19. ledna, je to v pořádku. Pokud tomu tak nebude a přípravný výbor radioamatéry vysílače začlení spolu s liškaři do přestrojeného Svazarmu, domnívám se, že bude nezbytné založit nezávislý svaz amatérů vysílačů. Ten bude sdružovat amatéry stojící mimo svazarmovskou federaci a bude se na základě vzájemných dohod moci podílet na práci QSL služby a zastoupeni v IARU. Postupem času bude získávat do svých řad nové zájemce o naši zálibu, kteří jistě v hojném počtu zklamáni odejdou z takové federace, protože ta jim, vzhledem k reálným podmínkám zcela jistě nebude moci nabídnout ani malou část ekonomického zajištění, kterou v této době podle hesla „když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají‘, nabízí. Zcela na závěr vyzývám redakci občasníku OFRA QTC, aby uveřejnila značky těch stovek radioamatérů, kteří se do této doby k OFRA přihlásili. Jistě by to přispělo k sejmutí podezření, že se jedná o samozvanou organizaci několika elitářů. Tolik tedy moje názory z 2. února 1990. 73 de OK1VPZ, Ing.
Vladimír Petržílka (Převzato Z QTC) Z názorů čtenářů. Souhlasím se změnami, které. jak pevně věřím, nás posunou dál kupředu a to nejen od Svazarmu. Přečetl jsem si členek v „Amatérském radiu" co na to říká OFRA. Musím se přiznat, mám povolen zvýšený výkon od 1. 3. 1983 do 1 kW. Za to, že jsem splnil tehdy stanovená kritéria. Nebudu popisovat, kolik jsem získal diplomů a jak v kterém závodě jsem se umístil, ale byl to poctivý, přístup k radioamatérství se zařízením doma postaveným, později zakoupeným za své a v žádné politické straně jsem nikdy nebyl. Silně mi tyto názory připomínají mého souseda, který mi závidí větší česnek. Asi čím hloupější sedlák, tím větší brambory. Klidně to beru už proto, že jsem nikdy ani 1 kW PA neměl. Také jsem zvýšeným příkonem nenahrazoval lenost postavit pořádné antény. Důkazem je asi první směrovka i 7MHz v OK. Jestli někdo namítá, že to ve městě nejde, má asi pravdu, ale já jsem taky kvůli rádiu postavil domek na vesnici. Píši o tom proto, že na OK0C slyším, jak mnozí několik let vylepšují anténu GP. Taky jsem hostujícím reprezentantem na KV v OK1KSO. Kdo chce vědět, kolik ta bezva parta dostala na úkor těch ostatních, tak ať se jede podívat, co vybudovali. Zeptejte se, kolikrát byli první ve světových závodech s vlastním zařízením. A když dostali konečně zařízení. tak bez veškerého příslušenství, které u toho zcela určitě bylo. Kritiku bych tedy směřoval konkrétně tam, kam patří. Nadávat obecně a na vše je nesmysl. který nikam nevede. Tak jsem se přiznal a pokud mám právo tak se přimlouvám ke shovívavosti a k návratu k základním myšlenkám radioamatérství. Pokud nám nemá vadit různá barva pleti, politická příslušnost nebo náboženské vyznání, tak proč by nám vadilo, že Československo jsme reprezentovali a někdy i na světové úrovní. Slávek Zeler, OK1TN Jsem přesvědčen téměř třicetiletými zkušenostmi v oblasti zájmové umělecké činnosti - obor fotografie a nyní asi pětiletými zkušenostmi v oboru rádiový posluchač, že mnozí z nás prostých členů mají potřebu být řízeni a jsou rádi, když je řídí lidé schopní a ochotní věnovat jím svůj soukromý čas a své znalosti a schopnosti. Nemyslím si, že je to strašidlo minulosti. Myslím si, že je to potřeba lidem přirozená, lidem vlastní. Abychom mohli všichni něco navrhnout a skupina zkušených to pak zkoordinovala a uvedla do života. Vždyť konečně proto se spolčujeme a proto volíme své výbory. Není mí jasně, proč všechno úsilí v organizování radioamatérského hnutí u nás není soustředěno na vytvoření jedné jednotné celostátní organizace. vedené těmi nejlepšími aktivisty z našich řad? Ptám se, v čem konkrétně řadovým amatérům pro spějí jednotlivé regionální spolky? Jak bude provázána koncepční činnost, metodika, zabezpečeni soutěží a závodů, OSL služba a diplomová služba? Mají snad územní spolky nahradit bývalé krajské rady radioamatérství? Mají být filtrem informací? Otázka rozdělování dotací tuším padla. Aktiv, schopných a ochotných je nyní větší než bude za rok či dva. Takže jejich diferenciace může být vlastně budoucím oslabením organizační struktury radioamatérství. Naproti tomu jsem přesvědčen, že bychom se měli snažit vybudovat profesní (odbornostní) svazy a spolky, ve kterých by ochotní a schopní aktivisté pečovali o zájmy svých členů a vzájemně je koordinovali. Například spolky amatérů vysílačů KV, VKV, RTTY, SSTV, RP, BCL, ROB. MVT lektoři, instruktoři mládeže, konstruktéři a podobně. Petr-Pohanka, OK1-31484 AMATÉRSKÉ RÁDIO 9A/1990
ČAS TRHNUL OPONOU První radostí a starosti radioamatéra je vysílat, stavět svou stanici, jezdit po závodech v lišce, telegrafii, ve víceboji. Tohle ale člověk nemůže dělat sám se sebou, a tak nám dělá starosti naše nová radioamatérská organizace. Už v lednu o ni hovořili delegáti radioamatérů na konferencích v Praze a Bratislavě, později v Brně. Nejvíc se ovšem hovořilo o členství radioamatérů ve Svazarmu, který se měl přerodit v cosi nového. Těžko ale vážně rozhodovat o členství v něčem, co neznáme. V březnu se sešly mimořádné sjezdy Svazarmu; jsme tedy o něco moudřejší. Svazarm se změnil ve Sdružení technických sportů a činnosti, přijal nové stanovy a zvolil nové vedeni. Nedá se říci, že Sdruženi technických sportů a činnosti je přelakovaným Svazarmem. Nedá se ale také tvrdit, že přerod byl důsledný. Organizační formy konfederace, jakou požadovalo usnesení celostátní konference radioamatérů (a ostatně i tady dalších tzv. odborností), se dosáhnout nepodařilo, ve stanovách i struktuře Sdružení zbylo mnoho ze starého centralismu. Je na radioamatérech samotných, aby posoudili, zda se jim Sdružení líbí nebo ne. Také o tam bude jednat jejich celostátní sjezd. Ať jednání dopadne jakkoli, se
starou, tzv. jednotnou strukturou radioamatérské organizace je konec. Daleko
výrazněji se nyní uplatní federativní uspořádání státu i svébytnost Moravy a
Slezska, stejně tak i další zájmová diferenciace. Nově předpisy pro
radioamatérský provoz umožni vznik radioamatérských struktur také v jiných
společenských organizacích; můžeme s nim počítat v organizacích dětí a mládeže,
v odborech a kdekoli, kde se podaří tvořit materiální předpoklady. Vystoupí-li
radioamatéři ze Sdružení, určitě v něm část radioklubů setrvá právě kvůli
materiálním vazbám. Nástupcem v posloupnosti bývalých radioamatérských organizaci u nás (ČAV počínaje) je Československý radioklub a organizace, které ho vytvářejí. V zájmu zachováni kontinuity (včetně majetkoprávní) je zatím členem Sdruženi technických sportů a činností; o jeho členství v budoucnosti rozhodne celostátní sjezd radioamatérů. Stanovy Sdružení nyní výslovně připouštějí vystoupení členského svazu s jeho majetkem; ze Sdruženi pak vystupují se svým majetkem i základní články, které svaz tvoři. Majetek svazů ovšem určuji jednání delimitačních komisí, která se teprve rozbíhají. Československý radioklub tedy navazuje na víceméně centralizované struktury. S tím jak se zájmy radioamatérů budou realizovat v jim bližších organizacích regionálních a v radioamatérských složkách jiných organizací, stane se koordinačním centrem, které bude hájit zájmy všech našich radioamatérů v zahraničí - zejména v IARU - a vůči federálním složkám státu ostatních organizací. Podle přáni členských organizací by mohl zajišťovat základní členské služby, zejména QSL a diplomovou agendu a vydáváni radioamatérského časopisu. V jeho rámci se také členské organizace dohodnou na podmínkách mezinárodních a celostátních závodů diplomů, pravidlech radioamatérských sportů a dalších věcech společného zájmu. Československý radioklub by tedy podle koncepce byl spolčením radioamatérských organizací (nikoli jednotlivých členů), a jeho funkce by byla výhradně koordinační, nikoli řídící. Byl by tedy jakýmsi volně jednotícím prvkem v mnohosti zájmů a potřeb. Zda se radioamatéři rozhodnou pro takovouto nebo zcela jinou koncepci, to ovšem záleží výhradně na nich. Většina vznikajících radioamatérských organizací počítá podle předběžných informací se svými sjezdy do června 1990. Celostátní sjezd by se tedy mohl sejít v některém z podzimních měsíců. Do té doby je o čem přemýšlet. OK1XU Byli jsme pověřeni oznámit: V návaznosti na celospolečenské změny a na podnět Československého radioklubu vydalo FMS s platností od 26. března 1990 metodický pokyn inspektorátům radiokomunikaci v Praze a v Bratislavě aby při povolovacím řízení (vydáváni a prodlužování povoleni, zvyšováni operátorské třídy atp.) nevyžadovaly členství v žádné organizaci ani doporučeni takové organizace na straně individuálního žadatele. Klubové (dříve kolektivní) stanice mohou být zřizovány při jakékoli řádně registrované společenské organizaci nebo její složce. Přípravný výbor Československého radioklubu Kdo chce kam? Pomozme mu tam! Redakce Radioamatérského zpravodaje a přípravný výbor Československého radioklubu se společně dohodly pomoci rychlému vzniku nových radioamatérských organizaci a struktur. V současné době je redakci a přípravnému výboru znám vznik pěti takových organizací a po dohodě s jejich mluvčími přinášíme jejich přehled, velice stručnou charakteristiku jejich cílů a kontaktní adresy. Současně přikládáme přihlášku, na které zájemce vyznačí tu radioamatérskou organizaci, jejímž chce být členem, a po vyplnění údolů odešle na příslušnou kontaktní adresu (ne na adresu redakce RZ!). Čtenáři by jistě rádi znali další podrobnosti, výše příspěvků a další údaje, tikové podrobnosti, ale zatím vznikající organizace ještě nemají určeny. Zvíme-li další informace, zveřejníme je co nejdříve. Na uvedené adresy se mohou přihlašovati radiokluby, potom bude určitě účelné s přihláškou radioklubu zaslat i všechny přihlášky jednotlivých členů. RZ 1. Český radioklub - ČRK 2. Slovenský radioklub -
SRK 3. Svaz
moravskoslezských radioamatérů - SMSR 4. Spolok slovenských
amatérov vysielačov - SSAV 5. Svaz Českých
radioamatérů - SČR Adresy: SČR se hlásí k myšlenkám Občanského fóra radioamatérů (OFRA) a na jeho základě chce vytvořit samostatnou nezávislou a apolitickou organizaci, sloužící výhradně zájmům radioamatérů, která jim bude pomáhat a bude jim záštitou. SČR se ideově shoduje se Svazem moravskoslezských radioamatérů (SMSR) na základě zásadního rozchodu se Sdružením technických činnosti a sportů. SČR nebude nikoho řídit, ani nebude vytvářet žádný byrokratický aparát. Veškerá spolupráce bude na základě naprosté dobrovolnosti. SČR má zájem o aktivní spolupráci se všemi ostatními organizacemi radioamatérů: což znamená, že SČR má v souladu s programovým prohlášením OFRA zájem o to aby mezi Československými radioamatéry probíhal sjednocovací proces a nikoli vzájemná řevnivost různých myšlenkových proudů. SČR chce hájit zájmy těch radioamatérů, kteří jsou přesvědčeni, že další setrvání ve Sdružení technických činnosti a sportů je nepřijatelné a chce být garantem jejich nezávislost. SČR chce zastupovat nezávislé
radioamatéry mj. ve věcech využíváni QSL a diplomové služby, spolupráce s
povolovacím orgánem, zprostředkování právní pomoci a styku se zahraničím.
