 Obrázek z KH6
4087 km na 220MHz (historie prvního spojení mezi W a KH6 na 220MHz) KH6UK v Kahuku na Havaji a W6NLZ na západním pobřeží Kalifornie jsou všem našim čtenářům jistě dobře známi. 8. července 1957 spolu navázali po několikaměsíčních pokusech spojení na 145 MHz spojeni na vzdálenost 4087 km. Tato vzdálenost byla překlenuta využitím příznivých troposférických podmínek. Podrobná zpráva o tomto spojení byla uveřejněna v AR 5/58. KH6UK ani W6NLZ však neusnuli na vavřínech tohoto světového rekordu, ale dali se s pravou amatérskou zaníceností do přípravy dalších pokusů na pásmu 220 MHz, které v USA zůstalo pásmem amatérským. KH6UK „pensionoval“ svou čtyř násobnou dlouhou Yaginu na telefonní stožár za svým palmami obklopeným domkem a na vysoký anténní stožár umístil její přesnou kopii, také čtyřnásobnou dlouhou Yagiho směrovou anténu - avšak na 220 MHz. Dostatečný výkon na tomto kmitočtu poskytly dvě 4CX300A, použité na koncovém stupni. Konvertor podle W6BAZ byl do plněn parametrickým zesilovačem, konstruovaným W6AJF.
W6NLZ použil znovu své „základny“ vybudované těsně na pobřeží oceánu, 300 m nad hladinou moře. Původní jednoduchá směrovka byla nahražena dvěma jedenáctiprvkovými dlouhými Yagiho anténami, starý osvědčený KWS1 byl přebudován. Na 220 MHz měl teď příkon 750 W. Bylo použito komerčního konvertoru firmy „Tapetone“.
22. června 1959, tedy již pátý večer od zahájeni pravidelných pokusů, zpozoroval W6NLZ během jízdy ke svému vysílacímu domečku výraznou inverzní vrstvu. Podobnou, jakou viděl před dvěma lety několik hodin před svým rekordním spojením s KH6UK na 145 MHz. A ani tentokrát „nezklamala“. Téměř okamžitě po přechodu na 222,00 MHz tak jako dříve, bylo i nyní používáno 14 MHz jako dorozumívacího pásma slyšel W6NLZ KH6UK. Bylo to v 19,30 místního času. Signály přicházely zpočátku velmi nepravidelně, a také na 14 MHz nebylo spojení naprosto dokonalé. Proto potřeboval W6NLZ více jak 45 minut, než se mu podařilo svého partnera na astrově Oahu v Kahuku zpravit o tom že ho slyší na 222 MHz. A tak teprve ve 2130 začalo oboustranně spojeni mezi západním pobřežím Kalifornie na straně jedné a Ostrovem Oahu na straně druhé - QRB 4087 km - nový světový rekord na kmitočtu, odpovídajícím vlnové délce jeden a čtvrt metru. Po počátečním značném QSB se podmínky zkonsolidovaly natolik, že spojeni bylo naprosto stoprocentní, a vyměňované informace byly jen záležitostí provozní zručnosti obou operátorů. W6NLZ byl i na 220 MHz zařízen na SSB, takže nakonec odpovídal svému partneru telefonicky, který však na telefonii resp. SSB zařízen nebyl. Spojení trvalo až do 2220 PST (pacifického letního času). Tehdy, při rekordním spojení na 145 MHz v červenci 1957, neměli KH6UK a W6NLZ na pásmu svědků, i když se W6NLZ pokoušel v noci zburcovat ostatní kalifornské kolegy z dvoumetrového pásma. (V těch okamžicích vystřídala u klíče W6NLZ jeho XYL W6NTC, a vyvedla operátora stanice KH6UK poněkud z rovnováhy.) Tentokrát to bylo poněkud jiné. Současně byl na 220 MHz „na číhané“ také W6WSQ, který stanici KH6UK velmi dobře přijímal. Proč však nedošlo ke spojeni, není známo. Také s přípravou pokusů na 220 MHz to bylo trochu jiné. Na rozdíl od roku 1957, kdy o připravovaném spojení celkem nikdo nevěděl, podílelo se na přípravě pokusů tohoto roku několik kalifornských amatérů, kteří spolupracovali na výstavbě použitých zařízení. Je proto překvapující, že se nepodařila spojení s dalšími W6 stanicemi. Připojujeme se ke gratulacím všech VKV amatérů na světě a blahopřejeme operátorům stanic KH6UK a W6NLZ k novému světovému rekordu. OK1VR 1960 4087 km na 435 MHz Zatím sice jen jednostranně se podařilo překlenout mezi Kalifornii a Havaji. KH6UK a W6NLZ se po svém rekordním spojení na 220MHz 21/6 1959 začali připravovat na překlenutí stejné vzdálenosti i na 435 MHz, tak jak jsme to ostatně předpověděli již v AR 8/59: „Je více než pravděpodobné, že KH6UK a W6NLZ se teď pokusí překlenout těch 4087 km také na 435 MHz; a je pravděpodobné, že se jím to podaří, neboť celá trasa leží nad vodní hladinou, kde mohou častěji vzniknout tzv. dukty nebo vlnovody, kterými se VKV šíří na značně velké vzdálenosti.“ A tak tedy před časem zahájily obě uvedené stanice pravidelné noční pokusy na 435 MHz. 20. července slyšel W6NLZ svého kolegu z Havaje na 70 cm skoro celých 7 hodin. První, sotva slyšitelné signály byly zachyceny ve 2010 pacifického času. Síla signálu pomalu stoupala. Ve 2300 dosáhla S8. Po jedné hodině začal signál slábnout až do 0340‚ kdy pokus končil. Porucha na přijímači u KH6UK zabránila, aby se uskutečnilo spojení oboustranně. 21., tj. o den později, byl KH6UK přijímán opět. Signály však byly podstatně slabší. Zatím není známo, jakého zařízení bylo použito. OK1VR AR 11/1960 Za rekordní troposférické spojení 20. července 1960 v amatérském pásmu 432 MHz mezi Kalifornií a Havaji byla udělena Edisonova amatérská cena, založená společnosti General Electrics, amatérům Ralphu E. Thomasovi z Kahuku na ostrově Oahu v Havajském souostroví a Johnu T. Chambersovi z Palos Verdes Estates v Kalifornii. Tato cena, věcný dar a $ 500 na hotovosti, byla udílena již po 9 let a tentokrát poprvé ji dostali dva amatéři společně a poprvé za výkon na poli vědeckém. Chambers, W6NLZ je vedoucím výzkumného střediska firmy Hughes Aircraft Corp. pro spojení s družicemi Země; Thomas, KH6UK, je inženýrem vysílací stanice firmy RCA na Havajských Ostrovech. V komisi pro udělení ceny byl zástupce amerického úřadu FCC, zástupce amerického Červeného kříže a zástupce ARRL - F. E. Handy. Chambers hlídá podmínky na VKV podle mlhy nad Los Angeles. Když z ní vyčnívají jen věže, dá se předpokládat vytvoření troposférických duktů. Thomas na Havaji hlídá zas večer nízké mraky s plochým vrcholem. Za této meteorologické situace je pravděpodobnost troposférického šířeni VKV a oba zasedají k pokusům. Přesto trvalo 9 měsíců namáhavých zkoušek, než se dostavil první úspěch na 144 MHz.
Electronics World 5/61 -da- Pro webové stránky OK2KKW připravil OK1TEH r. 2004 Další podobný článek Jindry OK1VR najdete tady. |
