Vážení
čtenáři, vítám vás u další vydaní 2m EME okna. Toto poslední vydání EME
okna v roce 2011 bude s koncem roku poněkud netradiční, protože bude téměř
výhradně věnované telegrafnímu EME provozu. Než ale přejdu k čistě
faktickým informacím, myslím že nebude úplně od věci provést i menší
zamyšlení
Proč vůbec EME?
Už je to nějakých 6 let, kdy se podařilo udělat první EME spojení v ryze
KV pásmu 28 MHz z SM do UA na vzdálenost 873km. Pro řadu lidí to bylo něco
nepochopitelného, proč vlastně zkoušet EME spojení na vzdálenost
"směšných" pár set km, když je takovou vzdálenost možno překonat s
podstatně menší výbavou ionosférickým šířením? Proč vlastně někomu přijde
fascinující dělat nějaká EME spojení, když na 14 MHz se můžu vybavovat bez
problémů s kamarády na druhé straně zeměkoule? V podobných otázkách se
skrývá časté nepochopení, o čem by mělo být vysílání na radioamatérských
pásmech. Myslím si, že hlavní důvod by měla být nejen zábava, ale také, a
to především, pocit sebeuspokojení z dobře odvedené práce. Čím více je
nutné do nějakého počinu investovat úsilí, tím větší radost máme ze
zdolání výzev a překážek. V případě spojení EME jde právě o to překonávání
překážek při navazování spojení na extrémní vzdálenosti (kolem 380 000km),
kdy je nutné překonat v pásmu 144 MHz útlum okolo 252 dB (a na vyšších
pásmech více), na což je nutné mít nejen odpovídající techniku, ale také
znalosti tohoto specifického druhu provozu, techniky, astronomie a v
neposlední řadě výpočetní techniky. Možná bychom to dokonce mohli
považovat za velmi speciální druh sportu. Prostě je to i mezi ostatními
radioamatéry cosi ne zcela obvyklého. Tato jinakost ovšem přitahuje
pozornost, ne všichni chápou, jak může být takový druh provozu pro někoho
vzrušující zábavou a bývá potom smutné, když někteří jiní radioamatéři,
kteří se tomuto (tak trochu návykovému) sportu nikdy nevěnovali, se na
tyto "EME blázny" dívají skrz prsty a bohužel to někdy i dávají dost
hlasitě najevo. Asi nepřekvapí, že to vyvolává zbytečné rozepře, zejména
pokud je někdo z těchto "postižených" trochu méně submisivní a začne se
podobným způsobem bránit... Záležitost se stane ještě výbušnější, pokud se
do takové diskuse navíc zapojí dilema preferovaného druhu provozu a obě
diskutující strany se opevní na pozicích tradiční telegrafie, respektive
novějších digitálních druhů provozu.
Rozdíly v pochopení důvodů, pro to, v jakém módu jezdit EME, jestli použít
digitální modulaci (obvykle JT65 - WSJT), nebo tradiční telegraf (CW) jsou
obdobné jako latentní, trochu přátelský a trochu zesměšňující vztah mezi "krátkovlníky"
a "žížalkáři". Zde jedna vsuvka, v dalším textu budu nadále používat jako
zkratku pro telegrafní provoz výhradně zkratku CW, i když anglický termín
"Continuous Wave" by byl jistě příhodnější pro provoz JT65, než pro
přerušované telegrafní vysílání, Nicméně, poněvadž řada čtenářů tohoto EME
okna (na stránkách Radiožurnálu)
jsou určitě výlučně, či především radioamatéry, kteří svou zálibu
provozují na vlnách krátkých, nebude asi na škodu nejdřív vysvětlit, jaké
je v těchto módech v porovnání se světem krátkých vln rozdíl.
Jaký
je rozdíl mezi RTTY provozem na KV a WSJT na VKV?
