Příčiny jevu který nazýváme sporadická vrstva E nejsou dodnes spolehlivě vysvětleny a snaha předpovědět Es se stále míjí účinkem. Studie ukazují, že za tento jev jsou zodpovědné tenké, velmi hustě ionizované malé oblasti ve vrstvě E . Jednotlivé oblasti výskytu Es (lidově nazývané Es mraky, ale s těmi to nemá nic společného) se rozvíjejí ojediněle, nebo postupně jedna oblast vedle druhé, takže se nám může zdát, že zdánlivá odrazná plocha se pohybuje velkou rychlostí jedním směrem. Ionizace vrstvy stoupá postupně, takže ze začátku Es odráží jen vyšší KV kmitočty a časem se může rozvinout i na VKV kmitočty. Na 50MHz se Es vyskytuje docela pravidelně, často maximální kmitočet vystoupá až k FM rozhlasovým kmitočtům a několikrát v roce dosáhne i k pásmu 144MHz. V severní Americe bylo navázáno i několik unikátních QSO prostřednictvím Es na 222MHz. Es není závislá na sluneční aktivitě a i v letech slunečního minima bývají některé roky bohaté na výskyt Es. Es se ve střední Evropě vyskytuje hlavně v letních měsících a ojediněle i prosinci okolo slunovratu. Denní maxima výskytu bývá okolo 9 hodiny ráno a mezi 5-9 hodinou odpoledne, zřídkakdy vydrží Es i po půlnoci. Délka výskytu se pohybuje na 50MHz v rozmezí minut až hodin a na 144MHz sekund až desítek minut. Maximální dosažitelná vzdálenost prostřednictvím jednoho odrazu Es je 2400km. (Občas se ale vyskytne i více odrazů viz. Multi Es)  Signály bývají relativně silné, nezkreslené a k navázaní spojení mnohdy stačí i QRP vybavení. Es bývá většinou značně selektivní hlavně na 144MHz, kdy i vzdálenost jen 10km rozhoduje o tom, zda jsme v oblasti výskytu Es či nikoliv.