Již potřetí naše contestová sezóna skončila Marconi Memorial Contestem (MMC). Zatímco v uplynulých letech jsme se tak trochu báli zariskovat a stavět v listopadu antény v nadmořské výšce více, než 1000 m, abychom je v případě nenadálé změny počasí neztratili a na kopci i s auty neuvázli až do jara (cesty se v této lokalitě v zimě neudržují), současné zpřesňování předpovědí počasí a možnost aktuálního sledování vývoje meteorologické situace, dostupné na Internetu naše obavy postupně potlačilo natolik, že jsme se stali  s příchodem nového milénia "oprsklejší" a  MMC se tak již pravděpodobně stane v našem kalendáři trvalkou.

Po prvním triumfu  v MMC 2001 a následném výprasku od matky přírody v loňském roce jsme letos k tomuto závodu přistupovali  s jistou rezervovaností a poslední potvrzení rozhodnutí "Go ahead" proto přišlo až ve čtvrtek před závodem. Abychom vyloučili možné problémy s nedostatkem rukou, jaké nás postihly v UHF Contestu, kdy jsme z kopce na 300 km cestu k domovu vyjížděli až v 8 večer, rozhodli jsme se, že postavíme primárně jen jeden malý stožár, druhý pomocný jen v případě dobrého počasí a velký stožár, který je velmi pracný a v případě námrazy ho prakticky nelze složit, necháme raději na pokoji. A protože MMC je pouze jednopásmový, odpadla naštěstí i nutnost brát sebou karavan, který jinak používáme jako pracoviště pro vyšší pásma.

V pátek večer jsme tedy zabalili všechny potřebné saky paky a vyrazili - protože jsme neměli karavan, byli jsme na kopci ještě v pátek. Cestou nás telefonicky OK1DIX a OK1RK hecovali, jak na severním obzoru svítí rudou září polární záře (což se nakonec ukázalo jako bluf...). Na kopci jsme se všichni sešli okolo půlnoci - někdo vylezl z auta, jiný přišel z místní hospůdky ... :-)). Zatímco někteří členové našeho klubu byli v té době již ztvrdlí ve spacáku, na jiné měla mírná dávka alkoholu naopak natolik povzbuzující účinky, že jsme se pod jejich hecováním do stavby antény dali už v noci. Postavili jsme okolo auta, vynesli ven i jednu starou pouliční výbojku a ve sněhu, kterého na kótě leželo asi 5 cm jsme začali montovat. Avšak když nás asi po hodině začaly ve sněhu zábst nohy a náš komandýr si ve tmě do sebe zapletl ocelová lanka kotev, usoudili jsme, že jsme vlastně cvoci a že lepší bude, pokud se odebéřeme na kutě. 

Ráno byla anténa nahoře raz dva a po ní i ta druhá.  Uspokojivě fungoval i paket, jediným nedostatkem bylo, že zklamala společnost Errortel, jejíž datové služby na tento kopec za normálních podmínek nedosahují (a zatelefonovat si je možné jen tehdy, když jsme si postavili za tím účelem na střechu GSM anténu), protože GPRS na BTS, která by tuto lokalitu měla "obsluhovat" prostě nefunguje. Poněkud komická byla v této souvislosti odpověď pracovníka zákaznického servisu zmíněné firmy, který řekl, že firma instaluje GPRS datovou technologii především na ty BTS, kde je čilý datový provoz GPRS. A protože stahování z Internetu při připojení dial up via GSM leze poněkud do peněz, zůstali jsme tentokrát bez informací o vývoji počasí, o sluneční aktivitě a dalších informací, které mohou, ale i nemusí být pro úspěch v závodě rozhodující.