Svaz moravskoslezských radioamatérů - SMSR Dne 23. 3. 1990 nabylo právní
moci rozhodnuti MV o registraci svazu moravskoslezských radioamatérů - SMSR. SMSR se proto zásadné distancuje od tzv. Sdružení technických činnosti a sportů. Navazuje tím na program dalších územních svazů - Svozu českých radioamatérů, Spolku slovenských amatérů vysílačů. SMSR jako svůj cíl vidí vytvoření celostátní jednotné radioamatérské organizace složené z územních či jiných svazů. SMSR bude prosazovat právní nárok na. koncesi bez povinnosti členství v jakékoli organizaci a další změny v povolovacích podmínkách podle požadavků členů. SMSR dá prostor každému, kdo chce pěstovat svoje hobby bez ambicí na kariéru, finanční prospěch a sobecké povyšování. Základním cílem SMSR je vybudovat organizaci, která bude radioamatéry zastupovat vůči státu a veřejnosti, bude jim pomáhat o sloužit jejich zájmům.
Spolok slovenských amatérov vysielačov - SSAV Je dobrovolným, samostatným a nezávislým združením se sídlem v Bratislavě. Ponosť spolku sa vztahuje na Slovensků republiku. SSAV združuje zájemcov o amatérske vysielanie a technické činnosti s tým spojené, v súlade s programom Medzinárodnej únie radioamatérov vysielačov IARU. SSAV bol zaregistrovaný Ministerstvom vnúta a životného prostredia Slovenskej republiky dňa 9. marca 1990. SSAV je zaklodajúcím členům nezávislého Československého radioklubu. SSAV požaduje a presadzuje vytvorenie skutočne nezávislej Českoslovonskej únie amatérov vvsielačov, združenia rádioamatérskych spolkov. Zdorazňuje svoju nezávislost, svoju príslušnosť medzinárodnému ródioamatérskému spoločenstvu a zásadný rozchod so včetkými organizaciami, ktorým sa poskytujúvým právomoci zasahovat do našho vnútorného spolkového života. Spolok slovenských amatérov tvoria kluby i jednotlivci. Základnou organizačnou jednotkou sú kluby. Právnu subjektivitu kluby nadobúdajů členstvom v SSAV a podľa prislušných ustanoveni zákona o združovoní občanov a hospodárského zákoníka. Tá klubom umožňuje nadobúdat majetok s hozpodariť s ním. (V súčasnosti sa jedná o prevod majetku klubov zo základných organizácií Zvazarmu). V kluboch sa možu združovat amatéri vysielači aj iba s cielom navzájom sa stýkat, vymieňat si informácie, skúsenosti, uplatňovat klubové záujmy a delegovať svojích členov na valné zjazdy ode výboru SSAV. Vzorové stanovy klubov sú časťou stanov SSAV. Slovenská ústredie SSAV v Bratislave preberá na seba povinnosti voči rádioamatérom na Slovensku. Chceme udržiavať styk a tesnú spoluprácu so všetkými združeniami radioamaatérův, ktoré už existujů a ktoré poprípade vznikajú. Nojma s Československým rédioklubom, s ktorý budeme zabezpečovat všetky důležité služby: Rozosielanie QSL lístkov, diplomovú službu, distribúciu informacií a styk so zahraničím. Budeme udržiavať a prevádzať spolkovú vysielaciu stanicu, knižnicu a spolkový archiv a budeme podporovat širenie osvety a záujmu o rádioamatérstvo. Spolok bude zastupovat svojich členov vočl povoľovacím orgánom na Slovensku, Správe rádiokomunikácií v Bratislave a Federálnímu ministerstvu spojov v Prahe. SSAV- Spolok slovenských amatérov vysielačov, poštou priečinok 34, 841 04 Bratislava 43
Sjezd Českého radioklubu Na 16. června 1990 (sobota) je do Prahy svolán sjezd Českého radioklubu. Všechny radiokluby a bývalé okresní rady radioamatérství obdrží dopis s podrobnými instrukcemi. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 4/1990 Na startovní čáře Po mnoha letech se opět dění v radioamatérství dostalo na rozcestí. Bývalý Svazarm se změnil ve Sdružení technických sportů a činností, víceméně federovanou strukturu, kde vedle samostatných členských svazů přetrvává tzv. Asociace víceúčelových základních organizací, která bývalý Svazarm velmi připomíná. Ale právě ve víceúčelových organizacích existuje řada našich radioklubů. Zásadním obratem je fakt, že jíž nyní, před náležitou právní úpravou je uplatňována zásada, že držitel radioamatérské koncese nemusí být členem žádné organizace, a klubovní povolení mohou být propůjčována jakékoli řádně registrované společenské organizaci. Stojíme dnes tedy všichni před volbou. Po letech tuhé sešněrovanosti zákonitě vzniká množství radioamatérských organizací, následnické organizace Svazarmu se svém členství ve Sdružení budou rozhodovat na svých sjezdech. Snadné rozhodováni budou mít radioamatéři jednotlivci. Mohou si vybrat z pěti organizací, ale mohou také volit naprostou samostatnost. Pět radioamatérských organizací nabízí přihlášku v RZ 4/90. A nové struktury mohou vznikat také kdekoli jinde, třeba v Junáku, v odborech, a všude tam, kde mají materiální zázemí. Záleží jen na vlastní iniciativě zájemců. Složitější postavení mají radiokluby; ty budou v budoucnu hlavním nástrojem k tomu, aby radioamatérští nováčci měli kde začít, protože trh s radioamatérskými zařízeními ještě dlouhá léta těžko nabídne něco těm, kdo mají hlouběji do kapsy. Radiokluby se tedy snažit, aby měly svým členům co nabídnout, a to nutně vyžaduje materiální zázemí. A byla by samozřejmě škoda přijít o to, čeho se v minulosti podařilo nabýt. Nelze si dělat iluze: s politikou velkorysých finančních dotací ze státního rozpočtu je konec. Stát je poskytoval na účet budoucnosti, a mimo jiné právě proto teď nebude mít prostředky na podporu zájmové činnosti občanů, byť by byla sebezáslužnější. A vlastní příjmy Sdružení ze stávajících podniků a hospodářských zařízení jsou pro budoucnost také velmi nejisté. Úprava daňového systému a zelená soukromému podnikáni udělají i zde úplně novou situaci. Radiokluby si tedy nemohou dovolit sedět se založenýma rukama a čekat, co jim shora spadne do klína. Mohly by se velmi brzy divit, co jim to tam spadlo. Peníze z centra tedy nebudou ani ve Sdružení, ani mimo ně. O to více je třeba hledat možnosti místní - na národních výborech, školách, později i v podnicích a jiných organizacích. Ty radiokluby, které byly dosud jednoúčelovou ZO, to mají poměrně jednoduché. Stačí svolat členskou schůzi a rozhodnout, ke které z nových organizací se radioklub přihlásí. Radiokluby ve víceúčelových organizacích mají tři možnosti. Buď ve stávající organizaci setrvat, pak ale nemohou náležet k žádné organizaci ryze radioamatérské, a míra jejich nezávislosti je nejistá. Nemohou mít například vlastní právní subjektivitu a hospodařit nezávisle se svým majetkem. Z víceúčelové organizace je ovšem možné vystoupit, pak ale o majetkovém vypořádání rozhoduje členská schůze celé základní organizace; tam budou radioamatéři obvykle v menšině. A může dojít i k tomu, že se celá organizace rozhodne rozdělit na jednotlivé kluby, které pak budou hledat novou budoucnost samostatně. I zde ale bude o vypořádání společného majetku rozhodovat členská schůze celé ZO. Rozhodování v radioklubech ve víceúčelových ZO bude tedy složité a také odpovědné. I zde by je proto mělo učinit společné demokratické jednání všech členů. Mnohost radioamatérských organizací dělá mnoha radioamatérům starosti. Jde ovšem o typický jev přechodové doby. Část organizací vznikla z nechuti ke členství radioamatérů ve Sdružení jako nástupci Svazarmu. Ale to může připravovaný radioamatérský sjezd změnit. Funkční organizace je jen taková, která svým členům zajistí uspokojení jejich potřeb. K tomu nevede ani subjektivní předpojatost, ani neuspokojené osobní ambice, ale jen a jen práce. Důležité je, aby radioamatéři mohli vysílat, startovat v závodech v lišce, telegrafii a víceboji. Už velmi brzy budeme mít všichni úplně jiné starosti, než hašteření a mrhání energií na neúčelné projekty. Ač Sdružení není určitě přelakovaným Svazarmem, mnoho z jeho rysů zde přežilo. Jenže část radioklubů je v něm vázána existenční základnou. I když se většina radioamatérů na svém sjezdu rozhodne ze Sdružení odejít, právě tyto radiokluby zde zřejmě zůstanou. Jedno řešení rozporů se nabízí samo: aby Československý radioklub jako nástupce všech radioamatérských organizací minulosti (ČAV počínaje) se zcela osamostatnil, a stal se konfederací všech radioamatérských organizací a struktur u nás, samostatných začleněných v jiných organizacích. Tato konfederace by za jistila základní členské služby - QSL a diplomovou službu a radioamatérský časopis, reprezentaci v IARU a vůči federálním státním a dalším orgánům. Ostatní by bylo věcí jednotlivých členských organizací. Po létech stojíme opět na startovní čáře. Vyběhněme správným směrem. OK1XU
Zpátky do Evropy Sdělovací technika je se svými širokými možnostmi výměny myšlenek a informací vždy trnem v oku těch, pro které je bezmyšlenkovitost a neznalost občanů nejlepší zárukou pohodlného setrvání na vlivných a výnosných postech. Nepřekvapí, že ze všech zájmových činností v elektronických oborech právě radioamatéři, kteří se na komunikaci mohou podílet nejen pasivně, byli v minulosti nejvíce sledováni ostřížím okem. A aby sledování a usměrňování bylo snazší, jako jedni z prvních byli vtlačeni do vhodné totalizující, organizace, a tak spoluzaložili Svazarm. Dnes je ze Svazarmu Sdružení technických sportů a činností. Věru nejde o přelakovaný Svazarm, na cestě k demokratizaci organizace byl proveden velký krok tím, že například o změně stanov rozhoduje 20 členů prezidia, zatímco Svazarm k témuž musel svolat na tisíc delegátů sjezdu. Co vlastně drží pohromadě radioamatéry například s kynology či vodáky, když dost zřejmě si spolu mají málo co říci? Je to společný majetek za dlouhá léta narostlý vlastní přičinlivostí členů, zejména ovšem stamilionovými ročními dotacemi státu tedy z kapes nás všech. Také radioamatéři by chtěli zpátky do Evropy, ale v cestě jim dnes brání ne totalitní organizace, ale hlavně vlastní stará česká bolest - hašteřivost. Jedni by nejraději zrušili staré vazby ihned, ať to stojí cokoli. Druzi si vůbec neumějí představit, jak by bez státního zázemí mohli existovat; zejména radiokluby v malých městech a obcích jsou skutečně závislé na majetku, který mají společný s ostatními tzv. odbornostmi. A třetí naivně doufají, že stát bude i nadále devastovat národní hospodářství dotacemi jejich hobby - vždyť je to „na mládež“! Hloupé je, že místo tříbení názorů v opravdu demokratické diskusi probíhá místy přímo boj zarputilé prosazování vlastních, tedy těch jedině správných přístupů, na použité prostředky se přitom obvykle nehledí. Pro nevybité vášně je tu pak k dispozici společný hromosvod - přípravný výbor nové radioamatérské organizace. Malá česká dušička si už za Rakouska navykla nacházet úlevu z vlastní nerozhodností a neschopnosti v proklínání „těch blbců nahoře“. T. G. Masaryk říkával „odrakouštět“, a počítal, že to bude trvat padesát let. Optimista. V jednom radioamatérském občasníku jsme si mohli přečíst výčet hlavních úkolů, které dostal přípravný výbor uloženy. Výčet končí dramaticky větou: „Toto vše se dosud nestalo - proč?“ Co si myslet o tom, že autor při psaní tohoto dramatu dobře věděl, že ,,toto vše“ se ve skutečnosti stalo a děje, protože u toho byl - vždyť přípravný výbor ho jmenoval jedním ze svých tiskových mluvčích? Směšné a smutné zároveň je, že ono vlastně není o co bojovat. Na málo „masové“ radioamatéry ve Svazarmu příliš mnoho peněz nevybylo, a to se ještě různým chytrákům dařilo je dost solidně oškubávat. Naše diskuse se tedy spíš točí kolem principů a zásad. Dá se ale za ty nejlepší zásady bojovat těmi nejhoršími prostředky - tedy třeba vědomou lží? Musí se opravdu vášně vybíjet v nesmyslech? Chceme do Evropy. Radioamatérská Evropa pořádá v tzv. „lišce" evropské a světové šampionáty IARU. Ovšem pro naše „Evropany“ liškaři radioamatéry „prostě nejsou“. Je tedy otázka, budou-li se v Evropě cítit opravdu dobře. Vždyť tam mají lidé koníčky pro radost a oddech, a jen těžko si je nechají kazit totalitním kádrováctvím. Cesta do Evropy je trnitá. Už proto, že se při ní musí opravdu myslet a opravdu pracovat, protože plané řeči a proklamace k tvorbě hodnot nevedou. Jen podle výsledků skutečné práce lze oddělit zrno od plev. Štěstí, že jiné cesty není. OK1XU NÁŠ INTERVIEW s Dr. Antonínem Glancem, OK1GW, prezidentem Československého radioklubu o aktuálních otázkách našeho radioamatérského dění. ->>Jak hodnotíš současnou situaci a vazby radioamatérů na bývalou organizaci Svazarmu, nynější Sdružení technických sportů a činností (STSČ)?
