|
Jaká byla cesta od Svazarmu k dnešním radioamatérským organizacím? Nekomentované kopie dobových podkladů, mimo jiné výběr z Radioamatérského zpravodaje, QTC, Amatérského rádia a časopisu Krátké vlny Matěj Petržílka, OK1TEH Prolog - rok 1989 a dřívější
A potom přišel podzim 1989:
Když se v roce 1947 na mítinku pracujících ve Zlíně před Velkým kinem vyjádřil K. Gottwald ve smyslu nutnosti počkat třeba i padesát let, než nás Sovětský svaz dožene, málokdo tušil dopad této vize. Na den přesně od vraždy J. Opletala a uzavření vysokých škol Němci se předpověď naplnila. Tvořivá práce, myšlenková svoboda a vzdělanost, které v celém tomto dlouhém tolik utrpěly, však již postupně začínají získávat ztracena vážnost ve společnosti. Také redakce časopisu Amatérské rádio bude uveřejňovanými články i nadále podporovat tvůrčího ducha a to jaký protestní, tak v zájmové sféře elektroniky, radioamatérství a ve výpočetní technice. Věřím, že i každý z Vás, vážení čtenáři, nás v této, pro naši společnost tolik potřebné práci, především svými hodnotnými příspěvky podpoříte. Ing. Jan Klabal, OK1UKA AMATÉRSKÉ RÁDIO 1/1990
Blýskání na časy (ke 2. straně obálky) Celoslovenské setkání radioamatérů 1989 v Tatrách (KN09CD) se konalo v pohnuté době - 1. až 3. prosince 1989. Protože však tehdy neměli radioamatéři ještě žádné konkrétní představy o budoucnosti své radioamatérské organizace, nepřesáhlo toto setkání nebo spíše seminář svým obsahem původně plánovaný ryze odborný radioamatérský rámec. Jen v úvodní besedě s představiteli ÚV a SÚV Svazarmu bylo možno z některých otázek tušit, že všeobecná nespokojenost radioamatérů s vedením a řízením naší radioamatérské organizace už brzy nezůstane jenom latentní a že příští setkání či semináře radioamatérů se budou zabývat i otázkami organizačními, politickými i etickými. 2. prosince 1989 však bylo ještě snadné zahrát do autu odpověď na otázku „Co bude s těmi, kteří přišli v minulých letech z politických důvodů o koncesi?“ O radioamatérství ve Svazarmu řekl místopředseda ÚV Svazarmů plk. PhDr. J. Kováč: „Slyšel jsem názory, že uplynulých čtyřicet let ve Svazarmu bylo pro radioamatéry dobou temna. Ne tak. Myslím si, že kdo pracoval poctivě, ten se nemusí za nic stydět.“ Považujme to na náplast za zbídačený stav většiny našich radioklubů a kolektivních stanic. Sobota (2.12.) byla pak z větší části věnována odborným technickým přednáškám, jež jsou shrnuty v publikaci, nazvané „Súbor prednášok z celoslovenského seminára rádioamatéróv Zväzarmu 1989“: — ing M. Jagoš, OK3CFT:
Směšovače v impulsním režimu; Kromě těchto. konstrukcí a námětů, které byly v Tatrách přednášeny, je ve sborníku ještě popsán jednoduchý telegrafní transcei ver pro pásmo 144 MHz autora J. Borovičky, OK1 Bl. V závěru své přednášky upozornil V. ‚Hliničan. OK3VDZ, že radioklub Echo OK3KGW zahájil výrobu programovatelných elektronických klíčů a prodává je za cenu 2200 Kčs. Zájemci si mohou klíče objednat na adrese: OK3YDZ, V. Hliničan, Pod Dubovcom 1, 01851 Nová Dubnica. Až potud bychom mohli konstatovat: celkem klasický radioamatérský seminář, na jaký jsme si za léta zvykli. Pořadatelé (OK3KTY) se však postarali o nebývalé zpestření programu, pohříchu zásluhou zahraničních radioamatérských hostů. Z Rakouska přijeli tři zástupci obchodní firmy Funktechnik Bock osobním automobilem, zarovnaným zbožím radioamatérského sortimentu. Jejich výstavka trvala během celého semináře a každý si mohl přístroje vyzkoušet a přesvědčit se na vlastní oči, kudy se ubírá vývoj radioamatérské techniky ve světě. Pan Bock sice v Tatrách pochopitelně nic neprodal (navíc věnoval do hamfestové tomboly několik hezkých cen), ale o to více si slibuje od Československa jako potenciálního odběratele radioamatérských zařízení v budoucnu. V Tatrách oznámil, že jeho firma zahájila prodej čs. občanům bez tzv. obchodní daně, která činí 14 % rakouské ceny zboží. Jeho prodejna sídlí v Mollardgasse 30-32 ve Vídni (tel.022215977740) a je výhradním obchodním centrem výrobní firmy Kenwood pro Rakousko a Maďarsko. Firma Funktechnik Bock prodává i ,‚ojetá" zařízení, která přijímá jako součást platby za nová zařízeni. Na otázku, zda prodávají i nějaké stavebnice transceiverů, odpověděl p. Böck: „Proč by to kdo stavěl?