OK2A - Mikrovlnný závod 2017

Na tento závod se OK1TEH i OK1DIX těšili celé 2 roky. Matěj obvykle měl v té době zkouškové období a letos poprvé, díky úspěšného ukončení jeho studia, mohlo dojít na mikrovlnný závod bez nervů, co bude v pondělí po závodě. A tak jsme naložili naše "železářství"  a vyjeli. Protože se o µW contestu staví jen antény na "betonech" jelo se až v pátek večer. Předpověď počasí na sobotu byla excelentní, na neděli občasné přeháňky a bouřky, což je pro 10GHz pásmu koření a sůl. Bohužel nás bylo letos málo, pauzíroval OK1KN i David OK1RK, chyběl i Ivan OK1DAQ. Naštěstí ochotné ruce jsme našli, přijel Tomáš i Jarda a nakonec i Mirek OK1DOM (díky!) a pomohli jsme si i malým zlepšovákem u stavění 23cm antén. Výsledkem byl nejen úspěšně dokončený závod, ale i naplánovaná  "debordelizace" v našem malém baráčku, kam každý v dobré vůli něco přinese, má to však za následek, že se tam hromadí nejen různé věci, ale dokonce i spousta předmětů...

V sobotu dopoledne byly antény nahoře, všechno fungovalo a závod jsme začali včas.

Jediným systémovým vylepšením oproti minulosti byl vychlazený soudek "plzničky", ze které čepovalo hned pod anténami. Mezitím ovšem od západu přišly první kumuly, začalo pršet a ošklivě se blýskat, takže operátoři už za chvíli zanechali zařízení na pospas a schovali se do relativního bezpečí plechového auta. Ono sedět pod mizerně uzemněnými anténami, které jsou nejvyšším bodem v širokém okolí, není nic záviděníhodného. Jenže to nebyla jediná bouřka, která si na nás v tomto závodě hrábla. Stačí se podívat ne sekvenci obrázků z ČHMÚ. Matěj nakonec odhadoval, že namísto aby byl u zařízení, proseděl v relativním bezpečí za volantem zaparkovaného auta téměř 6 hodin závodu... 

V neděli dopoledne jsme byli v mokrých mracích, takže 3cm vlny v nich vázly jak v husté hrachové polévce. Přesto se však podařilo udělat řadu hezkých spojení. Bohužel 3cm aktivita v DL byla horší, než obvykle, útlum velký a tak se nám nepodařilo udělat spoustu jinak poměrně běžných QSO do DL i OK.

Okolo poledne přišla další bouřka a s ní silné poryvy větru - odhadem tak 80km/h - spodek antény na 23cm si vytáhnul z betonu velké hmožninky a když už padal, opřel se naštěstí o karavan, takže nedošlo k poškození antén a ozařovačů. Operátoři stožár i přes silný déšť na úrovni tropického lijáku zabezpečili a vrhli se do poslední čtvrtiny závodu. Po 14h fronta přešla a pršet přestalo. Antény jsme skládali už za relativního sucha, byť v botech nám ještě čvachtalo... Nakonec celkem spokojenost, závod jsme  jsme odjeli s celkem slušným výsledkem, nic se nepokazilo a nikdo se nazranil. Takže nám snad nic nebude bránit v tom, abychom se zase sešli během Polního dne 2017.

73 de OK1VPZ

OK1DIX:
Po loňské absenci v µW Contestu jsem se na něj docela těšil, neboť zejména na 3cm se jezdí převážně CW, což můžu :-). Předpověď počasí sice slibovala na frontě přeháňky zejména v neděli, ale jinak to nevypadalo tak špatně a naopak to slibovalo RS podmínky.

S Majkou OK1DYX jsme dorazili už v pátek kolem poledne a za chvíli přijel i Jarda OK1JFB. Jelikož veškeré zařízení přiváželi OK1TEH a OK1VPZ až v noci, pustili jsme se do údržby. Na mě připadlo vylézt na příhraďák a natřít rezavějící zábradlí plošiny. Odměnou za tělocvik a práci mi byl nádherný výhled v naprosto jasném počasí.