Po tomto přechodném období po majetkovém vyrovnání, se svazy samy rozhodnou, zda zůstanou ve Sdružení, či z něj vystoupí. Proto i Čs. radioklub má svého zástupce v delimitační komisi Sdružení, při čemž pravidla, jimiž se delimitační komise řídí, jsou společnou záležitostí svazů. Přípravný výbor na základě právnických expertíz vymáhá navrácení veškerého radioamatérského majetku na všech stupních, tzn. až do bývalých ZO. Že se tato taktika ukázala jako správná, to vyplynulo z posledních květnových dní, kdy předsednictvo FS a vláda zastavily veškeré převody nemovitého i movitého majetku politických stran a organizací. Kdybychom v tuto chvíli stáli vně Sdružení (jako např. Čs. autoklub), uzavřeli bychom si všechny cesty, vedoucí k navrácení např. „zámečku“, který radioamatérům patří, ale i všechna ostatní vyrovnání by musela být zastavena. (Pozn. red.: Zámeček - budova ústředního radioklubu v Praze, Vlnitá 33). Uvedu vám jeden konkrétní případ ze současnosti, na němž je patrno, že je o co bojovat. Už přes rok leží na bývalém ÚV Svazarmu 133 počítačů od firmy Armstrad, původně určených k dispozici svazarmovským odbornostem. Když měly být rozděleny, zjistilo se, že jejich napájecí zdroje produkují silné elektromagnetické rušení. Tím se jejich přidělování zdrželo, napájecí zdroje se upravují a počítače čekají na své využití v ústředí STSČ. Navrhoval jsem prezídiu STSČ využít těchto počítačů pro obecně prospěšné věci, jako je např. spojovací síť SOS nebo v I. regionu IARU Emergency Net také s ohledem na skutečnost, že je v ČSFR od února 1990 povolen provoz paket rádio. Můj návrh byl odmítnut a prezídium STSČ rozhodlo, že počítače přidělí okresním výborům STSČ. ->>Nyní existuje v ČSFR pět různých radioamatérských organizací, které se odlišují mj. také svým postojem k STSČ. Co soudíš o existenci tolika radioamatérských organizací? To je zcela zákonitý vývoj. Jednu chybu bych však přece jen některým nově vznikajícím radioamatérským spolkům či územním radioklubům vytknul - a sice, že brání svým členům v možnostech věnovat se také ostatním, neklasickým radioamatérským disciplínám. Může se zdát, že některé výroky a ultimativní formulace na toto téma od představitelů nově vznikajících radioklubů, mnohdy vydávané i tiskem, k naši jednotě nepřispívají. Nemyslím, že názorová diferenciace na budoucí uspořádání našeho radioamatérského hnutí nás rozdělí. Je to jen přirozený důsledek toho, že se všichni učíme používat svobodu slova, která nám byla dlouho upírána a kterou nám nikdo nedaroval. Časový prostor pro tyto diskuse musí být co nejdelší, aby sjezd československých radioamatérů měl podstatně vyšší úroveň než lednová konference. Jeto můj názor po zralé úvaze a nerad bych, aby to bylo vysvětlováno jako retardační snahy, ale naopak jako jediný možný prostředek působení na nově vzniklé radioamatérské organizace. ->> Byl jsi přítomen jako vedoucí čs. delegace na konferenci 1. regionu IARU ve Španělsku (duben 1990). Jaké jsou Tvé dojmy? Byla to moje první cesta na Západ po dvaceti letech. Konference se konala v městě Torremolinos za účasti 150 představitelů radioamatérských organizací členských zemí a pozorovatelů z ostatních regionů. Kompletní zpráva z jednání bude v radioamatérském tisku zveřejněna v nejbližší době. Jednání konference mělo velmi dobrou úroveň a přijetí naší delegace, jako zástupců nového ČSRK, bylo vřelé a pro mě osobně to představovalo návrat do Evropy. Československo je v povědomí všech delegátů známo jako jeden z hlavních iniciátorů disciplíny ARDF (ROB), která se v poměrně krátké době rozšířila do celého světa. Svědčí o tom i fakt, že v letošním roce je ČSFR pořadatelem mistrovství světa v ARDF. Dále, již ve svém diskusním příspěvku na pražské radioamatérské konferenci v lednu 1990 jsem vyjádřil názor, že existenci našich radioamatérů silně ohrožují nedokonalé vstupní obvody našich televizorů, FM přijímačů a videopřehrávačů. Je to problematika, zvaná EMC (elektromagnetická slučitelnost). Od nynějška se budu problémy EMC zabývat jako člen stálé komise EMC při I. regionu IARU. ->> V Čem myslíš, že bychom se měli od zahraničních radioamatérských organizací učit? Zatímco radioamatéři svobodného světa si demokraticky vylepšovali svoje organizace a měli aktivní podíl na práci IARU, naši radioamatéři, zastřešeni militantní organizací, byli střeženi, a to nejen na pásmech. A tak jedině díky par Heavisideovi a jeho ionosférickým vrstvám se ti šťastnější z nás dostávali éterem za hranice našeho státu. Teprve nyní se naplnil čas a můžeme se s našimi protějšky z amatérských pásem setkat i osobně. To nepochybně přispěje k tomu, abychom i s nimi diskutovali o uspořádání radioamatérského hnutí v jejich ze mích i u nás. Ze zahraničí k nám přicházejí rady i nabídky, jakým způsobem bychom to měli v naší radioamatérské organizaci řešit. Jde většinou o návrhy horizontálních struktur, které si v současné době naše radioamatérské hnutí nemůže dovolit z finančních důvodů. Je to důsledek toho, že čtyřicetileté působení starých struktur způsobilo, že veškeré iniciativy o reorganizaci našeho hnutí nebyly brány v úvahu nebo rovnou potlačeny. Proto teď nelze rázem přejít na nějaký zahraniční vzor. Potvrdil jsem si tento názor i v diskusích s některými prezidenty radioamatérských organizací na konferenci ve Španělsku. Musel jsem jim závidět. V těchto zemích mají většinou placené funkcionáře, své časopisy s elektronickými laboratořemi, QSL-službu, to vše hrazeno z členských příspěvků. Nejde jen o organizaci OSL-služby a vydávání časopisu. Nesmíme zapomenout, že i nadále musíme platit členské příspěvky IARU a nakupovat IRC kupóny, ovšem k tomu je nutné disponovat devizovými prostředky. Jsme tedy na celkové společenské a ekonomické situaci v naší zemi mnohem více závislí. Jiný pohled na tuto problematiku bude po dosaženi konvertibility naší měny. ->>Jaký očekáváš vývoj v radioamatérském dění u nás v nejbližší budoucnosti? V době, kdy vychází tento interview, budou již známy výsledky jednání „kulatého stolu“, ke kterému jsem pozval zástupce všech až dosud u nás vzniklých radioklubů iniciativ (ČRK, SRK SMSR, SČR, SSAV, ale i Čs. DX klubu, AMSAT-OK, tvořícího se klubu čs. posluchačů, klubu DX posluchačů rozhlasu aj.). Budou také známy výsledky sjezdů jednotlivých radioamatérských spolků. Mnohoznačnost názorů nevadí před sjezdové období musíme využít k tříbení názorů. Ke konci roku 1990 už budeme chytřejší; budeme vědět, zda pro radioamatéry budou státní dotace bez ohledu na to, zda jsou členy Sdružení nebo ne. Jsem přesvědčen, že čs. radioamatéři si mohou najít příznivce a zastánce i jinde než ve Sdružení. Přípravný výbor čs. radioklubu nedostal mandát k tomu, aby radioamatéry někam „zakormidloval“, ale naopak, aby zjistil podmínky pro všechny hlavní varianty, které přicházejí v úvahu a aby jeho práce předem k žádné z těchto variant neuzavřela cestu. Vytváříme novou, nezávislou radioamatérskou organizaci a volit konečnou variantu budou všichni radioamatéři demokraticky, společně na svém celostátním sjezdu. Očekávání, že někdo nahoře všechno rozhodne a nadiktuje, jsou dokladem toho, jak více nebo méně v každém z nás přežívá totalita. ->>Děkuji
za rozhovor.
