Memoriál OM3AU 2004

Po loňském vítězství v Mikrovlnném závodě IARU pochopitelně ani letos nebylo možné Matěje OK1TEH (který je náš vedoucí operátor na délce vlny 23cm)  udržet, aby se nezúčastnil tohoto svátku mikrovlnných operátorů. Závod ovšem měl být pouze třešničkou na dortu po téměř celoročním snažení konečně také vstoupit do světa opravdu mikrovlnné komunikace. Těch několik desítek hodin na kopci tak předcházela spousta hodin vývoje a konstrukce zařízení pro pásmo 3cm.
Vzhledem k tomu, že nevlastníme měřicí technologii pro pásmo 10GHz, z časových důvodů nezbylo, než některé díly zařízení koupit. Sáhli jsme tedy po osvědčené konstrukci transvertoru MKU10G2 od DB6NT a PA 7W od DK2FD. Tím jsme ovšem jen začali. Opatřit bylo nutné i nějakou mechanickou konstrukci, kterou se nakonec ukázala možnost získat vyřazenou (a po úderu blesku kompletně "vyčazenou") vnější mikrovlnnou  jednotku od mikrovlnného pojítka Alcoma. Zůstal tedy na stole poslední větší úkol - vymyslet a udělat jednotku velmi stabilního oscilátoru (protože vestavěný, relativně primitivní oscilátor přímo v jednotce transvertoru jsme zavrhli z důvodu nestability předem). A v neposlední době bylo zapotřebí opatřit nějaký zdroj, měření, atd, atd ...

Při konstrukci oscilátoru jsme se dost natrápili - první idea byla mít oscilátor zavěšený na normálový vysílač DCF77 a s konečnou platností se tak již nestarat, zda jsme na 10 GHz o nějakou tu stovku Hertzů nahoře, či dole. Ale - člověk míní a osud mění: přestože vše nakonec fungovalo správně, výsledný oscilátor pomocí dvou smyček PLL pověšený na DCF měl po svém vynásobení na 10 GHz takovou krátkodobou fázovou nestabilitu, že byl prakticky nepoužitelný - přijímaný zázněj (ukázalo se, že u nás v Praze 8 hraje i v místnosti přes okno a jen na otevřený vlnovod maják OK0EL asi tak  549), byl nestabilní natolik (poskakoval asi tak o plus minus 200Hz), že by zařízení bylo k nepotřebě. Na vině přitom nebyl PLL na DCF, ani  PLL na výsledný kmitočet 106,47916666 MHz, ale krátkodobá, fázová nestabilita krystalového oscilátoru s malým krystalem 15 MHz, který se synchronizoval na signál DCF. To ovšem již byla polovina května, závod se kvapem blížil a OK1TEH pomalu ztrácel naději, že by to ještě mohlo dopadnout dobře - zvláště z toho důvodu, že mě osobně čekala ještě nějaká zahraniční cesta.

Zkrátíme to - nakonec pomohl OK1BAF se starým tesláckým 10 MHz OCXO z nějakého starého čítače - vyrobili jsme tedy z těchto 10 MHz (po předchozí repasi OCXO, který již měl své dobré časy dávno za sebou) pomocí dělení a násobení námi požadovaných 15 MHz pro PLL 106.4791666 MHz a 3 dny před závodem jsme už poslouchali krásný stabilní signál OK0EL, přičemž po vytopení OCXO jsme se stabilně a dlouhodobě dostali do tolerance 1 kHz na 10GHz. Mysleli jsme si, že je vyhráno... Nebylo. Pomocí LNB od Alcomy jsme se podívali spektrálním analyzátorem na výstupní signál a zděsili se - parazity po celém pásmu, někde jen -6 dB pod užitečným signálem. Nebudu čtenáře napínat - zvládli jsme to také (a nebylo to kmitání) a ve čtvrtek večer před závodem už zařízení konečně vypadalo, že by to všechno mohlo fungovat docela dobře.

Celá kauza opravdu stabilního a spektrálně opravdu čistého oscilátoru by ovšem byla na delší povídání, a tak jej raději včetně kompletního návodu odložím na někdy jindy - třeba na příští Studnici, pokud bude zájem.

Alespoň tedy dva krátké pohledy do útrob našeho 3cm zařízení.