“ Další na naše poměry technickou atrakcí byla praktická ukázka provozu packet radio v pásmu 144 MHz, kterou připravili maďarští radioamatéři. K tomu účelu instalovali na kótě Krľova Hora digipeater a pod značkou OK5CRC to bylo druhé vysílání provozem PR z Československa. Ukázky vedl Z. Meszáros, HA5OB, který je prvním maďarským radioamatérem, který vysílá provozem PR. Počáteční pokusy s PR v Maďarsku probíhaly v roce 1984, od té doby ročně přibývají 3 až 4 digipeatry a dnes je v Maďarsku‘ asi 300 stanic, aktivních provozem PR a vybavených převážně počítači Commodore. Druhou část maďarské delegace tvořili operátoři expedice 3W8CW a 3W8DX která rozvířila hladinu DX světa na podzim 1988 z Vietnamu. Beseda s nimi byla doprovázena videozáznamy z expedice a v kostce shrnujeme nejzajímavější postřehy, které se naši čtenáři asi nikde jinde nemohou dozvědět: Expedice, trvající 37 dní, dostala vietnamskou koncesi až v poslední den svého provozu, přičemž volací značky si Maďaři vymysleli samí. Koncesní listina má tři části - povolení ministerstva spojů, povoleni od velitelství vietnamské armády a souhlas vietnamské radioamatérské společnosti. Náčelník spojovacího vojska byl osobně přítomen provozu a nemohl pochopit, proč mají jeho chlapci státe problémy s rádiovým spojením Hanoj - Hočiminovo Město. Když po skončení expedice chtěli Maďaři věnovat své tři tovární transceivery i s anténami vietnamské „radioamatérské společnosti“, nenašel se nikdo kompetentní tato zařízení převzít, takže putovala zpět do Máďarska. Expedice navázala 60 000 spojení, obdržela 24 000 QSL lístků direct, z kterého počtu byl v 15 000 obálkách finanční příspěvek na expedici. Celkové výdaje na expedici činily 800 000 forintů a pořadatelé expedice konstatují, že nepodělali. V pile-upu nejnedisciplinovanější jsou stanice z Evropy a z těch jsou nejhorší Italové. Maximální disciplínu při provozu dodržují stanice z Japonska. Slyšitelnost z Evropy: 1. Itálie, 2. Finsko, 3. Polsko. Maximální počet spojení za jednu hodinu: 3W8DX (SSB). 200 QSO, 3W8CW (CW) 240 QSO. Expediční skupina operátorů, kterou v Tatrách reprezentovali HA5MV a HA5BBC, právě chystá expedici do Laosu a již nyní předesílá, že QSL agenda bude vyřízena výhradně direct + IRC (zpáteční poštovné). Je tomu tak proto, že sponzor expedice si vybírá QSL manažera a ten s určuje podmínky, přičemž náklady se samozřejmě musí vrátit všem. A konec korunuje dílo. Hamfest v Tatrách byl s hudbou a tancem, hezký, bohatý a dlouhý: Po absolvování semináře Tatry ‘89 se zdá, ze radioamatérskému spolkovému životu, průniku továrních zařízení na náš trh a technickému pokroku u nás celkově toho stojí v cestě čím dále tím méně. -dva Čas vyšší odbornosti Ing. Jan Klabal, OK1UKA Povinná daň režimu, jak čtenáři výstižně nazývali jimi nečtené a nic neříkající referáty z různých zasedání, plén a konferencí vrcholných orgánů, mizí ze stránek odborných i zájmových časopisů. S nimi se v široké veřejnosti vytrácí i uměle udržovaný vztah k těmto „zastřešujícím“ orgánům, zvláště nejsou-li schopny nic přitažlivého do blízké budoucnosti nabídnout. Tyto podstatné změny ve společenských přístupech umožnily, aby se i Amatérské rádio stalo obsahově nezávislým časopisem a jeho náplň byla určována výhradně redakčním kolektivem. Dlouhodobá brzda vědeckotechnického pokroku, zastaralá a životem překonaná marxleninská pavěda i mocí prosazovaná „elita rukou“, pozvolna odcházejí i z našich myslí do říše zapomnění. Přemýšlivým lidem se otevírají možnosti uplatnění a nové pohledy na funkci všeobecného pokroku ve společnosti. Tvůrčí mozky již přestávají být zapovězeným zlem a začínají si hledat své místo v řízení celospolečenských procesů. Odborný i politický diletantismus charakterizovaný před stíraným zájmem o věc, hluboce zakořeněný ve společnosti a uplatňovaný minulou vládnoucí vrstvou, je postupně nahrazován tvořivou profesionalitou. Všeobecně se začíná stále více prosazovat i snaha o průběžné zvyšování odborných znalostí a vědomostí. Ty jsou především v současných elektronických oborech prvořadým předpokladem. A získávání nejmodernějších poznatků i možnost jejich následného uplatnění v praxi jsou dnes nanejvýš žádoucí nejen u profesionálních odborníků, ale také v zájmové - amatérské - sféře. Vždyť odborně zdatní amatéři mohou často nalézt a zajistit uplatnění a využití aplikované