Triky washingtonského rádia [1950]

M. Mošenskij.  Přeložil dr V. Lenský.

Rok 1949 byl rokem zármutku amerického imperialismu. Možná, že americký imperialismus od svého vzniků neutrpěl tolik nezdarů, kolik jich bylo za jediný minulý rok. Stačí pouze poukázat na krach Marshallova plánu, na krach atomového vyděračství, ztroskotáni plánů proměny Číny v americkou kolonii a nástupiště agresivní protisovětské války odhalení špionsko-diversantské bandy Tita a jeho agentů v Bulharsku, Maďarsku a jiných zemích. Lidové masy se ve všech zemích domáhají stále silněji pevného a trvalého míru proti dobrodružné politice Washingtonu, podmíněné uchvatitelskými snahami magnátů Wall-Streetu.

Čím více nezdarů stíhá dobrodružnou zahraniční politiku amerického imperialismu, čím více se jeví lidu celého světa jeho bestiální podstata, tím hlučněji, silněji a vytrvaleji začíná fungovat hřmotný mechanismus americké propagandy, tím zoufaleji začíná naříkat hlas této rozhlasové propagandy, nazvaný „Hlas Ameriky“. Všechny prostředky byly uvedeny v činnost, jen aby přinutily lid světa poslouchat výplody washingtonské rozhlasové göbelsovštiny.

Ve snaze rozšířit vliv své rozhlasové propagandy nezastavují se její organisátoři před ničím‚ a to proto, že financování americké propagandy, určené pro celý svět, jde na účet amerického daňového poplatníka. Zkracují různé položky státního rozpočtu a tak dochází k tomu, že vydávají směšně nÍzké částky na zvýšení kulturní úrovně lidu, na zdravotní opatření a na sociální zajištění. Američtí kongresmani, vyplňujíce vůli svých chlebodárců na Wallstreetu, neustále zvyšují finanční položky ve prospěch vysílaného programu „Hlasu Ameriky“.

V minulém roce bylo pro tyto účely povoleno 34 mil. dolarů v hotovosti, čímž byl rozpočet značně překročen. S tím se ovšem Truman nespokojil a tak v říjnu minulého roku povolil dalších 11,5 milionů na zesílení  a rozšíření sítě rozhlasových stanic vysílajících program „Hlasu Ameriky“.

Ačkoliv je americká rozhlasová propaganda ochotně přenášena rozhlasovými stanicemi Anglie, Francie a dalšími stanicemi zmarshallisovaných zemí (při tom neustále na úkor jejich vlastních pořadů), úřední orgány USA cynicky popírají suverenitu na nich závislých států a staví na jejich území nové rozhlasové stanice a zvyšují sílu stanic již stávajících.

Nové americké vysílačky byly vybudovány nebo se právě buduji v západní části Německa (Mnichov) v Řecku (nedaleko Saloniky) a na ostrově Kypru, i na jiných místech. Síla vysilače, který jé v západní části Berlína pod americkou kontrolou, byla zvětšena z 20 na 100 kW. Rovněž  byla prodloužena vysílací týdenní doba z 23,5 hod. na 36 hod.

Ve snaze, aby prosákla ideologie amerického imperialismu do zemí Blízkého a Středního Východu, státní department USA rozhodl o dalším vysílání v arabském, tureckém, perském a israelském jazyku. Jak vidět, propagandistická mašina Státního departmantu USA pracuje naplno.

Škoda, že se nikde jinde neprojevuje tak otevřeně cynismus a licoměrnost americké propagandy, jako právě v „Hlasu Ameriky“. Američtí propagandisté mají nevděčný úkol - pevně přesvědčit své posluchače v tom, že černé je bílé a bílé že je černé.

Že popravčí řeckého lidu jejichž zvěrstva otřásla celým světem a byla předmětem zvláštního zasedání Valného shromáždění Organisace Spojených národů, jsou nejlepšími demokraty; že Turecko, kde 75% obyvatel je negramotné, kde 85% rolníků oře ještě dřevěným pluhem, kde je potlačován jakýkoliv svobodný projev, že toto Turecko je rozkvétající demokratickou zemí, že Spojené státy, které se obklopují po celé zeměkouli vojenskými základnami, rozdmýchávají oheň nově války a staly se útočištěm světové reakce, že ony jsou „strážci míru a demokracie“.

