TRANZISTOROVÝ QRPP VYSÍLAČ PRO 144 MHz [1964]
Inž. Ivo Chládek, OK2WCG

Při laborování místního oscilátoru tranzistorového VKV konvertoru jsem provedl zajímavý pokus. Použil jsem krystalu 8 MHz, takže výsledný kmitočet po vynásobení byl 144 MHz. S tímto QRPP vysílačem jsem pak provedl řadu pokusů a zjistil jsem, že do vzdálenosti asi 10 km je signál slyšitelný až 599 a mez slyšitelnosti je okolo 200 km. Při práci s takovým vysílačem z dobré kóty bude ovšem dosah ještě větší. Jistě by se dal použít pro BBT a podobné příležitosti, kde je rozhodující váha zařízení a také jeho spotřeba ze zdroje.

Mezní kmitočet tranzistorů OC169 a OC170 je při kolektorovém proudu 5 mA okolo 140 MHz. Přitom nelze říci, že by byl mezní kmitočet OC169 nižší než u OC170 a často je to obráceně. Tranzistory mohou produkovat kmitočty několikanásobně vyšší, než je jejich mezní kmitočet. Nelze tedy OC169 nebo OC170 použít jako zesilovače na 144 MHz, ale zato je můžeme zapojit jako násobiče kmitočtu. Nejúčinnější je samozřejmě dvojnásobení. Pokud je to možné, vyhýbáme se u tranzistorů vyššímu násobení než dvakrát. Ve vysílači jsem použil tři tranzistory OC170, bez nějakého výběru. První z nich pracuje jako harmonický oscilátor na třetí harmonické krystalu 8 MHz. Výsledným kmitočtem 24 MHz je buzen další OC170 (zdvojovač), který dává na výstupu kmitočet 48 MHz. Třetí tranzistor pracuje jako ztrojovač 48+ 144 MHz. Tím poněkud poklesne výstupní výkon. Poněkud většího výstupního výkonu by se dalo dosáhnout použitím krystalu 6 MHz a čtyř tranzistorů. Násobení by pak bylo 6 — 18 — 36 — 72 — 144 MHz. Poněvadž jsem takový krystal neměl, musel jsem se spokojit s menším výkonem.

Zapojení je patrné ze schématu. Celý vysílač je sestaven na pertinaxové destičce 40 X 80 mm. Mnohem vhodnější by bylo použití techniky plošných spojů, systému „jednotných mezer“. Samozřejmě je nutné, zvlášť pro přenosné zařízení, aby byla celá konstrukce stabilní. Konstrukce musí být promyšlená, aby nedošlo ke zbytečným ztrátám již tak malého výkonu vysilače. Vývody tranzistorů T2 a T3 byly zkráceny na 10 + 15 mm, u T1 jsem ponechal původní délku přívodů. Z toho samozřejmě vyplývá opatrné pájení tranzistorů do obvodu. Ladící kondenzátory jsou hrníčkové 30 pF. Kondenzátor u L6 může být menší kapacity, aby bylo ladění jemnější (odsoustružením nebo uříznutím dvou „hrníčků“ rotoru). Uvedení do chodu je jednoduché. Pomocí přijímače na 144 MHz nastavíme oscilátor tak, aby kmital na správném kmitočtu čistým, krystalovým tónem. Nastavujeme potenciometrem V bázi T1 a trimrem u cívky L1. Zároveň měříme kolektorový proud T2. Bez buzení teče vlastně jen I_kbo. Kolektorový proud T2 s buzením je 2 - 5 mA a závisí na buzení. Pak trimrem u L4 nastavíme maximální kolektorový proud T3, má být asi 6 mA. Naladění výstup- obvodu 144 MHz v kolektoru T3 provést tak, že na přijímači při stažené citlivosti ladíme trimrem U L6 na maximum slyšitelnosti signálu. Přitom není anténa ani v přijímači, ani ve vysílači. Horší je to již s nastavením anténní vazby. Na to je zapotřebí citlivého měřiče síly pole. Jiná možnost je, že naladíme obvod L7 příslušným trimrem pomocí GDO při odpojeném přívodu antény. V tom případě lze použít pevný kondenzátor asi 25 pF a doladit civku L7. Nastavování pomoci GDO však proveďte mimo vysílač, napětí z GDO by mohlo zničit tranzistor.

Vysílač je klíčován v obvodu napájení T2 a T3, klíč zapojíme do zdířek K. Lze jej provozovat i fone tak, že do zdířek K připojíme sekundár modulačního transformátorku. Impedance je okolo 150 Ohm. Na plné promodelování postačí tranzistorový modulátor o výkonu 150 mW, tj. dva OC72 v protitaktu. V tom případě však raději snížíme napájecí napětí pod 10 V, poněvadž při plném promodulování by mohly napěťové špičky na kolektorech T2 a T3 přestoupit hodnotu 20 V, což je mezní hodnota Uke pro OC 170. Mezní hodnota kolektorové ztráty OC170 je 50 mW a kolektorového proudu 10 mA. OC170 sice „vydrží“ podstatně víc, ale raději se na to nespoléhejte!

Výstupní výkon je (odhadem) 20 mW. Je tedy nutné, aby se tento malý výkon dostal pokud možno celý do antény a aby tato mela co největší zisk. Srovnáme-li takový vysílač s vysílačem o příkonu 20 W o účinnosti 60% (GU32), pak vidíme, že rozdíl mezi nimi je 27,8 dB, tj. 5 S. Tento rozdíl lze ovšem snížit zvětšením zisku antény. Vzhledem k tornu, že při práci o PD z dobré kóty je na vzdálenost 300 ÷ 400 km slyšitelnost při CW stále 599, bude signál tranzistorového vysílače o 5S slabší, tj. 549, a to je ještě dobře čitelný příjem. Je však nutné používat CW provozu. Pro použití v okruhu několika km je pak tento vysílač opravdu ideální, pokud se týče rozměru váhy i spotřeby energie.

AR 1964

V roce 2025 přepsal a upravil pro web OK2KKW Matěj OK1TEH