II. VKV BESEDA,13. PROSINEC 1958 Jejich řady narostly, že? Dnes reprezentují 2 m. Doufejme, že napřesrok zvládnou všichni stejně úspěšně i 70 cm.
Zprava: 2GY, 1VAI, 1VAW, 2KJ, 1RH, 1KKA, 1VCW, 1KBC, 1VBP,
1AKA, 1VAE, 1EH, 1VCA, 1AEH, 1XY, 1WV, 1MQ, 1YV, 1RX, 1KCG, 1VAV, 1AAP, 1VR
Po několika úvodních slovech a stručné informaci o činnosti zástupců VKV odboru během uplynulé ho roku v radě ÚRK se rozproudila živá diskuze o různých problémech jak technických tak provozních. Byly objasněny některé sporné a nejasné body soutěžních podmínek a navržena různá řešení problémů spojených s pořádáním a hodnocením VKV soutěží. Téměř jednomyslně byla přijata některá doporučení, která budou po schválení radou vtělena do soutěžních podmínek. Výsledky diskuze o nejzávažnějších organizačních a provozních záležitostech lze shrnout asi takto: Aby byla zajištěna účinná reprezentace v mezinárodních soutěžích a zabráněno tomu, aby mnohé přihlášené kóty zůstaly nevyužity, bude příště při přidělování kót přihlíženo především k technické a operátorské zdatnosti přihlášených stanic tak, jak se jeví z výsledků dosažených v min. roce, a to nejen během soutěží, ale i při pravidelném provozu během celého roku. Ty stanice, které z výhodných stanovišť nesplnily předpoklady na ně kladené nebo tato výhodná stanoviště vůbec neobsadily, nemohou počítat tím, že ve sporných případech bude rozhodnuto v jejich prospěch. Pro podávání přihlášek bude stanoven určitý termín, ale nebude již přihlíženo k datu podání přihlášky během tohoto termínu jako k rozhodujícímu činiteli. Bylo rozhodnuto vydat univerzální mapu pro všechny PD příp. další VKV soutěže, která by vhodným způsobem zahrnula všechna používaná QTH tak, aby nebylo nutno po každé zhotovovat mapu jinou. Dosavadní způsob, kdy sice ke každému QTH byla připsána značka stanice, usnadňoval vlastní provoz během soutěže, ale mapa obsahovala vždy řadu chyb, způsobených jednak nesprávným udáním QTH při přihlášce a jednak některými nepředvídanými změnami QTH těsně před PD. Tyto okolnosti spolu s vžitým zlozvykem nepředávat při spojeních QTH způsobují značné obtíže při vyhodnocení deníků. Námitky, že se tím zpomalí nebo ztíží provoz, je nutno odmítnout. Soutěžení na VKV resp. provoz při užití směrových antén má jistě svoje zvláštnosti, které jej odlišují od běžných KV soutěží, kdy většinou není používáno směrovek, ale technika práce se směrovou anténou je právě tak provozní záležitostí a nutně jen doplňuje vlastní provoz na pásmu. Konečné pořadí dokazuje jak technickou kvalitu použitého zařízení, tak i provozní zručnost posádky stanice a je tedy na místě, aby si operátoři vyřešili všechny provozní záležitosti podle svých schopností. Mapa má sloužit soutěžícím především jako pomůcka k správnému a jednoznačnému vyhodnocení všech spojení a tím i správným a úplným údajům v soutěžním deníku. Byl vyjasněn přesný význam pojmu „stálé QTH“. „Stálé QTH“ je jen to QTH, které je udáno v koncesní listině. Stanice pracující tedy v kategorii stanic ze „stálého QTH“, nebo „od krbu“ musí mít svůj vysílač a přijímač umístěn v místě (město, ulice, číslo), uvedeném v koncesní listině. RKÚ schválil návrh, aby VKV koncesionářům bylo povoleno pracovat telefonicky v pásmu 3650 až 3800 kHz s příkonem 25 W. Tím má být jednak umožněn styk mezi VKV koncesionáři v celé