Naopak, nemůže být většího špinění, které vysílá „Hlas Ameriky jestliže se to týká SSSR, zemí lidové, demokracie nebo pokrokových sil na celém světě. Tu se američtí rozhlasoví štváči nezastavují před ničím. Stalo se, že známý rozhlasový hlasatel Walter Wintshell tvrdil, že výskyt cholery v Egyptě byl způsoben „vlivem sovětských komunistů“.

Jak je vidět, američtí reakční propagandisté si nejen osvojili taktiku „velké lži“, ale zcela ji převzali. To jsou fakta to je usvědčující materiál. Jen ať se pachtí Wintshellové a jim podobní, pravda se nedá skrýt.

Jak by mohli posluchači věřit americkému rozhlasu i v nejodlehlejších koutech světa, že SSSR je „totalitním státem“, když v Sovětském svazu bylo odstraněno vykořisťování člověka člověkem, když tam obyvatelstvo žije bohatým kulturním životem, nebojí se nezaměstnanosti a krisí. Oni vidí, že sovětský lid zachránil Evropu a celý svět od fašistické poroby. Jak by tito posluchači mohli věřit, že USA jsou „ochráncem demokracie“, když tam vztekle řádí výrostkově z Ku-Klux-Klanu‚ Americká legie, americká justice, kde vrahové a zločinci po způsobu nebožtíka Bilbo a žijícího senátora Thomase, zasedají klidně v Kongresu a zastávají vysoké funkce a když nyní v USA jsou pokrokoví občané vězněni. Proto se namáhá amerických propagandistů nesekává s úspěchem právě u těch národů, kterým ji adresují. Neúspěch vysílání přinutil, jeho organisátory ze státního departmantu k tomu, aby sami přiznali jeho slabý účinek.

Američtí demagogové ve “snaze‘ zvýšit efektivnost své propagandy a probudit aspoň trochu u některých občanů různých států zájem o své vysílání, nestydí se sahat k nejrůznějším podvodům. Tak například exportují do zahraničí rozhlasový program v němž používají reklamního propagandistického triku, v soukromí známého pod jménem „Shromáždění města v éteru“.

Tento program představuje nejhanebnější druh propagandy. Má to býti diskuse v rozhlasovém studiu o různých aktuálních vnitropolitických nebo mezinárodních otázkách. Cílem takovéto „diskuse“ je ukázat posluchačům příklad „demokratického rozličného mínění“ a současně jim vštěpovat žádoucí způsob buržoasního nazírání. Tyto rozhovory, se ovšem předem důkladně připravují. Publikum pro rozhlasové studio se zvlášť vybere. Otázky, vycházející z publika jsou rovněž předem připraveny. Předem jsou připraveni i řečníci, při čemž často dochází k tomu, že řečník mluví „proti“ názoru,, který zastávají organisátoři „diskuse“, ohání se ovšem, slabými argumenty a žene tak vodu na mlýn tomu řečníkovi, který mluví „pro“. V ‚druhé fázi diskuse pák „protiřečník“ částečně nebo úplně „souhlasí s vývody svých „protivníků“. Po zakončení takovéhoto vysílání přihlašují se někteří posluchači a jsou přijímáni do příští diskuse. A právě z tohoto je patrno, že tyto rozhlasové meetingy se neprovádějí jen pro formování veřejného mínění, ale že jsou též určeny pro kontrolu mínění mas.

V rámci těchto podniků byla v polovině minulého roku vypravena z USA speciální skupina rozhlasových reportérů pod vede ním George Denniho, který první razil ideu ‚.městského rozhlasového meetingu“ Denni byl doprovázen na svém turné 25 specialisty, „představiteli“ různých "státních“ organisací. Tato skupina navštívila Vídeň, Londýn, Paříž, Berlín, Řím, Ankaru, Káhiru, Tokio a jiná města.

Ve Vídni sledoval ,,radiomeeting“ několik problémů. Za prvé posílit antisovětskou a antikomunistickou propagandu v Rakousku před volbami. Za druhé získat čerstvý materiál pro propagandu proti SSSR a zemím lidových demokracií, kterého by bylo možno použít jak v USA tak i v jiných Američany kontrolovaných zemích. Za třetí provésti agitaci přímo mezi obyvatelstvem Rakouska pro vstup do společného vojenského bloku s USA. A nakonec přelstít a přesvědčit lehkověrné lidi o americké „demokracii“. V souvislosti s těmito úkoly byla vybrána i themata jako na příklad „Otázka existence samostatného Rakouska“.