Připravil P. Havliš, OK1PFM. AMATÉRSKÉ RÁDIO 8/1990 (odevzdáno tiskárně 25.5.1990. Číslo vyšlo 18.7.1990) První sjezd Českého radioklubu 1990 Sjezd Českého radioklubu se sešel 16. června 1990 v budově MTTÚ v Praze. Předcházely mu členské schůze v radioklubech bývalého Svazarmu v Čechách i na Moravě, které rozhodly o přistoupení či nepřistoupení k Českému radioklubu, a v kladném případě volily delegáty na sjezd. Ze zvolených 167 delegátů bylo sjezdu přítomno 127. Přítomni byli také hosté, zástupci SMSR, SČR a CLC; pozdravný telegram poslal i SSAV z Bratislavy. Několik radioamatérů využilo možnosti zúčastnit se jako pozorovatelé. Jednání zahájil Ing. Josef Plzák, CSc., OK1PD. Navázal ing.Karel Karmasin, OK2FD, se zprávou o činnosti přípravného výboru ČRK. O činnosti federální radioamatérské organizace hovořil Dr. Antonín Glanc. OK1GW, prezident Československého radioklubu. Následovala rozvaha ekonomická situace organizace, kterou přednesl Jan Litomiský, OK1XU. Úvodní blok uzavřel Ing. Miloš Prostecký OK1MP, informací o práci zkušební komise. V úvodu diskuse vystoupili hosté, a následovalo dalších téměř třicet diskutujících. Ve druhé části sjezdu byly v dílčích rozpravách přijaty stanovy Českého radioklubu, programové prohlášení, schválena předběžně výše. členských příspěvků pro rok 1990 a konečně i usnesení sjezdu. Jednání probíhalo ve vysloveně věcné pracovní atmosféře. Hledalo cesty k tomu, aby Český radioklub byl plnokrevnou radioamatérskou organizací, která má svým členům co nabídnout, a vedle aktuálních potřeb sleduje také dlouhodobé perspektivy našeho hobby. To v současnosti znamená řešit rovnici s velmi mnoha neznámými. Byly konstatovány minimální vyhlídky na získání státních dotací, proto musí ČRK začít ihned hospodařit tak, jako by žádné nedostával. Členské služby budou placeny těmi, kdo je užívají, a je nutné dosáhnout, aby byly co nejlevnější. Náklady na práci ústředí organizace musí být minimalizovány a budou hrazeny přímými příspěvky členů (v letošním roce formou registračního poplátku ve výši 100 Kčs pro dospělé a 20 Kčs pro děti). Radiokluby budov pracovat a hospodařit naprosto nezávisle, s majetkem budou nakládat jako se svým vlastnictvím. ovšem za svou činnost i hospodaření ponesou také plnou odpovědnost. Radiokluby mají právo z Českého radioklubu vystoupit i se svým majetkem. V zahraničí je obvyklé, že radioamatérské organizace sdružují zejména individuální členy, radiokluby jsou vyjímkou. U nás byli dosud všichni radioamatéři donuceni být členy radioklubů, a tak je Český radioklub na začátku své práce nucen převzít tuto strukturu. Stanovy ovšem počítají s tím, že přirozeným a nenásilným vývojem se dosavadní násilně vzniklá struktura bude rychle měnit, a počítají nejen s radiokluby, ale i individuálními č1eny, kteří se mohou do ČRK přihlásit přímo u rady a zajistit si tak členské služby. Stále je dost žhavých diskusí kolem členství radioamatérů ve Sdružení technických sportů a činností, v něž se transformoval bývalý Svazarm. Vzdor různým proklamacím se totiž za členy Sdružení považují čtyři z pěti existujících radioamatérských organizací. Sdružení je ryze přechodným útvarem, vzniklým zejména proto, aby se mohly nástupnické organizace Svazarmu v klidu zformovat a dohodnout rozdělení majetku po dobu této tzv. delimitace, která má být dokončena nejpozději 31.3.1991‚ je pro radioamatéry výhodné být členy Sdružení, protože tak mají právo zúčastnit se jako plnoprávní partneři všech důležitých jednání. Ještě zhruba 3/4 roku trpělivosti se určitě vyplatí, jde totiž o to, aby naše nová organizace měla dostatek prostředků k tomu, aby svým členům byla něco platná. Nikdo se nestane samostatným tím, že se za takového prohlásí, ale tím, že je schopen se sám postarat o své potřeby. A konečně - byla by škoda, kdyby toho, na co mají právo radioamatéři, nakonec užíval někdo jiný. Nově zvolené radě ČRK bylo uloženo svolání dalšího sjezdu ihned po dokončení majetkového vypořádání k dořešení otázky členství ve Sdružení. Jak toto dopadne, o tom není třeba pochybovat . . . Sjezd zvolil definitivní radu Českého radioklubu (OK1GW, OK1MG, OK1XU, OK2BWN, OK1WPN, OK1PG, OK2WE, OK1UP, OK1VJV, OK1ADM), revizní komisi (OK1AYA, OK1UDN, OK1FAY, OK1MP, OK1WBK) a předsedu ČRK,. jímž se stal ing. Josef Plzák, OK1PD. Do středu radioamatérského dění se tak po dvacetileté nucené přestávce vrátil prvotřídní radioamatér, dvojnásobný světový vítěz CQ WW DX Contestů a čestný a obětavý člověk. Ke dni sjezdu se k Českém radioklubu přihlásilo 165 radioklubů z Čech a Moravy s celkem 3847 členy (z OK2 39 radioklubů s 1021). Další přihlášky klubů i jednotlivců je možné podat na adrese: Český radioklub, Vlnitá 33, 147 00 Praha 3. Tam lze získat i nejrůznější další informace, a to i telefonicky na pražském čísle 46 02 54. OK1XU
přijaté sjezdem Českého radioklubu dne 1990 I. Český radioklub chce být moderní demokratickou organizací radioamatérů, která bude vyvíjet maximální snahu o uspokojováni potřeb svých členů a hájení jejich zájmů. Chce sdružovat zájemce o všechny radioamatérské činnosti a sporty a neuzavírat se ani dalším iniciativám. Chce navázat na vše pozitivní, čeho se v uplynulých šedesáti letech existence radioamatérské činnosti v Československu zdařilo dosáhnout. II. Český radioklub je si vědom, že jeho činnost je společenský prospěšná a přispívá rozvoji technických, sportovních, kulturních i morálních kvalit jeho členů, a proto je neopomenutelným přínosem rozmnožování duchovního a materiálního bohatství národa. Český radioklub chce navázat na šedesátiletou tradici tvořivé práce Československých radioamatérů pří výchově mladé generace a při práci pro rozkvět vlasti. III. Český radioklub bude svým členům zabezpečovat základní systém členských služeb, bude organizační základnou pro sdružení a činnosti radioamatérů a jejich klubů, zajistí činnost QSL služby, vydávání odborného a spolkového radioamatérského časopisu, bude se vyjadřovat k přípravě předpisů dotýkajících se radioamatérského provozu a souvisejících činností státními orgány, hájit zájmy radioamatérů vůči orgánům státu, dalším organizacím i vůči komerčním zájmům podniků a podnikatelů. Přímo nebo prostřednictvím celostátní organizace radioamatérů chce zajistit reprezentaci radioamatérů Čech a Moravy v Mezinárodní radioamatér unii(IARU). IV. Český radIoklub bude hledat nejúčinnější cesty, jak zlepšit dostupnost radioamatérské techniky, jejíž nedostatek považuje za hlavní omezení dalšího rozvoje radioamatérské činnosti. Je si přitom vědom, že v nejbližší době nebude teto technika, ať již z dovozu nebo domácí výroby, cenově dostupná mladým začínajícím radioamatérům. Proto pro nejbližší roky považuje za zásadní předpoklad uchování a rozvoje radioamatérské činností zabezpečení existence alespoň základní sítě radioklubů, které by byly jak místem dělné spolupráce vyspělých radioamatérů, tak i středisky péče o radioamatérský dorost. Usnadnění radioamatérské činnosti spatřuje také ve vlastní tvořivé technické činnosti členů, jíž chce napomáhat publikováním stavebních návodů a další technické a odborné literatury ve spolupráci s vydavatelskými zařízeními nebo i vlastní vydaskou činností. K výměn odborných znalosti bude organizovat semináře a radioamatérská setkání. Bude hledat cesty, jak radioamatérům zpřístupnit techniku vyřazovanou jinými radiokomunikačními službami. Bude ovlivňovat výrobce i dovozce elektronických zařízení k rozšíření sortimentu nabízeného zboží o radioamatérskou techniku, součástky a odbornou literaturu. V. Český radioklub je si vědom, že hlavní náplní radioamatérské práce je aktivní provoz na radioamatérských pásmech a soutěžení v dalších radioamatérských sportech. K tomu chce vytvářet při dodržení nezbytné úsporností co nejbohatší systém radioamatérských závodů a soutěží, diplomů a dalších provozních a sportovních podniků, které obohatí radioamatérskou činnost. Bude soustavně napomáhat tomu, aby provoz pod značkou OK byl příkladem provozní zručnosti a vyspělosti. Bude pečovat o to, aby naši radioamatéři co nejdříve dostihli radioamatéry vyspělých zemi ve využívání moderních druhů provozu. Radioamatérská činnost je mnohostranná, žádný její obor nesmí být nadále hmotně ani morálně zvýhodňován oproti ostatním. VI. Český radioklub respektuje, že jednou ze zásad ham-spiritu je prospěšnost práce radioamatéra pro jeho zemi. Bude platformou pro vyvíjení společensky užitečných aktivit radioamatérů při odborné výchově mladé generace. při budování v minulosti mnohokrát osvědčených nouzových radiokomunikačních sítí. VII. Český radioklub bude spolupracovat s dalšími radioamatérskými organizacemi v ČSFR i s radioamatérskými složkami jiných organizaci všude tam, kde to bude přínosem rozvoji radioamatérství. Bude se snažit sjednocovat radioamatéry ke společné práci i zájmům. VIII. Český radioklub jako celá společnost je nucen překonávat v mnoha oblastech dědictví předchozích let nedemokratického totalitního vývoje. Jako jedinou cestu k tomu spatřuje důsledně demokratickou výstavbu a správu cele organizace, rozhodování výhradně demokraticky vedenými zástupci, všech členů a veřejnou kontrolu práce těchto zástupců. Bude rozhodně pokračovat v oproštění radioamatérských organizací od těch, kdo v minulosti přispívali k nespravedlivým postihům radioamatérů a k neopodstatněným odnětím povolení. Bude i nadále prosazovat jmenovitou a adresnou omluvu odpovědných orgánů nespravedlivě postiženým radioamatérům. AMATÉRSKÉ RÁDIO 9/1990 Pět radioamatérských sjezdů Podle titulku by se mohlo zdát, že budeme hovořit o šedesátileté historii značky OK nebo možná o situaci v radioamatérském dění na severní polokouli. Nikoliv, pět radioamatérských sjezdů se konalo ve dvou měsících (květen, červen 1990) na území ČSFR. Během výroby tohoto čísla RZ ještě nebyly známy podrobnosti. 12. 5. při příležitosti setkání příznivců VKV ve Frýdku-Místku zasedal SMSR Svaz moravskoslezských radioamatérů), 19. 5. v Bratislavě SSAV (Spolok slovenských amatérov vysieločov), 2. 6. v Bratislavě SRK (Slovenský radioklub), 16. 6. v Praze ČRK (Český radioklub) a 23.6. v Praze SČR (Svaz Českých radioamatérů). Ve velké výhodě jsou organizace, vzniklé na troskách bývalého Svazarmu, nyní STSČ (Sdružení technických sportů a činností), neboť mají profesionální pracovníky a zatím až do konce roku 1990 disponují státními dotacemi, jež možno označit za miliónové. Disponuji s nimi však většinou pouze v intencích závazků, které ustanovili pracovnici Svazarmu ještě v roce 1990 a dříve. Nicméně diky těmto dotacím zatím funguje naše QSL - služba a vychází Radioamatérský zpravodaj. Situace v květnu byla mezi našimi radioamatéry dosti nepřehledná. Zatím ještě ani nevíme, jaký byl ohlas na RZ 4/90. Prezident přípravného výboru Čs. radioklubu i vedení výše zmíněných pěti radioamatérských organizací napomáhají k vyjasnění situace jednáním u ,,kulatého stolu“. Šestý, celostátní sjezd radioamatérů nás totiž teprve čeká. Bude koncem roku 1990 a měl by z něho vzejít Československý radioklub, sdružující (snad) všechny menší organizace. Mohl by se stát základem, na němž by radioamatéři proti sobě nebojovali, nýbrž na němž by si spolu rozuměli. OK1PFM RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 5/1990 KLÍNOVEC 1990 Radioklub Pleň - OK1KRQ pořádá již 6. ročník setkání radioamatérů na Klínovci v Krušných horách (JO60LJ, GK45d) ve dnech 7.-9.září 1990. Přihlášky účastníků, informace, registrace firem, reklamy do sborníků nejdéle do 15.srpna 1990 na adresu: Renata Nedomová, OK1FYL, Boettigerova 6 320 17 Plzeň RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 6/1990 SETKÁNÍ KLÍNOVEC 1990 Přípravnému výboru V Praze dne 21.srpna 1990
Federálnímu shromáždění ČSFR P R O H L Á Š E N Í Č E S K O S L O V E N S K É H O R A D I O K L U B U
Československý radioklub sdružuje většinu občanů
zabývajících se radioamatérstvím jako zájmovou činností, která v letošním roce
oslavila šedesátileté jubileum v naší vlasti. Charakteristickým rysem
radioamatérství je možnost globální komunikace, již radioamatéři mnohokrát
prospěli společenským a humanitárním zájmům, naposledy vloni při pomoci Rumunsku
ve službách vládního krizového štábu vedeného panem ministrem Millerem.
