Na letošní A1 contest jsme byli hustě natěšení a už v létě se dohodli, že ho dáme za každého počasí. Loni jsme skončili v EU těsně pod bednou, takže i nějaká ta motivace byla a letošní cíl byl jasnej, bedna v EU. Předpověď WX pro Orlické hory tomu ale moc nenahrávala – na pátek bylo vydané varování, že bude na hřebenech vítr v nárazech kolem 100km/hod, teplota kolem 1 C a trvalý déšť jak v Cherrapunji. Navíc Hepburn Tropo Index ukazoval naprosto nulový Tropo CONDX, chjo. Nj, co už s tím... Ve čtvrtek mám v plánu zkusit vyjet na Korunu, abych ověřil, že je cesta až nahoru stále ještě průjezdná. Když dojíždím večer domů a i v 300m ASL funí v nárazech kolem 50km/h rychle měním plány a jen házím do kufru navíc aspoň pilu a sekyru, kdyby nás ráno čekal nějaký ten smrček přes cestu.

V pátek ráno dojíždí Olda OK1YM a vyplouváme do hor. Tou dobou už je na cestě z Brna i Standa OK1CID, který veze centrálu, čímž jsme zároveň v naší letošní CW sestavě komplet. Když dojedeme na kopec, vše je „jak má být“ – psa by nevyhnal, 2 C, silné poryvy větru, všude bažina a slovy klasika chčije a chčije. Nj, co už s tím... Strojíme se do první sady „nepromokavých“ hadrů a začínáme tahat všechny antény, truby a nástavce k patě TWR, připravujeme vrchní nástavcovou část, kotevní ocelová lana a podobný srandy. Poprvé jsme promočený durch asi po hodině a půl, chvíli se ohříváme aspoň u PB sálače, soukáme se do další sady „nepromokavého“ oblečení a pokračujeme dál. Z kopce odjíždíme jak vodníci půl hodiny před setměním s tím, že všechny směry a antény máme hotové na hlavní trubě, nástavba na TWR je na zemi kompletní a víc už za světla nedáme. Zbytek večera po převlečení do suchého dorovnáváme teplotní index v hospůdce pod kopcem.

V sobotu brzy ráno míříme opět na kopec a dole to vypadá dobře, pršelo sice celou noc, ale ráno přestalo a vítr je o dost slabší. Hory ale opět ukázaly jak jsme prudce naivní a někde v ASL 950 m se začíná objevovat první sníh a v našich 1100 m ASL je už bílo a souvislých 5 cm sněhu, teplota 1 C, mlha a občas do toho už zase prší a pofuňuje. No, co už s tím... Dáváme se do přidělávání sdružení dipólů a koaxování a přijíždějí Olda OK1UGP s Milošem OK1UOW s kompletním HW a pár minut na to i Jarda OK1XUB. Tím jsme na kopci až v neuvěřitelně skvělém počtu a práce jde mnohem rychleji. Po dalších 3 hodinách máme všechen hliník nahoře, všechno seje a jsme připraveni na závod. Na samotné vysouvání stožáru se dokonce na cca půl hodiny rozfoukala mlha a objevilo se sluníčko, což bylo poprvé a zároveň i naposled, co jsme ho za ty 3 dny viděli. Děláme kontrolu signálu s bráchou co má 19 km přímo pod kopcem svoje antény a vše vypadá stejně jako v PD a VHF naprosto v pohodě, 10 kilo plus mínus už o nás neví. Máme tím pádem výjimečně vše hotové a vyzkoušené pár hodin před začátkem, takže začínáme vylepšovat již vylepšené, hi... Nj, výsledek je takový, že zničehonic plamenem odchází bez jakéhokoliv varování jeden z PA, grrr... No, co už s tím... Upravujeme setup a SP antenní systém bude tentokrát holt pouze jako RX.