Ve shromáždění „představitelů rakouského lidu vystoupili před mikrofon ministr zahraničních věcí Gruber a reakční žurnalista Pollak - oba dobře známí lokajové amerického imperialismu. Dále vystoupil zástupce vrchního komisaře v Rakousku generál Balmer, dále známý reakcionář, jeden z agentů Americké federace práce a zástupce amerických monopolů v dělnickém hnutí Irwing Brown. Tento zrádce dělnické třídy nadával a hanobil ve své řeči Sovětský svaz, obviňoval ho z agresivity, snažil se přesvědčit posluchače, že SSSR chce Rakousko „pohltit“. Když Irwing Brown připravil tímto způsobem půdu, předal slovo Pollakovi, který tvrdil, že Rakousko může existovat jedině ve svazku Spojených států evropských, které by byly kontrolovány USA a které by vstoupily do Severoatlantického bloku.

Těsně před tím, než účastníci diskuse předstoupili před mikrofon, byli přesně instruováni, jak se mají chovat. Georg Denni si zajistil, aby na znamení pořadatele zabouřil souhlasný potlesk. Na další znamení, aby tento potlesk ustal. Jestliže po řeči některého účastníka byl aplaus slabý, dával pořadatel znamení, že je nutno jej zesílit. Bylo to typické, Američany vypracované balamucení posluchačů.

Dlužno poznamenat, že diskuse byla provedena v anglickém jazyce, zápis této komedie byl pak odeslán do USA pro vysílání americkými rozhlasovými stanicemi. Rakouské rozhlasové stanice již vysílaly obsah meetingu v německém jazyku. Pomocí takovýchto špinavých triků snaží se propaganda Státního departmentu USA vyvolat u některých občanů Evropy nenávist proti Sovětskému svazu. Jsou to nestoudné methody, pomocí nichž se vyrábí ,,Hlas rakouského lidu“ pro americké rozhlasové posluchače.

Rakouský lid tak jako lid celého světa dobře ví, že budoucnost rakouského lidu je závislá na osvobození dělnické třídy. To se ovšem nelíbí panu Irwingu Brownovi. I my pohlížíme s opovržením na hnusné způsoby amerických rozhlasových propagandistů; je jasné, že se jim nepodaří přehlušit pravdivý hlas Moskvy, který dychtivě loví i ti, kteří žijí v nejodlehlejších končinách světa. Hlas Moskvy jim zpevňuje v srdci víru ve vítězství míru a demokracie.  Zbytečně se snaží propagandisté z New Yorku nebo z Washingtonu rozsévat mezi lid nedůvěru a nenávist k SSSR. Sovětský vaz jako zářný příklad bude vždy celý svět vyzývat k citům lásky‘ a budovatelského nadšení. Tyto city nejsilněji vyjádřila delegátka Vietnamu na mezinárodní konferenci žen zemí Asie a Oceánie v Pekingu v říjnu minulého roku: „Sovětská země, ty jsi zářným příkladem celému světu, pohrouženému do mraku imperialismu. Ty zajisté víš, že naše srdce chřadnou touhou po stejné budoucnosti pro náš lid."

KRÁTKÉ VLNY str. 142 /1950

ČESKOSLOVENSKÁ NOTA
AMERICKÉMU VELVYSLANECTVÍ [1951]

Dr V. Lenský

Československé ministerstvo zahraničních věcí odevzdalo v pondělí 21. května velvyslanectví Spojených států amerických v Praze notu tohoto znění:

Ministerstvo zahraničních věcí bylo nuceno opětovně vznášet protesty u vlády Spojených států amerických proti různým formám nepřátelské činnosti, namířené proti Československé republice. Avšak přes protesty, jejichž oprávněnost musela vláda Spojených států amerických uznat, tato nepřátelská činnost nejenže nepřestala, ale naopak stále více se stupňuje.

Zatím co československá vláda a československý lid - spolu s jinými míru milovnými státy a národy - celou svou politikou usiluje o zachování a upevnění míru na celém světě a o mírovou demokratickou spolupráci mezi národy, vláda Spojených států amerických soustavně připravuje, organisuje a v různých formách provádí nepřátelskou činnost, namířenou proti Československé republice.

