Velké dopravní letadlo představuje pro rádiový signál ideální odrazovou plochu. Teoreticky lze slyšet odrazy signálu na všech VKV pásmech, ale s ohledem na potřebný vyzářený výkon a směrovost antén (zdánlivá odrazná plocha je na obzoru velmi malá) se Aeroscatter nejčastěji využívá hlavně na 23cm. Většinou se jedná o předem domluvené skedy dvou dobře vybavených stanic, kdy jedna stanice volá v sudých a druhá v lichých minutách a obě čekají na situaci, než dojde k ideálnímu stavu a odrazy jsou použitelné na spojení. V ideálních případech bývají signály slyšitelné až po dobu dvou minut.  Maximální vzdálenost na kterou lze využívat Aeroscatter  je 900km. Signály se odrážejí i na kratší vzdálenosti, ale v těchto případech jsou signály slabší, než při běžných tropo podmínkách. Podle údajů z VHF-UHF DXeru z roku 1992 vychází porovnání odrazů od Boingu 747 v ideálním místě pro odraz s běžným TROPO takto:

300km - odraz od letadla je o 15db slabší než TROPO signál

600km - signály dosahují stejné úrovně

800km - odraz od letadla je o 15db lepší než u TROPO scatteru

Častokrát jsem se setkal při sledování MS random WSJT kmitočtu s jevem který mi vrtal v hlavě. Signály relativně blízkých stanic, které byly sotva slyšet "tropo" šířením začaly čas od času měnit svou intenzitu a to vždy s rychlým QSB. Perioda střídání intenzity signálu se měnila zpočátku rychle a s rostoucí silou se pozvolna zpomalovala, až do doby, kdy se celá situace obrátila a signál začal slábnout a perioda se začala zrychlovat dokud signál nebyl opět stabilní, ale většinou sotva slyšitelný. Tento jev se dal pozorovat po dobu jedné až několika period, kdy stanice vysílala. Vysvětlení tohoto jevu jsem náhodou nalezl v jednom ze starších Amatérských Rádií z roku 1969, jedná se o vliv odrazu od letadel na VKV signály. Celý článek si můžete přečíst zde.

Velmi pěkně lze tento jev pozorovat za běžných a stabilních tropo podmínek na signálu některého vzdáleného VKV majáku, nebo nosného kmitočtu TV vysílače. Velmi zřetelně lze průlety letadel (a tím i vliv na jinak slabě slyšitelný signál) zobrazovat například za pomoci programu, které zobrazují přijímané spektrum. Například v mém QTH můžu docela stabilně, i když slabě přijímat 400km vzdálený maják DB0SGA. Na následujících obrázcích (jedná se o výřezy z programu WSJT) můžeme porovnat signál DB0SGA v běžné situaci a v momentě, kdy signál ovlivní prolétající letadlo. Jedná se o situace, ke kterým dochází několikrát za hodinu. Pro přehlednost jsem vybral typické příklady a úseky kdy maják vysílal pouze stabilní nepřerušený tón a ne identifikaci.      

První obrázek ukazuje signál DB0SGA v běžných podmínkách. Signál je sotva slyšitelný na úrovni šumu. Na grafu můžeme vidět kmitočet signál jako sotva zřetelnou stabilní žlutou čáru. Zelená čára označující sílu signálu nám v podstatě zobrazuje jen hladinu šumu, v tomto případě na přibližné úrovni 1db.

Druhý obrázek představuje jeden kompletní krátký přelet letadla někde na trase mezi mým QTH a DB0SGA. Na zeleném grafu vidíme vliv sčítání a odečítání více tras signálu. Rozdíl síly signálu proti prvnímu obrázku je ve špičkách až 10db! Všimněte si mírného kmitočtového rozprostření signálu (několik Hz). Celá situace netrvala déle než 30sec. 

Jiný přelet letadla,tentokrát delší, ale o něco slabší začátek Aeroscateru, celá situace pokračovala dalších 30sec., ale v té tobě DB0SGA zrovna vysílal identifikační znaky, takže zobrazení na grafu by nebylo zřetelné.

Poznámka: v poslední době (2014) se pro tento druh šíření objevily velmi dobré SW pomůcky, viz například zde.