V sobotu jsme postavili stožáry na bunkru i při absenci některých našich dalších členů celkem v pohodě a ještě za pěkného počasí. Pomohl i Tomáš, který opět přijel na svém vymazleném stroji Yamaha.

Závod jsme začali včas. Matěj jako obvykle na 23cm já na 3cm. Hned jsem začal hledat nějaké ty SCP. Radar jich ukazoval hned několik, protože už přicházela ohlášená fronta. Bohužel na frontě to nebyly ty „pravé“ bouřkové SCP na opravdu daleká spojení. Byly níže a rozplizlé do šířky, ale něco se přes ně dalo dělat. Přichází celkem slušná šňůra DL stanic včetně DL1KDA z JO30, DL0LN, DK0PU z JO31 a za půl hodiny i PA0BAT (476 km), potom DK2MN a DF0MU z JO32. Za 2 a půl hodiny je v logu 28 QSO, ale přichází první hřmění a blesky. Matěj ještě chce něco rychle dodělat, ale v tom praští několik set metrů od nás a jemu přeskočí jiskra od ovladače rotátoru do prstu. Na nic už nečekáme, odpojujeme všechny kabely v prudkém dešti se schováváme v autě. Kolem nás to práská a já doufám, že blesky znají poučku o Faradayově kleci. V autě strávíme dobře 1 a půl hodiny, než se můžeme vrátit na pásmo.

SCP se posunuly přes nás a jsou teď hlavně na jihu a něco na JV a JZ. Opět to ale nejsou ty klasické z lokálních bouřek, ale je to roztažené po frontě, která přechází. V dalším průběhu jsou vzdálenosti spíše kratší, ale dělám bez problémů OL9W (401 km), což bývá na tropo přes Klínovec někdy obtížné. Z čista jasna zavolá F5LEN (552 km) a dále se podaří OM6A (455 km) a DK3SE (481 km) od hranice s HB. Završí to před půlnocí IQ1KW (765 km), který zůstane naším ODXem. Pak už jen pár skedů na ON4KST a pásmo, jak bývá v posledních letech zvykem, se vyprazdňuje. Jdu též na kutě.

Ráno než přijdu, udělá Matěj několik pěkných spojení jako OM60ND (407 km) a S51ZO (483 km). Fronta se pomalu přesunuje přes nás a zesiluje vítr. Kolem 7:30 UTC přichází další bouřka a opět honem do auta. Když vylezeme stále ještě do silného deště, čeká nás nepříjemné překvapení v podobě téměř pokáceného stožáru na 23cm. Vichřice vytáhla z betonu desítku šroub i s hmoždinkou, kterým byl rotátor připevněn k zemi. Naštěstí se stožár opřel o karavan a antény se nepoškodily. Foukat z jiného směru, tak bylo hotovo. V lijáku stavíme stožár zpět a přitahujeme kotvy. Tato scéna se ještě asi po 2 hodinách opakuje. Opět jsme ztratili minimálně 2 hodiny provozu.

SCP jsou teď nevýrazné nad východními Čechami (a pro nás za Klínovcem), takže spojení nic moc, ale odpoledne se konečně utvoří jakýs-takýs SCP jižněji na hranicích OK, OM, OE. Přichází šňůrka stanic z JV. HG7F, OM1II, HA5HY, HA8V (701 km) a S59GS. Rozdělané spojení s S59P se bohužel přes veškerou snahu nepodařilo do konce závodu zkompletovat.

Je tu konec. Všechno je mokré, ale fronta už přešla a tak aspoň skládáme bez deště. Výsledek 72 QSO a cca 21500 bodů je na 10GHz velmi slušný, uvážíme-li všechny problémy a prostoje způsobené počasím. Doufejme, že na PD bude počasí lepší.

Na slyšenou se těší OK1DIX.
 

