ZPRÁVY Z CIZINY [1949] Andělé jako létající hmyz Na stínítcích radarových souprav se objevují krátkodobé odrazy (záblesky), které vojáci nazývali andělé (angels). Celou válku se marně snažili vědečtí pracovníci vysvětlit jejich původ. Podařilo se to teprve nyní laboratoři firmy Bell. Původně dělali pracovnici různé zkoušky s kouřem a plyny, které za noci pouštěly do světelného kužele, v jehož směru pracovala také směrová radarová aparatura, pokusy však byly bezvýsledné. Až při jedné noční práci začali počítat hmyz, prolétající kuželem světla a v 15 ze dvaceti případů hlásil radarový pozorovatel ve stejném okamžiku také objevení se ,,andělů“. To přivedlo pracovní štáb na myšlenku, že krátkodobé odrazy působí letící hmyz. Další široce založené pokusy tuto domněnku zcela potvrdily. Tím se vysvětlily všechny záhady: Odrazy jsou malé, pohybují se někdy ve směru, někdy proti směru větru, objevují se ve dne i v noci a jsou častější v teplých ročních obdobích a méně časté v zimě. Jedna věc však dosud zůstává záhadou: Jak je možné, že hmyz, jehož rozměry jsou mnohem menší než půl vlnové délky nejkratších radarů, může způsobit tak veliký odraz, že je zaznamenán na stínítku. Tato otázka čeká na vysvětlení, které nebude jistě jednoduché, protože zjev dosud odporuje všem theoriím vlnění. (Electronics, 49/červen/122.) H. Letecké elektronky Přísné požadavky na elektronické přístroje pro civilní a vojenská letadla a pro ostatní komerční a vojenské služby přinutily výrobce zabývat se otázkou větší spolehlivosti a životnosti elektronek, protože na jejich správné funkci často závisí životy lidí a veliké národohospodářské hodnoty. Zde musely obchodní zřetele ustoupit (výrobci záměrně omezovali život elektronek na 1000 až 2000 h.), a tak se objevily jednak červené elektronky RCA, jednak ,,letecké“ elektronky fa Raytheon. Tyto typy se shodují elektricky a způsobem zapojení objímky zcela s nejběžnějšími typy (většinou miniaturní serie) přijímacích a vysílacích elektronek, mají však obyčejně větší spotřebu žhavicí, takže kathoda není tak tepelně namáhána a elektronka má zaručenu životnost 5000 hodin. Také vnitřní a vnější konstrukce (sklo), je přepracována a vyztužena tak, aby elektronka vydržela silné nárazy, vysoká zrychlení a provoz při trvalých vibracích. Většina elektronek má mřížky pozlacené, což brání sekundární a tepelně emisi těchto elektronek, které pro svou blízkost žhavené kathody musí pracovat při vysokých teplotách. Vcelku tak překonstruovala fa Raytheon přes 300 typů elektronek. (Electronics, 49/červen/125.) H. ELEKTRONIK 9/1949 str. 193 - přepsal OK1TEH
Vysvětlení: Od: Josef Cink - OK1JFH
<ok1jfh<at>seznam.cz>
|
