Ano, je tomu tak. SSB nejezdím už dlouho a pokud ano, tak
je to absolutní výjimka. Mikrofon sice vlastním, neb byl součástí
příslušenství transceiveru, ale nachází se kdesi na dně šuplíku.
Mikrofonní konektor mám ucpaný, je přes něj přetažená krytka z konektoru
PL-259, aby se do něj nechytal prach. A proč to všechno?
Inu, důvody jsou dva. Ten první je čistě prozaický. Když
promluvím do mikrofonu, nastane nevyhnutelně TVI (důvod budiž objasněn
dále), kdy se mj. z reproduktorů potrefených televizorů line chrchlání,
vzdáleně připomínající lidský hlas, v němž cvičené ucho sousedovo rozezná
rejdyjou, rejdyjou, což ho irituje natolik, že zdvihne telefon a
udá mě. To vyjde úplně na stejné peníze, jako když se udám sám – přijedou
hoši a se slovy co, už zase se odeberou k sousedovi. Jsou nas...
(pardon, mají špatnu náladu) a už mají přichystanou pájku. Panu N1
přiletují opletení koaxu ke konektoru, jak to má být, a mě požádají, ať
zavysílám, pokud možno s výkonem. Rušení je pryč, hoši zamrmlají cosi o
tom, že si z nich někdo dělá bezplatný TV servis a mě nezapomenou varovat,
ať jim nezkouším stínění přiletovat sám, že bych se se zlou potázal.
Neoponuji, mají pravdu, pan N1 mě udává už 22 let a převzal štafetu po
panu N2, který začal o 5 let dřív. Pan N2 je už po smrti, ale vyznamenal
se mimo jiné tím tím, že za dob totalitních svolal schůzi občanského
výboru na téma „Kratoška a jeho rušení“. Proběhla na schodech a výsledek
byl jednoznačný – musí se mu to (tomu Kratoškovi) zakázat. Nebýt tenkrát
profesně příslušný ke Správě radiokomunikací, asi bych na to dojel...
Druhý důvod je etický. Kromě mé nerealizované
cestovatelské vášně (amatéřit jsem začal opravdu s prstem na mapě) mi
amatéřina umožňuje dát průchod mým atavistickým pudům lovce. Stanice lovím
stejně, jako kočka myši a náš pes kočky. Jsem rád, když si je sám najdu,
uštvu, naporcuju a pozřu. Dokonáno jest, až když je stanice v logu a QSL
mě sice potěší, ale netankuje natolik, abych za ně dával těžce vydřené
$$$. Asi proto nejsem v žádném DX žebříčku (dřív z toho byly problémy,
pokud člověk nepatřil k vyvoleným, kteří směli), nevlastním DXCC
kromě toho jubilejního zlatého (nemíním platit někomu za to, že mi
prohlédne QSL) a nikdy mi nepřišlo na um stát se Mistrem sportu (v hospodě
by mi nikdo Mistře neřekl a jinak je to k ničemu, tak taky trochu
ničemům). Když ale sednu k rádiu, tak je to pro mě šťastná chvilka
volného lovu. Někdy dokonce něco najdu a strčím to do DX clusteru a
počkám, až zhoustne pile-up. Pokud to není zrovna South Georgia na 80 m,
volám zásadně se 100 W na svůj nalomený vertikál s vypálenými trapy
(odborníci tvrdí, že je trvale ohnutý ve směru převládajících větrů). Dost
se u toho nachechtám, někdy i dost sarkasticky, když se dovolám dřív, něž
nějaký trouba, který má 10x dražší zařízení, než by mí pozůstalí dostali
za mou životní pojistku (kdybych nějakou měl a kdyby mě během volání
trefil šlak).
Na SSB se však často dělají DXy způsobem, který mi
připadá eklhaft. Žádný volný lov tu není, nebo jen tu a tam, vyjede-li
expedice s operátory, co umějí ředit pile-up. Jestli ale potřebujete
udělat stanice z míst, kam žádná expedice nejede, ale nejsou na pásmu
každý den a jsou tudíž vzácnější, máte často jedinou šanci udělat je v
sítích. To je ten organizovaný nepořádek, kde se někdo coby „net control“
snaží předstírat, že má všechno pod kontrolou a ostatní pak dělají QSO,
aniž by se slyšeli. Reporty se hádají, proto skuteční Net Lizards*
dávají jen snadno uhodnutelné reporty – zpravidla 59, pokud stanici sotva
tuší, tak 55, a když nemají ani páru o tom, kdy stanice vysílá a kdy ne,
tak se dává 44. Jak takový provoz vypadá, popsal hezky AA0MZ a s jeho
svolením si popis vypůjčím:
"XC make your call" (Net
control doesn't know the callsign yet because "XC" hasn't given it and
possibly more than 10 minutes have gone by since he put his signal on
the air)
Then, you might hear "This is
KZ6XC. What's the callsign of the station in South Africa?" The
net controller says, "ZS4SP" (Now he has just
been "spoon-fed" the callsign. He didn't have to hear it.)
Next
you might hear, "ZS4SP, this is KZ6XC, you are 33,
over." The ZS doesn't hear him so the net controller says, "Over" right after he does.
The ZS station
says, "Roger the 53. You are 22." The net
control breaks in and says, "You have the second
number correct. The first number is not as good as that. Send it to him
again XC."
Next you hear, "You are
33, 33, 33 over." Net control says, "Over" ZS says, "Roger the
43." Net control says, "No. One more time
XC."
KZ6XC says, "33, 33, 33
over." Net control says, "Over." ZS
guesses, "33?" Net control says "Roger. Now give him his report." And it happens
all over again the other direction.
If the DX station messes
something up the net control will make sure it is right.
ZS
says, "Roger KB5XC. You are 22." KZ6XC with
net control assistance gets it and says, "Roger
22."
At the end of it all the net control gives his
blessing of this bogus QSO and corrects the miscopied call by saying,
"Good contact. ZS4SP you just worked KZ6XC. His
prefix is KZ6." and he goes on to the next
person.
Takto lze udělat ta nejhodnotnější spojení, bez kterých
se SSB DXman rozhodně neobejde.
Pokud nejste angličtiny mocni tolik, abyste textu
rozuměli, nepomohu vám ani já, tím méně AA0MZ. Pro vás asi SSB nebude, ale
nemusíte zoufat, můžete se vrhnout na FM...
Doufám, že se mi podařilo nejen objasnit, proč neholduji fonickým
druhům provozu, ale také, proč si tolik vážím těch, kteří se na nic
jiného nezmohou. Zvlášť si však vážím těch, kteří se nezmohou na nic
jiného, než na jódlování do mikrofonu, ale ve škole měli akorát ruštinu,
ale nepochopili, jaký rozdíl je mezi ní a slovenštinou. Své jazykové
nadání nám po letech předvádění na VKV konečně chtějí ukázat i na KV,
avšak zlí, nepřející staromilci (možná v čele se mnou) by jim v tom chtěli
bránit. Vám, přátelé, tedy rád přenechám všechny mikrofony světa a přeji,
aby vám dělaly radost a zmenšily vzdálenost mezi vámi, až se budete moci
sdružit také v jednom elitním klubu se zajímavým diplomovým programem.
* Pokud se nevyznáte v anglickém zvířopise, tak vězte, že
co my označujeme slovem hovado, budiž anglicky nazváno ještěrkou (lizard).
Svini pak zovou veverkou (squirrel) – to abyste věděli, jak nežalovatelně
pojmenovat souseda, co vás léta špicloval a donášel na StB. Omlouvám se
tímto panu Veverkovi i jeho příbuzenstvu až do pátého
kolena.