Předně na vysvětlenou provoz WSJT EME se od provozu RTTY na KV nebo na 136
KHz zásadně liší. Je to dáno především naprosto jiným způsobem šíření
signálů. Na KV jsou signály zpravidla relativně (byť krátkodobě)
dostatečně stabilní a na DV dokonce tak, že je možno spojení udržovat po
dobu až několik desítek minut. V případě KV jsou pak většinou RTTY signály
tak silné, že by šla stejné spojení dělat i v CW. Na EME je ale situace
naprosto jiná. I když se používají obrovské vyzářené výkony (mimochodem
definice QRP na EME je menší vyzářený výkon než 100kW ERP), překonat těch
252 dB + nějakých dalších pár dB útlumu (daných například náhodně stočenou
rovinou polarizace, či okamžitou vzdáleností Měsíce od Země, polohou
Měsíce vůči galaktickému šumu na pozadí a dalších faktorů) není vůbec
snadné a signály jsou prakticky vždy tak slabé, jako nadvakrát převařený
čaj. Rozdíl v komunikační účinnosti mezi WSJT a CW je v maximálním případě
až nějakých 12 dB, což je v stejné, jako by stanice místo jedné 6m dlouhé
antény (např.10el DK7ZB) použila 24 stejných antén. Nicméně nic není
zadarmo. JT65 vlastně simuluje mozek zkušeného EME operátora. Předně, čím
déle je vysílána zpráva opakovaně, tím více dB pod úrovní šumu je možné ji
spolehlivě přečíst. U EME jsou ale signály nestabilní jak dlouhodobě díky
Faradayovi rotaci, tak i krátkodobě díky Měsíční libraci. Při JT65 trvá
vysílání jedné zprávy 46 sekund. Librace Měsíce způsobuje mezitím rychlé
krátkodobé úniky a tak je nutné zprávu neustále opakovat. Tento způsob při
velmi slabých EME signálech
(a
QRP provozu) zpravidla vylučuje nějaké chatování, jako je
tomu například u RTTY na KV a omezuje zprávu na nezbytné minimum. Dále je
nutné si uvědomit, že WSJT při práci s extrémně slabými signály pracuje
při příjmu na limitech danými fyzikou a čím je tedy RX citlivější, tím je
i náchylnější na rušení. V případě JT65 EME je tak nutné tak počítat i s
rušením hluboko pod šumem, které se zdánlivě při naladění ve sluchátkách
vůbec neprojevuje. Situace se přitom zejména ve městech neustále zhoršuje
a tak je nutné při JT65 provozu často vybírat na "vodopádu" s 25Hz filtrem
ručně mezi značným počtem zdánlivě falešných signálů. Nezřídka tak
například číhám třeba 3 dny na frekvenci nějaké exotické expedice, až
všech několik desítek proměnných "klapne" a využiji své v průměru
maximálně několika minutové okno a spojení udělám. Podotýkám, že to často
znamená i řadu bezesných nocích, protože elektromagnetický smog se po
půlnoci výrazně zmenší, nemluvě pak o značné dávce trpělivosti a hamspiritu. Po několika hodinách totiž můžete například konečně
zprůměrovat signál, vidíte, že vám na vodopádu - SpecJT posílá finální
RRR, ale program ho zatvrzele odmítá zdekódovat, protože zrovna odněkud
přesně doprostřed mezi synchronizační puls a ST docestoval samohvizd...
Realitu pak můžete srovnat
s
podivnými KV představami OK1IF, který napsal: "každé ráno vstaneme,
vezmeme do ruky lupu a z obrazovky přečteme, kolik těch nových spojení a
zemí nám ten WSJT udělal"..
Jak se kdysi s příchodem SSB humorně říkalo, telegraf je berličkou
neschopného konstruktéra. Podobné rčení lze dnes uplatnit na provoz JT65
hi (i
když ne vždy je to jen otázka dobrého vybavení, ale i dostatečně tichého
QTH). Proč tedy vlastně ještě zkoušet telegrafní EME spojení, když jsme
brilantně zvládli WSJT? Protože je to zkrátka něco úplně jiného! Je to
sice o něco obtížnější, ale hlavně velmi, velmi zábavné. Je to další
výzva! Opravdu a jen na vlastní uši uslyšet jak vlastní odrazy od Měsíce,
tak i VKV signály stanic za velkou louží je prostě fascinující. V každém
případě však nezapomínejme, že WSJT je dnes vstupenkou do světa EME
komunikace. Pro CW provoz EME je velkou praktickou výhodou to, že pokud
nejprve dobře zvládnete provoz s JT65, již díky několika desítkám EME
spojení budete mít dost praktických zkušeností, například jak se chovají
podmínky, kdy na jakém kontinentě vychází a zapadá Měsíc, budete mít
vyřešené přesné synchronizování času, přesný kmitočet a hlavně budete mít
díky přesným signálovým úrovním dobře zkalibrovanou stanici a představu, s
kterými stanicemi má CW vůbec smysl zkoušet (v případě JT65 má smysl
zkoušet CW test pouze tehdy, pokud je v něm stanice silnější než cca
-18dB). Úspěšně zvládnutým digitálním provozem jste ušli polovinu cesty k
plnohodnotnému EME provozu. Oba provozní mody tedy nestojí proti sobě, ale
vzájemně se doplňují a rozhodně proto nelze JT65 zesměšňovat a mluvit o
něm pejorativně jako o nějakém směšném „jeteli“ a tvrdit, že pouze CW je
provozem pro ty správné mazáky, kteří mají antény téměř stejně velké jako
své ego. Znám operátory, kterým EME provoz svojí složitostí slouží namísto
zábavy spíše jako nástroj v upevňovaní pocitu nadřazenosti nad těmi
ostatními "chudáky". Vždyť postavit si na zahrádce anténní soustavu větší
než vlastní rodinný domek je přece tak snadné... Jak se to slučuje s
principy Hamspiritu, zvažte sami.
V
bouřlivých internetových EME diskuzích na téma CW vs JT65 se na toto téma
velmi pěkně vyjádřil Barry VE4MA a Chris, GW4DGU:
From: Steve Gross-N4PZ <n4pz@live.com>
Date: Thursday, December 1, 2011 3:15 pm
Subject: Re: [Moon] Thoughts on our EME hobby.
The problem is
that the new guys are too DAMNED LAZY to learn CW.
73, Steve N4PZ
From: moon-bounces@moonbounce.info
Sent: Friday, December 02, 2011 12:18 AM
Subject: Re: [Moon] Thoughts on our EME hobby.
