|
OK2KKW - Polní den 2004 Tak tedy zase nastala ta letní slavnost všech VKV radioamatérů - ve svém pořadí již 56 (!) Polní den v OK. My jsme se na tento již v pravdě velmi tradiční závod začali připravovat v předstihu asi 3 týdnů - na řadě byla výroba dalšího přijímacího konvertoru 144 -> 21 MHz podle vzoru uvedeného zde (díky OK1WC za spolupráci) a v té souvislosti pak došlo i na vrtačku, která do naší FT1000MP vyhlodala do zadního panelu dvě díry na přídavné konektory, které od té doby slouží k externímu vstupu do druhého přijímače tohoto zařízení, což nám počínaje tímto závodem umožňuje jezdit bez jakéhokoli přepínání tak, že operátor na každé ucho poslouchá signál z jedné separátní přijímací antény. A když už byla FT1000MP rozkuchaná, došlo i na protikliksovací úpravu podle L.Hlouska W7DZN, čímž jsme nepochybně potěšili operátory okolních stanic, kteří si v minulosti občas stěžovali na náš signál při CW provozu, zatímco se signálem SSB byli až na výjimky prakticky vždy spokojeni. Na kopec jsme se vypravili v několika fázích
již během čtvrtka a tak hned v pátek po ránu nastala akce stavění
dvoumetrových antén. Pro letošní polňák jsme, hlavně z toho důvodu,
že okolní lesy po vypnutí východoněmeckých hnědouhelných elektráren
rostou jako vzteklé, tentokrát pro dvoumetr zvolili hned dva vysoké stožáry
- jeden osvědčený maďarský, který jsme tentokrát vyhnali do výše
cca 26 m a na kterém trůnila naše osvědčená kopie KLM 17LBX,
druhý 21metrový s anténou designu OK1RI, vyrobené firmou Zach a starostlivě
nastavenou na nejlepší parametry v průběhu červnového
mikrovlnného závodu.
Obr.1 Stavba prvního stožáru pro 144 MHz - anténa KLM 17LBX
Naše nálada v pátek večer by se po uvedené anténní erekci dala označit jako "napjatá pohoda". Po zapnutí našeho dvoumetrového PA (elektronka má rok výroby 1956) se totiž sice znovu (jako už po několikáté) ozvalo plesknutí a letěl jistič, nicméně po několikahodinovém getrování této letité lampičky se již vše zdálo v pořádku, a tak následovaly obligátní buřtíky na ohni a nějaké to (not only) pivko. Protože však OK1TEH v poslední době přímo "žere" provoz MS, stejně jako ve druhém subregionálu se společně s Davidem OK1RK od ohně brzy vytratili, aby mohli znovu naše technologie potrápit provozem WSJT. Také tentokrát se dařilo fakt docela dobře a tak do sobotního rána v logu OK2KKW přibyla následující, poměrně vzácná spojení: ok2kkw jo60jj - FT1000MP + transvertor + PA 100W + PA RE041XL 600W out + KLM17LBX ---------------------------------------------------------------------------------------- Date | UTC | QRG | Call | RST | Rcvd | km | Shower | Comment ---------------------------------------------------------------------------------------- 02.07.2004 23:24 144.360 IW0UEI 26 R26 JN40GR 1124 June Bootids #165 2311-2324 + 16el Y DXCC 02.07.2004 23:49 144.360 G3UTS 26 R26 IO94CU 1103 June Bootids 2342-2349 + 16el Y 03.07.2004 00:26 144.362 ES0Q 26 R26 KO17AV 1029 June Bootids #166 0004-0026 + 16el Y 03.07.2004 00:35 144.360 EI5FK 27 R26 IO51RT 1498 June Bootids #167 0032-0035 + 16el Y DXCC 03.07.2004 02:44 144.360 OY9JD 26 R27 IP62OA 1752 June Bootids #168 0232-0244 + 16el Y DXCC ODX 03.07.2004 03:14 144.370 SV2JL 27 R26 KN10LO 1345 June Bootids #169 0306-0314 + 16el Y 03.07.2004 03:57 144.370 EA3DXU R27 27 JN11CM 1281 June Bootids #170 0355-0357 + 16el Y 03.07.2004 09:48 144.360 G0RRJ R26 27 IO91FE 1013 June Bootids 0929-0948 + 16el Y 03.07.2004 09:59 144.360 G0GMS R26 27 IO82XT 1061 June Bootids #171 0957-0958 + 16el Y ---------------------------------------------------------------------------------------- (více