TLF je konzolová aplikace (ncurses), určená pro KV
závody. Autorem TLF je Rein Couperus, PA0R (ex PA0RCT), známý expediční
jezdec a závodník na KV. Svou funkcí je TLF velmi podobný programu TR
(N6TR), umožňuje také pracovat v režimu CT (K1EA). K jeho základním
funkcím patří klíčování, ovládání transceiveru a rotátoru, logování s
podporou všech větších závodů (CQWW, WPX, ARRL-DX, ARRL-FD, PACC, LZDX,
SPDX, SSA, EU SPRINT atd.) včetně general QSO (staniční deník) a
DXpedition mode (expedice). Je plně konfigurovatelný, umožňuje tedy
naprogramovat prakticky jakýkoli závod, syntaxe konfiguračního souboru je
přitom jednodušší, než u programu N6TR. Samozřejmostí je nejen průběžná
kontrola opakovaných spojení a výsledku (počtu QSO a násobičů), ale také
podpora DX clusteru a band mapa. Poslední verze TLF (0.9.19) umožňuje i
tzv. initial exchange - databázi značek s dodatečnými údaji. Při QSO např.
v OKDX se vám automaticky u OK1RR objeví APB (pokud takovou databázi máte)
a nemusíte nic vypisovat.
Klikni pro zvětšení
K dalším funkcím patří rovněž předpověď podmínek šíření,
založená na základě aktuálních dat z DX clusteru. Podobně jako TR umožňuje
TLF práci ve dvou režimech - CQ a Search & Pounce. Ovládání funkcí je
intuitivní a v mnoha případech i jednodušší, než u konkurenčních programů
pro DOS (o programech pro Windows nemluvě). Formát deníku je stejný, jako
u TR (N6TR), tedy textový. TLF má samozřejmě možnost exportu do formátů
Cabrillo a ADIF.
Velkou výhodou TLF je modulární stavba. Řízení
transceiveru obstarává knihovna Hamlib (autory jsou Frank Singleton,
VK3FCS/KM5WS a Stéphane Fillod, F8CFE s vydatným přispěním Joopa
Stakenborga, PG4I), která je průběžně doplňována o nové typy transceiverů
a její současná verze je tak obsáhlá, že jí nemůže konkurovat žádný z
DOS/Windows programů. Hamlib se využívá rovněž k ovládání rotátoru. Ani
klíčování není záležitostí vlastního programu, ale zajišťuje ho tzv.
CWdaemon (autorem je Joop Stakenborg, PG4I ex PA3ABA). Uživatelé Linuxu
jsou na různé daemony zvyklí, ale obecně není tento typ programů příliš
známý. Jedná se v podstatě o program, běžící na pozadí, který nemá žádné
uživatelské rozhraní, ale je přímo řízen aplikací, které podléhá. TLF tedy
předává CWdaemonu veškeré požadavky na vysílání a CWdaemon je provede. V
podstatě je i Hamlib jakýmsi daemonem a oba tyto moduly může využívat
jakýkoli jiný program.
Na obrazovce se trvale průběžně zobrazuje:
- výstup z klíče (vysílaný text)
- posledních 5 řádek deníku (jako v N6TR)
- čas UTC
- rychlost klíčování, zpoždění, interval opakování CQ
- stav klíče
- (Keyboard|CQ|S&P|Auto)
- výstup z DX databáze po aktivní značku
- WWV z paketu (DX clusteru)
Další volitelná okna:
- kontrola spojení podle pásma a druhu provozu
- průběžný výsledek
- výstup z DX clusteru, příp. pouze spoty nebo band mapa
- kontrola částečně zapsaných značek (výběr z cca 28 000 značek
pravidelných účastníků závodů)
- počet zemí
- počet zón
- předpověď šíření
Bez zajímavosti není ani skutečnost, že u CWdaemona je
(od verze 0.8) vyřešen problém s klíčováním, který zpravidla brání
generování správně časovaných Morse značek v multitaskingovém prostředí.
Přitom není nutné ani preemptivní jádro, protože Unixcw library Simona
Baldwina, G0FRD, dokáže optimálním využitím systémoých prostředků zajistit
korektní časování.