Další vývoj závodu byl v podstatě nudný. Zaplaťpánbu nic neodešlo, vše fungovalo, jak má, nebylo nutno nic opravovat a obešli jsme se i bez nějakého experimentování (možná, že to souviselo i s tím, že BAF, na rozdíl od jiných závodů, nechal getrovat náhradní elektronky). I rušení bylo tentokrát obecně menší, protože KVK, které máme za humny, to tentokrát velmi rozumně vzdali. Naší smůlou bylo jen to, že kimáci, kteří nějak zaspali začátek (podobně jako v letošním UHF Contestu), nás dotahovali, dotahovali až nás (také podobně jako v UHF Contestu) nakonec předběhli. Nevadí - na tento závod jsme nejeli s ambicí vyhrát - ostatně naše anténní vybavení nemůže  soutěžit s několika stovkami anténních prvků u jiných stanic a naše jednofázová přípojka se 16A jističem a několika km venkovního vedení poměrně slabými dráty po sloupech nám také výkonově moc k výsledku nepomůže a s výkony jiných "třífázových" žraloků se poměřovat nedá.  

V neděli  po slabém dešti se oteplilo a tak sníh na kótě zmizel jako na rozpálené plotně. Horší to bylo s podmínkami - prostě to nechodilo. Nezbylo tedy, než zatnout zuby a cékvit  a cékvit - což se zase nelíbilo jiným.  Někteří z nich  se dokonce ladili tak, aby náš signál měli v nulovém zázněji a úmyslně nás rušili, což se opakovalo i po našem přeladění na jinou frekvenci. Jak je to vlastně v těch soutěžních podmínkách s tím nesportovním chováním ? Pokud má někdo, z jakýchkoli důvodů problémy s naším silným signálem, je normální, aby se po celé hodiny pohyboval ve vzdálenosti do 5 kHz od takového signálu a začal znovu a znovu dávat (nejen) výzvu přesně v tom okamžiku, kdy přejdeme na příjem ?  Asi ne...

 Konečný výsledek odpovídal podmínkám, ve kterých jsme pracovali - nebyl ani vynikající, ani špatný, ani zajímavý (očekávaná Aurora totiž MMC nějak obešla). A protože jsme toho tentokrát neměli ke skládání tolik a navíc v neděli se dokonce ukázalo sluníčko, byli jsme s bouráním antén a zařízení hotovi natošup a s uspokojením jsme kvitovali, že již po páté odpolední jsme byli schopni vyrazit k domovu.

Obr.3 a 4 Tentokrát nám šlo skládání antén docela snadno...

A výsledky ? Posuďte sami:

Tož díky za každé QSO a na slyšenou v roce 2004.

73! OK1VPZ

PS:  Log ze závodu vystavíme během několika dnů tady. 

  PPS: A ještě abych nezapomněl:

Díky  Majce OK1DYX za perfektní logistickou podporu během prakticky všech závodů OK2KKW v posledních letech. Bez její přítomnosti by nám to šlo nepochybně mnohem hůře.

Marconi Memorial contest 2003 - fotogalerie

"Palubní deska" dvoumetrového pracoviště

Fotky ze stavění z pověrčivých důvodů nemáme (vždy, když někdo vytáhne foťák, tak se 
něco po*ere), takže první fotka z MMC 2003 je až z nedělního dopoledne. Ale, jak je 
ostatně vidět i z výrazu,  to už to moc nešlo.

Antény byly brutálně nízko, protože velký stožár bychom v neděli do tmy nesložili

Takže anténa byla jen kousek nad úrovní náletových křovin

Odpoví někdo na naše CQ ?

Pohled do deníku  VUSC asi hodinu před koncem závodu

V neděli byly na zemi už jen zbytky sněhu, zatímco ještě v noci na sobotu bylo zcela bílo...

Protože anténa byla nízko, kotvila se opravdu netypickým způsobem

Na MMC bylo sice chladno, ale proti psímu počasí UHF Contestu to byla Riviéra

Demontáž antény KLM 17 LBX (XNG, TEH a BAF)

Ostatní fotky a komentář najdete tady.