Sorry Steve but I am
going to have to strongly disagree with you !
I am not sure if I can class myself as a new guy or an old guy or the
generation in between? CW is something that I am not good at...because my
life has always been busy and spending alot of time operating / practicing
in order to improve my CW proficiency has not been something that has
demanded a high priority with me. There are many aspects of the hobby to
enjoy besides operating !
Life was a lot simpler when I was young and the old guys were not so old!
I think that part of the problem is that some of the really old guys have
taken exception to an upset of the status quo as to how things are done in
the hobby...and believe that if you don't do it like it has always been
done....then there is something wrong with you. The people who believe
this are entitled to their position but they should just be quiet and do
their own thing quietly. The verbal barbs that have been thrown out by
these "grumpy old men" are poisoning the hobby.
What has changed with the hobby and society as a whole is a loss of
respect for others. As you noted elsewhere now that "most" of the rhetoric
has died down, many of the old guys are adopting new ways of doing things
and that is certainly good to see.
I am not going to continue with this discussion
Best 73. Barry VE4MA
From: moon-bounces@moonbounce.info
On Behalf Of Chris Bartram
Sent: Friday, December 02, 2011 2:19 AM
Subject: [Moon] Thankyou to VE4MA ...
Thanks for that post,
Barry. I can echo a lot of what you write.
When, in an 'interesting' life, I've had time, or the inclination, my
amateur radio has always involved trying to push boundaries. More often
than not, I've failed, but I've tried! I've never been particularly
interested in HF, and neither have have I really developed my limited CW
skills. The use of a key was, and is, for me a means
to an end: a way of making a QSO when all else fails! I've always felt my
time could be better spent learning about radio!
I read the Moon reflector with a great deal of interest, but I do become
extremely bored by those who see EME only as one of the narrow
specializations that they hold-up as 'the right way to do EME'. Don't get
me wrong: there's room for everyone. Please, let's work together. EME
shouldn't be about personal egos: the 'I've got a bigger antenna/amplifier
than you' syndrome. Some of us have the resources, some of us don't. Our
slightly odd interest should be used both as a driver for development of
the amateur radio hobby, and for our own personal development - both as
operators and technically.
Although I could, and indeed planned at one time, to put up big antennas
at my present QTH, I hope in the near future to be faced with the task of
explaining to new neighbors why I want to put my modest 2.4m dish in the
garden of the small house I'm buying following a divorce. Assuming I can
also get the local government to agree to the project - it's called
'planning permission' in the UK - I hope to be back on 10GHz and to also
to get my 24GHz EME system finished during the next year. But I may,
perhaps, decide to go off sailing in my little boat instead!
Guys, please let's stop this endless bickering. EME is a great part of a
wonderful hobby I owe a lot to. No one is right or wrong. Do what you feel
is right, but, please, don't criticize the guy who does it differently!
Vy 73, Chris. GW4GDU (who as G4DGU, first worked VE4MA on 432MHz in
1978 or 1979.)
Ovšem
vraťme se nyní od úvah o citlivých vztahových záležitosti zpátky k tématu
EME provozu. Především se nesmí zapomínat, že každé EME spojení je vlastně
jen sladkou odměnou za vyřešení dlouhé cesty od jednoduchého zařízení až k
vyřešení celého komplikovaného technického procesu hi. Pokud tedy máte
zkušenosti s JT65 EME a chcete maximalizovat šanci na vaše první CW QSO,
následující řádky jsou určené právě vám.
První CW EME QSO - jak na to
OK1MSběhem ARI EME Contestu u
VK5APN, použitá
anténa 2x10el YU7EF. Nutno ovšem podotknut, že APN používá odlehlé QTH
na venkově, například v Praze by byl stejný signál díky termickému
šumu města až o cca 6dB slabší..
Pro směrování antény jistě použijeme stejný systém jako pro WSJT. Je však
vhodné pro podporu použít WSJT, protože můžeme z tabulky Astronomical Data
odečíst příslušný dopplerovský posun protistanice. Dohodneme si například
CW sked se známou Big Gun stanicí W5UN na 144.055 MHz ve 20:00 hodin UTC v
takový den, kdy budou ideální EME condx, tedy nejlépe kdy je nízká
degradace kolem -1,0 dB. Kdy budou dobré EME condx lze najít například
tady na adrese:
www.mmmonvhf.de/eme.php. Příslušné EME okno, kdy obě stanice vidí
Měsíc lze naplánovat pomocí EME programů
VK3UM a
F1EHN, ale
bohatě stačí i WSJT, kdy stačí změnit pouze systémový čas. Tady opět
pomohou zkušenosti, například nejlepší doba pro sked do Ameriky je, když
Měsíc v Americe vychází a u nás je kolem půlnoci. Již několik minut
předtím jsme jistě připraveni na frekvenci a zbývající čas do začátku
skedu využijeme ke kontrole správného nasměrování antén, schopnosti PA
odevzdávat maximální výkon a není na škodu se podívat na
N0UK chat a
Live CQ, na kterém již díky své zkušenosti z
provozu JT65 snadno poznáme, jak
je aktuálně stočená polarizační rovina a tudíž i jaké jsou EME condx. V
žádosti o sked nezapomene uvést v jakou periodu pojedeme. V případě pásma
2m se používají periody minutové, na 70cm 2,5minutové. První perioda
začíná v celou hodinu takže např. 14:00-01, 02-03 atd. SKEDy se zpravidla
dohadují na dobu zhruba 30 minut.
