Tak nám zabili analogovou televizi, pánové... to, co se může většině lidí zdát v dnešním uspěchaném světě zcela nezajímavou banalitou, se pro mne, jako člověka, kterého televize zajímá od dětských let a dodnes živí, stalo určitým životním předělem. Sice už dávno nejsem zaměstnancem bývalé Správy radiokomunikací, ale pamatuji si stále na spoustu lidí, kteří byli u toho od počátku. kdo si dnes už vzpomene na počátek komerčního vysílání Československé televize dne 1.května 1953. Kdo si pamatuje první mikrovlnné spoje MT11, které už koncem 50 let pracovaly v pásmu 3cm, kdo si pamatuje, že právě radioamatéři byli těmi, kteří se o praktický rozvoj televizního vysílání velice zasloužili. Dovedete si dnes ještě představit, že radiokluby vyráběly a stavěly televizní převaděče? Ano, to všechno je pravda - okolo televize byla spousta nadšenců, skvělých techniků a dobrých lidí. To se projevilo i v roce 1968, kdy se ani statisícové okupační armádě nepodařilo téměř celý týden zastavit legální vysílání Československé televize. Ale vratmě se trochu v čase zpět - v té době už dávno stál vysílač Cukrák, na který se už v roce 1961 přestěhoval vysílač na 1.kanálu (nosná obrazu 49,75 a později 49,762MHz), zatímco na Petříně, kde to všechno v roce 1953 začalo, se zatím montoval vysílač III. TV pásma vyrobený podle ruské dokumentace (nazývaný IGLA), provozovaný na 7 kanálu. Kdo si dnes ještě vzpomene na televizory tesla 4001 a 4002 (ten druhý jsme měli doma) s přímým zesílením (nebyly to superhety)? A na ostatní techniku. Ale to jsem vlastně přeskočil historický fakt, že v Praze se televize v tomto pásmu vysílala zkušebně už na všesokolském sletu roku 1948 a výstavě MEVRO, ale do komerčního provozu se nedostala, protože se to politikům nehodilo do krámu... Pochopitelně i tehdy u toho byli VKV radioamatéři, vzpomeňme především OK1KW.
Vývoj ale šel dál, po Praze se začalo vysílat v Ostravě (také na prvním kanálu) a v Bratislavě a později na Kleti na druhém kanálu tehdejší normy OIRT (s čímž souviselo ukončení povolení k readioamatérskému provozu v tehdejším pásmu 56MHz), potom nastala 60 léta, stavěly se první reportážní i trvalé mikrovlnné spoje a už v první polovině 60 let se proto i radioamatérům podařilo navázat první mikrovlnná QSO do zahraničí.
A tak se i na obrazovky československých diváků dostaly přenosy ze zimních olympijských her z Itálie, a dokonce první fragmenty mezikontinentálních přenosů z letní olympiády z Tokia roku 1964 přenášené první americkou spojovou družicí. Na jaře 1968 se u nás podařilo postavit zprovoznit první profesionální mikrovlnnou trasu pro stálou výměnu TV přenosů mezi tehdejší ČSSR a NSR - a tak vznikla radioamatérům  tak dobře známá věž na Klínovci, která byla jedním z uzlových bodů sítě, ve které pracovaly tisíce elektronek a dokonce první permaktrony v pásmech 4 GHz. Na tu 4m parabolu ze zařízení RVG si jistě budou pamatovat mnozí - m.j. například chlapci z OK1KIR, kteří na ni jezdili svá první EME QSO. A potom přišel srpen 1968... Kdo si dnes už vzpomene, jak přijel ruský oficír na Strahovkou věž, nechal celé osazenstvo svolet do jídelny, položil před sebe revolver a pravil: "těpěr buděme dyskutýrovať", kdo si vzpomene, jak energetik musel vypnout energetický přívod a samopalníci chtěli střílet, když automaticky nastartoval dieselagregát ve sklepě... Kdo to potom postavil na 3cm ten mikrovlnný spoj mezi vysílačem Buková hora u Ústí n.L. a pražskými Petřinami, aby televize mohla vysílat i potom, co byl obsazen Strahov, Cukrák a Petřín? Pár slov na toto téma naleznete tady. A taky u toho byli radioamatéři...

Ostatně, podobně jako naši předchůdci v roce 1968, tak i my jsme se dostali do situace, že bylo třeba zajistit, aby se i k našim televizním divákům dostal signál legální České televize i během tzv. televizní krize koncem roku 2000, kdy České radiokomunikace přenášely pouze nelegální signál tzv. "Bobovize". Poradili jsme si...

