|
UHF Contest 2012: TM2W (by OK2KKW team) (for Google translation try click here)
Jsou lidé, kteří asi nikdy nedokáží pochopit, proč se parta radioamatérů rozhodne táhnout se všemi těmi hejbly téměř přes půl Evropy jen proto, aby nakonec udělala výsledek, který mohla klidně dosáhnout i doma. Vysvětlení této záhady je možná trochu komplikované, ale pokusím se jej vysvětlit. V zásadě je to podobný případ, jako proč lidé jezdí za nemalé peníze na výpravy, kde se trmácí zdolávat horské velikány, zatímco doma by mohli sedět v klidu v hospodě u piva. Nebo proč se táhnou na kopec s VKV zařízením i když by mnohem větší počet DX spojení mohli udělat od krbu na KV pásmech. Ano, je to především záležitost překonávání výzev. A vzhledem k tomu, že OK2KKW je primárně VKV radioklub, překážky nám nejsou cizí. Tady ovšem naše motivace nekončí. Vedle chuti zkoušet stále něco nového, stály za rozhodnutím jet letos na UHF Contest do zahraničí i další důvody: mimo jiné například uniknout alespoň jednou rušení generovaného multi-PA-multibeamingových stanicemi v našem okolí, dát zase jednou někomu z OK na 23cm radost z vítězství, zkusit si zavysílat z místa, kde je do centra evropské VKV aktivity optimálních cca 500 až 600km, což by mohlo dávat naději na slušný výsledek v evropském pořadí a v neposlední řadě se vyhnout hodnocení ČRK, který nás v loňském UHF Contestu poškodil. Ne všechno se nám sice podařilo splnit, ale tak už to v životě bývá. Dnes jsme zpět v OK a můžeme se tedy na náš výsledek podívat s dostatečným odstupem: Myšlenka "to zase jednou zkusit z oblasti pohoří Vogézy" vlastně vznikla už během vydařeného UHF Contestu 2007, kdy jsme evropské nebe provětrali z jiné kóty ve stejném pohoří a protože po dvojnásobné zkušenosti s tamním krásným říjnovým počasím jsme podlehli klamu, že to tam tak bude stále, jsme se ohlíželi ještě po lepším kopci na vysílání. A tak výběr padnul na Grand Ballon ve čtverci JN37NV, resp. na jeho severovýchodní úbočí v nadmořské výšce cca 1300m, kde jsme měli možnost připojit se na elektřinu a směrováním obsáhnout horizont v rozsahu 280 úhlových stupňů, což pro nás pokrývalo ve vzdálenosti do 700km nejzajímavější směry od Itálie, přes S5, OK a OM, celé Německo, Belgii, Holandsko, jihovýchodní Británii a sevrení polovinu Francie až po její západ. Navíc, a to byl výsledek topologických studií OK1TEH, je z této kóty odstíněn jedním, jinak nepodstatným převýšením, směr na DR9A, kteří nám svým QRM zle zatápěli už v roce 2007 a jejichž vyzářený výkon od té doby jistě neklesnul... Takže jsme požádali naše přátele z Alsaska, zdali bychom to mohli zase někdy zkusit společně. V roce 2011 jsme to již nestihli (a to byla škoda, protože podmínky byly velmi slušné) a dali přednost jinak neobsazenému Klínovci. Protože si však letos Klínovec "natrvalo pronajmul" jeden radioklub ČRK (ani ještě nevíme, jak výjimečný výsledek se jim