A potom
již je očekávaných 20:00h UTC a W5UN nás začíná volat. Při zapnutém CW
filtru (optimálně o šířce cca 500Hz) pozorně ladíme kolem dohodnuté
frekvence 144.050 +- +1kHz. Na TRX je vhodné zvolit 10Hz krok ladění a
narozdíl od JT65 máme vypnutý Noise Blanker. Při 2m EME se jezdí
telegrafní provoz mezi 144.035 až 144.060 MHz (na 70cm 432.005 až 432.030
MHz) a při zapnutém Noise Blankeru nás budou blízké stanice rušit, zejména
pak během nějakého EME contestu. Ale zpět na band, ladíme kolem dohodnuté
frekvence a hledáme náznaky signálu W5UN. V našem konkrétním případě zatím
nic neslyšíme, ale přesto vysíláme v dohodnuté druhé periodě a to přesně
na 144.050,0 MHz (pokud stanici uslyším, volám ji dle aktuálního doppleru
tak, aby jí náš signál padl doprostřed CW filtru - viz zkušenosti z JT65)
a to v tomto formátu:
W5UN de OK1TEH W5UN de OK1TEH W5UN de OK1TEH
K K K
Rychlost volíme hodně pomalou, důležité je, aby naše klíčování bylo bez
chyb a plynulé. Není vhodné experimentovat s jiným formátem, protože
protistanice tuto skladbu periody očekává a "software" v mozku operátora
pak snáze hledanou informaci "zdekóduje". Při přechodu na RX opět hledáme
protistanici a to zásadně s použití RITu. SpecJT se pro CW moc nehodí,
velkou výhodou pro nalezení slabého CW signálu je použití programu
Spectran, který nám ve formě "vodopádu" ukáže signály i dost hluboko pod
šumem, viz
http://www.sdradio.eu/spectran.html.
Když máme dostatek trpělivosti a W5UN jsme konečně uslyšeli, zkusíme
zapnout DSP případně ještě zúžit telegrafní filtr a vyzkoušet, jestli nám
pomůže signál z šumu vytáhnout. Je to velmi individuální, někdo dobře
slyší na co nejširší filtr, někdo na nejužší, pro někoho jsou nejlepší
HIFI sluchátka, pro jiného sluchátka od krystalky, či poslech "na reprák".
Záleží na "software" mezi našima ušima. Pokud bude signál velmi slabý,
takže se bude ztrácet v šumu, bude patrné "polykání" teček a čárek měsíční
librací danou zjednodušeně řečeno nerovností jeho povrchu v kombinaci s
jeho pohybem. V praxi je to tak, že se vám zdá, že protistanice špatně
klíčuje. Mozek tyto výpadky do značné míry koriguje tím, že z útržků teček
a čárek poskládá potřebnou informaci (jde vlastně o lidskou obdobu
fce Deep
Search z WSJT hi).
Pokud jsme přijali naší značku i značku W5UN, můžeme poslat report.
Reporty se podávají systémem T,M,O. Při reportu T jsou signály slyšitelné,
ale nesrozumitelné - spojení neplatí a v dnešní době se T již moc
nepoužívá. Při M jsou signály těžko srozumitelné ale přijaté kompletně.
Spojení platí. Při O je srozumitelnost dobrá a spojení platí. Občas se
pracuje i systémem EME RST, kde posuzování se však neřídí S-metrem podle
této tabulky:
Srozumitelnost:
Síla:
1 - nečitelné (přijato méně než 5 %) 1 - sotva znatelný signál
2 - těžko čitelné (5 až 25 %) 2 - velmi slabý signál
3 - čitelné s obtížemi (25 až 75 %) 3 - slabý signál
4 - čitelné bez obtíží (75 až 95 %) 4 - téměř dobrý signál
5 - perfektně citelné (přes 95 %) 5 - dobrý signál
6 - velmi dobrý signál
Report 339
a lepší odpovídá O, report 229 a lepší odpovídá M. Větší síla signálu než
S6 se při amatérských zařízeních na 2m nevyskytuje.
Na následujícím obrázku je
ukázka CW signálu
G3LTF
přijímaného u OK1TEH na 432 MHz. Signál je v průměru asi 2dB nad úrovni
šumu s velkým počtem silnějších špiček. Záznam ve vertikální ose
reprezentuje asi 10s dlouhý záznam a jsou na něm dobře patrné krátkodobé
úniky způsobené librací.
V našem
případě bude vyslaná zpráva ve formátu:
W5UN de OK1TEH W5UN de OK1TEH
(a posledních 30s periody) OOO OOO OOO K K K
Protistanice odpoví stejným formátem ale s R-reportem, tedy například:
OK1TEH de W5UN OK1TEH de W5UN RO RO RO RO RO RO RO K K K
Tím je jasné, že stanice nás slyší velmi dobře, takže na začátku periody
se identifikujeme W5UN de OK1TEH a pak do konce periody dáváme RRR. W5UN
nám pak odpoví
RRR 73 RRR 73 SK SK SK a spojení je ukončené.