OK1TEH: Mikrovlnný závod jsme ze Spáleniště naposledy jeli v roce 2015 a tak jsem na závod těšil. Klasický problém, koho ještě na mikrovlnňák "ulovit" pro pomoc se stavěním 10m vysokého stožáru na 3 kotvy, na jehož vršku je 17,5kg vážící parabola. Naštěstí se ho podařilo vyřešit účastí Tomáše, Jardy JFB a Mirka, OK1DOM, díky! Pro představu menší soupis věcí, které musíme každý závod nanosit nejdřív o 2 patra níže po dost příkrých schodech a následně dopravit o 6 pater níže do našeho závodního samohybu: 3cm parabola s transvertorem 17,5kg, bedna s kabely 17,3kg, 23cm 100W PA 9,8kg, 23cm 400W PA 16,6kg, 23cm transvertor 6kg, dřevěný jáščík s LNA a konektory 10,6kg, FT847 s kufrem - 2 kusy 2x 8,7kg, 2x zdroj k FT847 2x 8,7kg, kufr s nářadím 12kg, taška s koaxy 13,5kg. No a pak všechny ty různé notebooky, wattmetry, skříňka s PLL pro 3cm, prádlo, telegrafní klíče, sluchátka atd. A pak hurá 80km na východ pro karavan a pak zase 250km na západ do Krušných hor. No a to je prosím Mikrovlnňák závodem "na lehko", protože není nutné nosit cca 40kg lineáry a další HW na 70cm :)

Tentokrát jsme s sebou vzali navíc velkou vrtačku, protože jsme v předtuše malého počtu lidí chtěli vyzkoušet kloub pro ulehčení stavění stožáru s anténami na 23cm. Postavit stožár by na nějaké rovné prostorné louce nebyl problém ani v jednom člověku, nicméně na bunkru máme právě tak dost místa pro 3 kotvy a po vztyčení 10m stožáru s 10 GHz je toho prostoru ještě méně. Díky kotvám ze 3cm je nutné 23cm stavět dynamicky, což znamená, že kotviči musí plynule měnit svojí polohu. No a navíc není místo pro stavění přes jehlu, naštěstí naše lehké parabolky stožár příliš nezatíží.

Na kopec jsme po naší 300km cestě a téměř přejeté lišce dojeli netypicky nikoli ze čtvrtka na pátek, ale až v sobotu v 1h ráno. Na kopci nás mezitím již čekal Láďa OK1DIX s Majkou DYX, kteří si v pátek přes den udělali výlet na vrchol stožáru, který opatřili novým nátěrem, TNX (ač je totiž stožár nerez, tak horní klec se zábradlím je z rychle reznoucího železa a na fotkách z 2.subru to bylo vidět).

V sobotu ráno následovala snídaně, během které k nám na kopec přijel Tomáš na své motorce, připevnění kloubu a práce s rozbruškou následovaná rychlým rozvinutí 400m dlouhého kabelu pro elektrifikaci (mlunizaci?) bunkru a mohli jsme posléze s dorazivším Jardou začít stavět stožáry a antény. Postaveno bylo do 12h a pak jsem mohl začít z auta do karavanu ládovat zařízení a všechnu tu drobotinu spojovat dohromady. Po cca 2h jsem měl hotovo, zařízení zpívalo a hrálo a mohl jsem se tak konečně odebrat na zasloužený oběd :)

Začátek závodu nebyl nic moc, protože jsem záhy zjistil, že mám vyviklaný náhradní kabel ke svým "vymazleným" leteckým sluchátkům Bayer Dynamic a náhlavní souprava je tak skoro nepoužitelná. Další vychytávka, kterou jsem na závod chtěl použít - dokina k mému starému dobrému Thinkpadu A31 taky nefungovala dle mých přestav a než jsem vše přezkoušel a provizorně vyřešil, tak mi uteklo dost spojení. Ve srovnání s DL0GTH, kteří za první hodinu dělali skoro 50 QSO bylo v mém deníku pouze 19 QSO, což je ze Spáleniště opravdu plíva.. Postupně se ale závod rozjel a pomalu jsem náskok stahoval. Podmínky se zdály být celkem dobré, velmi mě potěšila zejména aktivita v HB, kterých jsem v závodě dělal 5 a další 2 slyšel. Vliv na tom mohla mít i přibližující se fronta od západu, jelikož jsem se snažil využít dobrých condx podél ní. Jak už tomu o mikrovlňánku bývá, s předpoklady na štíru byla ale aktivita v PA, odkud se podařilo udělat pouze PA0BAT a PA0O. Před příchodem fronty ze západu jsem si myslel, že by to mohlo ještě dobře chodit na východ a jihovýchod, bohužel condx příliš nepřály ani tam. Například takového Gabiho, HA8V na 701km jsem udělal asi až na pátý pokus. Hodně špatná byla tentokráte aktivita v Itálii, sice se mi podařilo udělat 7xI, ale z poloviny to byly takové ty QRP stanice, které se moc nedělají jako např. IK3VZO nebo I3NGL. Je škoda, že velké závody nejezdí jinak velmi aktivní HAMs z NAC/IAC, kdy je téměř vždy možné dělat například IZ4BEH, IW4BLG, IV3DXW, a kdy jsou QRV desítky různých IK2 z oblasti JN45.