Ale zpět do let šedesátých - jako dnes si pamatuji, jak jsme se zatajeným dechem na našem televizoru Oliver sledovali první kroky N.Armstronga na Měsíci té letní noci roku 1969. A potom už v roce 1969 přišly první testy barevného vysílání - a v roce 1970 začali snad všichni VKV radioamatéři hromadně a pro všechny své známé vyrábět konvertory na II. program, protože až do té doby používané televizory neuměly přijímat televizi v pásmu UHF. Sám jsem takových konvertorů udělal celou řadu - a pamatuji si, jak jsem byl hrdý na tu svoji konstrukci s elektronkou ECC88, kde jedna trioda byla použita jako zesilovač a druhá jako samokmitající směšovač. Byla to zároveň doba, kdy OK1RR pracoval na prvním českém UHF vysílači na Petříně. Vida, takový krátkovlník, a živilo ho VKV, hi. A potom přišly první slušné VF tranzistory: GF 505 (však je jeden z nich dodnes použit v oscilátoru majáku OK0EP, hi), GF507, AF139, AF239...

Se zkušenostmi z TV konvertorů pro UHF se začaly stavět transvertory pro 70cm a toto pásmo tak v polovině 70 let ožilo signály SSB a najednou se začaly lámat první rekordy. I to všechno je výsledek rozvoje analogového televizního vysílání. Spolu s vysíláním na magickém pásmu 432MHz jsem se učil barevnou televizi - tu mojí první jsem si doma z různých dílů sestavil v roce 1974. Na konci 70 let, kdy už byla většina státu pokryta signály v pásmu UHF (však se na tom ve VÚVETu a Tesle Hloubětín také podílela celá řada radioamatérů) se začalo s testovacím a následně s komerčním vysíláním teletextu. To už dávno tehdejší Správa radiokomunikací nepoužívala elektronkové, ale pouze polovodičové mikrovlnné spoje výrobců NEC (po školení v Japonsku pár lidí emigrovalo), GE Marelli, ale také maďarské Oriony a Tesla 8F300. V Hloubětíně byla vyvinut i spoj 8F960 (4 x TV, nebo 4x960 telefonních kanálů v pásmu 8GHz), ale radiokomunikace daly přednost zařízení NEC... Ale ještě celou druhou polovinu 90let přes FMTV modulátor tohoto zařízení se do Prahy i severních Čech dostávala do sítě kabelové TV slovenská televize Markíza... Nemohu přitom všem samozřejmě nevzpomenout na "chodící encyklopedii" VF sdělovací techniky, Karla Filipa OK1ANQ!

V roce 1979 se postavily nové televizní vysílače na Černé hoře u Trutnova a na Pradědu a jako pracovníkovi tehdejší Správy radiokomunikací se mi tam v letech 1981 - 1982 podařilo dojednat umístění majáků OK0EA a OK0EP, které tam jsou dodnes. Za "odměnu" za přílišnou aktivitu mne soudruzi od STB pozbavili na téměř dva roky radioamatérské licence. Jistě se na tom podílelo i to, že se mi podařilo pro OK radioamatérské účely zachránit přes 100ks elektronek HT323 (2C39BA), které jsem jako mladý inženýr dostal za úkol roztlouct, protože po zrušení elektronkového zařízení RVG byly k nepotřebě. A tak jsem dostal přiděleného "svého" stbáka (nyní OK1CI), který mne až do konce režimu jako osobu nespolehlivou, hlídal. Protože jsem odmítal jakkoli spolupracovat, odmítnul vstoupit do KSČ, stal jsem se rychle osobou "non grata" a Radiokomunikace byl nucen opustit. Všechno zlé je pro něco dobré a tak jsem se začal věnovat kabelové televizi a tato profese mne živí dosud. Odešel SECAM, přišel PAL a já jsem se musel učit znovu. I tohle vše je o analogové televizi, a každý z nás, který se okolo ní motal, by mohl vyprávět.

Analogová televize ovšem nejsou jen vzpomínky - je to (pro dnešní digitální inženýry, kteří špatně namontovaný konektor často zkouší řešit stažením nového driveru) v porovnání se standardem  DVB kupodivu také docela komplikovaná technologie, která má - světe div se - také svoje kouzla a taje a tak  například hned na téma elektromagnetické slučitelnosti analogové TV a ostatních služeb (nejen) v síti kabelové televize bych mohl napsat  celou knížku.
Ale nepřeskakujme - v roce 1989 přišel ten sametový převrat a abych uživil rodinu, tak celých 5 let jsem na radioamatérské bastlení musel téměř zapomenout. No a mezitím tu už byly optické přenosy po skleněných vláknech - první jsme zprovoznili v roce 1993, digitální satelitní vysílání (1996), internet po síti kabelové televize (1999) a digitální kabelová televize, kterou jsme jako první v OK rozeběhli v roce 2004. Ale ta analogová televize je a bude tady ještě hodně dlouho, protože i když se už nebude vysílat do vzduchu, zůstane s námi ještě hezkých pár let v kabelových sítích. Víte pánové, analogová televize pro mne není jen komerce a nudné nuly a jedničky. Analogová televize je spíše, než technika taky kus konstruktérského umění a ten, komu se analogová televize stejně, jako mně zadřela pod nehty (nepochybně to budou ti, kdo si ještě vzpomenou například na správnou hodnotu předkorekce skupinového zpoždění, strmost Nyquistovy hrany, či problémy s vadnou Bruchovou sekvencí u prvních digitálních přijímačů) mi jistě dá za pravdu.