republice a možnost snadnější domluvy případných pokusů na VKV, jednak se počítá s tím, že technicky mnohem více orientovaní VKV amatéři přispějí ke zvýšení upadající úrovně provozu na 80 m pásmu. Duplexní crossband spojení „80m/2m“ jistě usnadní mnohé pokusy. Soutěžení na VKV má bezesporu charakter soutěžení sportovního. Je proto samozřejmé, že i zde platí zásady „fair play“. Tím fair play se rozumí nejen dodržovaní soutěžních a koncesních podmínek ale i to, že dosažených výkonů bylo dosaženo nejen vlastním, ale i vlastnoručně vyrobeným zařízením. Dosaženi výkony mají na VKV dokumentovat nejen provozní ale i technickou zdatnost operátorů. Po přestávce živá diskuze pokračovala dále. Po vyčerpání organizačních a provozních záležitostí se přešlo na problémy technické. Vhodným úvodem k tomu bylo menší překvapení ve formě keramik na objímky pro elektronky GU29/GU32 nebo REE30B, které v počtu 40 kusů opatřili pro naše VKV z vlastní iniciativy OK1SO a OK1AKA. Při této příležitosti jim za tuto jejich iniciativu ještě jednou všichni děkujeme. Následující technická diskuze byla neméně zajímavá. Přispělo k tomu několik velmi pěkných přístrojů, které byly rozloženy již před zahájením schůzky na několika stolech a tvořily vlastně velmi pěknou výstavku, připravenou několika pražskými amatéry. Řeč se točila hlavně kolem pásma „budoucnosti,“ kolem 70 cm. OK1AKA předvedl a podal výklad k několika přístrojům pro toto pásmo. Pozornost budil zejména jeho rozestavěný xtalem řízený konvertor a vf zesilovač s elektronkou 2C40. Zastoupeno bylo i pásmo 1250 MHz jednak pěkně provedeným koax. oscilátorem a dále vstupními obvody a směšovačem přijímače. OK1SO předváděl v chodu svůj Xtalem řízený vysílač na 435 MHz. OK1VR s sebou přinesl svůj konvertor s 6AK5 na vstupu a třemi RD12Ta na dalších stupních a informoval o rozměrech své ,,dlouhé Yaginy“, použité během EVHFC 1958 a při spojeních s G stanicemi ze Sněžky. A tak při pěkné zábavě a v dobrém prostředí čas rychle plynul a již tu bylo 22 hodin. Ti, kteří nezůstávali v Praze na nedělní výroční schůzi se loučili a dosti neradi odcházeli z tohoto pěkného večera, který mohl být leště lepší, kdyby se nás bylo sešlo ještě více. Počítali jsme s větší návštěvou mimopražských amatérů, pro které bylo připraveno 15 noclehů u amatérů pražských a kromě toho dalších 15 polárních spacích pytlů v dobře vytopeném sále ÚRK. (Na pozvánkách na výroční schůzi ÚRK však nebyla zpráva o naší besedě, jak bylo domluveno). Tohoto pohostinství by byli rádi využili alespoň soudruzi z OK1KDO (největší „DXy“ večera), ale nedělní závěrečné kolo fone ligy, kterou až do této chvíle vedli, jim „nedalo spát v Praze“ a po 23. hodině startovali na svém sedanu k dlouhé noční cestě do Domažlic, kam včas dorazili, poslední část závodu absolvovali a fone ligu vyhráli. Zkrátka praví amatéři, vlastně VKV amatéři A co říci závěrem? Byl to velmi pěkný večer, na která se tak hned nezapomene a určitě se nejdéle za rok ještě větším počtu sejdeme znovu. OK1VR AR 2/1959 v roce 2007 přepsal a pro web OK2KKW upravil Matěj OK1TEH Viz také III. beseda VKV amatérů 12-13. prosince 1959 ve VÚST A. S. Popova. Viz také IV. beseda VKV amatérů 10. prosince 1960 ve VÚST A. S. Popova. JEDNOTNÉ SOUTĚŽNÍ PODMÍNKY (společné pro celou I. oblast IARU) 1. Všeobecně. Soutěžní podmínky platí pro všechny subregionální soutěže včetně Evropského VHF Contestu a našeho Dne rekordů. Evropský VHF Contest 1959 je pořádán organisací italských amatérů ARI. 2. Soutěžní kategorie. Stanice