V pátek večer jsme tedy vyjeli směr Krušné hory. Už jsem tady několikrát popisoval celou anabázi, a tak se jenom zmíním, že po 320 km jízdy jsme s karavanem již okolo půlnoci zakotvili u naší chaloupky.

Ráno pršelo a pršelo a pršelo. Kde zůstala pohoda loňského mikrovlnného závodu? Celé sobotní dopoledne bylo okolo 7°C, pršelo za krk a všude okolo nás visely ve vzduchu tuny vody jemně rozprášených kapiček - opravdu ne příliš ideální podmínky pro defloraci pásma 3cm...

Protože nás na stavění nebylo tentokrát dost - někteří členové se z tohoto závodu tak trochu "ulili", v  závodě jsme začali o něco málo později - bylo to až asi 30 až 40 minut po čtvrté, kdy se na pásmu ozvaly i naše první signály. Zařízení na 23cm zcela standardní (Sněžka - transvertor - PA100W- parabola 160cm), na 3 cm jsme vyhrabali stařičkou FT290R + to, co vidíte na obrázcích, + parabola 65cm.

Na 3cm jsme zařízení prověřili prvním spojením s DB6NT - jako duchovní otec 3cm transvertoru si to jistě zasloužil. Taky 23 cm se rozjelo dobře, ale podmínky byly ve psí - žádní PA, žádní OM...  Jeden operátor z DL mi na to řekl - co se divíš, když tak leje? Nikdo přece nepoleze na kopec pod stan s mikrovlnami v takové sibérii!

Naše první provozní zkušenosti na 10GHz jsme proto sbírali jen pomalu. Překvapením byl signál OK1VAM - i na 10 GHz a na anténu otočenou jinam od něj byly slyšet vydařené intermodulační spletry, naopak nepřekvapila mizerná kmitočtová stabilita signálu některých stanic, a to jak krátkodobá (ukňourané zázněje), tak i to, že řadě stanic během QSO signál stačil ujet i o 3 KHz. Nejdříve jsme dokonce podezřívali naše zařízení, ale nakonec jsme si všimli, že signál některých protistanic ujíždí během spojení dolů a u jiných zase nahoru... (signály DB6NT, OK1VHF a DL0GTH byly ale stabilní jak na dvoumetrové mezifrekvenci). Z důvodu krátkodobé nestability signálu (plakající zázněj) se dokonce nepodařilo dokončit některá spojení, např s OK2QI, jehož signál byl na hranici šumu - neboť ten softwarový DSP v našem mozku v případě nestabilního zázněje prostě ztrácí synchronizaci... 

Přece jenom ten konstrukční návod na oscilátor asi jednou napíšu.

Kde zůstaly ty pověstné spojení typu "Rainscatter" ? Nikde nic, všechno jen běžné tropo - na zavolání dokonce přišel s krásným signálem i OM3LQ z Velké Javoriny - téměř 400 km pro nás představovalo po řadu hodin náš 3cm ODX, ale typické RS signály stále prakticky žádné.

Pršet přestalo v neděli ráno a pásmo se také hned začalo pomalu otevírat -počty spojení na 23 i 3 cm utěšeně rostly, dokonce přišel jeden Ital, ale v půl jedenácté přišla ledová sprcha - zařízení 23 cm definitivně ohluchlo a již se jej nepodařilo zprovoznit. S pouhými 80 dokončenými QSO již tedy naše loňské vítězství nezopakujeme. :-(

Naštěstí s přechodem fronty se trochu pootevřelo pásmo 3cm a poprvé jsme  se střetli pro nás zatím s těmi tak trochu záhadnými RS QSO. Ano, skutečně zní to trochu jako aurora, ale ukázalo se, že to není tak hrozné, jako na 144 MHz  a dokonce přes RS prochází v některých spojeních i signály SSB. Ovšem - fyzika platí dost neúprosně, a tak pochopitelně na 3cm jednoznačně i v tomto případě kralovaly spojení CW. Příjemným překvapením byly tropo spojení přes Klínovec (viz dole) s OL7Q, OK2PWY i OK2TT. Pokud se podíváme na terénní profil, je to na 10GHz úžasné překvapení.

