|
POZOR NA KYSLIČNÍK BERYLIA [1979]
Sám výrobce a dodavatel na každá zásilce uvádí: ,, Tento prvek obsahuje kysličník berylnatý (BeO), který je v práškové formě jedovatá. Při správném použití prvku nevzniká žádné nebezpečí. V opačné případě musí být dodržené příslušné bezpečnostní předpisy a předpisy pro ochranu životního prostředí". V informačním katalogu Ferranti je uvedené, že nezapouzdřené tranzistory je zakázáno posílat poštou a vadné a nezapouzdřené tranzistory je potřebné dopravit výrobcům na likvidaci. U nás takovýto předpis neznám. Kysličník berylia obsahuje každý vf tranzistor, kterého pouzdro není spojené s kolektorem a pouzdro slouží na odvod tepla. Jsou to BLX, BLY, 2N3375 atd. OK3CTP NĚCO O BEZPEČNOSTI A LIDSKÉM ZDRAVÍ Jednou z povinností kontrolní služby v oblasti výchovné činnosti je upozorňovat na nebezpečí, se kterým se radioamatéři mohou setkat při konstrukci, montáži a provozu svých zařízení. Nedávné upozornění v Radioamatérském zpravodaji [1] na nebezpečné vlastnosti beryliové keramiky nás přimělo k hledání dalších a přesnějších informací, jak zacházet s beryliovou keramikou, přesto, že uvedený materiál se v ČSSR zatím nevyskytuje příliš často. Odpověď na naše otázky jsme našli v článku [2], podle kterého jsme zpracovali naši stať. Co je berylium a beryliová keramika? Berylium je kov - prvek číslo 4 z Mendělejevovy periodické soustavy. Kovové berylium se používá ve slitinách - tzv. beryliových bronzích, ze kterých se např. zhotovují vlásky v měřicích přístrojích a hodinkách. Beryliová keramika je slinutý kysličník berylnatý BeO (v cizí literatuře berylliumoxid, bromellite, berylia). Berylivová keramika má určité vlastnosti, které nemají jiné materiály. Jatka každá keramika je i beryliová vynikající izolant s poměrně velkou permitivitou okolo 7. Současně je však beryliová keramika výborně tepelně vodivá, její tepelná vodivost je větší než tepelná vodivost hliníku. Proto se používá v elektrotechnice tam, kde je současně třeba dvě součástky elektrIcky izolovat a tepelně propojit. Tak se s beryliovou keramikou setkáváme ve výkonových vysokofrekvenčních tranzistorech, v Gunnových diodách a diodách lMPATT (diody generující vysokofrekvenční energii v oblasti centimetrových a milimetrových vln) a i v některých tzv. keramických elektronkách. Mimo to mohou být z beryliové keramiky zhotoveny patice, držáky a izolátory pro uvedené součástky. Berylium a lidské zdraví Berylium a jeho sloučeniny včetně kysličníku berylnatého však nemají, bohužel, jenom výhodné mechanické, elektrické či tepelné vlastnosti, a patří současně k nejprudším známým anorganickým jedům. Berylium může způsobit bud‘ akutní otravu, chronickou (vleklou) otravu a určité reakce (ekzémy). Akutní otravu působí relativně veliká koncentrace berylia v atmosféře. Jeden miligram berylia rozptýlený v jednom kubickém metru vzduchu způsobí otravu téměř všem osobám, čtyři miligramy berylia v jednom kubickém metru vzduchu působí smrtelně na většinu osob. Smrtelně však může působit i koncentrace 50 mikrogramů berylia v jednom kubickém metru vzduchu. Příznaky akutní otravy beryliem jsou veliké bolesti v hrudníku, kašel a obtížné dýchání. Rentgenem lze zjistit poškození plic. Smrt může nastat během několika týdnů po projevení příznaků; jestliže však postižený přežije, je uzdravení téměř vždy úplné. Chronická otrava beryliem je způsobena