jsou v každé soutěži hodnoceny ve dvou kategoriích: Každé pásmo je hodnoceno
zvlášť, takže stanice jsou hodnoceny v tolika pořadích příslušné kategorie, na
kolika pásmech soutěžily. Stanice, pracující z přechodného QTH, nesmí toto QTH
během soutěže měnit. Dále musí svou značku lomit písmenem P. Všechny stanice
mohou být obsluhovány libovolným počtem operátorů, avšak musí být používáno jen
jediné značky. Kombinované značky nejsou povoleny. Všichni operátoři musí mít
oprávnění k obsluze stanice. Stanice, pracující ze stálého QTH, musí udávat při
spojeních přesně své QTH, stanice pracující z QTH přechodného pak ještě směr a
vzdálenost od nejbližšího města. Doporučuje se, aby byl při spojeních předáván
ještě tzv. „QRA. Kenner“, což je čtyřmístný znak, odvozený ze sítě zeměpisných
souřadnic a označující blíže každé QTH (viz dodatek). 3. Data soutěží: 4 Čas: Každá soutěž trvá nepřetržitě od 1800 SEČ v sobotu do 1800 SEČ v neděli. 5. Počet spojení: S každou stanicí má být pracováno jen jednou na každém pásmu. Bylo-li uskutečněno více spojení, platí do soutěže jen jedno podle dohody obou stanic. 6. Druh provozu: A1, A3 a F3. (Nesoutěží se tedy A2, neboli ICW. F3 je úzkopásmová kmitočtová modulace.) 7. Kontrolní číslo: Při každém spojení se vyměňuje kontrolní skupina, sestávající z RST nebo RS a třímístného pořadového čísla spojení počínaje 001. Spojení platí jen tehdy, byla-li kontrolní skupina oboustranně přijata. Na každém pásmu se spojeni číslují zvlášť. 8.Bodování: Počet bodů je dán na každém pásmu součtem překlenutých vzdáleností v km. (K jednotnému zjišťování přesných vzdálenosti má být podle možností použito „Mapy Evropy“ 1: 500 000, vydané firmou Kümmerley a Frey, a. s. v Bernu.) V případě nutnosti mají být přesné vzdálenosti zjištěny výpočtem ze zeměpisných souřadnic obou stanic. (Platí zejména pro velké vzdálenosti při rekordních spojeních apod.) 9. Konečný počet bodů je dán součtem bodů za jednotlivá spojení. V případě, že dvě nebo více stanic dosáhnou stejného počtu bodů, jsou zařazeny v celkovém pořadí na stejné místo. 10. Deníky. Deníky musí odpovídat předepsanému vzoru (viz AR 4/57), a lze je objednat na ÚRK. Deníky pečlivě vyplněné ve všech rubrikách a se všemi potřebnými údaji je třeba odeslat na VKV odbor ÚRK nejpozději druhou neděli po soutěži. Rozhodující je datum poštovního razítka. Na později došlé deníky nebude brán zřetel. Pro každé pásmo nechť je vypracován zvláštní a úplný deník. Z Evropského VHF Contestu musí být zaslán deník ve dvojím vyhotovení. Po před běžném vyhodnocení bude jedno vyhotovení zasláno pořadateli - italské organisaci ARI. Pořadatel je odpovědný za konečné vyhodnocení a jeho rozhodnutí jsou konečná. 11. Ceny. Každá vítězná stanice obdrží diplom a stanice, která v EVHFC docílí nejvyššího počtu bodů, obdrží putovní cenu. 12. Diskvalifikace. Diskvalifikována bude každá stanice, která poruší soutěžní podmínky. Za menši přestupky může být snížen počet bodů. 13. Pásma. Soutěží se jen na těch VKV pásmech, která jsou uvolněna pro amatérský provoz ve všech zemích I. oblasti. Nejsou tedy hodnocena pásma 50, 70, 72 a 86 MHz. Dodatek.
