|
Radioamatér - 1947
Amatérské vysílání bez zkoušky? Květnové
číslo Krátkých vln přináší zprávu o návrhu, který podala zvláštní komise
ČAVu příslušným úřadům. Podstatou je, aby pro práci na pásmu 214 Mc/s (1,4
m délka vlny) a vyšších kmitočtech bylo možno získat vysílací amatérskou
koncesi beze zkoušky z telegrafní abecedy, a v podstatě snáze než zkoušky
pro pásma delší. Tato možnost, sdružená se sníženou věkovou hranicí 15
let, jistě by podstatně přispěla ke zvýšení zájmu mladých amatérů a zbývá
jen přičinit se všemožně, aby úřady mohly oprávněné žádosti našich amatérů
vysílačů vyhovět. Konec
žárovek Ve Spojených státech používají k osvětlování stále častěji studeného světla výbojek, podobných našim neonům, jen upravených pro napájení ze st. sítě o napětí 115V, jež je v USA normováno. Z trubek sestavených výrobci ozdobná svítidla závěsná, stolní i jiná. Předností nového způsobu je předně světlo bílé barvy, blízké světlu dennímu, dále podstatně větší účinnost, takže téhož osvětlení lze dosáhnout při spotřebě podstatně menší, a konečně okolnost, že týž světelný tok vychází z plochy mnohem větší, takže její jas je menší a možnost oslnění rovněž. Jistý obchod nabízí v časopise Radio News stolní lampu s podélným svítidlem přizpůsobeným základnímu tvaru trubice, za 5,95 dolarů. Spotřeba pro dobré osvětlení je 15 wattů. Až se i náš průmysl dostane k výrobě těchto novodobých světelných zdrojů, pro něž pohotoví tvůrci jazyka mají už výstižné a zvučné slovo zářivka, bude to patrně počátek konce žárovky, jejíž světelná transformace je zatížená značnými ztrátami tepelnými. Kuchyně vysílačem Vaření, pečení a smažení vf proudy, které jsme snad zatím pokládali jen za interesantní pokusy amerických výrobců bez velké praktické ceny, stalo se skutečností v. tom okamžiku, kdy Raytheon Mfg. Corp. začala sériově vyrábět „sporáky“ tohoto druhu. Přístroj má název Radarange a jak efektní název naznačuje, používá se v něm zkušeností, ze stavby a vývoje radarových souprav. Jako zdroj vf energie slouží 5 kW magnetron chlazený vodou, jehož energie jde vlnovodem do vyhřívacího prostoru. Zde se mnohonásobně odráží od kovových stěn a propeče vložené potraviny stejnoměrně se všech stran. Aby se zabránilo připálení, je do přístroje vestavěn samočinný časový vypínač, který po stanovené době sporák vypne. Zařízení váží asi 50 kg a není o mnoho větší než obyčejná elektrická kuchyňská kamna. Zdá se, že sen hospodyněk se díky elektronice přec jen po pomalu vyplní - v budoucnosti nebudou muset věnovat na vaření více než pět minut denně. Doufejme jen, že svůj nový úděl nebudou muset zahájit kursem morseovky, a že jim nebude do vaření mluvit „Keser“. -rn RADIOAMATÉR 3/4/1947 pro web OK2KKW přepsal a upravil Matěj, OK1TEH |