odtamtud podařilo dosáhnout), otevřelo to mezi námi znovu otázku expedice do Francie. Rozhodnutí to opravdu znovu zkusit padlo sice už během léta 2012, ovšem všichni v klubu se shodli, že podmínkou musí být dobrá předpověď počasí, protože jet v říjnu na kopec přes 1300m může znamenat námrazu a tedy konec nadějí na slušný výsledek. Co se týká HW, tak zařízení na 70cm a 23cm se nezměnilo, máme je mnohokrát odzkoušené a příprava tak spočívala v dokončení déletrvajícího projektu nového 20W 10GHz zařízení a anténního předzesilovače na 70cm, neboť operátoři usoudili, že z Francie to bez LNA u antény opravdu nepůjde. Finální rozhodnutí padlo ve středu před závodem a tak ve čtvrtek ráno jsme s přetíženým vozem (vzadu pérování sedělo na dorazech) vyrazili i s karavanem z východních Čech na téměř 850km cestu, abychom do hotelu poblíže našeho contestového QTH dorazili o půl desáté večer. Podle předpovědi počasí mělo být v pátek hezky, v sobotu měl přijít po obědě déšť a pršet by mělo až do nedělního dopoledne, to vše při teplotách bezpečně nad nulou a tedy bez námrazy. Na Grand Ballonu v pátek sice hezky bylo, ale ten vichr... Anemometr nemáme, ale odhadem to bylo tak okolo 70km/h, v
poryvech i více. Okolo deváté přijel Robert F1OET a přivezl licenci TM2W. Antény jsme nakonec i s jeho pomocí odpoledne postavili, ale bylo to nikoli bez nervů a nikoli do plné výšky... Navečer jsme ještě přizvedli anténu pro 10GHz cca o 2 a půl metru, aby se dostala nad stromy, nicméně i to bylo menší drama a všechny antény a stožáry ve větru stále tančily čtverylku. Ještě jsme začali stavět zařízení, ale protože už byla tma, nechali jsme toho a raději se věnovali společenskému večeru v Davidově stanu, byť ten co chvíli hrozil, že zamává křídly a uletí někam k Rýnu. V noci na sobotu Matěj přespal v karavanu, aby někdo na contestovém stanovišti zůstal. V sobotu ráno to bohužel foukalo stejně ostře a navíc se za chvíli již pomalu začala natahovat frontální oblačnost. Zařízení, které mezitím Matěj oživil, naštěstí fungovalo na "první zapnutí" a zhruba 2 hodiny před závodem jsem si udělal nezbytné kontrolní QSO s OK1DQT/p na Čerchov. A potom už namísto techniků nastoupili operátoři. Dramatická chvilka nastala na 70cm jen pár minut před začátkem závodu, kdy se OK1RK a OK1DIX rozhodli, že otočí hlavním stožárem, aby lépe vycházely dorazy rotátoru a nalomili přitom jeden kabel H1000 na výstupu z konektoru, na což samozřejmě náš tranzistorový PA reagoval hlasitým protestem "SWR" a vypnutím. V 13.59 UT šel tedy stožár dolů... Naštěstí pomohlo jen provizorní "narovnání" zlomeného kabelu - snad to vydrží až do konce závodu a opraví se to až doma. Měli jsme kliku, vydrželo to... David tedy mohl se zpožděním asi 15 minut odstartovat, byť byly antény ještě pod úrovní stromů a "vyheverování" stožáru na provozní (ovšem nikoli plnou) výšku nám zabralo dalších deset minut.
