PA Tajfun 1000 - recenze

Polovodičový PA Tajfun 1000 - pohled očima potenciálního uživatele

Měl jsem příležitost seznámit se osobně s polovodičovým PA z Nové Dubnice a protože v našich krajích není v posledních letech právě odvaha pustit se do komerčních radioamatérských projektů, s radostí jsem takovou příležitost využil. Možná, že vás tato subjektivní recenze plně neuspokojí, ale řídím se pravidlem, že mlčet je možno v hrobě a dokud jsem schopen myšlenky formulovat, je vhodné se o ně podělit s ostatními radioamatéry - když pro nic jiné, tak pro jejich inspiraci. A možná, že některé z níže uvedených myšlenek bude ku prospěchu jeho zákazníků akceptovat i slovenský výrobce..

PA TAJFUN 1000 jsem dostal kvalitně komerčně zabalený a při rozbalení na mne vykoukla profesionální hliníková skříň nečekaně malých rozměrů a váhy. Protože sami naše PA spíše taháme po kopcích, kde dostávají mechanicky dost zabrat (a my s nimi) jsou malé rozměry a malá hmotnost vždy velmi vítaným předpokladem pro popularitu kW PA právě v takových podmínkách. Na to ostatně již přede mnou přišli jiní a zesilovače tohoto typu se již s úzpěchem podívaly daleko do světa - stačí třeba vzpomenout právě skončivší DX-pedici Z21EME do Zimbabwe, nebo nedávný EME expediční provoz z Reunionu.

Než jsem PA začal sám trápit, poslechl jsem si zkušenosti Davida OK1RK, který ho dva týdny proháněl z domova a s 8-mi el. anténou YU7EF a 25m koaxu H1000. Na tento PA udělal několik EME spojení a rovněž řadu hezkých DXů jak tropo tak MS. Ale k jeho zkušenostem se ještě dostanu dále. Potom jsem vzal šroubovák a imbusové klíče, abych se tomuto krasavci mohl podívat pod kůži.

Ve skutečnosti se jedná o stavebnici, sestávající se z výkonového kW modulu společnosti ITALAB, sídlící poblíž Milána, která je známá výrobou rozsáhlého sortimentu polovodičových vysílačů pro FM rozhlas a má v tomto oboru dlouholeté zkušenosti, hezkého kompaktního spínaného zdroje 48V/37,5A, anténního relé a ovládacích obvodů. Za barevným dotykovým displejem je umístěn počítačový modul Arduino s paměťovou kartou, který spolupracuje s mikropočítačem na řídící desce PA (uvedený PA modul má jinou, sofistikovanější desku řídící elektroniky, než ten, který lze koupit zde.)

A takto vypadá PA zevnitř:

Jak je dobře vidět, PA je udělán promyšleně, čistě a profesionálně. Protože PA box nebyl zaplombován, podlehl jsem pokušení a podíval jsem se ještě hlouběji:

Jak je vidět, v PA boxu se skrývá kompletní kW výkonový modul s oblíbeným dvojitým tranzistorem MRFE6VP61k25H v zapojení, inspirovaném F1JRD a výstupní dolní propust s mikropáskovou směrovou odbočnicí. Výrobce nezapomněl ani na nezbytný termistor, který hlídá teplotu tranzistoru a řídící mikropočítač podle jeho teploty nastavuje otáčky chladicích ventilátorů. Tento tranzistor je podle výrobce velice odolný a snáší i poměrně drsné zacházení. Ovšem s ohledem na jeho cenu to zrovna nemá smysl zkoušet až na doraz a ve skutečnosti tomu stejně zabrání řídící elektronika tohoto PA. Na vstupu výkonového modulu je navíc zařazen 3dB výkonový útlumový článek, který zvyšuje výkonovou úroveň, potřebnou pro plné vybuzení na cca 8-9W RF. Tento PA by tedy plně vybudil i stařičký transceiver Sněžka, hi. Vstupní attenuátor dále zlepšuje vstupní PSV a zajišťuje tak dobré přizpůsobení pro budicí transceiver, jehož výkon je obvykle nastavován ALC regulační smyčkou a dobré přizpůsobení je pro něj nezbytné.

