Mnohým z vás asi hnul žlučí návrh zákona o elektronických
komunikacích, aspoň jeho § 100 odst. 5:
"Dojde-li k rušení příjmu rozhlasového nebo
televizního vysílání, které je na daném území provozováno provozovatelem
vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání podle zvláštního právního
předpisu,11) provozem amatérské radiokomunikační služby, je
Úřad oprávněn uložit držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro
tuto amatérskou radiokomunikační službu podmínky k odstranění
rušení."
Řeknete si možná, že tohle je jasná presumpce viny a co
si asi o nás myslí úředník (nepochybně ČTÚ), když tohle navrhuje. Zde
najdete jedno z možných vysvětlení.
Předpisy, zkouškami a podobnými "užitečnostmi" se zabývám
již přes 20 let. Fungoval jsem jako zkušební komisař a ať si myslíte, co
chcete, byla to i v době totality odborná práce, aspoň pro mě, a jinak
tomu ani být nemohlo, rozhodovat o zásadních koncepčních otázkách mi jako
osobě politicky nespolehlivé s příbuzenstvem v zahraničí dovoleno nebylo.
Ale o tom dnes povídat nechci...
Během oné dlouhé doby jsem také poznal řadu úředníků
ministerstva spojů, dopravy, Inspektorátu radiokomunikací, ČTÚ a bůhví
ještě kolika dalších institucí, jak se během let střídaly a
přejmenovávaly. Nejde o to, jestli to byli lidé odborně schopní nebo
šašci, dosazení na základě politických kritérií a dokonce nejde ani o to,
jestli to byli lidé zlí a nebo otevření, umějící naslouchat. Jedno ale
měli společné - strašně rádi regulovali a chutnala jim moc, jestli jste s
nimi chtěli vyjít, bylo většině z nich nutné buď lézt do zadku, nebo se
jim raději vyhnout. Kdo se s nimi chtěl dohadovat, musel jim sáhodlouze
prokazovat svoji kompetenci. Inženýrský diplom z elektrofakulty ČVUT byl
na stejný pendrek, jako různá vysvědčení z oboru šíření vln, teorie
elektromagnetického pole a antén - pravdu měl vždy středoškolák, jehož
znalosti končily uměním obsluhovat selektivní měřič síly pole
východoněmecké výroby.
Leccos se změnilo a musím konstatovat, že k lepšímu. Hoši
z "oblastí" ČTÚ jsou nejen nabití praktickými znalostmi, ale i ochotní a
poslední dobou se vás už snad ani nebudou snažit komandovat ve vašem
vlastním bytě, což bylo ještě v polovině 90. let (minulého století)
naprosto obvyklé. Se vstřícností se můžete setkat i u povolovacího orgánu
a to je snad i důvodem, proč se optimisticky uvažující trouba začne
domnívat, že se vláda věcí našich k nám navrátila. Proto návrh zákona o
elektronických komunikacích může působit jako studená sprcha, aspoň
zmíněný § 100 odst. 5.
V tomhle návrhu je zřetelně vidět rukopis úředníka ČTÚ,
ale ne toho "nového", nýbrž naprosto starostrukturního týpka, na kterého
neplatí ani ten inženýrský diplom. Jde totiž o presumpci viny -
stačí, když si např. majitelka TV Dukla usmyslí, že ji rušíte a Úřad (s
velkým U) je oprávněn uložit... Není povinen nic zkoumat, zabývat
se oprávněností stížnosti, prostě vytáhne "zvláštní právní předpis" a z
něj odvozené opatření a bude jednat.
Myslím, že by bylo na místě vědět, kdo (jmenovitě) s
takhle nádherně totalitním nápadem přišel. Chtěl bych se tomu člověku
podívat do očí a zeptat se ho, na co myslel, když to psal. Myslím, že by
bylo na místě na něj podat oficiální stížnost a postarat se o to, aby již
příští měsíc bral za kliku na úřadu práce. A myslím si, že pověstná
úřednická loajalita, kdy nadřízený přikryje jakékoli svinstvo podřízeného,
by také měla mít své meze.
Možná ale, že bych se také mohl splést. Ten úředník by mi
totiž mohl prozradit, že není sám, kdo se obává návalu několika tisíc
nekvalifikovaných osob na vlny všech délek s oprávněním v rozsahu, kvůli
kterému se spousta lidí ještě nedávno podrobovala přísným zkouškám. Kdyby
mi tohle předhodil, asi bych musel koukat do země a přiznat, že se toho
bojím také. Kdyby mi řekl "z vás, pane inženýre, strach nemám, ale
lidé, kteří mají k elektrice daleko, s bídou vyšli z devítky, nebo
paničky, které sotva absolvovaly svazarmovský kurs žen, nás děsí. Jsou
schopní nás zaměstnat tak, že bychom nedělali nic jiného a na víc lidí
nemáme peníze", nezbylo by mi asi nic jiného, než srazit kufry a s
omluvou hledat, kde tesař nechal díru.
Mohl by mi také říci: "my si vás vyzkoušíme a když
prokážete, že něco znáte, nebudeme hledat cestičku, jak řešit problémy,
které způsobíte, nějakými opatřeními. Vaši představitelé ale nechtějí, aby
byli radioamatéři zkoušeni a my nějaký nástroj na řešení problémů mít
musíme". Určitě by mi nějaký argument, že to nejsou moji
představitelé, nepomohl. Neuspěju ani s tím diplomem, pravidla platí pro
všechny stejná a když je někdo nastaví tak, aby se do jednoho
šuplíku vešel jak pan inženýr, tak paní Vomáčková, která si neumí ani
vyměnit baterku v mobilu, nemůžu se divit, že se mnou budou jednat jako s
tou paní Vomáčkovou a ne jako s inženýrem. A můžu do nekonečna opakovat,
že je to nefér, ouřada mi řekne "takhle jste to chtěli a teď je to váš
problém".