časově delším vdechováním vzduchu s malou koncentrací berylia. Nebezpečné jsou již koncentrace desetina až setitna mikrogramu v kubickém metru vzduchu a projevuje se často až po několika letech po pobytu v zamořeném prostředí. Projevy chronické otravy po pěti letech po vdechování částeček nejsou zvláštností, ale byly zaznamenány případy i po přestávce 11 let. Příznaky chronické otravy beryliem jsou bolesti v prsou, suchý trhavý kašel, nechuť k jídlu také velký úbytek tělesné váhy. Chronická otrava může být provázena lehkou horečkou ta je provázena úbytkem tělesných sil, který postupuje tak pomalu, že jej postižený dlouho vůbec necítí. Potom je překvapený tím, že musí soustředit všechny své síly na to, aby vystoupal několik schodů a jeho dýchání je tak namáhavé jako dýchání zdravých osob ve velkých výškách. Připomeňme zde, že beryliové sloučeniny byly používány v údobí prvních zářivek, kdy byly zjištěny otravy beryliem. Mimochodem, z této doby také pochází zásada, že je krajně nebezpečné zářivku rozbíjet (zhruba od začátku padesátých let se beryliové sloučeniny v zářivkách nepoužívají a v řadě států ani nesmějí používat). Známe-ti účinky berylia, položí si každý otázku, jak zacházet s beryliovou keramikou, abychom neohrozili zdraví či dokonce život vlastní a našeho okolí. Beryliová keramika není životu či zdraví nebezpečná, pokud je ve slinutém stavu a není drcena, broušena, pálena (pozor na spálené tranzistory ve vašem PA) nebo chemicky čištěna či leptána. Pokud nějaká součástka obsahuje či případně by mohla obsahovat beryliovou keramiku, nikdy takovou součástku nerozebíráme a je u součástky upozornění, že obsahuje beryliovou keramiku, uchováváme toto upozornění se součástkou, případně se zařízením, ve kterém je součástka použita. Pokud (zatím to bude vzácnější případ) máme součástky s beryliovou keramikou, uchováváme je odděleně od ostatních součástek a s patřičným označením a výstrahou. Platí tedy tyto zásady pro zacházení s beryliovou keramikou: 1. Součástky z beryliové keramiky používáme pouze v nevyhnutelnýchh případech. 2. Nikdy a za žádných okolností nesmí být součástka z beryliové keramiky (nebo obsahující beryliovouu keramiku) pilována, vrtána, broušena, leštěna, řezána, lámána, drcena či leptána. Kdokoliv obrábí beryliovou keramiku bez dokonalých bezpečnostních opatření, doslova a do písmene riskuje svůj život. 3. Součástky z beryliové keramiky uchováváme odděleně od všech ostatních součástek, jasně označené obsahem i výrobou a to na každé součástce i v celku. 4. Pokud předáváme součástku z beryliové keramiky nebo zařízení obsahující beryliovou keramiku, výslovně na tuto skutečnost upozorníme přejímajícího a současně - pokud jsme se součástkou či zařízení obdrželi - předáme i štítek s upozorněním na beryliovou keramiku. Při dodržení těchto zásad nemusíme mít z beryliové keramiky strach. Ovšem, zdůrazňujeme, opatrnosti nikdy nezbývá. OK1BC Literatura: [1]
— OK3CTP: Pozor na kysličník berylia!, RZ
4/1978, str. 17 a 18. V roce 2007 přepsal a upravil pro web OK2KKW Matěj OK1TEH |
Čím
dál tím častěji se dostávají do rukou radioamatérů výkonové vf
tranzistory, které obsahují kysličník berylia. Kysličník berylia je látka
prudce jedovaté a proto v žádném případě neotvírat tranzistor, protože v
domácích podmínkách nikdo nezabezpečí ochranu životního prostředí pro
práci s kysličníkem berylia.