Další potíže nastaly už po pár minutách s datovým propojením mezi pracovišti - ten nový router by nám opravdu slušel... Záhadou také bylo, kde z internetu nabíráme ty obludné objemy přenesených dat - zaplatil jsem "tenistům" 690Kč za 200MB datového připojení v zahraničí, ale neočekával jsem, že některý z PC v síti si začne samovolně stahovat kdovíjaké aktualizace SW a za první půlhodinu nám tak cca 80MB proteklo zbůhdarma "mezi prsty". Výsledkem byla výměna PC a nová konfigurace sítě. Naštěstí se až do konce závodu připojení k internetu i datová síť chovaly jakž-takž mravně, jen za data si budu muset ještě asi 300Kč připlatit... Pršet začalo téměř současně se začátkem závodu. Podél fronty do OK, to sice chodilo ještě pár hodin průměrně, dokonce so podařilo i pár QSO na 3cm, horší to ale bylo do Německa a Holandska. Studená fronta ve směru JZ-SV nás zcela odřízla od německých stanic v JO30-40 a dále na sever, a rovněž do PA nebylo možné udělat nic. Ale o tom jistě něco napíší operátoři... Během závodu nastal problém s rotátorem pro 10GHz, do kterého se dostala voda, a tak nám kvůli špatnému a nestabilnímu směrování uteklo několik tisíc bodů. Škoda, výsledek na 3cm mohl být výrazně lepší. Zase je zkrátka co do jara vylepšovat... Déšť i vítr ustal v neděli po poledni a tak jsme balili naštěstí už víceméně za sucha. Láďa DIX odjel ještě na noc, my ostatní raději až v pondělí a domů jsme se dostali zase až pozdě večer. Vše ostatní nám fungovalo, nic se nerozbilo, nikdo se nezranil a tak i přes mizerné počasí a podmínky šíření, které opět nahrály stanicím na Moravě (kde po většinu závodu jistě již tradičně svítilo Slunko a bylo krásně teplo), jsme se vrátili i z této akce domů spokojeni a připraveni zase na nějaké ty další radioamatérské adventůry. 73 de OK1VPZ
Jak to viděl Jarek OK1KN na 10GHz pracovišti: Začátek závodu byl ve znamení přechodu studené fronty a stálého deště podporovaného silným nárazovým větrem, takže podmínky, pokud nějaké do té doby byly, se průběžně stále zhoršovaly. Proto jsem se snažil udělat co nejdříve Honzu OK1VAM, relativně nejlépe slyšitelnou OK stanici na 10GHz v JN37, což se podařilo krátce po začátku závodu a poměrně bez větších problémů. Posléze se zcela uzavřely směry na S a SV, pouze chvíli bylo možno využít slabý rain scatter někde nad JN39, bohužel jedinou novou stanicí pro nás byl DL1MAX. Aktivita, na kterou jsme na MW zvyklí v OK, se během tohoto závodu nekonala, protože podle místních hamů, kterých se sešlo během sobotního odpoledne na kopci docela dost, je zcela závislá na počasí. Většina z nich totiž vysílá z veřejných parkovišť na vrcholech autem přístupných kót, možnost stavět zařízení a antény mimo je striktně zakázáno od ochránců přírody. My jsme měli tuto možnost jen díky tomu, ze námi užívaný pozemek byl soukromý a díky našim francouzským přátelům jsme zde mohli rozbít náš tábor včetně potřebného zázemí. Ale zpět k samotnému závodu: večer jsme zkusili QSO s Karlem OK1JKT, což se na několikátý pokus nakonec zdařilo, i když signál byl na hranici čitelnosti. Díky za trpělivost, byl to nakonec náš ODX. S jídlem roste chuť a tak Matěj požádal přes KST chat Dana XDF o QSO. I když jsme byli zpočátku asi oba značně skeptičtí, nakonec se QSO podařilo na první pokus a signal od OK2M byl z OK zdaleka nejlepší. Díky kluci, chodí vám to super!!! Během noci nebylo co dělat, takže jsem zasedl k 3cm až ráno. Bohužel se mi během dopoledne nepodařilo udělat žádné QSO i když šlo o stanice, které bych měl udělat i za špatných condx, takže jsem začal tušit nějakou zradu. Nakonec se ukázalo, že do točáku v patě stožáru natekla během stálého deště v noci voda, vytvořila tak patrně bočník k indikačnímu potenciometru a tím se rozešel indikovaný směr se skutečností a to je na MW spolu s prachbídnými podmínkami smrtící kombinace. Tímto se omlouvám všem stanicím, především OK1KIR, se kterými jsme dělali v neděli několik pokusů o spojení. Ke konci