V uplynulých dnech jsme zaznamenali zahájení příprav podzimního sjezdu dosud největší české radioamatérské organizace, hrdého to nástupce svazarmovských tradic bývalého Ústředního radioklubu Svazarmu - tzv. Českého radioklubu. Říkám takzvaného, protože sebeoznačování přívlastky "český" národní" "celostátní" apod. se právě velmi často zneužívalo v první polovině 90 let v době ódéesácké "spontánní" privatizace. Nebudu zde opakovat tvrzení, uvedená zde, jen si dovolím připomenout stanovisko, že to malé "pozapomenutí" bývalého federálního parlamentu, který při schvalování zákona "O navrácení majetku KSČ a SSM lidu Československa" tragicky zapomněl na Svazarm, se nám velice vymstilo, neboť výsledkem byl vznik ČRK a dalších podobných spolků, jejichž z doby bolševismu politicky zkušení vedoucí představitelé, měli v té době jedinou snahu - co nejrychleji a co nejúplněji převzít všechen majetek (zejména nemovitosti), který tato militaristická organizace ukradla na počátku 50 let  bývalým členským zájmovým svazům, případně který byl za léta "hospodaření" Svazarmu vytvořen z práce jeho členů a dotací státu. Takto se do čela podobných "nových" organizací, mezi kterými ČRK nepochybně hraje podstatnou roli,  dostali představitelé bývalého režimu, spolupracovníci STB a jejich "podržtašky", kteří si v období dohnívajícího bolševismu sice již začali budovat politickou kariéru a stali se tak členy, či představiteli různých politickovýchovných komisí, ale ještě nestačili nastoupit do profesionálně funkcionářských pozic, či stát se agenty STB.

Naopak politická a organizační naivita lidí  (kteří s bolševickým režimem odmítali spolupracovat a kteří se snažili na začátku 90 let založit nové zájmové organizace "zdola" a s holýma rukama vytvořit cosi pro "obyčejné lidi" a která se zcela pochopitelně se velmi brzy setkala s tvrdou komerční realitou, neboť např.klubovní časopis nelze dělat doma v kuchyni a tisknout ho na domácí počítačové tiskárně, QSL službu nelze provozovat v rodinné ložnici a bez počáteční podstatné injekce finančních prostředků z jiných zdrojů)  způsobila, že tato sice nadšená a nepochybně jistě velmi užitečná práce pro veřejnost, byla  bohužel předem odsouzena k nezdaru. Nikoli proto, že by tato snaha byla špatná, nekvalitní, nebo dokonce odsouzeníhodná, ale zejména proto, že mezitím zkušení soudruzi dokončili přesun majetkových zdrojů Svazarmu do svých "nových" organizací a nabídli z výnosů tohoto de facto ukradeného majetku financování části zájmových členských aktivit. Řadoví členové (a to zejména aktivní KV operátoři, kteří posílají a přijímají spousty QSL lístků) se následně zcela pragmaticky přiklonili tam, kde z členství mohli něco získat levněji, než u konkurence. Výsledkem byl a je postupný zánik organizací, jako SČR, SMSR apod. a snad jen OK-VHF Club, který se od svého počátku důsledně oprostil od jakýchkoli snah být konkurentem ČRK a nabízet veřejnosti nějaké finanční výhody z členství v něm plynoucí, má i nadále naději na dlouhodobé přežití.

Za téměř 15 let od onoho "sametového" polopodvodného převratu  se pozice ČRK a podobných odnoží svazarmovského myšlení pochopitelně stačila zcela zkonsolidovat. Potom, co z jejího vedeni v průběhu času odešli do důchodu lidé s nejkřiklavějším napojením na bývalé struktury STB, dnes již jde sice o organizaci formálně s demokratickou nálepkou , ale ve své podstatě stále důsledně vedenou a řízenou lidmi, jimž je s ohledem na jejich minulost demokratické myšlení zcela cizí. Snad proto také tato největší česká radioamatérské orgainzace, která se sama prohlásila za jediného zástupce českých radioamatérů v IARU, stále nesdružuje ani pouhou polovinu českých radioamatérů - držitelů povolení k provozu amatérské radiové služby.

Na podzim roku 2004 vedení ČRK svolává další sjezd této organizace. Je bohužel nepochybné, že sjezd bude především zorganizován  tak, aby jakákoli změna byla téměř nemožná - opět přicházejí na scénu lokální představitelé některých obskurních radioklubů ČRK (ve kterých bývají často registrováni "členové", kteří o radioamatérském vysílání slyšeli často jenom z doslechu a kteří mají za úkol pouze dělat "křoví" a dát tak podle pokřivených stanov ČRK několikanásobnou váhu hlasu bývalým, s jakýmikoli demokratickými principy jednání naprosto neslučitelným bývalým důstojníkům ČSLA, komunistům, či stbákům, kteří často stojí v čele podobných svazarmovských radioklubů), kteří budou na sjezdu nepochybně hlasovat ve prospěch zachování současného statusu quo, jen možná s nějakými kosmetickými změnami - například s odsunutím OK1MP ze zdravotních důvodů do role "čestného" předsedy ČRK a jeho nahrazení "výkonným" předsedou OK1XU...

Velice sympatická je v této souvislosti snaha některých reformních skupin, aby se vývoj v ČRK konečně změnil.  Bohužel se zdá, že tito lidé, kteří se rekrutují především z pozice aktivních CW operátorů na kmitočtech pod 30 MHz, mají zatím poněkud jednostranné názory na to, aby jejich aktivita získala rovněž zájem a širokou podporu té druhé, větší poloviny českých radioamatérů, kteří se zajímají především o radioamatérský provoz a s tím související techniku na kmitočtech vyšších, než 144 MHz - což je určitě škoda. A také proto se (vedle důvodů, uvedených výše) na možný pozitivní výsledek jejich snah o nahrazení současného vedení ČRK a odstartování skutečných reformních kroků dívá řada aktivních VKV radioamatérů s určitým despektem, a to mimo jiné i proto, že mezi částí radioamatérské veřejnosti panuje obava, zda ČRK vůbec ještě reformovatelný je.

Reformní skupina má za sebou již i první názorový střet se současnými představiteli ČRK - a není divu, protože ačkoli ti se ve svém mocenském postavení ohroženi dosud necítí,  v principu se vždy okamžitě budou snažit likvidovat jakékoli aktivity, které by jejich postavení i jen vzdáleně a potenciálně ohrozit mohly. 

Závěrem tedy nelze nic jiného, než popřát aby členové ČRK konečně prohlédli skutečnou hru vedení "své" organizace, na  sjezd se skutečně dostavili a postavili se tam za ty členy ČRK, kteří si přejí změnu. Jistě to nebude jednoduché, šance jsou podle mého názoru sice poměrně malé, ale rozhodně nejsou nulové. A právě proto budeme těmto lidem (i když nás od nich někdy dělí rozdílný pohled na kouzlo radioamatérského provozu na VKV) nepochybně držet palce.

OK1VPZ

18.6.2004