INDIVIDUÁLNÍ ČLENSTVÍ VE SVAZARMU - ZÁRUKA RYCHLEJŠÍ CESTY VPŘED

Ing. Josef Gajda

14. října t. r. byl v Moskvě zakončen XIX. sjezd KSSS. Tento sjezd se svým významem řadí k nejvýznamnějším událostem naší doby. Byl hrdou bilanci velkých vítězství Sovětského svazu, prvního socialistického státu na světě jak na poli mezinárodním, tak i na poli vnitřní politiky. Byl bilanci vítězné cesty sovětského lidu v boji proti světovému fašismu v druhé světové válce a vítězné cesty sovětského lidu v boji za vybudování socialismu a nastoupení cesty ke komunismu.

Svým usnesením dal Sjezd sovětským lidem velkou perspektivu světlé budoucnosti komunismu, pracujícímu lidu a všem pokrokovým silám světa ukázal cestu na mnoho let kupředu. Referáty vedoucích pracovníků Komunistické strany Sovětského svazu přednesené na XIX. sjezdu nastínily všem národům světa cestu ke svobodě, k národní nezávislosti a k rozvoji všech politických, hospodářských a kulturních sil. S. Malenkov právem vyzdvihl před celým světem mohutný a trvalý růst hospodářských a kulturních sil Sovětského Svazu i růst jeho vlivu i na poli mezinárodní politiky jako vedoucí síly světového tábora míru. Naproti tomu poukázal na současné stále se zvětšující a prohlubující rozpory v táboře světové reakce, v táboře imperialistických podněcovatelů války. Sjezd na na základě hlubokých rozborů mezinárodních poměrů ukázal na zostřující se poměry mezinárodní politické situace a také na to, že existuje zcela konkrétně nebezpečí válečných provokací a válečného útoku se strany imperialistických mocností. Proto mimo budovatelské úkoly v rámci páté pětiletky dal sovětskému lidu XIX. sjezd KSSS úkoly neustále zvyšovat obranyschopnost socialistické vlasti, nadále upevňovat branné síly Sovětského svazu.

Všechny směrnice a všechny úkoly vytyčené XIX. sjezdem sovětskému lidu na jeho cestě od socialismu ke komunismu jsou důležité nejenom pro národy Sovětského svazu ale i pro ty národy, které po sovětském vzoru budují ve svých zemích socialismus. Proto směrnice k dalšímu zvyšováni obrany schopnosti Sovětského svazu proti útoku odvěkých nepřátel pokroku, proti útoku západních imperialistů je důležité i pro nás v Československu.

A úkolem nás všech nejen jako oddaných budovatelů socialismu, ale i jako radioamatérů, kteří svou radiotechnickou prací mohou a mají velkým dílem pomoci při zvyšování obranyschopnosti vlasti je, abychom ve smyslu otázek projednávaných na XIX. sjezdu KSSS se zamyslili nad tím, zda jsme udělali vše, co je čestnou povinnosti socialisticky uvědomělých vlastenců - radioamatérů.

Proto je důležité pojednat o otázce našeho radioamatérského hnutí o novém organisačním uspořádání, které umožni a zajistí, aby radioamatérské hnutí se u nás vyvíjelo k široké masovosti, lidovosti a aby tak mohlo plnit jeden z hlavních svých úkolů svěřených mu dělnickou třídou, stranou a vládou, úkol napomáhat trvalému zvyšování obranyschopnosti vlasti. A XIX. sjezd KSSS a posjezdové dny, ve kterých se všichni seznamujeme s výsledky sjezdu, dodávají těmto otázkám významný ráz.