Aby bylo usnadněno hledání méně známých QTH a umožněno správné stanovení vzdálenosti všem účastníkům, zavádí se jako pomůcka k jednoznačnému hodnocení spojení pomocný způsob označování všech QTH. Každému QTH přísluší čtyřmístný znak, označující čtverec o straně asi 15krát 15 km, odvozený ze sítě zeměpisných souřadnic. Tento čtyřmístný znak začíná dvěma písmeny, Označujícími základní čtverec dva stupně široký a jeden stupeň vysoký. Každý takový základní čtverec je rozdělen na 80 menších čtverců, očíslovaných od 01 do 80. Číslo 01 začíná v levém rohu nahoře. První řada končí číslem 10. Druhá řada začíná číslicí 11 končí 20, a poslední, osmá řada končí číslicí 80. Výchozím bodem sítě základních čtverců je nultý (greenwichský) poledník a 40° Sev. šířky. Od nultého poledníku na východ jsou každé 2° označeny jedním písmenem abecedy počínaje A. Od nultého poledníku na západ jsou každé dva stupně zeměpisné délky označeny jedním písmenem abecedy v obráceném pořadí - počínaje tedy Z. První písmeno znaku tedy označuje zeměpisnou délku, vždy po dvou stupních. Druhé písmeno znaku označuje zeměpisnou šířku vždy po jednom stupni. Výchozí rovnoběžkou je čtyřicátý stupeň severní šířky. Každý další stupeň je označen opět jedním písmenem 26místné mezinárodní abecedy. (Příklad: OK1VBZ, QTH Dobříš, 14°10‘ vých. délky, 49°47‘ sev. šířky - označení čtvercem HJ 11. Ještě jednou připomínáme, že se tímto způsobem má usnadnit hledání QTH protistanic, zejména těch, které pracují z málo známých QTH. Vyloučí se tím také chyby, způsobené záměnou stejně pojmenovaných QTH. (Např. u nás v ČSR několik Javorin nebo Javorníků, v DL zase několik Falkensteinů, Feldbergů a podobně.) Pokud některé stanice budou udávat QTH jen tímto čtyřmístným znakem, měří se
vzdálenost do středu takto udaného čtverce. Pro potřeby našich VKV amatérů vydá
ÚRK mapu ČSR se zakreslenou sítí čtverců. PD 1959 UPOZORNĚNÍ V nejbližších dnech budou všem přihlášeným stanicím rozeslány mapy, které mají být pomůckou k jednoznačnému stanovení vzdálenosti mezi stanicemi. Z důvodů, jež zde byty již vysvětleny (AR č. 2/59) nejsou tentokráte na mapě zakresleny jednotlivé stanice. Každá stanice si proto musí své stanoviště na mapě určit sama. Proto jsou na mapě kromě jednotné sítě čtverců zakreslena všechna okresní a krajská města včetně hranic okresů a krajů. Síť čtverců navazuje na jednotné čtvercování platné pro všechny země I. oblasti IARU a odpovídá doporučení jednotných soutěžních podmínek platných pro VKV soutěže zemi I. oblasti (viz AR č. 4/59). Aby bylo možno stanovit
pokud možno přesně vzdálenosti, je třeba předávat při spojeních QTH takto: Příklad Milešovka, 10 km SZ od Lovosic nebo - Milešovka, GK40. Aby bylo možno i pomocí čtverců určit QTH co nejpřesněji, tj. pokud možno s nejmenší chybou, lze doplnit čtyřmístný znak označující střed čtverce, dalším písmenem v případě, že QTH leží blíže okraji čtverce. Písmen a označuje střed severní hranice čtverce, b pravý horní roh čtverce, c střed východní strany čtverce, atd. ve směru hodinových ručiček, takže levý horní roh tj. severozápadní roh je označen písmenem h. Udává se tedy takové označeni, kterému je použité QTH nejblíže. Např. Kunětická hora 6 km SV od Pardubic má označení HJ80g. Pokud budou některé stanice umístěny tak blízko sebe, že budou udávat stejné označení, hodnotí se spojeni mezi nimi 5 body. Upozorňujeme znovu, že v