No a o tomhle je celé tohle přihlouplé povídání - já
chci slušné zacházení, respektování odborných znalostí a rozsah
oprávnění na světové úrovni. Proto také musím chtít dostat šanci si
nějak respekt úřadů získat, jenže respekt se nezískává šedivou bradou,
pleší ani zlatými zuby a úplatky jsou trestné. Jedinou šancí tedy je
právo na zkoušky, tedy právo na zkoušku jít a buď ji udělat, nebo
se nechat vyrazit. Proto se cítím být diskriminován a odsouván na vedlejší
kolej těmi, kteří mi tohle právo berou - já prostě díky jejich snahám
nebudu mít možnost prokázat, že o věcech rádiových víc podstatně
víc, než paní Vomáčková. Proto se se mnou bude jednat podle toho, co jsem
prokázal a ne podle toho, co prokázat mohu. A tohle vede k návrhu, který
možná neoprávněně označujeme za presumpci viny.
Určitě se budu pídit po tom, kdo a proč něco takového
navrhuje a budu se muset připravit na co, že se dozvím něco podobného,
jako jsem tu naznačil. Jistě vím však jedno - nechci platit za
všeobecný přístup ke všem pásmům a k větším výkonům za ty, kteří na to
nemají. Návrh § 100 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích mě
přesvědčuje o tom, co si o nás myslí úředník. Nemohu mu mít za zlé, jestli
k nám přistupuje "pragmaticky" - nic z nás není, žádný poplatek z nás
nekouká, jen působíme problémy a proto se nelze divit, že s námi nebude
ztrácet čas individuálním řešením problémů a spíš bude koukat spláchnout
nás všechny najednou nějakým administrativním opatřením.
Zmíněný paragraf a odstavec mi napovídá, že zvítězí-li
ti, kteří se snaží, abychom zde měli jednu třídu pro všechny, budeme sice
nádherně "harmoničtí" s naším německým vzorem, ale nikdo na světě
nezabrání tomu, aby ČTÚ nevydal opatření, že např. v městech je omezen
výkon na 20 W. Podíváte-li se např. na návrh "vyhlášky o technických a
provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby", tak zjistíte, že
"...mohou operátoři operátorské třídy A obsluhovat vysílače o
maximálním výstupním výkonu 1500 W v intravilánu a 3000 W mimo tato
území." Hrůza z výkonu ve městech je na ČTÚ doma již od jeho samotného
začátku a to dokonce tak, že strachy se tetelící úředník ztratí zbytky
logického uvažování, v důsledku čehož zapomene definovat, co je
"intravilán". Obava z plošných omezujících opatření je tedy plně na
místě.
Doufám tedy, že OK1VHF, OK8YD, OK1UHU a mnozí další
pochopí, čemu a proč se tu bráníme. Nechceme, aby nám někdo bral právo na
zkoušku, aby nám bral jedinou možnost, jak prokázat svoji kvalifikaci a
tím získat argument proti tomu, aby se s námi zacházelo jako s davem
nekvalifikovaných uživatelů rádiových vln. Uvědomte si, že můžeme být 100x
"harmonizovaní", ale právo zapnout zařízení a zavysílat si ve stejném
stylu, v jakém to dělají naši kolegové v USA, VK či JA, nám nikdo a nic
nezaručí, tedy žádný HAREC ani CEPT. I nejliberálnější předpisy nám budou
k ničemu, když bude možné vysílat pouze z opuštěné hájovny v brdských
lesích a kdy nám bude moci naštvaná sousedka fakticky znemožnit vysílání.
Nedivte se, že občas někdo vidí rudě, když mu vyrazíte z ruky jediný
argument, jak se hájit - vlastní kvalifikaci. Dnes to má Úřad ještě pěkně
rozškatulkované - A, B, C a D, může si říct "tenhle je zkušený, u něho
asi chyba nebude" a "tenhle začíná, tam se na to podíváme".
Pokud nás zglajchšaltujete, nebude nic a nedopadne to tak, jak si
představujete - že se všichni srovnáme na nejvyšší možné úrovni. Efekt
bude přesně opačný, srovnáme se, ale na úrovni začátečníků. A tohle
opravdu chcete?
Je
zbytečné, abyste o omylu přesvědčovali mě. Chcete-li někoho přesvědčovat,
přesvědčujte ČTU a MI. Pokud ale budete fanaticky odmítat zkoušky z
čehokoli, sotva kdo vám uvěří, že jsme něco jiného, než banda lemplů,
kteří jen pořád něco chtějí, ale amatéřina jim nestojí ani za návštěvu
zkoušek. Věřte mi, důvěryhodní budeme jen tehdy, když předvedeme, co
všechno jsme ochotní udělat proto, abychom mohli vysílat. A jestli jsou
mezi námi kromě těch, kteří tohle ochotní prokazovat jsou, také takoví,
kteří nejsou ochotní prokazovat nic a vy nás zglajchšaltujete, uděláte z
poctivých dříčů (aspoň v očích úřadů) stejné lemply, jakými jsou naši líní
"kolegové". Proto se nedivte, že si tohle nechceme nechat
líbit.