Potom jsem začal tento PA testovat. Při zapnutí je nutno zvolit vhodný pracovní mode - buď tichý provoz pro domácí použití, při kterém se otáčky ventilátoru řídí teplotou při příjmu i vysílání, nebo "contestový mode", kdy je při vysílání PA modul ochlazován plnými otáčkami ventilátorů a jejich otáčky jsou řízeny teplotou jen při příjmu. Toto opatření má snížit teplotu chladiče při náročném contestovém provozu "na výzvu". Po výběru vhodného režimu lze vybrat režim zobrazení - mně nejvíce vyhovoval režim zobrazující špičkový výkon PEP, protože to umožňuje zesilovač správně provozovat v lineárním režimu a nikoli PA budit podle toho, jak živě se ručičky na měřicích přístrojéch "mrskají" (což je známá bolest PA radioamatérských konstrukcí, které PEP špičkové detektory obvykle nemají - a nemají je dokonce ani jiné komerční PA renomovaných výrobců..). Tady jsou varianty zobrazení, které výrobce v současné době nabízí. V případě zaklíčování PA (PTT) "svítí" na TFT displeji PA dvě červené tečky (poslední obrázek).

Prvním testem byla teplotní stabilita klidového proudu výkonového tranzistoru, protože právě tento parametr je u amatérských konstrukcí často opomíjen a i když jsou moderní LDMOS tranzistory nepoměrně odolnější, než ruské výkonové tranzistory před 30 lety, není žádný důvod si vysokým klidovým proudem přihřívat chladič a snižovat energetickou účinnost PA. Srovnej starší test stejného PA modulu bez řídící elektroniky, uvedený tady.

Řídící elektronika ITB si však s tímto požadavkem poradila perfektně a klidový proud cca 2,3A při teplotě 25°C se zvýšil jen asi na 3,3A při teplotě 60°C (tato změna jde ovšem na úkor zvýšeného odběru chladicích ventilátorů).

PA nejen dobře vypadá a funguje (při provozu WSJT se ovšem z důvodu chlazení nedoporučuje překračovat výkon 750W), ale je navíc i dobře chráněn proti překročení některých provozních parametrů. Úroveň ochrany je dvoustuňová - nejprve se zobrazí varování - kritický údaj se objeví červeně a spustí se akustický signál, a teprve při překročení druhého limitu se PA zablokuje a ochrana se musí zresetovat. Sledovanými parametry jsou: teplota, proud, výkon, odražený výkon a napájecí napětí. PA je tedy dobře chráněn a to, ve spojitosti s odolným výkonovým tranzistorem zaručuje jeho dlouhodobou spolehlivost.

Potom jsem PA začal budit a objevily se určité problémy. Ale než se k nim dostanu, v kostce dovolte uvést zkušenost OK1RK:

Při náročném EME a MS provozu, kdy je PA buzen až na 1kW hranici, jsou ventilátory velmi hlučné a to ruší nejenom operátora, ale i rodinné okolí. Při provozu WSJT nad výkonovou hranici 900W a výše se PA (při teplotě okolí nad 24°C) občas vypíná z důvodu přehřátí!

Potom jsem se již tomuto PA věnoval sám doma.

Naměřené výsledky:

Test měření výstupního výkonu: měření na panelu PA rozhodně není optimistické, ale spíše konzervativní. Při indikovaném výkonu 800W jsem naměřil skutečný výkon cca 830W RF. Narozdíl od jiných komerčních PA, které jsem měl v ruce, indikace výstupního výkonu na PA tedy neukazuje více, než je realita a to je dobře.

Test linearity: 1dB kompresi, ukazující na konec oblasti lineárního zesilování, jsem naměřil při výkonu cca 950W. Při výkonu 830W byla komprese cca 0,7dB, při 1kW out již cca 1,7dB (při budicím výkonu asi 10W). To je sice menší výkon, než uvádí výrobce tranzistoru v datasheetu, ale nezapomeňme že zde jsou ještě zařazeny útlumy dolní propusti, směrové odbočnice, konektorů, koaxiálních propojek a anténního relé. Navíc Freescale testoval výkon při napájení 50V, zde je napájecí napětí o něco nižší. A nezapomeňme také na to, že výkon 1kW, je jen o cca 1dB vyšší, než výkon 800W. S výjimkou EME tedy nejde o provozně rozeznatelný rozdíl. Při výkonu vyšším, než 1kW zazněl zvukový alarm a údaj výkonu se změnil z černé na červenou barvu.

Intermodulační spektrum při výstupním výkonu 520W PEP.
(oba tóny jsou od sebe vzdáleny o 16kHz)
Intermodulační produkty budicího signálu byly okolo -40dBc.

