TRANSIT FRANCIÍ [1976]

Při příležitosti návratu z Alžírska a transitu Francií jsem měl možnost navštívit skupinu francouzských radioamatérů v Bordeaux, se kterými jsem se seznámil pod značkou 7X0JG na půdě ústředního alžírského radioklubu. Přestože návštěva byla časově omezená, splnila všechna moje očekávání Příslovečné rčení o přátelském duchu a výměně názorů na problémy zajímající obě strany platilo i tentokrát do posledního písmene. Byl jsem mile překvapen zájmem o zasvěcenosti dotazů ze strany francouzských radioamatérů, kteří nejen že dobře znají nejaktivnější naše stanice na KV, VKV a družicích OA6 i OA7, ale mají konkrétní představy o technické i provozní úrovni československých radioamatérů jako celku a vědí kolik nás asi je a jak jsme organizováni. Bylo pro mně velkým potěšením doplnit tyto jejich znalosti jednak poukazem na dlouhou a bohatou historií radioamatérského hnutí u nás a hlavně na úspěchy při masovém rozšiřování radioamatérství mládeží v kolektivních stan a radioklubech. Tato poslední myšlenka má své přívržence v řadách francouzských radioamatérů. Existuje však i opačný názor podceňující význam klubovních stanic a až po svém odjezdu z Bordeaux jsem si uvědomil, že na tak velké město i jeho okolí je zde podezřele málo aktivních radioamatérů. Není vyloučeno, že tento fakt je v příčinné souvislosti s výše uvedeným. Avšak ti, kteří nadobro propadli kouzlu radia - ti „skalní“ - zaslouží obdiv. Předně, až na malé výjimky, si svá zařízení konstruují sami. Vzájemná pomoc a účelná dělba práce se stala mezi amatéry v Bordeaux samozřejmou nutností proto, že každý z nich má jiné možnosti. Výsledky jsou vynikající, přičemž nehodlám zastírat skutečnost, že jejich materiálové možnosti převyšují nejenom „růžové“ představy našich radioamatérů, ale i běžný francouzský průměr.

Návštěva začala u F1TE Lucienne, který v průběhu necelého roku zkonstruoval RX-TX pro provoz přes převáděče družic OA6 a OA7. Kromě PA pro 433 MHz (200 W PEP), je jeho zařízení osazeno polovodiči, všechny směšovací stupně jsou osazeny zásadně čtveřicí Schottkyho diod. V současné době F1TE staví tranzistorový lineární PA pro 145 MHz s výkonem 200 W PEP při napájení napětím 12,5 V. V. Lucienne vyniká v přijímačové technice a mnohé obvody v jeho konvertorech jsou originální.

F6BKI Jaque zatím není slyšet na VKV, Jeho zařízení pro KV včetně SSTV a RTTY jsou dokonalá. Jeho vysoká teoretická úroveň a smysl pro improvizaci jsou příčinou, že pod jeho rukama „chodí“ všechno. Vychází z průmyslového inkurantu nebo ze stavebnic a dokáže různými rekonstrukcemi získat zařízení s lepšími vlastnostmi než zaručoval autor původní verze.

Na levém snímku stojí F1BUU a předním sedí u zařízení pro 145 MHz F1TE. Pro majitele menších bytů může být z obrázku inspirující skutečnost, že veškeré zařízení na snímku je trvale instalováno ve skříni vestavěné do zdi. V pravé části druhého obrázku vysvětluje F9XY autorovi článku sestavu a konstrukční detaily svých antén pro VKV.

Jiný styl práce je typický pro F1BUU Jean-Claude. Staví do hotových skříní profesionálního typu a kvalita jeho koncepční, konstruktérské i montážní práce má úroveň normy. Zařízení jsou optimálně nastavena a dosažené výsledky v DX práci na 145 MHz tomu odpovídají. Všechna zařízení jsou polovodičová s napájen 12,5 V pro stabilní i mobilní provoz, lineární PA pro 145 MHz má prozatím výkon 100 W PEP. Jean-Claud okupuje se svým zařízením vestavěnou skříň (viz foto) v nevelkém bytě v novostavbě panelového typu. To naznačuje vtipné a vhodné řešení prostorových problémů aktuálních pro mnohé z nás. Digitální měření kmitočtů vysílače i přijímače je s již několik let.