soutěžních denících je třeba uvést jak vlastní, tak i všechna přijaté QTH
protistanic. V každém deníku musí být u každého spojení udána vzdálenost v km
resp. počet bodů a jejich konečný a správný součet. Deníky s neúplnými nebo
chybnými údaji nebudou hodnoceny. Jak určit správně QRA čtverec V souvislosti s novým vydáním mapy ČSSR pro hodnocení VKV soutěží a dále proto, abychom vyhověli četným dotazům z řad nových VKV amatérů, zmiňujeme se dnes znovu podrobněji o použití této mapy. Hodnocení VKV soutěží bylo vždy značně ztěžováno nesprávně či neúplně uvedenými QTH. Šlo zvláště o spojení se zahraničními stanicemi. Potíže s vyhledáváním zejména přechodných QTH měli ostatně i operatéři soutěžících stanic při vyplňování soutěžních deníků. Ve snaze odstranit tento nedostatek navrhl DL3NQ před několika lety, aby Evropa byla pře kryta sítí čtverců (velkých a malých), vhodně označených, která by byla odvozena ze zeměpisného souřadnicového systému. Návrh DL3NQ byl publikován v četných radioamatérských časopisech - v řadách VKV amatérů však zprvu prakticky žádnou odezvu nenašel. K všeobecnému rozšíření tohoto způsobu udávání QTH došlo až po vydáni mapy ČSSR se zakreslenou sítí čtverců, kterou jsme též v mnoha exemplářích rozeslali do řady evropských zemí. Našim a sousedním zahraničním amatérům se tak dostala do ruky pomůcka, pomocí které bylo možno užívání čtverců v praxi vyzkoušet. Zkušenosti byly více než dobré, a tak je dnes QRA-Kenner, či QRA-Locator (anglicky) zaveden již téměř v celé Evropě. Usnesením poslední konference VKV managerů v Turině (1961) se stal dokonce součástí soutěžního kódu. I když by se v systému značení čtverců dalo ledacos zlepšit, představuje dnes „QRA Kenner“ či u nás lépe „QTH-čtverec“ dobrou pomůcku při soutěžním i normálním provozu. Jde jen o to jej správně užívat. Zopakujme si proto postup při vyhledávání QTH. Poloha každého QTH je na mapě udána čtyř nebo pětimístním znakem, složeným ze dvou písmen (velká písmena) a ze dvou číslic, doplněných případně dalším malým písmenem, které zpřesňuje polohu QTH, pokud leží mimo střed malého čtverce. První velké písmeno označuje svislou řadu velkých čtverců (písmena na horním a spodním okraji mapy). Druhé velké písmeno označuje vodorovnou řadu čtverců (písmena na levém a pravém okraji mapy). Tímto dvoumístným znakem je označen tzv. velký čtverec, který je dále rozdělen na 80 čtverců malých (8 řad po 10 čtvercích). Tyto malé čtverce jsou očíslovány od 01 do 80, a to tak, že v levém rohu nahoře začíná první (01) a v pravém rohu dole je poslední, osmdesátý (80) malý čtverec. Viz tabulku nebo příklady označení čtverců na uvedené mapě ČSSR vpravo pod rozpiskou. Při označování malých čtverců tedy nepostupujeme tak, jako při označování čtverců velkých. Čísla na okraji mapy jsou jen pomůckou pro průběžné očíslováni všech 80 malých čtverců Názornější by pochopitelně bylo, kdyby do všech malých čtverců byla tato čísla vepsána. Mapa by tím však ztratila na přehlednosti. Pro další zpřesnění, tj. leží-li QTH mimo střed malého čtverce, rozdělujeme tento ještě na 9 políček, označených malými písmeny a až h. Pomocí nich lze určit QRB s dostatečnou přesností. Vzdálenosti pak měříme do středu těchto malých políček. AR 6/1963
|