Intermodulační test - dvoutónová zkouška: byl použit dvoutónový krystalový generátor a budicí 50W PA: potlačení nejvyššího intermodulačního produktu 3 řádu bylo 30dB při výstupním výkonu cca 680W, při 750W byly produkty 3 řádu potlačeny cca o 26dB a 5 řádu o cca 39dB. Při výkonu 800W byl intermodulační produkt IMD3 cca -24dB a pokles intermodulačních produktů na úroveň -70dBc by tak při SSB hlasové modulaci nastal ve vzdálenosti cca 25kHz od provozního kmitočtu. Opět to znamená, že naměřené výsledky jsou trochu horší, než deklaruje výrobce tranzistoru, ale jde to pravděpodobně na vrub nižšího napájecího napětí.

Připouštím, že jsem možná neměřil úplně správně - přístroje nebyly již řadu let kalibrovány, ale nemyslím si, že by v mém měření byla zásadní chyba. Při měření testu linearity a intermodulací jsem používal hodnoty výkonu, které jsem odečetl ze stupnic displeje PA.

Další zjištěné nedostatky, připomínky a návrhy k jejich řešení bych v následujícím textu rozdělil - na nedostatky konstrukce výkonového PA modulu a nedostatky vlastní konstrukce, která byla navržena a odehrává se v OM. Tyto připomínky by ovšem neměly být brány jako tvrdá kritika, ukazující, že konstrukce je špatná, ale spíše jako námět na možná zlepšení:

Výkonový modul ITB:

nejvážnějším nedostatkem PA modulu je nevhodný chladič. Použitý hliníkový chladič je příliš řídký, má jen 10 chladicích žeber (+ ty boční) a je svými mezerami předurčen spíše ke chlazení konvektivním prouděním ve svislé poloze. To má za následek, že v případě nuceného chlazení pomocí ventilátorů většina chladicího vzduchu "proklouzne" chladičem bez užitku, účinnost výměny tepla je nízká a aby se dosáhlo potřebného chladicího efektu, nutí to výrobce k použití velmi výkonných ventilátorů, které se roztáčí až někam na hranici 7000 otáček/min. a způsobují při provozu značný hluk, který ruší operátora i okolí. Bylo by proto velice vhodné vyměnit tento chladič za jiný, hustší hliníkový profil, určený pro tlakové chlazení pomocí ventilátorů, například z rodiny těchto chladičů: http://www.fischerelektronik.de/ Bohužel to asi povede k určitému navýšení ceny PA, protože bude zapotřebí použít dražší chladicí profil a překonstruovat box PA.
Cívky dolní propusti jsou vyrobeny z holého měděného drátu o průměru cca 2mm. Povrch těchto cívek časem zkoroduje, zvýší se tak (vlivem skinefektu) oteplení těchto cívek a dokonce to tak může vést k jejich odletování a havárii PA. Je proto vhodné na tomto místě použít drát s emailovou izolací (pro vinutí transformátorů), nebo nezkorodované cívky ve výrobě natřít vhodným lakem. ITALAB však zřejmě má zkušenost, že to není nezbytné a nedělá to - nicméně komerční PA rozhlasových vysílačů pracují trochu jinak - při stálé teplotě a jejich doba života pravděpodobně nepřesáhne 10 let. U radioamatérského PA je to jiné, teplota komponentů bude při provozu velmi rozdílná a amatéři si obvykle nekupují takový PA jen na pár let..
vstupní 3dB attenuátor není umístěn na chladiči a přestože se v něm ztrácí jen asi 4 až 5 wattů budicího výkonu, bude mít při dlouhodobém provozu v modu WSJT (nebo FSK441) asi dosti vysokou teplotu. To otvírá i otázku provozní teploty ostatních prvků v boxu PA modulu, zejména teplotu 12-ti ohmových koaxiálních kabelů v kolektorech výkonového tranzistoru, některých kondenzátorů a také cívek dolní propusti. Prohlédněte si obrázky, pořízení infrakamerou na PA modulu F1JRD, který ukazuje teplotu jednotlivých součástek. V praxi s tím pravděpodobně nebude problém, nicméně by asi přece jen bylo vhodné zvýšit "průvan" v prostoru součástek PA modulu.
mikropásky směrové odbočnice mi připadají na přenášený výkon (při trvalém EME provozu módem WSJT) poměrně úzké. Nejsem schopen při provozu měřit jejich oteplení (resp. oteplení centrálního pásku, který je výkonově zatížen), ale pro dlouhou dobu života takového PA by asi bylo vhodné použít plošný spoj s menší dielektrickou konstantou a navrhnout pásky širší - opět by to však vedlo ke zvýšení ceny PA. Nezbývá tedy než věřit, že výrobce ví, co dělá a vyšší teplota mikropásků nepovede k degradaci materiálu plošného spoje. Konstrukce (plošný spoj je postříbřen) asi bude v pořádku, nicméně pokud by ji někdo chtěl opakovat v radioamatérských podmínkách, nesmí zapomenout, že plošný spoj by neměl být pouze cínovaný a zejména musí být (stejně, jako u tohoto PA) připevněn na chladiči, aby z něj bylo ztrátové teplo odváděno pryč!
V zásadě se však dá říci, že výkonový modul je OK a v provozu s ním pravděpodobně ani při dlouhodobém radioamatérském provozu nebudou žádné problémy - zejména pokud bude používán jen pro občasný pozemní a contestový provoz, který je ve srovnání s EME dosti nenáročný.

