|
Čtenáře našeho webu jistě zaujme hezky zpracované
měření PA OK1GTH.
Bohužel je nutno konstatovat, že tomuto měření k dokonalosti několik údajů
chybí. Ze souvislostí se sice lze dohadovat, že měření bylo uskutečněno na
PA popsaném zde (http://ok1gth.nagano.cz/gs2010.pdf),
bohužel u měření chybí některé podstatné údaje, které by naměřené hodnoty
usadily do příslušného vztahového rámce. Jak známo, výstupní výkon
elektronkového PA ve třídě AB velice závisí na anodovém napětí výkonové
elektronky (kvadratická závislost) a v neposlední řadě má na výstupní
výkon vliv také správná anténní vazba, která má výraznou korelaci k
energetické účinnost PA. Vzhledem k tomu, že autor ve své měřicí zprávě
neuvádí ani anodové napětí, ani účinnost PA, ani Q zatíženého anodového
obvodu, lze mít výsledné údaje za sice zajímavé (byť očekávané), ale
přesto poněkud neúplné.
OK1GTH u popisu svého PA uvádí anodové napětí 3400V DC naprázdno a 2900V
při plném zatížení. Protože anodové napětí evidentně není stabilizováno,
bude mít zásadní vliv na dosažitelný trvalý výkon a bod 1dB komprese.
Osobně se, po zkušenostech s několika PA se domnívám, že naměřené údaje
(1250W do limitace) a 900W pro 1dB kompresi jsou poněkud nižší, než by se
dalo u takového PA provozovaného (v "key down" režimu) při anodovém napětí
2900V očekávat. (A to ani nehovořím o tom, že některé OK stanice provozují
podobné PA s anodovým napětím až 3,8kV naprázdno z tvrdého třífázového
zdroje.) V měření také bohužel chybí naměřená účinnost jak pro max. výkon,
tak pro bod 1dB komprese, jakož i posun útlumu odrazu na vstupu PA při
různých výkonech, což má zase přímý vztah k mřížkovému proudu elektronky.
Rozhodně by také bylo žádoucí v měřicím protokolu vysvětlit, jak se na
zjištěném bodu 1dB komprese podílí výkonová komprese budiče s 12-ti
voltovým napájením a vliv případně zhoršených odrazů na vstupu PA. Pokud
bylo měření realizováno s buzením z transceiveru IC746, lze mít obavu, že
zjištěný výkon PA pro 1dB kompresi by mohl reprezentovat spíše kompresi
výkonového stupně budiče. Podobné pochybnosti by bylo možno mít i u měření
intermodulačních produktů. Tyto údaje by proto bylo vhodné doplnit, aby
měření bylo opravdu relevantní.
Závěrem: OK1GTH uvádí ve svém článku řadu užitečných poznámek pro
radioamatérské konstruktéry, a to je nepochybně dobře. Řadu dalších je
možné nalézt na internetu, mimo jiné například i trochu letitý článek
tady. Připomínám ovšem, že vzhledem k nestabilizovanému anodovému
napětí nelze za bernou minci brát údaj, že maximální výkon takového PA se
bude při daném buzení určitě pohybovat jen někde pod 1kW, protože měření
typu "Key down" probíhá de facto při sníženém anodovém napětí. Pro
radioamatérskou praxi je proto zajímavější uvádět výkon PEP, tedy špičkový
výkon při anodovém napětí "téměř naprázdno" (jen s klidovým proudem PA),
anebo jinak řečeno výkon při SSB hlasových špičkách, kdy náboj filtračních
kondenzátorů v anodovém zdroji je schopen po dobu jednotek až desítek
milisekund udržet anodové napětí a tím i výstupní výkon na mnohem vyšší
hodnotě, než je výkon zjištěný při testu "key down". Podle "tvrdosti"
anodového zdroje a hodnoty kapacit kondenzátorů ve VN zdroji proto lze
(protože výkon roste s druhou mocninou napětí) očekávat PEP u PA s GS35b
výstupní výkon běžně na úrovni 1,5 kW - což ostatně OK1GTH potvrzuje i u
konstrukčního příspěvku,
popisující jeho PA. Mějme proto prosím tento fakt na paměti, až budeme
sčítat výkony svých PA,
které
uvádíme do deníku ze závodu. Některé z nich by bylo zapotřebí výrazně
korigovat vzhůru. Vyhláška
156/2005 Sb. hovoří o výkonech špičkových (tedy PEP) docela
jasně...(!)
73 OK1VPZ
|