A proto, přestože celá domácnost mi běží pouze v digitální TV už celé roky, jsem dnes večer vytáhnul ze skříně starou černobílou Miniteslu z roku 1976, a udělal dipól na 6m, abych mohl sledovat, jak po více, než 56 letech skončí analogové televizní vysílání na 50MHz. Očekával jsem k tomuto, pro mne, ale jak věřím i pro spoustu dalších lidí, kteří si s analogovou televizí prožili hodný kus života a kteří nepovažují číslo 443361875 za číslo telefonní, nějakou slávu, proslovy, vzpomínání... Je to přece konec celé jedné životní éry. V Praze analogové televizní vysílání na 50MHz začalo a po více, než půlstoletí končí. Je to trochu jako pohřeb. A na hřbitov se má jít s muzikou! Vím, že krátkovlnní amatéři se zaradují, že se jim otevřelo další pásmo, ale očekával jsem alespoň nějaké důstojné rozloučení. Alespoň půhodinky zavzpomínání, jak to celé začalo a "on line přenos" z Cukráku, jak to všechno končí. Nějakou slávu, na kterou se měli pozvat ti, kteří u těch elektronkových analogových vysílačů nechali nejlepší léta svého života. Zavzpomínání na ty, kteří už mezi námi nejsou... Záběr na ruku, která zmáčkne ten "červený knoflík"...

Třikrát hanba televizi Nova!  Vysílání bylo BEZ JAKÉHOKOLI VAROVÁNÍ, BEZ JAKÉHOKOLI TITULKU (!) utrženo uprostřed pořadu, ve které excelovali pánové Suchařípa a Kovařík. Celých 40 vteřin před půlnocí - a potom už NIC!
Zato signál ČT1 na 26.kanálu vysílal z Cukráku dál, jako by se nechumelilo. Sice tam byl běžící titulek o ukončení analogového vysílání (na komerční N@vě pro socky samozřejmě nebylo před vypnutím nic), ale ten asi 5 minut po půlnoci zmizel a vysílalo se dál. Právě začal nějaký film. Teprve v 0:14 najednou někdo utrhnul modulaci i s teletextem, zatímco z vysílače jela dál na plný výkon černá i se 4 čtverečky označující chystanou digitalizaci - a teprve asi za 5 minut se tam objevil titulek oznamující ukončení analogového vysílání. Suché oznámení, jakoby oznamující, že šatstvo po zesnulém je možno si vysvednout v prvním patře v čísle dveří 157... Víte, dámy a pánové, pro nás, kteří jsme se okolo analogového televizního vysílání motali téměř celý náš dosavadní život, to není jen suchá technická změna. Dokážete si ty emoce alespoň představit? Bylo to pro mne, jakoby byl popel pro mne blízkého člověka vysypán kdesi na namrzlý chodník...

Samozřejmě, úžasná změna nastala v pásmu 50 MHz - však si to poslechněte zde... S-metr spadnul z S9+40 na úroveň šumu. A hned se tam na 50,150MHz objevili nějací mně zcela neznámí (protože krátkovlnní) radioamatéři a s nimi i OK1COM, aby si pochválili nové pásmo. Tohle ale není podle mého názoru pásmo pro VKV, pánové. Víte proč? Protože pásmo 6m je dnes v každém komerčním krátkovlnném transceiveru. Protože všechny DXy na tomto pásmu má "na vině" ionosféra. A ionosférické šíření opravdové VKV radioamatéry zajímá jen tehdy, pokud je opravdu unikátní. Třeba jako TEP na 144MHz. A pokud přitom používáme zařízení, které jsme si museli (alespoň částečně - například PA) sami udělat. Pro mne tedy bude i nadále 50MHz jen hraničním krátkovlnným pásmem a opravdový radioamatérský provoz na VKV pro mne bude začínat na 70MHz, či spíše ještě výše. A pro toho, kdo to ještě neví - opravdovým "Magic bandem" je pro mne pásmo 432MHz!  To bylo moje první radioamatérské pásmo - a ke kořenům UHF se dobří rodaci rádi vracejí. A s analogovou televizí to necítím jinak.

73! de OK1VPZ

PS: Oficiální stránky o historii Československé televize najdete zde.  Co o tomto článku napsali čtenáři digizone.cz si přečtěte tady.