Konstrukce PA:

Uspořádání:
to, co bych výrobci vytknul nejvíce, je uspořádání "single in, single out", tedy tzv. "jednovýfukové" uspořádání s obcházecím relé při příjmu, Jakkoli chápu, že výrobce komerčního PA musí brát v úvahu, že většina radioamatérských uživatelů není příliš kvalifikovaná a preferují tak "plug and play" řešení, pro spolehlivý DX, MS a EME provoz, ale také pro špičkový contestový provoz, kdy je nezbytné používat externí předzesilovač (LNA) je toto řešení nevhodné. Jako "option", tedy verzi "na objednávku" by jistě bylo vhodné nabídnout také uspořádání se separátním RX výstupem z anténního relé. Na zadním panelu je naštěstí dost místa a jistě by nebyl problém tam umístit jeden konektor pro RX port. Nebo dokonce použít dva SMA panelové konektory a mít tak možnost alternativně propojit PA jak do setupu "dvouvýfuk", tak "jednovýfuk" (při propojení obou SMA konektorů pomocí koaxiální propojky). S tím souvisí i to, že velké anténní relé by mělo být při vysílání v klidové poloze a naopak by mělo být aktivováno při příjmu, aby bylo možné PA bezpečně používat i v multibeamingovém provozu. A když už PA obsahuje funkci časového sekvenceru (byť to výrobce v manuálu nijak nezdůrazňuje, jinak by spolehlivou funkci PA nebylo možné zabezpečit), asi by bylo vhodné na zadní panel vyvést i konektor pro ovládání anténního relé a napájení LNA - za ten jeden spínací FET s P polaritou a konektor by to jistě stálo.
Jakkoli je PA velmi dobře chráněn proti neodborné manipulaci (SWR, PWR, TEMP a nadproudové ochrany), bylo by myslím šikovné využít faktu, že výstupní TX port PA je galvanicky oddělen od kostry a zavést dodatečnou ochranu (třeba aktivovatelnou v menu PA) spočívající v tom, že na TX může být PA sepnut teprve tehdy, pokud je propojen celý anténní obvod. (Viz ideové schéma tady.) Pomůže to odhalit jakýkoli "vakl" ve vysílací cestě a zabránit vypálení konektorů. Proč tedy takovou funkci (za cenu jedné tlumivky a blokovacího kondenzátoru) nevyužít alespoň jako option?

Chlazeni:
V souvislosti s výměnou chladiče (viz výše) by možná bylo vhodné v konstrukci PA přemístit výkonový modul PA o několik cm směrem k přednímu panelu a ventilátory dozadu (aby vzduch z hladicího profilu byl odsáván). Stoupla by tak účinnost chlazení a přemístěním ventilátorů by se snížil aerodynamický hluk na operátorském pracovišti. Tato změna by navíc přinesla možnost otevření dalšího otvoru pro vstup chladicího vzduchu ve spodním krytu PA, aby ventilátory tolik nemusely přemáhat odpor průchodu vzduchu v dírkách předního panelu. Pravděpodobně by potom stačilo použít i méně výkonné (a tedy levnější a méně hlučné) ventilátory.