2m EME anténa 48x10el u K5GW
Při posílání QSL lístu nesmíme zapomenout, že R není součástí reportu a na
lístek se píše report bez něj, tedy například "O". Pokud si nejste
stoprocentně jisti přijatými informacemi a tedy i platností QSO, QSL
raději neposílejte, mezi EME komunitou byste byli za „trubku“. Zvykem je,
že všechy QSL lístky se posílají výhradně via direct. Připomeňme si starý
zvyk, že teprve výměnou QSL je EME QSO kompletní.
Pokud chcete dát CQ, má to smysl jenom v případě, že máte dostatečně velký
výkon a anténu, abyste slyšeli svoje vlastní odrazy.
Jaké stanice si vybrat na sked? Pokud máte jednu 9el yagi a 200W PA můžete
zkusit IK3MAC, RA6AX - ex RN6BN, W5UN, KB8RQ, SV1BTR, K5GW, SP7DCS a RU1AA, s
větší anténou pak i IK2DDR, I2FAK a další.
Určitě vás také bude možná
zajímat, jaký je světový CW QRP EME rekord. Tímto rekordem bylo spojení
mezi Garym, KB8RQ a Arniem, CO2KK, které bylo navázáno 2.ledna 1992. CO2KK
během spojení užil dvě 5el Yagi antény a 21W. Toto spojení se ale podařilo
především díky tomu, že byly mimořádně dobré podmínky a CO2KK využil
Ground Gain, nebo spíše "See Gain" - tedy zesílení až 6dB.
Report z vašich případných EME QSO mi nezapomeňte poslat hi.
Co nového se událo v EME provozu na spodních pásmech v OK a OM?
Odložme nyní teoretizování a pojďme k vašim reportům.
První se ozval Ivan, OK1IL:
V období říjen-listopad se mi podařil pouze přesun
EME shacku z nevytápěné půdy do pokoje k ostatnímu zařízení pro KV.
Hlavním problémem bylo protažení koaxu husím krkem pod podlahou, kam už
se ale opravdu nic nevejde. Mazadlo Indulona je nenahraditelné (na
protahování kabelů) :-).
Nová hračka je SDR Funcube dongle, britský školní projekt pro komunikaci s
AMSATem, USB radio pro rozsah 64 až 1700 MHz. Poslední verze softwaru SDR-radio
s Funcube a MAP65 od K1JT spolupracuje. To umožňuje skenovat 160kHz široký
úsek 2m EME pásma. Na LiveCQ144 Funcube občas používá PA3FPQ jako PA3FPQ-H
spot. U mne díky blízkosti ruzyňského letiště jsem měl místo EME ruzyňské
letové dispečery. Pásmová propust před Funcubem to vyřešila. Hlavním
problémem zůstává spousta birdies, krásně teď viditelných ve vodopádu.
Jejich původ bude předmětem dalšího pátrání.
Za říjen a listopad se povedlo 82 nových inicializací, stav #168 od
17.3.t.r. Největším problémem byla expedice 8P9MS, kde jsem nebyl schopen
řadu hodin zdekodovat jejich stopu i při signálu -22dB. Nakonec se přece
jen zadařilo.
Jejich používaná kruhová polarizace mne dohnala k úvaze upravit napájení
mojí H/V soustavy také pro kruhovou polarizaci, zvláště když odsazení
horizontál-ní a vertikální antény na ráhně už mám stejně lambda/4.
Realizace záleží na počasí.
Podařily se i některé další nové stanice: UN9L, VK3AXH, BD4SY, ZL2DX,
WA5DJJ, K9MRI/P, LU1C, IS0/OK5EME, K1JT, ZS6OB, OY4TN, ZS1LS
73 Ivan OK1IL
Dík Ivane za report a congrats k pěkným QSO. Další EME report napsal
Jirka, OK2PMS:
V poslední době nedošlo u mě k žádné změně vybavení.
Práce na novém PA pokračují kvůli mému vytížení pomalu, ale již mám
alespoň kompletně připravený nový 3,5kV VN zdroj. Co se týče provozu, byl
jsem aktivní především během obou kol ARRL EME contestu, ale vždy jen
jedno nedělní okno. V říjnu po výměně nového LNA jsem cvičně udělal 3
nové EU stanice a byl tak připraven na závod.
V prvním kole 23.10.2011 zmíněného závodu jsem se
snažil především rozšířit sbírku initiálů a nejlépe přidat nějakou novou
DXCC. Na Sardinii byla OK-DL expedice IS0/OK5EME a kluci produkovali
nádherný signál s perfektním provozem. Sardinii a čtverec JN41 již sice
mám, ale pres Měsíc ještě ne, tak mě spojení velmi potěšilo. Žádné dlouhé
spojení třeba do VK mi nevyšlo, ale na druhou stranu jsem si připsal
spojení s Martinem OK1UGA na zatím nejmenší EME QRB 128 km. Před polednem
v NA okně jsem udělal spojení s AD4TJ z Virginie, což můj nový WAS. Celkem
jsem za první kolo přidal 14 nových initiálů a 3 nové čtverce. Před
listopadovým A1 contestem jsem místo testu příjmu před závodem na majácích
udělal cvičně jedno spojení s OH2BC a následně shořelo žhavicí trafo v PA.