závodu fronta přešla a objevilo se dokonce i sluníčko, za poslední hodinu se podařilo udělat několik F a PA stn, dokonce byl slyšet i G3XDY a kdyby právě závod neskončil, určitě by se QSO dalo zkompletovat. V pondělí ráno při odjezdu z kóty bylo slunečno, bezvětří a nádherná inverzní oblačnost v horských údolích. Proč to nepřišlo o den dříve? Celkově i přes poměrně špatné počasí a bídné condx hodnotíme závod kladně a děkujeme všem stanicím, které s námi navázaly spojení. Vogézy jsou nádherné hory a určitě je můžeme všem doporučit třeba na pěší turistiku na dovolenou. Jarek 1kn UHF Contest 2012 z Francie na 1296 MHz v komentáři Matěje, OK1TEH: Jelikož UHF Contest je pro nás vždy vyvrcholením závodní sezóny na VKV, přemýšleli jsme odkud to zkusit tentokrát a volba nakonec padla na Grand Ballon, nejvyšší kopec pohoří Vogéz, blízko francouzsko-německé hranice. Ve srovnání s rokem 2007 jsme tedy jeli o nějakých 60km jižněji a 250m výše. Na Grand Ballon jsme se již byli podívat v roce 2007 po UHF Contestu, takže jsme měli celkem podrobnou představu, do čeho jít, na kopci je navíc dostupné připojení do elektrické sítě a ubytování v hotelu. Nutno ovšem poznamenat, že místo pro vysílání bylo a je limitované okolním přírodním parkem, takže nelze vysílat přímo z vrcholu kopce ve výšce 1424m ASL (na kterým se mimochodem navíc nalézá radar řízení leteckého provozu, pracující kolem 1090 MHz), ale pouze o nějakých 100m níže. Vrchol kopce tedy stíní ve směru od cca 190 do 260 stupňů, tedy převážně směrem do EA, kde ale stejně není na UHF příliš vysoká aktivita, výhodou je ovšem nádherně otevřený směr do celého DL a OK přes údolí Rýna. Výhodou plánované expedice byla také dostupnost několika logů a fotek z předešlých expedic, zejména slovinsko-švýcarského týmu z roku 2001, který pod značkou TM2W z kopce vyhrál na 70cm v evropském pořadí. Jelikož contestová značka TM2W se od té doby na pásmu neobjevila, rozhodli jsme se o ní požádat spolu se speciální závodní koncesí (tnx F1OET!).
Předpověď počasí v úterý před závodem ještě slibovala příjemnou teplotu kolem +10°C a slunečné počasí od čtvrtka do úterka, takže jsme ve středu nanosili ty naše metráky železa do auta a vydali jsme se na 100km cestu na východ ke Kolínu pro vyzvednutí contestového karavanu s tím, že večer na místě přespíme a brzo ráno vyrazíme. Ve středu večer se ale předpověď počasí začala kazit a postupně u nás zavládla chmurná nálada, jestli přece jen neodjet závod z našeho QTH na Spáleništi. Nakonec jsme dali přednost Francii, jelikož předpověď vypadala pro Spáleniště ještě o něco hůře a rosničkáři dokonce pro Krušné hory nevylučovali kromě vichřice ani námrazu.. Ve čtvrtek okolo 9h. ráno jsme tedy vyrazili, na navigaci svítilo 843km do cíle. Před tím jsme se ale ještě stavili pro jídlo v Lídlu v Chlumci nad Cidlinou, kde nás překvapil billboard oznamující francouzský týden s nabídkou sýrů z Vogéz hi. Cesta do Francie vedla většinou po dálnici, ale s brutálně přetíženým karavanem nebylo možné jet rychleji, než cca 90km/h, takže se cesta dost vlekla. Nakonec jsme kolem 21.30h večer dorazili na Grand Ballon a dokonce i stihli teplou večeři a ubytování. Hotel se jmenuje Chalet hôtel du Grand Ballon a mimochodem byl postaven v roce 1877 ve zhruba stejném stylu, jako byla Česká bouda na vrcholu Sněžky nebo Petrovy boudy, inu hned je vidět, že jsme ve francouzsko-německém Alsasku ;). Od hotelu je to jenom asi 400m ke závodnímu QTH, takže v pátek ráno jsme se pustili do stavění antén. Venku sice svítilo Slunko a bylo i relativně teplo, problémem byl ale silný vítr - v poryvech odhadem přes 80km/h.. Nicméně s větrem jsme měli přece jenom štěstí, protože hlavní nápor šel do o 100m vyššího vrcholu kopce, který nám dělal relativní závětří. David se šel podívat na vrchol ke kopuli radaru a po návratu konstatoval, že můžeme být s větrem ještě rádi, protože nahoře fouká kolem 120km/h a pohybovat se po kopci lze jen po čtyřech...