Dr. Antonín Glanc
V Praze dne 21.srpna 1990
RZ pro všechny Současná demokratizace naší společnosti poodhalila i některé méně chvályhodné vlastnosti lidí. Ukázalo se, že mnozí jsou ke společenskému dění více méně lhostejní, na druhé straně se zase objevilo nemálo těch, kteří by buď rádi získali slávu, nebo by rádi ovládali (ne odpovědně řídili) bez reálné představy, jak. Na tomto podhoubí vybujela i značná nevraživost, a to nejen mezi jednotlivci či spolky, ale i národnostní. Bohužel i mezi hamy. Pár mluvků bez hlubších znalostí skutečné podstaty věci „hodí“ zlé slovo, vytvoří se skupinka, ta na sebe „nabalí“ širší, věci neznalé a tím i tvárné okolí a je další seskupení. A protože dnes chce být každý, kdo již začal být společensky aktivní, prezidentem, je tu i jeho volba. Je to jakási erupce snah o prestiž či slávu. Ta se však získává tvrdou prací, ne bláboly. To už tu bylo. Ale budiž, doba je taková a uvolněné řetězy dávají stejnou šanci všem. Porevoluční kvas společnosti - eufórie, útlum, volební překmit a pozvolný přechod do ustáleného stavu - musí mít charakter tlumeného kmitání. A co radioamatéři? Ač jsme z hlediska počtu obyvatel nepatrnou veličinou, přesto se některým naším „předákům“ podařilo rozdělit nás do pěti organizovaných skupin. Tou šestou, jak se to tak zatím jeví, nejpočetnější, budou ti neorganizovaní - „sváteční“ hamové, kteří těch spojení v průběhu roku moc neudělají, a proto je spolkaření moc nezajímá. Tady bude další vývoj ještě zajímavý. A jak se máme zachovat a zorientovat my v redakci RZ? Kdyby si každá skupinka chtěla vydávat svojí revui, tak by buď prodělala „kalhoty‘ nebo by nejspíše nabídla obsahově velmi chudé tiskové médium. K tomu bychom se v RZ neradi dopracovali. Máme-li si však zachovat statut určité neutrality, pak buď musíme „strčit hlavu do písku“ a stát se tak bezzubými, což by znamenalo nezabývat se organizačními problémy, nebo dát přiměřenou publicitu všem. To znamená stát se nestranně přístupnými všem názorům, ať již individuálním, či skupinovým. Druhá varianta se nám zdá rozumnější. Ale ani tak nehodláme dávat prostor těm, kteří by chtěli RZ využít k osobním soubojům, hanobení či osočování. Zkusili jsme to. Nelze. Rozpoutává to lavinu pomluv, ba i nemístných urážek těch, kteří mají opravdovou snahu pomáhat. A ještě k již vzniklým seskupením. Neutápějte se v bojích o moc, i běžná organizační činnost je nutná. Přicházejí noví, především mladí lidé, které mocenské třenice a osobní vyřizování účtů nezajímají. Oni chtějí pěstovat své koníčky. A těm z nich, kteří nejsou jen samolibými individualisty, ale chtějí svoji zálibu pěstovat a rozvíjet organizovaně, musí i to být do budoucna umožněno. Že tomu tak ještě všude není, svědčí i dopis redakcí od patnáctiletého Patrika z Ružomberoku: „Češi sa so mnou až na malé výnimky nebavia, však čo, na Slovensku je SRR. Ale Slováci sa so mnou už duplom nebavia. Mám mesiac podanú prihlášku na triedu ,,C", aby som urobil OL, no nikomu ze SRR sa ani len nelení odpísať." Vím, práce je hodně, ale nezapomínejme především na mládež. Ing. Jan Klabal, OK1UKA Nepřehlédněte Na každém šprochu je pravdy trochu - přísloví, kterým prý se dnes řídí pracovníci ministerstva kontroly. Pravdy trochu však neznamená, že „šproch“ či „kleveta“ apod. je už pravdivá, spíše bývá synonymem pomluvy, neznalosti, případně otcem zbožného přání odpůrce. V nejlepším případě vlastní interpretací zaslechnutého neúplného výroku. Konkrétně se to v současnosti týká další existence našeho Zpravodaje. Zatím to, co se sem tam v „éteru“ ozvalo, je „šproch“. Ale jen do té míry, jaká bude další přízeň čtenářské, potažmo radioamatérské obce v nejbližší budoucnosti. Oč jde? Dosavadní vydávání RZ se dělo po léta pod hmotným (finančním) zabezpečením Svazarmu, v letošním roce s dotací Sdružení technických sportů a činností. Roční předplatné 30 Kčs, které jste posílali, byla jen jakási forma „všimného“, částka, která by s bídou vystačila na krytí honorářových a redakčních výdajů. Ty však činily necelou třetinu celkových nákladů, zbytek tvořily tiskárenské práce, cena papíru, poštovné aj. Tyto zhruba dvě třetiny plateb byly kryty z rozpočtu dotací připadajících na radioamatérskou činnost. S dotacemi však již nelze nadále počítat, tím končí i vidina nízké ceny za RZ. Dosavadní kalkulace ceny, která by zabezpečila vyvážený rozpočet výdajů a příjmů, vychází zhruba na roční předplatné deseti čísel asi 100 Kčs. Ovšem potud, pokud se v celém národním hospodářství nerozeběhne inflační spirála. Výše uvedené konzultovala redakce RZ s představiteli přípravného výboru Čs. radioklubu a dospělo se k závěru, že vydavatelské právo a veškeré hospodářské závazky spojené s vydáváním tohoto časopisu, tj. platby autorům, redakce, administrace, zajištění tisku a papíru, včetně daňových odvodů a dalších plateb, čili veškerá nakladatelská práva a povinnosti, přebírá a svým bankovním kontem finančně zajišťuje prezidium radioklubu (garant J.Litomiský, OK1XU). A co nabízí redakce? Zachovat si pokud možno neutrální postoj v publicitě a dát prostor všem, kdo přijdou s dobrými nápady. Urážky, pomluvy či komolení skutečností budeme však odmítat, ať přijdou odkudkoli a na kohokoli. Ing. Jan Klabal, OK1UKA Zjazd Slovenského zväzu rádioamatérov Ustavujúci zjazd Slovenského zvázu rádioamatérov sa konal 2. júna 1990 v Bratislave, v priestoroch Prírodovedeckej fakulty UK. Celkove sa prezentovalo 75 delegátov slovenských rádioklubov s hlasom rozhodujúcim. Ďalej bob prítomných 11 hostí a 4 členovia bývalej rady rádioamatérstva SÚV Zvázarmu. Z čestných hostí bolí na konferencii prítomní Dr. Glanc, OK1GW - prezident Česko-Sbovenského rádioklubu a ing. Jozef Horský, OK3HM - zástupca Spolku slovenských amatérov vysielačov. V pracovnom predsedníctve zasadli E. Mocik, OK3UE, ing. A. Mráz, OK3LU, K. Kawasch, OK3UG, a zapisovatel Š. Horecký, OK3JW. Úvodnú hodnotiacu správu za posledných 20 rokov predniesol ing. Mráz. V ďalšom oboznámil prítomných delegátov s celkovou situáciou v Združení technických činností a športov, ako aj s celkovou situáciou v rádioamatérskom hnutí. Po tomto, takmer jeden a pol hodinovom prejave hlasovali delegáti o ďalšom pósobení Slovenského zvázu rádioamatérov v Združení technických činností a športov a o tom, či sa ako zváz registrovať samostatne, alebo byť, registrovaný pod Združením technických činností a športov. Z prítomných delegátov hlasovalo 72 za zotrvanie v Združení technických činností a športov a odsúhlasilo registráciu pod týmto združením. Po tomto důležitom akte požiadali o príhovor obaja čestní hostia zjazdu. Dr. Glanc pozdravil pritomných delegátov a hostí a informoval ich o celkovej situácii v Česko-Slovenskom rádioklube. Ing. Horský informoval obšírnejšie o Spolku slovenských amatérov vysielačov, o jeho cieloch, zámeroch a problémoch. V ďalšej časti bol hneď úvodom schválený názov novej rádioamatérskej organizácie na Slovensku - Slovenský zväz rádioamatérov. Po tomto akte dostal slovo Dr. Halický, ktorý sa podujal na neľahkú úlohu záverečného dopracovania návrhu stanov, Organizačného poriadku a programového vyhlásenia na základe návrhu vypracovanom prípravným výborom a pripomienok zaslaných zjednotlivých členských schódzí rádioklubov. Pretože sa predpokladalo, a to celkom správne, že táto čast‘ zjazdu může trvat‘ niekoľko hodín, bol schválený návrh, aby počas schvalovania jednotlivých dokumentov prebehli tajné voľby do prezídia Slovenského zvázu rádioamatérov. Voľby boli rozdelené do piatich častí: voľba prezidenta, 1. viceprezidenta, 2. viceprezidenta, 8členného prezídia a revíznej komisie. Jednotlivé kandidátky, ktoré boli vypracované na základe návrhov došlých z jednotlivých rádioklubov, obdržali všetci delegáti a v niektorých prípadoch boli ešte delegátmi doplneně. Prezidentom Slovenského zväzu rádioamatérov bol zvolený podľa očakávania ing. Mráz, OK3LU, 1. viceprezidentom K. Kawasch, OK3UG, 2. viceprezidentom Š. Horecký, OK3JW. Za členov prezídia boli zvolení: Bratislava-mesto - L. Vencel, OK3GB, ing. Ivan, OK3LZ, Západné Slovensko - T. Polák, OK3BG, E.Mocik, OK3UE, Stredné Slovensko J. Polec, OK3DQ, R. Hnátek, OK3YX, Východné Slovensko - L. Satmáry, OK3CIR, a ing. Janitor, OK3DX. Zároveň bolí zvolení aj náhradníci za každý kraj, aby v prípade potreby bob možné doplniť prezídium bez nutnosti zvolávat‘ mimoriadny zjazd. Náhradníkmi boli zvolení: Dr. Halický, OK3CPH, J. Ivan, OK3NA, ing. Štefík, OK3TCK, a ing. Forišek, OK3CMF. Ako posledná boba volená tajnými voľbami revízna komisia Slovenského zvázu rádioamatérov. Za jej členov bolí zvolení: V. Molnár, OK3TCL, ing. Štefík, OK3TCK, a Dr. Halický, OK3CPH. Za rýchle a spoľahlivé spracovanie volebných výsledkov patrí vďaka volebnej komisii na čele s jej predsedom ing. Hennelom, OK3CRH. Ako sme už spomínali, počas volieb prebiehabo zapracovávanie a schvabovanie doplnkov do návrhov stanov, organizačného póriadku a programového vyhlásenia. Táto celá procedúra boba ukončená krátko po 18. hodine. V ďalšej časti bol spracovaný návrh uznesenia, ktorý bol po niektorých kozmetických úpravách prítomnými delegátmi krátko pred 19 hodínou schválený a ustanovujúci zjazd Slovenského zvázu rádioamat sa priblížil ku svojmu koncu. Záverečnú reč predniesol prezident Slovenského zvázu rádíoamatérov ing. Mráz, v ktorej prisľúbil prítomným delegátom, že bude hájiť záujmy slovenských rádioamatérov, aby doveru, ktorú do jeho osoby vložili, nesklamal. * * * Čo dodat‘ záverom. Myslím si, že ustanovujúci zjazd Slovenského zvázu rádioamatérov splnil svoj ciel čo sa týka vzniku nástupníckej organizácie rádioamatérov Slovenska. Z celkového počtu rádloklubov prihlásených do Slovenského zvázu rádioamatérov - 95, bolo na zjazde zastúpených 75. Snáď sa po obdržaní záverečných dokumentov zo zjazdu rozhýbu aj ďalšie rádiokluby. Aj tu sa potvrdilo, že stále sú rádiokluby, ktoré nesledujú pravidelné spravodajstvo OK3KAB - Ústredný vysielač Slovenského zvázu rádioamatérov, ako najspoľahlivejší a najrýchlejší informačný kanál rádioamatérskeho hnutia na Slovensku. Celkove možno zjazd hodnotiť pozitívne a zvolenemu prezídiu Slovenského zvázu rádioamatérov zaželať veľa šťastia v nástupe do novej etapy rádioamatérskeho hnutia na Slovensku. L. Vencel, OK3GB
Návrh základných podmienok pre
založenie združenia Dnes v Československu existujú
rádioamatérske združenia: Tieto združenia vznikali spontánne, postupne v uvedenom poradí, v spoločenskom pohybe po demokratickej revolúcii v novembri roku 1989. Je v spoločnom záujme všetkých týchto združení, aby vznikali ďalšie, ktoré by rozširovali členskú základňu celého rádioamatérskeho hnutia v Československu, tak, aby toto hnutie bob početné, ekonomicky silné a teda aj zaujimavé ako spotrebitel pre vyrobcov zariadeni suciastok obchod, inzerciu a pre vydavateľov časopisov a knižných publikácií. V tejto situacii ma svoje miesto vytvorenie unie konfederacie radioamaterskych spolkov s celoštátnou pósobnosťou. Na zjazde Spolku slovenských amatérov vysielačov sa delegáti uzniesli na základnych podmienkach nášeho členstva v únii a to za prvé, aby únia bola nezávislá. To znamená, aby nebola členom Združenia technických športov a činností. Nezávislá znamená vlastné riadenie nasich veci a podnikania v radioamaterskych cinnostiach. Za druhe aby organizačná struktura unie dosledne respektovala federativne usporiadanie štátu. Ustanovujuci zjazd poveril výbor SSAV vypracovaním zásad, na ktorých by mala byť únia postavená. Tieto zásady predkladáme všetkým československým rádioamatérom. 1. Názov únie 2. Členstvo 3. Federatívny princíp
usporiadania únie a orgánov CSARU Zástupcovia členských združení
únie budú zvolení na zjazdoch týchto združení a budú v rade zastúpení paritne. V
rade, volení funkcionári a zástupcovia z Českej republiky budú tvorit‘ komoru
rady Českej republiky a podobne bude vytvorená komora rady Slovenskej republiky.