Menu:
Již jsem výrobce pochválil za zapracování měření špičkového výkonu PEP, což je funkce, kterou některé konkurenční výrobky ke své škodě postrádají, nicméně k menu ovládání bych měl několik výhrad. Především je to chybějící stránka, na které by bylo možné nastavovat některé parametry - například hodnoty zpoždění odpadu PTT (aby při CW provozu "nepadal" PA do RX v mezerách mezi slovy), hodnota zpoždění náběhu TX při přepnutí RX->TX u vestavěného SW sekvenceru, nastavení limitů ochran PWR, případně napájecího proudu (od defaultní hodnoty směrem dolů) apod. Mohla by zde také být aktivace hlídání galvanického připojení antény - viz výše. Menu by mělo na každé stránce obsahovat možnost návratu do hlavního menu!

Ovládání:
Při spínání PTT se objevil problém s tím, že PA nebylo možné sepnout, pokud byl spínán bipolárním tranzistorem v sérii s křemíkovou diodou. Tento způsob spínání přitom běžně používáme při multibeamingovém provozu, kdy je signál PTT pro více různých PA ovládán transvertorem a diody v "rozvodu" PTT jsou zařazeny na vstup proto, že napájecí napětí obvodů v různých PA, které se při sepnutí PTT stahuje k zemi je různé (někde 12, jinde 24 a někde až 28V). Bohužel tento PA se stažením PTT vstupu na potenciál cca 0,8V nesepne, ačkoli při přímém galvanickém uzemnění tohoto vstupu pochopitelně ano. I když nejde ani tak o závadu, jako spíš o "vady krásy", asi by bylo vhodné tento vstup upravit. PNP tranzistor s emitorem na +5V by jako "interface" tuto úlohu jistě zastal bez problémů.
Řada současných QRO stanic se poohlíží po polovodičových kW PA z toho důvodu, že kvůli rušení při EME provozu stěhují své instalace mimo bydliště a provozují tzv. remote station. V tom případě - ale nejenom v takovém případě, podobné požadavky jsou kladeny na situaci, kdy hamshack je oddělený od stolu operátora a umístěn do nějakého "domečku pro koncové stupně" a je potřeba mít dohled nad provozním stavem PA - by bylo ideální, aby řídící počítač v PA umožňoval online komunikaci s PC na stole operátora a bylo tak možné na něm v reálném čase vidět minimálně zobrazení hodnot, které jsou vidět na displeji PA, případně by bylo možno i opačně nastavovat nezbytné provozní stavy v PA - m.j. například resetovat jeho zablokování v případě, že by došlo k překročení nějakého limitu. Domnívám se, že se SW vybavením pro takový druh provozu by se tento PA prodával výborně. Rovněž by bylo dobré, aby řídící počítač v PC logoval překročení limitů, takže by bylo možné i zpětně přečíst historii vývoje případné poruchy - velice by to usnadnilo lokalizaci případného problému. USB port na zadní straně PA by tak nebyl jen cestou, kudy lze do PA nahrát update jeho programového vybavení.

Návod k použití:
návod bohužel neuvádí některé detaily, které by zákazník měl znát. O něčem jsem se již zmínil výše, ale určitě by bylo vhodné uvést, že PA obsahuje funkci sekvenceru a jaké jsou defaultní hodnoty jeho nastavení. A uvést, při jakém výstupním výkonu (PEP) jsou měřeny intermodulace. Návod by také měl obsahovat link na webový server, kde je možné stáhnout aktuální SW pro řídící počítač a způsob, jak to udělat a jak případně nastavit některé provozní hodnoty, pokud ovšem výrobce začne takovou službu upgrade SW vybavení PA svým zákazníkům nabízet.

Různé:
Pro praktický provoz při contestovém provozu mimo bydliště bych doporučoval opatřit přední panel dvěma držáky pro přenášení a nalepovací gumové nožky nahradit robustnějšími a vyššími gumovými nožkami, upevněnými šroubky, nebo nýtky. Umožnilo by to také nasávání chladicího vzduchu prostřednictvím otvorů v dolním krytu (viz výše v bodě chlazení).

