Redakci každého časopisu a tedy i redakci RZ se z okruhu čtenářů dostávají nejrůznější názory a informace nejpravděpodobněji proto, že jejich vyslovovatelé se domnívají, ze by jinde neuspěli nebo takovou zkušenost mají. V radioamatérské činnosti se to převážně týká otázek souvisejících se závody a soutěžemi. Články v RZ se občas souhrnem podobných názorů zabývají, bohužel ne vždy to má odpovídající následky. Dnešní číslo časopisu je více než jindy „výsledkové“, a to by mohl být jeden z důvodů, proč bychom mohli opět věnovat něco tiskové plochy záležitostem souvisejícím se zvody o soutěžemi.

Pravděpodobně se nedá nic dělat s tím, když zahraniční organizátor pošle výsledky závodu najednou za 3 roky. Není ovšem nutné a ani žádoucí, aby redakce RZ dostávala v listopadu pro otištění v RZ 1/1984 výsledky závodů, které se uskutečnily v květnu a červnu, nebo aby. se výsledky PD na VKV otiskovaly o 3 měsíce později než jindy. Celkem snadné by bylo poukázat na jednotlivé vyhodnocovatele, ale povinnosti a odpovědnost k organizování závodů i soutěží mají k tomu kompetentní komise. Jejich práce nekončí vypracováním soutěžních kalendářů, více či méně odpovědným vypracováním soutěžních podmínek a určením vyhodnocovatelů. Možná, že někteří členové komisí si to tak představují, protože se asi domnívají, že pro práci v komisi stačí být čtyřikrát ročně přítomen na schůzi.

Vyhodnocování závodů také neprospívá, když jsou největší československé závody dávány k vyhodnocení sice obětavým či svědomitým kolektivům, které ale mají minimální či žádné zkušenosti, protože závody v minulosti nevyhodnocovaly a pomoc kompetentních komisí je nulová, a to platí i pro plnění slibů vyhodnocovatelů před vyhodnocováním. Tím jsme mysleli i XXXV. PD na VKV a jeho vyhodnocovatele, kteří byli nakonec vděčni alespoň za stručnou písemnou instruktáž. Proč však nedostali seznamy kót schválených stanicím pro závod a přehled stanic s přihlášenými kategoriemi?

Hodnotě závodů i spokojenosti soutěžících by určitě prospělo, kdyby se důsledně věnovala pozornost všemu, co se závody souvisí a příslušná energie se nevěnovala např. snižování sportovní úrovně závodů poplatností některému snad zjednodušujícímu správnímu opatření, které navíc znevýhodňuje mladé a sociálně hůře situované členy organizace, ale i kolektivy. Jde konkrétně o soutěžní kategorie, v nichž třeba na VKV chceme přehnaně respektovat určité mezinárodní doporučení, které je pro nás závazné pouze ve dvou regionálně vyhodnocovaných závodech a ve všech ostatních si můžeme dělat téměř co chceme. Náš zájem by se mel hlavně soustředit na co nejpříznivější soutěžní podmínky pro co nejvíce soutěžících, a to včetně mladých. Ve zmíněných dvou případech jde vždy o dva závody současně a nic nebraní tomu, aby naše závody s názvy Den rekordů byly hodnoceny podle QTH a pro závody IARU Region 1 Contest byly deníky srovnány do kategorií podle počtu operátorů. Není totiž žádný důvod pro to, aby se kladlo rovnítko ‚mezi stanoviště, druhé stanoviště a přechodné stanoviště na jedné straně a vyklad sportovních termínů stale a přechodné QTH na druhé.