Pro krátkost času jsem nemohl vidět zařízení F1ADT Pierrre, který je neaktivnějším VKV amatérem v této oblasti Francie. Provozně vyzkoušel všechny kopce i hory v širokém okolí a o svých zájezdech i výpravách má bohatou fotografickou a QSL dokumentaci. Ve dnech 5. až 10. září 1974 z průsmyku „Col de la Bonnette“ v QRA čtverci DE55h s nadmořskou výškou 2862 m uskutečnil 250 spojení se šesti zeměmi.

Otec a syn, Gilbert F9XY a Jean Luc se mohou pochlubit celou řadou dokonale sestavených stavebnic a též hotových přijímačů a vysílačů s bohatým příslušenstvím, z nichž většinu jsem doposud znali pouze z dvourozměrného provedení, tj. z inzertních nabídek a katalogů. Škoda, že většímu zhodnocení tak rozsáhlého zařízení bránil nedostatek času. A rodina F9XY využívá důsledně a dokonale možností trhu součástek a zařízení. Konstrukcí stavebnic a studiem technických publikací se z úředníka brzy stává zasvěcený technik.

Před nedávnem skupina radioamatérů v Bordeaux navázala osobní kontakt s AMSATem a dá se očekávat, že právě do oblasti amatérských družicových převaděčů bude soustředěn celý tvůrčí potenciál představené skupiny.

Navštívení aktivní amatéři mně doporučovali antény Tonna na základě svých osobních zkušeností. V porovnání s anglickými výrobky na francouzském trhu jsou antény F9FT lehčí, mnohdy skládací a levnější. Nesetkal jsem se s případem vlastní výroby antén no 145 o 433 MHz s odůvodněním, že nelze dělat vše a zejména antény s vysokým ziskem nelze optimálně (!) nastavit bez měřicích přístrojů. Z těchto důvodů jsem na závěr průjezdu Francií na několik hodin navštívil město Reims, kde Marc F9FT (otec) a Franck F5SE (syn) jsou známými výrobci směrových VKV antén. Po upozornění z Bordeaux již očekávali můj příjezd. Jsou spolumajiteli výrobního podniku s kapacitou asi 300 tisíc TV a VKV antén, z čehož pro amatéry produkují asi 20 tisíc. Mají následující sortiment: 8 typů pro 145 MHz, 4 typy pro 433 MHz, sdruženou anténu 145 + 433 MHz pro AO7, 4 typu rotátorů a 6 typů stožárů. Jako amatéři dávají přednost (a zřejmě zcela oprávněně) dlouhým Yagiho anténám. Přesvědčil jsem se, že perfektní laboratorní vybavení, znalost oboru, dobrá konstrukce, dokonalá výrobní technologie a relativní nízká váha jsou skutečně hlavní důvody velké popularity těchto antén ve Francii i v okolních státech.

F9FT má značné předpoklady k tomu, aby rozvíjel provoz EME. Jeho soustava pro 433 MHz je sestavena z prostorově rozložených šestnácti 21 prvkových dlouhých Yagiho antén. Zisk soustavy se blíží 30 dB proti půlvlnnému dipólu. Spojeni uvedená v textu pod obrázkem jsou výsledkem dlouhodobého úsilí a práce, která může nést přívlastek vědecká. Souřadnice měsíce „na počkání‘ dodá naprogramovaný kapesní počítač HP a přiznám se, že se mně zatajil dech, když jsem zaslechl autentický odraz mé značky od Měsíce. To byl ta bezesporu vrcholný zážitek mé návštěvy u F9FT.

Na závěr zbývá snad již jen poděkování za přátelské přijetí, kterého se mně dostalo u navštívených francouzských radioamatérů a vyslovit přesvědčení, že se mně snad někdy naskytne možnost alespoň některým z nich se věnovat jako hostitel

OK1VJG - ex-7X0JG

Pozn. red.: Jak jsme se dozvěděli ve VKV rubrice časopisu Radio Communication 2/1976, podařilo se v povánočním období koncem minulého roku během zlepšených podmínek pro troposférické šíření nad západní Evropou navázat oboustranné SSTV spojení v pásmu 145 MHz mezi stanicemi F1BUU z Bordeaux, o kterém píše ve svém článku OK1VJG a G8CGK z Ross-on-Wye.         —RZ—

pro web OK2KKW přepsal a upravil OK1TEH (RZ 4/1976)