Na druhé listopadové kolo ARRL EME contestu jsem již měl PA připraven v
plné kondici. Večer jsem do auta nastěhoval PA, o půlnoci vstal z postele
a jel na EME QTH. Časově to mám již natrénováno a tak s východem Měsíce
jsem QRV na pásmu a na zahřátí si dávám JS3CTQ a Wecome drink. Opět jako v
prvním kole se zaměřuji na VK/ZL. Slyším 2 stanice ze ZL, ale nedaří se mi
prorazil pile-up volajících. To v Austrálii jsem úspěšnější. Oproti
předchozímu kolu již poměr-ně snadno dělám Rexe VK3OF a nedlouho po něm
VK6WS. Když se mi do západu Mesíce v ZL nedaří, našel jsem čistou
frekvenci a dal jsem se na výzvu. Dlouho nikdo nevolá a tak jsem se pustil
do šroubování krytu PA. Občas jsem z pod stolu mrknul na obrazovku a
najednou vidím, že mě volá VK2KU. Paráda a nový ODX 15805 km je doma.
Konečně ale přichází hlavní bod programu a to pokus o spojení s expedicí
8P9MS. Měsíc již mají na Barbadosu také viditelný a na chatu oznamují, ze
začínají dávat výzvu. Ladím tedy na ohlášený kmitočet 144.120, jsou tam a
začínám je volat. I když se jednalo o jejich poslední den provozu, tak
jsem stejně nepočítal s tak rychlým spojením. Přišel jsem jako druhý na
radu a nová DXCC č. 68 je hotová. Takže mise splněna.
Na chatu jsem zlanařil Benniho TF3CY, aby se přeladil z jeho hvizdem
zarušeného kmitočtu a podíval se po mé výzvě. Sice jsem viděl na monitoru
jeho sig-nál, ale program odmítnul cokoli zdekódovat. Po spojení s F6HEO,
který přinesl pro mě nový běžný EU čtverec JN17, jsem se přeladil na nový
kmitočet TF3CY a nyní spojení proběhlo jako na drátkách a připisuji si
další novou DXCC č. 69. Následně jsem si domluvil další sked s ZS2BK.
Tentokrát jsem jej i pres jeho QRP 150W dekódoval velmi dobře a vždy jsem
musel dlouho čekat, až se to podaří i na jihu Afriky. Určitě se jedná o mé
časově nejdelší EME QSO - 26 minut. Správ-ně to ZS2BK označil jako horror
QSO. S druhou etapou jsem velmi spokojen - 25 QSO, 17 initiálů, 9 nových
čtverců a 2 DXCC. Bližší informace k ARRL contestu včetně náhledu
obrazovek jsou na : http://ok2pms.blogspot.com
TNX Jirko a congrats. Další kdo se ozval by Jarda OK1RD:
Zdravím Tě Matěji a rovněž všechny příznivce EME.
Rozhodl jsem se napsat pár řádků o svých zkušenostech po roce testování
spojení EME na 2m pásmu. Doufám, že sdělení mých zkušeností coby
začátečníka na EME, by mohlo pomoci ostatním případným adeptům tohoto
druhu komunikace a těm, jež jsou již zkušenými " pardy " EME šíření
sdělit, jakým potížím se vyhnuli, aniž by o nich měli tušení. Ale po
pořádku.
Na den přesně před rokem jsem se rozhodl doplnit svůj anténní systém
4x9el. pro 6-ti metrové pásmo o anténní systém na 2m EME. Na pásmu 6m jsem
se začal nudit, protože vyjma šíření ES jsem už na EME 6m neměl koho
udělat. Vybudoval jsem tudíž vcelku solidní anténní systém 12x10el. YU7EF
a doufal, že spojení EME 2m bude hračkou. Jaké bylo mé překvapení, že
systém 12-ti antén neposlouchal, jak by se dalo předpokládat. Moje ztráta
na příjmu byla minimálně 10dB oproti známým EME stanicím a přitom bych měl
slyšet nejméně o 5dB lépe. Jako nezkušený HAM na EME jsem hledal závadu u
sebe.
A samozřejmě bylo nalezeno několik závad pramenících z mých vlastních
nezkušeností s touto technikou. Rád bych touto cestou poděkoval EME
komunitě za pomoc jak radami, tak konkrétní pomoc v mém QTH a to zejména
Vláďovi OK1VPZ, Matějovi OK1TEH, Zdeňkovi OK1DFC, Láďovi OK1DIX, Honzovi
OK1BAF a za rady Standy OK1MS a Jindrovi OK1VR. Vyzkoušel jsem vše, co se
dalo, demontoval antény 12x10el. a nahradil výkonnými křížovými anténami
4xDF7KF, ale stále žádné výrazné zlepšení.