Československá vláda již opětovně konstatovala také na mezinárodním fóru, že vláda Spojených států amerických používá i svých rozhlasových stanic k nepřátelské činnosti, namířené proti Československé republice vysíláním nepravdivých zpráv a štvavé propagandy. Mezi americkými rozhlasovými stanicemi se zvlášť vyznačuje v protičeskoslovenském štvaní americká krátkovlnná rozhlasová stanice, pokrytecky nazvaná „SVOBODNA EVROPA“. Tato americká rozhlasová stanice - po předcházejících halasných oznámeních - zahájila 1. května 1951 protičeskoslovenské vysílání na středních vlnách na novém vysilači. Porušujíc mezinárodně právní úmluvy, používá při tom zcizené vlny, která je podle Kodaňské konvence přidělena rozhlasovým stanicím jiných států. Nová vysílačka se sama označila chvastounsky za „jednu z nejsilnějších evropských stanic“ a časopis The New York Times ve svém čísle 2. května 1951 otevřeně přiznává, že „nová mocná vysílačka u Mnichova je namířena proti Československu... je dostatečně silná a dostatečně blízko svému terči.“

Všechny tyto okolnosti jasně ukazují, že tu jde o soustavně připravovanou, zesílenou kampaň v rámci protičeskoslovenské nepřátelské činnosti amerických rozhlasových stanic. Ve shodě s těmito záměry vyznačuje se vysílání samo ještě větším stupněm štvaní k válce a nepřátelskému štvaní proti republice Československé, proti jejímu lidu, proti jiným mírumilovným státům a národům. Závažnost této nepřátelské formy zvyšuje skutečnost, že vláda Spojených států amerických používá pro své vysílání rozhlasové stanice služeb zrádců československého lidu z řad zaprodané československé emigrace. Porušuje tak nejen své mezinárodní závazky, převzaté v platných mezinárodních dohodách o Německu, ale také nejzákladnější zásady mezinárodního práva.

Rozhlasová stanice, zvaná „Svobodná Evropa“, se snaží vydávat se za jakýsi soukromý podnik, zdůrazňuje, že není mluvčím vlády Spojených států amerických. Pravý úmysl tohoto počínání prozrazuje opět již citované číslo časopisu The New York Times, když hovoří o tom, že soukromý ráz tohoto podniku ho zprošťuje mnohých ohledů, které musí poutat vládní orgán, jakým je „HLAS AMERIKY“. Všechny tyto průzračné manévry dokazují jen to, že vláda Spojených států amerických si je dobře vědoma, že svou činností porušuje své mezinárodní závazky a zásady mezinárodního práva. Žádné podobné manévry však nemohou zprostit vládu Spojených států amerických mezinárodně právní odpovědnosti za činnost, prováděnou touto rozhlasovou stanicí, zřízenou americkými okupačními orgány, umístěnou na území pod kontrolou Spojených států amerických, nehledíc ani na to, že vláda Spojených států amerických je podle pravidel mezinárodního práva odpovědna za každou nepřátelskou činnost, prováděnou na jejím území, anebo na území pod její kontrolou a namířenou proti jiným suverénním státům a národům.

Tolik o americké rozhlasové stanici, zvané „Svobodná Evropa“. Nota pak pokračuje v protestu proti dalším porušením mezinárodního prává americkými úřady a orgány a shrnuje tyto případy v odsouzení nepřátelských činů vlády Spojených států amerických, na mířených zejména proti svrchovanosti Československé republiky. Československá vláda důrazně protestuje proti všem formám nepřátelské činnosti a očekává vyrozumění, jaká opatření vláda Spojených států amerických učinila.

KRÁTKÉ VLNY str. 149 /1951

ZLOČINNÉ SNAHY ZÁPADNÍCH
ROZHLASŮ [1952]

Ing. dr. M. Joachim, OK1WI

Každoročně 7. května, když čestní radiotechnikové a rozhlasoví pracovníci oslavují svůj svátek - Den radia - činí si závazky, jak ještě dále zlepšit svoji práci, aby radiotechnika sloužila výchově širokých vrstev a aby konala své mírové poslání. Sloužit míru, bojovat za mír, to je hlavní poslání rozhlasu Sovětského svazu a ostatních zemí míru. Zcela jiný úkol si kladou rozhlasy západních imperialistů a některých jejich satelitů. Za jediným účelem - zvýšit své zisky připravují novou válku, a svým rozhlasem rozdmychávají válečnou psychosu. Bývalý president USA Herbert Hoower to nedávno otevřeně přiznal ve svém projevu. Přiznal tím také, že američtí imperialisté osnují novou zločinnou válku a že je rozhlas jen jedním článkem jejich válečné mašinerie.

Není ostatně divu, že tomu tak je - ani jedna rozhlasová stanice ve Spojených státech nepatří lidu. „National Broadcasting Company“ v Americe patří kapitalistickým skupinám Morganově a Rockefellerově, její „konkurent“, společnost „Columbia Broadcasting System" patří kapitalistickým rodinám Harrimanů a Brownů. Deset nejvýkonnějších rozhlasových stanic v USA náleží „National Association of Manufacturers“ - společnosti amerických průmyslníků.