To už se ale ze západu blížila mohutná fronta, kterou Láďa k velké spokojenosti využíval na 3cm pro spojení do oblasti JO31. Že má přijít studené fronta jsme věděli a jelikož na Spáleništi je to s blesky vždy o nervy, dokonce jsme i stožár příslušně uzemnili. Sice to se zemněním na našem skalnatém čedičovém kopci není příliš slavné, ale takto to alespoň bylo trochu lepší, než "drátem do oka" a ulevilo to naší duši. Bouři jsem pečlivě sledoval na radarech a posléze začaly být vidět i mohutné blesky. Nicméně závod stále pokračoval a k pohodě navíc přispíval i soudek s točenou a vychlazenou plzničkouí :-) Pohoda pokračovala až do té doby, dokud neuhodil blesk do cca 100-200m vzdáleného stromu. Na kopci všechno pokryla fialová záře a jelikož jsem se právě nakláněl nad uzemněným ovládačem od rotátoru, přeskočila mi z něj na můj pravý prostředník asi 40cm jiskra. Šleha to byla pořádná, asi jako dostat ránu od 230V. Následovala lehká panika uvnitř karavanu, kdy jsme maximální rychlostí odpojovali kabely od antén a rotátoru. Velkým štěstím bylo, že když blesk udeřil, tak jsme na obou pásmech vysílali a tak to RX kupodivu přežily. Je možné, že přežití zařízení pomohly i cirkulátory jak na 23 tak i na 3cm. Za kanonády blesků jsme následně rychle prchli do Faradayovy klece auta. Na zadním sedadle byly matrace z karavanu, což DIXovi nevadilo, aby mezi ně skočil "žabičku" jak do bazénu se zvoláním, aby za ním rychle někdo zavřel dveře :o)

Po asi 1h čekání první bouřka přešla a tak jsme se vrátili znovu zapojovat zařízení. Zařízení naštěstí přežilo a tak jsme mohli po zrektifikování rotátorů pokračovat. Další bouřku jsme zažili zanedlouho po té první a kromě blesků se přidal i silný nárazový vítr a kroupy. Na fotce můžete vidět situace, kdy jsme vylezli z auta a nevěřícně koukali na 23cm stožár, který vítr shodil na karavan. Ještě štěstí, že to nový kloub u rotátoru vydržel. Ohnutý kloub jsem odmontoval a rotátor přichytil asi 15cm masivním šroubem do betonu, ve kterém již byla (poučeni památným PD2001) z minulosti hmoždinka.

Závod pak pokračoval celkem zažitým tempem a na 3cm to chodilo parádně, Láďa dokonce těsně před půlnocí udělal i náš ODX IQ1KW na 765km. Potom šel na barák spát a já pokračoval v závodění s tím, že jsem střídavě odbíhal na 3cm a udělal tam například DL1SUZ 360km a SP1JNY 364km. Celkem mě na 23cm potěšilo QSO s OK2KOL z JN99 393km, kteří měli jen 20W, naopak nevím proč, ale již delší dobu se mi nedaří QSO s OK2G..?