Odbilo 14.00 GMT a začíná závod. Jelikož jsme letos v luxusní sestavě třech CW Ops, hodili jsme na papír rozpis kdo kdy pojede a nastavujeme si to po jedné hodině, aby se nikdo nenudil a jen v noci po třech, aby se každý vyspal. Za první hodinu je v logu 60 QSO což dává 21,5K bodů včetně 3 Italů a celkem to žije – loni jsme měli 54 QSO, nevypadá to úplně blbě. Murphymu se ale ještě nechtělo přemístit, takže po hodině a půl se objevuje „nekonečné“ PSV u čtyrčete na Itálii, takže jsme bez talošů, což už nás celkem štve. Venku stále prší a funí, takže nějaký ten darwinovský pokus vyšplhat se po mokrém TWR do 20m a tam zkusit najít do čeho nateklo nikoho z nás kupodivu nenapadá, hi. Stále je ještě na co vysílat a do brodu daleko, jedeme dál... Druhá hodina je nakonec rekordní na kiláky, lehce přes 22K, ale Ital už ani jeden a v logu 117 QSO (loni 101 QSO, jde to). Třetí hodina dává 19,5K a pásmo si začíná sedat a projdou už i dvě první QSO over 800 km v podobě PI4MAX z JO21a I1BPU z JN45. Prvních 100 KB se přehouplo někdy při 260 QSO po 5,5 hodinách provozu a zároveň v 19.30 GMT přichází sobotní ODX - LZ2FP z KN13 na 954 km. Dál to seje na pohodu a v 00.00 GMT máme 384 QSO a oproti loňskému výsledku jsme 30 QSO v plusu a náš předzávodní cíl 600 QSO se nezdá být nereálný. Pak už ale začíná noc duchů a CONDX navíc nechutně padají. Na bandu zůstávají jen stejně postižení jedinci (cooongrats všem co to dali!) a za dalších 6 nočních hodin full time provozu přibývá pouze 42 QSO a pouze 13K – loni za ten samý časový úsek bylo 56 QSO, chjo.. I tak to nakonec nebylo úplně marný snažení a v 05.15 GMT dělá Standa náš letošní ODX 1026 km – F6DWG/P z JN19, což je nakonec i naše jediné letošní QSO over 1000 km. Po 06.00 GMT se to zase nějak rozbíhá jak se lid amatérský probouzí, ale krom úseku od cca 07.30 do 09.30, kdy to byly aspoň od nás v JO80 nejlepší CONDX z celého závodu a dělal se v pohodě Oli TM7M z JO10 na 982km co měl pouze 100W a I1JTQ z JN34 na 924 km to pak opět padá a udělat QSO i přes 700 km je až do konce závodu téměř nereálná věc. Většina stanic nám píše na KST to samé – bad condx, vítr, déšť, prostě všude stejný. Hranice 200 KB padá v 10.40 GMT a konec závodu se blíží. V posledních 20ti minutách ještě aspoň dáme 2 x SM a 2 x SP z JO94 od moře a pak už letošní CW párty definitivně končí. Závod se zastavuje na čísle 563 QSO brutto a 217284 bodů - loni jsme s horším setupem, ale za o doooost lepších CONDX dělali naprosto totožný výsledek – 217785 bodů, rozdíl za 24 hodin provozu jedno QSO alias 501 bodů....

S koncem závodu přijíždějí na kopec opět Olda, Miloš a Jarda, aby nám pomohli s balením. Doslova 5 mimut před koncem závodu začíná samozřejmě ten největší slejvák a zvedá se vítr. Do tmy máme slabý dvě hoďky a čekat až naprší nemá cenu... Po hodině jsme opět durch, sníh zmizel a je z toho zase už jen jedna velká bažina. Přichází na řadu další sada suchejch hadrů. Venku se stále zvedá vítr a antény začínají už opravdu nechutně vibrovat a divně hučet (ten kdo už někdy zažil ten specifický zvuk hliníku těsně předtím, než se začnou lámat ráhna, dobře ví o čem mluvím, hi). Zrovna v tom největším marastu začínáme sundávat náš 27m vysoký stožárek a úsměvy nám lehce zamrzají... Naštěstí tentokrát už se další překvapení nekoná a dolů to jde o poznání líp, TWR se ani nehne ač funí sebevíc a dostáváme všechny anténní systémy na zem zcela v pořádku. Tenhle TWR je fakt brutální, všechny naše dříve používané variace stožárů by tohle asi neměly šanci dát. Následují dvě hodiny balení a pak už za světel čelovek a halogenů uklízíme a zazimováváme QTH, aby po nás na kopci naprosto nic nezůstalo. Závod a letošní VHF sezona je pro nás over.

Přes ty všechny problémky jsme si tenhle závod neskutečně užili a celé ty 3 dny to byl skvělý zážitek. Ať už náš neskromný cíl být letos v EU na bedně dopadne nebo ne je nakonec celkem šumák, udělali jsme maximum a jeli jsme na plno každou minutu závodu. Každopádně MMC 2023 bude pro nás zase jeden z těch pár závodů v životě, kdy na něj budeme dlouho vzpomínat, hi. Ohromně děkujeme Oldovi UGP, Milošovi UOW a Jardovi XUB , že do toho šli s námi a zkazili si tím jak sobotu tak neděli v tom horským marastu, i když si mohli v klídku a suchu užívat doma.

Upřímně děkujeme za naprosto každé jednotlivé QSO a gratulujeme vám všem, co jste to dali z kopců!

Těšíme se opět naslyšenou příští rok.

CW forever!

Pavel OK1MU za OL7M

PS: ještě několik orázků: pro zvětšení na ně klikni                                                                                 Mnohem více informací najdete na https://ol7m.com

TOP 10 QSOs :

-------------------

F6DWG/P JN19BQ 1025 km

TM7M JO10HE 982 km

LZ2FP KN13RD 954 km

I1JTQ JN34OS 924 km

ON4LDP JO10UN 902 km

ON4KHG JO10XO 885 km

F6HJO/P JN36BP 861 km

SF6F JO67QS 857 km

IK5AMB JN53SR 816 km

I1BPU JN45BQ 802 km

DXCC :
9A - 24
DL - 216
E7 - 7
F - 9
HA - 35
HB - 6
I - 23
LZ - 1
OE - 14
OK – 109
OM – 40
ON – 2
OZ - 2
PA - 2
S5 - 23
SM - 4
SP - 28
UA2 -1
UR - 1
YO - 7
YU - 9