Všechny antény jsme nakonec stihli všechny postavit ještě v pátek a tak jsem mohl začít připravovat zařízení na 23 a 3cm. K večeru vítr lehce polevil na síle, takže jsme se dokonce (po důkladném zajištění všech kolíků) odvážili postavit i reklamní stan, do kterého se hned nastěhoval 50l sud s Plzní, pípou, grilem a několika kg masa, takže večer jsme si příjemně užili.. Jelikož přes noc bylo nutné všechny věci pohlídat, rozhodl jsem se tam přespat v příjemně vytopeném karavanu. Sobotní ráno jsem strávil stavěním zařízení pro všechny pracoviště a naštěstí vše fungovalo víceméně na první zapojení, tedy snad jen na malý (GI7b) flaškový konec na 70cm, kterému nechtěla najet ochrana VN, závadu se ale nakonec podařilo identifikovat v přetížené elektrické síti, které podpětí vytvářel na stejném psu připojený elektrický grill hi. Po změně zásuvky již vše najelo tak, jak mělo. Novinkou na 70cm bylo tentokrát vylepšené buzení transvertoru z IC7600 (protože transvertorový výstup při SSB házel modulační špičky), vylepšené chlazení a hlavně jsme se po cca 22 letech zase rozhodli umístit jeden LNA k anténě. Zařízení na 23cm pracovalo na první zapojení, na 3cm byla novinkou nová 70cm parabola s cassegrainem, a také výkon jsme zvedli ze 3 na 20W a přidali i LNA. Před začátkem závodu jsem ještě zrektifikoval antény a na 3cm zkusil sked s Honzou OK1VAM na Klínovec. Signál na 508km na 10GHz via tropo opravdu bez problémů prošel, takže jsme se již jen ládovali masem z grilu a čekali na začátek závodu. Mezitím na kopec dorazila návštěva v podobě F5AHO, F5OCL, F4FCW a dalších místních hamů, kterým tímto děkujeme za umožnění vysílat z jejich contestového QTH. Ještě abych nezapomněl, nově je ve VUSC plně odladěná "fíčurka" s informacemi o pásmu, na kterém je ta která stanice QRV a jelikož jsem před závodem pečlivě doplnil databázi včetně deníků, David se již nemusel na 70cm každé stanice ptát, zda-li je QRV 23cm a tak se podstatně zefektivnilo jak dohazování, tak i pile-up.
Závodit se ale na 70cm
začalo až po dlouhých 16 minutách, protože při finálním laděním dorazu
došlo k nalomení pružné spojky u předzesilovače, takže bylo nutné stáhnou
magirus dolů a provést nápravu. Na 23cm jsem mezitím řešil problém s
připojením k internetu přes Edge a GPRS. V dosahu bylo totiž hned několik
švýcarských i německých sítí a i přes manuální volbu se při pronikání VF
energie někdy karta přepínala a připojení na ON4KST vypadávalo.. Naštěstí
po čase se podařilo správné připojení odladit. Začátek závodu na 23cm byl o poznání
pomalejší než v Krušných horách, ale přece jen spojení pomalu přibývala.
Na rozdíl od UHF Contestu 2007 ale průměry nebyly nic moc a hlavně jsem
brzy poznal, že z azimutu 5 až 80 stupňů přichází nějaké podivné
nepravidelné rušení, který bylo občas až S9+ na
S-metru (radar to nebyl, spíš nějaký datový
přenos).