Radioamatérské hnutí vzniklo u nás po první světové válce hned v prvních dobách rozvoje radia. Vytrysklo z nadšení několika málo jednotlivců planoucích celým srdcem pro tehdejší zázrak techniky opouštějící laboratoře a vcházející prvními krůčky do praktického života. A tak jak radiotechnika sama prodělávala revoluční vývoj tak i radioamatérské hnutí narůstalo u nás do značných rozměrů. Jak ani tomu v poměrech první buržoasní republiky nemohlo jinak být, stalo se předmětem konkurenčních soukromopodnikatelských bojů. Bylo roztříštěné a přisluhovalo zájmům velkoobchodníků, zájmům různých firem a koncernů. Nikdy nesloužilo celku, nikdy nesloužilo lidu a nemohlo proto být hnutím lidovým a masovým. Přesto však celá řada radioamatérů vlastenců především z řad pracujících dala v době druhé světové války své odborné vědomosti do boje proti fašistickým okupantům, za svobodu národa. Mnozí z nich obětovali v tomto boji své životy. Po našem osvobozeni Rudou armádou v roce 1945 a vzniku lidově demokratické republiky, když se začínalo radioamatérské hnuti po šestileté přestávce u nás znova organisovat, projevily se snahy o sjednocení radioamatérského hnutí, jeho zlidovění a očištění od vlivů soukromopodnikatelských. Avšak teprve po slavném Únoru pronikl také do řad radioamatérů nový vzduch. V řadách radioamatérů-vysilačů byla provedena kádrová očista, vyloučeni a zbaveni vlivu na vedení všichni ti, kteiří ziskuchtivě, obchodnicky těžili z amatérského hnutí a ti, kteří zbožňovali zásady radioamatérského hnutí v západních kapitalistických státech a vynášejíce do výšin západní techniku především radiotechniku americkou, prosazovali bezpolitičnost, bezzásadovost, samoúčelnost, samolibý individualismus a kosmopolitismus v radioamatérském hnutí. Teprve po této očistě si mohli dát naši radioamatéři úkoly, jak nejvíce prospět celku, jak posíliti budování socialismu u nás a boj našeho lidu za trvalý mír.

Přechodné organisační začleněni radioamatérského hnutí do ROH, třeba nebylo provedeno ve všech směrech tak, jak bylo třeba a přestože jeho význam nebyl vždy dobře chápán, přece mělo velké klady. Po mohlo v náboru zájemců o radioamatérství především ze řad mladých chlapů a dívek ze závodů. Zakládáním zájmových radioamatérských kroužků při závodních organisacích revolučního odborového hnutí na závodech přišla do radioamatérského hnutí nová krev.

Teprve po organisačním sjednocení všech radioamatérů po r. 1948 se mohlo přikročit vedle správného zaměření odborné činnosti k politicko-uvědomovací práci. Odbornou radioamatérskou práci nelze od práce politické oddělovat, neboť tato má v socialistickém společenském řádu svůj význam a politické cíle. Jedním z hlavních politických cílů radioamatérského hnuti je posilovat obranyschopnost naší lidově demokratické vlasti a upevňovat tak světový tábor míru. Tímto směrem vedl ústřední výbor radioamatérů od r. 1948 naše radioamatérské hnutí. Dával tomu výraz také tím, že Českoslovenští radioamatéři se postavili mezi prvními manifestačně za všechny resoluce Světové rady míru a na vlnách etheru desítkami svých krátkovlnných stanic denně při spojení se všemi díly světa se stavěli a staví za jejich obsah.

Při své činnosti Ústřední výbor československých radioamatérů byl veden vzorem činnosti sovětských radioamatérů, slavných Dosaafovců z nichž mnozí v řadách Rudé armády bojovali za naše osvobození. Proto snaha čsl. amatérů od r. 1948 vedla jednak k nejužšímu sbratření se se sovětskými soudruhy - radioamatéry pořádáním společných soutěží a závodů, jednak k organisačnímu uspořádání radioamatérského hnutí podle sovětského vzoru.

S nadšením a velkými nadějemi jsme před rokem uvítali vznik Svazarmu a začlenění ČRA do SVAZARMu formou kolektivního členství. Toto organisační opatření mělo kromě toho, že materiálově a hospodářsky zajišťovalo naši práci, i jinak velký význam. Především ten, že nám byly dávány zcela konkrétní úkoly na poli zvyšování brannosti národa a prováděni těchto úkolů mělo velký mobilisační účinek. A dále pak, že jsme navazovali na činnost ostatních kolektivních členů SVAZARMu, což napomáhalo správné propagaci naší práce. Vedle těchto příznivých okolnost mělo organisační začlenění do SVAZARMU formou kolektivního členství své nedostatky.