Na valnom zjazde CSARU delegáti z CR a SR budú tvoriť komory delegátov. 4. Majetok únie 5. Služby Služby pre specifické záujmové činnosti jednotlivých združení by únia mala kordinovať. Za tým účelom móže zriaďovať komisie, ktorých členmi budú zástupcovia jednotlivých združení. Ako príklad móže slúžiť záujem o prácu na krátkych vlnách, veľmi krátkych vlnách, záujem o digitálne druhy komunikácie, diplomy, súťaže a pod. Činnosť komisií budú udržiavať a financovať tie združenia, ktoré ich vytvárajú. V Bratislave dňa 30. júna 1990. Výbor Spolku slovenských amatérov vysielačov
SVAZ ČESKÝCH RADIOAMATÉRŮ Zpráva o průběhu ustavující valné hromady SČR V sobotu 23. 6. 1990 se konala ustavující valná hromada SČR v kulturním domě Prahy 4 Litochleby. Na jednání bylo přítomno celkem 72 účastníků, z toho 60 členů SČR. Po krátkém úvodu OK1RR přečetl zprávu o činnosti přípravného výboru a přednesl krátký referát o připomínkovém řízení k návrhu Předpisu o zřizování, provozování a přechovávání amatérských rádiových stanic, které se konalo ve čtvrtek 21. 6. v Praze. Dalším příspěvkem bylo vystoupení OK1DKJ, který přednesl návrh rozpočtu, z kterého mj. vyplynula i výše členských příspěvků pro příští období. Tyto byly pak sjezdem schváleny a jejich výše činí pro zbytek roku 1990 50Kčs a pro rok 1991 pak 120 Kčs. Účastníci vyslechli zajímavé diskusní příspěvky hostů OK1GW a OK3IA, ze kterých vyplynula mj. i potřeba vzájemné spolupráce. Bouřlivý potlesk sklidil příspěvek OK1YG na téma cenzura aneb o čem se smělo psát a o čem ne. OK1DKM pak ve svém vystoupení sjezdu navrhl, aby byl zaslán pozdravný dopis nejstaršímu slovenskému amatérovi, ing. Samuelu Šubovi, OK3SP. Návrh byl s nadšením přijat a ihned se přistoupilo k sepsání tohoto dopisu, který pak v průběhu sjezdu podepsali všichni účastníci. Sjezd pokračoval příspěvkem OK1TJ, který přednesl OK1DNH. OK1TJ navrhuje pořádat při příležitosti ustavení SČR krátkovlnnou obdobu známého provozního aktivu. Návrh byl se souhlasem přijat. Návrhy, kandidátů výboru SČR a revizní komise vzešly od účastníků sjezdu. Sestavená kandidátka byla pak v mnoha exemplářích vyvěšena, aby se s ní mohli podrobně seznámit všichni účastníci jednání. Poté vystoupil host OK1UP jako zástupce Českého radioklubu a přednesl dopis, který sjezdu zaslal předseda ČRK OK1PD. Návrh stanov přijala valná hromada SČR bez vážnějších výhrad, širší diskuse proběhla pouze k článku 5. - členská práva. Zde bylo poukázáno na neúplnost informace, týkající se právní subjektivity členských radioklubů s odvoláním na zákon č. 83/1 990 Sb. Bylo konstatováno, že často zmiňovaná tzv. „delegovaná právní subjektivita“ není blíže stanovena a závisí na stanovách sdružení, které tuto své organizační jednotce propůjčuje. Aby bylo dosaženo naprosté nezávislosti radioklubu na Sdružení, kde je členem, je nezbytná registrace u republikového ministerstva vnitra. Jedině tak jsou vytvořeny podmínky, aby členský radioklub jednal se Sdružením, kde je členem, zcela rovnoprávně. Návrh, aby právnická osoba, vzniklá registrací ve smyslu zákona 83/1990 Sb., byla považována za člena s právem jednoho hlasu, byl přijat. Další změny návrhu stanov se týkaly pouze stylistiky. V další diskusi byli kandidáti výboru navržení sjezdem vyzváni, aby se stručně představili a vyjádřili se ke svým možnostem zastávat funkci ve výboru v případě, budou-li zvoleni. Někteří kandidáti funkci odmítli z rodinných, časových a pracovních důvodů, jeden pak odstoupil ze zdravotních důvodů na konci jednání. Volby byly tajné a probíhaly vložením volebního lístku se jmény volených kandidátů do urny. Volební komise pracovala před zraky všech účastníků sjezdu. Díky přesné a rychlé práci této komise byly asi za 30 min. hlasy sečteny s tímto výsledkem: OK1RR
- 47 hlasů z 60 možných Další kandidáti dostali méně než
10 hlasů, a proto se stali buď náhradníky výborů - OK1IVU, nebo členy revizní
komise - OK1DVO, OK1HCG. Z usnesení ustavující valné hromady Svazu českých radioamatérů — SČR II.
Projednala a schválila stanovy SČR. Znění stanov SČR, obsahující změny a
dodatky, schválené valnou hromadou jsou přílohou usnesení. RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 9/1990 Vyplňte čitelně! Jako každoročně, i letošní desáté číslo Radioamatérského zpravodaje přináší poštovní poukázku na zaplacení předplatného tohoto časopisu. Celoroční předplatní částka 100 Kčs, jejíž výši jsem podrobně zdůvodnil v úvodě minulého čísla, je sice podstatně vyšší, než jak jste byli doposud zvyklí, ale na oplátku my v redakci se co nejvíce přičiníme a vynasnažíme, abychom toto čitelné zvýšení kompenzovali přitažlivější a trvale 48stránkovou obsahovou náplní. Přirozeně, že k tomu potřebujeme i Vaši autorskou a dopisovatelskou pomoc a spolupráci, především v části konstrukční a návodové. Poštovní poukázka, kterou právě dostáváte, již nenese číslo konta Sdružení technických sportů (dříve Svazarm), ale je již poukázkou konta založeného Česko-Slovenským radioklubem, který se tak stal samostatným právním a ekonomickým subjektem působícím v rámci Sdružení. Tím je zaručeno, že penězi, které předplatným na to to konto od Vás přijdou, bude nadále disponovat pouze prezidium Čs. radioklubu. To znamená, že případné přebytky (ale i ztráty) půjdou na vrub výlučně jen hospodářské správě radioklubu, nikoli Sdružení či jednotlivci. Avšak přesto, že RZ bude pod finanční správou Čs. radioklubu, uzavřela redakce s prezidiem gentlemanskou dohodu o obsahové náplni, která tak zůstane objektivně přístupná všem názorovým proudům. Ty, jak víme, i přes určité myšlenkové sjednocení u brněnského kulatého stolu ještě nezanikly, ale mezi radioamatéry přeci jen stále přežívají a v průběžně se měnících společenských podmínkách nabývají či naopak ztrácejí na síle či významu A ještě k výzvě v záhlaví. Prosím Vás opravdu vyplňte čitelně především ústřižek pro příjemce. Nečitelná adresa nadělá zbytečné zlo a ztěžuje všem práci. Toto platí i o inzerci, kdy písařka přepisující adresy se pak lehce zmýlí a adresát se tím okamžikem stává nezvěstným. Protože poslední dvojčíslo letošního ročníku do stanete zřejmě až po svátcích, přeji Vám všem za celý redakční kolektiv příjemné prožití vánoc a hodně úspěchů v novém roce. 73! OK1UKA RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 10/1990 Blýskání na lepší časy Názorové tříbení o novém uspořádání naši radioamatérské organizace s sebou od počátku roku 1990 přineslo vznik více než pěti radioamatérských organizací v OK. Přitom je jasné, že velká řada klíčových oblasti zájmů je společná všem radioamatérům. Pro velkou většinu radioamatérů je v zásadě lhostejné národnostní. regionální či jiné profilování jejich organizace; důležité je, aby bya opravdu radioamatérská a něco jim přinášela. Proto přípravný výbor Československého radioklubu již od května 1990 usiloval, aby se stanoviska začla sbližovat na nějaké rozumné platformě. Konečně se zdařilo. 29.září 1990 se v Brně sešli „u kulatého stolu" představitelé ČRK, ZRS, SMSR, SČR, SSAV a CLC spolu přípravným výborem Čs. radioklubu.
Velmi slibným začátkem jednání bylo, že představitelé všech organizaci vyjádřili na začátku vůli pracovat k vytvoření společné organizace. Představy, jak toho docílit se ovšem docela pochopitelné lišily, a tak as dvě hodiny jednání zabrala debata o různých vztahových otázkách, která ukázala, jak daleko jsou ještě od sebe jednotlivé organizace v této oblasti. Toto poznání naštěstí vyústilo v akceptování zásady, že nejprve je třeba začít jednat o záležitostech, které jsou všem společné a slibují rychlé dosažení shody, a kontroverzní otázky budou ponechány dalším jednáním, pro něž připraví podklady pracovní skupiny složené ze zástupců všech organizací. Druhá polovina jednání byla věnována diskusi o zásadách organizace QSL služby. Bylo dohodnuto, že půjde o službu placenou uživateli, dostupnou organizovaným i neorganizovaným radioamatérům s respektováním zásady, aby náklady pro uživatele byly co nejlevnější a co nejpřesněji vyjadřovaly rozsah poskytnutých služeb. Další zásadou bude profesionální organizace placenými pracovníky, komplexnost služeb, tj. i nadála bude zajišťováno odesílání deníků z těch závodů, kde je to nutné nebo účelné, a diplomový manažer bude zajišťovat potvrzováni vlastnictví QSL lístků žadatelům o diplomy, jejichž podmínky takové potvrzeni vyžadují. Organizačně bude OSL služba zřejmě vycházet ze systému užívaného v USA: na lístky přicházející si uživatel předem pošle do QSL služby několik SASE a určitý poplatek, lístky uživatelem odesílané budou zpoplatněny podle váhy nebo počtu, poplatek zašle uživatel společně se zásilkou. Jednající se shodli na složení čtyř pracovních skupin: legislativní, která zejména připraví návrh stanov organizace (koordinátor OK1FCI), delimitační, která bude řešit otázky převodu majetku bývalého Svazarmu (koordinátor OK1DVM), finanční (koordinátor OK3UG ) a pro QSL a diplomovou službu (koordinátor OK1MP). Nakonec byl dohodnut termín dalšího zasedání na 20. říjen, opět do Brna. Průběh jednání splnil naděje v rozum a dobrou vůli všech účastníků. Jen jedinkrát drobně a izolovaně zablýsklo v duchu konfrontačních vystoupení z minulých měsíců. Jinak i při názorových neshodách jasně převládala vůle jednáni kulatého stolu nerozbít, a to dává dobré vyhlídky do budoucnosti. OK1XU RADIOAMATÉRSKÝ ZPRAVODAJ 11-12/1990 (poslední vydané číslo) EDITORIAL