Protože v závodech na VKV jsou ze sportovních směrnic závazné všeobecné podmínky, podmínky pro jednotlivé závody a regulativ pro schvalování kót, je potřeba nalézt jejich objektivní vazbu s povolovacími podmínkami, zatím jejich nepublikovaným doplněním o tzv. druhé stanoviště a mírou závažnosti mezinárodních doporučení. Nekomplexní řešení dílčích problémů totiž s sebou přináší množství otázek. Dá se z druhého stanoviště zúčastnit PD, když ten je vypsán pro stanice pouze z přechodného QTH? Když ano, musí si stanice své druhé stanoviště přehlašovat jako QTH pro závody a nebo se tam už jiná stanice nemůže dostat i kdyby podle regulativu pro schvalování kót měla nárok? Proč se jednou tzv., druhé stanoviště považuje za stálé QTH a podruhé za přechodné? Nebylo by vhodné druhé stanoviště vázat např. na vlastnictví určitého objektu a u jednotlivců třeba na přechodné bydliště v občanském průkazu? Proč má být někdo zvýhodněn vysíláním kratší značky? Nechá se střídavě využívání koty pro druhé  a přechodné stanoviště na nějakých problematických dohodách mezi uživateli podle vzoru, kdy dodržování přepravních tarifů v pražských tramvajích měli na starosti cestující a nikoliv pracovnici přepravce? To jsou jen některé z otázek, které vyvstávají. Komise pro KV nejen předem ohlásila připravovanou změnu  v podmínkách závodů a soutěží od 1.1. 1985, ale časopisecky požádalo i o názory soutěžících. Nebylo by možné totéž pro soutěže na VKV? Při tom by bylo možné dostat do souladu všechny potřebné předpisy a současně nevytvářet dost nesportovní výhody. Navíc by mohla ÚRRA před koncem letošního roku ve  skutečně dostatečném množství vydat brožuru, která by obsahovala bezpodmínečně všechno, co po organizační stránce musejí znát všichni soutěžící na KV i VKV, tzn. dvoje všeobecné podmínky, regulativy pro schvalování kót, výklad vztahů mezi stanovišti a QTH, kalendáře závodů podle víkendu a měsíců v roce apod. To by představovalo skutečně komplexní a kvalitní řešení organizačních záležitostí souvisejících se závody.

Po soutěžících v PD na VKV to nikdo nechtěl, ale i tak mnoho z nich poznamenalo do deníků z PD 1983 své připomínky k přehnaně velkým povoleným výkonům ve II. a IV. kategorii a navrhují omezení už dříve platná v historii československých PD na VKV, protože jen sobě vytváříme při PD neúměrný elektromagneticky smog díky tomu, že se občas někdo domnívá, že nejstarší národní evropský závod na VKV se musí co nejvíce přiblížit podmínkám III. subregionálního závodu, u něhož se stejně nedělá žádné mezinárodní vyhodnocení. Kategorie závodu CO-V byly přece voleny tak, aby se mohla zkoušet zařízení před PD. Tak by se vlastně dnes měly zkoušet ve zmíněném závodě vysílače s výkony 300 W a případně i více. Dá se možná namítnout, kdo to má všechno kontrolovat? Máme ale přece dost členů kontrolních sborů a pro ty by to asi bylo případnější místo klasifikace rozdílných telegrafních rychlostí dvou vzájemně korespondujících stanic. A je tu ještě jedna věc. Nevychováváme třeba mladé operátory při PD mládeže na VKV i tak, že je při jejich závodě někdy necháme soutěžit‘ s vysílači pro tř. B nebo A?

Z naznačených jen několika za delší dobu vzniklých problémů je zřejmé že celá záležitost vyžaduje fundované a zásadní řešení včetně postižení závěru k závodům z letošní konference I. oblasti IARU. Redakce RZ je ochotna jakékoliv názory soutěžících na VKV (názory k závodům KV soustřeďuje OK2QX - viz RZ 7-8/1983, str. 21) přijímat a předat k projednání. Napište proto co nejdříve jakoukoliv připomínku, protože jen tak se dojí vytvořit soutěžní podmínky, podle nichž skutečně budou vítězit ti nejlepší a ti ostatní budou dosahovat výsledků odpovídajících jejich operátorské zručnosti i kvalitě jejich technického vybavení a nikoliv něčemu jinému.

RZ 1/1984

Přepsal a upravil pro web ok2kkw OK1TEH  v roce 2014