Situace se v zásadě nezměnila ani po všem tom úsilí a finančních
nákladech. Rušení v mém QTH není velké a tak se nebylo čeho "chytit " a
najít příčinu pro-blému. Po všech zoufalých pokusech zlepšit příjem EME
jsem se obrátil na ČTU a jeho odrušovací službu. Díky vstřícnosti šéfa
pana Ing. Javůrka a aktivitě pracovníků střediska na Tehově bylo u mne a v
okolí provedeno mnoho měření při výjezdech měřící techniky. Bylo zjištěno,
že diskrétní rušení v mém QTH není vysoké, ale byla opakovaně naměřena
"základní" úroveň šumu. Změřená úroveň rušení resp. šumového pozadí byla
pokládána dle normy za tiché prostředí a proto lidé z ČTÚ mi neměli co
odrušovat. Přesto velice děkuji pracovníkům odrušovací služby za pozitivní
přístup k problému a vlastně i za to pro mne nepříjemné zjištění, které
vedlo k závěru, že moje vyvýšené QTH, ze kterého vidím polovinu Prahy,
není pro EME zřejmě ideální. Ponaučení z mého případu je, že zájemce o "
práci " na EME si musí nejdříve vyzkoušet, zda-li jeho QTH je vůbec vhodné
pro tento druh provozu. Šum pozadí (nemluvím o diskrétním rušení) by měl
být co nejnižší. Nebezpečné na vysokém šumu pozadí, alespoň pro mne, bylo
to, že jej nelze snadno odhalit. WSJT program totiž nastavuje nulovou
úroveň na vlastní šum přijímací soustavy a je-li šum pozadí vysoký, potom
dekódování je prováděno od této základní úrovně. A tak jsem se nemohl
divit, že ostatní stanice dekódují o 10dB a více lépe než já ve svém
domácím QTH. Zkrátka fyzika funguje, jen přijít na to jak.
Nová remote RX anténa OK1RD pro 2m EME
Po výše popsané anabázi jsem stál před rozhodnutím co dále, vrátit se na
KV nebo pokračovat v EME? Rozhodl jsem se pokračovat a zainvestoval další
antény, rotátor, PC atd. a opět za pomoci přátel vybudovat poslechové 2m EME pracoviště v EME-isticky nádherné kotlině pár desítek km za Prahou,
ovládané dálkově. Samozřejmě jde o provizorní setup, antény jsou zatím
nízko na zemí a v některých směrech míří do stromů a nepřijímají jak by
měly, ale pro začátek to postačuje. Zaznamenával jsem úroveň dekódování v
home QTH a remote QTH a došel k propastným rozdílům mezi QTH. Na
identických anténách (t.j. 4x DF7KF) i ostatních přijímacích komponentech
byly rozdíly v příjmu až 14dB ve prospěch tichého remote QTH. V průměru
byly rozdíly trochu menší, nicméně i průměrných +6dB na remote QTH
představuje pro provoz EME propastný rozdíl.
Nechci být příliš troufalý v tvrzení, že EME QSO pomocí WSJT v tichém QTH
je až příliš jednoduché a navíc po doplnění výkonu do obou polarit antény
a při použití příjmu pomocí SDR IQ+, kdy jsou vyhodnocovány signály obou
polarit najednou bude realizace EME spojení ještě jednodušší. Spojení EME
CW je samozřejmě o úplně něčem jiném.
Doufám, že mnou popsané zkušenosti se začátky EME 2m ukáží ostatním
zájemcům o tento druh hobby, jak se vyvarovat podobným problémům, nebo alespoň s čím se mohou setkat při zprovozňování EME pracoviště.
Na závěr jenom poznámka, že za rok činnosti na 2m EME a přes veškeré
problémy jsem z domácího QTH udělal 74 zemí DXCC, ze začátku jde všechno
rychle Hi. Na EME 6m to bylo jen 39 zemí DXCC, protože EME aktivita na 6m
je oproti dvoumetru o dost nižší.
Přeji všem hodně úspěchů na EME a hlavně se vyhněte chybám, které jsem
učinil já. Stály mne dost času i financí.
73 Jarda, OK1RD
Dík Jardo za report a mimo jiné Congrats k pěknému CW EME QSO s RI1FJL a GL v další činnosti.
K negativní zkušenosti OK1RD s vysokým šumovým pozadím velkého města bych
chtěl připomenout jednoduchý test, který může posloužit k zhodnocení kvality
Vašeho EME QTH. Nezapínejte jednou Váš PA a pro test otočte Vaše anténní
relé (obvykle namontované u antény) tak, že společný koaxiální vývod anténního relé bude zapojen do LNA a RX
cesty, zatímco na jeden vstup relé připojíte anténu a druhý vstup relé
zakončete dobrým koaxiálním terminátorem. Zvedněte anténu do elevace cca 30 stupňů a pro různé
azimuty si přepínejte relé mezi anténou a zakončovacím odporem a při
vypnutém AVC přijímače pomocí WSJT sledujte úroveň šumového pozadí. Šumové
pozadí při příjmu termického šumu z odporu by vždy mělo být výrazně větší,
než při příjmu z antény. Pokud je tomu naopak, hledejte si pro Vaše EME
pokusy raději jiné QTH. Ušetříte čas, nervy i peníze.