Spočívaly především v tom, že v základních organisacích ČRA, v zájmových kroužcích na závodech činnost radioamatérů se nemohla v odborné branné výchově rozvíjet tak, jak by bylo třeba, protože nebylo v závodech orgánu, který by se potřebami a nedostatky radioamatérů v rámci celkové činnosti SVAZARMu zabýval.

Po linii organisace ČRA navazovaly na mnoze naše základní organisace a zájmová kroužky radioamatérů až na krajské výbory ČRA a neměly dostatečný styk s okresními výbory SVAZARMu. Většinu instrukcí a pokynů dostávaly přímo z Ústředí ČRA. Samozřejmě, že za tohoto organisačního stavu se činnost nemohla rozvíjet tak, jak by bylo nutné. Chybí zde organisační jednota, jednotné a cílevědomé plánování činnosti v základních organisacích, chyběla zde řádná kontrola. Ukázalo se že organisační systém vybudovaný na podkladě kolektivního členství ČRA ve SVAZARMu je nevyhovující i pro nás radioamatéry ze kolektivní členství ztěžuje soustavné a cílevědomé provádění branné výchovy a stává se tak brzdou dalšího rozvoje činnosti SVAZARMu.

Ústřední výbor SVAZARMU rozšířený o zástupce všech kolektivních členů jednal 11. října po podnětném referátu ministra národní obrany armádního generála s. Dr A. Čepičky o tom, jak odstranit nedostatky, které se projevovaly nejen u radioamatérů, nýbrž i u jiných kolektivních členů SVAZARMu o tom, jak organisovat SVAZARM, aby se z něho stala celonárodní, masová, vlastenecká organisace, jednotně vedená a sloužící po vzoru sovětského Dosaafu plnou měrou ke zvyšování brannosti našeho lidu. Výsledkem jednání tohoto zasedání ÚV SVAZARMu bylo jednomyslně schválené usnesení, aby se přešlo k reorganisaci celého SVAZARMu na zásadě individuelního členství. Podle toho usnesení se dosavadní členové pěti organisací: Dosletu, Dobrovolného svazu lidového motorismu, Kynologické jednoty, ČRA a Svazu chovatelů poštovních holubů stanou individuálními členy SVAZARMu. Při tom spolupráce na poli zvyšováni brannosti s jinými masovými organisacemi jako ROH, ČSM, Sokolem, Čs. Červeným křížem, Svazem čs. hasičů zůstane nejen zachována ale bude dále prohlubována.

Touto reorganisací budou odstraněny hlavní nedostatky v činnosti jak SVAZARMu jako celku, tak i dosavadních jeho kolektivních členů. Budou vytvořeny jednotné základní organisace SVAZARMu, jehož členy budou z počátku všichni členové pěti dosavadních kolektivních členů. Základní organisace budou zakládány v závodech, na vesnicích, ve městech, v úřadech a na základě dobrovolnosti bude prováděn masový nábor nových členů. Organisace budou v rámci okresů vedeny okresními výbory SVAZARMu, v rámci krajů výbory krajskými. Ústřední výbor bude jeden. Příslušnici radioamatérského hnutí budou pak v rámci základních organisací SVAZARMu vytvářet odbornou sekci radia. U okresních, krajských a ústředního výborů SVAZARMu budou vytvořeny poradní orgány pro práci jednotlivých sekcí SVAZARMu. V našem případě to budou tedy okresní, krajské a ústřední orgány radia.