Někdy kolem 2h ranní se ze západu opět ženou silné bouřky, už jsou v dálce vidět blesky a tak tentokrát s časovým luxusem co nejlépe zabezpečuji veškeré zařízení, odpojuji antény, nechávám v karavanu svítit světlo abych viděl, kdyby došlo k výpadku elektriky a jdu se opět schovat do auta. V autě strávím přerušovaným spánkem v sedě asi 5h. Venku se mezitím pěkně ochladilo a já bohužel nemůžu najít od auta klíčky, abych si zatopil, takže i přes veškeré suché prádlo klepu dost zimu a když už alespoň trochu usnu, tak mě ze spaní budí rachot hromů..

Ráno v 5:20 UTC začínám opět vysílat a rozjíždím pěkný pileup jak na 23 tak i na 3 a 9cm. Je vidět, že přešlá fronta troposféru vyčistila a celkem pěkně to chodí směrem do PA, signál majáku DF0ANN se zlepšil o 2S. Na 3cm se dokonce na tropo podaří i Jože, S51ZO, QRB 483km. Potom do karavanu opět přichází Láďa OK1DIX a tak se můžu opět věnovat 23cm. Venku se mezi tím spustí vydatný tropický liják a vítr s poryvy síly vichřice. Připadám si jak ve hře JdC Lijavec, který Rakousko (Spáleniště) ještě nezažilo, během cca 2h napadalo tolik vody, že skoro nestačila odtékat ani z kulatého bunkru. Dobrá to zatěžkávací zkouška pro karavan, který jsme před nedávnem po zkušenostech s deštivým UHF Contestem 2012 komplet zrestaurovali a zaizolovali. Voda se naštěstí dovnitř (až na nepodstatnou výjimku) nedostala a tak jsme pokračovali. Potom se ozve rána stožár s 23cm opět padá na karavan. Poryv větru rychlostí přes 100km/h vytrhl šroub z betonu i s hmoždinkou, držící spodek stožáru s rotátorem a stožár se převrátil na karavan, ještě štěstí, že nespadl úplně.. V monzunovém lijáku s vichřicí tak převazujeme kotvy a jsme promočení až na kůži, i když máme (údajně) nepromokavé bundy. Nechtěl bych tedy být na Fichtelbergu ve stanech, jako DM7A, kteří se mě na chatu ptali, jestli taky jezdíme v kategorii /MM? :-)

Co je zajímavé, tak i přes tyto rozmary počasí 23cm stále chodí super a dokonce se mi na první pokus daří přes tučnou A380 i rychlé spojení s Ivanem YU1LA do Bělehradu, které stanoví konečný ODX na 853km. 2h před koncem závodu déšť postupně ustává a pásmo se slušně otvírá směrem na západ, na výzvu přichází řada stanic z oblasti JO31 včetně LX1DB, F4VSG/P a ON4CDU. Prý nás slyšel i DF2PP JO31, jeho 2W byly ale na těch 450km přece jen málo. Závod končím pěkným QSO s DL0VN. Láďa zatím na 3cm využívá pěkný RS v JN78 a dělá HA i 9A. Hodinu před koncem závodu jsme slabě slyšeli na 3cm tropo OZ7Z i S59P, bohužel QSO se do finále protlačit nepodařilo.

Antény můžeme naštěstí balit už v suchu, do Prahy přijíždíme ve 23h, následuje vynošení všech těch těžkých věcí, zmíněných na začátku reportáže a pak 200km výlet s karavanem do Lhoty, z které se vracíme a do postele uleháme ve 2:30. A pak v 7h hurá pod sprchu a do práce hi.

Závod po srovnání s konkurencí a vzhledem k prožitým podmínkám super, nic se nerozbilo, nedošlo k většímu úrazu a máme zase nač vzpomínat :-)

Díky všem kdo nás zavolali (kromě typických vyznavačů svazarmovského hamspiritu - OK2C na 3cm)
a naslyšenou o PD se těší

Matěj, OK1TEH

Fotky:
 
(další fotky najdete tady: http://ok1teh.rajce.idnes.cz/SHF_2017/ )

při odjezdu si ještě vzpomeneme na všechny spokojené členy ČRK...

a konstatujeme, že černých ovcí, které svazarmovcům z ČRK komplikují jejich militaristické plány, letos povážlivě ubylo...

Tak snad zase příště :-)