Na 10 GHz se podařilo Jarkovi několik pěkných spojení do oblasti JO60,
zejména překvapil silný signál OK2M na 518km, postupně se ale podmínky
začaly zavírat a venku se spustila hotová průtrž mračen. V kombinaci s
vichřicí nebylo možné udržet antény ve stejném směru a tak se zejména na
3cm muselo čím dál tím častěji rektifikovat podle nedalekého majáku HB9EME
(mimochodem na 70cm byl chvílemi slabě slyšet i maják
DB0FGB). Počasí se dále kazilo a pásmo 23cm
bylo zakrátko jako po vymření. Výjimku tvořily pěkné signály od OK5Z
677km, OK1MAC 588km a později i OL3Z 584km. Nejhorší doba byla mezi 19 a
21 hodinou, kdy se mi během 82minut přes veškerou snahu nepodařilo udělat
ani jediné QSO... Kde jsou ty spousty DL stanic? Později se pásmo alespoň trochu otevřelo
a udělal jsem
alespoň stanice z okolí JO50-JO60 jako například kluky z OK1KIR 535km, signály
ale byly většinou hodně čajové. Na 3cm navíc indikujeme neustále problémy s
rotátorem.. Podaří se ale i QSO s Pavlem OK1AIY (i
když má
prý jen 8W out). V 00:48h dělám neuvěřitelně
vydřené 23cm QSO s OK2M a rozhoduji si dát 4h pauzu na spaní. Na displeji
je lehce přes 50 QSO pouze 16 000bodů, tedy to, co dělávám ze Spáleniště
snadno v prvních 2 hodinách po začátku závodu... OK2M mezitím hlásí 20 a OL9W
dokonce 25k bodů, DL0GTH mají ve stejnou dobu počty spojení a bodů zhruba dvojnásobné. Budím se asi v 7h ráno a když se vysoukám z karavanu, abych se protáhnul, vidím, že druhá anténa na 23cm je od větru podivně zkroucená a v polarizačním úhlu pootočeném asi o 20 stupňů. Asi 2m daleko od antény je totiž kotva pro stožár na 3cm a v nočních náporech vichřice se asi o anténu zahákla.. SWR je naštěstí v pořádku a tak pokračuji v krasojízdě. Venku mezi tím stále leje jako z konve, ale alespoň již tolik nefouká, zato do karavanu se přes zpuchřelé těsnění ve střeše dostala voda a začala kapat nebezpečně blízko klávesnice notebooku na 3cm.. Naštěstí mne z těžké ranní deprese dostávají zlepšující se podmínky, zejména díky hustšímu leteckému provozu nad Franfurktem. Hodinový průměr se rychle zlepšuje a daří se mi řada pěkných dlouhých spojení do severního Německa a konečně na výzvu zavolají i první stanice z PA. Před polednem se zlepšují podmínky i do OK2 a daří se mi po o něco delším testu i pěkné spojení s kluky z OL9W na Radhošť, QRB 832km (což je nakonec i náš konečný ODX), zanedlouho zavolají s perfektním signálem i OM3W 830km, OK2C 819km, OK2STV 700km, dělám dokonce i Tomáše, OK2PWY s jeho 10W na 734km a s perfektním signálem i Staška, SP6GWB (750km). Spojení na Čerchov s Pavlem OK1VEI, 449km úplná brnkačka sice není, ale na CW to nakonec projde bez problémů a stejně tak i s OK1KKD 553km, kde u zařízení tentokrát sedí Sláwek DL6SH. Kolem poledne je fronta konečně pryč a začínají se zlepšovat podmínky do PA, ale také S5 a dokonce dělám i HA1KYY, 702km. Na chatu mě spotují z HA5KDQ, což by bylo kolem 880km, bohužel signály chodí pouze one-way. Na 3cm se před koncem závodu daří konečně udělat i PI4TUE na 412km, sked jsme během závodu zkoušeli několikrát, ale stále z toho nic nebylo, takže TUE nakonec přemístili stativ s 3cm rigem na místo, které bylo méně zakryté vegetací a s QSO najednou nebyl žádný problém. Stejně tak s pěkným signálem prošel i PA0EZ na 501km, bohužel test s PA6NL a anglickými stanicemi už nevyšel, 3cm QSO na vzdálenost přes 600km via tropo je už moc daleko. Poslední spojení dělám v poslední minutě závodu a na displeji svítí kolem 43 000 bodů. Kdyby mi někdo ráno řekl, že během posledních 7h se dostanu z 16 000 na 43 000, asi bych se mu byl vysmál.