Na této nové organisační základně bude SVAZARM provádět skutečně masovou brannou výchovu nejširších lidových vrstev a napomáhat tak ještě účinněji než dosud posílení obranyschopnosti naši země, přispívat k upevňován bojové síly naší armády a všech jejích složek. Na tomto organísačním základě vznikne po vzoru slavného Dosaafu i z našeho SVAZARMu celonárodní masová vlastenecká organisace, která za spolupráce celé Národní fronty bude podle směrnic strany a vlády provádět přípravu širokých lidových mas k obraně socialistické vlasti. SVAZARM a ani my, radioamatéři, bychom nemohli plnit velké a čestné úkoly, které máme při upevňování obranyschopnosti republiky, kdyby naše činnost nebyla prodchnuta duchem socialistického vlastenectví, národní hrdosti, osobní statečnosti, bezmezné oddanosti k lidově-demokratické vlasti a odhodlanosti vlast bránit a ubránit.

Tyto úkoly bychom nemohli řádně plnit, kdybychom svou činnost nepodřídili uvědomělé kázni a kdybychom jí nedali výraz vysokého politického uvědomění v duchu proletářského internacionalismu. Prohlubování a zlepšení činnosti SVAZARMu a tím i naší práce v něm by ustrnulo, kdyby celá organisace SVAZARMu a formy naši práce nebyly určovány zásadami demokratického centralismu a zásadami široké kritiky a sebekritiky nejen shora, ale i zdola. A na této cestě za zlepšení naší práce, za vybudování vskutku masového radioamatérského hnutí, na cestě za jeho lidovostí, jeho nejvyšší odbornou vyspělostí nám musí být vzorem sovětští amatéři Dosaafovci. Musíme potírat lhostejnost a nerozhodnost, být zanícenými a obětavými pracovníky, rozhodnými ve svém počínání a k této zanícenosti, obětavosti a rozhodnosti vést a vychovávat naše mladší členy, náš radioamatérský dorost.

Individuální členství ve SVAZARMu zahaluje novou etapu vývoje našeho radioamatérského hnutí. Musí být časovým mezníkem, o kterého se bude naše hnutí na nové organisační základně rychleji a mohutněji rozvíjet, od kterého také smysl a obsah naší radioamatérské práce se bude rychleji než dosud prohlubovat směrem k potřebám naších národů k prospěchu pracujícího lidu naší země. Musí být mezníkem naší činnosti na poli výchovy a převýchovy Československých radioamatérů a bojem za obrodu radioamatérství u nás.

A jaké pracovní úkoly už dnes nám, funkcionářům ČRA z organisační přestavby, toho všeho, že se slučujeme na základě individuálního členství ve SVAZARMu vyplývají? Jsou to úkoly velké a radostné. Zmíním se však jen o jednom hlavním a zásadním.

Sloučení se SVAZARMem bude provedeno do 31.12. 1952. Celá akce nemůže a nesmí být provedena jen administrativně, formálně, ale musí být zajištěna především politicky. Z toho vyplývá, že se musíme postarat především o to, aby všichni naši členové byli o věci řádně informováni a o její správnosti přesvědčování a přesvědčeni. Protože jen tak může být provedeno správně a v daném termínu. Jen tehdy, když všichni budou přesvědčeni o správnosti reorganisace a když budou pádně osvětleny velké možnosti dalšího rozvoje našeho hnuti, když všichni uvidí před sebou veliké úkoly možnost podílet se na nich, jen tehdy bude splynut! prováděno uvědoměle a iniciativně. Jen tak se dosáhne toho, že reorganisace bude mobilisujícím momentem k intensivnějšímu a lepšímu prováděni naši odborné práce.

