Subjektivní ohlédnutí OK1TEH za 18. mezinárodní EME konferencí 2018

17 až 19. srpna 2018 proběhla již 18. Mezinárodní EME konference v holandském Egmond aan Zee (JO22HO48UA) na břehu Severního moře. Byla to v pořadí už 4. mezinárodní EME konference, které jsem se osobně zúčastnil a tak si dovolím menší srovnání. V minulých letech byly EME konference zpravidla zaštiťovány velkými a bohatými radioamatérskými organizacemi RSGB, REF, ARI, atd, které se snažily mezi sebou soutěžit v prezentaci toho nejlepšího, co mohly nabídnout: jídle, pití, prezentaci místních zvyků, bohatých sbornících, tombolách a luxusních hotelích. EME konference v Holansku byla spíše komornější, ale neméně zajímavou akcí, organizovanou týmem kolem radioteleskopu Dwingeloo pod vedením Jana

PA3FXB a jeho XYL Marianne. Nutno říci, že i přes menší potíže s financováním konference si Jan i jeho XYL vedli velmi dobře a tak jediná věc, která účastníkům mohla trochu vadit, bylo na srpen dosti studené a větrné počasí.

Místo konání konference se nacházelo poměrně blízko Amsterdamu, takže doprava do hotelu nedělala účastníkům problém. Naše skupina ve složení Vláďa OK1VPZ, Láďa OK1DIX a já (OK1TEH) se rozhodla cestu z Prahy dlouhou 916km absolvovat autem a celkem nám cesta zabrala kolem 10h, do čehož bylo započítáno i zhruba hodinové zpodění ve "stau" u Lipska. Při takto dlouhé cestě bylo velmi zajímavé sledovat, jak v různých částech Evropy bojují se zničujícím suchem. Roviny ve býválém východním Německu připomínaly savanu, trochu lepší situace byla na hornatějším západě, zcela tragická situace pak na hranicích DL/PA, kde se nám naskytl smutný pohled na zcela uschlé stromy i lesy a žlutou trávu jak někde v severní Africe. Věru takový přijezd do "věčně zeleného Holandska" jsme si nepředstavovali.

O problémech se suchem jsme pak nejednou debatovali i na konferenci, v Holandsku prý již přes 2 měsíce pořádně nepršelo a stejné problémy včetně vysychání studní dokonce reportovali i přátelé z SM a dokonce i OH6KTL.. Nicméně jak jsme přijeli blíž k moři, dostali jsme se do zavodněné oblasti proslulé stovkami průplavů a kanálů. Mimochodem v PA některé kanály protínají i dálnici, tak se vám snadno může stát, že při jízdě na dálnici nad hlavou spatříte parník :-)

Čím více jsme se blížili k místu konference, tím teplota na teploměru klesala dolů.

Z tropických 32C ve východním DL klesla na konečných 17C a na nebi se ukázaly husté černé mraky. Když jsme ve čtvrtek večer nakonec přijeli do hotelu, tak jsme byli informováni, že v nedaleké hospodě ve městě došlo k velkému požáru od plynového přímotopu, takže na místě probíhala rozsáhlá hasičská akce. Bylo zajímavé pozorovat, jak mají místní úřady vyvinutý systém pro varování obyvatel přes chytré mobilní telefony, nicméně většinou přišlo varování o dost později, kdy již bylo po požáru a my jsme pobývali v místním irského baru, ve kterém jsme v družném rozhovoru vydrželi až do zavírací doby. Potěšilo potkat se se spoustou starých známých z EME i VKV, podebatovat o závodění na VKV, nástupu FT8, poprvé se potkat s řadou přátel jako byl např. PA3DOL, PA5Y, PA0EHG, Mikem KL6M, WI7P, YL2GD, G4CDN i s Vernerem OZ5TG, který je z NAC více známý pod značkou klubu OZ9KY. Překvapivě na konferenci chyběl Joe, K1JT, Jan, DL9KR, Kjell SM7GVF, Dan HB9CRQ (HB9Q) a také jsem očekával, že se zúčastní více lidí z UK. Z východní Evropy opět nepřijel nikdo z SP/S5/OM/9A, z Ruska pouze Sergej RW3BP s UA4HAK (OK8HAK) a UA3AVR, z Pobaltí YL2GD.

