Článek Pravoslava Motyčky z
Československého Radiosvěta č.4/1927
Amatérské vysílání v Rusku jest sice dovoleno, ale není
mnoho osob, které vysílají na základě koncese, protože její opatření pro
obyčejného smrtelníka není hladké. Musí především prokázati, že koná
vědeckou práci a dále si musí opatřiti doporučení některé vůdčí radiové
instituce a j. Sdružení radioamatérů, původně zvané Sdružení přátel radia
jest širokou organisací s odbočkami po celém Rusku. Jest snad jedinou
organisací v Rusku a soustřeďuje hlavně rozhlasové posluchače, kteří se
příliš o vysílání nezajímají. Zdá se, že krátkovlným experimentům příliš
mnoho pozornosti nevěnuje, přes to, že jest ústředí, které uděluje značky
vysílacím amatérům. Značky počínají písmenami RK1, RK2 atd. Dosud bylo
dosaženo čísla kolem třiceti a přibývá dalších. Úřední značky udělované
vysílačům jsou O1RA, O2RA atd. Nekoncesovaní amatéři užívají písmeny R, za
kterým následuje číslo a zpravidla dvě písmena, která bývají iniciálkami
jména majitele vysílačky. Jest dosti amatérů, kteří vzdor koncesí udělené
značce používají raději tajných značek z dřívějška více proslavených,
nežli úředně přidělené. Doručiti QSL-kartu jest velmi obtížno, protože
amatéři z pochopitelných důvodů zřídka udávají svoji adresu a mnoho lístků
bloudí marně hledajíce svého adresáta. Energie vysílačů nepřesahuje 20 W.
-čka