informací nejen o našem provozu MS se můžete dočíst zde, zde, zde, zde, zde a zde) Možná, že by bylo vhodné se trochu zastavit u toho spojení se známým OY9JD. Pro mne osobně i pro Davida OK1RK totiž bylo uskutečnění tohoto spojení takovou pomyslnou tečkou za starou minulostí. Možná, že si ještě někteří z čtenářů vzpomenou na polovinu 80-tých let, kdy v době z dnešního pohledu neuvěřitelně dobrých tropo podmínek během dvou dnů u nás spojení s touto na VKV dost vzácnou stanicí udělal s odpuštěním každý, kdo byl ve správné nadmořské výšce a měl tu správnou díru, do které se dal zasunout konektor od antény. V té době jsme však (na rozdíl od řady jiných známých hamů) nemohli vyjet na hřebeny Krušných hor, protože na naší kótě tenkrát sídlila okupační armáda. Proto jsme se zatajeným dechem poslouchali všechna ta, pro nás téměř zázračná spojení, jen z pražského klubu. OY9JD samozřejmě tenkrát v Praze slyšet nebyl ani náhodou. Pamatuji se, jak jsme s Davidem čekali celou noc, zda inverzní rozhraní přece jen poněkud poklesne a podaří se nám pro nás to vzácné spojení udělat také. A světe div se, při rozednění, asi tak před šestou ráno jsme signály této stanice konečně začali slyšet - zpočátku sice jen v náznacích, ale signál postupně znatelně sílil až na úroveň okolo 52-53 a tak jsme rychle nažhavili PA a čekali, až skončí svoji dlouhou výzvu. Byli jsme si tenkrát už skoro jisti úspěchem a věřili, že nám již neunikne, protože v klubu (tenkrát jsme jezdili jako OK1KRA) byla na dvoumetr kompletní EME výbava (kterou naši svazarmovci, nyní horliví členové ČRK, posléze bohužel nechali zcela zničit). Zmáčkli jsme to tedy, zavolali a s děsem v očích zjistili, že OY9JD neodpovídá nám, ale tehdy jedné známé OL4V.., která v té době dělala "vrátnou" na převaděči OK0E. Ta ho lámanou angličtinou udělala (pochopitelně, protože byla někde na hřebeni Krušných hor - tuším, že na Děčínském Sněžníku) a NA JEHO FREKVENCI ZAČALA VOLAT NĚMECKY VÝZVU ! Jako na vztek jí samozřejmě hned přišel nějaký DL a ona se s ním začala dlouze bavit o tom, kde a jak se učí německy a jiné hovadiny (!) (však se také později do Německa provdala). Volali jsme tedy jako o překot asi 5 kHz vedle ... ale OY9JD již nikdy nepřišel. A tak teprve nyní, prakticky až po dvaceti letech, jsme si konečně vyrovnali ten starý dluh té operátorsky tak "inteligentní" óleačky.... A bylo to ještě zajímavější o to, že situace se tentokrát otočila natolik, že nikoli my na OY9JD, ale on čekal ve frontě na nás, přičemž podle jeho pozdějšího sdělení nás slyšel via MS tak pěkně, že ho to prostě donutilo, aby během noci opravil svůj rozbitý PA, udělal k němu ovládací kabel a mohl se nás tak konečně dovolat... Ale zpět k Polnímu dni
2004: v sobotu ráno chvíli sprchlo, obloha se ale posléze trochu vyčistila
a tak jsme se vrhli na stavění dalších pracovišť - pro 23 a
3 cm. Zařízení pro 70 cm mezi nimi tentokrát netrůnilo, protože (ačkoli
jsme i pro toto pásmo plně vybaveni poměrně špičkovou
technologií - viz naše výsledky), rozhodli jsme se, že 70 cm tentokrát
vynecháme, neboť: Protože jsme na meteorologickém radaru průběžně sledovali blížící se frontální rozhraní, se stavbou antén na vlny opravdu velmi krátké jsme si tentokrát dost pospíšili a tak již krátce po poledni bylo vše již připraveno. Ještě několi testů zařízení pro 3cm a mohli jsme začít:
Tento pohled na soustředěné, ale přitom docela spokojené operátory vypadá dost idylicky, ale horší situace byla na dvoumetru, kde se David mezitím začal trápit s obludným rušením od OL7C. Ti si totiž na tento závod dovezli zcela nový PA s elektronkou GU43, bohužel vhodnou jen do 100 MHz (!) a navíc určenou jen pro zapojení se společnou katodou, a tedy buzenou do mřížky (!!). Co však bylo ještě horší, bylo to, že tato elektronka s velkými kapacitními přeslechy mezi anodou a první mřížkou, provozovaná nad svým mezním kmitočtem, bude na dvoumetru z těchto důvodů z principu vždy potenciálně nestabilní, zejména tehdy, když není neutralizovaná, nebo nemá alespoň mřížku zatlumenou protikmitacími odpory (!!!) a celý PA dokonce navíc prý nebyl před závodem ani vyzkoušen, natož nějak otestován - alespoň s pomocí spektrálního analyzátoru. Výsledkem tedy bylo m.j. i to, že v tomto PA navíc s pravděpodobností, hraničící s jistotou relaxoval (!!!!) některý ze složitých obvodů předpětí (mimochodem - kdo z vás dělá zdroj předpětí pro tetrodu s několika operačními zesilovači?), což vše mělo za výsledek, že tento PA produkoval na pásmu neuvěřitelný šrot v balících rušení po každých cca 40 kHz na úrovni jen asi o necelých 60 dB slabších, než užitečný signál. A protože naše vzájemné signály jsou přijímány na přijímačích protistanice v úrovni až 59 + 110 dB (jsme od sebe jen asi 3km), bylo výsledkem činnosti OL7C rušení o úrovni až S9 + 60 dB prakticky po celém pásmu. Otevřeně - takhle se VKV závody opravdu nevyhrávají... OL7C jsme pochopitelně navštívili a žádali je o neprodlené zastavení jejich experimentu. Budiž přičteno k dobru Petrovi OK1WPN, konstruktéru tohoto PA, že nedbal na názory svých některých klubovních kolegů , kteří se škodolibě těšili, jak nám tentokrát konečně dokáží "zatopit" a po krátkém váhání provoz tohoto silostroje utnul. OL7C potom pokračovala sice s výkonem "pouhých 300W", ale hlavně bez onoho nového "superrekčního" zesilovače, takže 100 KHz daleko od jejich signálu se s anténou postavenou napříč již dokonce opět dalo i poslouchat... Otevřeně - takhle se VKV závody opravdu nevyhrávají... Přiližně 4 hodiny závodu, které jsme ztratili touto "epizodou" se již pochopitelně dohnat nedalo "ani, kdyby se všichni rozkrájeli". A přestože jsme přirozeně i v době provozu toho vadného PA OL7C byli schopni dělat nějaká ta spojení, až zase OK1TEH, podobně jako tady, připraví srovnání průběhu počtu spojení mezi jednotlivými stanicemi, uvidíte na těch grafech jistě výrazný propad vývoje počtu spojení OK2KKW oproti jiným stanicím (např. OL4A), které takové rušení neměly. Dál se závod na dvoumetru vyvíjel
již poměrně standardně - občas byl sice elektrický déšť,
občas i nějaké to jiné rušení, ale protože nikdo další na nový
PA OL7C opravdu "neměl" je zbytečné tyto stanice jmenovat.
Také od nás, alespoň jak doufáme, byl signál tentokrát již zcela v pořádku,
a to tentokrát i na CW díky odkliksané FT-litr. Ale pojďme se podívat na vyšší pásma: Ještě v sobotu odpoledne nás překvapila bouřka, která se přehnala, bohudík aniž by zanechala nějaké škody, ale bohužel také, aniž by zanechala v našem logu jakákoli pěkná RS spojení na 10GHz, a to i přesto, že snímek meteorologického radaru vypadal poměrně slibně. Zkrátka, na 10 GHz se budeme muset ještě hodně učit. Alespoň malou náplastí na neuskutečněná RS spojení tedy byla duha, která se nad našimi anténami krátce nato objevila:
Handicapem provozu na 23 cm, který jsme před
závodem dostatečně neuvážili, byla absence soutěžního
provozu na 70cm. Zkrátka - stále ještě se spousta, a možná, že ještě
i většina spojení 23 cm dělá na základě domluvy z 70cm - a
pro Polní den, ve kterém průměrná česká kolektivka, která na
VKV moc nezávodí, snese z půdy jednowattové zařízení, vyžene z něj
pavouky, koupí basu piva a jde na kopec vysílat, to možná platí dvojnásob.
