Po Marconi memorial Contestu se opět objevily stanice, které během závodu přišly o předzesilovač na stožáru. Když vyloučíme základní chyby, jako je například nedostatečná izolace anténního relé, což má za následek zničení tranzistoru v předzesilovači (LNA), bývá hlavním důvodem špatné časování. Proto jsem shrnul dávno známé principy do jednoho ideového schema, uvedeného níže. Dovolte pár slov  k uvedené problematice.

V případě, že použitý PA má výkon stovek Wattů a chceme provozovat LNA u antény déle, než jen několik desítek minut, je zapotřebí opustit naivní názory, že můžeme LNA obsloužit pomocí jednoho koaxiálního kabelu a "obcházecími relátky". Vždy je zapotřebí použít dva koaxiální kabely - jeden pro TX a druhý (může být slabý)  pro RX. Anténní relé na stožáru by mělo být v klidovém stavu vždy přepnuto do polohy TX. Iniciace anténního relé do polohy RX může být spojeno s napájením LNA a použít se k tomu může přijímací koaxiální kabel. další samozřejmou nutností je vhodný sekvencer, který zajistí odpovídající načasování zapnutí a vypnutí PA a přepínání anténního (nebo anténních, pokud je jich více) koaxiálních relé.

Ke zničení LNA může dojít z následujích důvodů:

• nedostatečná izolace anténního relé - na vstup předzesilovače by se v žádném případě neměl dostat výkon větší, než 10mW. Proto vždy kontrolujte statickou izolaci anténního relé a počítejte raději s nějakou rezervou.
• špatné načasování sekvence RX->TX a opačně a okamžik přepnutí anténního relé. Vadné načasování může mít za následek, že relé se již přepíná, ale PA stále vysílá. Tím se skokově zmenší izolace anténního relé, což vede ke zničení tranzistoru v LNA
• špatné načasování může mít za následek zničení LNA "zezadu", kdy se do něj dostane budicí výkon z transceiveru
• atnosférické přepětí - pokud LNA na svém vstupu neobsahuje galvanicky uzemněný obvod, ale jen sériový laděný obvod mezi vstupem LNA a hradlem nízkošumového tranzistoru, potom v případě úderu blesku nedaleko od antény dojde obvykle ke zničení tranzistoru v LNA. V takovém případě je nutno na vstup LNA nainstalovat lambda/4 dlouhý, na konci uzemněný pahýl z koaxiálního kabelu, který zajistí ochranu LNA

Ideové schema zapojení soustavy TRX - PA - LNA je zde:

Samozřejmě, jde o ideové schema. Především je zapotřebí zmínit otázku transceiveru. na schematu uvedené zapojení s kombinovaným RX+TX konektorem je možné používat jen v tom případě, pokud výstupní výkon z transceiveru je v řádu okolo deseti wattů a druhou podmínkou je, aby transceiver umožňoval ve svém nastavení zvolit zpoždění mezi zaklíčováním a náběhem výkonu TX z PA transceiveru o hodnotě alespoň 300 msec. Moderní transceivery (zvláště pokud jsou kobinovány s krátkovlnnými pásmy) jsou designovány pro co nejkratší časy přepínání RX/TX (režim QSK), což vede k přepínání anténního výstupu pomocí výkonových PIN diod - ovšem (jako je to obvyklé)  provozní situace na KV a VKV je diametrálně odlišná. Na VKV potřebujeme ve vysílací cestě přepínat masivní mechanická koaxiální relé, což se nedá zajistit za tisíciny vteřiny... A proto výše uvedené zapojení s "jednovýfukovým" transceiverem nedoporučuji a silně volám za používání "dvouvýfukových" transceiverů, tedy s odděleným TX a RX portem. Potom odpadne anténní relé II. a fyzicky (ani v případě poruchy sekvenceru) nemůže dojít k zavysílání si do výstupu předzesilovače. Viz schema tady.

Další otázkou je typ použitého anténního relé. Na schematu nakreslené zapojení anténního relé je v praxi spíše neobvyklé, protože má nedostatečnou izolaci. Kontakt přepnutý do polohy TX není příliš daleko od kontaktu RX a parazitní kapacitou mezi oběma "peckami" dochazi k tomu, že izolace bývá jen okolo 40dB. V takovém případě se používá na vstupu LNA dodatečné izolační relé podle níže uvedeného obrázku. Dodatečné izolační relé může být jen uzemňovací a nekoaxiální (to jde max. na dvoumetru - a zase se zapojí tak, že bez napětí je vstup LNA zkratován), nebo (zvláště na 70cm) se jako přídavné relé použije SMA koaxiální relé, jehož nepoužitý výstup je zkratován. Aby nebylo nutné používat přídavné izolační relé, vpraxi se spíše používá jiné uspořádání kontaktů výkonového anténního relé (níže). Viz zde a zde.

Výše uvedené schema propojení obsahuje ale ještě další ochrannou vychytávku. U amatérských výkonových elektronkových PA (GS35 apod) se sice obvykle nepoužívá reflektometrická ochrana, ale zato je v PA obvykle kapacitní vazba. To umožňuje hlídání TX smyčky z PA až k anténě (která je galvanickým zkratem). Pokud nepřepne anténní relé (nebo je obvod někde přerušen - např. ve vadném konektoru), nelze PA zaktivovat na vysílání.

Závěrem - není to nic objevného, VKV radioamatéři tahle zapojení používají již celá desetiletí, ale čas od času je vhodné to připomenout pro mladší generaci.

73 OK1VPZ