Ale vraťme se na začátek upršeného závodu. Zatímco OK1TEH začal na svém oblíbeném pásmu 23 cm, a OK1DIX okřtil prvními několika spojeními pásmo 10368MHz, ostatní členové našeho týmu  dokončili stavbu malého stožáru s anténou na 144MHz a odstartovali tak rozdávání bodů do závodu OM3AU - ale nejen pro něj - paralelně probíhal také španělský 2m závod , takže na pásmu bylo poměrně dost F a ON stanic - bohužel podmínky šíření byly dost mizerné a tak se asi mnoho QSO udělat nepodařilo. Protože tento dvoumetrový závod bereme víceméně cvičně, pod dohledem OK1DIX se na 2m vyřádil hlavně OK1BAF a místy i OK1XNG. Ti se ovšem ještě předtím také věnovali zvelebování naší základny. V neděli, když přestalo pršet, konečně přišlo na řadu plánované ladění a nastavování dlouhatanánské dvoumetrové antény od Slávka OK1TN. Na tuto operaci jsme si přivezli příslušné měřicí přístroje, nicméně, anténa se chovala trochu podivně až do té doby, dokud se nám po telefonu nepodařilo sehnat autora této konstrukce, Jirku OK1RI - a potom to naštěstí šlo už poměrně rychle - ne první, či druhý, ale třetí direktor bylo třeba mírně posunout pro uspokojivou funkci. Výsledkem toho, že OK1BAF postupně oxidoval na dvoumetru (taky se ale ovšem pracovalo i na úpravách PA) a my jsme zatím ladili novou anténu na Polní den,  na chudáka OK1TEH zbylo obsluhování obou pásem 23 a 3cm najednou.  Přesto se s tím Matěj  vypořádal poměrně dobře, a výsledných 33 QSO na 3 cm, ale i z důvodu poruchy zařízení (zatím nebyl čas pátrat po tom, co se stalo) těch "pouhých" 80 QSO na 23cm,  se podařilo především jeho zásluhou.  

Následovalo balení, přičemž  smutek přitom vzbuzovalo hlavně vychladlé zařízení na 23cm, které nám tentokrát bohužel neumožnilo znovu úspěšně dotáhnout souboj s OL2R do vítězného konce, nicméně zase opravdu  pozitivním výsledkem bylo první úspěšné představení našich 3cm "žížal", jejichž konstrukce s odděleným, termostatovaným a stabilním oscilátorem dole a mikrovlnnou jednotkou na stožár v "heavy duty" krušnohorském provedení se ukázala vhodným řešením pro upršené krušnohorské počasí. Avšak, jak už to mezi opravdovými VKV radioamatéry chodí - udělat toho zbývá ještě opravdu hodně -  chybí nám na pásmu 3 cm možnost elevace, abychom mohli využívat RS opravdu účinně, také rotátor bude třeba doplnit tak dlouho odkládaným interface k PC, aby bylo možno anténu opravdu směrovat "na  stupeň" (náš závodní SW VUSC to bez problému umožňuje), a v plánu je také dokončení závěsu toho pěkného a stabilního oscilátoru 10 MHz na kmitočtový normál DCF. A pochopitelně výkonu není nikdy dost... Vždyť těch QRP  6W v ozařovači by se taky ještě mohlo trochu zvednout (alespoň o 6dB, hi). Ale nesmíme zapomenout i na další projekty - třeba nový PA na 23 cm, který je rozdělaný v jakémsi polotovaru už více, než rok - no zkrátka, nejsou lidi...

Sbaleno jsme tentokrát měli poměrně brzo, protože 2m i 23 cm jsme mohli zdemontovat ještě před koncem závodu. A tak, po nezbytných 320 km cesty domů jsme byli tentokrát v posteli "už" v půl jedné ráno (v noci na pondělí, pochopitelně). Všichni se už z toho důvodu těšíme na Polní den - volné pondělí po závodě nám přijde opravdu mimořádně vhod.

Jak to nakonec dopadlo, najdete dole a navíc získáte více informací během několika dnů zde na našich stránkách, kde máme zveřejněny naše logy ze závodu a pochopitelně následně zejména na stránkách vyhodnocovatele.

Na slyšenou v PD !
OK1VPZ

Výsledky / Results:

PS:  A jak to asi může chodit od nás na mikrovlnách na východ, si můžete domyslet podle terénních řezů, kde srovnáváme profily ze Spáleniště (OK2KKW), Klínovce (OK1VAM) a Lesné (OL4A).  O to více udivují tropo spojení na 3cm s OL7Q, OK2PWY, ale také s OK2TT.