Naprosto bezkonkurenční je TLF, pokud jde o provoz v
síti. Využívá veškerých předností Linuxu při práci v síti a na pracovní
stanici např. není nutné spouštět CWdaemon - ten může běžet úplně na jiném
počítači (serveru) a přesto může TLF klíčovat. Samotný TLF má kapacitu
omezenou na 10 000 QSO, ale jednoduchou úpravou zdrojového kódu lze tento
limit zvýšit. Systém 6 počítačů v síti pak pojme 100 000 QSO. Program
umožňuje rovněž sledování sítě, posílání zpráv ostatním pracovištím,
sdílení spotů i průběžných výsledků, sdílení připojení ke clusteru
apod.
TLF samozřejmě spolupracuje i se zvukovou kartou, kterou
lze používat nejen jako "cékvidlo", ale také k záznamu průběhu závodu. Lze
vysílat i předem připravené hlasové zprávy stejným způsobem, jako s TR
nebo CT. TLF disponuje i základními funkcemi pro práci se dvěma
transceivery současně (SO2R), umožňuje ovládat přepínač antén pomocí
paralelního portu a používá standardní interface, kompatibilní s TR, CT či
Writelogem. Samozřejmě je možné použít i komerčně vyráběné SO2R jednotky
Top-Ten Devices či WX0B, přepínače Top-Ten Devices či MicroHam apod. TLF
lze samozřejmě použít i pro digitální druhy provozu.
Program pro výpočet podmínek šíření je vnitřní součástí
TLF, ale zobrazení směrování a vyznačení protistanice, příp. spotů z DX
clusteru na mapě obstarává jiný spolupracující program Xplanet, jehož
autorem je Hari Nair. Máme tak k dispozici realistické fotomapy v
libovolné projekci (!), umožňující jak klasické zobrazení, podobné mapě
světa (Mercator), tak i ekvidistatní azimutální pohled (směrová mapa). Aby
bylo možné využít funkcí Xplanet, je nutné spustit Xserver - TLF je pak
spouštěn z terminálu, který je otevřen přímo z X Window.
TR Log od N6TR je známý tím, že ho lze použít např. jako
kalkulátor k výpočtu rezonančních obvodů. TLF nezůstává pozadu, neboť
obsahuje tzv. Scanalyzer, který jsem si dovolil sám navrhnout. Měřený
objekt je napájen širokopásmovým zdrojem šumu a TLF s knihovnou Hamlib
obstarává skenování (prolaďování) transceiveru v nastaveném rozsahu,
snímání výstupu jeho S-metru a vykreslení. Výsledkem může být např.
frekvenční charakteristika filtru, je-li k dispozici směrová vazba, lze
tak proskenovat ČSV charakteristiku antény a samozřejmě měřit cívky a
kondenzátory přímo na pracovním kmitočtu.
TLF je vyvíjen pod SuSE 9.0 a vyzkoušen i pod SuSE 8.0, s
kernelem verze 2.4.1. Sám ho provozuji pod Slackware 9.1 s kernelem 2.6.7
a byl jsem při CQWPX 2004 velmi spokojen. Zkoušel jsem ho i s tzv. live
distribucí Knoppix 3.4, přičemž TLF byl umístěn na USB Flash disku, opět s
maximální spokojeností. Přitom nebylo vlastně nutné nic instalovat na
pevný disk počítače! Stejně tak lze využít i speciální radioamatérskou
modifikaci distribuce Debian, nazvanou Debianham. O té si můžeme povědět
později.
TLF je samozřejmě zdarma, stejně jako veškeré související
programy (CWdaemon, Hamlib i Xplanet). Je distribuován ve formě zdrojových
kódů, které je nutné zkompilovat, nejlépe na počítači, na kterém bude
provozován. Můžete si ho stáhnout na adrese http://home.iae.nl/users/reinc/TLF-0.2.html.
Z téhož místa lze stáhnout i CWdaemon, Hamlib najdete na http://hamlib.sourceforge.net/download.html.
A proč se program jmenuje TLF? Try left foot!