Další report přišel od Martina, OK1UGA:
V uplynulém období se toho moc nedělo. Zajímavý byl
jen ARLL Contest, který má dvě kola. V prvním kole bylo docela živo.
Bohužel je pro mě už velmi ob-tížné najít stanici kterou bych ještě neměl.
Zajímavá pro mě byla naše expedice IS0/OK5EME. Na nové LFA antény měli
fantastický signál. A pak se mi povedlo udělat stanici K9MRU/p z Iowy což
pro mě byl stát do WASu. Milé bylo i QSO s OK2PMS na závratnou vzdálenost
123km HI. Přestože to tak zpočátku nevypa-dalo, nakonec se mi podařil cíl
prolomení hranice 800 initů a 700 čtverců na 144MHz splnit. V druhém kole
ARLL contestu jsem si udělal expedici 8P9MS což pro mě byla nová země.
Měli velmi pěkný signál -15dB. A k mému milému překvapení na výzvu přišla
stanice VK6WS ze západního břehu Austrálie. To mě velmi potěšilo.
Ráno se začaly objevovat další nové stanice ale bohužel přijel Slávek
OK1CU s betonem, který bylo nutné okamžitě zpracovat. Když jsem se vrátil
na pásmo bylo tam několik nových VK stanic, ale byl na ně pileup a měsíc
už byl jen 5° nad obzorem, takže už jsem QSO nestihl. Proto jsem na EME
QTH zajel ještě v neděli ráno, bohužel na pásmu ale pro mě nebylo nic
nového takže jsem tam jel zbytečně.
Na závěr krátký přehled dělaných EME spojení z Prahy se single yagi u
OK1TEH:
EME antény OK1TEH -
10el DK7ZB na 2m, 23el DK7ZB na 70cm
Na 10el dk7zb, která v Praze poslouchá o 6dB hůře, než stejná anténa
umístěná na vesnici již nové intials příliš nepřibývají, ale pár pěkných
2m spojení se povedlo: F6GRB, Stig OZ4MM, po mnoha letech zkoušení konečně
i UN9L čemuž pomohla i jeho nová 2x 14el xpol yagi, dále IZ3KGJ, pěkný
signál měla i expedice IS0/OK5EME, během ARRL EME contestu jsem náhodou
našel na 144,053 dávat CQ s pěkným CW signálem i K5GW, což je mimochodem
již můj 26 čistě telegrafní initial a na JT65 randomu mě zavolal i W3SZ.
Když vyjela expedice 8P9MS z Barbadosu, první den jsem je nevolal, protože
měli jen jednu 14el cross pol yagi a přes mohutný počáteční pile-up bych
stejně neměl šanci. Po třech dnech hlídání jejich frekvence se mi konečně
podařilo signál zdekódovat 13.listopadu ve 3h UTC ráno a 94. DXCC byla
doma. Další stanicí v logu a vlastně i 360. initem byl US8ZAL. Před
západem Měsíce se ještě na bandu objevila nová stanice VE3KH z FN03 s
anténou 4x9el G0LFA Yagi a QSO bylo dílem okamžiku. Mimochodem VE3KH není
na EME žádným nováčkem, jelikož je členem známého klubu VE3ONT, který v
90. letech jezdil EME s 46m parabolou na observatoři Algonquin. V
následujících dnech pokračuje boj o zdolání 95. DXCC, bohužel skedy s
TF3CY zatím neprošly.
V pásmu 70cm zatím žádná velká změna, potěšil pouze jako nová stanice
K5GW, který dokončil novou 10m parabolu s cirkulárním ozařovačem a
produkuje skutečně super signál. Sked jsme si dohodli na 27. října, v
Praze již zapadal Měsíc nad Petřínem, ale spojení kupodivu celkem bez
větších problémů prošlo, pro mě je to init již s pořadovým číslem 72 na
23el dk7zb z dílny OK2BJL. V ARRL EME contestu jsem krátce rozdal body
SM4IVE a DL9KR, hrd OZ4MM a poprvé i SV1BTR (vše CW).
Toliko tedy k tomu, co se dělo na pásmech. Škoda, že jsem tentokrát
nedostal reporty dalších EME stanic, m.j. také ze Slovenska. Takže snad
příště.
A to je již tentokrát opravdu vše..
Na nové reporty a případné EME QSO se těší
Matěj, OK1TEH – ok1teh@seznam.cz
Napsáno pro Radiožurnál SZR 6/2011.
Většinu starších "EME oken" OK1TEH, napsaných pro RŽ, si můžete přečíst
tady.
V poslední době nedošlo u mě k žádné změně vybavení.
Práce na novém PA pokračují kvůli mému vytížení pomalu, ale již mám
alespoň kompletně připravený nový 3,5kV VN zdroj. Co se týče provozu, byl
jsem aktivní především během obou kol ARRL EME contestu, ale vždy jen
jedno nedělní okno. V říjnu po výměně nového LNA jsem cvičně udělal 3
nové EU stanice a byl tak připraven na závod.
Nová remote RX anténa OK1RD pro 2m EME
EME antény OK1TEH -
10el DK7ZB na 2m, 23el DK7ZB na 70cm