V pátek ráno následoval odjezd na výlet po severním Nizozemí autobusem s plánovanou návštěvou radioteleskopů. Prohlídka holandské krajiny byla velmi zajímavá a na mysli se českým účastníkům mohla vybavit nejedna stať z cestopisů Karla Čapka - Obrázky z Holandska.

Brzy nám bylo doporučeno vypnout mobilní telefony a tak bylo jasné, že se blížíme k prvnímu cíli výletu. Na úvod jsme navštívili známou radioastronomickou observatoř
Westerbork (WSRT).

Šokující je její umístění, protože observatoř je de facto umístěna za plotem bývalého velkého holandského koncetračního tábora Westerbrook, kde byla mimo jiné vězněná i známá Anna Franková. Vila velitele koncentračního tábora je přeměněna v muzeum, které je celé skryté pod obří skleněnou konstrukcí, skoro jako v českém scifi filmu Návštěvníci.. Ale zpět k návštěvě radioteleskopu. Srdcem observatoře Westerbork (WSRT) je 14 radioteleskopů-parabol o průměru 25m (F/D 0,35) seřazených v jedné linii o délce 2,7km, který slouží jako velký interferometr na frekvencích od 120MHz až po 8,3GHz již od začátku 70. let. Observatoř je propojena s evroskou sítí interferometrů VLBI a je provozována holandskou národní nadací ASTRON. Novinkou na této observatoři je projekt fázové antény EMBRACE pro projekt SKA. Tyto fázové antény jsou vyráběny na speciálních 3D tiskárnách v laboratořích ASTRONu v areálu Dwingeloo, které byly naší další zastavkou.

Návštěva laboratoří ASTRONu byla fantastickým zážitkem. Jelikož nadace ASTRON je financována holandskou vládou, většinu prostor lze navštívit bez omezení v rámci prohlídky a k vidění toho bylo opravdu hodně. V laboratořích nám ukázali vývoj prototypů předzesilovačů (0,2 až 345 GHz) mimo jiné i pro 64m radioteleskop v Parksu v Austrálii, dále model axiálního rotačního multifeedu pro radioteleskopy WSRT. Prohlídka pokračovala návštěvou bezodrazných komor pro test fázových antén pro projekt EMBRACE, dále centra pro vývoj nových čipů a superpočítačů designovaných speciálně pro radioastronomii vyvíjených ve spolupráci s IBM. Velkou část laboratoří ASTRONu také zabírá výroba extrémě-přesných mechanických částí nejen pro radioastronomické projekty typu ALMA v Chile, VLT, ale též pro připravované vesmírné satelity-teleskopy NASA a ESA , jako je například James Webb Space Telescope. ASTRON též vyrábí extrémě přesné díly (včetně čoček) pro rentgenové teleskopy i speciální infračervené kamery, návštěvníci též mohli vidět kameru SPIFFI 2K vyrobenou v roce 2004 pro observatoř VLT. Vrcholem pak byla ukázka výroby a přípravy nového infračerveného spektrografu METISSE pro střední infračervené spektrum (3-20um) pro právě budováný největší teleskop na světě ELT v Chile s plánovaným průměrem hlavního zrcadla 39,3m, kde bude mimo jiné sloužit i k prvnímu přímému zkoumání exoplanet. Hlavní část spektrografu tvoří jednolité těleso o velikosti cca 3m. Mimochodem v roce 2019 zřejmě ještě o ASTRONu uslyšíme, protože v rámci splečné indicko-holandské lunární mise bude na povrch Měsíce vysazeno jedno indické a jedno holandské 1,5kg vážící šestinohé vozítko, řídícím střediskem má být právě loboratoř ASTRONu a komunikaci bude obstarávat tým CAMRAS přes radioteleskop v Dwingeloo.