Československý radioklub si zcela automaticky přivlastnil právo tuto službu provozovat. Je to na Jedné straně pochopitelné, neboť právě Československý radiokklub je jedinou organizací, které byl umožněn přístup k prostředkům, které dříve sloužily všem radioamatérům. Na druhé straně vznikla obava, že prostředky, určené všem radioamatérům budou sloužit pouze těm, kteří přijmou členství v nově budované tzv. “jednotné" organizaci. Tyto tendence dostávají nyní konkrétní podobu. Přestože SČR, SMSR, SSAV a CLC ostře protestovaly proti takovémuto donucování radioamatérů ke členství v organizaci, která jim zjevně nevyhovuje, našel přípravný výbor Československého radioklubu dostatek odvahy k tornu, aby ještě 1. 12. předložil kulatému stolu návrh, jehož ústředním bodem byla právě QSL služba, dostupná pouze členům ČSRK. QSL lístky jsou pro radioamatéra věcí téměř posvátnou a mají pro něj mnohdy nenahraditelnou hodnotu. Je tedy zcela logické, že mnozí radioamatéři mají strach, že se QSL lístky ztratí, příp. že budou úmyslně zničeny. Byli jsme u druhého kola jednání u kulatého stolu svědky toho, že s myšlenkou házení QSL do koše si zahrávali členové přípravného výboru ČSRK. Ovládat druhé strachem patřilo k výsadám minulého totalitního režimu je přitom lhostejné, jednala-li se o strach existenční, strach o budoucnost vlastní rodiny či strach o zdánlivou maličkost možnost svobodně se věnovat vlastní zálibě. Členství z donucení pod pohrůžkou ztráty možnosti využívat QSL službu je tedy zbytkem totalitního způsobu uvažování. Toto zjištění nenÍ nijak přehnaně, ještě 1. 12. jeden ze zástupců Slovenského zvazu radioamatéróv, který patří k nejhorlivějším zastáncům QSL služby pouze pro členy ČSRK přiznal, že “je třeba členy k organizaci nějak přitáhnout, aby jich nakonec nezbylo 5 či 6“ S materiálem, který předložili kulatému stolu zástupci přípravného výboru ČSRK ještě 1.12 /t/ se nyní můžete seznámit:
Závěry si jistě každý udělá sám. Je zde ovšem ještě jedna velmi podstatná věc a tou je myšlenka jednotné radioamatérské organizace. V jednotě je síla. Velká organizace může mít bohatší obsahovou a její provoz bude levnější. To je ovšem jedna strana mince. Tu druhou spatříme pohledem do nedávné minulosti - jednotná strana, jednotné ideologické linie, jednotná vedoucí úloha. Je tedy otázkou, jaké jednotná organizace se zde rodí. QSL služba je jedním z ilustrativních příkladů a pro další netřeba chodit daleko, stačí poslouchat vysílání OK1CRA či přečíst si dopisy, které dostávajÍ klubovní stanice od ČRK nebo bývalých okresních výborů Svazarmu. Lze se pak divit poněkud rezervovanému přístupu k jednotné organizaci? Chceme jednotnou organizaci, ale takovou, která nám bude vyhovovat. Předpokládáme, že takovou organizací by měl být obnovený ČÁV jehož koncepce vylučuje, aby členové byli svou organizací ovládáni. Doufejme, že si i představitelé přípravného výboru uvědomí, co radioamatéři chtějí a co ne a začnou se tím konečně řídit a nebo přestanou p potíže ostatníma. z radioamatérského hnutí odejdou. kulatý stůl - Jak dnes? Jak dál? 1. 12. 1990 se v Brně konalo již třetí kolo jednání radioamatérských organizací u kulatého stolu. Zastoupeny byly jako tradičně všechny radioamatérské organizace. STSČ byl tentokrát zastoupen pouze M. Popelíkem, OK1DTW. OK1XU, OK1ADM, OK1MP a OK1CW, kteří se předchozích jednání pravidelně zúčastňovali tentokrát nepřijeli. U kulatého stolu byla zastoupena i nově vzniklá organizace radioamatérů železničářů, čs. sekce FIRAC, kterou zastupoval OK2QX. Jednáním za PV ČSRK byl pověřen OK3LU, který v úvodu oznámil, že ČSRK podal 27.11. přihlášku k registraci. Déle oznámil, že QSL služba bude realizována tak, jak ji schválil PV ČSRK. Účastníky jednání pak seznámil s tímto návrhem, z něhož vyjímáme: Pravidla používání QSL služby: Návrh, aby QSL služba byla pouze pro členy ČSRK byl všemi zúčastněnými s výjimkou členů SZR a RK důrazně odmítnout. Dále bylo poukázáno na to, že vzhledem k cenám poštovného, tj. 64 Kčs za kg se s ohledem na stanovený poplatek fakticky o službu nejedná. OK3IA, zástupce SSAV, požádal p. Popelíka a Mráze /OK1DTW a OK3LU/ o zodpovězení otázky, zda jednání považují za jednání u kulatého stolu. K otázce ho opravňuje forma podání informace, má dojem, že je to spíš oznámení o tom, jak se rozhodl PV ČSRK. Ostatní se mohou rozhodnout, zda stanovené podmínky přijmou či ne, dohoda však není možná. OK3LU přímo neodpověděl a proto Ok3IA položil otázku znovu. Až poté se OK3LU vyjádřil že on i SRK považují jednání za kulatý stůl a podobně i OK1DTW konstatoval, že on i ČRK toto jednání za kulatý stůl považují. V další diskusi bylo poukázáno na jedno ze základních pravidel jednání u kulatého stolu, vzájemnou dohodu, konsensus. Jednání se proto soustředilo na dosažení dohody v otázkách QSL služby. OK2ALC, zástupce SMSR, poukázal na skutečnost, že jediný ČSRK má v současné době prostředky k tomu, aby byl schopen zabezpečit funkci QSL služby. Má-li tedy ČSRK sloužit skutečně radioamatérům, měl by tedy projevit dostatek dobré vůle a QSL službu zajistit bez toho, aby radioamatéry donucoval k nedobrovolnému členství. Stanovisko SMSR podpořily i ostatní organizace, patřící k zakladatelům ČAV - SČR, SSAV a CLO a také OK2QX, zástupce čs. sekce FIRAC, která se hlásí k ČSRK. K otázce QSL služby předložil OK3LU návrh rozpočtu, jehož první varianta činila 250.000 Kčs ročně a druhá 512.000 Kčs ročně. Podstatnými položkami tohoto rozpočtu byly mzdy placených pracovníků - 144.000 Kčs ročně a nájemné, které činí v příznivém případě 15.000 Kčs ročně, v nepříznivém 154.000 Kčs ročně. 90 % pravděpodobnost dotace ze STSČ by umožňovala převzetí režijních nákladů ČSRK. Dle návrhu ČSRK budou tyto náklady financovány do 1.5., pokud nebudou potvrzeny finance ČSRK. Budou-li potvrzeny, je pravděpodobná možnost hrazení režijních nákladů i po 1.5. Poplatky za odesílání QSL lístků do zahraničí budou dle předpokladu tohoto návrhu hradit radioamatéři již od 1.1. K problematice vlastnictví zámečku Braník uvedl OK3LU, že řešení vychází ze stanoviska STSČ, kdy je zámeček přidělen ČRK /dříve patřil ČÚV Svazarmu/. Byl podán návrh, aby zámeček patřil ČSRK. Pozn.: 1/3 branického zámečku připadá v rámci restituce původnímu majiteli. Vzhledem k opatření vlády č. 177/1990 Sb. - moratoriu pohybu majetku politických stran a společenských organizací jsou veškeré majetkové převody, provedené před ukončením moratoria, tj. před 31.3.1991 neplatné, resp. protiprávní. V otázce vlastnictví 2/3 branického zámečku tedy není určující stanovisko STSČ a tuto otázku je nutno nadále považovat za otevřenou. Po obědě zástupce SČR, Dr. Ivan Kobliha, OK1FCI přednesl návrh odůvodněný tím, že v současné době existují dvě konfederace, sdružující radioamatérské svazy, a to dříve vzniklé ČAV, registrované 13.11. a ČSRK, který požádal o registraci 27.11. Obě konfederace se k sobě blíží svým cílem a téměř i formou. Plné znění stanov ČSRK však nebylo předloženo. OK1FCI proto navrhl: 1/ otázku sloučení obou konfederací /příp. dalších, které mohou eventuelně vzniknouti odložit na pozdější dobu /květen 1991/ a nyní přednostně řešit 2/ QSL službu s tím, že lze akceptovat návrh ČSRK doplněný SMSR o to, že QSL služba nebude jen členské záležitost v rámci ČSRK, ale bude dostupné všem radioamatérům 3/ majetkové otázky. Postupně bylo dohodnuto:
U tohoto kulatého stolu bylo tedy dosaženo první dohody, které povede ke sjednocení radioamatérských svazů a konfederací ve společné unii při zachování svobody radioamatérů sdružovat se v jakékoli radioamatérské svazy či kluby, aniž by byly jednotlivé svazy či kluby majetkově či jinak poškozeny. Další diskuse se týkala způsobu sloučení dvou dosud existujících radioamatérských konfederací /ČAV a ČSRK/ a případné možnosti vzniku jedné konfederace namísto dvou. Zde však nebylo nalezeno řešení. Důvodem je principiální odlišnost dvou přístupů k budování radioamatérské organizace. OK1RR, zástupce SČR, na tyto rozdíly poukázal: jeden přístup vychází z centralistického pojetí s vertikální strukturou, zatím co druhý z pojetí organizace jako volného sdružení nezávislých radioamatérů. Na otázku OK3LU, kdo má být tím představitelem centralistického pojetí OK1RR uvedl, že odpověď mohou dát jen sami radioamatéři, kteří ovšem musí být dokonale informováni o dění. Dále uvedl, že aby se radioamatéři mohli svobodně vyjádřit a rozhodnout, je mimo jednání za zavřenými dveřmi nesmyslné také jakékoli donucování radioamatérů ke členství v organizaci pod záminkou služeb. Poukázal na skutečnost, že v tržním systému hospodářství jsou i služby předmětem tržního zájmu a k jejich poskytování není nutná organizace - ta je nutná k hájení zájmů svých členů. Aby však toto poslání mohla plnit, musí existovat pouze na základě naprosté dobrovolnosti. Zmínku o tom, že některá zahraniční organizace vážou např. QSL službu na členství odmítl s tím, že tyto organizace fungují v jiných společenských podmínkách a vycházejí z demokratických tradic, což pro organizaci u nás neplatí. KRÁTKÉ VLNY 2/1990
NÁŠ INTERVIEW s Ing. Josefem Plzákem, CSc., OK1PD, předsedou rady Českého radioklubu o současně situaci v čs. radioamatérské organizaci. ->> Stál jsi v čele našich radioamatérů v letech 1968 až 1969 a přišlo tě to dosti draho. Přesto ses na naši radioamatérskou scénu opět vrátil. Využijme tedy možnost, která se přímo nabízí, a porovnejme situaci nyní stou před dvaceti lety.