elektroniky v řadě odvětví národního hospodářství. Odpor k profesionalitě a vysoké technologické kázni, které byly tak cizí minulé politické totalitě, se jako nákaza přenesl do všech oblastí společenského života. Snad nejzjevnější dopad měl právě v mikroelektronice a oborech, na kterých je její výroba závislá. Technologická kázeň, to je požadavek, který byl v dosavadní výrobní sféře téměř neznámým pojmem. Nebyla nutná. Buď se výrobek prodal, ať již byl jakýkoli, nebo „šel“ na sklad. Na platu schopných či neschopných pracovníků se jeho užitná hodnota podstatněji neprojevila. Zaměstnaní byli všichni. Při současném postupném návratu ke konkurenci a tím i skutečné diferencovanosti neschopní odpadnou, a naopak bude potřebný každý, kdo jen trochu lépe věci rozumí. Ať již jako profesionál, či člověk pro věc odborně zanícený, ať vedoucí pracovník či řadový dělník. A i když ani zde, stejně jako v celé naší společnosti, nepůjde o revoluční, ale o evoluční změny, nemůžeme ani v tomto případě hovořit o převlékání kabátů, ale naopak o možnosti ukázat svůj skutečný, pravý um i postoj, který musel být doposud skrývaný pod rouškou tvrdě vyžadovaného souhlasu s vládnoucí tupostí. Jde o to, odhodit mizerně ušitý kabát, který nám byl vnucený neschopnými krejčíky a přinutit se k vyšší profesionalitě a kázni na všech úsecích našeho nově se rozvíjejícího života společnosti. A široký přístup k informacím je jedním z předpokladů, jak toho dosáhnout. * * * Současná obsahová náplň časopisu Amatérské rádio umožňuje svým téměř stopadesátitisícovým nákladem informační styk s různými elektronickými aplikacemi širokému okruhu amatérsky i profesně zaměřených čtenářů. Současnou snahou redakce proto bude i nadále zachovat základní technicko obsahovou strukturu časopisu, která by v co nejširší míře pokrývala oblast specializovaných zájmů. Myslíme si, že rozložení obsahové náplně do řady „zpravodajů" či úzce specializovaných časopisů s několikatisícovým nákladem by bylo nejen tiskárensky, ale především ekonomicky neúnosné. Časopis má svoji mnohaletou tradici i nemalý okruh stálých čtenářů. Dlouhodobí odběratelé znají jeho vývoj a změny obsahové náplně. Někteří k ní měli v průběhu let i své výhrady, ale mnozí další, především mladší zájemci se zase diky jim stali jeho pravidelnými čtenáři. Také v letošním ročníku jsme, jak již bylo uvedeno v prvním čísle, provedli některé změny. Z časopisu byla již také plně vypuštěna brannost. Myslíme si, a to s drtivou většinou našich čtenářů, že tuto mohou, pokud to bude ve státním zájmu (proč?), zajišťovat jiné tiskoviny. My jsme ji plně zaměnili za informace z radioamatérského světa a elektronicky zaměřené zájmové činnosti. A pokud se nám podaří průběžně získávat více informací ze zahraniční konstrukční elektroniky, pak bychom rádi i zde chtěli svojí nabídku posunout na vyšší odbornou úroveň, aby byl časopis přitažlivější i pro profesionální pracovníky v elektronice. Rádi bychom uveřejňovali i více odborně technických článků z oblasti elektronických aplikací i nových technologií. V tom má naše elektronika obrovský dluh. Své místo bychom rádi hledali i v ekologii, kde chybí značné množství doposud ani nevyvinutých, natož vyráběných přístrojů k indikaci různých druhů znečištění přírody. Zde by nám mohli velmi vydatně pomoci amatéři elektronici, kteří jsou profesionály v jiných oborech. Abychom však mohli časopisem přispívat k rozvoji elektroniky v co nejvíce oborech naší ekonomiky a k širšímu využití jejich aplikací, potřebujeme i další konstruktéry schopné srozumitelně popsat návrhy a jejich stavební řešení. A to ať již formou jejich přihlášení do konkursu AR vyhlašovaného na nejlepší konstrukce roku, nebo k přímému zveřejnění v časopise. Věřím, že současná bouřná doba změn bude mít pozitivní dopad na zvýšenou tvůrčí aktivitu i v oblastí aplikované elektroniky. Že vaše návody, návrhy i konstrukční řešení různých přístrojů a zařízeni, která budeme moci zveřejnit, budou tou troškou, kterou přispějeme ke zdaru našeho nově započatého díla.
Rukopisy odevzdány tiskárně 5.1.1989. AMATÉRSKÉ RÁDIO 3/1990 Události let: 1989, 1990, 1991 - 1992 a 1993 prostudujte si rovněž roky 1968, 1969 a 1970 a také, jak pokřiveně na tato historická fakta hledí současní představitelé ČRK 73! Matěj, OK1TEH - květen 2007 |