Vedeni zásadami vysokého politického uvědomění v duchu proletářského internacionalismu, které nám ukazuje naše rodná komunistická strana a vláda, musíme všichni, každý ze všech sil, napomáhat k tomu, aby veškerá činnost SVAZARMu byla naplněna bojovým duchem a zápalem, nesmiřitelností vůči nedostatkům a slabostem. Jen tak dosáhneme toho, aby naše radioamatérské hnutí v rámci SVAZARMU se stalo masovým a vlasteneckým. Jen tak dosáhneme toho, aby se náš SVAZARM stal vskutku celonárodní, vlasteneckou masovou organisací, sdružující nejlepší lidi odhodlané a vycvičené k obraně své krásné vlasti, svobody a státní nezávislosti. Nic není strašnějšího než ztráta národní a státní svobody a nezávislosti. To jsme všichni poznali v pomnichovské době. Proto nás nic nesmí odvrátit od toho, co nás dělá silnými a nepřemožitelnými, co nás včas a dobře naučí nepřítele bít a po boku našeho spojence, přítele a učitele Sovětského svazu, nad nepřítelem zvítězit.

Proto nechť vzkvétá a mohutní naše celonárodní organisace Svaz pro spolupráci s armádou!

Ať žije organisátorka všech našich vítězství slavná Komunistická strana Československa a její předseda president republiky s. Klement Gottwald!

Ať žije a mohutní náš přítel, ochránce učitel Sovětský svaz a velký STALIN!

Provolání Ústředního výboru ČRA

Všem soudružkám a soudruhům radioamatérům.

Všichni mírumilovní lidé celého světa sledovali s velkou pozorností a zájmem zasedání XIX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu v Moskvě.

Na počest sjezdu, který všemu lidstvu ukazuje cestu k lepší budoucnosti, cestu k míru a blahobytu, uzavírají naši pracující mnoho závazků, které všechny směřují k tomu, aby se zrychlila naše cesta k socialismu. XIX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu nejen ukazuje a dává perspektivu jak dosáhnout vytčených cílů, ale také ukazuje na nebezpečí, jež budovatelům komunismu a socialismu hrozí od útočného americko-anglického fašistického bloku.

Soudruh ministr národní obrany, armádní generál Dr. Alexej Čepička říká ve svém projevu, který přednesl na zasedání Ústředního výboru Svazarmu. „Byla by osudovou domněnka, že síla a převaha tábora míru, která se dnes jasně projevuje nad válečnými podněcovateli, je sama o sobě dostatečnou zárukou před nebezpečím války.“

Imperialisté by se nerozpakovali napadnout naši vlast, kdyby věděli, že jsme slabí a branně nepřipraveni.

Ve Velké vlastenecké válce se potvrdilo, že jen dobře branně připravené zázemí je pilířem a velkou podporou bojující armády. Bez dobře připraveného zázemí nelze úspěšně odrazit útočníka.

Sovětský svaz vybudoval mohutnou brannou organisaci Dosaaf. Na základě zkušeností získaných Sovětským svazem budujeme také u nás novou branně výchovnou masovou organisaci „Svaz pro spolupráci s armádou“. Začleněním do Svazarmu se my, českoslovenští radioamatéři stáváme platnou složkou v životě našeho národa, důležitou posilou při budování obranyschopnosti naši vlasti.

My, českoslovenští radioamatéři se všichni do jednoho plně zapojíme do práce ve Svazu pro spolupráci s armádou. Vyškolíme členy, politicky i odborně vybudujeme silné a k obraně vlasti vždy dobře připravené organisace a kolektivní stanice. Budeme školit své členy nejen v radiovém spojení, radiolokační službě, radiotechnické službě ale rovněž v rozhlasové a televisní technice, abychom tak čestně splnili všechny úkoly, které na nás náš lid, budující socialismus, vyžaduje.

Soudružky a soudruzi, napněme všichni společně své síly k tomu, abychom socialismus nejen vybudovali, ale abychom jej i ubránili.

Ústřední výbor Svazu ČRA.

AMATÉRSKÉ RÁDIO 12 /1952

pro web OK2KKW přepsal a upravil  Matěj, OK1TEH
 

Doporučujeme, abyste výše uvedené myšlenky porovnali s myšlenkami, které jsou páteří vztahu ČRK a dnešního Svazarmu:

(pozn. Viz jak ČRK setrval ve Svazarmu kvůli materiálovému a hospodářskému zajištění -  http://www.crk.cz/CZ/OHLEDNUTIC.HTM )