Vrátím se ještě o kousek dál. Začínal jsem po válce jako posluchač (RP) v táborské odbočce ČAV (Českoslovenští Amatéři Vysílači). Později, když jsem začal studovat v Praze, jsem s úctou k radioamatérům jako byli Dr. Kovanda, OK1LM, Josef Hyška, OK1HI, Honza Šíma, OK1JX, Mirek Kott, OK1FF, a obdivoval jsem duch pospolitosti a přátelství, který jsem v tomto společenství nacházel. Pak přišel akční výbor ČAV, čistky mezi radioamatéry a likvidace radioamatérských koncesí téměř na polovinu. Ti, kdož řídili čistky, byli přesvědčeni, že je třeba odstranit z radioamatérských řad všechny ty, kdo tam nepatří. Po roce 1968 v období normalizace přišly opět čistky. Byly sice daleko mírnější, než ty předchozí, ale prožil jsem je na sobě. To vše mě naučilo, jak je nebezpečná nesmiřitelnost a nenávist mezi lidmi a jak je důležité se vždy chovat podle zásad hamspiritu. Nejprve tedy to, co se za uplynutých dvacet let nezměnilo: Jak v roce 1968, tak i dnes radioamatéři chtějí, aby s o svých věcech rozhodovali sami a aby jim nikdo další do toho nemluvil. V tom se shoduji všichni. Čím se však situace v roce 1968 odlišovala: Existovaly dva krajní názory, jak by měla radioamatérská organizace vypadat. První extrém požadoval nic neměnit a zůstat ve Svazarmu. Druhým extrémem byla představa o vytvoření nezávislé organizace bez placeného aparátu, analogické s ČAV, při tom ignorující podstatné změny, k nimž v radioamatérské organizací mezitím došlo. Přestože však existovaly takhle výrazně odlišné názory, radioamatéři se „nerozhádali“ a převládalo všeobecné nadšení vybudovat něco nového. Možno říci, že v dnešní době takhle extrémně protichůdné názory nejsou. Pro setrvání ve Svazarmu či STSČ (Sdružení technických sportů a činnosti) totiž není asi nikdo, alespoň ne v Čechách a na Moravě. Všichni chtějí v podstatě totéž, ale liší se v názorech, jakými cestami toho dosáhnout a zaujímají vůči sobě nesmiřitelná stanoviska. Především je bohužel rozdělují osobní antipatie, které převažují nad racionálními úvahami. Proto se začala naše radioamatérská veřejnost takhle štěpit, jak to vidíme kolem sebe. Na celkové uspořádání radioamatérské organizace má podstatný vliv také národnostní zastoupeni. V roce 1968 bylo dění v radioamatérském hnutí více národnostně podbarveno, než je tomu dnes. Dnes navíc zůstává velké množství radioamatérů (podle mého odhadu až 60 %) k radioamatérským věcem veřejným zcela lhostejné, netvůrčí, bez zájmu o jakoukoliv radioamatérskou organizací. ->> Na jedné straně tedy lhostejnost jediné poloviny, na druhé straně řevnivost a nesnášenlivost mezi těmi v druhé polovině. V čem vidíš příčiny této nesnášenlivosti? To je složité. Určitá nesnášenlivost byla v radioamatérské organizaci ve větší či menší míře vždy. To je normální a pramení to z mezilidských vztahů, osobních sympatií, antipatií atd. V roce 1968 se většina národa, tedy i radioamatéři, dokázala sjednotit na vnějším nepříteli. Existenční postavení nezávislé radioamatérské organizace bylo tehdy evidentně silně problematické. Oproti tomu Svazarm měl silnou pozici, změnil pouze svého předsedu a jinak vše zůstalo při starém. Silný tlak z vnějšku radioamatéry sjednocoval, dnes žádný vnější tlak není a tak se začínají vytvářel tlaky mezi skupinami. ->> Jak radioamatéry sjednotit? Slyšíme i názory, proč je vlastně vůbec sjednocovat. Domnívám se, že je nezbytné, aby se radioamatéři sjednotili nejen z důvodů etických, ale i ryze praktických: Postavení radioamatérů v jedné organizaci je vůči státním orgánům i veřejnosti daleko silnější než radioamatérského hnutí rozděleného do řady znesvářených organizací. Náklady na činnost jedné organizace a zabezpečení služeb přijdou všechny radioamatéry sjednocené v jedné organizaci mnohem levněji. Sjednotit lidi může to, co je pro ně společné. Nás spojuje amatérské vysílání a z praktického hlediska potřeba služeb, které radioamatérská organizace musí zajistit, aby radioamatéři mohli spokojeně existovat a věnovat se své zálibě. Tzn. potřeba QSL služby, diplomové služby a distribuce informací. Tyto tři služby může zajišťovat jedno centrum bez ohledu na množství existujících spolků. Protože řada lidí má odpor vůči jakékoli organizaci nebo necítí potřebu být členem organizace, domnívám se, že pojítkem mezi všemi by mohlo být individuální členství u tohoto střediska služeb. Jinak řečeno: kdo si zaplatí, mohly být členem radioamatérské organizace a využívat její služby. Kdo se chce účastnit spolkového života v regionálních, specializovaných, nebo místních radioamatérských klubech, mohl by využívat ústřední služby prostřednictvím svého mateřského spolku, který by tyto služby hradil pro své členy z jejich příspěvků. Tím by asi některé separátní radioamatérské spolky ztratily smysl své existence, neboť v ekonomicky náročné době si každý dobře rozmyslí platit příspěvky organizacím, které nic dalšího neposkytují. Kromě zajišťování služeb pro radioamatéry by toto ústředí mělo reprezentovat radioamatérskou veřejnost vůči IARU (Mezinárodní radioamatérská organizace) a vůči našemu FMS. Všechny ostatní problémy si mohou radioamatéři řešit na čistě zájmové úrovni, např. formou specializovaných klubů (kluby příznivců DX, paket radio, SWL atd.). Pokud budou finanční prostředky na zachování místních radioklubů, potom by tyto kluby měly být místem, kde se mohou radioamatéři setkávat, vzájemně si pomáhat a společensky žít. V současné době probíhají jednání u kulatého stolu mezi zástupci našich radioamatérských spolků. Podaří-li se udržet program jednání v tom směru, abychom vyřešili společné, víceméně technické problémy, pak je naděje, že se najde všeobecně přijatelné řešení, jak by radioamatérské ústředí mělo vypadat Obrácený postup - tedy nejprve řešení vztahů mezi jednotlivými radioamatérskými spolky, by pravděpodobně nevedl k cíli, naopak by asi vedl k neřešitelné averzi mezi jednotlivými skupinami radioamatérů. K tomu, aby se radioamatéři navzájem dohodli, je nutné, aby zapomněli na osobní nechuť, na dílčí zájmy a na prosazování vyhraněných stanovisek. V situaci, kde jsme (listopad 1990), nám může pomoci jen tolerance, slušnost a velkorysost. ->> Lze odhadnout jaké jsou a počty členů v jednotlivých radioamatérských spolcích nyní?
Přesné počty členů jednotlivých spolků neznám. Ale je velký rozdíl mezi přihláškou do spolku bez poukázky na finanční příspěvek a mezi přihláškou „se složenkou“. Český radioklub rozeslal v listopadu přihlášky do ČRK a podmínkou členství je zaplacení zápisného 100 Kčs, resp. 20 Kčs pro mládež. K začátků prosince zaplatilo v ČRK 1400 členů. Tato částka bude sloužit našim členům - uživatelům QSL služby - případně jako předplatné pro její užívání na rok 1991, ostatní členové, nevyužívající QSL službu, budou mít tímto zápisným předplacen členský příspěvek pro rok 1991. Pokud jde o QSL službu, jsou již známy zásady, podle kterých by měla být budována, ale detaily budou dopracovány na příštích jednáních u kulaté ho stolu. ->> Kde by mohlo být umístěno radioamatérské ústředí? Služby radioamatérům musí být levné. Pokud budou drahé, organizace se rozpadne, protože o ně nebude zájem. Mocenské páky, které by mohly diktovat, tu nebudou a už vlastně nejsou. Současná jednání o delimitaci majetku Svazarmu (STSČ) mají zatím pro radioamatéry příznivé výsledky. Bude-li „zámeček“ (budova tzv. Ústředního radioklubu v Praze 4 - Braníku) reprivatizován původnímu majiteli, pak se radioamatérská organizace pravděpodobně stane spoluuživatelem moderní budovy bývalého ÚV Svazarmu v Praze 4- Krči v ulici Na Strži č; 9. Ale zatím to vypadá, že alespoň část zámečku radioamatérům zůstane. Okamžitý odchod ze STSČ je zdánlivě hezký, ale je nepraktický. Dříve, než řešit otázku, jak dál postupovat, je třeba, abychom byli se Svazarmem (STSČ) vyrovnáni. Nyní je ještě předčasné zpřetrhat všechny vztahy - je to jako utéct od partnera s kufříkem a všechno ostatní mu nechat. Pokud jde o mimopražské, umístění QSL služby (ústředí), je v podstatě možné, zdánlivě i praktické, avšak naráží to najeden velký problém. Změna poštovní schránky box 69 v Praze 1 by se vžila až po mnoha letech. Proto se všechny QSL služby na světě z tohoto důvodu jakýmkoliv změnám adresy brání. Jestli vzniknou další radioamatérská centra v Čechách, na Moravě, na Slovensku či jinde, to záleží na tom, co budou radioamatéři potřebovat a co budou ochotni si zaplatit. Příští ekonomicky náročná léta budou řadu dnešních názorů a představ silně korigovat, tzn., že všechno bude asi trochu jinak. ->>Jaké jsou tvoje představy o šíření informací či publikací uvnitř naší radioamatérské organizace?
Naše představy o radioamatérské organizaci mají jednu velkou nevýhodu. Na základě zkušeností dnešní radioamatérské generace do nich totiž nedokážeme promítnout některé zcela nové jevy jako např., že nikdo nemusí být členem radioamatérské organizace, že budeme všichni mít na spolkovou činnost méně času než dříve, nikdo nám nebude nic refundovat atd. Tohle vše znamená, že si život vynutí nové formy organizace, které si dnes ještě do podrobností nedokážeme domyslet. Nejdůležitější bude hledání a využívání ekonomicky nejúspornějších cest a tudy se budou muset ubírat i redakce radioamatérských časopisů. Tak jako jinde v zahraničí, i u nás budou v několika letech v redakcích využívány textové editory, tiskárny propojeny pro přenos dat s redakcemi, budou se využívat nově vznikající soukromé tiskárny. Změní se i naše představa o měsíčníku: v zahraničí měsíčník znamená, že redakce jeden měsíc shání informace a ty pak jsou během několika dní vytištěny a distribuovány. U nás je to zatím asi tak, že měsíc se shánějí informace v redakci a další měsíc nebo dva se pak zpracovávají v tiskárně. Domnívám se, že jednotlivé radioamatérské spolky by měla sjednocovat QSL služba, nebo členství v ústřední organizaci, která ji bude zajišťovat. Ve všem ostatním nechť si podnikají jednotlivé spolky podle libosti, tedy i v oboru vydávání časopisů a bulletinů. Tomu odpovídá i současný trend - vychází u nás jíž několik radioamatérských časopisů či bulletinů jako např. CLC INFO, DX-Press a nejnověji Krátké vlny. Závěrem chci zopakovat představitelům jednotlivých radioamatérských spolků podstatný fakta upozornit na to, co z něj vyplývá: Vztah většiny radioamatérů k spolkům je vyčkávavý. Radioamatérům jsou téměř lhostejné stanovy, nekonečné schůze atd., protože to, co potřebují a co je zajímá, to jsou kvalitní služby. Proto je potřeba nejprve do myslet, co a jak nová organizace bude dělat, a pak se teprve zabývat otázkami formálními a procedurálními. Je ukvapené na základě pocitů a antipatií něco zrušit, aniž bychom věděli, jak bude vypadat to nové v budoucnosti. Pokud se na této filozofii naše radioamatérské spolky nesjednotí, nemají šanci něco obecně prospěšného vybudovat, ale nemá šanci ani naše radioamatérská obec, aby se důstojné a úspěšně včlenila do měnící se společnosti. ->>Děkuji za rozhovor. Připravil P. Havliš, OK1PFM AMATÉRSKÉ RÁDIO 2/1991 (odevzdáno tiskárně 14.12.1990. Číslo vyšlo 6.2.1991) Události let: 1989, 1990, 1991 - 1992 a 1993 prostudujte si rovněž roky 1968, 1969 a 1970 a také, jak pokřiveně na tato historická fakta hledí současní představitelé ČRK 73! Matěj, OK1TEH - květen 2006 Poznámka: doporučujeme značky výše uvedených aktérů porovnat se seznamem, uvedeným zde: http://www.ok2kkw.com/stb_amateri.htm OK1TEH - květen 2006 Další zajímavé materiály najdete zde, zde, zde a zde. Postupně se budeme snažit uveřejňovat i další. |
Z
prohlášeni Občanského fóra radioamatérů
Současnou
situaci musíme hodnotit s plným vědomím všech důsledků, které vyplývají z
dlouholetého členství našich radioamatérů v branné organizaci Svazarmu. Letos v
březnu zlínský sjezd ukončil činnost Svazarmu, přetvořil jej v Sdružení
technických sportů a činností, ale což je rozhodující - nastolil tzv. přechodné
období, ve kterém by mělo dojít k delimitací majetku uvnitř Sdružení na
jednotlivé svazy (tedy, jak se dříve říkalo, odbornosti). Sjezd také odhlasoval,
že svazy jsou samostatnými organizačními a ekonomickými celky.
Záběr z jednání. Hovoří Dr. A. Glanc, OK1GW
Problém
QSL služby nás všechny zneklidňuje, Dlouhé měsíce se snažíme najít řešení, které
by vyhovovalo po ekonomické organizační stránce.
3/
majetkové otázky budou řešeny u kulatého stolu v lednu 1991, do té doby bude
delimitační komise kulatého stolu pověřena přípravou přehledu majetku
radioamatérů v rámci bývalého Svazarmu. Jednotlivé radiokluby mají tedy buď
prostřednictvím svazů /dosud neregistrované na adresu OK1DVM, Ing. Miroslav
Vohlídal, Rezlerova 291, 109 00 Praha 10 - Petrovice/ zaslat nárokové listy -
tedy seznamy toho, co mají v držení a co požadují ponechat si ve vlastnictví. P.
Popelík předá Ing. Vohlídalovi seznam majetku ústředí. Na základě tohoto
přehledu bude delimitační komise kulatého stolu řešit rozdělení majetku
mezi kluby. Předpokladem by mělo být, kdo co užíval, měl by užívat nadále.
Prostředky, které kluby získaly svoji činností by rovněž měly klubům příslušet.
Ostatní majetek bude rozdělen dle dohody u kulatého stolu. Dále bude delimitační
komise na STSČ působit tak, aby majetek sloužící radioamatérství byl předán
radioamatérům.
