Jednoduchá anténa OK2KKW (OK1ANQ) pro pásmo 1296 MHz [1996]

Tuto anténu jsme vyvinuli za přispění OK1ANQ (bohužel nyní silent key) již v roce 1996. Účelem bylo vyvinout anténu, která by se dala používat na pracovišti 23 cm během závodů v případě, že by byla upevněna na stejném stožáru jako 70 cm. Cílem byl co nejširší horizontální vyzařovací diagram (aby se operátoři na obou pásmech neprali o rotátor), slušný zisk, dobré přizpůsobení a opakovatelnost při výrobě. Dalším požadavkem byl co nejlepší předozadní poměr (aby nedocházelo k rušení pásma 23 cm od QRO na 70cm, provozovaného do antény K1FO) a odolnost vůči námraze. Na základě těchto požadavků vznikla soufázová anténa typu "matrace" s rukávovým přizpůsobením na impedanci 50 Ohm.

Praktická realizace antény vypadá takto:

V průběhu několika let se mi sešlo několik žádostí o popsání této konstrukce, protože by mohla být vhodným řešením pro všechny ty, kteří chtějí na pásmu 23 cm teprve začít. Tímto konstrukčním výkresem tedy plním svůj dluh vůči těm, kterým jsem to přislíbil.

Orientační parametry antény (nejsem vybaven k měření vyzařovacích diagramů):

Zisk: cca 13,5 dB oproti dipólu

Vyzařovací diagram pro - 3 dB : cca 50°

Přizpůsobení: lepší než 1 : 1,2

Maximální vf výkon: 500 W

Poznámky ke konstrukci antény:

Celovlné zářiče i bočnice symetrizačního transformátoru jsou vyrobeny z oboustranně plátovaného Cuprextitu tl. 1.5 mm. Zářiče (jsou od sebe v pravidelných rozestupech 115 mm) jsou propojeny vodičem CuL 1,5 mm, který je v rozích zářičů ohnut a prostrčen dírkami 1,5 mm vyvrtanými v rozích zářičů, kde je po obou stranách zářiče propájen. Křížící se vodiče mezi jednotlivými celovlnnými zářiči jsou vedeny vždy nejkratší cestou, uprostřed mezi zářiči jsou překříženy tak, aby mezi vodiči byl odstup cca 5 mm. Propojení dvou nejvnitřnějších zářičů uprostřed antény s vývody symetrizačního transformátoru je provedeno vodičem CuL 1 mm (pozor! nikoli silnějším!), přičemž tyto propoje se nekříží. Symetrizační transformátor je sestaven z dvou Cuprextitových bočnic tl. 1.5 mm, dole přišroubovaných k mosaznému hranolku 8x8 mm, který je zezadu přišroubován ke konektoru "N" (který je umístěn "na štorc") pomocí šroubků M3 . K střednímu vývodu konektoru (mosazný hranolek je v tomto místě snížen na 6 mm) je připájeno páskové vedení, tvořené měděným páskem tl. 0,5 mm o šířce 7,5 mm (kritické!) a délce 68 mm. Tento pásek je na konci rukávového lambda/4 transformátoru ohnut o 90° a připájen k jedné bočnici (dle nákresu). V místě připojení vodičů (CuL 1mm) k vývodům symetrizačního transformátoru opět Cuprextitové bočnice v rozích provrtáme a vodiče propájíme po obou stranách oboustranně plátovaného laminátu.

Uchycení antény na stožár není kresleno, ale konstrukci vhodného držáku jistě zvládnete sami. My jsme pro tento účel použili tzv."chlumecký držák" z vysloužilé TV antény. Jedinou podmínkou je, že do prostoru zářičů by zezadu skrz reflektor neměly zasahovat žádné delší šrouby (hlavy šroubů nevadí).

Na reflektor antény, který je poměrně velkou chladicí plochou (zvlášť ve větru) je možno přišroubovat zezadu celý transvertor pro 23 cm o výkonu cca 15W.

Anténu lze pochopitelně vyrobit ve více exemplářích a sestavovat je do anténních soustav. Ovšem v takovém případě se (jsou-li antény vedle sebe) ztrácí výhoda širokého horizontálního vyzařovacího diagramu. A pokud chcete dosáhnout velmi vysokého zisku, sáhněte raději po parabolické anténě (například parabola 160 cm s dobrým ozařovačem bude mít zisk asi stejný, jako 8 těchto antén sfázovaných do soustavy).

Přesto, že jde o malou a ziskem průměrnou anténu, myslím, že může být pro vaše vysílání užitečná, protože je malá, skladná a snese i drsné počasí, což je na vysokých kótách velmi užitečnou vlastností. Ostatně právě jsme na ní z domova z Prahy celkem úspěšně "odjeli" první subregionál (log ze závodu je zde).

Chcete-li se něco ke konstrukci antény zeptat, pošlete email.

Těšíme se na slyšenou na 23 cm

Fotodokumentace 28.6 2020 (stav antény po 24 letech) :

OK1VPZ & OK2KKW