Na závěr k návštěvě laboratoří malý dodatek, kromě vlastní prohlídky alespoň na mě velmi zapůsobilo, že drtivou většinu personálu tvoří mladí lidé s velkým entuziazmem.

Po návštěvě laboratoří jsme již mohli navštívit slavný 25m radioteleskop Dwingeloo. Tento radioteleskop má v pásmu 70cm zisk 36,2dBd a v pásmu 23cm 45,8dBd při poměru F/D 0,48 a 12m vzáleným ohniskem. Do provozu byl uveden díky úsilí C.A.Mullera (PA0CAM) a vizi známého profesora Oorta (po kterém je mimochodem pojmenovan okraj Sluneční soustavy - známé Oortovo mračno) v roce 1956 a ve své době šlo o největší radioteleskop na světě, dokud nebyl v roce 1957 dokončen 76m Lovellův radioteleskop v Jodrell Bank. Váha celého kolosu se pohybuje kolem 38t. Radioteleskop byl v provozu pro radioastronomické účely až do roku 1997. V té době začal boj o záchranu teleskopu, v roce 2007 došlo k založení nadace CAMRAS a v roce 2009 se radioteleskop stal oficiálním holandským památníkem. Holandská vláda následně uvolnila několik milionů Euro na kompletní rekonstrukci radioteleskopu, takže v roce 2012 bylo sejmuto všech 372 trojúhelníkových částí, zkorodované části byly opískovány, opraveny a opatřeny novým lakem, též bylo vyměněno 211 šroubů a všechny díly byly vráceny na své původní místo s 2mm přesností a v roce 2013 byl radioteleskop opět uveden do provozu. Po důkladné restauraci je předpoklad, že by měl vydržet v provozuschopném stavu nejméně do konce 21. století. Srdcem ozařovače radioteleskopu je septum-feed od Rasťa OM6AA pro pásmo 1296 MHz, který má tu výhodu, že dobře chodí také na důležité frekvenci 1421 MHz spektrální čáry vodíku a je vybaven LNA od Sama G4DDK, který se šumovým číslem kolem 0,2dB. Výsledkem je, že radioteleskop má nyní výrazně citlivější příjímač, než kdykoliv předtím. Mimochodem, není bez zajímavosti, že při rekonstrukci radioteleskopu byla do jeho základů "pohřbena" část popela otce zakladatele radioastronomie Grota Rebera, ex W9GFZ.

V rámci prohlídky bylo možné díky Janovi PA3FXB naživo slyšet odrazy od Měsíce na 23cm nejen SSB, ale dokonce i FM. Třešničkou na dortu pak byl příjem pulzaru v pásmu 70cm ze vzdálenosti 3 500 světelných let a prezentace uměleckých EME projektů Daniely de Paulis. V Dwingeloo se nám také poštěstilo alespoň nakrátko setkat s některými dalšímu přáteli z VKV, jako byl například Gerard PA0BAT a PA1T z klubu PI4GN.

Výlet byl pak završen palačinkovou večeří a opětovnou návštěvou irského baru na hotelu, kde jsme setrvali v delším rozhovoru až do zavíracích hodin. Pro mě velmi zajímavý byl např. dlouhý rozhovor s Luisem, EA5DOM, který se v EA věnuje kromě jiného i pásmům 47 a 76 GHz. Jelikož ve Španělsku příliš netrpí mohutnou oblačností či vlhkostí, je tam v poslední době prý rozšířeno měření přijímací cesty na takto vysokých pásmech pomocí speciálně vyvinutého SW a HW pro měření slunečního šumu. Že provoz i techniku na těchto pásmech mají v EA dobře zvládnutou prokázalo i nedávné rekordní spojení na 47 GHz na zvdálenost 303km bez přímé viditelnosti pomocí digitálního módu FT4G. Hlavním VKV guru sedícím vedle Luise byl EA3HMJ, který se intenzivně věnuje EME provozu v pásmu 24 GHz - viz jeho velmi zajímavý blog https://qlfecv.wordpress.com a má mimo jiné nadmíru zajímavé zkušenosti s reálnými vůlemi v 0° backslash převodovkách používaných pro rotátory. Jak se zdá ne každá čínská firma dodává převodovky stejné kvality. Zajímavá byla též informace, že nedaleko Madridu skupina místních radioamatérů pracuje na zpřístupnění velkého radioteleskopu pro EME. Luis měl i velmi zajímavé informace o úpravě geometrii povrchu velkých parabol, které na nejvyšších pásmech (přes 200 GHz) musí kompenzovat gravitační deformaci povrchu zrcadla podle míry elevace, což je velmi podobné obdobnému procesu například v případě Keckova teleskopu na Mauna Keana na Hawajských ostrovech.