Proto se nám bohužel nepodařilo udělat spoustu spojení, která na
23 cm obvykle děláváme a neuspěli jsme moc ani na 3cm, protože neuděláte-li
spojení na 23cm, není na 3cm co dohodit... Abychom tedy zabránili totálnímu
propadu, umístili jsme na stožár s anténou 23 cm alespoň stařičkou,
22-ti prvkovou Yagi anténu pro 70 cm a v průběhu závodu se pokoušeli
s pomocí holého FTéčka bez jakéhokoli PA si alespoň nějaká
ta spojení dohodit. Něco se povedlo, neco ne a tak bohužel zase bude mít
naše konkurence navrch. :-(
Pro nás úžasným překvapením tohoto závodu byl nejen podprůměrný výsledek OL7C na 70 cm ve srovnání s těmi několika spojeními, které jsme na 70 cm udělali s holým zařízením během cca dvou hodin, abychom si některá spojení na 23cm zkusili dohodit (závod jsme na 70 cm nejeli a nemohli je tak rušit, a navíc jejich soutěžní QTH nahoře na rozhledně na Blatenském vrchu je nepochybně podstatně lepší, než to naše), ale příjemně nás překvapilo také spojení na 23 cm s G3XDY, které si Matěj OK1TEH doslova vydřel a celá řada dlouhých spojení do PA. Ještě tedy pohled na rozhlednu na Blatenském vrchu od našeho karavanu a také na OK1RK, kterak se právě sytí na 2m pracovišti během nedělního dopoledne, zatímco stroje pracují za něj:
Přes občasné dešťové přeháňky, a tedy nutnost několikanásobného uklízení všech zmoknutelných věcí, panoval během závodu na kótě OK2KKW v podstatě klid a po dlouhé době se nám tentokrát technicky nic nevysypalo. Zbyl tedy dokonce čas i na nějaký ten odpočinek, který jsme už všichni docela potřebovali.
Všechno to "železo" jsme skoro kompletně stačili sklidit ještě v neděli večer před setměním (přitom nás ale dost nepříjemně poštípaly tiplice, které se najednou vzaly kdoví odkud) a tak se mohli (díky sv. Cyrile a Metoději za volné pondělí) odebrat do útulné hospůdky, která nám poněkud nenadále vznikla téměř pod nosem na Rýžovně a stát se tak při dobré krmi současně svědkem slavného vítězství Řecka ve fotbalovém zápase s Portugalskem. A tak, i když jsme tento závod zase nevyhráli (musíme s tím konečně něco udělat), z Polního dne jsme se v pondělí 5.července vraceli všichni v docela dobré náladě, neboť až do konce roku už před námi budou jen specializované VKV závody, které snad operátorsky utáhneme sami, aniž bychom museli některé pásmo znovu nuceně vypouštět. Už se na ně těšíme. Nicméně, kdybyste měli přece jen zájem naše řady posílit, budeme rádi za každého slušného, pracovitého a šikovného operátora, na kterého je spolehnutí a nezkazí přitom žádnou legraci . Naším dalším závodem (skoro určitě) bude VHF Contest začátkem září. Hezký zážitek bez lokálního rušení vám při každém dalším VKV závodě přeje: OK1VPZ PS: Naše výsledky v Polním dni 2004 si budete moci během několika dnů prohlédnout tady. Zatím nabízíme jen přehledná shrnutí: Výsledky / Results:
Na "sekaných žížalách" to tentokrát moc nechodilo - slibovaný rain scatter se odehrával asi někde jinde (OK2-DL, OK2 - S5 ?) - tady je mapka našich spojení Poznámka: pro vytvoření mapových obrázků našich QSO jsme použili freeware program OK2PBQ. |
Nedalo
nám, abychom se vám s těmito našimi velestavbami alespoň trošičku
nepochlubili na těchto obrázcích. V pátek večer jsme ještě
stačili postavit anténu třetí - letitou F9FT na desetimetrovém stožárku,
která sice neviděla přes okolní stromy, ale zato se, vzhledem k
tomu, že pod svícnem je tma, dala v závodě použít k monitorování
okolní konkurence.