Zařízení balíme naštěstí za pěkného počasí bez deště a jen při lehkém vánku a tak se nám i přes sobotní depresi a ochlazení vrací dobrá nálada, škoda jen, že závod netrval déle, asi bychom v evropském hodnocení zabodovali o něco lépe. Láďa DIX a Honza BAF jedou ještě ten večer domů, zbytek klubu přespává v hotelu a relaxuje. Ráno jsem probuzen slovy "vstávej a podívej se ven". Posadím se na posteli, promnu si oči a za oknem se na mě směje neuvěřitelný výhled na moře inverzní oblačnosti, ze kterého na jihu vystrkují vrcholy 200km vzdálené Alpy - Jungfrau, Eger, Matternhorn a Mt. Blanc. Na DXclusteru si mezi tím anglické stanice pochvalují signály ze švýcarských majáků 599+, norm. NIL... Obklopeni inverzí si dáváme snídani v podobě místních delikatesních sýrů a konstatujeme, že Mr Murphy nás s těmi podmínkami zase jednou řádně vypekl.... Při odjezdu si ještě děláme výlet na kopec Hohneck, kde ovšem nejsou radioamatéři příliš vítáni a pak už jen následuje 12h cesty domů, kam se dostáváme kolem 23h večer. V následujících dnech ze sebe setřásám pozávodní únavu, ale i přes nepřízeň počasí a nepříliš dobré podmínky expedici hodnotím velmi pozitivně, průměr 396km/QSO na 23cm totiž asi hned tak znovu nezopakuji. A to ani nemluvě o tom, že kromě výsledků v závodě jsem zase viděl kus nádherné přírody. Na VKV zase někdy naslyšenou se těší Matěj, OK1TEH A ještě doplnění z prosince 2012: jak je vidět z výsledkové listiny REF, vyhráli jsme ve Francii, co se dalo. Evropské výsledky najdete časem tady.
Závěrem: jak se změnila aktivita na 70cm v západní Evropě za poslední dekádu je pěkně vidět v následujícím srovnání mezi UHF Contestem 2001 a 2012. I když v roce 2001 tehdejší expedice TM2W použila mnohonásobně více aluminia a výkonu a podmínky šíření se nedají moc srovnávat, nějakou vypovídací hodnotu toto srovnání má... Soutěžních stanic v DL, PA a HB totiž rychle ubývá a střed aktivity se stěhuje na východ. Z francouzských Vogéz se ale ještě stále dá vyhrávat IARU UHF Contest. Jen to chce mnohem lepší podmínky šíření, lepší počasí, více VF výkonu a mnohem více antén. Něco z toho nám přírodou nebylo dopřáno -> a výkon + antény máme jen takové, jaké jsme si mohli přivézt... Srovnání výsledků dvou expedic pod značkou TM2W z JN37NV na 432 MHz (UHF Contest 2001 versus UHF Contest 2012)
Srovnání počtu dělaných stanic z jednotlivých zemí DXCC
Srovnání počtu anténních prvků, dosažených bodů, počtu QSO a průměrného QRB
Srovnání počtu dělaných stanic dle jednotlivých velkých čtverců
Aktuální výsledky TM2W (2012):
A fotky: a) pics by OK1VPZ:
b) pics by OK1TEH:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