Životním zážitkem pro mne bylo též delší setkání s Janem PA0SSB, který mi ze svého flashdisku zkopíroval řadu nezapomenutelných historických dokumentů s příslušným komentářem. Následovaly zajímavé informace o posledních projektech RW3BP a příjemné posezení na pokoji u Alexe UA4HAK, který nám předvedl svůj speciální dotykový interface pro ovládání paraboly, jakož i nově vyvíjené zařízení pro pásmo 76 GHz, proti kterému je našich hrdých 8mW směšným QRPP ;-)

Někdy by si člověk přál, aby den měl 27 hodin..

V sobotu ráno Jan PA3FXB zahájil hlavní přednášková část setkání. Nejdřív se držela minuta ticha za nedávno zesnulé radioamatéry F5SE, ex. OK3CTP, ZS6AXT, OK1DIG, HB9RG, UA4HTS a poté začal svojí velice zajímavou přenášku Jan, PA0SSB o svých začátcích s EME provozem na začátku 70. let. Mimochodem Jan je stále aktivní na EME s původní 6m parabolou.

Další přednášku věnovanou EME na 6cm prezentoval Peter, G3LTF. Bernd, DL7APV ve své velmi zajímavé prezentaci popsal 10let trvající projekt své nové obrovské antény pro 432 MHz EME, která se skládá ze 128x11el yagi podle designu DG7YBN. Na Bernda navázal s přednáškou Zdeněk OK1DFC, ve které popsal svojí SHF EME expedici do Severní Afriky.

Následovalo povídání o "výjimečném" SDR ZS6EME (HB9DRI), oběd, přednáška PA2CHR + PA3CMC + ZS6JON o letos proběhnuvší expedici do 3DA0 (těšíme se na novou velkou EME expedici do Afriky v roce 2019!), velice zajímavou přednáškou Sama, G4DDK o nové generaci jeho transvertoru pro pásmo 432 MHz, IK3XTV přednášel o předvídání Faradayovy rotace. Dále vtipně pokračoval John, G4BAO o svých QRP EME pokusech v pásmech 23 až 3cm. V této přednášce bylo zejména pěkně vysvětleno, jak mechanicky upravit rotátor SPID RAS pro snímání AZ/EL čidlem HH12 pro ovládání rotátoru přes ovládač OE5JFL. Další přednášku odprezentoval G4LDR ohledně aktivace velké 36m paraboly satelitního střediska v Goonhill v britském Cornwallu. Sobotní program přednášek pak zakončil PA0PLY povídáním ohledně svých zkušeností s polarizací v pásmu 70cm.

Mimochodem v průběhu přednášek a přestávek, kdy se podávala káva také paralelně probíhal prodej různých MW součástek např. od firmy DK6JL hartwig-rf.de, G4DDK prodával KITy prezentovaného transvertoru, stavebnic LNA, k dispozici byl měřič šumového čísla a k vidění byly i pěkné konstrukce z dílny DJ3FI. V průběhu soboty též na setkání dorazili další účastníci setkání a tak bylo milé například potkat WI7P, kterého jsem před časem dělal na 2m jako nový WAS stát Utah.