Závěrem: pokud se zákazník rozhodne ke koupi tohoto PA, nebude myslím svého rozhodnutí litovat. Jde o robustní PA, dostatečně chráněný proti provoznímu přetížení a tedy v praxi nejen spolehlivější, ale také mnohem menší a lehčí, než elektronkové zesilovače podobného výkonu. Výrobce by se však měl pro modelový rok 2015 zamyslet nad tím, zda by bylo možné za příplatek nabídnout verzi s výkonnějším chladičem (zejména vhodný pro expediční provoz EME) a verzi připravenou k provozu v režimu plně oddělené RX cesty s výstupem pro ovládání externího anténního relé a napájení LNA, tady v tzv. verzi "dvouvýfuk". A pokud bude výrobce schopen jako mimořádné vybavení nabídnout také verzi, připravenou softwarovým vybavením pro remote ovládání, bude pravděpodobně schopen oslovit mnohem více potenciálních zákazníků, než když nabízí jednoduchý kW zesilovač, vybavený pouze sofistikovanými ochranami a moderním designem.

V praxi by při CW/SSB provozu v závodech tento PA (ve verzi se současným chladičem) neměl být provozován při výkonu vyšším, než 800W PEP. Při využití pro WSJT (EME) a FSK (MS) provoz by při výstupním výkonu 900W teplota chladicího vzduchu na vstupu do PA určitě neměla překročit 20°C. Ani při opakovaných testech při plné zátěži (WSJT) se mi ale nepodařilo vyvolat efekt vypnutí z přehřátí, což uváděl OK1RK.

Osobně bych si PA (pokud bych ho potřeboval) bez váhání koupil. Požadoval bych ovšem u výrobce "dvouvýfukovou" verzi.

OK1VPZ
listopad 2014

Tolik má recenze PA Tajfun 1000. Poslal jsem její draft výrobci PA k připomínkám a na základě toho jsme si vyměnili několik emailů a telefonických rozhovorů. Výrobce sice prohlásil, že veřejně se k této recenzi nebude přímo vyjadřovat (nabídnul jsem mu, ať se vyjádří), ale protože některé jeho odpovědi byly velice zajímavé a já bych nechtěl čtenáře ukrátit o důležité informace o tomto PA a jeho vybavení, dovolím si některé nejpodstatnější záležitosti jeho vyjádření interpretovat volným způsobem tady:

Vyjádření výrobce k výše uvedené recenzi:

co se týká připomínek k chlazení, musí si uživatel uvědomit, že PA není konstruován pro výstupní výkon 1kW s modulací FM/FSK v nepřetržitém provozu. Při běžném provozu CW/SSB se nedoporučuje (m.j. z důvodu provozu v linerání oblasti) překračovat výkon 900W, při EME provozu je třeba pohlídat teplotu, aby nerostla nad 60°C. Velký vliv na účinnost chlazení má teplota chladicího vzduchu! Trvalý provoz FM by neměl přesáhnout 700W out. Při testech WSJT (Pout 900W, pokojová teplota okolí) teplota chladiče nepřesáhla 54°C.
lepší chladič by samozřejmě teplotu PA snížil a PA by byl méně hlučný, dá se však očekávat, že cena by přirozeně o něco narostla. V každém případě však taková varianta je v plánu pro příští období.
vstupní attenutátor je obvykle instalovaný přímo na chladič (obrázek). Zcela jistě v případě 6dB attenuátoru (potom se PA budí výkonem cca 20W). Ale i u uvedeného uchycení 3dB útlumového členu nebylo v PA boxu pozorováno přehřívání jakékoli součástky.
otázka "jednovýfukového" uspořádání: není problém doplnit dva SMA konektory na zadní panel, pokud si to zákazník bude přát. V další výrobě budou na zadním panelu zaslepené otvory pro takovou variantu uspořádání.
otázka přemístění ventilátorů - umístění chladiče a optimalizace chlazení byla záležitostí dlouhých zkoušek. Nyní vyráběná varianta je z tohoto hlediska nejefektivnější. Ventilátory rovněž částečně větrají prostor součástek PA boxu a odsávají chladicí vzduch ze spínaného zdroje.
ovládání - PTT vstup PA již má zabudovánu Schottky diodu, je proto možno na PTT připojit více výkonových zesilovačů. Doplnili jsme popis do návodu k použití.
Ovládací jednotka má výstup pro napájení LAN modulu, který je možno do PA instalovat na přání zákazníka (za příplatek 50€). Software pro remote monitoring i ovládání PA (a nastavování parametrů) lze stáhnout z webu (výrobce). Přikládám obrázky, jak potom vypadá zobrazení na PC:

návod na použití: zákazník dostane při koupi PA adresu a heslo, jehož pomocí si může z webu stáhnout aktuální verzi programového vybavení. Tento software umožňuje mimo jiné nastavení sekvenceru i dalších parametrů (vč. remote), zazálohovat si data, případně obnovit původní nastavení.