| Marconi memorial contest 2001
u OK2KKW Tento contest byl poznamenám vynikajícími podmínkami šíření, zejména v pátek a sobotu. Avšak ještě v neděli dopoledne výrazná teplotní inverze ve výšce cca 1300 m pomáhala při navazování spojení na vzdálenost do 1000 km. Bohužel opravdu vynikající podmínky šíření nás minuly severně. Prostřednictvím troposférických duktů tam totiž přes Německo a Polsko byla navázána spojení z Velké Británie do pobaltských zemí a na Ukrajinu.... Meteorologickou situaci nad Evropou v průběhu závodu si můžete prohlédnout zde, zde a zde. Jak je vidět, severně od propojených oblastí vysokého tlaku nad Irskem a střední Evropou prošlo několik podružných front, které přinesly déšť a chladný vzduch. Na uvedených mapách je ještě vidět oblast s deštěm nad pobaltskými republikami. Mezitím v týlu těchto frontálních poruch začal do vrchních oblastí atmosféry foukat teplý a suchý vzduch od jihozápadu. Tím se vytvořila rozsáhlá oblast teplotní inverze s poměrně ostrým vertikálním rozhraním, nad územím České republiky v nadmořské výšce cca 1500 m. Grafy typu "výška, tlak, teplota, rosný bod" najdete zde, zde, zde a zde. Je na nich vidět nejen výrazný teplotní zlom, ale hlavně zlom v rosném bodu - dole položený chladný a mokrý vzduch a nad ním vzduch teplý a suchý. Tedy optimální stav k vytvoření atmosférického vlnovodu. V průběhu závodu inverze slábla a klesala, v neděli okolo poledne byla již poměrně nevýrazná a podmínky tomu odpovídaly. S ohledem na výše uvedené , nejpodstatnějším faktorem vedoucím k úspěchu v tomto závodě tentokrát byla správná nadmořská výška. Rozhodovala totiž o tom, zda příslušná stanice byla, či nebyla v troposférickém vlnovodu, duktu. S ohledem na výšku kót na našem území a jejich obsazenost mohly do pořadí zasáhnout prakticky jen stanice na Sněžce, ostatních vrcholech Krkonoš, Pradědu, Lysé hoře a Klínovci. Zdá se, že v tomto závodě mnoho těchto vrcholových kót s ohledem na špatnou předpověď počasí bohužel nebylo obsazeno. Níže položené stanice (OL2R) neměly tentokrát mnoho šancí. Naopak OK1AR na Klínovci a OK2KFM na Lysé hoře měly opravdové žně. Naše závodní "parta" OK2KKW v nadmořské výšce 1050 m se jen obtížně probojovávala do duktu, a tak zatímco na Klínovci, který je jen 9 km daleko, OK1AR dával protistanicím 59 +++ , stejné stanice byly u nás, jen 200 m níže, ale již pod inverzním zlomem, slyšet jen cca 53 až 55. Proto také jsme nemohli, zejména z počátku závodu, dosáhnout takového bodového výsledku, jako OK1AR. Rozhodli jsme se proto potom, co jsme si výše uvedené informace o meteorologické situaci stáhli pomocí internetu, zvolit taktitu jet "natvrdo na západ" , vyčkat poklesu inverze a z mimořádných podmínek urvat, co se dá. To se začalo postupně dařit i díky tomu, že v noci na neděli inverzní vrstva skutečně mírně klesla, takže naše signály u protistanic zesílily, zatímco jiné, silné stanice již svá spojení mezitím navázaly a na pásmu se trochu uvolnilo. A tak například nemnohé britské stanice se začaly stále více a více poohlížet na pásmu po slabých signálech, které na první pohled signalizovaly dálková spojení. Tak často docházelo k paradoxům, že pokud byla anténa někam otočena, nic z toho směru nepřicházelo, protože tamní stanice při zběžném ladění náš relativně silný signál považovaly za nějakou místní stanici, a teprve, když jsme anténu otočili a náš signál tam zeslábl, začaly nám z toho směru přicházet volání. Tolik spojení na "zadek" antény, jako v tomto závodě, pravděpodobně již nikdy neuděláme.... Ukázalo se tedy dokonce, že QRO není v takových mimořádných podmínkách již tou jedinou "zaručenou zázračnou mastí" na špičkový výsledek. Nevím, jestli někdo, kdo dobře vládnul telegrafním klíčem a měl alespoň 50 W, byl na Sněžce, či na Pradědu. Pokud by tam byl, asi by vyhrál... My jsme zatím bojovali dál. Teprve v neděli, když inverze klesla a my se dostali do rozpadajícího atmosférického duktu, začaly také nám ty pravé žně. Škoda, že závod netrval déle.... Vedle uvedených mimořádných podmínek šíření jsme nezaznamenali v závodě tentokrát žádný podstatný problém (strýček Murphy asi spal...). Ještě před závodem se podařilo opravit "vypálené" kontakty v anténním relé, které nás připravily zničením vstupních tranzistorů v předzesilovači a transvertoru o lepší umístění v zářijovém VHF contestu, a ani s rušením to tentokrát nebylo tak hrozné, protože OL7C ze stejného čtverce se závodu nezúčastnili a OK1AR, jehož signál ještě večer před závodem byl dost ošklivý, závadu asi opravil a v závodě jsme si již tak hrozně nevadili. (Samozřejmě nějaké to vzájemné rušení bylo, to už vyplývá z logiky věci, ale jeho signál byl v každém případě o dost lepší, než kliksy OK1IA ve VHF contestu.) V závodě se nám tentokrát mimořádně osvědčil nový transvertor k FT 1000 MP. A právě tento transceiver se díky svým parametrům, dokonalému RF processingu a mnoha dobrým filtrům projevil jako velmi podstatný pomocník k našemu výsledku, se kterým jsme potom, co se značka OK2KKW v Marconi memoriál contestu z kóty Spáleniště ozvala v historii vůbec poprvé, velmi spokojeni. (Navíc ještě vzhledem k tomu, že na rozdíl od jiných stále jezdíme v "kategorii jeden PA, jedna anténa a jeden transceiver"...) Sumární výsledky OK2KKW:
******************************************************************** ******************************************************************** * Number of valid QSOs: 554 * * * * Best DX: IO94IA 1040 km call: G4LOH Average: 373 km/QSO * * * * Countries worked: * * DL OK SM SP HB G OM 9A PA S5 OZ LY ON F HG OE I T9 US * * * * Total sum of points: 206648 * ********************************************************************
********************************************************************
Log OK2KKW ze závodu bude zveřejněn na těchto webových stránkách příští týden. Postup vyhodnocování závodu můžete zatím "on line" sledovat na webovém serveru vyhodnocovatele vkvzavody.moravany.com Chcete-li se k uvedenému vyjádřit a případně sdělit i svoje výsledky a další zážitky z tohoto závodu, učiňte tak prosím zde. 73 ! OK1VPZ |