Po skončení přednášek následovalo společné foto na schodech hotelu a příjemná večeře v nedaleké restauraci na pláži. Bohužel počasí příliš konferenci nepřálo, protože na srpen byla celkem zima a po pláži se proháněl prudký vítr. O to příjemněji bylo na večeři, jejímž zlatým hřebem bylo nezapomenutelné hudební trio Dirka, ON5GS, Jana PA3FXB na kytaru vedené Janem, PA0SSB. Po skončení večeře se zábava opět přesunulo do Irského baru v hotelu, kde pokračovala až do 1h ráno.

V neděli začaly přednášky v 9h ráno. První přednášela DJ5YL o YL na SSB, následovala zajímavá přednáška Guye F2CT věnované zesnulému Franckovi Tonnovi F5SE i jeho otci F9FT. Potěšitelné jistě je, že Franckova 10m parabola bude i nadále využívána místním radioklubem a již nyní je k možné navázat QSO s memorial stanicí TM5SE.

Kratší přednášku o začátcích s SHF EME přednesl PA0HRK. Vyvrcholením konference a bezesporu nejpůsobější přednášku přednesli I0NAA, OE5JFL a I1NDP, ve které detailně rozebrali všechny otázky ohledně amatérského příjmu a detekce signálů pulsarů, které jsou až o 13dB slabší, než je úroveň měsíčního šum v pásmu 23cm. Mario, I0NAA názorně vysvětlil, jak jsou hlavní charakteristiky a specifika v příjmu pulzarů, přoč je výhodnější jejich detekce na nižších frekvencích a v co největší šířce pásma, jaké jsou výhody jeho speciálního softwaru Marmur. OE5JFL navázal svými praktickými ukázkami příjmu 54 pulsarů pomocí své 7,3m offsetové paraboly a Nando popsal, jaké jsou poslední možnosti zpracování širokopásmového signálu včetně jeho experimentu s SDR USRP B200 mini, které umožňuje analyzovat pásmo v šířce 56 MHz zahrnující 100 různých kanálů.

Přednáškový program následně uzavřel Al, K2UYH vyhlášením cen za tradiční SSB EME contest. Na závěr konference se hlasovalo, kde se bude v roce 2020 příští konference konat, na výběr bylo New Jersey nebo Praha. Hlasování účastníků nakonec zvolilo Prahu. Tady bych se chtěl krátce zastavit, ač výběr Prahy pro nás v OK nezní špatně, osobně jsem musel dát za pravdu Alovi, že posledních 8 let se konference konají převážně v Evropě a nebylo by tak na škodu příště to zkusit zase někde jinde.. Na toto téma jsme na konferenci nejednou mluvili, logicky by vzhledem k aktivitě na pásmech padalo v úvahu hlavně Japonsko, nicméně dle zúčastněných přátel z JA by byla konference velmi nákladná a tak je spíš pravděpodobnější konference v JA až někdy po roce 2024. Podobné je to zřejmě s pořádáním konference v Rusku, i když by to bylo z hlediska oživení EME konferencí asi nejzajímavější. VKV a speciálně EME v posledních letech zažívá v Rusku velký rozmach a UA stanice dosahují velmi zajímavých výsledků i na těch nejvyšších mikrovlnných pásmech, přitom světová EME komunita díky jazykové bariéře o těchto úspěších ví pohříchu málo. Bohužel ruská byrokracie v současné době klade poměrně značné překážky pro organizace, které by chtěly přijímat peníze ze zahraničí, čemuž se při podobné mezinárodní akci nelze vyhnout.. Doufejme, že se někdy dočkáme i mezinárodní EME konference v Rusku.

Co říci závěrem? EME konference 2018 byla zajisté velkým úspěchem, zúčastnilo se jí velké množství známých hamů téměř ze všech kontinentů, Jan PA3FXB a jeho žena Marianna nastavili laťku vysoko a překonat ji nebude jednoduché. Přeji českým organizátorům hodně zdaru.

Mimochodem fotky z konference jsou k dohledání na webu https://ok1teh.rajce.idnes.cz/18th_International_EME_Conference_Holland_2018/ 


73! Matěj, OK1TEH