Rozhlasová vysílání, určená ohlupování lidu vlastních zemí doplňují imperialisté svým zahraničním vysíláním, „Hlasem Ameriky“ a jeho nohsledem, zahraničním vysíláním anglické společnosti B.B.C., která vysílá svými stanicemi často doslovná znění zpravodajství Hlasu Ameriky. Tato, vysílání se obracejí k fašistickým zločincům a diversantům v zemích míru a jsou nástrojem t. zv. „studené války“, kterou američtí imperialisté rozpoutali v zájmu udržení svých zisků z dodávek válečného materiálu. Charakteristické je, že vedením „studené války v étheru“ byl v USA Trumanem pověřen vojenský odborník, kontradmirál Towers. Americký rozhlas totiž neslouží jen válečné propagandě, ale je podřízen vedoucím špionážním orgánům americké armády a je nástrojem k organisování špionáže, sabotážních zločinů a vražd.

President USA Truman doznal, že na tato zločinná vysílání se vynakládá ročně 97,500.000 dolarů. Miliony dolarů však nepomáhají - nedávno musil americký komentátor H. J. Taylor, který procestoval Evropu a promluvil ve Švýcarsku do curyšského rozhlasu o svých dojmech, prohlásit, že stupidní útoky amerického rozhlasu na Sovětský svaz a na země lidové demokracie vyvolávají pravý opak, ježto „Hlas Ameriky“ používá těchže argumentů, jako prolhaný Goebbels.

Podobně David Tarnov, president monopolu „Radio Corporation of America“po svém návratu z Evropy do USA prohlásil, že „americký zahraniční rozhlas sklízí jen neúspěchy v propagandistické válce na evropské pevnině. Vliv americké propagandy klesá rapidně ve všech evropských státech.“ Protože pod vlastním jménem nemají imperialisté úspěch, pokoušejí se vystupovat pod jinými jmény, jako „Svobodná Evropa“ a pod. I tyto vysilače, v nichž má hlavní slovo zkrachovaná emigrace ze zemí míru, pracují ve službách miliardářů z Wall Streetu.

U čestných lidí, kteří milují pravdu a mají rádi svou zem, nemůže mít nikdy úspěch rozhlas Američanů a jejich satelitů, který slouží podněcování k válce a zotročování. Čestní lidé na celém světě nenávidí špínu a lži, jež vysílají do světa stanice imperialistů a vypínají přijímače, když začne vysílání těchto Goebbelsů v novém rouše.

Jen prodejní vrahové a zločinci u nás nacházejí v rozhlase imperialistů své instrukce a pokyny. Když prokurátor státního soudu při procesu s babickými zločinci položil otázku jednomu z vrahů, odkud dostávali příkazy, doznal vrah, že poslouchali „Hlas Ameriky“, který jim dával přímé pokyny pro rozvratnickou a teroristickou činnost. Diversant Vorlíčel se přiznal, že dal k disposici rozhlasový přijímač, „aby mohl Malý odposlouchávat instrukce americké špionážní agentury“. A když byl tázán vesnický boháč Mityska, jaké to byly příkazy, které dostával Malý od Američanů, jeho drzá odpověď zněla: „Tvrdě postupovat proti občanům, věrným lidově-demokratickému zřízení, to znamená: řezat, střílet a věšet.“

Není divu, že špinavá práce zahraničních rozhlasů vyvolává odpor u nejširších vrstev našeho lidu. Také naši radioamatéři nenávidí tuto zločinnou propagandu a svými pracovními závazky, zlepšováním své práce jak v zaměstnání, tak v radioamatérské organisaci, přispívají rychlejšímu vybudování socialismu u nás a tím úplné porážce zahraničních lží. Ale i svou vzornou prací v étheru, svým vystoupením odhodlaných obránců míru naši amatéři při nejrůznějších příležitostech pomáhají rozšířit veliký tábor míru daleko za hranice své země a ukazovat celému světu, že všechna naše práce slouží míru.

A ve střetnutí sil války a míru zvítězí síly pravdy a cti, zvítězí v něm veliký tábor míru, v čele s naším nejlepším přítelem, Sovětským svazem, vedený geniem, jehož jméno s nadějemi a s úctou vyslovují prostí lidé na celém světě - STALIN.
 

AMATÉRSKÉ RÁDIO 8 /1952